Technický Týdenik, leden-červen 1971 (XIX/1-26)

1971-05-04 / No. 18

4. KVĚTNA 1971 • ROČNÍK XIX • CENA 1 KČS S důvěrou za politikou strany Májové oslavy památných dnů me­zinárodního dělnického hnuti i na­šich národů probíhají v době, kdy komunistická strana vstupuje do dru­hého půlstoletí své historie. Naši pra­cující nejen svou účastí na oslavách a veřejných manifestacích, ale pře­devším svou aktivní prací podporuji a naplňují politiku strany — politi­ku socialismu. S důvěrou hledí vstříc nadcházejí­címu XIV. sjezdu strany, který bude představovat významný předěl v ži­votě strany i naší společnosti. Budou na něm bezpochyby stvrzeny výsled­ky politické konsolidace, které nové marxisticko-leninské vedení dosáhlo za pomoci, pochopení a podpory děl­nické třídy a většiny všech pracují­cích. Cesta od oportunistického roz­vratu ve společnosti vede přes po­litickou konsolidaci k novým etapám dynamické výstavby socialismu. Dostáváme se do situace, kdy bu­deme všechnu iniciativu, energii a sílu zaměřovat k velkým společen­ským, ekonomickým a politickým úkolům. Tomu slouží reálný, i když náročný projekt páté pětiletky, kte­rý ÚV KSČ zveřejnil a učiní jej před­mětem jednání sjezdu. Strana má sí­lu a schopnost dívat se přes dnešní obtíže do příštích let, přes dnešní těžkosti zakládat nová materiální, vý­robní a strukturální východiska jako platformu pro obnovu ekonomického vzestupu. Jde jí o tytéž cíle, které před půlstoletím vepsala do svého ští­tu, ale které již čtvrt století usilov­nou prací naplňuje. Má podporu pra­cujících mas, které se samy na svých osudech přesvědčovaly, že komunis­tická strana přinášela oběti a mobili­zovala své síly jen ku prospěchu vše­ho lidu. Prověrka dějin vynesla zhodnocení, že vždy šlo této revoluční straně pro­letariátu jen o budování společnosti šťastných, spokojených lidí, majících záruky práce, blahobytu a sociálních jistot. V této souvislosti je třeba součas­ně připomenout význam Sovětského svazu pro náš socialistický vývoj. Naším cílem a bezprostřední praxí je a nadále zůstává upevňování našeho spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. To­to spojenectví se zakládá na interna­cionálním charakteru výstavby socia­lismu, na shodě třídních zájmů, cílů a ideologie. Toto přátelství a spoje­nectví v třídně rozděleném světě za­bezpečuje naši národní a státní bez­pečnost a suverenitu. Své přátelství k naší zemi a lidu osvědčil Sovětský svaz znovu v těž­kých chvílích politické krize roku 1968. Svou internacionální pomocí uchránil naši zemi před krveprolitím a otevřenou kontrarevolucí. Naše orientace na Sovětský svaz byla znovu potvrzena a zakotvena podepsáním nové smlouvy o přátel­ství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR dne 6. května 1970, jejíž prvé výročí budeme vzpo­mínat již v příštích dnech. Naše jednoznačná zahraničně poli­tická orientace na Sovětský svaz je výsledkem mnohaletého úsilí našich národů. Tato orientace zajišťuje bez­pečnost našeho socialistického státu, pokojný rozvoj, klid a štěstí pracují­cího lidu. Květnové oslavy probíhají pod bez­prostředním ohlasem významných sjezdových jednání sovětských komu­nistů. XXIV. sjezd KSSS je mezníkem nejen v dějinách Sovětského svazu, ale má historický význam pro celé mezinárodní dělnické a komunistické hnutí. Sjezd 'Leninovy strany poutá hlu­boký zájem všech, kdo bojují proti kapitalismu a za spravedlivou věc míru, demokracií a socialismus. S na­dšením a velkou pozorností přijaly pokrokové síly na celém světě gran­diózní projekt dalšího perspektivního rozvoje sovětské společnosti. Komunistická strana Českosloven­ska vykročila na cestu organizace a řízení socialistické společnosti pod praporem idejí V. I. Lenina. Celkový ráz letošních májových oslav je sou­časně charakterizován tím, že pod vedením KSČ dosáhla dělnická třída a pracující lid Československé socia­listické republiky úspěchů v překo­nán^ krizových jevů a konsolidaci po­litických a ekonomických poměrů; je výrazem důvěry lidu ve skutečně li­dovou politiku Komunistické strany Československa. [Sojuz 10 očima technika Když se nedávno na oběžnou drá­hu dostalo nové těleso — orbitální stanice Saljut, bylo to z úst nejpo­volanějších označeno za začátek nové éry sovětské kosmonautiky. Když pak za ní startovala tříčlenná posádka v kosmické lodi Sojuz 10, aby se s ní na pět a půl hodiny přechodně spojila v jedno obíhající těleso, překvapilo možná nejednoho technicky myslícího člověka, proč se po splnění tohoto úkolu tak brzo vrátil Sojuz 10 zpět na Zemi. Avšak přítomnost dvou in­ženýrů na jeho palubě nasvědčovala, že í tentokráte šlo především o tzv, let inženýrský, jehož úkolem je pro: věrka technického zařízení či ověření správnosti určité metodiky. Protože pak v ohnisku jejich průzkumu byla teqhnika. vyhledávání: a mechanické­ho spojení s jiným tělesem, hledejme v-tom i hlavní důvod'-celého letu. . Vyhledávání a spojování dvou> těles rva oběžpé dráze není \ samo o sobě nic nového. Prováděly tq nejen někte­ré dřívější lodi sovětské, ale i americ­ké lodi Gemini a Apollo. Přesto tu však je tentokrát jedna podstatná no­vinka: nesrovnatelně větší setrvačná hmota obou těles. Podle některých odhadů je hmota Saljutu nejméně tři­krát větší, než je hmota Sojuzu! To představuje mnoho nových problémů v technice spojování. Po provedeném spojení, kdy jde o hmotu čtyřikrát větší, než bývalo dosud obvyklé, mo­hou nastávat poněkud jiné situace, než jakých se týká dosavadní zkuše­nost. Tak např. velká setrvačná hmota má za následek, že potřebnou rotaci by pravděpodobně nezvládly dosavad­ní systémy malých raketových moto­rů. Bude jich třeba více, či budou mu­set být výkonnější, což klade zvýšené nároky na množství příslušného pali­va či na elektroniku, zajišťující vzá­jemnou souhru tohoto zařízení. Trvalá rotace kolem nejrůznějších os kos­mického plavidla by pravděpodobně měla za následek, že by se posádka nevrátila zpět na Zemi, nehledíme-li k nejrůznějším vestibulárním obtížím, jimiž -by ^posádka byla postižena. Protože ke vzniku nežádoucí rotace by mohlo dojít zejména v okamžiku vzájemného, spojení obou těles, jde u tak neobyčejně velkých hmot o chou­lostivý manévr. Navíc při velkých se­trvačných hmotách může snáze dojít l k poškození plavidel nárazem. Proto n raaľSsÄh NA 3-STRANE

Next