Tribuna, červenec-prosinec 1972 (IV/27-52)

1972-07-05 / No. 27

SOCIALISTICKOU PRACÍ UPEVNÍME PŘÁTELSTVÍ SE SSSR ». .. Když jsi přítelem Sovětské­ho svazu, stoupencem českoslo­­vensko-sovětského přátelství, máš být vzorem při budování so­cialistické společnosti u nás. Tím daleko vice upevníš přátelství československého a sovětského lidu než mnoha ozdobnými slo­vy ...« jZ vystoupení generálního ta­jemníka OV KSČ soudruha dr. Gustáva Husáka na Vil. sjezdu SČSP/ Tato slova v kostce vyjadřují závěry XIV. Sjezdu naší strany, zá­věry jednání VII. sjezdu SČSP. jis­tě správně na ně reagoval MV SČSP, když v nedávných dnech uspořádal v Domě sovětské vědy a kultury aktiv brigád socialistické práce čs.-sovětského přátelství z podniků a závodů hl. města Pra­hy s tím, aby si zástupci jednotli­vých brigád vyměnili zkušenosti a ještě více své hnutí posílili a roz­šířili. Nechrne však mluvit tyto průkopníky nových vztahů k práci a k přátelství k SSSR: Soudruh DANKO, BSP Loko-de­­po, Praha-střed — »Pracujeme po­dle Lunlnské metody údržby loko­motiv a do dnešního dne jsme po­dle této sovětské metody zvýšili proběh lokomotiv z původních 10 000 km na ' ' 000 km a dosáhlí tak úspor 6 miliónů Kčs. Spolu­pracujeme s moskevskými železni­čáři; tuto spolupráci jsme nepře­rušili ani v krizovém období a chceme ji ještě více rozšířit.« (BSP SČSP Loko-depo, Praha-střed, je jednou z nejstarších a za dobrou práci jí byl propůjčen titul BSP 50. výročí strany.) Soudruh LANG, vedoucí BSP střed, slévárny šedé litiny ČKD Praha — »Plánované výrobní úko­ly v tomto rooe splníme beze zbyt­ku a před stanoveným termínem. Zaměříme svou pozornost zejména na odlitky, jež jsou určeny pro fi­nální výrobky do Sovětského svazu s tím, aby jejich výroba byla co nejkvalitnější.« Soudruh SALAČ, České loděnice, Praha — »Vyrábíme technická pla­vidla určená především pro So­větský svaz. Poněvadž letos vznikl určitý skluz dodávek, zavazujeme se dohnat toto zpoždění tak, aby letošní celopodnikový plán byl ne­jen splněn, ale i překročen před termínem.« Soudruh MATYÁŠ, Plynoprojekt, Praha — »Kromě jiného rovněž projektujeme plynovod DRUŽBA, tj. celou jeho trasu. Zavazujeme se ušetřit 1800 projektovaných nor­­mohodin (zejména na kompresní stanici, jež má být vybudována na hranicích s NDR).« □ □ Ze všech příspěvků přednese­ných na aktivu, z nichž jsme moh­li uvést jen některé, vyplývá zá­kladní myšlenka: socialistickou prací prohloubit a dále upevnit přátelství se sovětskými lidmi, ví­ce využívat sovětských zkušeností, plnit dodávky určené pro Sovětský svaz a zejména také přetvářet myš­lení lidí, především naši mládeže. To také byl záměr městského vý­boru SČSP, jehož iniciativu je tře­ba uvítat. (II) plnit desítky a stovky malých drobných povinnosti, které nelze všechny ani zaznamenat. Pouze ně­které hlavní názvy se objeví v hlá­šeních a harmonogramech. Tak třeba — dokončit hrubou stavbu li­niové části úseku Js (jmenovitá světlost) 1200 do 30. 6. 1972 s tím, že nejobtížnější místa se dokončí do 15. 7. 1972, — ostatní práce na tomto úseku zabezpečovat tak, aby byly v po­třebné míře ukončeny nejpozději do 31. 10., a od 1. 10. 1972 plnit potrubí plynem postupně po díl­čích úsecích, — zahájit výstavbu kompresní stanice III k 1. 7. 1972 včetně po­třebné projektové dokumentace. Tři úkoly navazující na jiné a kdesi za nimi blížící se terminy postupného uvádění do provozu s daty 1. 1. 1973, 1. 4. 1973, 1. 10. 1973. Tři termíny a tři úkoly roz­padající se na desítky mobilních buněk z Ejpovic, v nichž bydlí dělníci z trasy, propočty rozpětí vodních toků, z nichž největší — 250 m — je na Ondavě, a stovky pneumatik, elektrických žárovek a pracovních oděvů. Aby bylo mož­né plnit tyto harmonogramy, je kdesi skrytá armáda výzkumníků řešící mnoho složitých problémů. Jen namátkou stačí se zmínit o zkouškách různých druhů izola­cí, o výzkumu technologie ručního obloukového sváření potrubí 1220 milimetrů z materiálu x 60 či vý­běr obalených elektrod pro sváře­ní tohoto potrubí. To vše skrývá tisíce hodin strá­vených na pracovištích přímo na trase, v Ústavu pro výzkum a vy­užití paliv, v bratislavském Vý­zkumném ústavu zváračském či v pražském n. p. Telekomunikační montáže. Jde však o jednu z nej­důležitějších staveb současnosti. Proto ten zájem, proto ta energie. (sb) ZELENÁ PRO PLYNOVOD Pro většinu z nás je tranzitní plynovod, i když o něm často čte­me v novinách, pouze trubka o velkém průměru, svářeči pohy­bující se v rozbahněném terénu a těžké stroje různých tvarů a roz­měrů. Přitom si málokdy uvědo­mujeme, že na jeho výstavbě pra­cuje okolo 3400 pracovníků, kteří jsou roztroušeni po celé zemi — od hranic se Sovětským svazem až po hranici s NDR. Kompresní stanici I ve Velkých Kapušanech buduje kupříkladu 192 dělníků, techniků a ostatních zaměstnanců, »šestku« v Kouřimi 193, řídící entrum 52. Těžko si lze představit všechny potřeby stavbařů, mohutnost vý­stavby vyjádřenou v číslech a úsi­lí, za nímž je odříkání, zatnuté zuby i opravdová zlost sloužící jako hnací motor. Ale i o tom lze číst v některých zasvěcených re­portážích. Splnit zadaný úkol znamená 2 tribuna del. Stavby jsou často narušené ne­citelnými zásahy. To Člověka mrzí. Stát d ,vá na údržbu m iiardy, a ně­kteří majitelé... raděj: nemluvit.« Jindřich Endler má za 80 0(10 korun dostav., ;vdu. Jen i izeum kcberce a za dalších 40 00U záclo­ny do oken. Jde přece o to, zacho­vat dalším generacím, co patří do pokladnice národní kultury. Je tře­ba postupně opravovat udržovat opravené, dbát o rozbité, vé formy, malované skříně arniko­kolo­vraty, přeslice, váhy a si leněné figurky, vázy, popelníky a jiné ma­teriální hodnoty. Díky iniciativě nadšenců začal před válkou listonoš a obuvník Maruška vyrábět modely Fišerov­­ska, Šicovska, radnice, Hlubočkov­­ska, Těšínská a dalších domů, kte­ré kdysi zdobily Brod. Dnes po mnohých je památkou právě jen ten model ... Na železnobrodském náměstí sto­jí tedy moderní budova spořitelny. V galérii zde mají obrazy a sochy Svabinského, Rady, Sedláčka, Handzela, Kremličky, Kavána, Chittussiho a Antonína Slavíčka. V muzejních prostorách desítky exponátů, které navždy budou při­pomínat prácí našich předků a to, že jejich chléb, vonící sklem a plát­nem, stál často příliš slz, krve a mozolů. (Kz) Týdeník aktualit 27. číslo Týdeníku aktualit při­náší stať kandidáta politického by­­ra ÚV KSSS a prvního tajemníka ÚV KS Uzbekistánu S. Rašidova s titulkem Mohutný prostředek do­rozumění a internacionální výcho­vy. Doktor filosofických věd J. Ba­­rabaš se v článku S kým a ve jmé­nu čeho vrací k úkolům, které vy­tyčil XXIV. sjezd KSSS umělecké frontě. Střední dvoustrana je vě­nována Estonsku a nese společný titul Socialistické a přátelské bra­trství národů. Tľorba Tento týden vychází 27. číslo iy­­deníku TVORBA. Kromě pravidelné měsíční literární přílohy LUK při­náší první část četby na pokračo­vání, se kterou se budete pravidel­ně setkávat* až do konce července. Jedná se o vynikající práci pokro­kového západoněmeckého básníka a publicisty H. M. Enzesbergera nazvanou Rafael Trujillo — por­trét Otce vlasti. Tato rozsáhlá stať, která příjemně překvapí především příznivce literatury faktu, je věno­vána cestě k moci, vládě i pádu známého dominikánského diktáto­ra. Z dalších materiálů upozorňu­jeme především na úvahu F. Volfa, nadepsanou titulkem Jak se malý český člověk stal kapitalistou, a na zprávu M. Veselé o dobře utaje­ných miliónech, které se v průbě­hu čtyř let mají změnit v druhý nejdelší pražský most. Vám se to ještě nestalo? Maďarský pokrokový humorista a filosofický satirik Frigyes Ka­­rinthy (v těchto dnech si kulturní svět připomíná jeho nedožité 85. narozeniny) musel často bojovat o své zasloužené honoráře. Po tře­tí neúspěšné návštěvě u jednoho šéfredaktora mu zanechal tento písemný vzkaz: »Nikdy jsem nebyl závislý člo­věk, ale věřte mi, ze srdce závi­dím lidem, kteří vás neznají.« □ □ Rot mistr cvičí mužstvo a učí je střílet do terče. Vojákům to jde špatně, rotmistr se dopálí a říká: »Dejte to sem, tu pušku! Já vám, hovada, ukážu, jak má voják stří­letV« Jeden voják mu podá pušku, rot­mistr zalehne, dlouho se připravu­je a potom vystřelí. Vedle! Neztrá­cí duchapřítomnost a prvnímu vo­jákovi říká: »Tak vidíš, tak střílíš ty!« Znovu vystřelí, znovu vedle; ukáže na druhého vojáka: »A tak střílíš ty!« A to se několikrát opa kuje. Až po osmém výstřelu rot­mistr zasáhne terč, hrdě se vypne, ukáže na sebe a povídá: »A takhle střílím já, vy hovada!« (-) Vychází v nakladatelství jSvohada Vladimír Iljič Lenin: Imperialis­mus jako nejvyšší stadium kapita­lismu Základní dílo, jež tvoří organic­ké pokračování Marxova a Engel­­sova učení o kapitalismu á rozvíjí I marxistické hodnocení dalšího vý­voje kapitalismu. Nové V/daní zno­vu zvýrazňuje úlohu tohoto díla jaxp základního metodologického pramene k hodnocení současných jevů a -politiky imperialismu Je doplněno několika d.oouějšími autorovými pracemi, jež přímo souvisí s jeho učením o imperia­lismu. Knižnice marxismu-leninis­­mu. 332 stran, váz 16,— Kčs Karel Lacina: Súdán j Informativní příručka edice Ze­měmi světa nás seznamuje v pře­hledu s přírodními podmínkami země, státním zřízením, složením ob/vatelstva, historickým 'přehle­dem, národním hospodářstvím, kulturou a dalšími údaji. Svazek je vybaven mapou, četnými foto­grafiemi a grafy. 168 stran, kart. 10,— Kčs Náš cil - prospěch nás všech (Dokončení ze str. 1J Jenže nejsme tak bohatí, abychom pokryli všechny úseky, oblasti a místa podle nas.ch nejnovějších představ a přání. Můžeme rozdělit jen to, co jsme svou dosavadní prací vytvořili. V obecné poloze jistě každý z nás tuto logiku uzná. Pochopí, že v zá­jmu budoucího rozvoje celé společnosti dnes někde vytváříme lepší podmínky o něco dříve než jinde. Dost často však toto obecné pochopení a uznání společenských zá­jmů nemá již svůj výraz v činnosti některých institucí, orgánů, ve­doucích funkcionářů a dalších pracovníků. Na konci minulého a začátku letošního roku jsme byli např. svědky všelijakých pokusů o manipulaci s výrobními plány. Byly snahy stano­vit je tak. aoy nebyly pokud možno vůbec žádné problémy s jejich splněním, a tak aby příslušné podniky dosáhly co největších prémií, podílů atd. I ze sdělovacích prostředků víme o podnicích a družstvech, které machinacemi s cenami se snaží neúměrně obohacovat. Jsou i jiné projevy a stejné tendence urvat pro sebe, svůj závod, podnik, úsek co nejvíce — bez ohledu na celospolečenský přínos, zásluhy a bez ohle­du na důsledky takové politiky. Je třeba říci, že vynalézavost některých lidí v tom, jak něco utrh­nout navíc ze společného, je nezměrná. K těmto cílům používají různé metody. Mezi nejrozšířenější patří intervence všeho druhu. Využívají při nich známostí, příbuzenského poměru, krajanství apod. Pomocí metody »já na bráchu, brácha na mě« snaží se získat na svoji stianu i některé pracovníky nadřízených orgánů, kteří jejich úsilí pak podporují nejen morálně, ale poskytují jim často velmi cenné in­formace, »kde společná věc vázne, na koho se dále obrátit, jak na ně­ho působit« apod. Naši čtenáři nám o podobných jevech píší. A není se možné divit, že tito lidé porušují 1 zásady kádrové po­litiky strany, že prosazují do funkcí své přátele, příbuzné či krajany. Jsou i takoví, kteří postupují cílevědomě: »Měl bys tam — dejme tomu do Prahy — jít i proto, že tam můžeš nám (rozuměj buď podniku, městu, kraji J víc prospět, můžeš pro nás víc udělat.« Takovéto snahy — ať již vědomě nebo nevědomě — poškozují zájmy nás všech Měli bychom se poučit v tomto směru jak z období před lednem 1968, tak zejména z krizových let, kdy podobné skupinkaření s cílem bezohledně prosazovat místní či stavovské zájmy jen rozkvé­talo. A je třeba vidět, že taková praxe může přinést ty nejvážnější dů­sledky. Např. záměrně zkresleně vypracované podklady s cílem pro­sadit nějakou místní koncepci mohou přivodit nesprávné rozhodnutí i nejvyšších orgánů. To může mít později 1 celospolečenské důsledky. Někdy v pozadí podobných snah stojí obyčejná ješitnost, snaha »uká­zat se«, »postavit sl pomník« Víme, že takové »pomníky« z minulosti a líbivá politika nám dodnes způsobují značné obtíže. Musíme proto důsledně v duchu stanov a politiky naší strany nes řitelně bojovat proti jakékoli formě přítelíčkování, prosazování oK—­­zených skupinových či stavovských zájmů na úkor zájmů a potřeb celospolečenských. Nelze přitom ovšem jednostranně odsuzovat snahu, aby v místech, závodech, družstvech, podnicích, okresech a krajích se žilc a praco­valo co nejlépe a nejmoderněji. Avšak nikoli na úkor celospolečen­ských zájmů a zdrojů! Je možné jen pochválit snahu tisíců obětavých funkcionářů l-dové správy, masových organizací a různých institucí, kteří se opírají o iniciativu našich lidí a využívají místních zdrojů a rezerv ke zlepšení prostředí, služeb, pracovních a životních podmínek, k racionalizaci výroby atp. Nečekaií. až vše dostanou »shora«. To je cesta, kterou podporujeme a která pomáhá nám všem Takové pojetí řešení místních zájmů je ku prospěchu celé společnosti. A o to nám všem jistě jde. aFoRismy Pravda je tak široký pojem, že jsou z ní často lidé v úzkých. Je logické, že tam, kde muž stále »MAcTl KARTY«, nemá žena čím OMASTIT jídlo. ■ Velké jméno si můžete snadno opatřit. Jde jen o to, jakého bude druhu! Zajímavé, ale spravedlivé jé, že právě ten pracovník, který má stále ruce v kapsách, má je prázdné . . . E Lenost pohřbívá úspěch stov­kou různých způsobů. ■ Pomluva je jed, který nejsil­něji účinkuje právě v malých dávkách. SATIRIKUS Vědom si své oporné kvalifi­kace, emigroval, nrotože mohl najít zaměstnání iako antiko­munista jen na Západě. Maloměšťáci se vyznačují vel­kými osobními požadavky. B Pro imperialismus je příznač­né, že s lehkým srdcem vrhá na masy nejtěžší bomby. VÁCLAV ZIMA týdeník ÚV KSC. Vychází každou středu Vydává Rudé právo, vyda­vatelství ÚV KSČ — Šéfredaktor Karel Sršeň Zástupce šéfredak­tora Anna Svárovská Adresa re­dakce: Praha 1, nábřeží Kyjevské brigády 12 — teleton 2199 Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Pra­ha 1, Na poříčí 30 Rozšiřuje Poš­tovní novinová služba Cena jed­noho výtisku Kčs 1.50, čtvrtletní předplatné Kčs 19,50. SKLENĚNÝ A PLÁTĚNÝ CNLÉB Na železnobrodském náměstí sto­ji moderní budova spořitelny s ve­stavěným domem z roku 1792 zná­mým pod n-zvem Klemencovsko. Uvnitř v obou č.lstech je muzeum. Nemnoho návštěvníků však bere za kliku, aby si prohlédlo památ­ky na minuiost. »Ředitel spořitelny Hudský byl nadšenec pro muzeum, a tak jsme sbírali památky na minulost.« By­lo nutné zachovat chudou světnič­ku skláře, těžce vydělávajícího skleněný chléb. »Klemprda« — zde sedával shrbený a od rána do veče­ra sekal ze skleněných tyčinek »šmelc«, aby ozdoba jiných přines­la obživu jeho rodině. Dřevěná la­vice, kde odpočíval, stará postel, kam padl unaven, aby druhý den znovu se celý den 'díval na skleně­né »rafiky«. »Shromažďovali jsme všechny pa­mátky. Tady vidíte modely domů, které stály v Železném Brodě. Bo­hužel, většinou zůstal už jen mo­Kresba P. PAZDERKA Jak se tak ke mue zezlátl PLÍŽfL, UZ JSEM se OB41/AL,— — ŽE S£ CHCE VWŠPLH^T Po a/]£<qh zadech!.............

Next