Tribuna, červenec-prosinec 1972 (IV/27-52)
1972-07-05 / No. 27
SOCIALISTICKOU PRACÍ UPEVNÍME PŘÁTELSTVÍ SE SSSR ». .. Když jsi přítelem Sovětského svazu, stoupencem československo-sovětského přátelství, máš být vzorem při budování socialistické společnosti u nás. Tím daleko vice upevníš přátelství československého a sovětského lidu než mnoha ozdobnými slovy ...« jZ vystoupení generálního tajemníka OV KSČ soudruha dr. Gustáva Husáka na Vil. sjezdu SČSP/ Tato slova v kostce vyjadřují závěry XIV. Sjezdu naší strany, závěry jednání VII. sjezdu SČSP. jistě správně na ně reagoval MV SČSP, když v nedávných dnech uspořádal v Domě sovětské vědy a kultury aktiv brigád socialistické práce čs.-sovětského přátelství z podniků a závodů hl. města Prahy s tím, aby si zástupci jednotlivých brigád vyměnili zkušenosti a ještě více své hnutí posílili a rozšířili. Nechrne však mluvit tyto průkopníky nových vztahů k práci a k přátelství k SSSR: Soudruh DANKO, BSP Loko-depo, Praha-střed — »Pracujeme podle Lunlnské metody údržby lokomotiv a do dnešního dne jsme podle této sovětské metody zvýšili proběh lokomotiv z původních 10 000 km na ' ' 000 km a dosáhlí tak úspor 6 miliónů Kčs. Spolupracujeme s moskevskými železničáři; tuto spolupráci jsme nepřerušili ani v krizovém období a chceme ji ještě více rozšířit.« (BSP SČSP Loko-depo, Praha-střed, je jednou z nejstarších a za dobrou práci jí byl propůjčen titul BSP 50. výročí strany.) Soudruh LANG, vedoucí BSP střed, slévárny šedé litiny ČKD Praha — »Plánované výrobní úkoly v tomto rooe splníme beze zbytku a před stanoveným termínem. Zaměříme svou pozornost zejména na odlitky, jež jsou určeny pro finální výrobky do Sovětského svazu s tím, aby jejich výroba byla co nejkvalitnější.« Soudruh SALAČ, České loděnice, Praha — »Vyrábíme technická plavidla určená především pro Sovětský svaz. Poněvadž letos vznikl určitý skluz dodávek, zavazujeme se dohnat toto zpoždění tak, aby letošní celopodnikový plán byl nejen splněn, ale i překročen před termínem.« Soudruh MATYÁŠ, Plynoprojekt, Praha — »Kromě jiného rovněž projektujeme plynovod DRUŽBA, tj. celou jeho trasu. Zavazujeme se ušetřit 1800 projektovaných normohodin (zejména na kompresní stanici, jež má být vybudována na hranicích s NDR).« □ □ Ze všech příspěvků přednesených na aktivu, z nichž jsme mohli uvést jen některé, vyplývá základní myšlenka: socialistickou prací prohloubit a dále upevnit přátelství se sovětskými lidmi, více využívat sovětských zkušeností, plnit dodávky určené pro Sovětský svaz a zejména také přetvářet myšlení lidí, především naši mládeže. To také byl záměr městského výboru SČSP, jehož iniciativu je třeba uvítat. (II) plnit desítky a stovky malých drobných povinnosti, které nelze všechny ani zaznamenat. Pouze některé hlavní názvy se objeví v hlášeních a harmonogramech. Tak třeba — dokončit hrubou stavbu liniové části úseku Js (jmenovitá světlost) 1200 do 30. 6. 1972 s tím, že nejobtížnější místa se dokončí do 15. 7. 1972, — ostatní práce na tomto úseku zabezpečovat tak, aby byly v potřebné míře ukončeny nejpozději do 31. 10., a od 1. 10. 1972 plnit potrubí plynem postupně po dílčích úsecích, — zahájit výstavbu kompresní stanice III k 1. 7. 1972 včetně potřebné projektové dokumentace. Tři úkoly navazující na jiné a kdesi za nimi blížící se terminy postupného uvádění do provozu s daty 1. 1. 1973, 1. 4. 1973, 1. 10. 1973. Tři termíny a tři úkoly rozpadající se na desítky mobilních buněk z Ejpovic, v nichž bydlí dělníci z trasy, propočty rozpětí vodních toků, z nichž největší — 250 m — je na Ondavě, a stovky pneumatik, elektrických žárovek a pracovních oděvů. Aby bylo možné plnit tyto harmonogramy, je kdesi skrytá armáda výzkumníků řešící mnoho složitých problémů. Jen namátkou stačí se zmínit o zkouškách různých druhů izolací, o výzkumu technologie ručního obloukového sváření potrubí 1220 milimetrů z materiálu x 60 či výběr obalených elektrod pro sváření tohoto potrubí. To vše skrývá tisíce hodin strávených na pracovištích přímo na trase, v Ústavu pro výzkum a využití paliv, v bratislavském Výzkumném ústavu zváračském či v pražském n. p. Telekomunikační montáže. Jde však o jednu z nejdůležitějších staveb současnosti. Proto ten zájem, proto ta energie. (sb) ZELENÁ PRO PLYNOVOD Pro většinu z nás je tranzitní plynovod, i když o něm často čteme v novinách, pouze trubka o velkém průměru, svářeči pohybující se v rozbahněném terénu a těžké stroje různých tvarů a rozměrů. Přitom si málokdy uvědomujeme, že na jeho výstavbě pracuje okolo 3400 pracovníků, kteří jsou roztroušeni po celé zemi — od hranic se Sovětským svazem až po hranici s NDR. Kompresní stanici I ve Velkých Kapušanech buduje kupříkladu 192 dělníků, techniků a ostatních zaměstnanců, »šestku« v Kouřimi 193, řídící entrum 52. Těžko si lze představit všechny potřeby stavbařů, mohutnost výstavby vyjádřenou v číslech a úsilí, za nímž je odříkání, zatnuté zuby i opravdová zlost sloužící jako hnací motor. Ale i o tom lze číst v některých zasvěcených reportážích. Splnit zadaný úkol znamená 2 tribuna del. Stavby jsou často narušené necitelnými zásahy. To Člověka mrzí. Stát d ,vá na údržbu m iiardy, a někteří majitelé... raděj: nemluvit.« Jindřich Endler má za 80 0(10 korun dostav., ;vdu. Jen i izeum kcberce a za dalších 40 00U záclony do oken. Jde přece o to, zachovat dalším generacím, co patří do pokladnice národní kultury. Je třeba postupně opravovat udržovat opravené, dbát o rozbité, vé formy, malované skříně arnikokolovraty, přeslice, váhy a si leněné figurky, vázy, popelníky a jiné materiální hodnoty. Díky iniciativě nadšenců začal před válkou listonoš a obuvník Maruška vyrábět modely Fišerovska, Šicovska, radnice, Hlubočkovska, Těšínská a dalších domů, které kdysi zdobily Brod. Dnes po mnohých je památkou právě jen ten model ... Na železnobrodském náměstí stojí tedy moderní budova spořitelny. V galérii zde mají obrazy a sochy Svabinského, Rady, Sedláčka, Handzela, Kremličky, Kavána, Chittussiho a Antonína Slavíčka. V muzejních prostorách desítky exponátů, které navždy budou připomínat prácí našich předků a to, že jejich chléb, vonící sklem a plátnem, stál často příliš slz, krve a mozolů. (Kz) Týdeník aktualit 27. číslo Týdeníku aktualit přináší stať kandidáta politického byra ÚV KSSS a prvního tajemníka ÚV KS Uzbekistánu S. Rašidova s titulkem Mohutný prostředek dorozumění a internacionální výchovy. Doktor filosofických věd J. Barabaš se v článku S kým a ve jménu čeho vrací k úkolům, které vytyčil XXIV. sjezd KSSS umělecké frontě. Střední dvoustrana je věnována Estonsku a nese společný titul Socialistické a přátelské bratrství národů. Tľorba Tento týden vychází 27. číslo iydeníku TVORBA. Kromě pravidelné měsíční literární přílohy LUK přináší první část četby na pokračování, se kterou se budete pravidelně setkávat* až do konce července. Jedná se o vynikající práci pokrokového západoněmeckého básníka a publicisty H. M. Enzesbergera nazvanou Rafael Trujillo — portrét Otce vlasti. Tato rozsáhlá stať, která příjemně překvapí především příznivce literatury faktu, je věnována cestě k moci, vládě i pádu známého dominikánského diktátora. Z dalších materiálů upozorňujeme především na úvahu F. Volfa, nadepsanou titulkem Jak se malý český člověk stal kapitalistou, a na zprávu M. Veselé o dobře utajených miliónech, které se v průběhu čtyř let mají změnit v druhý nejdelší pražský most. Vám se to ještě nestalo? Maďarský pokrokový humorista a filosofický satirik Frigyes Karinthy (v těchto dnech si kulturní svět připomíná jeho nedožité 85. narozeniny) musel často bojovat o své zasloužené honoráře. Po třetí neúspěšné návštěvě u jednoho šéfredaktora mu zanechal tento písemný vzkaz: »Nikdy jsem nebyl závislý člověk, ale věřte mi, ze srdce závidím lidem, kteří vás neznají.« □ □ Rot mistr cvičí mužstvo a učí je střílet do terče. Vojákům to jde špatně, rotmistr se dopálí a říká: »Dejte to sem, tu pušku! Já vám, hovada, ukážu, jak má voják stříletV« Jeden voják mu podá pušku, rotmistr zalehne, dlouho se připravuje a potom vystřelí. Vedle! Neztrácí duchapřítomnost a prvnímu vojákovi říká: »Tak vidíš, tak střílíš ty!« Znovu vystřelí, znovu vedle; ukáže na druhého vojáka: »A tak střílíš ty!« A to se několikrát opa kuje. Až po osmém výstřelu rotmistr zasáhne terč, hrdě se vypne, ukáže na sebe a povídá: »A takhle střílím já, vy hovada!« (-) Vychází v nakladatelství jSvohada Vladimír Iljič Lenin: Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu Základní dílo, jež tvoří organické pokračování Marxova a Engelsova učení o kapitalismu á rozvíjí I marxistické hodnocení dalšího vývoje kapitalismu. Nové V/daní znovu zvýrazňuje úlohu tohoto díla jaxp základního metodologického pramene k hodnocení současných jevů a -politiky imperialismu Je doplněno několika d.oouějšími autorovými pracemi, jež přímo souvisí s jeho učením o imperialismu. Knižnice marxismu-leninismu. 332 stran, váz 16,— Kčs Karel Lacina: Súdán j Informativní příručka edice Zeměmi světa nás seznamuje v přehledu s přírodními podmínkami země, státním zřízením, složením ob/vatelstva, historickým 'přehledem, národním hospodářstvím, kulturou a dalšími údaji. Svazek je vybaven mapou, četnými fotografiemi a grafy. 168 stran, kart. 10,— Kčs Náš cil - prospěch nás všech (Dokončení ze str. 1J Jenže nejsme tak bohatí, abychom pokryli všechny úseky, oblasti a místa podle nas.ch nejnovějších představ a přání. Můžeme rozdělit jen to, co jsme svou dosavadní prací vytvořili. V obecné poloze jistě každý z nás tuto logiku uzná. Pochopí, že v zájmu budoucího rozvoje celé společnosti dnes někde vytváříme lepší podmínky o něco dříve než jinde. Dost často však toto obecné pochopení a uznání společenských zájmů nemá již svůj výraz v činnosti některých institucí, orgánů, vedoucích funkcionářů a dalších pracovníků. Na konci minulého a začátku letošního roku jsme byli např. svědky všelijakých pokusů o manipulaci s výrobními plány. Byly snahy stanovit je tak. aoy nebyly pokud možno vůbec žádné problémy s jejich splněním, a tak aby příslušné podniky dosáhly co největších prémií, podílů atd. I ze sdělovacích prostředků víme o podnicích a družstvech, které machinacemi s cenami se snaží neúměrně obohacovat. Jsou i jiné projevy a stejné tendence urvat pro sebe, svůj závod, podnik, úsek co nejvíce — bez ohledu na celospolečenský přínos, zásluhy a bez ohledu na důsledky takové politiky. Je třeba říci, že vynalézavost některých lidí v tom, jak něco utrhnout navíc ze společného, je nezměrná. K těmto cílům používají různé metody. Mezi nejrozšířenější patří intervence všeho druhu. Využívají při nich známostí, příbuzenského poměru, krajanství apod. Pomocí metody »já na bráchu, brácha na mě« snaží se získat na svoji stianu i některé pracovníky nadřízených orgánů, kteří jejich úsilí pak podporují nejen morálně, ale poskytují jim často velmi cenné informace, »kde společná věc vázne, na koho se dále obrátit, jak na něho působit« apod. Naši čtenáři nám o podobných jevech píší. A není se možné divit, že tito lidé porušují 1 zásady kádrové politiky strany, že prosazují do funkcí své přátele, příbuzné či krajany. Jsou i takoví, kteří postupují cílevědomě: »Měl bys tam — dejme tomu do Prahy — jít i proto, že tam můžeš nám (rozuměj buď podniku, městu, kraji J víc prospět, můžeš pro nás víc udělat.« Takovéto snahy — ať již vědomě nebo nevědomě — poškozují zájmy nás všech Měli bychom se poučit v tomto směru jak z období před lednem 1968, tak zejména z krizových let, kdy podobné skupinkaření s cílem bezohledně prosazovat místní či stavovské zájmy jen rozkvétalo. A je třeba vidět, že taková praxe může přinést ty nejvážnější důsledky. Např. záměrně zkresleně vypracované podklady s cílem prosadit nějakou místní koncepci mohou přivodit nesprávné rozhodnutí i nejvyšších orgánů. To může mít později 1 celospolečenské důsledky. Někdy v pozadí podobných snah stojí obyčejná ješitnost, snaha »ukázat se«, »postavit sl pomník« Víme, že takové »pomníky« z minulosti a líbivá politika nám dodnes způsobují značné obtíže. Musíme proto důsledně v duchu stanov a politiky naší strany nes řitelně bojovat proti jakékoli formě přítelíčkování, prosazování oK—zených skupinových či stavovských zájmů na úkor zájmů a potřeb celospolečenských. Nelze přitom ovšem jednostranně odsuzovat snahu, aby v místech, závodech, družstvech, podnicích, okresech a krajích se žilc a pracovalo co nejlépe a nejmoderněji. Avšak nikoli na úkor celospolečenských zájmů a zdrojů! Je možné jen pochválit snahu tisíců obětavých funkcionářů l-dové správy, masových organizací a různých institucí, kteří se opírají o iniciativu našich lidí a využívají místních zdrojů a rezerv ke zlepšení prostředí, služeb, pracovních a životních podmínek, k racionalizaci výroby atp. Nečekaií. až vše dostanou »shora«. To je cesta, kterou podporujeme a která pomáhá nám všem Takové pojetí řešení místních zájmů je ku prospěchu celé společnosti. A o to nám všem jistě jde. aFoRismy Pravda je tak široký pojem, že jsou z ní často lidé v úzkých. Je logické, že tam, kde muž stále »MAcTl KARTY«, nemá žena čím OMASTIT jídlo. ■ Velké jméno si můžete snadno opatřit. Jde jen o to, jakého bude druhu! Zajímavé, ale spravedlivé jé, že právě ten pracovník, který má stále ruce v kapsách, má je prázdné . . . E Lenost pohřbívá úspěch stovkou různých způsobů. ■ Pomluva je jed, který nejsilněji účinkuje právě v malých dávkách. SATIRIKUS Vědom si své oporné kvalifikace, emigroval, nrotože mohl najít zaměstnání iako antikomunista jen na Západě. Maloměšťáci se vyznačují velkými osobními požadavky. B Pro imperialismus je příznačné, že s lehkým srdcem vrhá na masy nejtěžší bomby. VÁCLAV ZIMA týdeník ÚV KSC. Vychází každou středu Vydává Rudé právo, vydavatelství ÚV KSČ — Šéfredaktor Karel Sršeň Zástupce šéfredaktora Anna Svárovská Adresa redakce: Praha 1, nábřeží Kyjevské brigády 12 — teleton 2199 Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30 Rozšiřuje Poštovní novinová služba Cena jednoho výtisku Kčs 1.50, čtvrtletní předplatné Kčs 19,50. SKLENĚNÝ A PLÁTĚNÝ CNLÉB Na železnobrodském náměstí stoji moderní budova spořitelny s vestavěným domem z roku 1792 známým pod n-zvem Klemencovsko. Uvnitř v obou č.lstech je muzeum. Nemnoho návštěvníků však bere za kliku, aby si prohlédlo památky na minuiost. »Ředitel spořitelny Hudský byl nadšenec pro muzeum, a tak jsme sbírali památky na minulost.« Bylo nutné zachovat chudou světničku skláře, těžce vydělávajícího skleněný chléb. »Klemprda« — zde sedával shrbený a od rána do večera sekal ze skleněných tyčinek »šmelc«, aby ozdoba jiných přinesla obživu jeho rodině. Dřevěná lavice, kde odpočíval, stará postel, kam padl unaven, aby druhý den znovu se celý den 'díval na skleněné »rafiky«. »Shromažďovali jsme všechny památky. Tady vidíte modely domů, které stály v Železném Brodě. Bohužel, většinou zůstal už jen moKresba P. PAZDERKA Jak se tak ke mue zezlátl PLÍŽfL, UZ JSEM se OB41/AL,— — ŽE S£ CHCE VWŠPLH^T Po a/]£<qh zadech!.............