Tribuna, leden-červen 1973 (V/1-26)

1973-01-31 / No. 5

(Pokračování ze str. 1) Jak je jim stále Únor trnem v oku. A proto se stal předmětem jejich spe­kulace. Zůstane navždy hanbou pravice, která v bloku s domácími aiMi*o­­cialistickými silami se v duchu antikomunismu snažila našemu lidu na­mluvit, že oni jsou »demokracie«, že oni jsou »svoboda, vlast a národ«. Ti, kteří připravovali násilí, nás ve své nestoudnosti obviňovali z násilností. Nestoudné lži, hromadně vyráběné bezcharakterními a ničeho se neštítícimi odborníky podvodů, se především zmocnily slov »svoboda, demokracie, vů­le lidu*. Učinily z nich spekulační prostředek, aby jej využily k návratu zpět. Nepřátelské spekulace s tzv. československou specifickou cestou k socia­lismu, s tzv. »novým vlastním modelem«, měly dovedně zakrýt antikomu­­nistickou strategii. Provázela ji stejně dohře maskovaná taktika zneužití vlasteneckého citu našeho lidu a snaha rozdmychat vlny nacionalistické, protisocialistické a především protisovětské hysterie. Zkrátka — dělnickou třídu a pTacující ideově odzbrojit. A tak se sešli novodobí nositelé starých názorů a praktik s těmi silami, které náš lid v únoru 1948 smetl z politického života. Stejný osud potkal i je. Po nástupu nového vedeni strany se naše veřej­nost postupně a na faktech přesvědčila o jeho opravdových záměrech a cílech. Znovu si poctiví lidé v naší zemi uvědomili, že tam, kde socialis­mus jednou zvítězil, už dějinný vývoj nikdo nezvrátí. Ani zloba odsouzených tříd, ani rafinovaný jed prodejného pera, ani seberafinovanějši revizionisté a oportunističtí politikáři. Mohou snad dočasně zmást určitou část lidu, ale nezmatou milióny, které vepsaly svá jména do našich novodobých dějin. Naše vlastní poznatky z boje nám daly pocítit sílu soudružství, sílu jed­noty a internacionální pospolitosti lidí, kteří si poctivou prací dobývají svůj chléb. Tuto sílu nezlomili fašisté, ani proradní politikáři po našem osvobození, nezlomili ji ani rafinovaní »přátelé lidu« v krizových létech. Ti všichni v nás jen utvrdili nenávist vůči přívržencům starého světa, kteří vykořisťují pracujícího člověka. Když v předvečer únorových dnů přemýšlíme o minulosti a o tom, co jsme v uplynulých letech a hlavně v osmašedesátém roce prožili, znovu se nám vybavuji nabádavá slova soudruha Gottwalda, která v Únoru pro« nesl na Staroměstském náměstí: »Buďte jednotní a rozhodni a vaše pravda zvítězí.« Mějme na paměti tato slova právě dnes, kdy za zostřujícího se ideolo­gického boje dvou světů nestačí si jen připomínat zkušenosti z minula, ale je nutné z nich se učit a vždy vycházet. Ani tady nelze zapomínat nu nesmírně důležitou otázku, kterou je politické, taktické a strategické umění komunistické strady a zvláště jejího vedeni. A toto vedení — to jsou konkrétní lidé, revoluční osobnosti, které v duchu marxisticko-Ieninské pravdy, svými životními zkušenostmi i revolučním uměním prokazuji, že jsou oprávněně zplnomocněnými představiteli naší socialistické společnosti. Proto tolik záleží na tom, abychom všude — ve straně, ve státě, v každé organizaci, v každém závodě, městečku i obci a úřadě — měli v čele sou­druhy, kteří si uvědomují svou velikou odpovědnost a danou jim důvěru. Poučili jsme se, kam vede bezzásadovost, že může přivést společnost až na okraj katastrofy, připustíme-li nevěcné a neprincipiální řešení na­šich problémů. A kdo podlehne tlakům a připouští oportunistické ústupky — ten nikdy nemůže splnit svou revoluční úlohu. Jestliže trpělivě a princi­piálně vysvětlujeme správnou politickou linii, získáme pro ni každého poc­tivého člověka a všude se setkáme s jeho podporou. Lidé nejsou a nemohou být pro nás jen objektem pro naše působení, ale zároveň vždy a všude zdrojem naší politiky a idejí. »Heslo Čelem k ma­sám — napsal nedávno soudruh Husák v Otázkách míru a socialismu — je stále živým politickým heslem, ztělesňujícím marxisticko-Ieninské zásady vedení mas: vytyčování konkrétních cílů, jasné linie a forem postupu vpřed — krok za krokem v souladu s měnícími se podmínkami a předpoklady, při zachování obecných zákonitosti rozvoje socialistické společnosti. Usku­tečňovat toto heslo znamená vést masy k chápání vlastních objektivních zájmů proti veškeré demagogii, ukazovat cestu k jejich dosažení a nesplý­vať se živelným hnutím potácejícím se bez jasné orientace.« Tím se opět řídíme. A touto zásadou se musí řídit nejen strana jako ce­lek, ále i každá stranická organizace a stranický orgán, každý komunista, nechť pracuje kdekoli. Jestliže si právě dnes připomínáme některá poučení z let minulých, pak i proto, že zanedlouho budou komunisté na svých výročních členských schů­zích hodnotit svou práci a vytyčovat si další úkoly. Čekají nás tedy ne­jenom vzpomínky, ale další velká práce. Máme při tom na co navázat. Dů­sledně uskutečňovaná politika a závěry XIV. sjezdu, pro něž jsme Získali pracující, jsou vidět na každém kroku. A zajíkají-li se v zahraničí »přátelé našeho lidu« zlostí, pak jenom proto, že máme dobré výsledky, že je u nás klid. Ruší-li/tento klid něco, pak je to jen tvůrčí neklid naší budovatel­ské práce. Je štěstím žít v takové zemi, kde vládne lid, který pod vedením komu­nistické strany buduje šťastný dnešek a ještě šťastnější budoucnost. 2 tribuna PODPATKOVÉ NÁPADY A LHOSTEJNOST Každý rok na našich silnicích přichází o život téměř tolik oby­vatel, kolik žije v jihomoravské Zirovnici, tedy plná polovina Že­lezného Brodu a každý desátý muž, žena a dítě z Tábora. Se strojovou pravidelností. Mohli bychom říci: to není naše věc, celý motorizovaný svět má ne­hody, ani dostavník z Brna do Vidně nemusel vždycky dojet a mohl se zřítit z náspu do pole. Jde nám však o lidi, o půl mi­liardy korun zničených hodnot, o to, co mohli vykonat a zatím v jediném okamžiku zmařili ne­opatrností. nedodržením nějaké »malé« povinnosti či lhostejnustí. Vraťme se proto ještě jednou k pořadu Akce pro 14 miliónů, který Čs. televize po celé dva tý­dny v krátkých šotech vysílala koncem minulého rokn. Vzpomínám na vyprávění ve­doucího družstva Autokosmetika soudruha Fialy v jedné z těchto »pětiminutovek«. jezdila k nim před časem žena. Dlouho. Jed­nou zjistili, že se ji nevrací pe­dál a že má závadu v karburá­toru. Zasmála se tomu, měla svo­ji »specialitu«. Jehlovým podpat­kem ho vždy dokázala vrátit do správné polohy. Navrhli, že auto opraví. Odmítla. Prý je to zbytečné. Zanedlouho vjela na nechráněný přejezd, kde jí zhasl motor. »Podpatknvý zlepšovák« nepomohl. Vyskočila, snažila se aulo odllačit. Zůstala po ní malá dcera. Ti z Autokosmetiky měli umýt auto, nedostali objednávko zabývat se pedály, ale přesto va­rovali. Udělali to. co na mnoha jiných místech by nechali svému osudu. Ona žena však nedbala upozornění. Měla svůj rozum, svou dlouhodobou nesprávnou zkušenost . . . Jednoho dne došlo k nejhoršímu. Podpatkový nápad již nikdy opakoval nebude. Ale byl tento nápad jen jejím nápa­dem? V pořadu Akce pro 14 miliónů dali autoři příklady podobných »samozřejmostí«. A ještě na je­den fakt upozornili. Že totiž bez nás všech, bez řidičů a chodců, nelze nehodám zabránit. Ani sto­násobným posílením SNB, ani pustavíme li příslušníka Veřejné bezpečnosti, pokud by to bylo technicky možné, na každou kři­žovatku, do každé zatáčky či na nepřehledný úsek, by nezabráni­lo nehodám. Obžalována je tedy lhostejnost, hazardérství, pohodlnost. Jak ji­nak Pokus pro 14 miliónů kon­trastoval s programem brněnské­ho studia, jež si dalo před ne­dávnom za úkol, zamyslet se nad otázkou, proč jsme lhostejni k násilným činům, k porušování zákunů socialistické vlasti. Na rozdíl od tohoto pořadu, který »problém« »řeší« mezi jiným také větším počtem příslušníků VB> a tvrdšími zákony, náš »po­kos« chce, abychom my všichni si řekli: dost a dál ne! Tím, že ročně na našich silnicích umíra­jí, obrazně řečeno, téměř všichni z obyvatelé Žirovniee. každý druhý Železného Brudu a desetina Táborských, není vinna společ­nost. Ani tím, když vznikne par­ta mladých, která napadne bez­důvodně staršího člověka anebo »kdosi« rozbije výkladní skříň. Ale odpovědnost by měla pad­nout na každého z nás, který někde včas neposypal silnici, ne­zpomalil na nepřehledném úse­ku, anebo třeba mávnul rukou nad prvním agresivním projevem parly, v níž byl jeho syn. Vlastni nesvědomitost se dřivě či později vymstí. Hazard a neod­­povědnost mohou mít velmi váž­né následky, které ohrozí i ži­vot druhého; lhostejnost a nezá­jem se může zpětně vrátit k nám. Nejsme idealisté, víme, že po­kud bude existovat život, budou i úskalí. Jde nám ale o to, ome­zit je na minimum a postupně je odstraňovat, což se týká i počtu v dopravních nehod, jak správně »pokosn« zdůraznil ministr vnitra CSR soudruh ing. Jung, i všech dalších nedostatků, které by nemusely být. kdyby . . . Oba pořady Československé te­levize jsou poučné. Potřebujeme jich vío. a zvláště takových, kde o něco jde. Třeba právě o boj proti lhostejnosti, jak to učinil prvný z nich. JAROSLAV KOJZAR Spanělé objevili Ameriku... A za 480 let potom Angličané kousek Evropy. Kresha I ŽENTEL PŘECE BUDOU PRÉMIE... Generální ředitel Všestavu se­děl za stolem, kdyi zadrnčel te­lefon: »Tady bankovní kontrola,« ozvalo se na druhém konci drá­tu. Pak ještě jméno, jemuž ředi­tel dobře nerozuměl, ale pak: »Soudruhu řediteli, nahlásili jste, že váš oborový podnik splnil plán na 112 %, a že jste odevzdali na­víc hodnotu za x miliónů korun.» »Ano, to je pravda.« »Ba ne-, není. Zjistili jsme, že v Krasticich není dokončená uli­ce, která měla být hotová podle smlouvy již před deseti měsíci. Ulice není dokončena v délce 1200 m a 8 m šíře. Vaše podniky neudělaly nikde jinde ulici ve stejné ploše. Dále jste měli ukon­čit v Severojižním Městě 850 by­tů, které nejsou obyvatelné do­dnes, ač je již 24. ledna. Nikde jste nepostavili odpovídající po­čet bytů se stejným vybavením a o stejné ploše. Ve Vardicích jste nedokončili výstavbu tovární ha­ly pro výrobu udiček, bez nichž se neobejdeme. Obdobnou halu jste nepostavili nikde jinde. Ne­odvedli jste tedy společnosti, co od vašich podniků očekávala, a -nesplnili jste úkol. Proto vám banka nepoukáže peníze na pré­mie, ale pouze na základní mzdy dělníků a pro veškerý řídící per­sonál pouze poměrnou část, odpo­vídající procentu věcného splnění plánu.« , »Co — co ...« hekl ředitel — a probudil se. »Kruci, ten sen mě zapotil. Hlavně, že je to dobrý a budou prachy pro všechny.« (JA) Trochu pohybu by neškodilo! Pudem na pivo! . . . Kresba P. PAZDERKA Tverba K blížícímu se výročí Vítězného února napsala pro 5. číslo týdení­ku TVORBA promovaná historič­ka D. Špačková stať nadepsanou titulkem Únor jen nesliboval. Vý­značný marxistický kritik E. Urx by se tento týden dožil sedmde­sáti let. Tomuto kulturně politic­kému výročí je v TVORBĚ věno­váno zamyšlení V. Dostála. M. Zá­­bojníková je autorkou reportáže z kraje, kde mají mladí lidé dobré životni perspektivy — z Oravy. Pod titulkem Kdo pomohl Hitle­rovi si přečtěte zajímavou studii k jednomu černému výročí, které na tyto dny připadá — k čtyři­cátému výročí počátku fašistické diktatury v Německu. HOSPODAŘENÍ S VODOU V PLÁNECH RVHP \ Pojmem RVHP obyčejně, tedy laicky, rozumíme výrobu, spo­třebu anebo peněžní svazky. A při lum mezi velmi významné části společného programu patří i čistota vody. Je to nutné už proto, že spo­třeba vody neustále roste, ať již ruku v ruce s rozvojem průmys­lu, zemědělství a komunálního hospodářství anebo s růstem počtu obyvatelstva. Du vodních nádrži, a to je další podstatný důvod, se vrací značné množství znečištěných odpadních vud, které narušují vodní hospodář­ství, a pokud bychom nezajistili stabilní rovnuválm mezi přírod­ními podmínkami a potřebami společnosti, ohrožují i život. Rada vzájemné hospodářské pomoci založila, vědoma si této nutnosti, specializovanou Pora­du vedoucích vodohospodárskych orgánů členských zemí, která okamžitě analyzovala stav »po­vrchových a podzemních vodních zdrojů, řízení vodních zdrojů, po­třebu vody a její uspokojování, ochranu vodních toků, ochranu proti škodám působení vod, ná­vrhy na prohloubení spoluprá­ce«. Ze toto opatření bylo nutné, dosvědčuje plánovaný růst potře by vody v tomto desetiletí: Bul­harsko 4,4 %, Maďarsko 12,3 0/n, Mongolsko 21 °/o, NDR 11 °/o, Pol­sko 10,8 "/o, SSSR 8 °/o a ČSSR 3,9 procenta. Odborníci RVHP znali cil, vě děli o nevýhodném rozdělení IPokračování na str. 19f Týdeník aktualit 5. číslo TÝDENÍKU AKTUALIT přináší jako obvykle mnoho zají­mavých článků, statí, reportáží a fotografií ze života sovětského lidu. Středová dvoustrana je vě­nována statečným obránoům Sta­lingradu a má společný název Dvě stě hrdinských dní a noci. TÝDE­NÍK AKTUALIT otevírá novou rubriku, ve které seznámí čtená­ře se sovětskými kreslenými fil­my, které si získaly v posledních letech vřelé sympatie mezi divá­ky nejrůznějšího věku v SSSR i v zahraničí. Mezi deset nejlep­ších atletů na světě bylo světový­mi sportovními časopisy vybráno šest atletů sovětských. Byla mezi nimi i nositelka světového rekor­du na 1500 m L. Braginová, o níž se dozvědí čtenáři na předposled­ní stránce. Nové číslo TÝDENÍKU AKTUALIT končí ukázkami umění jednoho z nejlepších sovětských fotoreportérů M. Alperta, jehož výstava probíhá v těchto dnech v Domě sovětské vědy a kultury v Praze. Yifebrízí v nakladatelství Svobada Gustáv Husák: Z bojů n dnešek Výběr nejvýznamnějších člán­ků, projevů, diskusních a pole­mických vystoupeni G. Husáka z let 1944—1950. Zahrnuje ob­dobí boje proti fašismu a za roz­víjení národní a demokratické revoluce, třídní boje s buržoazií v době Vítězného února a po­čátky výstavby socialismu. 592 stran, váz. 20,— Kčs jan Filipský: Šrí Lanka (Cejlón) Informativní příručka nás se­znamuje v přehledu s přírodní­mi podmínkami země, státním zřízením, složením obyvatelstva, historickým přehledem, národ­ním hospodářstvím, kulturou dalšími údaji., Je vybavena ma­a pou, četnými fotografiemi a grafy. Edice' Zeměmi světa. 208 stran, kart. 11,— Kčs t týdeník ÚV KSC. Vychází každou středu. Vydává Rudé právo, vyda­vatelství ÚV KSC. — Šéfredaktor Karel Sršeň. Zástupce šéfredak­tora Oldřich Jarušek. Adresa re­dakce: 12511, Praha 1, nábřeží Kyjevské brigády 12 — tel. 2199. Tiskne Rudé právo, tiskařské zá­vody, Praha 1, Na poříčí 30. Roz­šiřuje Poštovní novinová služba. Cena jednoho výtisku Kčs 1,50, čtvrtletní předplatné Kčs 19,50. Ročník 5.

Next