Tribuna, leden-červen 1974 (VI/1-26)
1974-01-02 / No. 1
if J) ár V* J, I»,6(A*)ŕ 8 *.9, 9f to ^ ^ PEI IET© týdeník pro ideologii a politikui Proletáři všech zemí, spojte se! v— --------bOfO 2. ledna 1974 cena Kčs 1,50 socialistické FEDERACE Prof. JUDr. Dalibor Hanes místopředseda Federálního shromáždění CSSR a předseda Sněmovny národů Před pěti lety, 1. ledna 1969, vstoupil v platnost ústavní zákon o československé federaci. Prvé pětiletí nového státoprávního uspořádání patři k nejdrainatičtějším obdobím v poválečných dějinách našich národů. Na jeho počátku vrcholí vítězný boj s kontrarevolucí. Byl to tvrdý, složitý, ale vítězný zápas marxismu-leninismn s protisocialistickou ideologií, s revizionismem a oportunismem, s kontrarevolucí, bylo to vítězství nad vnitřními i mezinárodními protisocialistickými silami, vítězství posvěcené třídním, internacionálním bratrstvím mocenských nástrojů diktatury proletariátu — Sovětské a ostatních armád socialistických zemí. Tento třídní střet má cenu ryzí historické zkušenosti. Mezi tyto zkušenosti patři poznání nutnosti vést trvalý boj se všemi odstíny protisocialistické ideologie, jedním z nich je buržoázni nacionalismus, tvořící živnou půdu a zálohu kontrarevoluce. Proti omezenému nacionalismu Socialismus Je ve své podstatě internacionální, proto je neslučitelný s omezeným nacionalismem. Proto obrovský úkol, před nímž stálo vedení strany v čele se s. G. Husákem — dokončit úplnou porážku kontrarevoluce, ubránit, obnovit a umocnit revovymoženostl našeho lidu, vyžadoval l Pokračováni na str. 3) Foto HCJD1K MRAZIVÝ SILVESTR Ten den byla zima. Třicetistupňový mráz pronikal i pod ušanky a teplé zimni kabáty, fen chvílemi, za mlhy a chvilkového sněženi se teploměr zastavil v těchto posledních dnech roku 1943 na dvacítce . . . Dva dny a dvě noci před Um pochodovala brigáda na místo určení. Kdesi za ní byl Kyjev s krví zbarveným Dněprem, a před nimi — to však málokdo na počátku pochodu věděl — vesnice Ruda a říčka Ros. Tady, po třicetičtyřkilometrovém mrazivém přesunu, zastavili.. . 30. prosince 1943 ve 4.00 protrhává zimní ticho mohutné »urá« sovětského 78. střeleckého pluku a 74. střelecké divize. Nacisté jsou však rozhodnuti bránit Bílou Cerkev. Silný odpor sráží útok zpět. 7.00 — znovu výchozí postavení. 8.00 — po hodině oddechu nový nástup. Tanky 87. tankového pluku a 1. československé samostatné brigády metr za metrem — doprovázeny dělostřeleckou palbou — pomalu postupují. 8.45 — vyráží pěchota. Kilometr dělící nacisty od našich je »hořícím sněhem«. Přes ostrý, mrazivý vítr je horko, chce se strhnout oblečení, abys byl co nejmenším a nejrychlejším, abys jako blesk překonal tisícimetro-vou vzdálenost. Přískoky, střelba, přískoky, střelba. 10.00 — tanky, které pronikly do Rudy společně se samopalníky, »čistí« vesnici. Na všech stranách se bojuje. D cukrovaru — místa největšího odporu — mají fašisté bílé maskovací pláště stejně jako československé a sovětské jednotky. Teprve z největší blízkosti je možné poznat nepřítele. 11.00 — odpor nacistických vojsk pomalu slábne. I intenzita nepřátelské palby, minometné a dělostřelecké klesá. Severní část íPokračování na str. 3) Dobrou prací vstříc slovným dnům Karel Sršeň S oprávněnou hrdostí jsme so v nedávných dnech ohlíželi zpět, na loni vykonané dílo. na úspěchy, jichž jsme na tolika úsecích dosáhli při plněni náročných úkolů pětiletky, na cestě k těm závažným cílům, které před námi vytyčil ve svých závěrech XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Dnes začínáme plnit úkoly čtvrtého roku pětiletky. Víme, že ani tentokrát nebudou nikterak snadné, že jejich splnění si vyžádá hodně našeho úsilí, nemálo poctivé práce. Současně však také víme, že jsou v našich silách, že je můžeme splnit a překročit. Máme všechno, co k tomu potřebujeme. A tak úspěch té práce, kterou jsme si předsevzali, záleží nyní především na nás. Dnes už víme, co se nám daří, co jsme již zvládli a v čem dosahujeme nesporných úspěchů. Víme však také, kde máme dosud slabiny, kde ještě trvají nedostatky, kde nás »bota tlačí«, co se nám zatím nedaří tak, jak bychom chtěli. Problémy jsme již »vytypovali«. Jsou známy nejenom v celostátním měřítku, ale uobřo o nich vědí i soudruzi v závodech, v zemědělských družstvech, státních statcích a všude jmde, na všech pracovištích. A nyní je tedy na řadě, jak o tom na listopadovém zasedání ústředního výboru strany hovořil soudruh Husák, zaujmout k těmto problémům, k našim dosavadním nedostatkům správný stranický přístup »V čem jo — zjednodušeně řečeno — podstata stranického přístupu k problémům? Problémy pouze neregistrovat, ale usilovat o jejich řešení. I když všechno nevyřeším sám, něco bude řešit vyšší orgán, ale vždy se musím snažit přispět svým podílem. Jinak je to jen málo platné »kritikaření« nebo registrování. Stranický přístup je v zápase o progresivní řešení j.Pokračování na straní Proucí, který boří a staví »Naše strana považuje proudovou výstavbu za nejprogresívnější, za takovou, která je rozhodující cestou při mobilizaci rezerv v celé investiční výstavbě, je třeba zlepšit kvalitu výrabkú a předávaných staveb, snížit pracnost na staveništi na 400 hodin a ve výrobě na 200 hodin na 1 byt o ploše 58 m2 a dosáhnout čtyřměsíčního cyklu výstav- Jiří Javůrek by obytného objektu o 60 bytech.« fZ projevu náměstka ministra stavebnictví ČSR soudruha Aloise Buchtíka na celostátní konferenci a proudové metodě stavění, konané v květnu 1972 v Plzni./ Aby se nám podařilo nejmodernější metodu výstavby plně uplatnit v praxi, musíme jí dát takové možnosti růstu, že sama tempem výstavby poboří veškeré konzervativní a staré způsoby myšlení, odstraní vše neefektivní a pomalé, vše, čemu se často z pohodlnosti a z nechuti pracovat nově říká »osvědčené« a »ještě efektivní«. Skoda že je stále málo kolektivů, které dokáží pracovat tak, jako ty, o nichž dále píšeme. A i ty se někdy setkávají s problémy a neúspěchy. SOUTĚŽ PROUDOVÝCH PROVOZU v rychlosti je opravdová a neformální. Na jednotlivých stavbách se snaží být nejlepší a společně snad všichni závidí Západoče- Ghům. Prý se jim nemohou vyrovnat, protože oni mají panely, které nepotřebují prakticky žádnou část stavby dělat tradičně. Přesto neskládají ruce v klín a dělají ve svých podmínkách, co mohou. V soutěží se totiž pamatuje na to, že základ, z něhož se vychází, je všude různý, že pracnost je rozdílná. Proto jsou jednotlivé proudové pravozy, dělící se zející postupně ná odborné party přechájedné stavby na druhou a tlačí před sebou opozdilce, kteří by byli schopni zavinit zpoždění, rozděleny do kategorií podle počtu podlaží budov, které staví. Několikrát byl nejúspěšnější a v soutěži zvítězil mostecký proud. Získal díky dobré organizaci a chutí lidí do práce největší počet bodů v kategorii zástavby od 8 do 12 nadzemních podlaží. Podařilo se jim snížit rozestavěnost, docílit výrobní plynulost a rovnoměrnost v dokončování bytů, zvýšit produktivitu práce, snížit pracnost a tím uspořit řadu pracovníků, přičemž ještě stoupl počet dokončených bytů. Soudruh Václav Nesládek, vedoucí proudového provozu v Mostě, prozradil tajemství jejich úspěchu: „Především nemůžeme pracovat nedůsledně. Poctivě řečeno, lidé sí zde dost vydělají a vědí proč. Ale k tomu jim především při platech podle ukončená práce pomáhají jejich mistři. Žádný z nich by si nedovolil vyplatit někomu prémie nebo odměnu za špatnou práci. U nás se lajdáci neudrží. Nikdo na ně nedělá, odcházejí s malou výplatou a brzy si hledají místo jinde. Kdo pracuje poctivě, nikdy u nás nenaříkal. Nejdůležitější je důslednost, poctivost v práci a její přípravě. Nic z toho by nám však nebylo platné bez opravdu soudružských vztahů všech lidí v jednotlivých partách i mezi partami.“ Ve druhém pololetí minulého roku se jim nedařilo plnit plán. Proč? Soudruh Karel Prosný trochu nadurděně říká, že váznou dodávky. Nejvíce chybějí sádrové tvárnice na /Pokračování na straně 13) iiimmimimHHiMMmmimnimiiiiiimimiimiiiiiiHHiNmiMHHmimiimmmiHmHmiíMHiiiimHU Čtěte na straně 20CO ODHALIL NALEZENÍ DENll