Tribuna, leden-červen 1974 (VI/1-26)

1974-01-02 / No. 1

if J) ár V* J, I»,6(A*)ŕ 8 *.9, 9f to ^ ^ PEI IET© týdeník pro ideologii a politikui Proletáři všech zemí, spojte se! v— --------bOfO 2. ledna 1974 cena Kčs 1,50 socialistické FEDERACE Prof. JUDr. Dalibor Hanes místopředseda Federálního shromáždění CSSR a předseda Sněmovny národů Před pěti lety, 1. ledna 1969, vstoupil v platnost ústavní zákon o českosloven­ské federaci. Prvé pětiletí nového státo­právního uspořádání patři k nejdraina­­tičtějším obdobím v poválečných ději­nách našich národů. Na jeho počátku vrcholí vítězný boj s kontrarevolucí. Byl to tvrdý, složitý, ale vítězný zápas marxismu-leninismn s protisocialistic­kou ideologií, s revizionismem a opor­­tunismem, s kontrarevolucí, bylo to ví­tězství nad vnitřními i mezinárodními protisocialistickými silami, vítězství po­svěcené třídním, internacionálním bra­trstvím mocenských nástrojů diktatury proletariátu — Sovětské a ostatních armád socialistických zemí. Tento třídní střet má cenu ryzí historické zku­šenosti. Mezi tyto zkušenosti patři po­znání nutnosti vést trvalý boj se všemi odstíny protisocialistické ideologie, jed­ním z nich je buržoázni nacionalismus, tvořící živnou půdu a zálohu kontrare­­voluce. Proti omezenému nacionalismu Socialismus Je ve své podstatě interna­cionální, proto je neslučitelný s omezeným nacionalismem. Proto obrovský úkol, před nímž stálo vedení strany v čele se s. G. Hu­sákem — dokončit úplnou porážku kontra­­revoluce, ubránit, obnovit a umocnit revo­­vymoženostl našeho lidu, vyžadoval l Pokračováni na str. 3) Foto HCJD1K MRAZIVÝ SILVESTR Ten den byla zima. Třicetistup­ňový mráz pronikal i pod ušan­ky a teplé zimni kabáty, fen chvílemi, za mlhy a chvilkového sněženi se teploměr zastavil v těchto posledních dnech roku 1943 na dvacítce . . . Dva dny a dvě noci před Um pochodovala brigáda na místo určení. Kdesi za ní byl Kyjev s krví zbarveným Dněprem, a před nimi — to však málokdo na počátku pochodu věděl — vesni­ce Ruda a říčka Ros. Tady, po třicetičtyřkilometrovém mrazi­vém přesunu, zastavili.. . 30. prosince 1943 ve 4.00 pro­­trhává zimní ticho mohutné »urá« sovětského 78. střeleckého pluku a 74. střelecké divize. Na­cisté jsou však rozhodnuti brá­nit Bílou Cerkev. Silný odpor sráží útok zpět. 7.00 — znovu výchozí postave­ní. 8.00 — po hodině oddechu no­vý nástup. Tanky 87. tankového pluku a 1. československé samo­statné brigády metr za metrem — doprovázeny dělostřeleckou palbou — pomalu postupují. 8.45 — vyráží pěchota. Kilo­metr dělící nacisty od našich je »hořícím sněhem«. Přes ostrý, mrazivý vítr je horko, chce se strhnout oblečení, abys byl co nejmenším a nejrychlejším, abys jako blesk překonal tisícimetro-vou vzdálenost. Přískoky, střel­ba, přískoky, střelba. 10.00 — tanky, které pronikly do Rudy společně se samopalní­­ky, »čistí« vesnici. Na všech stra­nách se bojuje. D cukrovaru — místa největšího odporu — mají fašisté bílé maskovací pláště stejně jako československé a so­větské jednotky. Teprve z nej­větší blízkosti je možné poznat nepřítele. 11.00 — odpor nacistických vojsk pomalu slábne. I intenzita nepřátelské palby, minometné a dělostřelecké klesá. Severní část íPokračování na str. 3) Dobrou prací vstříc slovným dnům Karel Sršeň S oprávněnou hrdostí jsme so v nedávných dnech ohlíželi zpět, na loni vykonané dílo. na úspěchy, jichž jsme na tolika úsecích dosáhli při plněni náročných úkolů pětiletky, na cestě k těm závažným cílům, které před námi vytyčil ve svých závěrech XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Dnes začínáme plnit úkoly čtvrtého roku pětiletky. Víme, že ani tento­krát nebudou nikterak snadné, že jejich splnění si vyžádá hodně našeho úsilí, nemálo poctivé práce. Současně však také víme, že jsou v našich si­lách, že je můžeme splnit a překročit. Máme všech­no, co k tomu potřebu­jeme. A tak úspěch té práce, kterou jsme si předsevzali, záleží nyní především na nás. Dnes už víme, co se nám daří, co jsme již zvládli a v čem dosahu­jeme nesporných úspě­chů. Víme však také, kde máme dosud slabiny, kde ještě trvají nedostatky, kde nás »bota tlačí«, co se nám zatím nedaří tak, jak bychom chtěli. Pro­blémy jsme již »vytypo­vali«. Jsou známy neje­nom v celostátním měřít­ku, ale uobřo o nich vědí i soudruzi v závodech, v zemědělských druž­stvech, státních statcích a všude jmde, na všech pracovištích. A nyní je tedy na řadě, jak o tom na listopadovém zasedání ústředního výboru stra­ny hovořil soudruh Husák, zaujmout k těmto problémům, k našim dosa­vadním nedostatkům správný stranický přístup »V čem jo — zjednodušeně řečeno — podstata stranického přístupu k problémům? Problémy pouze neregistrovat, ale usilovat o jejich řešení. I když všechno nevyřeším sám, něco bude řešit vyšší orgán, ale vždy se musím snažit přispět svým podílem. Jinak je to jen málo platné »kritika­­ření« nebo registrování. Stranický přístup je v zápase o progresivní řešení j.Pokračování na straní Proucí, který boří a staví »Naše strana považuje proudovou vý­stavbu za nejprogresívnější, za takovou, která je rozhodující cestou při mobili­zaci rezerv v celé investiční výstavbě, je třeba zlepšit kvalitu výrabkú a pře­dávaných staveb, snížit pracnost na sta­veništi na 400 hodin a ve výrobě na 200 hodin na 1 byt o ploše 58 m2 a dosáhnout čtyřměsíčního cyklu výstav- Jiří Javůrek by obytného objektu o 60 bytech.« fZ projevu náměstka ministra staveb­nictví ČSR soudruha Aloise Buchtíka na celostátní konferenci a proudové meto­dě stavění, konané v květnu 1972 v Plz­ni./ Aby se nám podařilo nejmodernější metodu výstavby plně uplatnit v praxi, musíme jí dát takové možnosti růstu, že sama tempem výstavby poboří veškeré konzervativní a staré způsoby myšlení, odstraní vše neefektivní a pomalé, vše, čemu se často z pohodlnosti a z nechuti pracovat nově říká »osvědčené« a »ješ­tě efektivní«. Skoda že je stále málo kolektivů, které dokáží pracovat tak, jako ty, o nichž dále píšeme. A i ty se někdy setkávají s problémy a neúspěchy. SOUTĚŽ PROUDOVÝCH PROVOZU v rychlosti je opravdová a neformální. Na jednotlivých stavbách se snaží být nejlepší a společně snad všichni závidí Západoče- Ghům. Prý se jim nemohou vyrovnat, pro­tože oni mají panely, které nepotřebují prakticky žádnou část stavby dělat tradičně. Přesto neskládají ruce v klín a dělají ve svých podmínkách, co mohou. V soutěží se totiž pamatuje na to, že základ, z něhož se vychází, je všude různý, že pracnost je roz­dílná. Proto jsou jednotlivé proudové pra­vozy, dělící se zející postupně ná odborné party přechá­­jedné stavby na druhou a tlačí před sebou opozdilce, kteří by byli schopni zavinit zpoždění, rozděleny do ka­tegorií podle počtu podlaží budov, které staví. Několikrát byl nejúspěšnější a v soutěži zvítězil mostecký proud. Získal díky dobré organizaci a chutí lidí do práce největší počet bodů v kategorii zástavby od 8 do 12 nadzemních podlaží. Podařilo se jim sní­žit rozestavěnost, docílit výrobní plynulost a rovnoměrnost v dokončování bytů, zvýšit produktivitu práce, snížit pracnost a tím uspořit řadu pracovníků, přičemž ještě stoupl počet dokončených bytů. Soudruh Václav Nesládek, vedoucí prou­dového provozu v Mostě, prozradil tajemství jejich úspěchu: „Především nemůžeme pra­covat nedůsledně. Poctivě řečeno, lidé sí zde dost vydělají a vědí proč. Ale k tomu jim především při platech podle ukončená práce pomáhají jejich mistři. Žádný z nich by si nedovolil vyplatit někomu prémie ne­bo odměnu za špatnou práci. U nás se laj­dáci neudrží. Nikdo na ně nedělá, odcházejí s malou výplatou a brzy si hledají místo jinde. Kdo pracuje poctivě, nikdy u nás ne­naříkal. Nejdůležitější je důslednost, pocti­vost v práci a její přípravě. Nic z toho by nám však nebylo platné bez opravdu sou­­družských vztahů všech lidí v jednotlivých partách i mezi partami.“ Ve druhém pololetí minulého roku se jim nedařilo plnit plán. Proč? Soudruh Karel Prosný trochu nadurděně říká, že váznou do­dávky. Nejvíce chybějí sádrové tvárnice na /Pokračování na straně 13) iiimmimimHHiMMmmimnimiiiiiimimiimiiiiiiHHiNmiMHHmimiimmmiHmHmiíMHiiiimHU Čtěte na straně 20CO ODHALIL NALEZENÍ DENll

Next