Tribuna, červenec-prosinec 1974 (VI/27-52)

1974-07-03 / No. 27

Jihočeský kraj. Bájné území, odkud Rožmberkové se snažili ovládnout české království. Byla to země nej­většího bohatství — lesy, pole, ryb­níky, řeky — proto tu vznikla nejho­nosnější panská sídla. A přece prá­vě zde vykořisťování člověka do­sáhlo svého vrcholu. To také při­spělo k tomu, že jižní Čechy se staly ve své době nejrevolučnější. Proto zde mohlo vyrůst město Tábor, jehož samotná existence působila na myš­lenkové proudy celých staletí. NEZAKRKĚLÁ ZENÉ Jižní Cechy — země živitelka — teprve až po roce 1948 vyrostly do nebývalé krásy a staly se doslova rezervací republiky. Ale t každá rezervace pulzuje, žije, dotváří se a nikdy nemůže ustrnout. A tak ani toto úze­mí, plné pohádek a divukrásných koutů, ne­mohlo zakrnět. I proto jsme přišli za vedoucím tajemníkem jihočeského krajského výboru KSČ soudruhem JAROSLA­VEM HEJNOU. ■ Když se řekne Jihočeský kraj, myslí se na rybníky, zemědělství, řeky a rekreaci ... ... a to je chyba. V období socialistické výstavby se totiž Jihočeský kraj zbavil eko­nomické zaostalosti a dovršil etapu exten­zívního rozvoje výrobních sil. Stal se prů­myslově zemědělskou oblastí. Od roku 1969 se v ekonomice kraje prosazuje i obrat k intenzifikaci ekonomiky. Průmyslová vý­roba od roku 1948 do roku 1973 vzrostla v kraji 6X, zemědělská výroba 1,5X a pro­duktivita práce více než 3X. ■ Čím to je, že došlo k tomuto přelomu? Vybudovalo se 60 nových a rekonstruo­valo 90 průmyslových závodů a získala se pracovní místa nebo pracovní příležitosti pro 60 tisíc lidí. ■ To znamená odčerpání pracovních sil ze zemědělství. Nenarušilo to zemědělskou výrobu? Zemědělskou výrobu to nenarušilo. V ní v současné době pracuje okolo 80 tisíc pracovníků. /Pokračování na straně 3] Soudruzi Gustáv Husák a Antonín Kapek procházejí s předními pracovníky závodu ČKD Po­lovodiče tzv. čistým provozem (čtěte na str. 8) ~ŠP ^ týdeník pro ideologii a politiku NA 10.STRANĚ ČTĚTE ROZHOVOR SE ZASLOU­ŽILÝM UMĚLCEM KARLEM ŠTĚCHEM I— Foto ZD. RUBES I ■■ třídním střetnutí socialismu s kapitalismem připadá stále větší úloha 1 If ideologické frontě. Fakta potvrzuji, že socialismus spolu s revoluč­­* ním dělnickým a národně osvobozeneckým hnutím se stal urěujíci 1 silon světového vývoje. Kapitalismus již dávno ztratil vojenskou převahu. Postupně krok za krokem mizi i jeho ekonomické přesila. Socialismus se díky svým výsledkům stávé stále přitažlivějším nejen pro lid málo vyvi­nutých zemi, ale i pro pracující nejvyspělejších kapitalistických států. Ma­teřské země kapitalismu se tak dostávají do bezprostředního ohroženi. Proto zoufalé ásili svě­tové buržoazie o obnovn jejího třídního panství se ■ ■ II* stále více soustřeďuje do Nikoliv kovadlina, wm= kými řeěmi o údajné »svobodě pro všechny«, o tom, že kapitalismus se změnil, že se stal lido­vým nebo že v důsledku vědeckotechnické revolu­ce již prakticky neexis­tuje, atd Buržoazie vytváří ohromné vědecké apará­ty, jejichž úkolem je při­pravovat ideologická ta­žení proti socialismu, vy-mýšlet teorie a propagandistické tahy, které by pracující odváděly z revoluční cesty a které by při proniknutí do socia­listických zemí zde působily rozkladně a demobilizačné. Proto se vší mocí snaží propašovat svůj ideologický kontraband do socialistických zemí. Ne­štíti se ničeho. Ani čistě obchodnického přístupu k tak citlivé otázce pro evropské obyvatele, jako je jejich bezpečnost: »My uznáme evropské sta­tus quo a vy ustoupíte ze stanoviska nedotknutelnosti suverenity v otázce tzv. výměny idejí, osob ...« Za co nás mají? Za boží prosťáčky? Ano. Jsme pro mírové soužití států s rozdílným společenským zřízením. To však neznamená, že ustoupíme z třídních pozic socialismu. Naopak. V mírové spolupráci chceme proká­zat převahu socialismu: že je to nejspravedlivější, nejlidštějši společenská /Pokračování na straně 2) ale kladivo! František Kudrna 7 í; SJXMI' Pohled na nově sídliště v Jindřichově Hradci Milenci z blal — grafika zasloužilého umělce Karla Stěcha Foto J. BURIAN PŘÍPAD DELGADO (onatomie jedné poické vraždu) O záhadné smrti generála Delgada pfše V. P. Borovička na str. 20

Next