Tribuna, červenec-prosinec 1975 (VII/27-52)

1975-07-02 / No. 27

/Pokraöování ze strany 1 ) Vytvářet příznivé podmínky ního a hospodářského aparátu o jejich dôsledné plněni, široký rozvoj politické a pracovní aktivity a iniciativy nejširších vrstev pracujících na počest 30. výročí osvobození Československa So­větskou armádou, k nimž dalo účinný impuls právě listopadové piánům, přináší viditelné úspěchy. Svědčí o tom právě dosavadní úspěšné plnění plánu v letošním roce. V průmyslu i ve stavebnictví se roční plánované tempo pře­kračuje. Zmenšil se počet podniků, které neplní plán. Je doplo­váno i příznivých finančních ukazatelů. Cílevědomé usměrňování obětavé iniciativy pracujících na úzká místa plánu přispívá vý­znamnou měrou k překonávání nepříznivých důsledků vyplývají­cích z vysoké úrovně een surovin, materiálů, energie a krmiv na kapitalistických trzích i některých našich vnitřních nedostatků. Vytvářet příznivé podmínky v našem hospodářství pro plynulý přechod do šesté pětiletky znamená dále energicky prosazovat závěry listopadového pléna, které nemají časově omezenou plat­nost, na všech úsecích našeho společenského života. S trvale dů­slednou kritickou náročností a otevřeností poukazoval na nedostat­ky, které brzdí efektivní rozvoj našeho hospodářství, a prosazovat jejich urychlené zásadní řešení a tvůrčí přístup v rozvíjení široké Iniciativy našich pracujících. Je třeba si uvědomit, že mimořádnou odpovědnost nesou především státní a hospodářské orgány na všech stupních řízení, které v největším rozsahu uplatňují politiku naší strany v praktickém denním životě naší socialistické společ­nosti, a především komunisté pracující v těchto orgánech. Na zasedání listopadového pléna soudruh Husák důrazně upo­zornil na to, že — aniž bychom příčiny našich současných pro­blémů zjednodušovali — je nesporné, že rozhodující podíl na nich mají slabiny v řídící práci a že naše výsledky by byly daleko Výraznější, kdyby řídící orgány a pracovníci na všech stupních energičtěji prosazovali celospolečenské zájmy, přijatá usnesení a nápravu nedostatků. Na správném politickém přístupu pracovníků státního a hospodářského aparátu ke stanoveným úkolům, na stupni jejich iniciativy, vytrvalosti, obětavosti, důslednosti, nekom­promisnosti a cílevědomosti jsou do značné míry závislé naše celospolečenské úspěchy, které zabezpečují harmonický rozvoj na­ší socialistické společnosti. Řešit naše problémy v duchu závěrů listopadového pléna, které jsou bezpečnou zárukou našich dalších úspěchů, znamená vést nesmiřitelný boj proti oportunismu, ať se projevuje v jakékoliv formě, proti nerozhodnosti, proti byrokratickému odkládání řešení Závažných politických a ekonomických problémů, proti přezíra­vému postoji k oprávněným potřebám a požadavkům našich pra­cujících, proti potlačování kritiky a zastírání jakýchkoliv nedostat­ků na kterémkoliv úseku práce státních i hospodářských orgánů. Od pracovníků státního a hospodářského aparátu musíme právě V duchu závěrů listopadového pléna požadovat daleko větší inicia­tivu. Mají kvalifikovaně upozorňovat na naléhavost řešení důleži­tých politických i ekonomických problémů, na negativní důsledky V případě, že se včas nezačne s jejich řešením, a sami přicházet S tvůrčími náměty, jak tyto problémy řešit z vlastních zdrojů příslušných organizací, případně co nejhospodárněji z celospole­čenských zdrojů. V únoru 1972 přijal ústřední výbor naší strany velmi závažné hsnesení o všestranném zvýšení efektivnosti národního hospodář­ství, jehož přesně formulované závěry mají dlouhodobou platnost pro zabezpečování optimálního rozvoje naší ekonomiky. Je možné zcela odpovědně říci, že kdyby tomuto usnesení byla věnována daleko větší pozornost na všech stupních řízení, kdybychom se k plnění jeho závěrů postavili s patřičnou energií, důsledností a Soustavně kontrolovali docilované výsledky, pak zcela určitě by­chom dnes měli naši práci s řešením ekonomických problémů na mnoha místech podstatně ulehčenu. b Práce na všech úsecích se musí vyznačovat mimořádným úsilím co nejefektnější mobilizaci všech potencionálních vnitřních rezerv v našem hospodářství, jejichž existence je mimo jakoukoliv pochybnost. Jde především o prosazení přísného režimu hospoda­ření se surovinami, materiály a palivy a jejich maximální zhod­nocení v reprodukčním procesu, zhospodárnění investiční výstavby a včasné uvádění budovaných kapacit do provozu, o to, abychom zlepšili využívání základních prostředků a i touto cestou řešili úspory v investiční výstavbě, abychom uskutečnili opatření, která umožní rychlejší uplatňování vědeckotechnického rozvoje, vytvářeli optimální podmínky pro rychlejší plnění úkolů Komplexního pro­gramu socialistické ekonomické integrace a pro zabezpečení rov­nováhy ve vnějších ekonomických vztazích, kvantitativní, struktu­rální zlepšení dodávek do tržních fondů. Svoji pozitivní úlohu musí sehrát rovněž upevnění plánovací á finanční disciplíny, zvý­šení účinnosti řízení (včetně vnitropodnikového) a prohlubování a zkvalitnění kontroly na všech stupních organizační výstavby ná­rodního hospodářství. Mimořádná pozornost musí být věnována zásadnímu zdokonalení dodavatelskoodběratelských vztahů, aby ne­mohly narušovat rovnoměrné plnění plánu. Pro řešení těchto náročných a složitých problémů je třeba vše­stranně využít všech výsledků, které byly docíleny při zpracování závěrů listopadového pléna, jež mají nesporně trvalý akční cha­rakter, především pak metodu kritické náročnosti. Většina pracu­jících získala kritičtější pohled na výsledky své dosavadní práce, rozvinula tvůrčí iniciativu, důsledně se vypořádává s nedostatky a rozhodně obětavě plní plánované úkoly v nových, náročnějších a složitějších podmínkách. Vedoucí pracovníci i stranické organizace musí dbát o to, aby byla plně využita cenná iniciativa a pracovní aktivita všech pra­cujících, a nesmějí připustit, aby se hledaly různé cesty k změk­čování náročných úkolů, které bude třeba v budoucnu plnit. Soustavná péče o důsledné uplatnění závěrů listopadového plé­na v naší každodenní činnosti je tou nejlepší zárukou, že se nám podaří úspěšně splnit letošní plánované úkoly a vytvořit podmínky pro nástup do 6. pětiletky, která bude v plném souladu s ros­toucími požadavky výstavby rozvinuté socialistické společnosti. 2 tribuna Foto E. UHER (MK) AVANTGARDNÍ ZNAMENÍ Svým způsobem je umělecký vývoj S. K. Neumanna symbolem toho, jak se moderní česká poe­zie orientovala ve společenské problematice, Jak k ní pronikala a jak postupně dokázala spojo­vat poezii s politickou proble­matikou. S. K. Neumann sám svým dílem je avantgardním zna­mením české poezie. Byl skvělý básník s dobrým jazykem, s vel­kým smyslem pro metaforu, pro atmosféru atd. Pro nás je zají­mavé to, že jí dociloval součas­ně pří pozornosti společenskému dění. Tím se výrazně angažoval. Dílo a život S. K. Neumanna je klasickou ukázkou toho, jak lze umění spojit s dobovou proble­matikou. Zabýval se 21 podmín­kami III. internacionály a sou­časně odrážel tuto problematiku ve verších; ne náhodou první re­publika jeho knihy zabavovala. Divadlo SKN se pokusilo uvést na scéně portrét básníka, v němž se spojuje postoj občanský s po­stojem umělce. V režii hostují­cího Miroslava Vildmana, který pracuje na mimopražské scéně, uvedlo literární pásmo Františka Skřipka a dramaturgů divadla Ať žije. život. Text uvádí pásmo veršů hlavních tvůrčích období, pak z dobových dokumentů, z nichž zákaz Rudých zpěvů do­sud nikdy publikován nebyl, do­konce ani v nejnovějším vydání veršů SKN. Pásmo ukazuje i osob­ní postoje básníka, kterého vy­tvořil Miloš Willig. Dále účinku­jí Jindřich Hinke, Miroslav Md­­ravec, Zdena Burdová aj. Je to pásmo se smyslem pro divadelní zkratku a pro jevištní život poe­zie. Je dobře režírované. Herci dostali možnost uplatnit své možnosti, jindy méně využívané. Pásmo dotvořilo osobitost li­beňské scény v této sezóně. Di­vadlo se v několika hrách vě­novalo společenské etice — naposledy např. v zajímavé hře Nataši Tanské, Případ finského nože, uvedené v československé premiéře. Pásmo Ať žije život ukazuje, že to je formování pro­filu dlouhodobé a promyšlené. Je typickým představením, je ja­kýmsi shrnutím tohoto letošní­ho usilování. Má také význam nejen pro divadlo samé. Je pří­spěvkem k diskusi o angažova­nosti umění. Ukazuje na ni, uka­zuje, jak se v historii české kul­tury uplatňovala. Připomíná dnešní tvorbě, že to byl vždy smysl našeho umění, tradice, na niž dnes navazuje naše umění především, alespoň v tom nejlep­ším, v tom, co ve verších nebo na jevišti hledá tvar ústrojný dnešní době. (Cik) DEN PLNÝ SLUNCE Takový byl 27. červen ... Plný slunečné pohody nebyl však je­nom na strahovském stadiónu — ale i v halách Nové galérie Praž­­ského hradu, kde generální ta­jemník Ov KSC a prezident Čes­koslovenské socialistické republi­ky Gustáv Husák s dalšími stra­nickými a státními představiteli uvítal československé umělce. Se­šli se zde básníci, spisovatelé, hudebníci, skladatelé, architekti, výtvarníci a dramatičtí umělci z celé naší vlasti, aby v přátel­ském ovzduší sami vzdali — ale i přijali — dík za vše, co bylo v posledním období v oblasti kul­tury a umění vykonáno. Není toho málo — jak by rádi viděli různí utečenci na Západě, bez nichž — jak uvedl Jan Ko­zák, předseda Čs. výboru svazů spisovatelů — se našemu umění lépe dýchá a lépe daří... O tom podalo nezvratné svědectví i množství děl přihlášených do soutěží na počest osvobození na­ší vlasti Sovětskou armádou. Je to pádný důkaz, že naše tvůrčí fronta zaznamenala nový roz­mach, který vydává nové a krás­né plody. »Rána z děla, úder hromu ani mořský příboj nemají takovou sí­lu jako kniha, která leží na sto­le,« napsal autor nezapomenutel­né reportáže Deset dnů, které otřásly světem, přímý svědek Velké říjnové socialistické revo­luce John Reed. Tato slova však neplatí jen 0 knihách; takovou sílu, takový náboj má každé umělecké dílo. V současné době máme 22 stát­ních hudebních souborů, jejichž čtyřem tisícům koncertů ročně naslouchají dva milióny návštěv­níků; divadelní představení, jichž se uskutečňuje ročně kolem 25 ti­síc. Za socialismu vzniklo hned několik divadel v každém kraji Imáme 90 divadelních scén], což je věc, kterou nám závidí všich­z ni cizinci přijíždějící do CSSR kapitalistických států, nebot u nich koncert, opera, balet, či­nohra, ale i loutková scéna patří do sféry přepychu, který si může dovolit jen málokdo ... Na setkání našich umělců s představiteli strany a vlády v Nové galérii Pražského hradu mnozí vzpomínali, jak teprve po revoluci byla založena Národní galérie v Praze a v roce 1949 Slovenská galérie v Bratislavě, a tak byly zachráněny drahocenné hodnoty, které se jen jakousi štastnou náhodou nebo díky sbě­ratelské vášni bohatého mecená­še uchovaly do dnešních dnů ... A dnes? — Dnes máme přes 40 galérií, ve kterých se za velké účasti milovníků umění vystřídá ročně téměř dva a půl tisíce vý­stavI Komunistická strana Českoslo­venska a naše vláda vytvořily všechny předpoklady a otevřely všechny cesty pro to, aby se 1 v oblasti kultury naplnila slova, která kdysi ták naléhavě vyřkl A. P. Čechov: Je třeba usilovat o to, aby každý viděl a věděl víc, než viděl a věděl jeho děd a otec ... Pro tento ušlechtilý, vy­soce humánní cíl spojený s bu­dováním socialistické společnosti musí i naše kulturní fronta udě­lat vše, co je v jejích silách... Nebot umění — to je i radost a krása, kterou člověk obdarová­vá sám sebe, činí sám sebe šťast­ným ... Proto se soudruh Gustáv Husák obrátil ke všem tvůrcům s výzvou, jejíž upřímně míněná slova byla předmětem mnoha rozhovorů znějících v síních No­vé galérie ... Soudruh Gustáv Hu­sák řekl: »Jestliže člověk revolučním způsobem mění společnost a po­máhá ji rozvíjet, l sama společ­nost jej zpětně formuje. V tomto procesu vyrůstá jiný člověk. Umě­ní proto nemůže být, a skutečné umění nikdy nebylo, odtrženo cd současné společnosti, od zájmů miliónů lidí. Má vyjadřovat a vy­jadřuje nejvznešenější myšlenky, které bohatými výrazovými pro­středky napomáhají progresivní­mu společenskému pohybu.« Prosluněný červnový den roz­­klenutý nad celou naší vlastí skončil — ale neskončilo již tře­tí setkání československých uměl­ců s našimi stranickými a státní­mi činiteli. Všichni totiž vědí, že za rok se s novými a ještě vý­raznějšími úspěchy na nádher­ném poli kultury a umění sejdou na Pražském hradě opět... M. KÚNOVÁ Obdiv byl u statisíců diváků na Strahově — au miliónů u te­levizorů — velký. Potlesk a slo­va díků nesly se co chvíli nad lidskými těly rozkvetlou plání... Hřměl, burácel — vždyť všich­ni tí cvičenci a cvičenky, od těch nejmenších až po docela do­spělé občany naší socialistické republiky — museli ze sebe vy­dat všechno, aby čelili chladu a proudům deště, které nám letoš­ní počasí tak přebohatě uštědřu- Je... ? ' Pestrá řeka radosti — tak je možno stručně charakterizovat nedělní spartakiádní průvod Prahou. Představili se v něm cvičenci, sportovci, turisté — všichni, kdo se podíleli na velkém díle. A s nimi deseti­tisíce diváků z Prahy l celé republiky. Foto ČTK aFoRismy ■ Jeho slovo bylo bouř­livé, ostré, pronikavě kri­tické — ale prázdné. ■ Moderní lupiči nabou­rávají státní pokladnu oby­čejným perem. H Víra ve schopnosti člo­věka začíná vlastním pří­kladem. H Zkuste to ukázat na chybu nadřízeného. Pozná­te, kolik jich máte sami. IR S pitomostí si to ještě nikdo nerozházel. V. ZIMA VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ SVOBODA V. I. Lenin: O vědě a vysoko­školském vzdělání. Sborník obsahuje výňatky Le­ninových rozsáhlých prací, člán­ků a dopisů, telegramy a vzkazy, které se týkají vědy, zásad vý­uky a organizace vysokých škol, Zvláštní oddíl tvoří stranické a státní dokumenty podepsané Le­ninem k těmto otázkám. Edice Knižnice marxismu-leninismu. 488 stran, váz. 14,— Kčs K. Marx—B. Engels—V. I. Le­nin: K otázkám umění a kultury Sborník zachycuje nejvýznam­nější úvahy, poznámky a myšlen­ky klasiků marxismu-leninismu o všeobecných otázkách kultury a umění, jakož i kritické hodno­cení jednotlivých spisovatelů a směrů. 260 stran, kart. 5,— Kčs

Next