Tribuna, červenec-prosinec 1977 (IX/27-52)

1977-07-06 / No. 27

(23. 6. - 30. 6.) • Společné československo­­ruinunské dokumenty, podepsané v průběhu návštěvy naší stra­nické a vládní delegace v čele se soudruhem Gustavem Husá­kem v Rumunsku, vyjadřují pev­nou a cílevědomou vůli obou ko­munistických stran a zemí dále všestranně upevňovat přátelství ■ posilovat spolupráci. Společné komuniké ovádi, že při rozhovo­rech byl podroben všestranné analýze současný stav bilaterál­ních vztahů a že bylo s velkým potěšením konstatováno, že se neustále upevňuje tradiční přá­telství a prohlubuje bratrská spolupráce mezi stranami, státy a národy obou zemí. ■ Ve Varšavě ukončilo svou práci XXXI. zasedání Rady vzá­jemné hospodářské pomoci. Před­stavitelé socialistických států na zasedání zhodnotili dosavadní úspěšný rozvoj všech členských zemí RVHP. V komuniké ze za­sedání se praví, že společenství socialistických zemí se dnes sta­lo nejdynamičtéjší hospodářskou silou ve světě. Od roku 1948 do roku 1976 vzrostl národní dů­chod členských zemí 9.5krát, kdežto ve vyspělých kapitalistic­kých státech jen 3,3krát. Ospěš­­né plnění komplexního progra­mu dalšího prohlubování a zdo­konalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické inte­grace je předpokladem a záru­kou dalšího rychlého rozvoje každého z členů i společenství Jako celku. Zasedání, rovněž ve slavnostní atmosféře, zhodnoti­lo světodějný význam VRSR při příležitosti jejího 60. výročí. R Vrcholné politické a státní orgány Sovětského svazu vy­slechly informaci soudruha Leo­­nida Brežněva o výsledcích je­ho rozhovorů s francouzským prezidentem Valeryin Giscardcm ďEstaingem. Vyjádřily uspokoje­ní nad výsledky této návštěvy a plně schválily činnost Leonida Brežněva. V příslušné zprávě se ovádi, že návštěva významně při­spěla k uskutečňování usnesení XXV. sjezdu KSSS a programu dalšího boje za mír. Podpis dů­ležitých politických dokumentů, jakož i řady dohod vyznačují vůli o pevný a stabilní základ vzá­jemné spolupráce. ■ V atmosféře tíživých poli­tických problémů a důsledků hluboké hospodářské krize se v Londýně sešli šéfové vlád de­víti zemí EHS, aby jednali o vý­chodiscích z narůstajících pro­blémů tohoto společenství a nej­­bližších připravovaných politic­kých rozhodnutích, souvisejících s plánovaným rozšířením EHS 0 Portugalsko, Řecko a Španěl­sko. Na pořad byly zařazeny 1 mezinárodní otázky, jako vývoj vztahů mezi Východem a Zápa­dem, bělehradská schůzka a si­tuace na Blízkém východě. Komen­táře buržoazního tisku, věnova­né zasedání, se většinou vyzna­čovaly skeptickým tónem, zejmé­na pokud jde o účinnou schop­nost tohoto kapitalistického kon­sorcia řešit neutěšenou hospo­dářskou situaci a při porovnává­ní předchozího oficiálního opti­mismu se skutečným stavem eko­nomiky. ■ Rhodeský rasistický režim v předsmrtné křeči a za vydat­né vojenské a hospodářské pod­pory svých evropských a zámoř­ských ochránců stupňuje útoky proti sousedním pokrokovým a nezávislým africkým státům. O vzniklé situaci a rhodeském vpádu do Mosambiku jednala Rada bezpečnosti OSN. Předsta­vitelé afrických států v Radě bezpečnosti odsoudili zločinnou politiku Smithova režimu a vy­zvali k přijetí těch nejpřísněj­ších opatření v souladu s Char­tou OSN. Sovětský zástupce v Ra­dě uvedl, že Sovětský svaz pod­poruje Mosambik v jeho spra­vedlivém boji a udělá všechno pro to, aby pomohl africkým ze­mím v boji proti kolonialismu a rasismu. Oleg Xrojanovskij ozna. čil agresi rhodeského režimu za »otevřenou výzvu africkým ná­rodům, OSN i světovému veřej­nému mínění«. (Na) 2 tribuna j Mf MAJI OPĚT ŠANCI Jsou děti, které nezodpovědní rodiče zavlekli do ciziny a kte­ré se stůj co stůj chtějí vrátit zpět. třebas 1 bez rodičů... A jsou děti, které své rodiče už ani neznají — po dlouhých le­tech odloučení se jim vytrácejí nebo již vytratili z mysli . . Me­zi ně patří i Toník Špaček žijí­cí u své babičky v Praze 4, Re­náta Valáškové žijící u dědečka v Praze 6. Milan Skuček z Repo­­ryj, Roman Sutnar z Prahy 5, Klára Veselá z Prahy 1, Eva Va­lentová z Prahy 2 a četné další děti bydlící nejen v Praze. Ne, nevede se jim zle, naše socia­listická společnost se o ně umí postarat., jenom tátu a mámu jim I dát nemůže. Stojí ovšem za za f myšlení, jací to byli rodiče, když se dokázali tak lehce rozloučit se svými dětmi — nebo jací to byli občané, kteří dokázali vy­letět ze své vlasti jako holub z holubníku a bezohledně, so­becky zatáhnout v dobrodružný život í nezletilé děti? Pomiňme však protentokrát to, co vedlo tyto lidi k opuštění republiky — naše vlast se k nim znovu zachovala velkoryse: mají nyní šanci vrátit se domů. Ro­diče patnáctiletého Milana po­bývající v Austrálii, čtrnáctileté Evy ve Francii, třináctileténo Romana ve Švýcarsku, Kláry a Toníka v Nizozemí a další emi­granti měli jistě dost času srov­nat si v hlavě, jak je to s ži­votními jistotami v kapitalismu a v sotialismu. Nikomu nemohou tvrdit, že se svým povoláním — z rodičů zmíněných dětí jeden byl výtvarník, druhý elektrikář, třetí vědecký pracovpík, čtvrtý technik, pátý elektromontér, manželky jeřábnice, kreslička, tanečnice, kadeřnice atp. — se nemohli v ÚSSR uplatnit, že tu živořili. To by se jim každý, kdo zná poměry v socialistic­kém Československu, určitě vy­smál. Mnozí podlehli reakční propa­gandě nebo šli za iluzí zdánli­vě lesklého života na Západě Ted, když poznali, jak chutná chléb vyděděnce a Co to zname­ná zříci se rodné země, žít v cí zim prostředí, které je stejně nikdy nepřijme za své — možná že litují... mí Nevidíme jim sice do svědo­— ale plným právem tak můžeme usuzovat z nesčetných dopisů, které od nich do naší vlasti docházejí, 1 z toho, že vět šina z nich usiluje neztratit kontakt s domovem. Až příliš často se zde promítají lidské tragédie, kdy starý nemocný otec nebo matka marně čekají na svého jediného syna, který kdysi uprchl a žije ve strachu vrátit se. Bezpočet příbuzných těchto utečenců den ze dne usi­luje, aby jejich děti, bratři a sestry přišli zpět, domů. Vycházejíc z těchto skutečnos­tí schválila vláda ČSSR směrnice k o úpravě právních vztahů ČSSR československým občanům zdržujícím se v cizině bez sou hlasu československých úřadů. O návrat domů může požádat každý československý občan kdy­koliv. Naše zastupitelské úřady na celém světě byly pověřeny seznámit s tímto závažným vlád-L ním dokumentem každého, kdo jejich . konzulární oddělení na vštíví. Ten, kdo má snad za se- I bou nějakou trestnou činnost, * musí pochopitelně nejdříve žá­dat o milost (někteří již byli omilostněni při amnestii). Ale jinak — pokud se nepropůjčili k nepřátelským akcím vůči naší zemi — naše vlast je ochotna znovu je přijmout. Českosloven­ská socialistická republika dává tím další důkazj jak v praxi do­držuje a uplatňuje dohody po­depsané v Závěrečném aktu na konferenci v Helsinkách. (mk) VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ SVOBODA MANFRED BUHR: K dějinám kla­sické buržoázni filozofie Podnětný příspěvek k marxis­tické analýze německé klasické filozofie. Nejde o pouhý popis jednotlivých směrů a postav, ale o hledání sociální funkce a pod­míněností této filozofie. Edice Filozofie a současnost. 136 stran, kart. 11 Kčs V. V. KORTUNOV: Ideologie a po­litika Analýza souvislosti vnější poli­tiky a ideologického boje v sou­časném mezinárodním životě z hlediska leninských principů mírového soužití států s různými sociálními systémy. 292 stnn, váz. 25 Kčs Kultura v životě společnosti Práce autorů NDR se zabývá problémy kultury v rozvinuté so­cialistické společnosti, rozvojem vzdělání, kulturním a společen­ským životem v souvislosti s úlo­hou kultury a umění. 252 stran, váz. 24 Kčs RADA BEZPEČNOSTI OSN schválila po několikadenním jednání rezo­luci odsuzující Smithův rasistický režim za nedávnou agresi proti Mosambiku. Rezoluce také vyzývá všechny státy, aby poskytly Mo­sambiku okamžitě materiální pomoc a umožnily mu posílit obrany­schopnost. Na snímku pohled na zástupce členských států Rady bez­pečnosti při hlasování Telefoto AP VE VARŠAVĚ se má v současné pětiletce (1976—1980j postavit přes sto tisíc bytů. ]e to téměř o třetinu vice než v předcházejícím období. V polském hlavním městě se výstavba soustřeďuje na velkých před­městských sídlištích, která dnes vznikají převážně podél Visly na sever. V celém Polsku bude v současném pětiletém plánu odevzdáno do užíváni 1525 000 bytů. Snímek je ze staveniště na varšavském sídlišti Targówek, kde v blízké budoucnosti stavbaři dokončí 6600 bytů Foto CAF aFO Rismy ■ Nemusí pršet, |en když mně kape. ■ Dříve: z očí do očí. Dnes: z telefonu do te­lefonu. ■ Kdo si to rozhází, s tím se to houpá. ■ Měl originální sbírku: vlivných známých ŠIDI.0 Bilancování hospodářů V minulých dnech projednalo Federálni shromážděni CSSR státní závěrečný účet československé federace za rok 1976. Tak jako každé obdobné bilancování obráží výsledky hospodaření státu v dané etapě, i toto je charakterizované určitými specifickými podmínkami. Státní závěrečný účet za rok 1976 především ukazuje, jak jsme hospodařili v prvém roce šesté pětiletky, jak se nám daří plnit zá­věry XV. sjezdu KSC v oblasti ekonomickosociálpí politiky při náročnějších vnitřních i vnějších podmínkách a jak se plní základní cíl politiky naší strany, tj. zabezpečování dynamického rozvoje eko­nomiky a životní úrovně obyvatelstva. V neposlední řadě státní závě­rečný účet. dokumentuje, jak se nám daří prosazovat vyšší efektiv­nost hospodaření a kvalitu veškeré práce. Celkově je možno říci, že i ve složitějších podmínkách jsme dále zajistili a upevnili rozsáhlé sociální jistoty všeho obyvatelstva. Po­kračovali jsme v rozvoji vzdělanosti, zdravotnictví, kultury a všech ostatních stránek, které představují celkovou životní úroveň. Za slo­žitějších podmínek jsme udrželi rozpočtovou rovnováhu. Tyto sku­tečnosti upevňují přesvědčení pracujících o přednostech socialismu, posilují jejich sociální jistoty i do budoucích let. Zatím co se u nás musíme v řadě odvětví a služeb vypořádat s úko­ly plánu pří nedostatku pracovních sil, je podle údajů Mezinárodní organizace práce registrováno ve 23 předních kapitalistických že­rdích světa na 7 miliónů mladých lidí, kteří nemají prácí. Tato vě­ková kategorie mládeže tvoří 22 % obyvatelstva těchto zemí, ale její podíl na počtu nezaměstnaných dosahuje až 40 °/o. Přitom se nejedná pouze o dělnickou mládež, ale ve značném rozsahu i o mládež se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Státní závěrečný účet za rok 1976 jasně prokazuje přednosti so­cialistického zřízení před kapitalismem. Svědčí o tom taková fakta, jako je zvýšení reálné mzdy v roce 1976 o 2 °/o, osobní spotřeby o 2,8 % a společenské spotřeby o 7,1 °/o. Tato čísla potvrzují, že se nám daří plnit úkoly v rozvoji životní úrovně obyvatelstva podle směrnic XV. sjezdu KSC. Tento růst je nutno ocenit tím více, že byl dosažen za složitě/šich vnitřních i vnějších ekonomických podmínek. Často přijímťkne např. údaje o růstu výdajů na společenskou spo­třebu jako samozřejmost, aniž si mnohdy uvědomujeme, jak význam­nou složku životní úrovně tvoři. V roce 1976 činily tyto výdaje 7180 Kčs ročně na jednoho obyvatele, což je o 2360 Kčs více než v roce 1970. Stát touto formou hradí podstatnou část výdajů obyva­telstva na sociální, kulturní, zdravotnická, školská, bytová a jiná opatření. Kromě těchto oblastí přispívá státní rozpočet na růst životní úrovně občanů různými formami dotací, at již se jedná o dotace k maloobchodním cenám, na dopravu, bytové hospodářství apod. To nejprůkazněji dokazuje, že dobré výsledky práce přinášejí maximální prospěch všem pracujícím. Jak je uvedeno ve zprávě ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1976, vynaložili jsme v roce 1976 více o 4,5 miliardy Kčs na sociální zabezpečení než v roce 1975. Velká úroveň sociálního zabezpečení zajištuje klidné stáří všem občanům, kteří odešli na zasloužený odpočinek, jejich životní úroveň není ohrožena ani v případě ne­moci. Dobré výsledky v roce 1976 umožnily dále zvýšit výdaje na školství o 3,9 °/o, na zdravotnictví o 6 °/o. Jenom pro srovnání stačí uvést, že projí roku 1937 je počet lékařů v ČSSR 3,6krát vyšší a ve srovnání s vyspělými západními státy připadá u nás na jednoho lékaře podstatně méně obyvatel než např. v NSR, Anglii nebo Francii. Státní závěrečný účet za rok 1976 jasně dokumentuje, že se nám daří plnit základní cíle stanovené 6. pětiletkou. Nebyli bychom však dobrými hospodáři, kdybychom si neuvědomovali i nedostatky, které se vyskytly v průběhu plnění úkolů roku 1976. Všichni si uvědomujeme, že politikoekonomická orientace XV. sjezdu KSČ v hospodářské politice, strany vyžaduje důsledně zabezpečovat vel­kou efektivnost a kvalitu jako nezbytný předpoklad dalšího dyna­mického rozvoje ekonomiky a celkové životní úrovně všeho obyva­telstva. Při pozitivním vývoji růstu společenské produktivity práce v roce 1976 se i přes'pokrok v růstu efektivnosti nepodardo zabezpečit plně plánované úkoly. Snižování nákladů, zejména materiálových, stále nedosahuje potřebné intenzity. Přírůstek zisku byl dosažen z větší části překročením plánu výkonů a ne snížením celkových nákladů. To svědčí o tom, že zvláště letos, ale i v dalších letech 6. pětiletky musí všechny články hospodářského řízení věnovat léto problematice mnohem větší pozornost. V investicích a vědeckotechnickém rozvoji jsou vytvářeny v plánu podmínky pro to, aby se efektivnost hospo­daření prosadila výrazněji. Specializace a kooperace nejen uvnitř naší ekonomiky, ale i v rámci RVHP nabízí velké možnosti pro dosahování nemalé efektivnosti ekonomiky. Rezervy máme i ve vy­užití základních fondů, oběžných prostředků a zásob. I v roce 1976 se nám ještě nepodařilo plně tyto rezervy mobilizovat. Předpoklady k jejich využití je nutno vytvářet nejen v oblasti plánování, stimu­lace a nástrojů řízení, ale i v důsledném prosazování odpovědnosti za plnění úkolů, v racionální organizaci práce, hospodárnosti při vy­nakládání svěřených prostředků. Kvalita výrobků v potřebném sorti­mentu, snižování nákladů, velká rentabilita a efektivnost proto musí stát na prvním místě činnosti všech podniků a závodů při plnění úkolů letošního roku i dalších let 6 pětiletky. Dosažení dobrých výsledků rozpočtového hospodaření jak v pří­jmech, tak i ve výdajích je výsledkem dobré práce všech pracujících, zejména pak příkladného přístupu k plnění úkolů všech brigád so­cialistické práce i těch, kteří usilují o tento titul. Nevyčerpatelný zdroj, jakým je iniciativa pracujících, spolu se značnými prostředky vynakládanými na rozvoj ekonomiky dávají všechny předpoklady pro to, aby l státní závěrečný účet za rok 1977 vykázal dobré vý­sledky, které dále posuiiou vývoj životní úrovně obyvatelstva tak, jak to stanovil XV. sjezd KSC. JAN MOTL

Next