Tribuna, červenec-prosinec 1981 (XIII/26-52)
1981-07-01 / No. 26
Pí\ PŘÍMÁ ÚMĚRA Karel Hrouzek zřejmě proto, že by pra stavbaře v souvislosti s nižší dynamikou investování nebyla práce. Té mají na rozestavěn ch stavbách, na dluzích z minuléhu období dost a dost. Příčina, nebo alespoň jedna z mnohých, je pravděpodobně v tom, že objem stavebních prací vykonaných vlastními pracovníky jednotlivých organizací se proti skutečnosti z loňských prvních pěti měsíců snížil o 2,6 procenta. Tyto výsledky svědčí o tom, že stavební organizace z velké části nevzaly na vědomí požadavky na ně kladené závěry XVI. sjezdu strany. Nebo na ně jen velmi pomalu reagují. Neuškodí připomenout, že solnění plánovaných úkolů ve stavebnictví vyžaduje v krátké době zdokonalit úroveň resortního a vnitropodnikového plánování a řízení a provést taková opatření, aby v plnění plánu, právě nyní v letních měsících, bylo dosaženo zásadního :br»tu. Ani průmyslové podniky však nevstupují do druhého pololetí s čistým štítem. Přesněji řečeno třicet procent podivků se s plánovanými úkoly nevyrovnalo. A nejde jen o nesplněný nárůst průmyslové produkce, ale i o to, že některé organizace nevvurodukovaly ani tolik, kolik ve stejném období loňského roku. Například Sigma Olomouc zůstala za loňskou skutečností zhruba o třináct a Kosmos Čáslav dokonce o jedenadvacet procent. Na druhé straně jsou podniky, které s nižšími počty pracovníků, než by měly mít, se se svými úkoly vyrovnávají. Patří mezi ně např. Železárny Veselí na Moravě. Továrny mlýnských strojů Pardubice, Mitas Praha či Rukavičkářské závody Dobříš. Pracující těchto, ale i dalších podniků plní své úkoly na export i pro vnitřní trh. Také úsilí o urychlené převedení našeho hospodářství od extenzívního vývoje k intenzivnímu je nutno prohloubit. Ze zdrojů, které máme zhruba na úrovni závěru předcházející pětiletky, musíme a také můžeme vyprodukovat víc. Tato skutečnost a současně kategorický požadavek se opírá o řadu rezerv, které dosud málo využíváme, jde u neustále se opakující nedostatky ve využívání surovin, materiálů a energií. Všichni víme, že v této oblasti si nemůžeme dovolit váhání ani přešlapování na místě, chceine-li udržet a zkvalitňovat životní úruveň. Podle poznatků z minulých měsíců však je patrno, že tyto základní teze vycházející ze XVI. sjezdu strany někteřr řídící pracovnici jako by nebrali zcela vážné. Jinak nelze vysvětlit, že poklesla pozornost věnovaná právě hospodárnosti, úsporám materiálu, energie a surovin. Je to důkaz, že mnohým jednotlivcům na všech článcích řízení k odpovědnému plnění stanovených záměrů ještě mnoho chybí. Požadavek na kvalitu veškeré práce není přece sezónní záležitostí, ale úkolem pro každý den, pro každou pracovní hudinu. Je základním kritériem efektivnosti a racionality. A pro řídící práci to platí dvojnásob. »Hmotné zdroje, společenské a duchovní síly, které jsme v průběhu socialistické výstavby nashromáždili, vytvářejí spolehlivý základ dalšího rozvoje naší společnosti,« bylo řečeno ve zprávě pro XVI. sjezd. »Jde o to, upevnit tento základ a co nejúčinněji ho využívat. Neplánujeme pro plán, neorganizujeme výrobu pro výrobu, ale vše, co činíme, celé naše úsilí o rozvoj socialismu, o rozkvět naší vlasti směřuje ku prospěchu pracujících. Blaho člověka je a zůstane nejvyšším smyslem našeho snažení.« Existuje snad v jiných než socialistických zemích tak humánní, jasně formulovaný cíl? Jen socialistické země, kde si vládne lid, si takovýto úkol vyty- ? čují. V zájmu nejširších vrstev obyvatelstva. Jeho splnění je však podmíněno poctivou prací každého jednotlivce. -— yt ✓ 7 týdeník pro ideologii a politiku / 1. července 1981 / cena Kčs 1,50 KDO TO DNES TOUŽf PO SVĚTOVLÁDĚ? Včera skončilo první, dnes začalo druhé pololetí letošního roku. Máme za sebou jednu desetinu sedmé pětiletky. Základní směr hospodářského a sociálního rozvoje pro ni vytyčil XVI. sjezd Komunistické strany Československa. Splnění tohoto reálného, ale náročného programu je podmíněno iniciativou každého z nás. Vždyť vztah mezi rozvojem společnosti a životni úrovní občanů je přímo úměrný. Se závěrem pololetí jsme také vstoupili do léta, do období dovolených, rekreací, odpočinku po vykonané práci. Dva letní měsíce, jejichž část většina z nás věnuje nabrání nových sil, však nemohou přerušit plnění plánovaných úkolů na jednotlivých pracovištích. Naopak. Po rekapitulaci výsledků, jež zatím v letošním roce dosahujeme, se ukazuje, že na druhé pololetí letošního roku zbývá příliš mnoho z celoročních úkolů. Podle předběžných údajů zůstaly některé podniky, závody i celá odvětví národnímu hospodářství dost dlužny. Například průmyslová výroba nedosáhla proti stejnému období loňského roku — od ledna do konce května, za kdy jsou přesná čísla — takového nárůstu, s jakým se počítalo. Predpokladalo se, že objem výroby vzroste o 2.8 procenta. Skutečnost je však jen poloviční. Ani růst produktivity práce nedosáhl plánované úrovně. V průmyslu vzrostla o 0,8 0ii a. Ví ' " ‘ pruti predpokladaným 2,2 procenta. Ve stavebnictví namísto zvýšení o 2,8 Vo dokonce poklesla ve srovnání š loňským prvním pololetím u více než dvě procenta. Stavební organizace také plní své závazky vůči národnímu hospodářství snad nejhůře. Více než tři čtvrtiny stavebních podniků se s plánovanými úkoly nevyrovnalo, A nebude to Problém má název volný čas (str. 4) • Kontrarevoluci nelze porazit slovy (str. 8) • Není svobodná ani evropská (str. 10) # Kam vede deformace zásad socialismu (str. 14) Kil.vž lisí v /a/fniillvt*li strsiiikáeli lidské liisfori«». na* jdoiiM» nosí-Hné množství pokusil vládnout svéín: ať již to hýli egyptští faraónové, římští rísařové, mongolští «-liánové ři \ap«»l«M»nové. vlády Volk«'- IKriiáni«». II it Ir rov«'»... ©byéejm» u vš«»«*li najd«»m«» také spol«»«'riiéli4» jntrnovaiel«»: vraždili. loupili. n«»livaeovali Hzí nzpiiií v«» jménu jakéhosi svélm práva, své spravedlnosti, jeji«-h míru. Pro příklady a důkazy nemusíme chodit daleko. Pres 50 miliónů lidí zahynulo, stamilióny strádaly ve druhé světové válce, kterou za aktivní podpory ostatních imperialistických států připravil a posléze rozpoutal hitlerovský fašismus. Hitler jako všichni agresoři v dějinách maskoval svoje gangsterské cíle požadavky »spravedlnosti« pro Němce mírovými prohlášeními. Např. 23. března 1933 prohlásil v říšském sněmu: »Německý národ chce žít na světě v míru.« Avšak již dávno předtím, ve své programové knize Mein Kampf, jasně vyjádřil, o jaký mír mu jde: ».... mír zaručený nikoli palmovou ratolestí slzících pacifistických plačtivých bab, nýbrž zajištěný mečem národa pánů, jenž, d Q b yl sv ě t a , aby jej zasvětil vyšší kultuře.« (Podtrhl F. K.) My, kteří bohužel již více pamatujeme, jsme toto (Dokončení na str. 3) ČÍSLE Foto Z. KOPŘIVA