Tribuna, červenec-prosinec 1981 (XIII/26-52)

1981-07-01 / No. 26

Pí\ PŘÍMÁ ÚMĚRA Karel Hrouzek zřejmě proto, že by pra stavbaře v souvislosti s nižší dy­namikou investování nebyla práce. Té mají na rozestavěn ch stavbách, na dluzích z minuléhu období dost a dost. Příčina, nebo alespoň jedna z mnohých, je pravděpodobně v tom, že objem stavebních prací vykonaných vlastními pracovníky jed­notlivých organizací se proti skutečnosti z loňských prvních pěti měsíců snížil o 2,6 procenta. Tyto výsledky svědčí o tom, že stavební organizace z velké části nevzaly na vědomí po­žadavky na ně kladené závěry XVI. sjezdu strany. Nebo na ně jen velmi pomalu reagují. Neuškodí připomenout, že sol­­nění plánovaných úkolů ve stavebnictví vyžaduje v krátké době zdokonalit úroveň resortního a vnitropodnikového plá­nování a řízení a provést taková opatření, aby v plnění plá­nu, právě nyní v letních měsících, bylo dosaženo zásadního :br»tu. Ani průmyslové podniky však nevstupují do druhého polo­letí s čistým štítem. Přesněji řečeno třicet procent podivků se s plánovanými úkoly nevyrovnalo. A nejde jen o nesplněný nárůst průmyslové produkce, ale i o to, že některé organizace nevvurodukovaly ani tolik, kolik ve stejném období loňského roku. Například Sigma Olomouc zůstala za loňskou skuteč­­ností zhruba o třináct a Kosmos Čáslav dokonce o jedenadva­cet procent. Na druhé straně jsou podniky, které s nižšími počty pracovníků, než by měly mít, se se svými úkoly vy­rovnávají. Patří mezi ně např. Železárny Veselí na Moravě. Továrny mlýnských strojů Pardubice, Mitas Praha či Ruka­vičkářské závody Dobříš. Pracující těchto, ale i dalších pod­niků plní své úkoly na export i pro vnitřní trh. Také úsilí o urychlené převedení našeho hospodářství od extenzívního vývoje k intenzivnímu je nutno prohloubit. Ze zdrojů, které máme zhruba na úrovni závěru předcházející pětiletky, musíme a také můžeme vyprodukovat víc. Tato sku­tečnost a současně kategorický požadavek se opírá o řadu rezerv, které dosud málo využíváme, jde u neustále se opa­kující nedostatky ve využívání surovin, materiálů a energií. Všichni víme, že v této oblasti si nemůžeme dovolit váhání ani přešlapování na místě, chceine-li udržet a zkvalitňovat životní úruveň. Podle poznatků z minulých měsíců však je patrno, že tyto základní teze vycházející ze XVI. sjezdu strany někteřr ří­dící pracovnici jako by nebrali zcela vážné. Jinak nelze vy­světlit, že poklesla pozornost věnovaná právě hospodárnosti, úsporám materiálu, energie a surovin. Je to důkaz, že mno­hým jednotlivcům na všech článcích řízení k odpovědnému plnění stanovených záměrů ještě mnoho chybí. Požadavek na kvalitu veškeré práce není přece sezónní záležitostí, ale úko­lem pro každý den, pro každou pracovní hudinu. Je základ­ním kritériem efektivnosti a racionality. A pro řídící práci to platí dvojnásob. »Hmotné zdroje, společenské a duchovní síly, které jsme v průběhu socialistické výstavby nashromáždili, vytvářejí spo­lehlivý základ dalšího rozvoje naší společnosti,« bylo řečeno ve zprávě pro XVI. sjezd. »Jde o to, upevnit tento základ a co nejúčinněji ho využívat. Neplánujeme pro plán, neorga­nizujeme výrobu pro výrobu, ale vše, co činíme, celé naše úsilí o rozvoj socialismu, o rozkvět naší vlasti směřuje ku prospěchu pracujících. Blaho člověka je a zůstane nejvyšším smyslem našeho snažení.« Existuje snad v jiných než socia­listických zemích tak humánní, jasně formulovaný cíl? Jen socialistické země, kde si vládne lid, si takovýto úkol vyty- ? čují. V zájmu nejširších vrstev obyvatelstva. Jeho splnění je však podmíněno poctivou prací každého jednotlivce. -— yt ✓ 7 týdeník pro ideologii a politiku / 1. července 1981 / cena Kčs 1,50 KDO TO DNES TOUŽf PO SVĚTOVLÁDĚ? Včera skončilo první, dnes začalo druhé pololetí letošního roku. Máme za sebou jednu desetinu sedmé pětiletky. Zá­kladní směr hospodářského a sociálního rozvoje pro ni vy­tyčil XVI. sjezd Komunistické strany Československa. Splnění tohoto reálného, ale náročného programu je podmíněno ini­ciativou každého z nás. Vždyť vztah mezi rozvojem společ­nosti a životni úrovní občanů je přímo úměrný. Se závěrem pololetí jsme také vstoupili do léta, do obdo­bí dovolených, rekreací, odpočinku po vykonané práci. Dva letní měsíce, jejichž část většina z nás věnuje nabrání nových sil, však nemohou přerušit plnění plánovaných úkolů na jed­notlivých pracovištích. Naopak. Po rekapitulaci výsledků, jež zatím v letošním roce dosahujeme, se ukazuje, že na druhé pololetí letošního roku zbývá příliš mnoho z celoročních úko­lů. Podle předběžných údajů zůstaly některé podniky, závo­dy i celá odvětví národnímu hospodářství dost dlužny. Na­příklad průmyslová výroba nedosáhla proti stejnému období loňského roku — od ledna do konce května, za kdy jsou přesná čísla — takového nárůstu, s jakým se počítalo. Pred­pokladalo se, že objem výroby vzroste o 2.8 procenta. Sku­tečnost je však jen poloviční. Ani růst produktivity práce nedosáhl plánované úrovně. V průmyslu vzrostla o 0,8 0ii a. Ví ' " ‘ pruti predpokladaným 2,2 procenta. Ve stavebnictví namísto zvýšení o 2,8 Vo dokonce poklesla ve srovnání š loňským prvním pololetím u více než dvě procenta. Stavební organizace také plní své závazky vůči národnímu hospodářství snad nejhůře. Více než tři čtvrtiny stavebních podniků se s plánovanými úkoly nevyrovnalo, A nebude to Problém má název volný čas (str. 4) • Kontrarevoluci nelze porazit slovy (str. 8) • Není svobodná ani evropská (str. 10) # Kam vede deformace zásad socialismu (str. 14) Kil.vž lisí v /a/fniillvt*li strsiiikáeli lidské liisfori«». na* jdoiiM» nosí-Hné množství poku­sil vládnout svéín: ať již to hýli egyptští faraónové, římští rísa­­řové, mongolští «-liánové ři \a­­p«»l«M»nové. vlády Volk«'- IKriiá­­ni«». II it Ir rov«'»... ©byéejm» u vš«»«*li najd«»m«» také spol«»«'riiéli4» jntrnovaiel«»: vraždili. loupili. n«»livaeovali Hzí nzpiiií v«» jménu jakéhosi svélm práva, své spravedlnosti, jeji«-h míru. Pro příklady a důkazy nemusíme chodit daleko. Pres 50 miliónů lidí zahynulo, stami­lióny strádaly ve druhé světové válce, kte­rou za aktivní podpory ostatních imperialis­tických států připravil a posléze rozpoutal hitlerovský fašismus. Hitler jako všichni agresoři v dějinách maskoval svoje gangs­terské cíle požadavky »spravedlnosti« pro Němce mírovými prohlášeními. Např. 23. března 1933 prohlásil v říšském sněmu: »Německý národ chce žít na světě v míru.« Avšak již dávno předtím, ve své programové knize Mein Kampf, jasně vyjádřil, o jaký mír mu jde: ».... mír zaručený nikoli palmovou ratolestí slzících pacifistických plačtivých bab, nýbrž zajištěný mečem národa pánů, jenž, d Q b yl sv ě t a , aby jej za­světil vyšší kultuře.« (Podtrhl F. K.) My, kteří bohužel již více pamatujeme, jsme toto (Dokončení na str. 3) ČÍSLE Foto Z. KOPŘIVA

Next