Tribuna, leden-červen 1984 (XVI/1-26)

1984-01-04 / No. 1

novoroční projev generálního tajemníka ÚV KSČ A PREZIDENTA ČSSR SOUDRUHA GUSTAVA HUSAKA (Pokračování ze str. 1] váhu ve světě, ohrozily poválečné uspořádání v Evropě, bezpečnost našeho a dalších socialistických států. Ne­můžeme zapomenout na Mnichov, na zničení státní sa­mostatnosti, národní svobody a ohrožení samotné exis-, tence našich národů. Neděláme si iluze, že mezinárodní vývoj bude probí­hat bez komplikací. Odvrácení válečné hrozby vyžaduje, abychom trvale upevňovali jednotu lidu, hospodářskou a politickou sílu země, spojenecké svazky se státy Var­šavské smlouvy a dbali o zvyšování obranyschopnosti. Vyžaduje'také, aby se dále posilovala semknutost so­cialistických zemí, aby sílilo mírové hnutí, ve kterém se na celém světě sdružují pokrokoví, reálně uvažující lidé bez rozdílu politické a náboženské příslušnosti. Nebudeme šetřit sil, abychom k tomu co nejvíce při­spěli. Sdílíme hluboký humanismus stanoviska vyslovené­ho nedávno soudruhem Jurijem Andropovem, aby lid­stvo dosáhlo lepšího údělu nežli žít ve světě zmítaném konflikty a pod hrozbou jaderných zbraní. K tomu ta­ké směřují mírové návrhy Sovětského svazu a socia­listických zemí, které plně podporujeme. Dnešní poměr sil ve světě, moc a síla Sovětského sva­zu, socialistického společenství, rozmach protiválečného hnutí — to vše nás opravňuje k přesvědčení, že nako­nec zdravý rozum zvítězí a že se podaří zachovat mír světu i našemu lidu. Na každém záleží a věříme, že každý k tomu přispěje svou poctivou prací. Drazí přátelé, letošním‘rokem vstupujeme do období, kdy si budeme postupně připomínat slavné mezníky národně osvoboze­neckého zápasu Čechů a Slováků, čtyřicáté výročí Slo­venského národního povstání, boje na Dukle, povstání českého lidu a dovršení osvobození naší vlasti Sovět­skou armádou v květnu 1945. Tyto dějinné události na­šemu Mdu otevřely cestu k obnově národní svobody a státní samostatnosti, ke spolehlivé mezinárodní záruce nezávislosti Československa, k velkému sociálnímu, eko­nomickému a kulturnímu rozvoji. Výsledky téměř čtyř desetiletí poválečného vývoje prověřily a plně prokázaly správnost naší socialistické cesty, která plně odpovídá zájmům a potřebám lidu a má proto jeho plnou podpo­ru. Budeme po ní dále důsledně pokračovat. Mírovou socialistickou přítomnost a budoucnost opí­ráme především o věrné přátelství a pevné spojenectví s naším nejlepším přítelem, se Sovětským svazem, o na­ši příslušnost k socialistickému společenství. Na prahu nového roku posíláme vřelé pozdravy a přání dalších úspěchů sovětskému lidu i lidu dalších bratrských so­cialistických zemí. Bojovou solidaritu vyjadřujeme všem, kdo ve světě bojují za mír a pokrok, proti kapitalistickému vykořis­ťování a imperialistickému útlaku, za svobodu národů a práva pracujících, za světlou budoucnost lidstva. Srdečně zdravíme všechny přátele Československa v za­hraničí. Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi! Naše socialistické zřízení, naše hmotné zdroje, ener­gie a zkušenosti pracujících, jejich angažovanost, vůle a odhodlání pracovat pro rozkvět vlasti — to vše nás opravňuje k tomu, abychom hleděli do nového roku s důvěrou a střízlivým optimismem. Udělejme společně všechno, aby rok 1984 byl dalším rokem mírového života a rozvoje naší společnosti. ještě jednou vám všem, drazí přátelé, z celého srdce přeji dobré zdraví, úspěchy v práci a osobní spokoje­nost v novém roce. • Přínosné besedy Poslední dva měsíce uplynulého roku probíhaly ve stranických organizacích Středočeského kraje ve zname­ní besed se členy a kandidáty KSČ. Předznamenávaly členské schůze konané! na počátku letošního roku, a od­razovým můstkem k nim byly zkušenosti, kterých Stře­­dočeši nabyli už v přípravě .minulých výročních schůzí. Co je cílem těchto besed? Důkladné ohlédnutí za spl­něním dosavadních stranických úkolů, uložených jak ko­munistům, tak kandidátům. Hodnotí přínos jednotlivců k plnění hospodářských úkolů, jejich podíl na práci stra­nické organizace a organizací sdružených v Národní rontě. Každý má v soudružské besedě právo zaujmout k projednávaným otázkám své stanovisko. A samozřej­;iandy somozovských žoldnéřů podnikají opakované vpá­dy z Hondurasu na nikaragujské území. Před nedávném uskutečnily dosud nejmasovější agresi, které se zúčast­nilo na tři tisíce kontrarevolucionářů řízených americ­kými specialisty. Na snímku CTK je hlídka nikaraguj­­ských pohraničníků u vesnice Santa Maria, čtyři kilo­metry od hranice s Hondurasem mě se tak dostává na přetřes i řada problémů a nedo­statků. Například členky a kandidátky strany z Trioly Nym­burk se v besedách ponejvíce zamýšlely nad úlohou pra­covního kolektivu a shodly se na jeho stále význam­nější roli. Vždyť jsou často mnohé z nich nuceny zůstat doma při ošetřování nemocných dětí. Tehdy na jejich místo nastupují členky kolektivu, které prací navíc na­hradí chybějící soudružky. O dalším kladu nám zase vyprávěli komunisté z AZNP Mladá Boleslav. I zde probíhaly besedy ve stranických skupinách, tedy v malých kolektivech, a jejich duch byl i proto zcela otevřený. Své myšlenky tu vyslovují i ti, kteří na větším fóru obvykle z vrozené plachosti mlčí. Ale s jejich přispěním tu tentokrát vyšly najevo nejen nové poznatky, ale i problémy jindy unikající pozornosti. V kritické atmosféře se nesly besedy také v Železnič­ních opravnách a strojírnách v Nymburce. Zde se ko­munisté například vážně zamýšleli nad některými ne­dostatky ve stranickém vzdělávání. Besedy se členy a kandidáty strany se v celém Stře­dočeském kraji zabývaly širokým spektrem otázek. Shro­máždily řadu připomínek, kjeré je třeba urychleně řešit. Tou nejbližší příležitostí jsou členské schůze, z nichž ně které už v těchto dnech probíhají. (jr) • Plynovod a teplo Není tomu tak dáyno, co pojem tranzitní plynovod vzbuzoval u neodborné veřejnosti rozpaky. V nejlepším případě bylo známo, že jde o »něco souvisejícího s ply­nem«. Dnes už je všeobecně známo, že na našem území je jedna z největších tranzitních plynovodních soustav světa, která se právě v současné době dost podstatně rozšiřuje. Jestliže letos bylo přepraveno 42 miliardy kubíků zemního plynu, v roce 1989, po dokončení třetí etapy výstavby, to bude plných 68 miliard krychlových metrů ročně. Méně známé už je, že tranzitní plynovod má i vý­znam pro zemědělství. Jedná se o využití odpadního tepla ve skleníkových areálech. Teplo z kompresoro­vých stanic Břeclav a Ivanka u Nitry už odebírají ze­mědělci nyní. § využíváním odpadního tepla z většiny dalších kompresorových stanic se začne v nejbližší do­bě. Samozřejmě není všechno bez problémů. Dosud ote­vřenou otázkou je například využití tepla v přechod­ném období, to znamená zhruba od dubna do září. Od­padním teplem by třeba bylo možné s úspěchem sušit pícniny. Skutečně efektivní by to však bylo pouze ve velkém množství, a to by zase neúměrně zvyšovalo ná­klady na dopravu. Jinou alternativou je zařazení tepla z tranzitního plynovodu do tzv. centralizovaných zdro­jů tepla, nabízejí se i další možnosti. Ať už však bude rozhodnuto jakkoli, jedno je jasné: tranzitní plynovod bude v brzké době národnímu hospodářství nejen za­bezpečovat zemní plyn, ale stane se i významným do­davatelem tepla. (jm) Bílý dům — sídlo amerického prezidenta — se v posled­ní době změnil doslova v pevnost. U jeho jihozápadní brány vyrostla dokonce betonová zeď. Je to však fen jedno z bezpečnostních opatření, jejichž mánie nyní za­chvátila Washington. "Kolem Bílého domu byly rozmístě­ny také zamaskované rakety země-vzduch, jež prý mají chránit prezidenta USA před leteckým útokem. Na sním­ku zvyšují dělníci betonové opevnění kolem Bílého domu Foto ČTK tribuna .1/19 8 4 OPTIMISMUS V poslední době se mne několik mladých lidí nejed­nou ptalo, zda je správné v dnešní době mluvit o dě­jinném optimismu. Jak můžeme být optimisté, když svě­tu, ve kterém žijeme, hrozí každý den, každou hodinu ěi dokonce minutu, že bude zničen. Cožpak denně ne­čteme v novinách, neslyšíme v rozhlase a televizi o ne­bezpečí zničující, termonukleární války? Nejsou snad někteří z nás každodenními, někdy i lhostejnými a una­venými diváky a svědky toho, jak na této naší zemi umírají nevinní lidé, ženy, děti a staří, bezmocní lidé? Kde je humanismus, cožpak má v tomto nesmyslném světě vůbec život nějaký smysl? Pesimisté, a není jich ani mezi mladými lidmi málo, vyslovují mnoho takovýchto i jiných otázek, které sku­tečně nelze odbýt. Růžové brýle nejsou na místě, život člověka na naší planetě je skutečně ohrožen, je ohrožen více než kdykoliv dříve, to však naprosto neznamená,' že lidstvo je bezmocné, že je vydáno na »pospas osu­du«, že »nemá šanci«. Jsme optimisté, optifnisté bez iluzí. Víme, že nejsme ani slabí, ani bezmocní, ani sami. Naprostá většina lid­stva na světě si nepřeje válku, nepřeje si další závody v hromadění ničivých zbraní, hlas těchto mírumilovných lidí nemohou síly světové reakce natrvalo umlčet, ne­mohou ho zastrašit. V jeho čele ;s mohutné společen­ství socialistických zemí vedené Sovětským svazem. Socialistická společnost od svého vzniku nejednou musela velmi těžce bojovat o právo na život, o svou budoucnost. Uplynulých šedesát pět let potvrzuje, že optimismus prvních bojovníků, kterých byla ve srovnání s nepřáteli hrstka, byl oprávněný. Socialistická společ­nost programově vytváří předpoklady pro mírový život, nikoho neohrožuje, využívá vědy a techniky pro člově­ka a v jeho zájmu. Není proto náhodné, že SSSR a dal­ší země socialistického společenství tak usilovně, hou­ževnatě a trpělivě bojují za mír. Praktické kroky sovět­ské vlády svědčí o tom, jak vážně jde za svým cílem, za udržením míru, za zachováním vojenskostrategické rovnováhy. Nedáme se zastrašit, i když je zřejmé, že musíme mnoho prostředků, které bychom mohli využít lépe a účelněji, věnovat na svou obranu. Jsme optimisté, protože existuje reálná možnost od­vrátit novou světovou válku. Boj za mír je věcí každého z nás, je věcí všech mírumilovných lidí na celém svě­tě. Marně se buržoázni propaganda snaží dokázat, že o míru či válce rozhodují především nebo pouze před­stavitelé států. Jistě, představitelé států mají mnohem větší odpovědnost za zachování míru, ale bez lidu jsou bezmocní. I k nejmodernější atomové válce je třeba vo­jáků, je třeba pracujících k tomu, aby vyrobili věci nut­né pro vedení války. Bez vědců a techniků, bez práce mnoha tisíců a miliónů lidí nelze vést válku. Právě tyta O čem přemýšlíme lidi se snaží dnes buržoázni propaganda přesvědčit, že ten, kdo ohrožuje mír, je socialismus, jde tedy o zápas o uvědomění právě těchto miliónů prostých lidí na ce­lém světě. Sovětský svaz i ostatní země socialistického společen­ství zcela jasně prohlásily a prohlašují, že nikoho ne­ohrožují, že věc míru je jim drahá, že spatřují svůj hlav­ní úkol v tom, odvrátit hrozbu válkv, zastavit zbrojení a řešit sporné otázky jednáním. Světové veřejné mínění se o tom stále více přesvědčuje. Cožpak lze světové veřejné mínění donekonečna ignorovat? Hlas pracujících mírumilovných lidí celého světa není zanedbatelný. To, že imperialistické kruhy prosadily proti vůli lidu rozmístění raket v Evropě, neznamená, že boj lidu za mír je bez výsledků. Právě na tomto pří­kladě si mnozí lidé, kteří dosud stáli stranou, uvědo­mují, jaký význam má jednota a solidarita, společné akce. Je pravda, že se najdou i takoví, kteří rezignují. Ale pro naprostou většinu obránců míru, zejména mla­dých, je boj proti rozmístění raket v západní Evropě tvrdou školou, která přinese své ovoce. Ze spontánního, živelného a roztříštěného hnutí obránců míru na Zápa­dě se postupně stává hnutí uvědomělé. Stále více lidí si uvědomuje nejen projevy, ale podstatu kapitalistické společnosti, rozdíl mezi zdánlivou a skutečnou demokra­cií, skutečnými a zdánlivými právy občanů, pozná svou skutečnou svobodu, její možnosti a meze. Ne z učebnic, ale z vlastní zkušenosti se milióny lidí přesvědčují o tom, že soudobá kapitalistická společnost je zmítána krizemi a nesmiřitelnými antagonistickými rozpory, z nichž se přes všechno úsilí nemůže vymanit, nemůže se zachrá­nit ani »křižáckým tažením proti komunismu«. Komunistické ideje si vítězně razí cestu vpřed, přita­hují stále více lidí, především mladých, protože komu­nismus je sám mladý, je to mládí světa. Mladí lidé. ko­munisté, se nelekají překážek, nebojí se útlaku, s revo­lučním elánem jdou do boje za pokrok, jsou v čele zá­pasu za mír. Optimismus mladých komunistů má své dějinné oprávnění, navazuje na optimistické myšlenky pokrokového mínění lidstva, prostupuje celým marxis­­ticko-leninským učením. Je to optimismus, který prame­ní z toho, že na základě vědecké teorie i na základě revoluční praxe člověka každý jednotlivec přestává být hříčkou osudu. Stává se uvědomělou silou, subjektem, který na základě poznání mění nejen svět, ale i sám sebe, »uskutečňuje svůj vědomý účel«. Na XV. sjezdu KSČ soudruh Gustáv Husák plným prá­vem zdůraznil: »Ideologie dělnické třídy, nejrevolučněj­ší síly, jíž patří budoucnost, je prodchnuta optimismem, vírou v člověka, v jeho nevyčerpatelné tvořivé síly. v je­ho důstojnost. Je to ideologie, která povznáší člověka k velkým činům, vede ho do boje za revoluční přetvá­ření světa, za komunismus. Lidstvo nezná progresiv­nější ideologii. V konfrontaci s naší ideologií nemůže buržoázni ideologie před současného člověka postavit nic pozitivního. Je to ideologie třídy, která odchází z historické scény. Z toho plyne její pesimismus, strach z budoucnosti a její reakčnost.« Socialismus, to je mír, to je budoucnost lidstva. Jeho výsledky, jeho vliv ve světě a naše konkrétní účast na výstavbě rozvinutého socialismu jsou kořeny našeho optimismu. Pro nás optimisty proto platí: »Buduj vlast, posílíš mír.« LADISLAV HÄBA

Next