Tribuna, červenec-prosinec 1984 (XVI/27-52)
1984-07-04 / No. 27
/ííjřl/ení. o ktvrŕ „?#» zú*«*m 1 sir. 3) Yniáh Mtnthnifířshir rrroliiec (sir At) O »I*řsí ftřrtl tváří Husů« (sír. lů—11) • Zrmř nrzvřsíutfrh (sir. lit) • Zápus n jeseních# mrfpuvuttu (sír. lit) • Zusiaveuí u lit. hilem eti-n (sír. HP) zaujalo nás: JEANE KIRKPATRICKOVÁ V ROM PIRÁTA Profesorka leane Kirkpatricková je stálou zástupkyní .Spojených států amerických v Organizaei spojených národů. Zatím. Jak se proslýchá, má prý naději stát se ve svých 57 letech poradkyní prezidenta Ronalda Reagana pro národní bezpečnost. Nedávno hovořila se zpravodaji západoněmeckého časopisu Der Spiegel a ieíí názory lze označit za pozoruhodné. Když se dozvěděla, ie západoevropští spojenci USA nepovažují úmysl Washingtonu zničit sandinovskou revoluci zaminováním přístavů ani za zákonný, oni za moral ní, odpověděla: »Nemyslím si. že by byl nezákonným nebo nemorálním . . « Za takový postoj by se nemuseli stydět ani prosluli piráti dávných časů. Také oni nepovažovali těžké zločiny a barbarské činy za nic neobvyklého. A leane Kirkpatricková. i když se neplaví pod vlajkou s umrlčí lebkou a zkříženými hnáty, si v n'čem s piráty nezadá. A nejen to je na ní pozoruhodné. Také její další výrok stojí za zmínku. S klidnou tváří prohlásila: ■>Spoiené stáy nevedou proti Nikaragui žádný druh války.« A tečka. Miny, na které najely obchodní lodi, byly podle těchto slov jen ■>přátelskou pozorností« USA. A .stejně tak nevyhlášená válka Washingtonu proti Nikaragui je pouhým přeludem. Alespoň podle slov Jeane Kirkpatrickové. Skutečnost je však zcela jiná. Paní profesorka by si měla zajet do Palmeroly, malé vesnice v Honďurasu, vzdálené 100 kilometrů na severozápad od Tegucigalpy. hlavního města této karibské země. Našla by tam zátarasy z ostnatého drátu a železobetonu a u nich hlídkující severoamerické vojáky. S automatickými puškami M 16 v rukou chrání hlavní štáb nevyhlášené války USA proti sandinovcům z Nikaraguy. \ Kromě zátarasů jsou v Palmerole také přistávací plochy pro výzvědné letouny OV IB Mohawk a letouny RU 21J, vybavené elektronickými přístroji. Isou tu i maskované budovy, v nichž pracují odborníci z 224. výzvědného praporu ozbrojených sil USA. Je jich celkem 300 a přišli do Hondurasu ze základny Savannah ve státě Georgia. Vyhodnocují zprávy získané letouny a podle nich řídí banditské nájezdy kontrarevolucionářů na území Nikaraguy. V první polovině dubna začaly a stále pokračují v Karibském moři největší vojenské manévry, které se v této oblasti kdy konaly. Nazývají se Ocean Venture M a Granaderó I a účastní se jich přes 30 tisíc severoamerických vojáků. Není divu. ie je Nikaragua považuje za provokaci. Jeane Kirkpatricková je však jiného názoru. Nejde prý o nic neobvyklého. Severoamerický časopis Progressive na rozdíl od paní profesorky vidí věci tak, jak jsou. Napsal: »Dolary z našich daní vydržují deset tisíc kontrarevolucionářů. kteří zabíjejí učitele a lékaře, podpaluji vesnice, úrodu a zásoby paliva.« Kdež V té Nikaragui, proti níž podle Jeane Kirkpatrickové nevedou USA žádný druh války. Jenže ve skutečnosti je tato nevyhlášená válka den ze dne stále nebezpečnější. ROMAN DROBNÝ týdeník pro ideologii a politiku / 4. července 1984 I cena Kčs 1,50 Samozvaní kritici spatřují důkaz nezdravého stavu československé ekonomiky v tom, že prý není schopna rozvíjet se bez závazkového hnuti, socialistického soutěžení, zkrátka a dobře bez pracovní iniciativy, je to nesmyslné tvrzení. Podle stejného principu lze vytýkat ptákům, že zbaveni křídel by nedokázali létat ... Ve společnosti, kde pracující žene do obrátek existenční nejistota, lze uvědomělou, dobrovolnou iniciativu lidí opravdu těžko předpokládat. U nás je tomu jinak. Veškeré úspěchy socialismu jsou neoddělitelně spjaty s pracovní i společenskou aktivitou nejširšich vrstev pracujících. Potvrzují to zkušenosti z bezmála čtyřiceti poválečných let u nás i praxe socialistické výstavby v bratrských zemích. Odpovědnost hospodářů Josef Michl Příkladem komunistů inspirované dobrovolné a obětavé úsilí o co nejvyšší pracovní výkony se okamžitě po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou stalo typickým pro všechny úseky výroby. Díky němu a také díky pomoci Sovětského svazu se v krátké době podařilo z větší čás'i napravit škody, které válka naší ekonomice způsobila. A nebyly to škody malé — jejich výše dosáhla bezmála čtyř set třiceti miliard předválečných korun. Naše průmyslová výroba v květnu 1945 byla proti roku 1935 zhruba poloviční. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948 bylo dalším impulsem k rozvoji socialistického soutěžení a vytvořilo pro něj i mimořádně příznivé podmínky. Vzniká libčicko-myjavské hnutí zaměřené na zvýšení produktivity práce, kvality výroby a pomoc zaostávajícím, v zemědělství se rozšiřuje chlumeoko-nitranské hnutí, jehož cílem je řešení zásobovacích problémů. Už v záři 1948 jsou položeny základy údernického hnutí. V listopadu 1958 zakládají po vzoru železničářů z Moskevského seřaďovacího nádraží havíři z Dolu Nosek z Tuchlovic naše první brigády socialistické práce. Už po dvou letech soutěží o tento titul čtyřicet tisíc pracovních kolektivů. Široký, skutečně masový rozmach různých forem iniciativy pracujících je charakteristický i pro další léta. Zaznamenáváme ho i dnes, i když nynější podmínky jsou přirozeně iiné než v prvních letech socialistického budování. Nesrovnatelný je stupeň rozvoje výrobní základny dosáhli jsme vysokého životního standardu, jsme vybaveni cennými zkušenustmi. jestliže dříve zcela zákonitě vys'upovala do popředí kvantita, objem výroby, dnes se aktivita pracujících zaměřuje na kvalitativní stránky výrobního procesu, prioritní místo zaujímá uplatňování poznatků vědy a techniky a komplexní upevňování hospodárnosti výroby, stále více usilujeme o naplnění sociálně politické a výchovné funkce socialistického soutěženi, o formování a rozvoj osobnosti pracujících a jejich bezprostřední účasti na řízení výroby. Příležitostí k dalšímu rozvinutí tvořivé iniciativy a naplněni revolučního odkazu minulosti je čtyřicáté výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Už dnes lze říci, že tato příležitost nezůstává nevyužita. Svědčí o tom široká odezva na dubnovou výzvu hrdinů socialistické práce k československým pracujícím. Tradičně přicházejí s hodnotnými závazky havíři. Například pracovníci našeho největšího důlního podniku — Dolů Nás'up Tušimice — se zavázali zvýšit své letošní úkoly o sto padesát tisíc tun uhlí a čtyři sta tisíc kubických metrů mdložních hmot. Pozadu však nezůstávají ani v osta'ních odvětvích Hutníci z Poldi Kladno odevzdají letos navíc dvouapůldenní výrobu z ušetřeného materiálu a energie a celkovou spotřebu materiálu, paliv a energie sníží o dalších 0 6 procenta, což představuje úsporu jedenačtyřiceti miliónů korun. Železáři z Podbrezové vyrobí nad plán čtyři sta padesát tun přesných rour, sto tun svařovaných rour a padesát tun rourových oblouků při snížení limitu sputřeby elektrické energie o 3100 megawatthodin. snížením předváhy u zařízení pro plynulé odlévání ocele ušetří 1200 tun kovu a zvýší výrobu náhradních dílů o čtyři milióny korun. Pracující z Montasu Hradec Králové se zavázali komplexně splnit úkoly pětiletky k 31. srpnu příštího roku a mimo jiné odvedou navíc montážní práce pro Optimit Odry, Chemické závody Sokolov, Spolanu Neratovice a další podniky. Na zvýšení výroby zboží a snf(Pokračování na str. 2) V neděli slaví stavbaři svůj den. Jistě přitom nebudou myslet Jen na oslavu, ale i na splnění všech náročných úkolů, které před ně postavil plán Foto ČTK