Tribuna, červenec-prosinec 1985 (XVII/27-52)
1985-07-03 / No. 27
týdeník pro ideologii a politiku / 3. července 1985 / cena Kčs 1,50 RSrGSmSSHBKnKSS^SS] IM I H L?1 • Hranice na pár kroků (str. 4) • Pokus obrátit kolo dějin (str. 8) • Zapomenout nemůžeme a nesmíme (str. 10—11) • USA, Helsinky a lidská práva (str. 13) • Co počítač spočítal (str. 16—17) • Etynský týden (str. 19) n as: KACHNA PO FRANKFURTSKÚ Karlovarské termální prameny slábnou. Už ne-' tryskají jako dřív a ještě je ohrožuje těžba uhlí. Proto se několik set metrů hlubokými vrty hledá la termální léčivá voda. Marně. A aby nezůstalo jen u jedné katastrofy, jsou nově zpřístupněné prameny otráveny odpadem z chemičky nedaleko Karlových Varů. Utajované vrty totiž byly vedeny v blízkosti tohoto odpadu a dost možná, že se do nich chemický jed i částečně dostal. Tolik stručný obsah (včetně zajímavých logic kých zkratů) článku uveřejněného ve Frank)ar tec__Allgemeine__Zeitumu hze předpokládat, Že soudný čtenář nazve tuto informaci holým nesmyslem, a nezbývá než se s tímto jednoznačným názorem ztotožnit. Hovořit o stoprocentní lži by však nebylo přesné. Lež to je, ale pouze i devětadevadesáti procent. V Karlových Varech bulu opravdu na podzim Toku 1982 po předchozí pečlivé přípravě provedenu vrtu, díku iimž ie dnes termální vo<fa Vřídla jímána nově a z mnohem větší hloubku (od čtyřiceti osmi do osmdesáti osmi metrů). Tento progresivní způsob má řadu výhod a jed nou z nej podstatnějších ie právě ochrana před znečištěním. Voda vyvěrá na povrch pod přírodním tlakem, který podle zákonů hydrodynamiky zabraůuje tomu, aby do ní vnikaly jiné, třeba znečištěné kapaliny, jedinou možností, jak prameny znečistit, by bylo otrávit veškerou vodu v Karlových Varech a okolí, a to až do hloubky, odkud se léčivé prameny jímají. To je však gigantický úkol, který by chemička ve dvacet kilometrů vzdáleném Sokolově ani při nejlepší vůli zdaleka nezvládla, a jiná v okolí Karlových Varů, natož pak v těsné blízkosti, prostě není... Z karlovarských pramenů odebíráme v současné době o něco více léčivé vody než v minulosti — tolik, kolik kapacita lázní vyžaduje. ~A co se tyče ochrany před těžbou ulili, pamatoval na ni už guberniální dekret z roku 1761. Od té doby se ochranná opatření dále rozvíjela a zpřísňovala. Není tajemstvím, že v biízkosti Karlových Varů isou ložiska dobrého a efektivně dobyvatelnfiho uhlí, ale z rozhodnutí neiouššich státních oráánů nebudou otevřena. Ne snad proto, že by mohla znehodnotit prameny, ala z toho důvodu, že bů těžba znečistila ovzduší našich světoznámých láznL mace, což ovšem neznamená. ter, Allgemeine Zeitung měl zveřejňovat. Jeho no že jící však je, že se list uchýlil k mystifikaci tak bezelstně přímočaré. Jako by ve Frankfurtu zapomněli, že k nám — konkrétně do Karlových Varů — přijíždí každý rok mnoho tisícovek západoněmeckúch turistů a pacientů, kteří se kolem sebe dívají nadmíru pozorně. Jako by pominuli, že. k nám spolu s kolegy z dalších zemí přijíždějí i /odborníci a podrobně se se situací, v Karlových Varech seznamují, protože zdejší způsob ochrany léčivých vod - je vysoce ceněný o celém světě včetně NSR. UZ jsme se toho ze západoněmeckého buržoaznilio tisku dozvěděli dost a dost a hned nás tak něco nepřekvapí. Poznali jsme překrucování, zamlčování, cejchování a další více či méně rafinované způsoby manipulace s fakty. Ale teď, nástojte, docela naivní devětadevadesátipročentni výmysl. To už pomalu vypadá, jako by našim frankfurtským kritikům docházely síly, anebo jim-, o letošním deštivém jaru dokonce zvlhl prach, . ' JOSEF MICHI, > ' L. #V-. a a niI' n - i# iy §-1 li 1 Počátky našeho systematického geologického výzkumu můžeme položit do doby vývoje samostatné Československé republiky. V roce 1919 byl založen Státní geologický ústav, který však velmi pozvolna nabýval sil a měl velmi omezené finanční prostředky pro rozvíjení poznání o geologické skladbě našeho státního území. Souviselo to s malým zájmem tehdejších státních orgánů o rozvoj vlastní surovinové základny státu. Proto rok 1945 zastihl naši výzkumnou geologickou základnu o počtu pouhých několika desítek odborných pracovníků. Hlavní obrat nastal po roce 1948, kdy soustavnou páří Komunistické strany. Československa i státních orgánů se rozrostly vědeckovýzkumná geologická základna na mnohonásobek svých kapacit. Byly vychovány tisíce vysokoškoláků geologů, výzkumníků, ale i kádr středních techniků, budovaly se potřebně laboratoře s přístrojovým vybavením a byla pořízená moderní průzkumná technika geofyzikální i vrtná. Poprvé se vytvořily podmínky pro komplexní geologický výzkum a k uzavření celého cyklu: věda—výzkum— průzkum—těžba surovin. Naše geologie si začala probojovávat své místo nejen v národním hospodářství, ale i v evropské a světové geologii. Ve srovnání s obdobnými zeměmi, jako je Československo, můžeme být hrdl na to, že patříme mezí přední ve světě nejen objemem prací, ale i jejími výsledky, úrovní vědeckého poznání a schopnostmi pomáhat v tomto oboru celé řadě rozvojových zemí. Při svých počátcích jsme se mnoho naučili ze sovětské odborné literatury, od sovětských expertů a specialistů i ze soustavného styku se sovětskými výzkumnými institucemi. Sovětská geologie při samých počátcích našeho rozvoje byla skutečným vzorem a zůstává jím i v současné době. A jak by také ne — je nejmohutnějši na celém světě a nejkomplexněii vybavena jak k zabezpečování geologickovýzkumných, tak průzkumných prací. . . ' . (Pokračování na str. S.j IliPsWmmŘ Spartakiáda 1985 skončila. Náš pozdrav patří Československé spartakiádě 1990 Foto J. JANOUŠKOVEC