Tribuna, červenec-prosinec 1985 (XVII/27-52)

1985-07-03 / No. 27

týdeník pro ideologii a politiku / 3. července 1985 / cena Kčs 1,50 RSrGSmSSHBKnKSS^SS] IM I H L?1 • Hranice na pár kroků (str. 4) • Pokus obrátit kolo dějin (str. 8) • Zapomenout nemůžeme a nesmíme (str. 10—11) • USA, Helsinky a lidská práva (str. 13) • Co počítač spočítal (str. 16—17) • Etynský týden (str. 19) n as: KACHNA PO FRANKFURTSKÚ Karlovarské termální prameny slábnou. Už ne-' tryskají jako dřív a ještě je ohrožuje těžba uhlí. Proto se několik set metrů hlubokými vrty hledá la termální léčivá voda. Marně. A aby nezůstalo jen u jedné katastrofy, jsou nově zpřístupněné prameny otráveny odpadem z chemičky nedale­ko Karlových Varů. Utajované vrty totiž byly vedeny v blízkosti tohoto odpadu a dost možná, že se do nich chemický jed i částečně dostal. Tolik stručný obsah (včetně zajímavých logic kých zkratů) článku uveřejněného ve Frank)ar tec__Allgemeine__Zeitumu hze předpokládat, Že soudný čtenář nazve tuto informaci holým ne­smyslem, a nezbývá než se s tímto jednoznač­ným názorem ztotožnit. Hovořit o stoprocentní lži by však nebylo přesné. Lež to je, ale pouze i devětadevadesáti procent. V Karlových Varech bulu opravdu na podzim Toku 1982 po předchozí pečlivé přípravě prove­denu vrtu, díku iimž ie dnes termální vo<fa Vřídla jímána nově a z mnohem větší hloubku (od čtyřiceti osmi do osmdesáti osmi metrů). Tento progresivní způsob má řadu výhod a jed nou z nej podstatnějších ie právě ochrana před znečištěním. Voda vyvěrá na povrch pod přírod­ním tlakem, který podle zákonů hydrodynamiky zabraůuje tomu, aby do ní vnikaly jiné, třeba znečištěné kapaliny, jedinou možností, jak pra­meny znečistit, by bylo otrávit veškerou vodu v Karlových Varech a okolí, a to až do hloubky, odkud se léčivé prameny jímají. To je však gi­gantický úkol, který by chemička ve dvacet ki­lometrů vzdáleném Sokolově ani při nejlepší vů­li zdaleka nezvládla, a jiná v okolí Karlových Varů, natož pak v těsné blízkosti, prostě není... Z karlovarských pramenů odebíráme v součas­né době o něco více léčivé vody než v minulosti — tolik, kolik kapacita lázní vyžaduje. ~A co se tyče ochrany před těžbou ulili, pamatoval na ni už guberniální dekret z roku 1761. Od té doby se ochranná opatření dále rozvíjela a zpřísňo­vala. Není tajemstvím, že v biízkosti Karlových Varů isou ložiska dobrého a efektivně dobyva­­telnfiho uhlí, ale z rozhodnutí neiouššich státních oráánů nebudou otevřena. Ne snad proto, že by mohla znehodnotit prameny, ala z toho důvodu, že bů těžba znečistila ovzduší našich světozná­mých láznL mace, což ovšem neznamená. ter, Allgemeine Zeitung měl zveřejňovat. Jeho no že jící však je, že se list uchýlil k mystifikaci tak bezelstně přímočaré. Jako by ve Frankfurtu zapomněli, že k nám — konkrétně do Karlových Varů — přijíždí každý rok mnoho tisícovek zá­­padoněmeckúch turistů a pacientů, kteří se ko­lem sebe dívají nadmíru pozorně. Jako by pomi­nuli, že. k nám spolu s kolegy z dalších zemí při­jíždějí i /odborníci a podrobně se se situací, v Kar­lových Varech seznamují, protože zdejší způsob ochrany léčivých vod - je vysoce ceněný o celém světě včetně NSR. UZ jsme se toho ze západoněmeckého buržoaz­­nilio tisku dozvěděli dost a dost a hned nás tak něco nepřekvapí. Poznali jsme překrucování, za­mlčování, cejchování a další více či méně rafi­nované způsoby manipulace s fakty. Ale teď, nástojte, docela naivní devětadevadesátipročentni výmysl. To už pomalu vypadá, jako by našim frankfurtským kritikům docházely síly, anebo jim-, o letošním deštivém jaru dokonce zvlhl prach, . ' JOSEF MICHI, > ' L. #V-. a a niI' n - i# iy §-1 li 1 Počátky našeho systematického geologického výzkumu můžeme položit do doby vývoje samo­statné Československé republiky. V roce 1919 byl založen Státní geologický ústav, který však velmi pozvolna nabýval sil a měl velmi omeze­né finanční prostředky pro rozvíjení poznání o geologické skladbě našeho státního území. Souviselo to s malým zájmem tehdejších stát­ních orgánů o rozvoj vlastní surovinové zá­kladny státu. Proto rok 1945 zastihl naši vý­zkumnou geologickou základnu o počtu pouhých několika desítek odborných pracov­níků. Hlavní obrat nastal po roce 1948, kdy soustavnou pá­ří Komunistické strany. Československa i státních orgánů se rozrostly vědeckovýzkumná geologická základna na mnohonásobek svých kapacit. Byly vychovány tisíce vysokoškoláků geologů, výzkum­níků, ale i kádr středních techniků, budovaly se potřeb­ně laboratoře s přístrojovým vybavením a byla pořízená moderní průzkumná technika geofyzikální i vrtná. Po­prvé se vytvořily podmínky pro komplexní geologický výzkum a k uzavření celého cyklu: věda—výzkum— průzkum—těžba surovin. Naše geologie si začala probo­jovávat své místo nejen v národním hospodářství, ale i v evropské a světové geologii. Ve srovnání s obdob­nými zeměmi, jako je Československo, můžeme být hrdl na to, že patříme mezí přední ve světě nejen objemem prací, ale i jejími výsledky, úrovní vědeckého poznání a schopnostmi pomáhat v tomto oboru celé řadě rozvojo­vých zemí. Při svých počátcích jsme se mnoho naučili ze sovět­ské odborné literatury, od sovětských expertů a specia­listů i ze soustavného styku se sovětskými výzkumnými institucemi. Sovětská geologie při samých počátcích na­šeho rozvoje byla skutečným vzorem a zůstává jím i v současné době. A jak by také ne — je nejmohutněj­­ši na celém světě a nejkomplexněii vybavena jak k za­bezpečování geologickovýzkumných, tak průzkumných prací. . . ' . (Pokračování na str. S.j IliPsWmmŘ Spartakiáda 1985 skončila. Náš pozdrav patří Československé spartakiádě 1990 Foto J. JANOUŠKOVEC

Next