Tribuna, červenec-prosinec 1986 (XVIII/26-52)
1986-07-02 / No. 26
týdeník pro ideologii a politiku / 2. července 1986 / cena Kčs 1,50 »Bhópál by byl pouze dětskou hříčkou« (12) CHEMICKÁ smrt pro Evropu ze zámoří VRAŽDA NA POKYN Agenti CIA v Československu (10—11) Racionalizace v energetice vyžaduje více činů (16) Kvalitativně nová situace zaujalo nás: OBYČEJNÍ LIDÉ Nedávnou beruškou schůzku expertů vlád k lidským právům — toto pokračování helsinského procesu — ukončilo nepochopitelné veto USA ke kompromisnímu závěrečnému dokumentu. Před tím ovšem vedoucí severoamerické delegace Michael Novak »obhajoval „právo na obranu civilizace proti terorismu" a silně se angažoval ve prospěch „obyčejných lidi"«. Tolik francouzská agentura AFP. Snad lze podobné řečt přecházet. Takových slov totiž ze rtů severoamerických představitelů už splynulo... A znějí dost stereotypně a nevěrohodně v souvislosti s teroristickými akty USA ve světě. Ale přece se zastavme: obyčejní lidé. Kdo to je? Komu z nich »patři civilizace«? Byli obyčejnými lidmi například Kubánci, proti nimž rozpínající se kapitalismus v USA sehrál se Španěly koloniální bago 0 plné měšce? Jsou to američtí Indiáni, kteří museli vyklidit pole !doslova i přeneseně/, aby nepřekáželi překotnému rozvoji země ve prospěch »neobyčejných lidí«?- Byly to obětí nacistů, těch, s nimiž severoamerické koncerny vesele obchodovaly, aby pomohly sobě i »nadlidem vyšší rasy«? Ti po prohrané válce houfně prchali mj do USA. Patři mezi »obyčejné lidi« i oběti diktátorů, kteří také vědí, kam utéci, když jim začíná téci do bot a splnili výnosnou roli mouřenínů nenasytných monopolistů? jak označit sociálně neobyčejně nezajištěné lidi v samotných USA, jejichž vláda se raději ani nehlásí k plnění hospodářských práv? Kolik obyčejných lidí zahynulo při barbarském náletu na Libyi, k němuž dala pokyn mimořádně citlivá vláda USA? Zastavme* vsak otázky. Někdo by nás mohl nařknout, že klademe tendenční dotazy, k nimž se druhá strana nemůže vyjádřit. Tak tedy — pan Novak o souvislosti s nařčením, že se USA v Libyi nadmíru věnovaly státnímu terorismu, řekl: obranu civilizace proti teroru »povoluje mezinárodní právo a žádá ji právo morálky ... Co chtějí prostí lidé? Nic víc než svobodně vyvíjet normální činnost, lidské věci bez toho, aby se jim do toho pletl stát... Je to sen všech obyčejných Udí na celém světě. Sen, který byl kodifikován Závěrečným aktem z Helsink i přes bohužel velmi rozdílnou realitu.« Je tomu skutečně tak. Snad aby se chováni prostých lidí lépe kontrolovalo a rovnou i usměrňovalo, budují USA například vesmírné útočné systémy a maskují to řečmi o potřebě obyčejných lidí. Ti mohou pochopitelně se severoamerickou vládou 1 nesouhlasil. Je-li to jejich sen .. Ale to není vše, co o Bernu zaznělo. M. Novak si vzpomněl i na předky svých spo luobčamí a rozdělené rodiny. Zdůraznil, že »nejméně každý desátý Američan má svůj rodinný původ ve střední nebo východní Evropě«. A proč tomu tak je? Z podstatné části na to našel odpověď náš »obyčejný čtenář« Vladimír Hudec z Prahy 1: »Když jsem v roce 1934 vykonal vojen skou prezenční službu, zůstal jsem 14 měsíců bez zaměstnání, přičemž pouze 9 měsíců jsem pobíral nějakou tu almužnu. A jen tehdejšímu politickému vývoji v Evropě — blížící se válce — mohu přičítal, že jsem zaměstnáni dostal — ve zbrojním závodě. To jsou moje zkušenosti z doby první republiky, o níž Hlas Ameriky často hovoří jako o demokracii... Z dnešního pohledu je zarážející, že se u nás mnohdy nevyrábělo, ale jen montovalo z dovezených součástek a přitom byl až milión nezaměstnaných. Říkalo se tomu „nadprodukce". Čerta starého „nadprodukce". Džungle a neschopnost lépe organizovat společnost. At mi pak někdo hovoří o svobodném světě. Kdo je tam svobodný?« Náš čtenář prostě přemýšlí jako obyčejný člověk ... A pan Novak už asi ví, proč se do USA vystěhovalo dost Čechů .a Slováků za prací. Ale od té doby se karta obrátila. Zato nám však vedoucí delegace Spojených států něco slíbil: »Evropa se také osvobodí od terorismu, díky odhodlání všech občanů. Obyvatelé USA budou na vaší straně.« No, pokud »na naší straně« budou stát »obyčejní lidé« z Bílého domu ... Bráno v těchto souvislostech, není americké velo o Bernu, jímž se USA vyvlékly z nutnosti plnit alespoň nějaké dohody, zas tak nepochopitelné ROBERT DENGLER Co je ve sjezdových dokumentech hlavní a rozhodující a tedy co je hlavní a rozhodující i pro zaměření naší ideologické práce? Je to především koijjcepgfi. urychleni sociálně ekonomického rozvoje. Pudtrliuii sociálně ekonomického a ne prostě huspodářskélio rozvoje, je velmi dôležité obě stránky chápat v dialektické jednotě, v žádném případě neztrácet ze zřetele závažnos spojení ekonomického rozvoje se sociálním. Ne náhodou v doku mentech XVII sjezdu KSČ. jakož i XXVII sjezdu KSSS, je položen velký důraz na problematiku sociálního rozvoje. »Hlavní smysl našeho úsilí spatřujeme v tom, abychom dosáhli dalšího zvýšeni životni úrovně lidu a upevnili jeho sociální jistoty,« podtrhl soudruh G. Husák v Politické zprávě ÚV KSČ XVII. sjezdu. V nedávném období a občas jesle i dnes u nejednoho hospodářského či jiného vedoucího Pľacov nika dominovala, a žel dodnes přetrvává, chybná představa, jakoby rozvoj výroby jaksi samočinně zlepšoval životní a pi:icovní podmínky anebo že sociální rozvoj ie druhořadou okrajovou záležitostí, kerou stačí řešit, až -když na to zbudou prostředky«. Takovém myšlení akceptuje samoúčelnost výroby, de facto podporuje a ospravedlňuje pokračující výrobu na sklad. hromadění výrobků, o kleré nikdo nestojí, o které není zájem. A naší úluliou je právě opak: vytvořit takové pracovní, ale i sociální, bytové a kulturní podmínky, které by podněcovaly aktivitu lidí. Ideologicky vzato, ani na okamž k nesmíme přehlížet nesmírnou úlohu silné sociální politiky pří aktivizaci lidského faktoru. ZMĚNA MYŠLENI — ZÁKLADNÍ PODMÍNKA DALŠÍ CESTY Ze sjezdových materiálů je očividné, jak ■sixana uíeaáši hlavni ouwraüsl a. tom-itativních ekonomických ukazatelů na kvalitu a efektivnost, z dílčích a lokálních výsledků na výsledky konečné, celospolečenské, z dalšího rozšiřováni palivových a surovinových zdrojů na jejich efektivní využití podle současných světových kritérií, na urychlenou rekonstrukci a modernizaci výrobních fondů místo jejich dalšího rozšiřování, na urychlené využívání vědeckotechnického pokroku ve všech ohlasech ekonomiky a života společnosti. Nedá se říci, že by uvedené úkoly, daná orientace, byly úplně nové. Naopak, byly nastolovány a projednávány i v minulosti, i když ne tak důrazně a ne tak komplexně jako nyní. Avšak do vědomí řídících pracovníků i ostatních pracujících se s plnou naléhavostí ani zdaleka nedostaly. Slále přetrvává (pokud, a to třeba přiznat, že je tomu :ak, se ještě v některých místech nenrohiubuiu I extenzívní přístup k rozvoji ekonomiky, stále se plýtvá společenským bohatstvím. Například naše surovinově a energetické zdroje využíváme podstatně méně efektivně. než isou světové parametry. Léta na to poukazujeme, praxe se však dost pornu* (Pokračování na str. 8 a 9) Linie urychlení celospolečenského rozvoje n ideologická práce strany XVII. sjezd KSČ v návazností na XXVII. sjezd KSSS vytyčil významné úkoly sociálně ekonomického rozvoje. Jak samotná příprava, tak i průběh uvedených sjezdů měly a mají velký ideologický dosah. Ted’ půjde o to, aby se tento ideově politický kapitál neprohospodařil, pomalu a postupně nevytratil. Půjde o to, sjezdové myšlenky a přístupy dále rozvinout a konkretizovat, specifickými ideologickými prostředky přispívat k uskutečnění sjezdové linie. Príroda otevřela náruč a uvítala první ze statisíců dětí, které část prázdnin prožijí v nejrůznějších druzích táborů Foto S. TEREBA t.