Tribuna, červenec-prosinec 1986 (XVIII/26-52)

1986-07-02 / No. 26

týdeník pro ideologii a politiku / 2. července 1986 / cena Kčs 1,50 »Bhópál by byl pouze dětskou hříčkou« (12) CHEMICKÁ smrt pro Evropu ze zámoří VRAŽDA NA POKYN Agenti CIA v Československu (10—11) Racionalizace v energetice vyžaduje více činů (16) Kvalitativně nová situace zaujalo nás: OBYČEJNÍ LIDÉ Nedávnou beruškou schůzku expertů vlád k lidským právům — toto pokračo­vání helsinského procesu — ukončilo ne­pochopitelné veto USA ke kompromisnímu závěrečnému dokumentu. Před tím ovšem vedoucí severoamerické delegace Michael Novak »obhajoval „právo na obranu civi­lizace proti terorismu" a silně se anga­žoval ve prospěch „obyčejných lidi"«. Tolik francouzská agentura AFP. Snad lze podobné řečt přecházet. Tako­vých slov totiž ze rtů severoamerických představitelů už splynulo... A znějí dost stereotypně a nevěrohodně v souvislosti s teroristickými akty USA ve světě. Ale přece se zastavme: obyčejní lidé. Kdo to je? Komu z nich »patři civilizace«? Byli obyčejnými lidmi například Kubán­ci, proti nimž rozpínající se kapitalismus v USA sehrál se Španěly koloniální bago 0 plné měšce? Jsou to američtí Indiáni, kteří museli vyklidit pole !doslova i pře­neseně/, aby nepřekáželi překotnému roz­voji země ve prospěch »neobyčejných li­dí«?- Byly to obětí nacistů, těch, s nimiž severoamerické koncerny vesele obchodo­valy, aby pomohly sobě i »nadlidem vyšší rasy«? Ti po prohrané válce houfně prchali mj do USA. Patři mezi »obyčejné lidi« i oběti diktá­torů, kteří také vědí, kam utéci, když jim začíná téci do bot a splnili výnosnou roli mouřenínů nenasytných monopolistů? jak označit sociálně neobyčejně nezajištěné li­di v samotných USA, jejichž vláda se ra­ději ani nehlásí k plnění hospodářských práv? Kolik obyčejných lidí zahynulo při barbarském náletu na Libyi, k němuž dala pokyn mimořádně citlivá vláda USA? Zastavme* vsak otázky. Někdo by nás mohl nařknout, že klademe tendenční do­tazy, k nimž se druhá strana nemůže vy­jádřit. Tak tedy — pan Novak o souvislos­ti s nařčením, že se USA v Libyi nadmíru věnovaly státnímu terorismu, řekl: obranu civilizace proti teroru »povoluje meziná­rodní právo a žádá ji právo morálky ... Co chtějí prostí lidé? Nic víc než svobodně vyvíjet normální činnost, lidské věci bez toho, aby se jim do toho pletl stát... Je to sen všech obyčejných Udí na celém svě­tě. Sen, který byl kodifikován Závěrečným aktem z Helsink i přes bohužel velmi roz­dílnou realitu.« Je tomu skutečně tak. Snad aby se cho­váni prostých lidí lépe kontrolovalo a rov­nou i usměrňovalo, budují USA například vesmírné útočné systémy a maskují to řeč­mi o potřebě obyčejných lidí. Ti mohou pochopitelně se severoamerickou vládou 1 nesouhlasil. Je-li to jejich sen .. Ale to není vše, co o Bernu zaznělo. M. Novak si vzpomněl i na předky svých spo luobčamí a rozdělené rodiny. Zdůraznil, že »nejméně každý desátý Američan má svůj rodinný původ ve střední nebo východní Evropě«. A proč tomu tak je? Z podstatné části na to našel odpověď náš »obyčejný čtenář« Vladimír Hudec z Prahy 1: »Když jsem v roce 1934 vykonal vojen skou prezenční službu, zůstal jsem 14 mě­síců bez zaměstnání, přičemž pouze 9 mě­síců jsem pobíral nějakou tu almužnu. A jen tehdejšímu politickému vývoji v Evro­pě — blížící se válce — mohu přičítal, že jsem zaměstnáni dostal — ve zbrojním zá­vodě. To jsou moje zkušenosti z doby první republiky, o níž Hlas Ameriky často hovoří jako o demokracii... Z dnešního pohledu je zarážející, že se u nás mnohdy nevyrá­bělo, ale jen montovalo z dovezených sou­částek a přitom byl až milión nezaměst­naných. Říkalo se tomu „nadprodukce". Čerta starého „nadprodukce". Džungle a neschopnost lépe organizovat společnost. At mi pak někdo hovoří o svobodném svě­tě. Kdo je tam svobodný?« Náš čtenář prostě přemýšlí jako obyčej­ný člověk ... A pan Novak už asi ví, proč se do USA vystěhovalo dost Čechů .a Slo­váků za prací. Ale od té doby se karta obrátila. Zato nám však vedoucí delegace Spojených států něco slíbil: »Evropa se ta­ké osvobodí od terorismu, díky odhodlání všech občanů. Obyvatelé USA budou na va­ší straně.« No, pokud »na naší straně« bu­dou stát »obyčejní lidé« z Bílého domu ... Bráno v těchto souvislostech, není ame­rické velo o Bernu, jímž se USA vyvlékly z nutnosti plnit alespoň nějaké dohody, zas tak nepochopitelné ROBERT DENGLER Co je ve sjezdových dokumentech hlav­ní a rozhodující a tedy co je hlavní a rozhodující i pro zaměření naší ideologic­ké práce? Je to především koijjcepgfi. urychleni sociálně ekonomického rozvoje. Pudtrliuii sociálně ekonomického a ne prostě huspodářskélio rozvoje, je velmi dô­ležité obě stránky chápat v dialektické jednotě, v žádném případě neztrácet ze zřetele závažnos spojení ekonomického rozvoje se sociálním. Ne náhodou v doku mentech XVII sjezdu KSČ. jakož i XXVII sjezdu KSSS, je položen velký důraz na problematiku sociálního rozvoje. »Hlavní smysl našeho úsilí spatřujeme v tom, aby­chom dosáhli dalšího zvýšeni životni úrov­ně lidu a upevnili jeho sociální jistoty,« podtrhl soudruh G. Husák v Politické zprávě ÚV KSČ XVII. sjezdu. V nedávném období a občas jesle i dnes u nejednoho hospodářského či jiného vedoucího Pľacov nika dominovala, a žel dodnes přetrvává, chybná představa, jakoby rozvoj výroby jaksi samočinně zlepšoval životní a pi:i­­covní podmínky anebo že sociální rozvoj ie druhořadou okrajovou záležitostí, ke­­rou stačí řešit, až -když na to zbudou pro­středky«. Takovém myšlení akceptuje sa­­moúčelnost výroby, de facto podporuje a ospravedlňuje pokračující výrobu na sklad. hromadění výrobků, o kleré nikdo nestojí, o které není zájem. A naší úluliou je prá­vě opak: vytvořit takové pracovní, ale i so­ciální, bytové a kulturní podmínky, které by podněcovaly aktivitu lidí. Ideologicky vzato, ani na okamž k nesmíme přehlížet nesmírnou úlohu silné sociální politiky pří aktivizaci lidského faktoru. ZMĚNA MYŠLENI — ZÁKLADNÍ PODMÍNKA DALŠÍ CESTY Ze sjezdových materiálů je očividné, jak ■sixana uíeaáši hlavni ouwraüsl a. tom-i­tativních ekonomických ukazatelů na kva­litu a efektivnost, z dílčích a lokálních vý­sledků na výsledky konečné, celospolečen­ské, z dalšího rozšiřováni palivových a surovinových zdrojů na jejich efektivní využití podle současných světových krité­rií, na urychlenou rekonstrukci a moder­nizaci výrobních fondů místo jejich další­ho rozšiřování, na urychlené využívání vě­deckotechnického pokroku ve všech ohlas­ech ekonomiky a života společnosti. Nedá se říci, že by uvedené úkoly, daná orientace, byly úplně nové. Naopak, byly nastolovány a projednávány i v minulosti, i když ne tak důrazně a ne tak komplex­ně jako nyní. Avšak do vědomí řídících pracovníků i ostatních pracujících se s plnou naléhavostí ani zdaleka nedostaly. Slále přetrvává (pokud, a to třeba při­znat, že je tomu :ak, se ještě v některých místech nenrohiubuiu I extenzívní přístup k rozvoji ekonomiky, stále se plýtvá spo­lečenským bohatstvím. Například naše surovinově a energetic­ké zdroje využíváme podstatně méně efek­tivně. než isou světové parametry. Léta na to poukazujeme, praxe se však dost pornu* (Pokračování na str. 8 a 9) Linie urychlení celospolečenského rozvoje n ideologická práce strany XVII. sjezd KSČ v návazností na XXVII. sjezd KSSS vytyčil vý­znamné úkoly sociálně ekonomického rozvoje. Jak samotná pří­prava, tak i průběh uvedených sjezdů měly a mají velký ideolo­gický dosah. Ted’ půjde o to, aby se tento ideově politický kapi­tál neprohospodařil, pomalu a postupně nevytratil. Půjde o to, sjezdové myšlenky a přístupy dále rozvinout a konkretizovat, specifickými ideologickými prostředky přispívat k uskutečnění sjezdové linie. Príroda otevřela náruč a uvítala první ze statisíců dětí, které část prázdnin prožijí v nejrůznějších druzích táborů Foto S. TEREBA t.

Next