Tvorba, duben-červen 1988 (LIII/14-26)

1988-04-06 / No. 14

TÝDENÍK PRO LITERATURU, POLITIKU, KULTURU A UMĚNÍ UVNITŘ LISTU: • Chlapci a chlapi • Otevřely se nám oči? • Spřízněni volbou I# Zámek plný muziky • Jiný úhel pohledu i# Stíny nad hvězdnou dálnicí • Před vlastním prahem Armáda má pro organismus socia­listické společnosti a jeho život důležitý význam. Nejenže předsta­vuje jeho obranu, ale svým působě-^ ním jej zpevňuje, otužuje i pročišťuje. Většina mužské populace armádou prochází, tady dosipívá, tady si pro­věřuje sama sebe. My muži tu pro­cházíme velkou sociální i politickou školou, protože žijeme vedle sebe — příslušníci různých národů a národností, tříd a sociálních sku­pin, stupňů a typu vzdělání. Armáda je i veľkou školou psychologie, setká­­/vají se zde nejrůznější povahy. Učíme se tu řídit a být řízeni. Tady se také učíme jednat, získáváme zkušenost o konečné a nevyhnutelné potřebě či­nů. Učíme se být součástkou velkého stroje — a záleží na každém sebene­patrnějším šroubku, aby celý stroj fungoval. Je to velká škola disciplíny, tady zrající osobnost získává svoje zakotvení zejména v podobě sebekáz­ně. V našich dnech, dnech vstupu do revolučních přeměn společenského života, se úloha armády jako význam­ného prostředku výchovy a sebevý­chovy mužské populace ještě umoc­ňuje. Revoluce vedle fantazie, entu­ziasmu, vzdělanosti, kompetentnosti, tvořivosti a diskuse potřebuje také disciplínu, kázeň, vytrvalost, houžev­natost, rozhodnost, přímočarost a ... činy, vědomí, že po ukončení diskuse a přijetí rozhodnutí — rozkazu — se již nediskutuje, ale koná. A takové vlastnosti potřebujeme pro dnešek i zítřek jako sůl. Tím se armáda podílí i na utváře­ní charakteru duchovního života celé společnosti. Mimochodem uvážíme-li že budoucí muže od času jeslí až po pubertu i dále vychovávají ve škol­kách a školách takřka výhradně že­ny, je vojenská služba určitou kom­penzací, objektivně zřejmě neposta­čující, jak je vidět třeba i na našich hokejistech a fotbalistech — kom­penzaci takového výchovného půso­bení, které díky ženám je možná tím příjemnější, ale o to neúplnější. Proto jsme si zvolili jako hlavní téma tohoto čísla Tvorby armádu a zejména její výchovnou funkci. Armáda formuje člověka bez­prostředně při obraně socialistické vlasti a přípravou k ní, ale také prostřednictvím sportu a v neposled­ní řadě i při rozvoji kulturních čin­ností. s Právě k besedě o této funkci naší armády jsme se sešli u obvyklého po­dlouhlého stolu zástupce náčelníka Hlavní politické správy ČSLA gene­rálmajora PhDr. Václava Lokajfčka, CSc., a dále s plukovníkem RSDr. Jiřím Šedivým z oddělení kulturně vý­chovné činnosti Hlavní politické správy ČSLA, plukovníkem Vladi­mírem Zdeňkem, náčelníkem Ústřed­ního domu ČSLA, s Instruktorem kul­turně výchovné činnosti z posádky Prachatice majorem FrantiXkem Bu­­kovským; stejnou funkci v posádce Louny zastává četař absolvent Ivan Stračár, nadporučík Jan Machálek je předsedou plukovního výboru SSM v posádce v Žatci. Zejména v poslední době věnuje velení armády a hlavně její politická správa otázkám kulturně výchovné činnosti skutečně mimořádnou pozor­nost, která objektivně vyplývá z vý­znamu kultury v životě naší společ­nosti vůbec i z úlohy, kterou má v ar­mádě, uvádí nás do celé problemati­ky generál V. Lokajíček. Protože my při jejím rozvíjení vycházíme z toho, že voják ČSLA je občanem tohoto státu, žije životem Jeho lidu..., ovšem ve specifických, armádních podmínkách. Voják z povolání v nich pracuje celý život, voják v základní službě dva roky. Z tohoto hlediska si stavíme i určité výchovné cíle, které respektují dvě vzájemně spjaté sku­tečnosti: zajištění obrany země a so­cialismu současně s respektováním potřeb jeho budování. Proto také chceme zejména vojáky v základní službě připravit 1 pro jejich civilní ži­vot i>o návratu z armády. Pokračování na str. 10 Potfeby-Prara-Predpoklady Snímek Oldřich Egem

Next