Tvorba, duben-červen 1988 (LIII/14-26)
1988-04-06 / No. 14
TÝDENÍK PRO LITERATURU, POLITIKU, KULTURU A UMĚNÍ UVNITŘ LISTU: • Chlapci a chlapi • Otevřely se nám oči? • Spřízněni volbou I# Zámek plný muziky • Jiný úhel pohledu i# Stíny nad hvězdnou dálnicí • Před vlastním prahem Armáda má pro organismus socialistické společnosti a jeho život důležitý význam. Nejenže představuje jeho obranu, ale svým působě-^ ním jej zpevňuje, otužuje i pročišťuje. Většina mužské populace armádou prochází, tady dosipívá, tady si prověřuje sama sebe. My muži tu procházíme velkou sociální i politickou školou, protože žijeme vedle sebe — příslušníci různých národů a národností, tříd a sociálních skupin, stupňů a typu vzdělání. Armáda je i veľkou školou psychologie, setká/vají se zde nejrůznější povahy. Učíme se tu řídit a být řízeni. Tady se také učíme jednat, získáváme zkušenost o konečné a nevyhnutelné potřebě činů. Učíme se být součástkou velkého stroje — a záleží na každém sebenepatrnějším šroubku, aby celý stroj fungoval. Je to velká škola disciplíny, tady zrající osobnost získává svoje zakotvení zejména v podobě sebekázně. V našich dnech, dnech vstupu do revolučních přeměn společenského života, se úloha armády jako významného prostředku výchovy a sebevýchovy mužské populace ještě umocňuje. Revoluce vedle fantazie, entuziasmu, vzdělanosti, kompetentnosti, tvořivosti a diskuse potřebuje také disciplínu, kázeň, vytrvalost, houževnatost, rozhodnost, přímočarost a ... činy, vědomí, že po ukončení diskuse a přijetí rozhodnutí — rozkazu — se již nediskutuje, ale koná. A takové vlastnosti potřebujeme pro dnešek i zítřek jako sůl. Tím se armáda podílí i na utváření charakteru duchovního života celé společnosti. Mimochodem uvážíme-li že budoucí muže od času jeslí až po pubertu i dále vychovávají ve školkách a školách takřka výhradně ženy, je vojenská služba určitou kompenzací, objektivně zřejmě nepostačující, jak je vidět třeba i na našich hokejistech a fotbalistech — kompenzaci takového výchovného působení, které díky ženám je možná tím příjemnější, ale o to neúplnější. Proto jsme si zvolili jako hlavní téma tohoto čísla Tvorby armádu a zejména její výchovnou funkci. Armáda formuje člověka bezprostředně při obraně socialistické vlasti a přípravou k ní, ale také prostřednictvím sportu a v neposlední řadě i při rozvoji kulturních činností. s Právě k besedě o této funkci naší armády jsme se sešli u obvyklého podlouhlého stolu zástupce náčelníka Hlavní politické správy ČSLA generálmajora PhDr. Václava Lokajfčka, CSc., a dále s plukovníkem RSDr. Jiřím Šedivým z oddělení kulturně výchovné činnosti Hlavní politické správy ČSLA, plukovníkem Vladimírem Zdeňkem, náčelníkem Ústředního domu ČSLA, s Instruktorem kulturně výchovné činnosti z posádky Prachatice majorem FrantiXkem Bukovským; stejnou funkci v posádce Louny zastává četař absolvent Ivan Stračár, nadporučík Jan Machálek je předsedou plukovního výboru SSM v posádce v Žatci. Zejména v poslední době věnuje velení armády a hlavně její politická správa otázkám kulturně výchovné činnosti skutečně mimořádnou pozornost, která objektivně vyplývá z významu kultury v životě naší společnosti vůbec i z úlohy, kterou má v armádě, uvádí nás do celé problematiky generál V. Lokajíček. Protože my při jejím rozvíjení vycházíme z toho, že voják ČSLA je občanem tohoto státu, žije životem Jeho lidu..., ovšem ve specifických, armádních podmínkách. Voják z povolání v nich pracuje celý život, voják v základní službě dva roky. Z tohoto hlediska si stavíme i určité výchovné cíle, které respektují dvě vzájemně spjaté skutečnosti: zajištění obrany země a socialismu současně s respektováním potřeb jeho budování. Proto také chceme zejména vojáky v základní službě připravit 1 pro jejich civilní život i>o návratu z armády. Pokračování na str. 10 Potfeby-Prara-Predpoklady Snímek Oldřich Egem