Týdeník Aktualit, leden-červen 1970 (III/1-26)
1970-01-02 / No. 1
V článku chceme hovořit o důležité formě spolupráce členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Tato svým způsobem jediná mezinárodní banka. Je úplné mladá organizace. Minulé zasedání Rady — jejího nejvyššího kolektivního orgánu — bylo zahájeho v předvečer 6 výročí dne, kdy zástupci socialistických zemí — členů RVHP BI.R. MI.R. NDR. PLR. CSSR RSR. Mongolska a Sovětského svazu na zasedání v Moskvě přijali usnesení o založení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS). Organizace banky vytvořila začátek kvalitativně nového systému valutové finančních vztahů, nové formy hospodářské spolupráce členských zemí RVHP. Je známo, že před založením MBHS členské země RVHP prováděly své zúčtování na základě dvoustranných clearingů (forma mezinárodního účetnictví bez hotového placení) Dvoustranný systém bilančního zúčtování předpokládá rovnoprávnost při vzájemných dodávkách a výhodách. V době, kdy světová socialistická soustava se teprve formulovala, byl to snad Jediný možný systém bilančního zúčtování, který sehrál svou kladnou úlohu. Tento systém však do určité míry ztěžoval vývoj styků dvou spolupracujících zemí s dalšími státy. Například Jedna země dodávala suroviny druhé a nemohla si zakoupit zařízení a třetí se omezovala zbožím importující země Podle míry prohlubování a rozvíjení hospodářských vztahů socialistických zemí, rozvoj mezinárodní socialistické dělby práce, s rozšířením specializace a kooperace výroby, bylo zapotřebí nového pružnějšího systému bilančního zúčtování, který by obsáhl nejrůznější formy spolupráce nikoli dvou. ale celé řady států. Takto samotná praxe k spolupráce přivedla země RVHP mnohostranné formě Jejích finančního učtovávání umožňující racionálněji využívat své prostředky. Jak se tedy provádí toto mnohostranné účtování? MBHS Je provádí za pomoci tzv převodových rublů — kolektivní valuty členských zemí RVHP jednotného platidla. Jehož pomocí tyto země provádějí bilanční zúčtování mezi sebou. Převodový rubl je podložen zlatém (0.987412 gramů) Nutno pozná menat, že převodový rubl není státní měnou SSSR. Sovětský svaz jej dostává Jako platidlo od ostatních států, pouze při placení za vyvezené zboží a poskytnuté služby, tj. za týchž podmínek jako ostatní členské země MBHS. Kapitál banky či-ní 300 miliónů převodových rublů. Nový systém bilančního zúčtování značně ulehčil a normalizoval valutově finanční vztahy zemi RVHP. Pomáhá rozvoji Jejích obchodních vztahů, a Jeho pomoci lze lépe uskutečňovat koordinaci národohospodářských plánů. Není náhodou, že celkový objem platového obratu, který se uskutečnil přes MBHS za posledních pět let Jeho činnosti, činí částku 126.9 miliardy převodových rublů. Důležitým úkolem banky je úvěrování operace zahraničního it obchodu členských zemi Némáněkterá z nich dostatek prostředků na určité vydání, přichází na pomoc banka Tato pomoc se uskutečňuje za výhodnějších podmínek než Jaké mají banky kapitalistického světa. Má-ll kapitalistická banka Jediný cíl — zbohatnout na úkor partnerů a vymačkat z nich maximální zisky, pak hlavní cíl MBHS spočívá v tom. pomoci k rozvoji národního hospodářství členských zemí RVHP a Jejích všestranné hospodářské spolupráci. Ceny zahraničního obchodu. vyjádřené v převodových rub lech, jsou stabilní. závislé na konjukturnich Nejsou výkyvech a mění se pouze za souhlasu členských zemí. Využívání převodového ruble Jako kolektivní valuty členských zemí MBHS při mnohostranném účtován! zajišťují nezávislost těchto zemí na krisových jevech, které jsou tak charakteristické pro kapitalistické valutové systémy. Převodový rubl je nejen jako prostředek pro bilanční zúčtování, ale slouží také Jako prostředek hromadění a kontroly plnění platebních povinnosti členů MBHS Každý účastník MBHS má právo volně disponovat s prostředky, které docházejí do banky na jeho Učet v převodových rublech a použit jich pro Jakékoli úhrady zemím, již Jsou členy banky. Banka úspěšně provádí operace ve volně konvertujících valutách a zlatě. Například v roce 1968 jejich objem činil částku, ekvivalentní 11.1 miliardy převodových rublů. Poskytování úvěrů bankou ve volně oběžných měnách umožňuje členským zemím získat dodatečné valutové prostředky, potřebné pro jejích obchodní operace se státy mimo rámec světové socialistické soustavy. Za pomoci MBHS mohou členské země RVHP provádět různé operace s bankami Jiných států: Má to důležitý význam, protože to napomáhá rozvoji hospodářských vztahů členských zemí RVHP s ostatními státy světa. Rok od roku mezinárodní autorita MBHS vzrůstá, V současné době s ní udržují obchodní styky velké banky USA, Anglie, Francie. Švýcarska. Itálie, NSR, Japonska. Holandska a jiných kapitalistických států. MBHS Je otevřenou organizací. Jejím členem se může stát se souhlasem členských zemí . Každý stát, který by sdílel cíle a zásady banky. Tato skutečnost plně odpovídá politice mírového soužití států s různým sociálním zřízením, jež důsledné provádějí bratrské socialistické země. V buržoazním tisku se lze setkat s tvrzením, že MBHS je zřízena podobně a podle vzoru kapitalistických mezinárodních finančních organizací. Je tomu tak? Vezměme pro srovnání tento příklad. V mezinárodním valutovém fondu disponují USA téměř takovým počtem hlasů jako několik desítek států Asie. Afriky a Latinské Ameriky. Ve vedeni mezinárodní banky rekonstrukce a rozvoje mají PSA více hlasů než rozvojové členské země dohromady. Podmínky, za kterých se rozdělují hlasy v řídících orgánech podobných mezinárodních organizací, jež zakládají kapitalistické monopoly, proporcionálně podle vloženého kapitálu, umožňují silným státům vnucovat svou vůli slabším. Na základě jiných zásad se buduje banka socialistických zemí. V ni každá země, nehledě na hospodářskou moc a rozsah finančních příspěvků, má jeden hlas. Není tajemstvím, že SSSR má v kapitálu banky největší podíl 116 miliónů rublů Přesto Sovětský svaz nemá větší možnost ovlivňovat činnost ban ky než Jakou má například Mon golská lidová republika, jejíž odíl činí 3 milióny rublů Rozodnutí se přijímají jedině za plného souhlasu všech členů banky. Činnost MBHS se úspěšné rozvíjí. Svědčí o tom také skutečnost. že celkový obrat banky v převodových rublech se zvýšil v roce 1968 ve srovnání s rokem 1967 o 12%. Odborníci zemí RVHP neustá le hledají nové možnosti dalšího zdokonalování práce MBHS Například v současné-době se studuje otázka vytvoření v bance zvláštních peněžních fondů, které by používaly členské země Večerní Moskva. ve formě střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Zkoumá se rovněž možnost rozšíření sféry použití převodového rublu při bilančním zúčtování se zeměmi, které nejsou členy MBHS. Odpůrci světové socialistické soustavy. Již mnoho let se pokoušejí dokázat, že podle míry rozvoje ekonomiky členských zemí RVHP bude vzrůstat jejích ekonomická rozdílnost. Vytvoření MBHS a její úspěšná činnost názorně dokazuje iluzornost podobných nadějí. Dokazuje to nejen člnnos1 MBHS, ale kromě toho vznikla v posledních letech celá řada různých mezistátních organizací, které svědčí o hledání stále nových a nových cest a forem přátelské vzájemně výhodné spolupráce mezi bratrskými socialistickými zeměmi. Podle návrhu RVHP vytvořily zainteres^ vaně státy ústav RVHP pro standartizacl. kancelář pro koordinaci pronajímáni lodí, organi zaci pro spolupráci v oblasti hutnictví (Intermetall), organi zace pro spolupráci v ložiskovém průmyslu a řadu jiných. Veškerá jejích činnost směřuje k blahobytu národů členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. V. KOLDOBSKIJ D ěj je velmi prostý. Hrdina Ander — lidový zpěvák chce pomocí zlatých jablíček ze zázračné země přinést štěstí svému lidu. A jak může žit bez lásky: potají se schází s milou lljanou. Jejich lásce však bráni boháč Petro, jehož plné měšce znamenají víc než krásný lidský cit a zpěv. Objevuje se další překážka. Jedna ze tří vil, sester, uslyšela krásný hlas hrdiny a umínila si, že ho k sobě připoutá. Vládne nadpozemskými prostředky a proto se ji podaří dosáhnout, že Ander zapomene na svou milou a zamiluje se do víly. Legenda má však šťastný konec. Víla, jíž sokyně — hrdinova milá, zachráni život, se svého cíle vzdává a přenechává ho té, která ie mu souzena. .. Hra se rozvíjí ve třech dějstvích, vyplněných temperamentním originálním zpěvem a tancem cikánů. A vystupuji též cikáni. Jediné cikánské divadlo nejen v Moskvě, ale na světě. Svůj »stánek« pro 850 diváků má přechodně v sále hotelu Sovětskaja. Ale zakrátko se vrátí do vlastního divadla na Puškinské ulici. Moskevský sovět věnoval na jeho přestavbu včetně rozšířeni půldruhého miliónu rublů. Zájem o představení je tak velký, že vstupenky je třeba si objednat několik týdnů předem. Protože počet míst je omezený, ředitelství prodává, každé organizaci pouze po 25 vstupenkách. Divadlo Romen má však další zvláštnost — repertoár. V jednom týdnu je možné si v něm přečíst: Já cikánka, Cikánská legenda, Horká krev, Cikánský baron, Čtyři ženichové__ Kromě vlastních dramaturgů, odchovanců, spolupracují s ním známi spisovatelé, umělci; mnozí cizinci se přicházejí nejen podívat, ale i ledacos přiučit. Všechny hry, inscenace, včetně předloh z Indie a Uzbekistánu, vycházejí ze života této etnické skupiny, z jejich zvyklosti, temperamentu, z nesporného muzikálního nadáni. Soubor má vlastni kytarovou skupinu — tento nástroj je totiž další specialitou cikánů v Sovětském svazu. A samotní herci! Ti dnešní jsou už, školené talenty včetně vlastních odchovanců. Jsou tu i dynastie... Vedoucí kulturního oddělení divadla s poetickým jménem Julia Romanovna Baru mi vyprávěla prostý přiběh. Do divadla jednou přiběhlo sotva třináctileté děvčátko cikánka. Prý už nechce kočovat, bude herečkou. Tady jsou holinky a nová sukně — koupila je za penize, které dostala na bazaru za hádání z ruky. Byla tak přesvědčená, že režiséra přemluvila. Pustili ji na scénu.. A děvčátko prokázalo tak nevšední talent a smysl pro hereckou práci, že ji — proti zvyklostem hned přijali. Po několika menších úlohách dostala větší — jako prvni v Puškinových Cikánech. Potom role za roli... Dnes je Olga Jankovskaja zasloužilou umělkyni Sovětského svazu. Její manžel Vladimír Kyselov zakládal divadlo. A dcerka Ljuba kráčí ve stopách svých rodičů. Další talenty, které stály při kolébce: Santina Andrejeva — výborná he- Zásada rovností a pokroku 2. ledna 1970 2 . Týdeník a aktualit Seznámila se v Novém Po dvaadvaceti letech usilovného hledání našla občanka Prahy Anna Seklitanová ruskou ženu, která jí zachránila život. Vojenská Jednotka, ve které sloužila ruská dívka LJuba Lutcevová jako ošetřovatelka, bojovala v květnových dnech roku 1945 v Československu. Na krátkou dobu po těžkých bojích s fašisty se jednotka rozmístila v okolí Nového Jičína. K veliteli Jednotky přišla stařenka a s nářkem sdělila, že dělostřelecká střela Jí rozbila dům a zavalilo to děti a ženy. Pomoci neměl kdo. Důstojník ihned vypravil záchrannou četu, kde byla I ošetřovatelka LJuba Lutcevová. Ze sklepa vynesli raněné, mezi kterými byla 1 Anna Seklitanová. Sovětská dívka ošetřila raněnou a nevzdalovala se od ni, dokud nenabyla vědomi. Poté doháněla svou Jednotku Anna Seklitanová si zapamatovala pouze, že Její zachránkyně se jmenuje LJuba a pocházi z Kurska. Válka skončila a Ljuba se demobilizovala. Provdala se a přestěhovala se do Kišiněva. Celá léta přicházely z Prahy do Kurska dopisy se žádosti vyhledat dívku jménem LJuba, která zachránila život Anně Seklitanová. Hledalo se, prověřovalo, ale dívek tohoto Jména bylo příliš mnoho. Která z nich zachránila život české ženě? Uplynulo několik let než se podařilo najít dívku, Ljubu Lutcevovou Brzy na to dostala Ljuba dopis z Prahy od Anny Seklitanové, kde Ji zvala na návštěvu Dopis končí slovy: Na nádraží mne poznáš podle nejkrásnějšich květů Kolektiv továrny na cukrovinky Bukurija v Kišlnévé, kde pracuje LJuba Lutcevová, JI vypravil na cestu. Kromě dárků Jí dali také přikaž, aby určitě navštívila pražské cukráře a odevzdala Jim nejhezčí klšiněvský čokoládový dort. Na nádraží v Praze naši krajanku uvitala rozzářená Anna Seklitanová se svou dcerou. A skuiečné ji předala nejhezčí květy Během pobytu Ljuby v Praze byla Anna nejšťastnějšim člověkem. Snad každý koutek Prahy tyto dvě ženy navštívily. Divadla, podniky 1 cukrářskou továrnu — všude byly ženy vítanými návštěvnicemi. Klšiněvský dort byl vyslaven v továrně na nejviditelnějším místě. Zeny navštívily také hřbitov sovětských vojáků, kteří padli v roce 1945 v bojích za osvobození Prahy L|uba Lutcevová uctila památku svých spolubojovníků a Anna jí také ukázala hrob sovětských vojáků, který celou tuto dobu ošetřovala Je to její den, věnovaný osvoboditelům. Na podzim tr. navštívila Anna Seklitanová svou sovětskou přítelkyni Tentokráte byly nejhezčí květy určeny Pražance. Rodina Ljuby Lutcevová přijala Annu jako svou příbuznou. Ubytovala Ji v nejlepši místnosti ve svém bytě Měsíc štěstí uběhl pří procházkách po Klšiněvu, při prohlídkách jeho pamětihodnosti. Anna navštívila rovněž cukrář-