Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)
1972-07-03 / No. 27
APN KOMENTUJE-----------------¥ MOSKEVSKÉDOHODY v americkém Kongresu Výbory obou sněmoven amerického Kongresu přistoupily k projednání a — na doporučení presidenta — k »pečlivému« rozboru sovětsko-amerických dohod o omezení strategických zbraní, které byly uzavřeny v Moskvě. Sovětsko-americkou smlouvu o omezeni systému protiraketové obrany musí Senát ratifikovat dvoutřetinovou většinou hlasů a dočasná dohoda mezi SSSR a USA o některých opatřeních v oblasti omezení strategických zbraní musí být schválena většinou obou sněmoven Kongresu. Státní tajemník USA William Rogers hovořil na zasedání kongresového výboru pro zahraniční věci. Prohlásil, že podepsání moskevských dohod znamená, že nyní »zahajujeme novou éru v oblasti kontroly zbraní, která má pomoci zlepšit americko-sovětské vztahy a zachovat a upevnit mezinárodní bezpečnost«. Jak jsou naladěni američtí senátoři a členové Sněmovny reprezentantů? Většina dohody vítá. Kladné hodnocení je často provázeno zpřesněním a přáním, někdy pomluvami. Nepatrná menšina vyslovuje obavy nebo námitky. Zastánce i protivníky zlepšení vztahů se Sovětským svazem můžeme najít jak mezi demokraty, tak mezi republikány. Postoj k dohodám však neurčuje stranická příslušnost, ale to, jak blízko má určitý americký zákonodárce k zbrojařskému průmyslu a nakolik je nakloněn ideálům a formulacím období »studené války«. Na podporu moskevských dohod vystoupil i vůdce demokratické většiny v Senátu Mike Mansfield i vůdce republikánské menšiny Hugh Scott, který mimo jiné prohlásil: »Je možné, že máme co dělat s nejdůležitějším bodem v rozvoji sovětsko-amerických vztahů od dob, kdy byla nastolena moc sovětů __Myslím, že většina Američanů si neuvědomuje, jak velké možnosti spolupráce mezi námi se otevírají.« Dohody o spolupráci v oblasti vědy a techniky, v oblasti lékařské vědy a zdravotnictví i další jsou natolik jasné, že proti nim nevystupuje nikdo. Dokonce senátor James Buckley, představitel americké »pravice«, byl nucen prohlásit: »Mám za to, že dohoda o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí ukazuje sféry, kde mezinárodní spolupráce se Sovětským svazem je možná a žádoucí z hlediska střízlivého hodnocení společných zájmů a cílů.« Američtí zákonodárci se nestali náhle přáteli Sovětského svazu ani nejsou prostě naladěni prosovětsky. Vycházejí ze svých vlastních zájmů, jak je sami chápou. Jejich chápání však není neměnné. Mají na ně vliv mezinárodní události, mj. skutečně mírumilovná sovětská zahraniční politika a současný růst sovětské síly a autority. Mají na ně vliv i nálady americké veřejnosti, která je skutečně unavena antikomunismem a závody ve zbrojení. O významných přesunech v Kongresu hovořil senátor Robert Byrd: »Byl jsem jedním z menšiny senátorů, kteří hlasovali proti smlouvě o zákazu jaderných výzkumů . . . avšak dnes žijeme v jiné době ... To neznamená, že Sověti přistoupili na ústupky v oblasti ideologie, které se tak pevně přidržují v posledních desetiletích. Neznamená to také, že jsme se vzdali zásad, které často hodnotíme jako americký systém nebo americký způsob života. To znamená, že obě strany, aniž se vzdaly svých zásad, vyjádřily ochotu setkat se a společně zhodnotit a pokusit se o vypracování „modu operandi“, který dává naději, aby v budoucnu byly vyloučeny nebezpečné konfrontace, které by mohly obě supervelmoci posunout na hranice jaderné války.« Podobné názory, které ukazují převládající nálady v Kongresu, vyslovili také senátoři Charles Percy a John Tunney. V nejbližších dnech budou kongresmani věnovat zvláštní pozornost dohodám o omezení strategických zbraní. Výbor pro zahraniční věci už vyslechl vystoupení státního tajemníka USA Williama Rogerse, předsedy Zpravodajského úřadu USA Richarda Helmse, ministra obrany Melwina Lairda a předsedy Sboru náčelníků štábů admirála Thomase Moo rera. Podstatu problému dobře vyjádřil senátor Adlay Stevenson: »Myslím, že smlouva o protiraketové obraně a dohoda o omezení strategických útočných zbraní nás skutečně přivádějí na práh nové éry ... Přestoúpíme-li tento práh, to bude záviset na volbě, kterou ještě musí udělat president a Kongres ... Dohody nás stavějí před jednoznačnou volbu: buď přijmeme závažná opatření a zastavíme smrtonosné závody jaderného vyzbrojování, nebo tyto závody usměrníme do nových, dražších a možná i nebezpečnějších kolejí.« Americká veřejnost je v těchto dnech poněkud znepokojena pokusy válečného průmyslového komplexu a za ním stojících politických sil, které se snaží snížit význam toho, čeho bylo dosaženo v Moskvě, a najít okliky, aby jaderný arzenál mohl narůstat. Pokusy vnutit zemi nové výdaje na jaderné zbrojení odsoudili senátoři Frank Church, William Proxmire, Stuart Symington, Claiborne Pell, člen Sněmovny reprezentantů William Cotter a mnoho dalších. Předseda senátního výboru pro zahraniční záležitosti William Fulbright prohlásil: »Další moc, nové výdaje a narůstání výzbroje neupevní bezpečnost žádné země ... Moskevské dohody potvrzují, že Spojené státy a Sovětský svaz uznávají zásadu koexistence.« Osud moskevských dohod nevyvolává obavy, ratifikovány budou. List New York Times 20. června napsal: »Na Kapitolu se proti dohodám neozval ani jeden hlas s výjimkou demokratického senátora za stát Washington Henry M. Jacksona. Schválení dohod se očekává koncem léta.« GENNADIJ GERASIMOV, zvláštní zpravodaj v New Yorku Sovětský tisk o Československu Pod titulkem Magistrály uveřejnila Pravda článek pracovníků byra společného parku nákladních vagónů členských zemí RVHP, inženýrů J. Stehna (ČSSR), D. Christova (Bulharsko) a T. Jakovleva (SSSR). »Zajistit rostoucí nákladní a osobní přepravu mezi členskými zeměmi RVHP,« píší autoři, »by bylo nemyslitelné bez úzké kon: krétní spolupráce a bez efektivního využití dopravních prostředků. Tomuto účelu slouží společný park, který vznikl v roce 1963 a dnes má více než 180 tisíc vagónů.« Autoři se podrobně zabývají úkoly, jejichž vyřešením by stouplo účinné využívání společného vagónového parku. Leninskoje znamja informuje své čtenáře o přípravách na letošní podzimní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. V této zprávě se říká, že největším zahraničním vystavovatelem bude Sovětský svaz, který předvede nové modely automobilů, traktorů, zemědělských strojů, obráběcí stroje a nejrůznější průmyslová zařízení. Izvestije píší o plodné spolupráci československých. výrobců obráběcích strojů a dělníků z tkalcovny hedvábí v příspěvku nazvaném Českoslovenští příbuzní Tveričanky. Tato továrna je vybavena pneumatickými stavy — automaty z ČSSR. »Českoslovenští soudruzi jsou častými hosty v naší továrně,« řekla dopisovateli listu ředitelka Z. Kondratěvová. »Spolupracujeme i při návrzích nových vzorů látek a připravujeme jejich hromadnou výrobu. Podařilo se nám také rozšířit využití pneumatických stavů-automatů.« Sovetskaja kultura vypráví o Vladimíru Fialkovi, docentu katedry estetiky na Universitě Karlově, který dlouhá léta zkoumá historií mistrovských děl ruského malířství v Československu. Objevil muzejní skladiště a zajímavé soukromé sbírky. Nyní připravuje do tisku knihu, v níž popisuje téměř pět set děl ruských malířů. Některá z nich jsou málo známá i mezi odborníky. List Moskovskij komsomolec uveřejnil článek československé novinářky J. Křížové Spejbl, Hurvínek a ostatní, vyprávějící o loutkových divadlech v Československu. Autorka vzpomíná na historii zrodu Spejbla a Hurvínka, seznamuje čtenáře s jejich tvůrcem profesorem Josefem Skupou a jeho nástupcem Milošem Kirschnerem. V článku se hovoří také o Ústředním loutkovém divadle v Praze, o Divadélku strýčka Jedličky a dalších československých tvůrčích kolektivech. 1 TÝDENÍK AKTUALIT / 27 Péče o nejmenší V Sovětském svazu se ročně rodí přes 4 milióny novorozeňat. Zhruba připadá asi 17 narozených dětí na 1000 lidí. Sovětský stát se velkou měrou podílí na péči a výchově mladého pokolení. První týden svého života tráví novorozenec se svou matkou na porodnické klinice, kde je oběma věnována maximální péče odborníků a pediatrů. Po návratu dítěte domů bývají prvními hosty v rodině dětský lékař s dětskou sestrou, kteří poradí mladé mamince, jak v rodinném prostředí pečovat 0 novorozeně. Dítě je pochopitelně po celou dobu svého vzrůstu pod stálou kontrolou dětského lékaře v místě bydliště. Lékař nejen léčí nemoce dítěte, ale též dohlíží na jeho správnou výživu, růst, zajímá ho vliv rodinného prostředí ovlivňující dětský vývoj i další aspekty. V případě komplikací vzniklých onemocněním či neuspokojivým vývojem pomáhají pediatrovi další odborníci — psychiatři, chirurgové, ortopédové, krční, ušní, oční a další specialisté. Kromě dětských poliklinik se zabývají péčí o děti speciální sanatoria a nemocnice, které jsou v každém větším městě. Sovětské zdravotnictví vyžaduje tedy velký počet odborně vzdělaných kádrů. Proto se v SSSR pediatrií zabývá více než 15 vědeckovýzkumných ústavů a 250 kateder na lékařských fakultách. V 9. pětiletce bude sovětský stát věnovat ještě více prostředků na péči o novorozence a děti předškolního věku. Tato péče se bude týkat 1 těhotných žen a matek. Například se počítá s velkým rozvojem dětských zařízení všeho druhu. Na účet státu budou postavena zařízení pro děti předškolního věku, plánovaná na 2 milióny míst. Českoslovenští pionýři v SSSR 24. června přivítali mladí Moskvané pionýrský vlak z ČSSR. »Tři sta cestujících našeho vlaku Družby jsou pionýři ze všech krajů Československa,« řekla zpravodaji Týdeníku aktualit vedoucí výpravy tajemnice ÚV SSM Marta Petrželová. Jsou to děti, které byly dobře ohodnoceny a vybrány při účasti na akci Za prvními pionýry, která byla v ČSSR pořádána u příležitosti výročí padesáti let založení Pionýrské organizace SSSR. Československé děti se seznámily s Moskvou, navštívily Muzeum V. I. Lenina. Položily věnce v Mauzoleu V. I. Lenina a u hrobu Neznámého vojína. Dětem se velmi líbilo moskevské metro, kde strávily více než dvě hodiny. Vedoucí pionýrů se setkali s tajemnicí VLKSM, předsedkyní ústřední rady Všesvazové pionýrské organizace V. I. Lenina Alevtinou Fedulovovou. Potom se českoslovenští pionýři rozjeli z Moskvy do různých částí SSSR. Setkávali se s dětmi ve městech Pobratimov, Kyjev, Voroněž, Volgograd, Tula a Vladimír. Nyní se děti rekreují v sovětských pionýrských táborech. 12. července je bude očekávat opět vlak Družby, aby je odvezl zpět do Československa. TELEVIZNÍ obrazovka dětem Ostřední televize Sovětského svazu má dětské studio Orlík, nazvané na počest mladého hrdiny občanské války, jehož hrdinský čin opěvuje populární píseň stejného názvu. Studio vysílá pořady vyprávějící o důležitých problémech školáků, o sportu, turistice a o různých zajímavých věcech, které vymýšlejí pionýři, stálí hosté televizního studia. Z obrazovky k dětem promlouvají známí vědci, kosmonauté, spisovatelé, herci a lidé různých povolání i hrdinové oblíbených knížek. Programy jsou různorodé a zajímavé. je to i pořad Hledači, v kterém děti vyprávějí o svých výpravách za hrdiny minulé války. Soutěž zvědavých je zajímavá forma hry, při které soutěží známí hrdinové oblíbených knížek v bystrosti a vynalézavosti a mladým divákům kladou velmi složité otázky. Snímek: J. Abramočkin