Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)

1972-07-03 / No. 27

APN KOMENTUJE-----------------­¥ MOSKEVSKÉDOHODY v americkém Kongresu Výbory obou sněmoven amerického Kongre­su přistoupily k projednání a — na doporu­čení presidenta — k »pečlivému« rozboru so­­větsko-amerických dohod o omezení strate­gických zbraní, které byly uzavřeny v Moskvě. Sovětsko-americkou smlouvu o omezeni systé­mu protiraketové obrany musí Senát ratifiko­vat dvoutřetinovou většinou hlasů a dočasná dohoda mezi SSSR a USA o některých opatře­ních v oblasti omezení strategických zbraní musí být schválena většinou obou sněmoven Kongresu. Státní tajemník USA William Rogers hovořil na zasedání kongresového výboru pro zahra­niční věci. Prohlásil, že podepsání moskev­ských dohod znamená, že nyní »zahajujeme novou éru v oblasti kontroly zbraní, která má pomoci zlepšit americko-sovětské vztahy a zachovat a upevnit mezinárodní bezpečnost«. Jak jsou naladěni američtí senátoři a čle­nové Sněmovny reprezentantů? Většina do­hody vítá. Kladné hodnocení je často prová­zeno zpřesněním a přáním, někdy pomluva­mi. Nepatrná menšina vyslovuje obavy nebo námitky. Zastánce i protivníky zlepšení vztahů se So­větským svazem můžeme najít jak mezi de­mokraty, tak mezi republikány. Postoj k do­hodám však neurčuje stranická příslušnost, ale to, jak blízko má určitý americký zákono­dárce k zbrojařskému průmyslu a nakolik je nakloněn ideálům a formulacím období »stu­dené války«. Na podporu moskevských dohod vystoupil i vůdce demokratické většiny v Se­nátu Mike Mansfield i vůdce republikánské menšiny Hugh Scott, který mimo jiné prohlá­sil: »Je možné, že máme co dělat s nejdůleži­tějším bodem v rozvoji sovětsko-amerických vztahů od dob, kdy byla nastolena moc so­větů __Myslím, že většina Američanů si ne­uvědomuje, jak velké možnosti spolupráce mezi námi se otevírají.« Dohody o spolupráci v oblasti vědy a tech­niky, v oblasti lékařské vědy a zdravotnictví i další jsou natolik jasné, že proti nim nevy­stupuje nikdo. Dokonce senátor James Buck­­ley, představitel americké »pravice«, byl nu­cen prohlásit: »Mám za to, že dohoda o spolupráci v ob­lasti ochrany životního prostředí ukazuje sféry, kde mezinárodní spolupráce se Sovět­ským svazem je možná a žádoucí z hlediska střízlivého hodnocení společných zájmů a cílů.« Američtí zákonodárci se nestali náhle přá­teli Sovětského svazu ani nejsou prostě nala­děni prosovětsky. Vycházejí ze svých vlast­ních zájmů, jak je sami chápou. Jejich chá­pání však není neměnné. Mají na ně vliv me­zinárodní události, mj. skutečně mírumilovná sovětská zahraniční politika a současný růst sovětské síly a autority. Mají na ně vliv i ná­lady americké veřejnosti, která je skutečně unavena antikomunismem a závody ve zbro­jení. O významných přesunech v Kongresu hovořil senátor Robert Byrd: »Byl jsem jed­ním z menšiny senátorů, kteří hlasovali proti smlouvě o zákazu jaderných výzkumů . . . avšak dnes žijeme v jiné době ... To nezna­mená, že Sověti přistoupili na ústupky v ob­lasti ideologie, které se tak pevně přidržují v posledních desetiletích. Neznamená to také, že jsme se vzdali zásad, které často hodnotí­me jako americký systém nebo americký způ­sob života. To znamená, že obě strany, aniž se vzdaly svých zásad, vyjádřily ochotu set­kat se a společně zhodnotit a pokusit se o vypracování „modu operandi“, který dává naději, aby v budoucnu byly vyloučeny ne­bezpečné konfrontace, které by mohly obě supervelmoci posunout na hranice jaderné války.« Podobné názory, které ukazují převládající nálady v Kongresu, vyslovili také senátoři Charles Percy a John Tunney. V nejbližších dnech budou kongresmani vě­novat zvláštní pozornost dohodám o omeze­ní strategických zbraní. Výbor pro zahraniční věci už vyslechl vystoupení státního tajemní­ka USA Williama Rogerse, předsedy Zpravo­dajského úřadu USA Richarda Helmse, mi­nistra obrany Melwina Lairda a předsedy Sbo­ru náčelníků štábů admirála Thomase Moo rera. Podstatu problému dobře vyjádřil senátor Adlay Stevenson: »Myslím, že smlouva o pro­tiraketové obraně a dohoda o omezení strate­gických útočných zbraní nás skutečně přivá­dějí na práh nové éry ... Přestoúpíme-li tento práh, to bude záviset na volbě, kterou ještě musí udělat president a Kongres ... Dohody nás stavějí před jednoznačnou volbu: buď přijmeme závažná opatření a zastavíme smr­tonosné závody jaderného vyzbrojování, nebo tyto závody usměrníme do nových, dražších a možná i nebezpečnějších kolejí.« Americká veřejnost je v těchto dnech po­někud znepokojena pokusy válečného prů­myslového komplexu a za ním stojících poli­tických sil, které se snaží snížit význam toho, čeho bylo dosaženo v Moskvě, a najít okliky, aby jaderný arzenál mohl narůstat. Pokusy vnutit zemi nové výdaje na jaderné zbrojení odsoudili senátoři Frank Church, William Proxmire, Stuart Symington, Claibor­ne Pell, člen Sněmovny reprezentantů William Cotter a mnoho dalších. Předseda senátního výboru pro zahraniční záležitosti William Fulbright prohlásil: »Další moc, nové výdaje a narůstání výzbroje ne­upevní bezpečnost žádné země ... Moskevské dohody potvrzují, že Spojené státy a Sovět­ský svaz uznávají zásadu koexistence.« Osud moskevských dohod nevyvolává oba­vy, ratifikovány budou. List New York Times 20. června napsal: »Na Kapitolu se proti do­hodám neozval ani jeden hlas s výjimkou de­mokratického senátora za stát Washington Henry M. Jacksona. Schválení dohod se oče­kává koncem léta.« GENNADIJ GERASIMOV, zvláštní zpravodaj v New Yorku Sovětský tisk o Československu Pod titulkem Magistrály uve­řejnila Pravda článek pracovníků byra společného parku náklad­ních vagónů členských zemí RVHP, inženýrů J. Stehna (ČSSR), D. Christova (Bulharsko) a T. Jakovleva (SSSR). »Zajistit rostoucí nákladní a osobní přepravu mezi členskými zeměmi RVHP,« píší autoři, »by bylo nemyslitelné bez úzké kon: krétní spolupráce a bez efektiv­ního využití dopravních pro­středků. Tomuto účelu slouží společný park, který vznikl v ro­ce 1963 a dnes má více než 180 tisíc vagónů.« Autoři se podrobně zabývají úkoly, jejichž vyřešením by stouplo účinné využívání společ­ného vagónového parku. Leninskoje znamja informuje své čtenáře o přípravách na le­tošní podzimní Mezinárodní stro­jírenský veletrh v Brně. V této zprávě se říká, že největším za­hraničním vystavovatelem bude Sovětský svaz, který předvede nové modely automobilů, trakto­rů, zemědělských strojů, obrábě­cí stroje a nejrůznější průmyslo­vá zařízení. Izvestije píší o plodné spolu­práci československých. výrobců obráběcích strojů a dělníků z tkalcovny hedvábí v příspěv­ku nazvaném Českoslovenští pří­buzní Tveričanky. Tato továrna je vybavena pneumatickými sta­vy — automaty z ČSSR. »Českoslovenští soudruzi jsou častými hosty v naší továrně,« řekla dopisovateli listu ředitel­ka Z. Kondratěvová. »Spolupra­cujeme i při návrzích nových vzorů látek a připravujeme je­jich hromadnou výrobu. Podaři­lo se nám také rozšířit využití pneumatických stavů-automatů.« Sovetskaja kultura vypráví o Vladimíru Fialkovi, docentu katedry estetiky na Universitě Karlově, který dlouhá léta zkou­má historií mistrovských děl rus­kého malířství v Československu. Objevil muzejní skladiště a zají­mavé soukromé sbírky. Nyní při­pravuje do tisku knihu, v níž popisuje téměř pět set děl rus­kých malířů. Některá z nich jsou málo známá i mezi odborníky. List Moskovskij komsomolec uveřejnil článek československé novinářky J. Křížové Spejbl, Hur­vínek a ostatní, vyprávějící o loutkových divadlech v Česko­slovensku. Autorka vzpomíná na historii zrodu Spejbla a Hurvín­ka, seznamuje čtenáře s jejich tvůrcem profesorem Josefem Sku­pou a jeho nástupcem Milošem Kirschnerem. V článku se hovo­ří také o Ústředním loutkovém divadle v Praze, o Divadélku strýčka Jedličky a dalších čes­koslovenských tvůrčích kolekti­vech. 1 TÝDENÍK AKTUALIT / 27 Péče o nejmenší V Sovětském svazu se ročně rodí přes 4 milióny novorozeňat. Zhruba připadá asi 17 narozených dětí na 1000 lidí. Sovětský stát se velkou měrou podílí na péči a vý­chově mladého poko­lení. První týden svého života tráví novoroze­nec se svou matkou na porodnické klinice, kde je oběma věnová­na maximální péče od­borníků a pediatrů. Po návratu dítěte domů bývají prvními hosty v rodině dětský lékař s dětskou sestrou, kte­ří poradí mladé ma­mince, jak v rodin­ném prostředí pečovat 0 novorozeně. Dítě je pochopitelně po celou dobu svého vzrůstu pod stálou kontrolou dětského lékaře v mís­tě bydliště. Lékař ne­jen léčí nemoce dítě­te, ale též dohlíží na jeho správnou výživu, růst, zajímá ho vliv rodinného prostředí ovlivňující dětský vý­voj i další aspekty. V případě komplikací vzniklých onemocněním či neuspokojivým vý­vojem pomáhají pediatrovi další odborníci — psychiatři, chirurgové, ortopédové, krční, ušní, oční a další specialisté. Kromě dětských poliklinik se zabývají péčí o děti speciální sana­toria a nemocnice, které jsou v každém větším městě. Sovětské zdra­votnictví vyžaduje tedy velký počet odborně vzdělaných kádrů. Proto se v SSSR pediatrií zabývá více než 15 vědeckovýzkumných ústavů a 250 kateder na lékařských fakultách. V 9. pětiletce bude sovětský stát věnovat ještě více prostředků na péči o novorozence a děti předškolního věku. Tato péče se bude týkat 1 těhotných žen a matek. Například se počítá s velkým rozvojem dět­ských zařízení všeho druhu. Na účet státu budou postavena zařízení pro děti předškolního věku, plánovaná na 2 milióny míst. Českoslovenští pionýři v SSSR 24. června přivítali mladí Mos­­kvané pionýrský vlak z ČSSR. »Tři sta cestujících našeho vla­ku Družby jsou pionýři ze všech krajů Československa,« řekla zpravodaji Týdeníku aktualit ve­doucí výpravy tajemnice ÚV SSM Marta Petrželová. Jsou to děti, které byly dobře ohodnoce­ny a vybrány při účasti na akci Za prvními pionýry, která byla v ČSSR pořádána u příležitosti výročí padesáti let založení Pio­nýrské organizace SSSR. Československé děti se sezná­mily s Moskvou, navštívily Mu­zeum V. I. Lenina. Položily věnce v Mauzoleu V. I. Lenina a u hro­bu Neznámého vojína. Dětem se velmi líbilo moskevské metro, kde strávily více než dvě hodiny. Vedoucí pionýrů se setkali s tajemnicí VLKSM, předsedkyní ústřední rady Všesvazové pionýr­ské organizace V. I. Lenina Alev­­tinou Fedulovovou. Potom se českoslovenští pioný­ři rozjeli z Moskvy do různých částí SSSR. Setkávali se s dětmi ve městech Pobratimov, Kyjev, Voroněž, Volgograd, Tula a Vla­dimír. Nyní se děti rekreují v sovět­ských pionýrských táborech. 12. července je bude očekávat opět vlak Družby, aby je odvezl zpět do Československa. TELEVIZNÍ obrazovka dětem Ostřední televize Sovětského svazu má dětské studio Orlík, nazvané na počest mladého hrdiny občanské války, jehož hrdinský čin opěvuje populární píseň stejného názvu. Studio vysílá pořady vyprávějící o důležitých problémech školáků, o sportu, turistice a o různých zajímavých věcech, které vymýšlejí pionýři, stálí hosté televizního studia. Z obrazovky k dětem promlou­vají známí vědci, kosmonauté, spisovatelé, herci a lidé různých po­volání i hrdinové oblíbených knížek. Programy jsou různorodé a za­jímavé. je to i pořad Hledači, v kterém děti vyprávějí o svých výpra­vách za hrdiny minulé války. Soutěž zvědavých je zajímavá forma hry, při které soutěží známí hrdinové oblíbených knížek v bystrosti a vynalézavosti a mladým divákům kladou velmi složité otázky. Snímek: J. Abramočkin

Next