Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1973 (VI/27-52)
1973-07-02 / No. 27
VÝZNAMNÝ KROK K UPEVNĚNÍ MÍRU Návštěva generálního tajemníka ÜV KSSS t. I. Brežněva skončila úspěšně. Nové sovětskoamerické setkání na nejvyšší úrovni přineslo dobré plody, které přispějí k rozvoji pevných mírových vztahů mezi SSSR a USA i k posílení světového míru a bezpečnosti. Leninská mírová politika, kterou důsledně provádí naše strana a sovětský stát, zaznamenala -alší veliký úspěch. Mírový program, vyhlášeny na XXIV. sjezdu KSSS, se aktivně realizuje. Pod vlivem iniciativní zahraniční politiky SSSR a celého socialistického společenství pokračují na mezinárodním dějišti pozitivní změny. Na základě principů mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením se rozvíjejí vztahy SSSR s Francií, NSR i mnoha dalšími zeměmi. Veliký význam v procesu zmírňování mezinárodního napětí má normalizace vztahů mezi SSSR a USA, které nesou zvláštní odpovědnost za světový mír, za odvrácení války. K pozitivnímu obratu v těchto vztazích došlo na jaře loňského roku v době moskevského setkání na nejvyšší úrovni, při němž byl položen základ k rozvíjení mírových, vzájemně prospěšných styků obou zemí na základě principů mírového soužití. Návštěva L. I. Brežněva v USA a jeho jednáni s presidentem R. Nixonem jsou dalším významným mezníkem v přebudovávání sovětsko-amerických vztahů. Vedoucí představitelé SSSR a USA projednávali ve Washingtonu, Camp Davidu a San elementu nejzávažnější otázky vztahů obon států 1 cesty k ozdravění celého mezinárodního ovzduší. Jak se uvádí ve společném komuniké, obě strany se rozhodly podniknout další významné kroky, aby jejich vztahy byly maximálně stabilní. Byl uzavřen celý komplex nových sovětsko-amerických dohod. Mezi nimi zaujímá čelné místo dokument historického významu — Dohoda o odvrácení jaderné války. Obě strany se zavázaly nepřipustit vznik jaderné války mezi sebou navzájem a učinit vše, co je v jejich silách, aby odvrátily vznik takové války vůbec. Tato dohoda má nesmírný význam pro zlepšení perspektiv mírového života celého lidstva. S politickým uvolněním jde ruku v ruce uvolnění vojenské. SSSR i USA vyjádřily odhodlání posoudit další cesty k trvalému odstranění nebezpečí války. Bylo dosaženo dohody o základních zásadách dalšího postupu při přípravě nové dohody o omezení strategických zbraní, dohody širší a podstatně úplnější, než byly významné moskevské dohody o tomto problému, uzavřené v květnu 1972. Ve společném komuniké je zakotveno obapolné odhodlání aktivně napomáhat přípravě nových opatření k omezení a zastavení horečného zbrojení. Zdůrazňuje se v něm, že konečným cílem je všeobecné a úplné odzbrojení. V době návštěvy L. I. Brežněva byly podepsány dohody o spolupráci SSSR a USA v nejrůznějších oblastech — od mírového využití atomové energie až po zemědělství, od kosmu až po hlubiny oceánu. Tím se rozšířila sféra vzájemně prospěšné spolupráce obou států ku prospěchu našich národů i celého lidstva. Velká pozornost při setkání na nejvyšší úrovni byla věnována obchodně hospodářským stykům mezi SSSR a USA. Pokrok, jehož bylo dosaženo za uplynulý rok při normalizaci a rozvíjení těchto styků, otevírá příznivé vyhlídky pro budoucí růst výměny zboží. Rozvoj dlouhodobé hospodářské spolupráce bude mít blahodárné politické důsledky, nebof se jím bude upevňovat nynější pozitivní obrat v sovětsko-amerických vzájemných vztazích. Výsledky jednání mezi generálním tajemníkem UV KSSS a presidentem USA jsou tedy dalším velikým krokem vpřed po cestě, společně vytyčené v době moskevského setkání. V závažné otázce zlepšování sovětsko-amerických vztahů bylo dosaženo úspěšného pokroku. Normalizace těchto vztahů je organickou součástí širokého procesu zásadního ozdravění mezinárodního ovzduší. Mírová mise generálního tajemníka CV KSSS za oceán napomáhá dalšímu npevnění míru a bezpečnosti na naší planetě a odpovídá nejhlubším zájmům světového socialismu i národů celého světa. A třebaže odpůrci uvolnění se všemožně snaží zmařit proces ozdravování mezinárodního klimatu, čas nepracuje pro ně. Přesvědčivým důkazem 1. toho je, že výsledky návštěvy L. Brežněva v USA schvalují bratrské socialistické země, komunistické a dělnické strany i všechny mírumilovné národy. Sovětští lidé, realizující veliké plány komunistické výstavby, si dobře uvědomuji, že ke splnění těchto plánů je zapotřebí především míru a mírové spolupráce s ostatními národy. Mír a socialismus jsou neoddělitelné pojmy. Pracující naší vlasti vřele vítají a schvalují významné výsledky sovětsko amerického setkání na nejvyšší úrovni a vysoce oceňují další veliký přínos UV KSSS, sovětské vlády a osobně soudruha L. I. Brežněva k zajištění světového míru a bezpečnosti. Náš lid jednomyslně podporuje leninský zahraničně politický kurs, který získává zemi Sovětů neustále rustoucí autoritu a hluboké uznání všeho mírumilovného lidstva. PRAVDA, 27. června 1973 ťs. STRANICKÁ A VLÁDNI delegace se na cestě im» vlasti ZASTAVILA V MOSKVĚ Po skončení oficiální přátelské návštěvy MoLR a KLDR se na cestě do vlasti 25. června zastavila československá stranická a vládní delegace vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Gustavem Husákem v Moskvě. Na letišti, slavnostně vyzdobeném sovětskými a československými státními vlajkami, přivítali československou delegaci člen politbyra ÚV KSSS a tajemník ÚV KSSS M. Suslov, místopředseda rady ministrů SSSR M. Lesečko a další oficiální představitelé. V týž den delegace pokračovala na své cestě do vlastí. ■ Generálního tajemníka OV KSČ soudruha G. Husáka vyprovází 'c letadlu člen politbyra ŰV KSSS a tajemník ÜV KSSS M. Suslov. ? Snímek L. Ivanov 2 týdeník aktualit j 27 Vážení američtí občané! Velmi si vážím možnosti promluvit prostřednictvím americké televize za své návštěvy ve vaší zemi k lidu Spojených států amerických. Především bych vám chtěl tlumočit pozdrav a přátelské city miliónů sovětských lidí, kteří s velkým zájmem sledují mou návštěvu ve vaší zemi, naše jednání s presidentem Nixonem a doufají, že tato nová sovětsko-americká schůzka na nejvyšší úrovni přinese dobré plody pro zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi a pro upevnění světového míru. Naše jednání s presidentem Nixonem a s dalšími představiteli vlády Spojených států trvalo několik dnů a bylo velmi intenzívní. Jeli jsme sem s vědomím, že to budou odpovědné rozhovory, v nichž půjde o závažné otázky rozvoje sovětsko-amerických vztahů a o to, jakými způsoby budou oba naše státy nadále přispívat k ozdravění mezinárodního ovzduší. A nyní můžeme plným právem říci, že nás tyto naděje nezklamaly. Jsme spokojeni s průběhem jednání i s výsledky, jichž jsme již dosáhli. Ve Washingtonu byly podepsány nové dohody, které v mnohém rozšíří sféru mírové a vzájemně výhodné spolupráce, mezi Spojenými pro použití tohoto výrazu skutečně nejpříhodnější. Vyhráli jsme společně válku. A dnes naše společné úsilí musí pomoci lidstvu vyhrát trvalý mír. Možnost nové války musí být vyloučena. Výsledky obou schůzek mezi vedoucími představiteli Sovětského svazu a Spojených států amerických a to, co bylo prakticky vykonáno v průběhu roku mezi těmito dvěma schůzkami, výmluvně svědčí o lom, že se nám již podařilo dosáhnout významných výsledků. Ukázalo se, že můžeme najít rozumný a pro obě strany přijatelný přístup k mnohým otázkám, které se dříve zdály neřešitelné. Ještě nedávno bychom si patrně možnost takového pokroku mohli jen stěží představit. Dohody, jež byly podepsány loni, se vcelku úspěšně plní. Je zřejmé, že jsme postoupili vpřed téměř ve všech sférách, přičemž tento postup byl zajištěn obapolným úsilím. Zahájení pravidelné lodní osobní dopravy mezi Leningradem a New Yorkem, zřízení generálních konzulátů v Leningradě a San Francisku, navázání přátelských styků mezi městy SSSR a USA a další oživení ve sportovní oblasti — to vše se již dnes stalo součásti života národů našich zemí. tomu vlastně v našich vzájemných vztazích až dosud bylo. Avšak přitom, jak my, tak i mnozí Američané, dobře chápeme, že zříci se spolupráce v ekonomice, vědě, technice a kultuře znamená zříci se značných výhod a předností, které by každá z obou stran mohla získat navíc. A co je hlavní, znamenalo by to zřící se toho naprosto bezúčelně, neboť to nelze nijak rozumově odůvodnit. Zejména to platí pro ekonomiku. Nyní, a myslím si, že i vy se mnou souhlasíte, tu již nestačí jenom překonat takovou anomálii, zrozenou studenou válkou, jako je úplné zmrazení sovětskoamerického obchodu. Život staví na pořad dne mnohem větší otázky. Mám na mysli především takové formy hospodářských vztahů, jako jsou stabilní a velmi rozsáhlé styky v řadě hospodářských odvětví, dlouhodobou vědeckotechnickou spolupráci, což je v našem století velmi důležité. Kontakty, které jsme s oficiálními představiteli a s příslušníky vašich podnikatelských kruhů měli, potvrzují, že právě v těchto směrech se rýsuje hlavní perspektiva dalšího rozvoje hospodářské spolupráce našich zemí. Někdy slyšíme tvrzení, jako by Vystoupení L.I. Brežněva státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik. Postoupili jsme velký kus vpřed na cestě, kterou jsme si společně zvolili před rokem při setkání v Moskvě. Řeknu vám otevřeně, mě osobně těší i to, že tato návštěva nám umožnila získat první bezprostřední dojmy o Americe, seznámit se s některými stránkami americké skutečnosti, sejít se s významnými státními a veřejnými představiteli vaší země, alespoň trochu poznat život Američanů. Dobře víte, že v minulosti se vztahy mezi našimi zeměmi vyvíjely velmi nerovnoměrně. Byla tu období stagnace, vzestupů a poklesů, ale snad se nezmýlím, když řeknu, že význam dobrých vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými byl vždy těm nejprozíravějším státníkům jasný. V této souvislosti můžeme právem vzpomenout, že letos tomu bude 40 let, kdy z iniciativy presidenta Frankiina Roosevelta byly mezi našimi zeměmi navázány diplomatické styky. Ve druhé světové válce se Sovětský svaz a USA staly spojenci. Společně bojovaly proti nacismu, který ohrožoval svobodu národů a samu lidskou civilizaci. V naší zemi si dobře pamatují, jak se sovětští a američtí vojáci radostně setkali na Labi v hodině vítězství nad hitlerismem. Dalo by se očekávat, že spojenectví z let války otevře novou éru rozsáhlé mírové spolupráce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Mohu s jistotou prohlásit: naše země o to usilovala, chtěli jsme upevňovat a rozvíjet dobré vztahy, jejichž základ byl položen za války. Dopadlo to však jinak. Nenastalo období míru, ale »studená válka«, ubohá náhražka skutečného míru. A tato válka nadlouho otrávila vztahy mezi našimi zeměmi i mezinárodní vztahy jako takové. Její neblahý vliv do určité míry přetrvává, bohužel v lecčems, až do dneška. A za těchto podmínek nebyl obrat od vzájemné nedůvěry k uvolnění napětí, k normalizaci a vzájemně výhodné spolupráci samozřejmě lehkou záležitostí. Bylo k tomu zapotřebí odvahy a prozíravosti v politice, bylo zapotřebí obrovské, dlouhé a houževnaté práce. Ceníme si toho, že president Nixon a jeho vláda spojili své úsilí s naším úsilím, abychom postavili sovětsko-americké vztahy na skutečně nový základ. Slyšel jsem, že v politickém slovníku Američanů existuje výraz »vyhrát mír«. Myslím, že daný historický okamžik je snad Nejlepším důkazem, že sovětsko-ainerické vztahy nepřešlapují na místě, ale postupují vpřed, je významný dokument, který jsme s presidentem Nixonem před několika dny podepsali — Dohoda mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými 0 odvrácení jaderné války. Mohu snad bez nadsázky říci, že je to dokument historického významu. _ Svaz sovětských socialistických republik a Spojené státy americké podepsaly dohodu, jejímž cílem je zabránit vzniku jaderné války vůbec. Cožpak není jasné, jak nesmírný význam to má pro mír a klidný život národů obou našich zemí, pro zlepšení perspektiv mírového života všeho lidstva? I kdyby tu nebyly -žádné jiné výsledky z našeho druhého setkání s presidentem USA, pak bychom stejně mohli plným právem prohlásit, že tato schůzka zaujme čestné místo v historii rozvoje sovětsko-amerických vztahů a v celém mezinárodním životě. Celý svět dnes vidí, že oba naše státy, které loni podepsaly zásadní dokument Základy vzájemných vztahů mezi Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými, ho nepovažují jen za deklaraci dobrých úmyslů, ale za program aktivních a důsledných činů — program, který už začaly plnit a jsou pevně odhodlány plnit ho 1 v budoucnu. Nemalý význam má i ta skutečnost, že naše země se dohodly na hlavních zásadách, které budou nadále uplatňovat při přípravě nové, mnohem rozsáhlejší a mnohem dlouhodobější dohody o omezení strategických zbraní. Znamená to, že celý tento tak mimořádně důležitý úkol, pro jehož řešení byly položeny základy v květnových dnech roku 1972 v Moskvě, se řeší. Znamená to, že uvolnění politické se rozšiřuje o uvolnění vojenské. A tím získávají všechny národy i světový mír. Představitelé obou našich států podepsali před několika dny i nové dohody o sovětsko-americké spolupráci v radě konkrétních oblastí. Spolu s dohodami, jež jsme podepsali již dříve, v průběhu minulého roku, tvoří úctyhodný komplex dokumentů o spolupráci obou našich států, obou velkých národů v nejrůznějších oblastech — od mírového využití atomové energie až po zemědělství, od kosmických dálek až po hlubiny oceánů. Sovětský svaz i Spojené státy americké jsou samozřejmě takovými zeměmi, které, jak se říká, si mohou žít samy pro sebe. Tak rozvoj takové spolupráce měl jednostranný charakter a byl výhodný jen pro Sovětský svaz. Ale ten, kdo tak mluví, bud vůbec nezná skutečný stav věcí, nebo vědomě zavírá oči před pravdou. A pravda je taková, že z rozvoje a prohloubení hospodářské spolupráce jako takové i z dlouhodobých rozsáhlých dohod, o nichž se v současné době jedná nebo které už byly úspěšně projednány mezi sovětskými organizacemi a velkými americkými firmami, musí obě strany získat reálné a hmatatelné výhody. To nám jasně potvrdili představitelé podnikatelských kruhů USA, s nimiž jsem měl možnost hovořit jak tady, ve Spojených státech, tak 1 dříve v Moskvě. 0 tom jsme hovořili i na jednání s presidentem Nixonem. Chtěl bych k tomu dodat, že jak vedení Sovětského svazu, tak 1 pokud tomu správně rozumím, vláda Spojených států přikládají zvlášť velký význam tomu, aby rozvoj dlouhodobé hospodářské spolupráce měl i velmi příznivé politické výsledky: bude posilovat nynější obrat k lepšímu v celých sovětsko-amerických vztazíčh. Dobré perspektivy podle našeho názoru existují i pro rozsáhlý rozvoj sovětsko-americké výměny v kultuře a umění. Každá z našich zemí má v této oblasti druhé co dát. Abychom žili v trvalém míru, musíme si navzájem důvěřovat, musíme se navzájem lépe znát. Rozhodně jsme pro to, aby Američané, pokutj to bude možné, si mohli utvořit lepší a správnější představu o našem způsobu života i našem způsobu myšlení. Vcelku lze říci, že v rozvoji sovětsko-amerických vztahů bylo už nemálo vykonáno. Jsme však dosud na začátku dlouhé cesty. Musíme neúnavně peěovat o to, aby se první výhonky našich dobrých vztahů uchovaly a rozkvetly, Je třeba neúnavně hledat nejpotřebnější a nejvhodnější formy spolupráce v nejrůznějších oblastech. Je třeba trpělivosti, abychom pochopili ty či ony zvláštnosti druhé strany a naučili se spolu jednat s dobrými úmysly. Mám za to, že stoupenci zásadního ozdravění vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy mohou s optimismem hledět do budoucna, nebof tento cíl odpovídá životním zájmům mírumilovných lidí na celém světě. Na ovzduší, které vládne ve vztazích mezi našimi dvěma zeměmi, v nemalé míře závisí i celkové ovzduší ve světě. Ani eko-