Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1973 (VI/27-52)

1973-07-02 / No. 27

VÝZNAMNÝ KROK K UPEVNĚNÍ MÍRU Návštěva generálního tajemní­ka ÜV KSSS t. I. Brežněva skon­čila úspěšně. Nové sovětsko­­americké setkání na nejvyšší úrovni přineslo dobré plody, kte­ré přispějí k rozvoji pevných mí­rových vztahů mezi SSSR a USA i k posílení světového míru a bezpečnosti. Leninská mírová politika, kte­rou důsledně provádí naše stra­na a sovětský stát, zaznamenala -alší veliký úspěch. Mírový pro­gram, vyhlášeny na XXIV. sjezdu KSSS, se aktivně realizuje. Pod vlivem iniciativní zahra­niční politiky SSSR a celého so­cialistického společenství pokra­čují na mezinárodním dějišti po­zitivní změny. Na základě prin­cipů mírového soužití států s rozdílným společenským zříze­ním se rozvíjejí vztahy SSSR s Francií, NSR i mnoha dalšími zeměmi. Veliký význam v proce­su zmírňování mezinárodního napětí má normalizace vztahů mezi SSSR a USA, které nesou zvláštní odpovědnost za světový mír, za odvrácení války. K pozitivnímu obratu v těchto vztazích došlo na jaře loňského roku v době moskevského setká­ní na nejvyšší úrovni, při němž byl položen základ k rozvíjení mírových, vzájemně prospěšných styků obou zemí na základě principů mírového soužití. Ná­vštěva L. I. Brežněva v USA a je­ho jednáni s presidentem R. Ni­­xonem jsou dalším významným mezníkem v přebudovávání so­­větsko-amerických vztahů. Vedoucí představitelé SSSR a USA projednávali ve Washingto­nu, Camp Davidu a San elemen­tu nejzávažnější otázky vztahů obon států 1 cesty k ozdravění celého mezinárodního ovzduší. Jak se uvádí ve společném ko­muniké, obě strany se rozhodly podniknout další významné kro­ky, aby jejich vztahy byly maxi­málně stabilní. Byl uzavřen celý komplex no­vých sovětsko-amerických dohod. Mezi nimi zaujímá čelné místo dokument historického významu — Dohoda o odvrácení jaderné války. Obě strany se zavázaly nepřipustit vznik jaderné války mezi sebou navzájem a učinit vše, co je v jejich silách, aby odvrátily vznik takové války vů­bec. Tato dohoda má nesmírný význam pro zlepšení perspektiv mírového života celého lidstva. S politickým uvolněním jde ruku v ruce uvolnění vojenské. SSSR i USA vyjádřily odhodlání posoudit další cesty k trvalému odstranění nebezpečí války. Bylo dosaženo dohody o základních zásadách dalšího postupu při přípravě nové dohody o omezení strategických zbraní, dohody šir­ší a podstatně úplnější, než byly významné moskevské dohody o tomto problému, uzavřené v květnu 1972. Ve společném ko­muniké je zakotveno obapolné odhodlání aktivně napomáhat přípravě nových opatření k ome­zení a zastavení horečného zbro­jení. Zdůrazňuje se v něm, že konečným cílem je všeobecné a úplné odzbrojení. V době návštěvy L. I. Brežněva byly podepsány dohody o spolu­práci SSSR a USA v nejrůzněj­ších oblastech — od mírového využití atomové energie až po zemědělství, od kosmu až po hlubiny oceánu. Tím se rozšířila sféra vzájemně prospěšné spolu­práce obou států ku prospěchu našich národů i celého lidstva. Velká pozornost při setkání na nejvyšší úrovni byla věnována ob­chodně hospodářským stykům me­zi SSSR a USA. Pokrok, jehož bylo dosaženo za uplynulý rok při normalizaci a rozvíjení těchto styků, otevírá příznivé vyhlídky pro budoucí růst výměny zboží. Rozvoj dlouhodobé hospodářské spolupráce bude mít blahodárné politické důsledky, nebof se jím bude upevňovat nynější pozitivní obrat v sovětsko-amerických vzá­jemných vztazích. Výsledky jednání mezi gene­rálním tajemníkem UV KSSS a presidentem USA jsou tedy dal­ším velikým krokem vpřed po cestě, společně vytyčené v době moskevského setkání. V závažné otázce zlepšování sovětsko-ame­rických vztahů bylo dosaženo úspěšného pokroku. Normalizace těchto vztahů je organickou součástí širokého procesu zásadního ozdravění me­zinárodního ovzduší. Mírová mi­se generálního tajemníka CV KSSS za oceán napomáhá dal­šímu npevnění míru a bezpeč­nosti na naší planetě a odpo­vídá nejhlubším zájmům svě­tového socialismu i národů ce­lého světa. A třebaže odpůrci uvolnění se všemožně snaží zma­řit proces ozdravování meziná­rodního klimatu, čas nepracuje pro ně. Přesvědčivým důkazem 1. toho je, že výsledky návštěvy L. Brežněva v USA schvalují bratrské socialistické země, ko­munistické a dělnické strany i všechny mírumilovné národy. Sovětští lidé, realizující veliké plány komunistické výstavby, si dobře uvědomuji, že ke splnění těchto plánů je zapotřebí přede­vším míru a mírové spolupráce s ostatními národy. Mír a socia­lismus jsou neoddělitelné pojmy. Pracující naší vlasti vřele vítají a schvalují významné výsledky sovětsko amerického setkání na nejvyšší úrovni a vysoce oceňují další veliký přínos UV KSSS, so­větské vlády a osobně soudruha L. I. Brežněva k zajištění světo­vého míru a bezpečnosti. Náš lid jednomyslně podporuje leninský zahraničně politický kurs, který získává zemi Sovětů neustále rustoucí autoritu a hluboké uzná­ní všeho mírumilovného lidstva. PRAVDA, 27. června 1973 ťs. STRANICKÁ A VLÁDNI delegace se na cestě im» vlasti ZASTAVILA V MOSKVĚ Po skončení oficiální přátelské návštěvy MoLR a KLDR se na cestě do vlasti 25. června zastavila československá stranická a vládní de­legace vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Gustavem Husákem v Moskvě. Na letišti, slavnostně vyzdobeném sovětskými a československými státními vlajkami, přivítali československou dele­gaci člen politbyra ÚV KSSS a tajemník ÚV KSSS M. Suslov, místo­předseda rady ministrů SSSR M. Lesečko a další oficiální předsta­vitelé. V týž den delegace pokračovala na své cestě do vlastí. ■ Generálního tajemníka OV KSČ soudruha G. Husáka vyprovází 'c letadlu člen politbyra ŰV KSSS a tajemník ÜV KSSS M. Suslov. ? Snímek L. Ivanov 2 týdeník aktualit j 27 Vážení američtí občané! Vel­mi si vážím možnosti promluvit prostřednictvím americké televi­ze za své návštěvy ve vaší zemi k lidu Spojených států americ­kých. Především bych vám chtěl tlumočit pozdrav a přátelské city miliónů sovětských lidí, kteří s velkým zájmem sledují mou ná­vštěvu ve vaší zemi, naše jednání s presidentem Nixonem a dou­fají, že tato nová sovětsko-ame­­rická schůzka na nejvyšší úrovni přinese dobré plody pro zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi a pro upevnění světového míru. Naše jednání s presidentem Ni­xonem a s dalšími představiteli vlády Spojených států trvalo ně­kolik dnů a bylo velmi intenzív­ní. Jeli jsme sem s vědomím, že to budou odpovědné rozhovory, v nichž půjde o závažné otázky rozvoje sovětsko-amerických vztahů a o to, jakými způsoby budou oba naše státy nadále při­spívat k ozdravění mezinárodní­ho ovzduší. A nyní můžeme plným právem říci, že nás tyto naděje nezklamaly. Jsme spokojeni s průběhem jednání i s výsledky, jichž jsme již dosáhli. Ve Wa­shingtonu byly podepsány nové dohody, které v mnohém rozšíří sféru mírové a vzájemně výhod­né spolupráce, mezi Spojenými pro použití tohoto výrazu skuteč­ně nejpříhodnější. Vyhráli jsme společně válku. A dnes naše spo­lečné úsilí musí pomoci lidstvu vyhrát trvalý mír. Možnost no­vé války musí být vyloučena. Výsledky obou schůzek mezi vedoucími představiteli Sovětské­ho svazu a Spojených států ame­rických a to, co bylo prakticky vykonáno v průběhu roku mezi těmito dvěma schůzkami, vý­mluvně svědčí o lom, že se nám již podařilo dosáhnout význam­ných výsledků. Ukázalo se, že můžeme najít rozumný a pro obě strany přijatelný přístup k mno­hým otázkám, které se dříve zdá­ly neřešitelné. Ještě nedávno by­chom si patrně možnost takové­ho pokroku mohli jen stěží před­stavit. Dohody, jež byly podepsány loni, se vcelku úspěšně plní. Je zřejmé, že jsme postoupili vpřed téměř ve všech sférách, přičemž tento postup byl zajištěn obapol­­ným úsilím. Zahájení pravidelné lodní osobní dopravy mezi Lenin­gradem a New Yorkem, zřízení generálních konzulátů v Lenin­gradě a San Francisku, navázání přátelských styků mezi městy SSSR a USA a další oživení ve sportovní oblasti — to vše se již dnes stalo součásti života národů našich zemí. tomu vlastně v našich vzájem­ných vztazích až dosud bylo. Avšak přitom, jak my, tak i mno­zí Američané, dobře chápeme, že zříci se spolupráce v ekonomice, vědě, technice a kultuře zname­ná zříci se značných výhod a předností, které by každá z obou stran mohla získat navíc. A co je hlavní, znamenalo by to zřící se toho naprosto bezúčelně, ne­boť to nelze nijak rozumově odů­vodnit. Zejména to platí pro ekonomi­ku. Nyní, a myslím si, že i vy se mnou souhlasíte, tu již nestačí jenom překonat takovou anomá­lii, zrozenou studenou válkou, ja­ko je úplné zmrazení sovětsko­­amerického obchodu. Život staví na pořad dne mnohem větší otáz­ky. Mám na mysli především ta­kové formy hospodářských vzta­hů, jako jsou stabilní a velmi rozsáhlé styky v řadě hospodář­ských odvětví, dlouhodobou vě­deckotechnickou spolupráci, což je v našem století velmi důleži­té. Kontakty, které jsme s ofi­ciálními představiteli a s přísluš­níky vašich podnikatelských kru­hů měli, potvrzují, že právě v těchto směrech se rýsuje hlav­ní perspektiva dalšího rozvoje hospodářské spolupráce našich zemí. Někdy slyšíme tvrzení, jako by Vystoupení L.I. Brežněva státy americkými a Svazem so­větských socialistických repub­lik. Postoupili jsme velký kus vpřed na cestě, kterou jsme si společně zvolili před rokem při setkání v Moskvě. Řeknu vám otevřeně, mě osob­ně těší i to, že tato návštěva nám umožnila získat první bezpro­střední dojmy o Americe, sezná­mit se s některými stránkami americké skutečnosti, sejít se s významnými státními a veřej­nými představiteli vaší země, alespoň trochu poznat život Ame­ričanů. Dobře víte, že v minulosti se vztahy mezi našimi zeměmi vyví­jely velmi nerovnoměrně. Byla tu období stagnace, vzestupů a poklesů, ale snad se nezmýlím, když řeknu, že význam dobrých vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými byl vždy těm nejprozíravějším stát­níkům jasný. V této souvislosti můžeme právem vzpomenout, že letos tomu bude 40 let, kdy z ini­ciativy presidenta Frankiina Roo­sevelta byly mezi našimi zeměmi navázány diplomatické styky. Ve druhé světové válce se So­větský svaz a USA staly spojen­ci. Společně bojovaly proti na­cismu, který ohrožoval svobodu národů a samu lidskou civilizaci. V naší zemi si dobře pamatují, jak se sovětští a američtí vojáci radostně setkali na Labi v hodi­ně vítězství nad hitlerismem. Dalo by se očekávat, že spoje­nectví z let války otevře novou éru rozsáhlé mírové spolupráce mezi Sovětským svazem a Spoje­nými státy. Mohu s jistotou pro­hlásit: naše země o to usilovala, chtěli jsme upevňovat a rozvíjet dobré vztahy, jejichž základ byl položen za války. Dopadlo to však jinak. Nena­stalo období míru, ale »studená válka«, ubohá náhražka skuteč­ného míru. A tato válka nadlou­ho otrávila vztahy mezi našimi zeměmi i mezinárodní vztahy ja­ko takové. Její neblahý vliv do určité míry přetrvává, bohužel v lecčems, až do dneška. A za těchto podmínek nebyl obrat od vzájemné nedůvěry k uvolnění napětí, k normalizaci a vzájemně výhodné spolupráci samozřejmě lehkou záležitostí. Bylo k tomu zapotřebí odvahy a prozíravosti v politice, bylo za­potřebí obrovské, dlouhé a hou­ževnaté práce. Ceníme si toho, že president Nixon a jeho vláda spojili své úsilí s naším úsilím, abychom postavili sovětsko-ame­­rické vztahy na skutečně nový základ. Slyšel jsem, že v politickém slovníku Američanů existuje vý­raz »vyhrát mír«. Myslím, že da­ný historický okamžik je snad Nejlepším důkazem, že sovět­­sko-ainerické vztahy nepřešlapu­­jí na místě, ale postupují vpřed, je významný dokument, který jsme s presidentem Nixonem před několika dny podepsali — Dohoda mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými 0 odvrácení jaderné války. Mo­hu snad bez nadsázky říci, že je to dokument historického význa­mu. _ Svaz sovětských socialistických republik a Spojené státy americ­ké podepsaly dohodu, jejímž cí­lem je zabránit vzniku jaderné války vůbec. Cožpak není jasné, jak nesmírný význam to má pro mír a klidný život národů obou našich zemí, pro zlepšení per­spektiv mírového života všeho lidstva? I kdyby tu nebyly -žádné jiné výsledky z našeho druhého se­tkání s presidentem USA, pak by­chom stejně mohli plným právem prohlásit, že tato schůzka zaujme čestné místo v historii rozvoje sovětsko-amerických vztahů a v celém mezinárodním životě. Celý svět dnes vidí, že oba na­še státy, které loni podepsaly zá­sadní dokument Základy vzájem­ných vztahů mezi Svazem sovět­ských socialistických republik a Spojenými státy americkými, ho nepovažují jen za deklaraci dob­rých úmyslů, ale za program ak­tivních a důsledných činů — pro­gram, který už začaly plnit a jsou pevně odhodlány plnit ho 1 v budoucnu. Nemalý význam má i ta skuteč­nost, že naše země se dohodly na hlavních zásadách, které budou nadále uplatňovat při přípravě nové, mnohem rozsáhlejší a mno­hem dlouhodobější dohody o ome­zení strategických zbraní. Zna­mená to, že celý tento tak mi­mořádně důležitý úkol, pro jehož řešení byly položeny základy v květnových dnech roku 1972 v Moskvě, se řeší. Znamená to, že uvolnění politické se rozšiřuje o uvolnění vojenské. A tím získá­vají všechny národy i světový mír. Představitelé obou našich států podepsali před několika dny i no­vé dohody o sovětsko-americké spolupráci v radě konkrétních oblastí. Spolu s dohodami, jež jsme podepsali již dříve, v prů­běhu minulého roku, tvoří úcty­hodný komplex dokumentů o spo­lupráci obou našich států, obou velkých národů v nejrůznějších oblastech — od mírového využití atomové energie až po zeměděl­ství, od kosmických dálek až po hlubiny oceánů. Sovětský svaz i Spojené státy americké jsou samozřejmě tako­vými zeměmi, které, jak se říká, si mohou žít samy pro sebe. Tak rozvoj takové spolupráce měl jednostranný charakter a byl vý­hodný jen pro Sovětský svaz. Ale ten, kdo tak mluví, bud vůbec nezná skutečný stav věcí, nebo vědomě zavírá oči před pravdou. A pravda je taková, že z roz­voje a prohloubení hospodářské spolupráce jako takové i z dlou­hodobých rozsáhlých dohod, o nichž se v současné době jed­ná nebo které už byly úspěšně projednány mezi sovětskými or­ganizacemi a velkými americký­mi firmami, musí obě strany zís­kat reálné a hmatatelné výhody. To nám jasně potvrdili předsta­vitelé podnikatelských kruhů USA, s nimiž jsem měl možnost hovořit jak tady, ve Spojených státech, tak 1 dříve v Moskvě. 0 tom jsme hovořili i na jedná­ní s presidentem Nixonem. Chtěl bych k tomu dodat, že jak vedení Sovětského svazu, tak 1 pokud tomu správně rozumím, vláda Spojených států přikláda­jí zvlášť velký význam tomu, aby rozvoj dlouhodobé hospodářské spolupráce měl i velmi příznivé politické výsledky: bude posilo­vat nynější obrat k lepšímu v ce­lých sovětsko-amerických vzta­­zíčh. Dobré perspektivy podle naše­ho názoru existují i pro rozsáhlý rozvoj sovětsko-americké výmě­ny v kultuře a umění. Každá z našich zemí má v této oblasti druhé co dát. Abychom žili v trva­lém míru, musíme si navzájem důvěřovat, musíme se navzájem lépe znát. Rozhodně jsme pro to, aby Američané, pokutj to bude možné, si mohli utvořit lepší a správnější představu o našem způsobu života i našem způsobu myšlení. Vcelku lze říci, že v rozvoji so­větsko-amerických vztahů bylo už nemálo vykonáno. Jsme však dosud na začátku dlouhé cesty. Musíme neúnavně peěovat o to, aby se první výhonky našich dob­rých vztahů uchovaly a rozkvet­ly, Je třeba neúnavně hledat nej­potřebnější a nejvhodnější formy spolupráce v nejrůznějších ob­lastech. Je třeba trpělivosti, aby­chom pochopili ty či ony zvlášt­nosti druhé strany a naučili se spolu jednat s dobrými úmysly. Mám za to, že stoupenci zásad­ního ozdravění vztahů mezi So­větským svazem a Spojenými stá­ty mohou s optimismem hledět do budoucna, nebof tento cíl od­povídá životním zájmům mírumi­lovných lidí na celém světě. Na ovzduší, které vládne ve vztazích mezi našimi dvěma ze­měmi, v nemalé míře závisí i cel­kové ovzduší ve světě. Ani eko-

Next