Týdeník Aktualit, leden-červen 1974 (VII/1-26)

1974-01-01 / No. 1

Slovo ke čtenářům Drazí přátelé, už tradičně se k vám v prvním, novoročním čísle Týdení­ku aktualit obracíme, abychom zhodnotili některé výsledky dosažené v loňském roce a pověděli vám o plánech redakce na rok začínající. Při listování loňským ročníkem Týdeníku aktualit vidíme, kolik vaší práce a vašich návrhů je v něm obsaženo. Loni jsme dostali od čtenářů z různých československých měst a obcí několik set dopisů, poznámek a článků. Bez přehánění se proto dá říci, že v našich nejvýznamnějších materiálech — jak o mezinárodní situaci, tak o hrdinech našich dnů — jsou vyjádřeny úvahy, přání i návrhy našich čtenářů. Váš zájem o sovětskou zahraniční politiku, o úspěchy sovětské ekonomiky a vědy, o nové knihy sovětských autorů, o zku­šenosti z práce Komsomolu spolu s ohlasy na materiály uve­řejněné v rubrikách APN komentuje, Marxismus-leninismus a současnost, Ze země Sovětů, Ze zápisníku reportéra i Mlá­dež a její problémy, každá vaše připomínka nám pomáhá při výběru takových článků a reportáží, které jsou opravdu zajímavé a pomáhají vám v práci. Znovu jsme se o tom pře­svědčili, když nám v říjnu loň­ského roku docházela blaho­přání při příležitosti pátého vý­ročí Týdeníku aktualit. Tajem­ník východoslovenského kraj­ského výboru SCSP soudruh ŠTEFAN TOCJMÁK píše: »Vděč­ně a s uznáním oceňujeme vel­kou pomoc, kterou nám posky­tuje Týdeník aktualit a publi­kace vydávané APN. Za pomoci Týdeníku aktualit se šířila a šíří inspirující pravda o životě a práci sovětského lidu. Už ce­lých pět let je časopis naším nejvěrnějším přítelem a spolu­bojovníkem. Využíváme ho v naší každodenní propagační, agitační a organizátorské práci, a zejména při internacionální výchově obyvatelstva.« Znovu děkujeme všem, kteří nám k tomuto skromnému ju­bileu blahopřáli a ocenili naši práci. Píšete nám také, že se v Čes­koslovensku setkaly s živou odezvou materiály o uskuteč­ňování sovětského mírového programu přijatého na XXIV. sjezdu KSSS a mnozí zcela správně označili rok 1973 za rok sovětské mírové ofenzívy. JAROSLAV HRABĚ z Prahy 0 tom napsal: »Letošní rok 11973 j takto lze zvat. Nejenom že právem na­se konalo prvé kolo celoevropské konfe­rence o bezpečnosti a spolu­práci v Helsinkách a předsta­vitelé Sovětského svazu byli na přátelské návštěvě, ale také to, že byla uskutečněna důležitá návštěva L. I. Brežně­­va ve Spojených státech. V krátké době se v Moskvě sejdou představitelé mírového hnutí ňá svém kongresu. Na Západě jsou ještě lidé, kte­ří se snaží rafinovaně namlou­vat něco o hrozbě ze strany SSSR a států socialistického společenství. Tito lidé nemo­hou nikterak uspět, protože většina mírumilovných lidí ví, za jakých obětí byl ná­rodům Sovětského svazu, ale 1 ostatnímu lidstvu vybojován mír, kdo je tedy především spolehlivou zárukou mírové po­litiky ve světě a kdo by chtěl vrhnout vývoj ve světě zpět jako kontrarevoluce v Chile.« Je jistě příznačné, že mír, boj za mír a boj proti impe­rialistické agresi je středem zájmu občanů Československa, neboť spolu se Sovětským sva­zem a dalšími socialistickými státy z vlastní zkušenosti ví, co válka znamená, a proto je stoupencem aktivní mírové za­hraniční politiky založené na principech mírového soužití a spolupráce států s rozdílným společenským zřízením. Cituje­me z dopisu FRANTIŠKA SVI­­TÄKA z Pozlovic: ». . Imperia­lismus, který zatím tak bez­trestně řádí prostřednictvím najatých žoldnéřů v Chile, se na Středním východě nyní tak trochu přepočítal. Spravedlivý požadavek na navrácení oku­povaných území, tolik let pro­sazovaných pouze diplomatic­kou cestou, si nyní vybojová­vají arabské státy se zbraní v ruce jako odpověd za dosud beztrestně prováděnou agresi ze strany Izraele. Všechny mí­rumilovné země v čele se So­větským svazem podporují spravedlivý boj arabských ze­mí I chilských vlastenců. At si váleční štváči uvědomí, že kdo seje vítr, sklízí bouři.« Pošta nám denně přináší va­še návrhy, rady a poznámky k tematice a literární úrovni otiskovaných materiálů. Vaše přání nám pomáhají v tvořivé práci a promítají se i do na­šich plánů. Mnohé vaše námě­ty jsme už uskutečnili. A tak jste se na stránkách našeho týdeníku setkali se světozná­mými lidmi, jako jsou trojná­sobný hrdina Sovětského sva­zu A. Pokryškin, chirurg A. Višněvskij, ekonom akademik S. Strumilin, kosmonaut V. Se­­vasfjanov, hudební skladatel D. Šostakovič, herečka J. Gogole­­vová, brankář hokejového re­prezentačního mužstva SSSR V. Treťjak a řada dalších. Praž­ské čtenáře zaujaly naše člán­ky o metru v SSSR. S živým zájmem se setkaly reportáže ze zákulisí Velkého divadla, ze stavby KAMAZU i z uzbeckého sovchozu, odkud pochází nej­lepší perzián na světě. Plně respektujeme i vaše kritické připomínky, které nám, stejně Jako každým jiným novinám čí časopisům, pomáhají zvyšovat kvalitu článků a přibližovat tý­deník zájmům čtenářů. Zvláštní místo náleželo v loň­ském roce dopisům, poznám­kám a článkům o sovětsko­­československých stycích, ze­jména ve výrobních odvětvích, o družbě různých podniků a pracovních kolektivů a o tom, jaký konkrétní prospěch přiná­ší jejich tvůrčí společenství oběma stranám. Jako v kapce vody se v těchto materiálech zračí ty velké změny, jimiž prošla spolupráce mezi ČSSR a SSSR v posledních letech díky aktivnímu uskutečňování Kom­plexního programu RVHP. Češ­tí, ruští, slovenští 1 ukrajinští autoři ukazují na konkrétních příkladech to hlavní: hluboké přátelství pracujících obou so­cialistických zemí budujících novou společnost. Zmíníme se alespoň o po­známce VÁCLAVA STEHLÍKA ze Švermova, který psal, jak skupina československých hor­níků pracujících se sovětskou technikou navštívila Sovětský svaz, aby se poučila ze zkuše­ností sovětských horníků. »Ce­lá studijní cesta dopadla na výbornou a určitě přinese mno­ho nového pro rozvoj mecha­nizace v kladenském revíru.« Soudružka B. MACKOVÁ z Mo­ravské Třebové opět píše o ná­vštěvě uzbeckých odborníků, kteří se zajímali o zkušenosti svých československých kolegů při výrobě hedvábí v národním podniku Hedva. Dobrá spolupráce existuje i mezi zemědělci. JOSEF PETRAS z Lisovic například píše o tom, že na jaře navštívil jejich okres známý sovětský vědec a šlech­titel akademik T. Dubonosov, který vypěstoval řadu nových odrůd pšenice, jednou z nich je Kavkaz, kterou v jejich okrese vyseli na 70 ha. Akade­mik Dubonosov prohlásil, že sklidí nejméně 50 centů po hektaru. Jeho předpověď se vy­plnila, a tak okres nejenže spl­nil, ale dokonce plán dodávek zrnin překročil. Nejvíce ohlasů jsme dostali na reportáž Dopis vojáka, kte­rou jsme ilveřejnili v fi. 19. Na­še redaktorka V. Bulyčevová v ní vypráví o vojáku Michallu Kotljarovovi, který se zúčastnil osvobozování Československa. Dopis vojáka ostatně déle než 25 let opatroval a do redakce nám ho poslal předseda okres­ního výboru SČSP JOZEF POPA­­ĎÁK z Vranova nad Toplou, takže i tento materiál vznikl z podnětu našeho čtenáře. V novém roce chceme splnit vaše další přání. Na žádost po­sluchačů Roku stranického vzdělávání z Prahy uveřejníme sérii článků odhalujících bur­žoázni a revizionistické teorie »vylepšování« socialistické eko­nomiky. Na přání KARLA VODIČKY z Olomouce budeme otiskovat více článků z besed se známý­mi sovětskými vědci i jejich vědecká pojednání. Radost nám udělali mladí dělníci z plzeňské Škodovky, jejichž jménem nám napsal JAROSLAV NOSEK. Požádal nás, abychom otiskovali více mate­riálů o údernických komsomol­ských stavbách v SSSR, o pří­nosu mladých sovětských děl­níků ke zvyšování produktivity práce v podnicích i o hnutí mladých zlepšovatelů a vyná­lezců v SSSR. Vyhovíme i žádosti mnoha čtenářů o uveřejňování dobro­družných povídek na pokračo­vání. Začínáme už v tomto čís­le románem Juliana Semjonova Alternativa. Rok 1974 je rokem 30. výro­čí Slovenského národního po­vstání. Toto výročí budeme při­pomínat četnými materiály Bu­deme psát o sovětských účast­nících povstání, jejichž vzpo­mínky budou ^zejména mladým čtenářům připadat jako živá legenda. V této souvislosti se již dnes obracíme na všechny čtenáře s prosbou, aby nám po­slali své vzpomínky na setkání se sovětskými lidmi v letech Války a společného boje proti fašismu ve slovenských ho­rách. Nejiepší příspěvky uve­řejníme. V krátkém přehledu přiroze­ně nemůžeme vyčerpat proble­matiku všech vašich dopisů. Nezřídka nás žádáte, abychom vám zprostředkovali dopisová­ní s jednotlivci, podniky a or­ganizacemi v SSSR nebo aby­chom vám poradili nejlepší zá­jezd do SSSR, abyste na vlast­ní oči viděli to, co jste se o ži­votě sovětských lidí dočetli. Předem vás ujišťujeme, že i v budoucnu uděláme všechno, co bude v našich silách. Máme radost, když se potom dozví­me, že zásluhou Týdeníku ak­tualit vzniklo přátelství, o němž nám například napsala MARIE SPLÍTKOVÄ z Kladna. Její ro­dák soudruh Špaček se v na­šem týdeníku dočetl o trakto­ristovi Borisů Barnabášovi z kolchozu v předhůří Kavka­zu, který se zúčastnil osvobo­zování Československa. Napsal mu, sovětský traktorista odpo­věděl, nakonec se osobně se­tkali a stali se velkými přáteli. Tak náš týdeník seznámil dva lidi z našich bratrských zemí, lidi, kteří ještě před nedávném o sobě ani nevěděli... Drazí přátelé, i my vstupujeme do nové­a ho roku s novými nadějemi plány. Věříme, že nový rok bude stejně plodný a bo­hatý na dobré události jako rok minulý, že se stane dal­ším mezníkem při upevňová­ní přátelství a spolupráce mezi národy našich bratr­ských zemi a že zachová v našich domovech mír a ra­dost. Všechno nejlepší do no­vého, roku, přátelé! 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 1 Země vítá kosmonauty Sojuz 13 se vrátil na Zemi. Posádka třinácté kos­mické lodi této série rozhodně neměla z pořadového čísla svého stroje nejmenši strach. Petr Klimuk a Va­lentin Lebeděv prožili na oběžné dráze osm dní napl­něných prací a přivezli spoustu vědeckých výsledků. Let kosmické lodi se dělí na tři části: start, práce na oběžné dráze a přistání. Nikdo netvrdí, že druhá etapa je pro piloty snadná. Beztížný stav je neob­vyklý, zajímavý, ale i obtížný. Krátké televizní reportáže nám nemohou ukázat všechny jeho fantastické nepravděpodobnosti. Proto si také nemůžeme myslet, že jsme spoluúčastníky děje. Při startu a při přistání je to ovšem něco docela jiného. Když jste kilometr od startovací drá­hy a díváte se na raketu zahale­nou dýmem a připravenou k od­poutání od Země a k cestě na oběžnou dráhu, pak jste mimo­děk alespoň vnitřně přímými účastníky. Ohlušující rámus ra­ketových motorů přitiskne kaž­dého k zemi a vyvolává v něm jakousi posvátnou hrůzu. Tak to bylo i při startu kosmické lodi Sojuz 13. Přistání probíhá pochopitelně jinak. Ze země pení vidět ani slyšet brzdicí či přistávací apa­raturu, která sestoupila dó hus­tých vrstev atmosféry. Když se však nad nekonečnou kazach­stánskou stepí objeví jasně oran­žová kupole padáku, který snáší stroj s posádkou, vyvolává to snad ještě silnější dojem než ohlušující start. Jak vlastně probíhá přistání pilotované kosmické lodi? Jak přistál Sojuz 13? Čtyřiadvacet hodin před přistáním se v řídi­cím středisku objevují noví lidé. Jsou to odbbrníci na palubní agre­gáty a přístroje, kteří mají hlav­ní úlohu při sestupu lodě z oběž­né dráhy a jejím přistání v urče­né oblasti. Nejdůležitější je tu zařízen! na brzdění motorů. Je jen třeba vědět, kdy a na jak dlouho je zapojit, aby vznikl brzdný impuls a aby loď při­stála na místě určeném ještě před startem. Avšak za kosmic­kého letu se oběžná dráha lodí, jak říkají odborníci, rozhoupá. Orientační přístroje a různé operace mají silný vliv na para­metry oběžné dráhy. To zname­ná, že přistávací bod se poněkud »prochází« po mapě. Proto od­borníci na balistiku tyto para­metry denně kontrolují. Násle­duje posledních 24 hodin letu. Program tohoto dne obvykle ne­počítá s žádnými manévry na oběžné dráze, které by měly vliv na balistickou charakteristiku. Výpočetní středisko předává pří­slušné údaje a palubní progra­mové časové zařízení dostane odpovídající povel. Dříve, než kosmonaut »zatáh­ne brzdy«, musí loď navést tak, aby se dostala z oběžné dráhy. Kdyby to nebylo provedeno na­prosto přesně, mohlo by se stát, že by se loď dostala na vyšší oběžnou dráhu a let by pokračo­val. V praxi to znamená, že je nutné dodržovat systém orien­tace. Motor dokončil svou práci kdesi nad Atlantským oceánem. Další etapou je rozpojení jed­notlivých částí lodi. Kosmonautů přemístili do přistávacího apa­rátu všechno zařízení, které je třeba vzít zpět. Jsou to filmy a nejrůznější biologické a lékař­ské zkoušky. Na tyto objektivní svědky práce na oběžné dráze čekají vědci. Oddělí se orbitální úsek, kde kosmonautů prováděli rozličné výzkumy a odpočívali. Od přistávacího zařízení se od­pojuje úsek s pomocným zaříze­ním, Teprve nyní se loď s posád­kou první kosmickou rychlostí spouští do hustých vrstev atmo­sféry. Kosmická brzdná dráha je velmi dlouhá — od Afriky po Kazachstán. Na přistávacím pří­stroji je silná vrstva speciálního nátěru, která chrání posádku před žárem, jemuž by neodolal žádný ohnivzdorný kov. Přistá­vací část Sojuzu sé podobá svět­lometu, což přispívá k takzvané aerodynamické kvalitě. Loď ne­jde k Zemi po balistické křivce, ale klouzavě se snáší v hustých vrstvách. Je to pochopitelně tro­chu jiné než u letadla. Říká se tomu řízené přistání. Řídicí sy­stém přistávání po celou dobu udržuje nutnou orientaci stroje a brzdění probíhá klouzavě přetížení není vyšší než 3 až 4 a jednotky. Rychlost je vypnuta. Blíží se konečná íáze přistání. Sedm ki­lometrů od Země se nad Sojuzem objevuje padák. Po deseti minu­tách loď zachytí silné »ruce« motorů pro měkké přistání. První vítají posádku Sojuzu odborníci, kteří zajišťují bezpeč­nost letu. Jsou tu soustředěny všechny nutné prostředky. Sojuzy sice tradičně přistávají v kazachstánských stejňch, ale kosmická loď by mohla přistát i na vodní hladině. ALEXEJ GOROCHOV ■ Velitel kosmické lodi Sojuz 13 Petr Klimuk (vlevo j a palubní inženýr Valentin Lebeděv. Foto: A. Mokiecov

Next