Týdeník Aktualit, leden-červen 1974 (VII/1-26)
1974-01-01 / No. 1
Slovo ke čtenářům Drazí přátelé, už tradičně se k vám v prvním, novoročním čísle Týdeníku aktualit obracíme, abychom zhodnotili některé výsledky dosažené v loňském roce a pověděli vám o plánech redakce na rok začínající. Při listování loňským ročníkem Týdeníku aktualit vidíme, kolik vaší práce a vašich návrhů je v něm obsaženo. Loni jsme dostali od čtenářů z různých československých měst a obcí několik set dopisů, poznámek a článků. Bez přehánění se proto dá říci, že v našich nejvýznamnějších materiálech — jak o mezinárodní situaci, tak o hrdinech našich dnů — jsou vyjádřeny úvahy, přání i návrhy našich čtenářů. Váš zájem o sovětskou zahraniční politiku, o úspěchy sovětské ekonomiky a vědy, o nové knihy sovětských autorů, o zkušenosti z práce Komsomolu spolu s ohlasy na materiály uveřejněné v rubrikách APN komentuje, Marxismus-leninismus a současnost, Ze země Sovětů, Ze zápisníku reportéra i Mládež a její problémy, každá vaše připomínka nám pomáhá při výběru takových článků a reportáží, které jsou opravdu zajímavé a pomáhají vám v práci. Znovu jsme se o tom přesvědčili, když nám v říjnu loňského roku docházela blahopřání při příležitosti pátého výročí Týdeníku aktualit. Tajemník východoslovenského krajského výboru SCSP soudruh ŠTEFAN TOCJMÁK píše: »Vděčně a s uznáním oceňujeme velkou pomoc, kterou nám poskytuje Týdeník aktualit a publikace vydávané APN. Za pomoci Týdeníku aktualit se šířila a šíří inspirující pravda o životě a práci sovětského lidu. Už celých pět let je časopis naším nejvěrnějším přítelem a spolubojovníkem. Využíváme ho v naší každodenní propagační, agitační a organizátorské práci, a zejména při internacionální výchově obyvatelstva.« Znovu děkujeme všem, kteří nám k tomuto skromnému jubileu blahopřáli a ocenili naši práci. Píšete nám také, že se v Československu setkaly s živou odezvou materiály o uskutečňování sovětského mírového programu přijatého na XXIV. sjezdu KSSS a mnozí zcela správně označili rok 1973 za rok sovětské mírové ofenzívy. JAROSLAV HRABĚ z Prahy 0 tom napsal: »Letošní rok 11973 j takto lze zvat. Nejenom že právem nase konalo prvé kolo celoevropské konference o bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách a představitelé Sovětského svazu byli na přátelské návštěvě, ale také to, že byla uskutečněna důležitá návštěva L. I. Brežněva ve Spojených státech. V krátké době se v Moskvě sejdou představitelé mírového hnutí ňá svém kongresu. Na Západě jsou ještě lidé, kteří se snaží rafinovaně namlouvat něco o hrozbě ze strany SSSR a států socialistického společenství. Tito lidé nemohou nikterak uspět, protože většina mírumilovných lidí ví, za jakých obětí byl národům Sovětského svazu, ale 1 ostatnímu lidstvu vybojován mír, kdo je tedy především spolehlivou zárukou mírové politiky ve světě a kdo by chtěl vrhnout vývoj ve světě zpět jako kontrarevoluce v Chile.« Je jistě příznačné, že mír, boj za mír a boj proti imperialistické agresi je středem zájmu občanů Československa, neboť spolu se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy z vlastní zkušenosti ví, co válka znamená, a proto je stoupencem aktivní mírové zahraniční politiky založené na principech mírového soužití a spolupráce států s rozdílným společenským zřízením. Citujeme z dopisu FRANTIŠKA SVITÄKA z Pozlovic: ». . Imperialismus, který zatím tak beztrestně řádí prostřednictvím najatých žoldnéřů v Chile, se na Středním východě nyní tak trochu přepočítal. Spravedlivý požadavek na navrácení okupovaných území, tolik let prosazovaných pouze diplomatickou cestou, si nyní vybojovávají arabské státy se zbraní v ruce jako odpověd za dosud beztrestně prováděnou agresi ze strany Izraele. Všechny mírumilovné země v čele se Sovětským svazem podporují spravedlivý boj arabských zemí I chilských vlastenců. At si váleční štváči uvědomí, že kdo seje vítr, sklízí bouři.« Pošta nám denně přináší vaše návrhy, rady a poznámky k tematice a literární úrovni otiskovaných materiálů. Vaše přání nám pomáhají v tvořivé práci a promítají se i do našich plánů. Mnohé vaše náměty jsme už uskutečnili. A tak jste se na stránkách našeho týdeníku setkali se světoznámými lidmi, jako jsou trojnásobný hrdina Sovětského svazu A. Pokryškin, chirurg A. Višněvskij, ekonom akademik S. Strumilin, kosmonaut V. Sevasfjanov, hudební skladatel D. Šostakovič, herečka J. Gogolevová, brankář hokejového reprezentačního mužstva SSSR V. Treťjak a řada dalších. Pražské čtenáře zaujaly naše články o metru v SSSR. S živým zájmem se setkaly reportáže ze zákulisí Velkého divadla, ze stavby KAMAZU i z uzbeckého sovchozu, odkud pochází nejlepší perzián na světě. Plně respektujeme i vaše kritické připomínky, které nám, stejně Jako každým jiným novinám čí časopisům, pomáhají zvyšovat kvalitu článků a přibližovat týdeník zájmům čtenářů. Zvláštní místo náleželo v loňském roce dopisům, poznámkám a článkům o sovětskočeskoslovenských stycích, zejména ve výrobních odvětvích, o družbě různých podniků a pracovních kolektivů a o tom, jaký konkrétní prospěch přináší jejich tvůrčí společenství oběma stranám. Jako v kapce vody se v těchto materiálech zračí ty velké změny, jimiž prošla spolupráce mezi ČSSR a SSSR v posledních letech díky aktivnímu uskutečňování Komplexního programu RVHP. Čeští, ruští, slovenští 1 ukrajinští autoři ukazují na konkrétních příkladech to hlavní: hluboké přátelství pracujících obou socialistických zemí budujících novou společnost. Zmíníme se alespoň o poznámce VÁCLAVA STEHLÍKA ze Švermova, který psal, jak skupina československých horníků pracujících se sovětskou technikou navštívila Sovětský svaz, aby se poučila ze zkušeností sovětských horníků. »Celá studijní cesta dopadla na výbornou a určitě přinese mnoho nového pro rozvoj mechanizace v kladenském revíru.« Soudružka B. MACKOVÁ z Moravské Třebové opět píše o návštěvě uzbeckých odborníků, kteří se zajímali o zkušenosti svých československých kolegů při výrobě hedvábí v národním podniku Hedva. Dobrá spolupráce existuje i mezi zemědělci. JOSEF PETRAS z Lisovic například píše o tom, že na jaře navštívil jejich okres známý sovětský vědec a šlechtitel akademik T. Dubonosov, který vypěstoval řadu nových odrůd pšenice, jednou z nich je Kavkaz, kterou v jejich okrese vyseli na 70 ha. Akademik Dubonosov prohlásil, že sklidí nejméně 50 centů po hektaru. Jeho předpověď se vyplnila, a tak okres nejenže splnil, ale dokonce plán dodávek zrnin překročil. Nejvíce ohlasů jsme dostali na reportáž Dopis vojáka, kterou jsme ilveřejnili v fi. 19. Naše redaktorka V. Bulyčevová v ní vypráví o vojáku Michallu Kotljarovovi, který se zúčastnil osvobozování Československa. Dopis vojáka ostatně déle než 25 let opatroval a do redakce nám ho poslal předseda okresního výboru SČSP JOZEF POPAĎÁK z Vranova nad Toplou, takže i tento materiál vznikl z podnětu našeho čtenáře. V novém roce chceme splnit vaše další přání. Na žádost posluchačů Roku stranického vzdělávání z Prahy uveřejníme sérii článků odhalujících buržoázni a revizionistické teorie »vylepšování« socialistické ekonomiky. Na přání KARLA VODIČKY z Olomouce budeme otiskovat více článků z besed se známými sovětskými vědci i jejich vědecká pojednání. Radost nám udělali mladí dělníci z plzeňské Škodovky, jejichž jménem nám napsal JAROSLAV NOSEK. Požádal nás, abychom otiskovali více materiálů o údernických komsomolských stavbách v SSSR, o přínosu mladých sovětských dělníků ke zvyšování produktivity práce v podnicích i o hnutí mladých zlepšovatelů a vynálezců v SSSR. Vyhovíme i žádosti mnoha čtenářů o uveřejňování dobrodružných povídek na pokračování. Začínáme už v tomto čísle románem Juliana Semjonova Alternativa. Rok 1974 je rokem 30. výročí Slovenského národního povstání. Toto výročí budeme připomínat četnými materiály Budeme psát o sovětských účastnících povstání, jejichž vzpomínky budou ^zejména mladým čtenářům připadat jako živá legenda. V této souvislosti se již dnes obracíme na všechny čtenáře s prosbou, aby nám poslali své vzpomínky na setkání se sovětskými lidmi v letech Války a společného boje proti fašismu ve slovenských horách. Nejiepší příspěvky uveřejníme. V krátkém přehledu přirozeně nemůžeme vyčerpat problematiku všech vašich dopisů. Nezřídka nás žádáte, abychom vám zprostředkovali dopisování s jednotlivci, podniky a organizacemi v SSSR nebo abychom vám poradili nejlepší zájezd do SSSR, abyste na vlastní oči viděli to, co jste se o životě sovětských lidí dočetli. Předem vás ujišťujeme, že i v budoucnu uděláme všechno, co bude v našich silách. Máme radost, když se potom dozvíme, že zásluhou Týdeníku aktualit vzniklo přátelství, o němž nám například napsala MARIE SPLÍTKOVÄ z Kladna. Její rodák soudruh Špaček se v našem týdeníku dočetl o traktoristovi Borisů Barnabášovi z kolchozu v předhůří Kavkazu, který se zúčastnil osvobozování Československa. Napsal mu, sovětský traktorista odpověděl, nakonec se osobně setkali a stali se velkými přáteli. Tak náš týdeník seznámil dva lidi z našich bratrských zemí, lidi, kteří ještě před nedávném o sobě ani nevěděli... Drazí přátelé, i my vstupujeme do novéa ho roku s novými nadějemi plány. Věříme, že nový rok bude stejně plodný a bohatý na dobré události jako rok minulý, že se stane dalším mezníkem při upevňování přátelství a spolupráce mezi národy našich bratrských zemi a že zachová v našich domovech mír a radost. Všechno nejlepší do nového, roku, přátelé! 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 1 Země vítá kosmonauty Sojuz 13 se vrátil na Zemi. Posádka třinácté kosmické lodi této série rozhodně neměla z pořadového čísla svého stroje nejmenši strach. Petr Klimuk a Valentin Lebeděv prožili na oběžné dráze osm dní naplněných prací a přivezli spoustu vědeckých výsledků. Let kosmické lodi se dělí na tři části: start, práce na oběžné dráze a přistání. Nikdo netvrdí, že druhá etapa je pro piloty snadná. Beztížný stav je neobvyklý, zajímavý, ale i obtížný. Krátké televizní reportáže nám nemohou ukázat všechny jeho fantastické nepravděpodobnosti. Proto si také nemůžeme myslet, že jsme spoluúčastníky děje. Při startu a při přistání je to ovšem něco docela jiného. Když jste kilometr od startovací dráhy a díváte se na raketu zahalenou dýmem a připravenou k odpoutání od Země a k cestě na oběžnou dráhu, pak jste mimoděk alespoň vnitřně přímými účastníky. Ohlušující rámus raketových motorů přitiskne každého k zemi a vyvolává v něm jakousi posvátnou hrůzu. Tak to bylo i při startu kosmické lodi Sojuz 13. Přistání probíhá pochopitelně jinak. Ze země pení vidět ani slyšet brzdicí či přistávací aparaturu, která sestoupila dó hustých vrstev atmosféry. Když se však nad nekonečnou kazachstánskou stepí objeví jasně oranžová kupole padáku, který snáší stroj s posádkou, vyvolává to snad ještě silnější dojem než ohlušující start. Jak vlastně probíhá přistání pilotované kosmické lodi? Jak přistál Sojuz 13? Čtyřiadvacet hodin před přistáním se v řídicím středisku objevují noví lidé. Jsou to odbbrníci na palubní agregáty a přístroje, kteří mají hlavní úlohu při sestupu lodě z oběžné dráhy a jejím přistání v určené oblasti. Nejdůležitější je tu zařízen! na brzdění motorů. Je jen třeba vědět, kdy a na jak dlouho je zapojit, aby vznikl brzdný impuls a aby loď přistála na místě určeném ještě před startem. Avšak za kosmického letu se oběžná dráha lodí, jak říkají odborníci, rozhoupá. Orientační přístroje a různé operace mají silný vliv na parametry oběžné dráhy. To znamená, že přistávací bod se poněkud »prochází« po mapě. Proto odborníci na balistiku tyto parametry denně kontrolují. Následuje posledních 24 hodin letu. Program tohoto dne obvykle nepočítá s žádnými manévry na oběžné dráze, které by měly vliv na balistickou charakteristiku. Výpočetní středisko předává příslušné údaje a palubní programové časové zařízení dostane odpovídající povel. Dříve, než kosmonaut »zatáhne brzdy«, musí loď navést tak, aby se dostala z oběžné dráhy. Kdyby to nebylo provedeno naprosto přesně, mohlo by se stát, že by se loď dostala na vyšší oběžnou dráhu a let by pokračoval. V praxi to znamená, že je nutné dodržovat systém orientace. Motor dokončil svou práci kdesi nad Atlantským oceánem. Další etapou je rozpojení jednotlivých částí lodi. Kosmonautů přemístili do přistávacího aparátu všechno zařízení, které je třeba vzít zpět. Jsou to filmy a nejrůznější biologické a lékařské zkoušky. Na tyto objektivní svědky práce na oběžné dráze čekají vědci. Oddělí se orbitální úsek, kde kosmonautů prováděli rozličné výzkumy a odpočívali. Od přistávacího zařízení se odpojuje úsek s pomocným zařízením, Teprve nyní se loď s posádkou první kosmickou rychlostí spouští do hustých vrstev atmosféry. Kosmická brzdná dráha je velmi dlouhá — od Afriky po Kazachstán. Na přistávacím přístroji je silná vrstva speciálního nátěru, která chrání posádku před žárem, jemuž by neodolal žádný ohnivzdorný kov. Přistávací část Sojuzu sé podobá světlometu, což přispívá k takzvané aerodynamické kvalitě. Loď nejde k Zemi po balistické křivce, ale klouzavě se snáší v hustých vrstvách. Je to pochopitelně trochu jiné než u letadla. Říká se tomu řízené přistání. Řídicí systém přistávání po celou dobu udržuje nutnou orientaci stroje a brzdění probíhá klouzavě přetížení není vyšší než 3 až 4 a jednotky. Rychlost je vypnuta. Blíží se konečná íáze přistání. Sedm kilometrů od Země se nad Sojuzem objevuje padák. Po deseti minutách loď zachytí silné »ruce« motorů pro měkké přistání. První vítají posádku Sojuzu odborníci, kteří zajišťují bezpečnost letu. Jsou tu soustředěny všechny nutné prostředky. Sojuzy sice tradičně přistávají v kazachstánských stejňch, ale kosmická loď by mohla přistát i na vodní hladině. ALEXEJ GOROCHOV ■ Velitel kosmické lodi Sojuz 13 Petr Klimuk (vlevo j a palubní inženýr Valentin Lebeděv. Foto: A. Mokiecov