Týdeník Aktualit, leden-červen 1976 (IX/1-27)

1975-12-29 / No. 1

Naše strana a tid kráčejí v ne­rozborné Jednotě vstříc XXV. sjez­du KSSS. Příprava této velké histo­rické události vstoupila do nové důležité fáze. Bylo uveřejněno usnesení ústředního výboru KSSS o návrhu ÜV KSSS k XXV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu Základní směry rozvoje ná­rodního hospodářství SSSR na léta 1976 až 1980 a tento návrh. ÜV ukládá, aby byl projednán ve stra­nických organizacích, na schůzích pracujících a v tisku. Tento hluboce vědecký, všestranně rozpracovaný a podložený dokument má velký význam. Ztělesňuje lenin­skou generální linii strany, zásadní orientaci její hospodářské politiky v současné etapě a obsahuje rozvinu­tý realistický program dalšího pokro­ku země, který plně odpovídá nejzá­kladnějším životním zájmům lidu. Per spektivy nejbližších pěti let jsou vyty­čeny na podkladě marxisticko-lenin­­ské analýzy dosažené úrovně rozvoje výrobních sil a nazrálých potřeb naši socialistické společnosti. »Lze s jistotou říci,« řekl v projevu k pracujícím baumaňského volebního obvodu Moskvy generální tajemník OV KSSS soudruh L. I. Brežněv, »že nadcházející sjezd vytyčí nové důleži­té mezníky na cestě k velkým cílům, za něž bojuje naše strana a jejichž dosažení věnujeme všechny své síly.« Tyto mezníky jsou jasně narýsovány v návrhu hlavních směrů rozvoje ná­rodního hospodářství na léta 1976 až 1980. Nutné podmínky pro řešení nových, rozsáhlejších úkolů v souladu s dlou­hodobou sociálně ekonomickou politi­kou strany byly vytvořeny v letech deváté pětiletky, kdy naše vlast po­stoupila vpřed ve všech směrech ko­munistického budování. Při realizaci usnesení XXIV. sjezdu KSSS dosáhl so­větský lid pod vedením leninské stra­ny značného růstu hospodářské síly a vědeckotechnického potenciálu země, zvýšení efektivnosti společenské výro­by. Je zajištěn další vzestup životní úrovně pracujících. S růstem výrob­ních sil se zdokonalovaly socialistické výrobní vztahy a sociální struktura společnosti. Ještě více se upevnila její ideově politická jednota, nerozborná spolupráce národů naší mnohonárod­ní vlasti. Dík velkým úspěchům v za­hraniční politice a v realizaci progra­mu míru vypracovaného XXIV. sjez­dem strany se upevnily mezinárodní pozice Sovětského svazu, jeho spolu­práce s bratrskými socialistickými zeměmi. Rozvinutá socialistická spo­lečnost v SSSR tak znovu prokázala své obrovské možnosti a přednosti. Při určování hlavních směrů rozvo­je národního hospodářství na léta 1976 až 1980 se komunistická strana opírá o dosažené úspěchy a rostoucí tvůrčí aktivitu mas. V návrhu ÚV KSSS je desátá pětiletka charakterizována ja­ko nová důležitá etapa ve vytvoření materiálně technické základny komu­nismu, ve zdokonalování společen­ských vztahů a formování nového člo­věka, v rozvíjení socialistického způ­sobu života. Je to období zesílené in­tenzifikace společenské výroby, plněj­šího využívání možností národního hospodářství pro znásobení národního bohatství, upevnění ekonomické mo­hutnosti a obranyschopnosti země. »Hlavním úkolem desáté pětiletky bu­de důsledně uskutečňovat politiku ko­munistické strany zaměřenou na zvy­šování hmotné i kulturní životni úrov­ně lidu na základě dynamického a pro­­porciálnílio rozvoje společenské výro­by a zvyšováni její efektivnosti, urych­lování vědeckotechnického pokroku, růstu produktivity práce a všestranné­ho zlepšování kvality práce ve všech článcích národního hospodářství,« ří­ká se v návrhu ÚV KSSS k XXV. sjez­du strany. Vzhledem k tomu pokládá strana za nutné zajistit plynulý růst a zdokona lování struktury společenské výroby, provést systém opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně lidu, zajistit všestranný růst efektivnosti a intenzi­fikace společenské výroby, urychlit vědeckotechnický pokrok, zdokonalo­vat řízení národního hospodářství, provádět opatření pro ochranu život­ního prostředí, důsledně rozvíjet a prohlubovat všestrannou spolupráci se socialistickými zeměmi a přispívat k upevňování světové socialistické soustavy. V dokumentu ústředního výboru KSSS jsou ukázány konkrétní cesty k dosažení těchto cílů. Určují směry rozvoje a úkolů odvětví ekonomiky SSSR a hospodářství svazových repub­lik, dalšího zlepšování života pracují­cích, rozmístění výrobních sil, rozší­ření zahraničních hospodářských svazků Sovětského svazu. Úspěšné dosažení vytčených hraníc záleží především na produktivitě prá­ce. Strana soustřeďuje zvláštní pozor­nost na urychlení jejího růstu — roz­hodující podmínku rozvoje výroby a vzestupu lidového blahobytu. 85 až 90 procent přírůstku národního dů­chodu bude získáno zvýšením produk­tivity práce. V průmyslu má stoupnout o 30 až 34 procenta, v zemědělství o 27 až 30 procent, ve stavebnictví o 29 až 32 procenta, v železniční do­pravě o 18 až 20 procent. Na základě zvýšení kvalitativních ukazatelů se plánuje další rozvoj veškeré naší ekonomiky. Základní úkol její hlavní síly — socialistického průmyslu — je v plnějším uspokojo­vání potřeb národního hospodářství a obyvatelstva vysoce kvalitní produkcí, v zajišťování technické inovace a in­tenzifikace výroby ve všech odvětvích. Výroba průmyslové produkce za pěti­letku stoupne o 35 až 39 procent, z toho výroba výrobních prostředků o 38 až 42 procenta a spotřebního zboží o 30 až 32 procenta. Základní výrobní fondy stoupnou l,4krát za dů­sledného zvyšování podílu jejich aktivní části — strojů a zařízení. O měřítkách růstu přesvědčivě hovoří čísla: v roce 1980 dosáhne výroba elektrické energie 1340 až 1380 mi­liard kWh, těžba ropy včetně plyno­vého kondenzátu dosáhne 620 až 640 miliónů tun a uhlí 790 až 810 miliónů tun, výroba oceli 160 až 170 miliónů tun, výroba tkanin 12,5 až 13,1 miliar­dy čtverečních metrů, pleteného zbo­ží 1800 až 1900 miliónů kusů. Důležitý význam se přikládá zdoko nalování struktury průmyslu, jeho pa­livově energetické bilanci, zvýšení po­dílu odvětví, která v nejvyšší míře určují technický pokrok, tj. strojíren­ství, chemického a petrochemického průmyslu a elektroenergetiky. Počítá se s rozšířením výroby progresivních hospodárných druhů strojů, zařízení a přístrojů, se systematickou inovaci výroby, se zvyšováním provozních vlastností výrobků. Je třeba pokračo­vat v koncentraci výroby, posílit její specializaci, široce používat pokroko­vých technologických procesů, nejlep Sich metod organizace práce a výroby, zvýšit požadavky na dodržování tech­nologické kázně. Nová etapa budování materiálně technické základny komunismu před­pokládá organické spojení intenzivní­ho rozvoje průmyslu s nepřetržitým vzestupem zemědělství. Pro toto vý­znamné odvětví je nejdůležitější zajis­tit na příslí pětiletku další růst a vy­sokou stabilitu výroby, všemožné zvý­šení efektivnosti rostlinné i živočišné výroby s cílem plnějšího uspokojování potřeb obyvatelstva v potravinách a průmyslu v surovinách, vytváření nut­ných státních rezerv zemědělské pro­dukce. Průměrný roční objem výroby této produkce se má zvýšit o 14 až 17 procent. Průměrná roční hrubá sklň zen obilí má dosáhnout 215 až 220 mi­liónů tun, surové bavlny nejméně de­víti miliónů tun, cukrové řepy 95 až 98 miliónů tun, výroby masa 15 až 15,6 miliónu tun, mléka 94 až 96 mi­liónů tun a vajec 58 až 61 miliard ku­sů. K dosažení těchto vysokých ukaza­telů přispějí rozsáhlá opatření pro in­tenzifikaci zemědělství a upevnění je­ho materiálně technické základny. Jde především o rozšíření komplexní me­chanizace a automatizace výrobních procesů, chemizaci zemědělství a me­­lioraci půd, o uplatnění poznatků vě­dy, techniky a pokrokových zkušenos tí. V návrhu ÚV KSSS se věnuje znač­ná pozornost další specializaci a kon­centraci zemědělské výroby na zákla­dě kooperace mezi hospodářstvími, vytvoření zemědělských průmyslových sdružení a podniků, lepšího rozmístě­ni zemědělské výroby, přičemž se zdů­razňuje, že je nezbytné zajistit vysoké tempo rozvoje zemědělství v nečerno­­zemním pásmu RSFSR. Do zemědělství budou investovány velké prostředky — přes sto sedmdesát miliard rublů. Kolchozy a sovchozy dostanou 1 mi­lión 900 tisíc traktorů, 1 350 000 ná­kladních automobilů, 538 000 obilních kombajnů, velké množství dalších strojů a nářadí, průmyslových hnojív, chemických krmných přísad a pro­středků k ochraně rostlin. V zájmu lidu — plnějšího a včasné­ho uspokojování potřeb průmyslu, ze- NOVÁ VÝZNAMNÁ ETAPA Slovo ke čtenářům Drazí přáteléI Podle tradičního zvyku Chceme v prvním novoročním čísle našeho Týdeníku shrnout některé výsledky loňské­ho roku a seznámit vás s plány redakce na letošní rok. V roce 1975 národy našich zemí oslavovaly 30. výročí vítězství sovětského lidu nad fašismem a osvobození Československa Sovětskou armádou. Loni také uplynulo pět let od podepsání nové Smlouvy o přátelství, spo luprácl a vzájemné pomoci mezi SSSR a ČSSR. V listopadu 1975 přijela do Sovětského svazu na ofi­ciální přátelskou návštěvu stranická a vládní delegace ČSSR v čele s generálním tajemníkem 0V KSČ a pre zidentem ČSSR Gustávem Husákem. Při jednáních so­větských a československých vedoucích představitelů vy­jádřily obě strany o'hodlání učinit vše, aby se přátel ství obou zemí prohlubovalo a sílilo k prospěchu našich národů a v zájmu společného díla — výstavby soeía lismu a komunismu. Na recepci uspořádané v Kremlu na počest českoslo­venské stranické a vládní delegace řekl soudruh Gustáv Husák: »Náš lid si stále znovu na vlastních zkušeno stech ověřuje, že všechny úspěchy uplynulých třiceti let by byly nemyslitelné bez prohlubující se vzájemné spo lupráce, pomoci a podpory, kterou nám Sovětský svaz vždy poskytoval«. Rok 1976 bude pro národy našich zemí významný ja­ko rok XXV. sjezdu KSSS a XV. sjezdu KSČ i jako rok zahájení desáté pětiletky v SSSR a šesté pětiletky v so­cialistickém Československu. Listujeme-li loňským ročníkem Týdeníku aktualit, vi­díme, kolik vašich myšlenek a návrhů bylo využito při přípravě každého z 52 čísel. Za uplynulý rok jsme do­stali od čtenářů z různých československých měst a obcí několik set dopisů, zpráv i článků. Proto můžeme bez přehánění říci, že myšlenky a náměty našich čte­nářů se uplatnily v těch nejzávažnějších materiálech Týdeníku aktualit, ať to byly mezinárodní komentáře, články ke 30. výročí vítězství a osvobození Českoslo­venska, informace o plodné spolupráci obou našich bratrských zemí nebo reportáže o lidech našich dnů, o jejich práci a životě. Vašim přáním, abychom podrob­něji informovali o otázkách sovětské zahraniční poli tiky, o úspěších SSSR v oblasti ekonomiky nebo vědy, o nových knihách sovětských spisovatelů nebo o nových sovětských filmech uváděných do československých kin, 0 zkušenostech z práce Komsomolu nebo odboček Spo­lečnosti sovětsko-československého přátelství, jsme se snažili vyjít vstříc v rubrikách APN komentuje, Marxis mus-leninismus a současnost, Ze země Sovětů, RVHP v činnosti. Ze zápisníku reportéra, Mládež a její pro­blémy a na jiných místech. Vaše přání nám umožňují zařazovat do Týdeníku aktualit takové články, které jsou pro čtenáře — přátele Sovětského svazu — oprav­du zajímavé a potřebné. A vždycky nás potěší, když dostaneme například ta­kový dopis, jaký nám poslala studentka Karlovy uni­verzity OLGA HORÁKOVÁ: »S povděkem vítáme každé nové číslo Týdeníku aktualit, který je pro nás dobrým pomocníkem při studiu i veřejné činnosti. Pomocí Týde­níku aktualit šíříte pravdu o životě a práci sovětského lidu. Váš časopis je naším věrným přítelem a druhem v boji za socialismus v Československu. Využíváme ho při naší propagandistické a agitační práci jak ve Svazu mládeže, tak i v rámci SČSP. A nejen to. Pokaždé mám radost, když vidím ve školách — které jako budoucí učitelka navštěvuji — jak děti vystříhávají z Týdeníku aktualit materiály o SSSR. Říká se, že děti jsou naše budoucnost. A je správné, že se už odmalička učí být přáteli Sovětského svazu. Na tom má nemalou zásluhu 1 váš časopis.« Upřímně děkujeme Olze Horákové stejně jako Věře Vávrové z Liberce, Ladislavu Pokornému z Olomouce i dalším čtenářům za jejich vřelá slova o našem ča­sopise. 30. Je zcela přirozené, že v uplynulém roce — v roce výročí vítězství a osvobození Československa — jsme dostali mnoho dopisů, v nichž čtenáři píší o bojovém bratrství sovětských a československých vo­láků, o událostech oněch let, o přátelství, které je pojí s účastníky války do dnešních dnů. Připomeňme si ale­spoň některé z těchto dopisů. JAROMÍR VAŇOUS z Mýta u Rokycan píše: »Občané našeho města mají na sovětské osvoboditele nezapomenutelné vzpomínky s mnohými z nich dodnes udržují kontakty. Jedním a z osvoboditelů našeho města byl Petr Fjodorovič Tur­­něv, jehož tanková brigáda osvobodila 12. května 1945 Mýto a Holoubkov. V poválečných letech nás soudruh Turněv, již několikrát navštívil. Členové MV KSČ, MV NF a poslanci MěstNV z Mýta zaslali soudruhu turněvovi dopis: »S hrdostí, láskou a velkou radostí jsme přijali zprávu, že jste byl dne 30. června 1975 při­jat naším prezidentem soudruhem Gustávem Husákem a vyznamenán Řádem Bílého lva druhé třídy za pro hiubování přátelství mezi armádami a lidem ČSSR a SSSR. Blahopřejeme Těšíme se z toho o to víc, že jste čestným občanem města Mýta. Na vaše zásluhy o osvo­bození Mýta nikdy nezapomeneme.« EMÍLIE MORAVCOVÁ z Chrudimi nám napsala: »Za první republiky bylo mnoho těch, kteří neměli přístřeší, řadu měsíců nesehnali práci a často neměli co jíst. Sovětský svaz se pro nás stal nadějí a hvězdou v hoř­kém životě. Připadalo nám jako sen, když Jsme slyšeli, že v Sovětském svazu je dělník ceněn podle práce, že má svou vlastní důstojnost, že ho nikdo nepokořuje. Proto jsme v květnu 1945 vítali Sovětskou armádu s ta­kovým nadšením. Vždyť nám přinesla nejen svobodu, ale i víru v lepší budoucnost. Prožili jsme tři desetiletí nádherného života. Mám tři syny a naše socialistická společnost mi je pomohla vychovat a poskytla jim vzdě­lání. Jejich děti jsou obklopeny péčí a láskou celé naší společnosti. 2ijí v míru, jehož největší zárukou je Sovětský svaz.« Podobné myšlenky obsahuje i dopis DARINY MiGA­­ĽOVÉ z Hnúště-Maši. Připomeňme si jeho část: »Soviet­sky zväz bol a je našou oporou. V druhej svetovej voj­ne sa rozhodne postavil do boja proti fašizmu a oslo­bodil našu vlasť. Za to sme sovietskym tudom nesmier­ne vdačnL Vojaci Sovietskej armády neľutovali síl, ne­šetrili životy v boji za slobodu našich národov. Na úze­mí našej republiky padlo mnoho sovietskych bojovní­kov. Na toto nesmieme nikdy zabudnúť. ZSSR je i dnes, v mierových dňoch, naším najvernejším spojen­com. Je najväčším obchodným partnerom Českosloven­ska. Vymieňame si skúsenosti z výroby, preberáme po­krokové metódy práce a tým upevňujeme priateľstvo medzi sovietskym a československým ľudom.« Velmi zajímavé a vřelé dopisy k 30. výročí nám za­slali rovněž Anna Sekerová ze Zlonic v kladenském okrese, Štefan Stančík z Nitry, Ján Belányi z Ipeľského Sokolce, Alois Kundrata z Ratíškovic a mnozí další. Díky vám přátelé, za vaše srdečná slova o osvobodí telích Československa 1 za vaše upřímná slova adreso­vaná všemu sovětskému lidu. S tématem boje za svobodu vlasti je úzce spjato téma současného boje za mír, který neúnavně vede Sovětský svaz, Československo i ostatní země socialistického spo­lečenství. JAROSLAV MRNKA z Kladna nám k tomu napsal: »Osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou nám umožnilo položit základní kámen k bu­dování spravedlivého společenského řádu. Nebýt Sovět­ské armády, čekal by celou naši zemi osud Lidic. Naše svoboda stála mnoho obětí, a proto nesmíme připustit, 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 1

Next