Týdeník Aktualit, leden-červen 1976 (IX/1-27)
1975-12-29 / No. 1
Naše strana a tid kráčejí v nerozborné Jednotě vstříc XXV. sjezdu KSSS. Příprava této velké historické události vstoupila do nové důležité fáze. Bylo uveřejněno usnesení ústředního výboru KSSS o návrhu ÜV KSSS k XXV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu Základní směry rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1976 až 1980 a tento návrh. ÜV ukládá, aby byl projednán ve stranických organizacích, na schůzích pracujících a v tisku. Tento hluboce vědecký, všestranně rozpracovaný a podložený dokument má velký význam. Ztělesňuje leninskou generální linii strany, zásadní orientaci její hospodářské politiky v současné etapě a obsahuje rozvinutý realistický program dalšího pokroku země, který plně odpovídá nejzákladnějším životním zájmům lidu. Per spektivy nejbližších pěti let jsou vytyčeny na podkladě marxisticko-leninské analýzy dosažené úrovně rozvoje výrobních sil a nazrálých potřeb naši socialistické společnosti. »Lze s jistotou říci,« řekl v projevu k pracujícím baumaňského volebního obvodu Moskvy generální tajemník OV KSSS soudruh L. I. Brežněv, »že nadcházející sjezd vytyčí nové důležité mezníky na cestě k velkým cílům, za něž bojuje naše strana a jejichž dosažení věnujeme všechny své síly.« Tyto mezníky jsou jasně narýsovány v návrhu hlavních směrů rozvoje národního hospodářství na léta 1976 až 1980. Nutné podmínky pro řešení nových, rozsáhlejších úkolů v souladu s dlouhodobou sociálně ekonomickou politikou strany byly vytvořeny v letech deváté pětiletky, kdy naše vlast postoupila vpřed ve všech směrech komunistického budování. Při realizaci usnesení XXIV. sjezdu KSSS dosáhl sovětský lid pod vedením leninské strany značného růstu hospodářské síly a vědeckotechnického potenciálu země, zvýšení efektivnosti společenské výroby. Je zajištěn další vzestup životní úrovně pracujících. S růstem výrobních sil se zdokonalovaly socialistické výrobní vztahy a sociální struktura společnosti. Ještě více se upevnila její ideově politická jednota, nerozborná spolupráce národů naší mnohonárodní vlasti. Dík velkým úspěchům v zahraniční politice a v realizaci programu míru vypracovaného XXIV. sjezdem strany se upevnily mezinárodní pozice Sovětského svazu, jeho spolupráce s bratrskými socialistickými zeměmi. Rozvinutá socialistická společnost v SSSR tak znovu prokázala své obrovské možnosti a přednosti. Při určování hlavních směrů rozvoje národního hospodářství na léta 1976 až 1980 se komunistická strana opírá o dosažené úspěchy a rostoucí tvůrčí aktivitu mas. V návrhu ÚV KSSS je desátá pětiletka charakterizována jako nová důležitá etapa ve vytvoření materiálně technické základny komunismu, ve zdokonalování společenských vztahů a formování nového člověka, v rozvíjení socialistického způsobu života. Je to období zesílené intenzifikace společenské výroby, plnějšího využívání možností národního hospodářství pro znásobení národního bohatství, upevnění ekonomické mohutnosti a obranyschopnosti země. »Hlavním úkolem desáté pětiletky bude důsledně uskutečňovat politiku komunistické strany zaměřenou na zvyšování hmotné i kulturní životni úrovně lidu na základě dynamického a proporciálnílio rozvoje společenské výroby a zvyšováni její efektivnosti, urychlování vědeckotechnického pokroku, růstu produktivity práce a všestranného zlepšování kvality práce ve všech článcích národního hospodářství,« říká se v návrhu ÚV KSSS k XXV. sjezdu strany. Vzhledem k tomu pokládá strana za nutné zajistit plynulý růst a zdokona lování struktury společenské výroby, provést systém opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně lidu, zajistit všestranný růst efektivnosti a intenzifikace společenské výroby, urychlit vědeckotechnický pokrok, zdokonalovat řízení národního hospodářství, provádět opatření pro ochranu životního prostředí, důsledně rozvíjet a prohlubovat všestrannou spolupráci se socialistickými zeměmi a přispívat k upevňování světové socialistické soustavy. V dokumentu ústředního výboru KSSS jsou ukázány konkrétní cesty k dosažení těchto cílů. Určují směry rozvoje a úkolů odvětví ekonomiky SSSR a hospodářství svazových republik, dalšího zlepšování života pracujících, rozmístění výrobních sil, rozšíření zahraničních hospodářských svazků Sovětského svazu. Úspěšné dosažení vytčených hraníc záleží především na produktivitě práce. Strana soustřeďuje zvláštní pozornost na urychlení jejího růstu — rozhodující podmínku rozvoje výroby a vzestupu lidového blahobytu. 85 až 90 procent přírůstku národního důchodu bude získáno zvýšením produktivity práce. V průmyslu má stoupnout o 30 až 34 procenta, v zemědělství o 27 až 30 procent, ve stavebnictví o 29 až 32 procenta, v železniční dopravě o 18 až 20 procent. Na základě zvýšení kvalitativních ukazatelů se plánuje další rozvoj veškeré naší ekonomiky. Základní úkol její hlavní síly — socialistického průmyslu — je v plnějším uspokojování potřeb národního hospodářství a obyvatelstva vysoce kvalitní produkcí, v zajišťování technické inovace a intenzifikace výroby ve všech odvětvích. Výroba průmyslové produkce za pětiletku stoupne o 35 až 39 procent, z toho výroba výrobních prostředků o 38 až 42 procenta a spotřebního zboží o 30 až 32 procenta. Základní výrobní fondy stoupnou l,4krát za důsledného zvyšování podílu jejich aktivní části — strojů a zařízení. O měřítkách růstu přesvědčivě hovoří čísla: v roce 1980 dosáhne výroba elektrické energie 1340 až 1380 miliard kWh, těžba ropy včetně plynového kondenzátu dosáhne 620 až 640 miliónů tun a uhlí 790 až 810 miliónů tun, výroba oceli 160 až 170 miliónů tun, výroba tkanin 12,5 až 13,1 miliardy čtverečních metrů, pleteného zboží 1800 až 1900 miliónů kusů. Důležitý význam se přikládá zdoko nalování struktury průmyslu, jeho palivově energetické bilanci, zvýšení podílu odvětví, která v nejvyšší míře určují technický pokrok, tj. strojírenství, chemického a petrochemického průmyslu a elektroenergetiky. Počítá se s rozšířením výroby progresivních hospodárných druhů strojů, zařízení a přístrojů, se systematickou inovaci výroby, se zvyšováním provozních vlastností výrobků. Je třeba pokračovat v koncentraci výroby, posílit její specializaci, široce používat pokrokových technologických procesů, nejlep Sich metod organizace práce a výroby, zvýšit požadavky na dodržování technologické kázně. Nová etapa budování materiálně technické základny komunismu předpokládá organické spojení intenzivního rozvoje průmyslu s nepřetržitým vzestupem zemědělství. Pro toto významné odvětví je nejdůležitější zajistit na příslí pětiletku další růst a vysokou stabilitu výroby, všemožné zvýšení efektivnosti rostlinné i živočišné výroby s cílem plnějšího uspokojování potřeb obyvatelstva v potravinách a průmyslu v surovinách, vytváření nutných státních rezerv zemědělské produkce. Průměrný roční objem výroby této produkce se má zvýšit o 14 až 17 procent. Průměrná roční hrubá sklň zen obilí má dosáhnout 215 až 220 miliónů tun, surové bavlny nejméně devíti miliónů tun, cukrové řepy 95 až 98 miliónů tun, výroby masa 15 až 15,6 miliónu tun, mléka 94 až 96 miliónů tun a vajec 58 až 61 miliard kusů. K dosažení těchto vysokých ukazatelů přispějí rozsáhlá opatření pro intenzifikaci zemědělství a upevnění jeho materiálně technické základny. Jde především o rozšíření komplexní mechanizace a automatizace výrobních procesů, chemizaci zemědělství a melioraci půd, o uplatnění poznatků vědy, techniky a pokrokových zkušenos tí. V návrhu ÚV KSSS se věnuje značná pozornost další specializaci a koncentraci zemědělské výroby na základě kooperace mezi hospodářstvími, vytvoření zemědělských průmyslových sdružení a podniků, lepšího rozmístěni zemědělské výroby, přičemž se zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit vysoké tempo rozvoje zemědělství v nečernozemním pásmu RSFSR. Do zemědělství budou investovány velké prostředky — přes sto sedmdesát miliard rublů. Kolchozy a sovchozy dostanou 1 milión 900 tisíc traktorů, 1 350 000 nákladních automobilů, 538 000 obilních kombajnů, velké množství dalších strojů a nářadí, průmyslových hnojív, chemických krmných přísad a prostředků k ochraně rostlin. V zájmu lidu — plnějšího a včasného uspokojování potřeb průmyslu, ze- NOVÁ VÝZNAMNÁ ETAPA Slovo ke čtenářům Drazí přáteléI Podle tradičního zvyku Chceme v prvním novoročním čísle našeho Týdeníku shrnout některé výsledky loňského roku a seznámit vás s plány redakce na letošní rok. V roce 1975 národy našich zemí oslavovaly 30. výročí vítězství sovětského lidu nad fašismem a osvobození Československa Sovětskou armádou. Loni také uplynulo pět let od podepsání nové Smlouvy o přátelství, spo luprácl a vzájemné pomoci mezi SSSR a ČSSR. V listopadu 1975 přijela do Sovětského svazu na oficiální přátelskou návštěvu stranická a vládní delegace ČSSR v čele s generálním tajemníkem 0V KSČ a pre zidentem ČSSR Gustávem Husákem. Při jednáních sovětských a československých vedoucích představitelů vyjádřily obě strany o'hodlání učinit vše, aby se přátel ství obou zemí prohlubovalo a sílilo k prospěchu našich národů a v zájmu společného díla — výstavby soeía lismu a komunismu. Na recepci uspořádané v Kremlu na počest československé stranické a vládní delegace řekl soudruh Gustáv Husák: »Náš lid si stále znovu na vlastních zkušeno stech ověřuje, že všechny úspěchy uplynulých třiceti let by byly nemyslitelné bez prohlubující se vzájemné spo lupráce, pomoci a podpory, kterou nám Sovětský svaz vždy poskytoval«. Rok 1976 bude pro národy našich zemí významný jako rok XXV. sjezdu KSSS a XV. sjezdu KSČ i jako rok zahájení desáté pětiletky v SSSR a šesté pětiletky v socialistickém Československu. Listujeme-li loňským ročníkem Týdeníku aktualit, vidíme, kolik vašich myšlenek a návrhů bylo využito při přípravě každého z 52 čísel. Za uplynulý rok jsme dostali od čtenářů z různých československých měst a obcí několik set dopisů, zpráv i článků. Proto můžeme bez přehánění říci, že myšlenky a náměty našich čtenářů se uplatnily v těch nejzávažnějších materiálech Týdeníku aktualit, ať to byly mezinárodní komentáře, články ke 30. výročí vítězství a osvobození Československa, informace o plodné spolupráci obou našich bratrských zemí nebo reportáže o lidech našich dnů, o jejich práci a životě. Vašim přáním, abychom podrobněji informovali o otázkách sovětské zahraniční poli tiky, o úspěších SSSR v oblasti ekonomiky nebo vědy, o nových knihách sovětských spisovatelů nebo o nových sovětských filmech uváděných do československých kin, 0 zkušenostech z práce Komsomolu nebo odboček Společnosti sovětsko-československého přátelství, jsme se snažili vyjít vstříc v rubrikách APN komentuje, Marxis mus-leninismus a současnost, Ze země Sovětů, RVHP v činnosti. Ze zápisníku reportéra, Mládež a její problémy a na jiných místech. Vaše přání nám umožňují zařazovat do Týdeníku aktualit takové články, které jsou pro čtenáře — přátele Sovětského svazu — opravdu zajímavé a potřebné. A vždycky nás potěší, když dostaneme například takový dopis, jaký nám poslala studentka Karlovy univerzity OLGA HORÁKOVÁ: »S povděkem vítáme každé nové číslo Týdeníku aktualit, který je pro nás dobrým pomocníkem při studiu i veřejné činnosti. Pomocí Týdeníku aktualit šíříte pravdu o životě a práci sovětského lidu. Váš časopis je naším věrným přítelem a druhem v boji za socialismus v Československu. Využíváme ho při naší propagandistické a agitační práci jak ve Svazu mládeže, tak i v rámci SČSP. A nejen to. Pokaždé mám radost, když vidím ve školách — které jako budoucí učitelka navštěvuji — jak děti vystříhávají z Týdeníku aktualit materiály o SSSR. Říká se, že děti jsou naše budoucnost. A je správné, že se už odmalička učí být přáteli Sovětského svazu. Na tom má nemalou zásluhu 1 váš časopis.« Upřímně děkujeme Olze Horákové stejně jako Věře Vávrové z Liberce, Ladislavu Pokornému z Olomouce i dalším čtenářům za jejich vřelá slova o našem časopise. 30. Je zcela přirozené, že v uplynulém roce — v roce výročí vítězství a osvobození Československa — jsme dostali mnoho dopisů, v nichž čtenáři píší o bojovém bratrství sovětských a československých voláků, o událostech oněch let, o přátelství, které je pojí s účastníky války do dnešních dnů. Připomeňme si alespoň některé z těchto dopisů. JAROMÍR VAŇOUS z Mýta u Rokycan píše: »Občané našeho města mají na sovětské osvoboditele nezapomenutelné vzpomínky s mnohými z nich dodnes udržují kontakty. Jedním a z osvoboditelů našeho města byl Petr Fjodorovič Turněv, jehož tanková brigáda osvobodila 12. května 1945 Mýto a Holoubkov. V poválečných letech nás soudruh Turněv, již několikrát navštívil. Členové MV KSČ, MV NF a poslanci MěstNV z Mýta zaslali soudruhu turněvovi dopis: »S hrdostí, láskou a velkou radostí jsme přijali zprávu, že jste byl dne 30. června 1975 přijat naším prezidentem soudruhem Gustávem Husákem a vyznamenán Řádem Bílého lva druhé třídy za pro hiubování přátelství mezi armádami a lidem ČSSR a SSSR. Blahopřejeme Těšíme se z toho o to víc, že jste čestným občanem města Mýta. Na vaše zásluhy o osvobození Mýta nikdy nezapomeneme.« EMÍLIE MORAVCOVÁ z Chrudimi nám napsala: »Za první republiky bylo mnoho těch, kteří neměli přístřeší, řadu měsíců nesehnali práci a často neměli co jíst. Sovětský svaz se pro nás stal nadějí a hvězdou v hořkém životě. Připadalo nám jako sen, když Jsme slyšeli, že v Sovětském svazu je dělník ceněn podle práce, že má svou vlastní důstojnost, že ho nikdo nepokořuje. Proto jsme v květnu 1945 vítali Sovětskou armádu s takovým nadšením. Vždyť nám přinesla nejen svobodu, ale i víru v lepší budoucnost. Prožili jsme tři desetiletí nádherného života. Mám tři syny a naše socialistická společnost mi je pomohla vychovat a poskytla jim vzdělání. Jejich děti jsou obklopeny péčí a láskou celé naší společnosti. 2ijí v míru, jehož největší zárukou je Sovětský svaz.« Podobné myšlenky obsahuje i dopis DARINY MiGAĽOVÉ z Hnúště-Maši. Připomeňme si jeho část: »Sovietsky zväz bol a je našou oporou. V druhej svetovej vojne sa rozhodne postavil do boja proti fašizmu a oslobodil našu vlasť. Za to sme sovietskym tudom nesmierne vdačnL Vojaci Sovietskej armády neľutovali síl, nešetrili životy v boji za slobodu našich národov. Na území našej republiky padlo mnoho sovietskych bojovníkov. Na toto nesmieme nikdy zabudnúť. ZSSR je i dnes, v mierových dňoch, naším najvernejším spojencom. Je najväčším obchodným partnerom Československa. Vymieňame si skúsenosti z výroby, preberáme pokrokové metódy práce a tým upevňujeme priateľstvo medzi sovietskym a československým ľudom.« Velmi zajímavé a vřelé dopisy k 30. výročí nám zaslali rovněž Anna Sekerová ze Zlonic v kladenském okrese, Štefan Stančík z Nitry, Ján Belányi z Ipeľského Sokolce, Alois Kundrata z Ratíškovic a mnozí další. Díky vám přátelé, za vaše srdečná slova o osvobodí telích Československa 1 za vaše upřímná slova adresovaná všemu sovětskému lidu. S tématem boje za svobodu vlasti je úzce spjato téma současného boje za mír, který neúnavně vede Sovětský svaz, Československo i ostatní země socialistického společenství. JAROSLAV MRNKA z Kladna nám k tomu napsal: »Osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou nám umožnilo položit základní kámen k budování spravedlivého společenského řádu. Nebýt Sovětské armády, čekal by celou naši zemi osud Lidic. Naše svoboda stála mnoho obětí, a proto nesmíme připustit, 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 1