Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1977 (X/28-52)

1977-07-11 / No. 28

2 Aktualitu Význomný mezník v boji za mír a socialismus Třetinu století náš starý kontinent nezná války. Evropané žijí již několik let v ovzduší uvolňování napětí a se stále většími nadějemi hledí do budoucnosti. Není to dar nebes,, jak poznamenal ve svém projevu 21. Června v Paříži generální tajemník ÚV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. I. Brežněv, ale výsledek uvědomělého úsilí, cílevědomé činnosti státních i politických činitelů a širokých lidových mas požadujících trvalý mír. Věrnými a důslednými tlumočníky vůle evropských národů k míru, praporečníky pevného, spolehlivého a dlouhodobého míru na našem kontinentě byli a zůstávají komunisté. S novou silou to potvrdila konference komunistických a dělnických stran Evropy, která se konala před rokem. Delegáti 29 komunistických a dělnických stran, kteří se ve dnech 29. a 30. června 1976 setkali v Berlíně, zastupovali téměř třicet miliónů obětavých bojovníků za šťastnou budoucnost pracujícího lidstva bez vykořisťování a útisku. Výsledkem tvůrčích a někdy ostrých diskusí byl jednomyslně přijatý závěrečný dokument, který byl v souladu s tématem konference nazván Za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok v Evropě. Dokonce ten nejzběžnější přehled událostí za uplynulých dvanáct měsíců — základní výpočet oněch nově uzavřených mezistátních smluv a dohod; realizovaných ekonomických smluv; uskutečněných kulturních, vědeckých a dalších výměn; uspořádaných společenských akcí — umožňuje dojít k závěru, že poučky konference o zvláštnostech situace v Evropě a tendencích jejího vývoje se ukázaly jako správné. Cíle zápasu za přeměnu Evropy ve světadíl míru a společenského pokroku, které konference zformulovala, jsou realistické. Jestliže v Evropě celou tu dobu pokračovaly pozitivní změny, je třeba zdůraznit, že důležitou úlohu zde bezpochyby sehrála aktivita komunistů jak v zemích socialismu, tak v zemích kapitalistické části Evropy. Na výsledky berlínské konference, stejně jako na různá jiná usnesení pohlížejí marxistickoleninské strany Evropy jako na návod k jednání. Hned po ukončení konference podnikly vedoucí orgány bratrských zúčastněných stran aktivní praktické kroky k uskutečňování společných závěrů a doporučení. Pokud jde o Komunistickou stranu Sovětského svazu, je známo, že soudruh Brežněv ve svém proje- VI na konferenci v Berlíně prohlásil: »Chtěl bych zdůraznit, že KSSS jej považuje za dokument, který zavazuje naši stranu energicky a vytrvale bojovat za dosažení cílů, jež kolektivně vytyčili evropští komunisté.« Dnes lze konstatovat, že všechny zahraničně politické akce, které za poslední rok uskutečnil Sovětský svaz, plně odpovídaly duchu i liteře doporučení berlínské konference komunistických a dělnických stran. Připomeňme jako příklad alespoň následující. je známo, že účastníci konference považovali za svůj nejdůležitější cíl boj za prohloubení procesu uvolňování pomocí účinných opatření k odzbrojení upevnění bezpečnosti v Evropě. a Návrhy, které SSSR předložil na XXXI. zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1976 na uzavření smluv o zákazu všech zkoušek jaderných zbraní o nepoužití síly v mezinárodních a vztazích, odpovídají ideálům zformulovaným y Berlíně. Výsledky nedávné návštěvy soudruha Brežněva ve Francii jsou novým svědectvím, jak důsledně KSSS usiluje o uskutečnění reálných opatření směřují-, cích k upevnění míru. Dokumenty podepsané v Rambouilleiu — především Společné prohlášení Sovětského svazu a Francie o uvolňování mezinárodního napětí a sovětsko-francouzská deklarace o nešířeni jaderných zbraní — jsou významným přínosem k řešení klíčových problémů současného mezinárodního života, uvolňování mezinárodního napětí, likvidace ohnisek válečného nebezpečí, zastavení horečného zbrojení, odvrácení hrozby jaderné války. KSSS za uplyhulý rok přišla s konkrétními iniciativami, konkrétními návrhy a náměty snad ke. všem zásadním tezím berlínského dokumentu. Totéž lze říci o činnosti ostatních bratrských stran evropských socialistických zemí. Přitom je důležité poznamenat, že každá z těchto stran jednak vyvíjí vlastní aktivní činnost pro upevnění evropského míru a jednak působí společně. Kolektivně navrhují také opatření, která by v podstatě sloužila prohloubení a upevnění procesu mezinárodního uvolňování a dodala mu světového charakteru. Názorně o tom svědčí návrh bukureštského jednání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy z listopadu 1976, aby se všechny státy — signatáři Závěrečného aktu v Helsinkách — zavázaly nepoužít jako první jaderných zbraní a iniciativa o zřeknutí se rozšiřovat existující vojenské bloky v Evropě. Na činnosti směřující k dosažení cílů zformulovaných v Berlíně se aktivně podílejí také bratrské strany západní Evropy. Za uplynulý rok rovněž uskutečnily různá opatření, jejichž cílem byla realizace těch nebo jiných tezí závěrečného dokumentu berlínské konference komunistů. Německá komunistická strana a Francouzská komunistická strana například rozhodně protestovaly proti plánům na rozmístění francouzských vojsk vybavených jadernými raketami poblíž hranic socialistických zemí. Byla uskutečněna schůzka 15 evropských kojnunistických stran ve Štrasburku věnovaná boji proti pronásledování pokrokových sil v NSR, proti zákazu výkonu povolání pro komunisty a demokraty této země. Nedávno se v Bruselu uskutečnilo setkání představitelů 17 komunistických stran západní Evropy, kterč se zabývalo bojem dělnické třídy proti následkům (trize, za požadavky dělnické třídy a hluboké demokratické přeměny. Je samozřejmé, že ve své ušlechtilé činnosti zaměřené na upevnění míru a uvolnění napětí v Evropě nejsou komunisté zdaleka osamoceni. Podle usnesení berlínské konference jsou bratrské strany našeho kontinentu zastánci spolupráce se všemi, kdo jsou ochotni a schopni společně hájit mír a bezpečnost evropských národů. Také v tomto směru bylo za uplynulý rok uděláno nemálo. Evropské komunistické strany se společně s ostatními demokratickými a mírovými silami aktivně podílely na dalším rozvíjení bruselského hnutí za mír a bezpečnost v Evropě. Značným podílem přispěly k uskutečnění moskevského fóra mírových sil a. varšavského shromáždění budovatelů míru. Je důležité podtrhnout, že všechny tyto schůzky jsou během doby stále širší a jsou lépe zastoupeny. To také zajišťuje velký účinek jejich usnesení a jejich činnosti. Po Berlínu komunisté významně přispěli k velké věci boje za mír a uvolnění v našem světadíle. Je však známo, že žádné úsilí v tomto boji nikdy nemůže stačit. Tím spíše je to pravda dnes, kdy odpůrci uvolnění zvyšují činnost, která má uvolnění zmařit. V této souvislosti nelze nepřipomenput vzrůstající aktuálnost myšlenek vytyčených v závěrečném dokumentu berlínskéhd fóra komunistů — myšlenek, že je nutné zvyšovat bdělost a zesílit boj za přeměnu Evropy v kontinent trvalého míru. Praxe uplynulého roku opět potvrdila životnost principů spolupráce bratrských stran uvedených v závěrečném dokumentu berlínské porady. Připomeňme, že jde o spolupráci a solidaritu na základě velkých myšlenek Marxe, Engelse a Lenina za přísného dodržování rovnoprávnosti a svrchované nezávislosti každé strany, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování svobodné volby různých cest v boji za pokrokové společenské přeměny a za socialismus. Důsledné dodržování uvedených principů, vzájemná úcta a respektování zkušeností bratrských stran — to jsou důležité podmínky úspěchu v boji za dosažení cílů, jež stojí jak před všemi komunisty našeho kontinentu, tak před každou bratrskou stranou v její vlastní zemi. Zmiňme se nakonec ještě o jedné věcí. Dnes, kdy imperialistické síly tolik rozvinuly antikomunistickou, antisovětskou kampaň, nabývá výzva berlínské porady k rozhodnému boji proti antikomunismu na aktuálnosti. Rozhodný odpor antikomunistickým a antisovětským vystoupením, všemu tomu, co škodí socialismu a jeho ideálům, není v souladu se zájmy jen některé jednotlivé strany. Takový odpor odpovídá zájmům všech bratrských stran, celého komunistického hnutí. Antísovětské a antikomunistické kampaně, byť se rozvíjely z jakéhokoli důvodu, jsou vždy zároveň zaměřeny také proti bratrským stranám v kapitalistických zemích. Přímý cíl těchto kampaní je klást překážky dalšímu postupu komunistů v třídním boji, zlomit důvěru_ lidových mas k těmto stranám, rozbít demokratické síly. Komunistická strana Sovětského svazu, věrná principům internacionalismu, se rozhodně a důsledně staví na odpor jakýmkoli antisovětským a antlkomunistickým výpadům, ať přicházejí odkudkoli. ★ ★ ★ Generální tajemník ŰV KSSS L. 1. Brežněv na loňské berlínské konferenci evropských komunistů prohlásil: »Jsme přesvědčeni, že výsledky naší konference, která vysoko pozvedla prapor jednoty evropských komunistů, přispějí ke spojení našeho úsilí a k aktivizaci našeho společného boje za životní zájmy pracujících, za demokracii a socialismus, za trvalý mír v Evropě.« Nyní, po roce, lze říci, že konference právě takový výsledek měla. A to znamená, že berlínské fórum komunistů v roce 1976 a jeho výsledky zůstanou v letopisu komunistického hnutí jako důležité datum, jako významný mezník v boji proti imperialismu, za mír, demokracii a socialismus. j*) V. ZAGLADIN i TÝDENÍK AKTUALIT / 28 PARLAMENTY VYZÝVAJÍ K UVOLNĚNÍ NAPĚTÍ jednotné stanovisko v odhodlání prohlubovat uvolnění ve světě, usilovat o mír v Evropě a na celé zemi, demonstrovali účastníci konzultativního setkání představitelů parlamentů států Varšavské smlouvy. V Leningradě se setkaly delegace parlamentů Bulharska, Madarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a Československa, aby si vyměnily názory v duchu Helsink. jako hosté byli přítomni představitelé parlamentu Kuby. Projevy jednotlivých představitelů parlamentů socialistických - zemí odrážely shodný kuis k uvolnění a nadcházejícímu jednání v Bělehradě. »Fakta, svědčí o tom, že důsledné uplatňování tohbto kursu spojeným úsilím socialistických zemí má blahodárný vliv na rozvoj v Evropě i mimo ni, napomáhá dalšímu postupu uvolnění, které jako povzbudivý svěží vítr vytlačuje mraky napětí z politic kého nebe,« řekl předseda Sovětu svazu Nejvyššího sovětu SSSR Alexej Šitikov, »Za dobu, která uplynula od evropské konference, se mír v Evropě upevnil a ekonomické, kulturní, vědecké a jiné styky jsou širší a bohatší. Další pokrok doznala praxe politických konzultací mezi sláty s rozdílným politickým zřízením, byly podepsány závažné dvoustranné dokumenty. Prospěšnou úlohu při vytváření klidnější situace v Evropě sehrála opatření k upevnění důvěry, například včasná informace o velkých vojenských cvičeních a jiozvání zahraničních pozorovatelů na některá z nich.« Výsledky konference v Helsinkách nazval maršálek polského Sejmu Stanislaw Gucwa přesvědčivým potvrzením upřímnosti a prozíravosti programu míru, vytyčeného KSSS. »Závěrečný akt,« řekl, »ukazuje na příkladu evropské skutečnosti konkretizaci principu mírového soužití, potvrzuje územní a politické reality, škrtá politiku studené války.« Představitelé parlamentů hovořili také (a to zaznělo ve všech vystoupeních I o činnosti některých západních účastníků evropské konference, namířené proti uvolnění a principům Helsink. Vedoucí rumunské delegace, předseda Velkého národního shromáždění RSR Nicolae Giosan zdůraznil, že záhy po podepsání Závěrečného aktu začaly tyto síly překrucoval obsah dokumentu, vytrhávaly z kontextu jednotlivé kapitoly a ustanovení a současně se uchýlily k politickému nátlaku a nepřípustnému vměšování do vnitřních záležitostí jiných států, Představitel parlamentu Rumunska řekl, že v následujícím období bude nutné vyvinout další úsilí v zájmu dosažení efektivního pokroku v oblasti vojenského uvolnění a odzbrojení v Evropě, bez kterého nemůže být ani řeči o míru a reálné bezpečnosti na kontinentě. V této souvislosti představitelé parlamentů vyjádřili své znepokojení nad linií nové americké administrativy v otázkách odzbrojení. »Domníváme se, že tato linie je zcela zjevně zaměřena na získání jednostranných výhod pro Spojené státy a je v rozporu se známou vladivostockou dohodou. Podobná kolísání a kličkování jsou velmi nebezpečná,« uvedl vedoucí sovětské delegace Alexej Šitikov. Zdůraznil závažnost doplnění politického uvolnění uvolněním vojenským, zvláště uzavřením dohody o nepoužití jaderných zbraní jako první a dohody nerozšiřovat okruh účastníků NATO a Varšavské smlouvy. Při posuzování perspektiv bělehradského jednání vycházeli účastníci konzultativního setkání představitelů parlamentů v Leningradě z ustanovení deklarace členských států Varšavské smlouvy o tom, že bělehradské setkání musí být pokračováním a rozvojem ducha Helsink, musí proběhnout v tvůrčí, konstruktivní atmosféře jako akce spolupráce a nikoli nešváru. Je tčžké najít jiné město, kde by výzva představitelů parlamentů k míru a konstruktivnímu mezinárodnímu dialogu zněla přesvědčivěji. Z něvských břehů uslyšely národy před 60 lety — vzdor chaosu světové války — leninský Dekret o míru — první státní dokument prvního sovětského parlamentu. Leningrad zná cenu míru. Za války s fašismem zde zahynulo více než půl miliónu lidí, bylo zničeno pět miliónů čtverečních metrů obytné plochy, utrpěly nebo beze stopy zmizely ohromné kulturní hodnoty světového významu. Při poznání podobných faktů člověka bezděky napadají myšlenky o cílech těch, kteří v Bělehradě chtějí zaujmout »tvrdou« pozici. Například některých amerických kongresmanů, v jejíchž projevech zní výzva »zatopit Rusům«. Nebylo by lepší, kdyby vyslechli rozumný hlas ze setkání představitelů parlamentů — zplnomocněných zástupců národů poloviny Evropy — v Leningradě? A. TURUNDA]EVSKI) Na počest říjnového výročí před termínem Pracující socialistického Československa pokládají 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce — které v letošním ruce oslaví všechno pokrokové lidstvo — za svůj svátek. V mnoha podnicích se na počest výročí uzavírají zvýšené socialistické závazky a zkracuií termíny exportních dodávek do SSSR. Členové brigád socialistické práce závodů trastu Chepos se minulý týden setkali v Hradci Králové, aby projednali, jak nejlépe splnit závazek, který si dali — všechnu produkci určenou pro Sovětský svaz odeslat v jubilejním roce do 15. prosince 1977. Setkání se zúčastnili pracovníci akciové společnosti Technoexport. V posledních letech se v SSSR zvlášť rychle rozvíjí chemický průmysl, roste výroba průmyslových hnojiv a petrochemických produktů. Při plnění velkých produktů. Závody trastu Chepos vyrábějí pro SSSR zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl, a kompletní pivovary, cukrovary mlékárenské závody. Tyto dodávky každoročně rostou. V nynější pětiletce se ve srovnání s minulou zvýší o 120 procent. V rámci mezinárodní dělby práce dostanou českoslovenští partneři ze Sovětského svazu zařízení pru chemický průmvsl a suroviny. : . Vedoucí brigád socialistické práce, aktivisté Svazu Československo sovětského přátelství, hospodářští a obchodní pracovníci si na poradě vyměnili pracovní zkušenosti, hovořili o překážkách v úspěšném plnění úkolů, co je třeba udělat pro dřívější splnění závazků k výrobě exportních dodávek do SSSR v letošním jubilejním roce «i v celé pětiletce. jud)