Týdeník Aktualit, leden-červen 1978 (XI/1-26)
1978-01-02 / No. 1
Aktuality Co se očekává od návštěvy soudního Breíněva v Bonnu? Omysl soudruha L. I. Brežněva navštívit v blízké době Německou spolkovou republiku, — jak vyplynulo z besedy se zpravodajem listu Pravda, — zaktualizoval otázku sovětsko-západoněmeckých vztahů. Je příznačné, že odborníci-germanisté I lidé, kteří nemají nic společného s politikou, jsou stejného názoru jako soudruh Brežněv, že jeho cesta do Bonnu a rozhovory s kancléřem Schmidtem přispějí nejen k dalšímu rozvoji sovětskozápadoněmecké spolupráce v řadě oblastí, ale poslouží také širším zájmům uvolňování napětí a míru v Evropě. Se jménem L. I. Brežněva je spojena zásadně nová etapa rozvoje dvoustranných vztahů, které dlouho zůstávaly na mrtvém bodě a dnes jsou aktivním činitelem pozitivního vlivu na evropské záležitosti. Mezinárodní pozorovatelé nejednou .frladně hodnotili vzájemné pochopení při setkáních soudruha L. I. firežněva s Willym Brandtein 1 Helmutem Schmidtem. Usnadňovalo to hledání společné cesty pro řešení složitých aktuálních problémů. Tento duch vzájemného pochopení je charakteristický také pro setkání Gromyka s Genscherem a odráží se na všech úrovních spolupráce. SSSR chce spojit své úsilí s NSR, 1 s dalšími zeměmi, aby dosáhly omezení horečného zbrojení, a odvrácení hrozby jaderné války. Výměna názorů mezi Brežněvem a Schmidtem na odzbrojení a na vídeňská jednání může uspíšit pokrok na této cestě. Západní Němci, kteří draze zaplatili za druhou světovou válku, by měli především první podpořit návrhy soudruha Brežněva na vzájemné zastavení výroby neutronových zbraní. Pro NSR je neutronová bomba vzhledem k hustotě obyvatelstva 21krát nebezpečnější než pro Sovětský svaz. Každý neví, že po podepsání moskevské smlouvy zaujímá NSR první místo mezi obchodními partnery SSSR na Západě. Od roku 1970 do roku 1976 se výměna zboží mezi SSSR a NSR zvýšila pětinásobně a dosáhla částky 11 miliard marek. Hospodářskou spoluprací mezi SSSR a NSR charakterizují velké a dlouhodobé projekty. Sovětští odborníci se domnívají, že návštěva soudruha Brežněva bude novým impulsem dalšího rozvoje hospodářské spolupráce a že budou uzavřeny nové smlouvy a dohody. Je to tím pravděpodobnější, že intenzívní rozvoj Sibiře a zejména využití ložisek ropy a zemního plynu vytváří novfe perspektivy pro vzájemně výhodnou kooperací. Ale každý krok na cestě spolupráce a uvolňování není snadný, neboť odpůrci zlepšení situace nesložili ruce v klín. Někteří činitelé typu F. 1, Strausse kladou všemožné překafky. Nestačí jim rozhlasové stanice Svoboda a Svobodna Lvřopa, a proto založili v Mnichově společně s r.IA Mezinárodní výzkumné středisko. Využívají prostě každé příležitosti k zostření situace v otázce Západního Berlína. Přesto ale tyto síly neurčují dnešní sovětsko-západoněmecké vztahy. Při návštěvě NSR se člověk stále víc přesvědčuje, že spolkový občan prohloubení vzájemně výhodné spolupráce vítá. S návštěvou soudruha Brežněva spojují mnozí západoněmečtí obyvatelé naději na další dobré a pozitivní změny ve vztazích mezi SSSR a NSR. A pochopitelně stejně tak i občané sovětští. VLADIMtR LOMEJKO.r politický komentátor APNj Jedině rozumná cesta Nový významný návrh L. 1. Brežněva na vzájemné zřeknutí se výroby neutronové bomby ukazuje jedinou rozumnou cestu k zastavení horečného zbrojení. Ted by se měl vyjádřit Washington — napsal v Pravdě z 30. p%osince 1977 jurij Žukov, člen předsednictva Světové rady míru. Světová rada míru dostává mnoho protestů z celého světa proti pokusům NATO získat od západoevropských spojenců USA souhlas s rozmístěním této barbarské zbraně na jejich území, poznamenal J. Žukov. Situace proto naléhavě vyžaduje nejvyšší bdělost mírových sil a vzestup zápasu proti neutronové bombě. Podle ohlasů z celého světa lze soudit, že nová iniciativa generálního tajemníka ÜV KSSS a předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, který navrhl dohodu o vzájemném zřeknutí se výroby neutronové bomby, odpovídá nejtajnějšímu přání národů. Nebezpečné pokusy V roce 1977 bylo komunistické hnutí nejednou svědkem snahy buržoazie vklínit se mezi přirozené diskuse komunistických stran a z jejich rozdílných názorů na některé otázky se pak buržoazie pokoušela dělat neshody a z neshod rozkol, píše časopis Kommunist. Za hlavní zbraň ideově politického boje si buržoazie zvolila antikomunismus a jeho podstatu — antisovětismus, který vyjadřuje imperialistickou koncepci boje proti reálnému socialismu pomocí tzv. ideologické eroze, snahu znepřátelit SSSR se socialistickými zeměmi a KSSS s jinými oddíly světového komunistického a dělnického hnutí. Celá tato činnost — jak poznamenává časopis — může být za určitých podmínek nebezpečná pro kteroukoli stranu, může izolovat boj revolučních sil dané země od světového revolučního procesu a od jeho hlavní záštity — států reálného socialismu. Avšak obětování principů pro taktické výhody nepřineslo nikdy nikomu nic než porážku. Provize za služby Tel Aviv se stal po Spojených státech amerických druhým největším dodavatelem zbraní Pinochetovu režimu. List Pravda z 28. 12. 1977 uvádí, že chilská junta si v Izraeli objednala velkou dodávku protitankových raket. Příčinou rozvoje vojenské spolupráce sionistických předáků a chilské junty je především to, že jsou nepříliš pečlivými prostředníky mezi USA, některými západoevropskými státy a těmi režimy, kterým tyto státy z různých důvodů nechtějí poskytovat přímou vojenskou pomoc. Zákazníci se snaží choulostivé úkoly izraelských prostředníků uchovávat v tajnosti. Když se začátkem loňského roku objevily ve světovém tisku zprávy o plánech Izraele dodat do Chile rakety Sea Arer, které jsou nepatrnou modifikací amerických raket Sidewinder, vzniklo nebezpečí, že bude odhalena nepěkná zákulisní úloha amerického vojenskoprůmyslového komplexu. Tehdy spustil Washington htfíasné propagandistické tažení. Zazněly dokonce »hrozby«, že bude zastaven program vojenské pomoci Izraeli. Jak vážně byly tyto hrozby míněny, ukazuje nový program pomoci cizím státům, který nedávno schválil americký Kongres. Hlavní podíl dotací ve výši 1,8 miliardy dolarů je určen pro Izrael, připomíná Pravda. Vídeň po dalším kole jednání Na vídeňských rozhovorech nebylo zatím dosaženo konkrétních závěrů, — konstatovaly Izvestija v komentáři k výsledkům 13. kola. Západní účastníci komplikují jednání požadavkem, aby země Varšavské smlouvy snížily stav svých ozbrojených sil a výzbroje téměř trojnásobně více než státy NATO. Vídeňská jednání zůstávají pro toto stanovisko západních států na mrtvém bodě, ale na druhé straně vidíme jiný obrázek — vojenský potenciál západní Evropy roste. Vojska NATO mají být vybavena okřídlenými raketami a plánuje se rozmístění neutronové bomby v západoevropských zemích. Všechna tato opatření přijímají západní státy v době, kdy se jedná o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě. Vídeňská * jednání přece nemohou a nesmějí sloužit jako pláštík rostoucího vojenského potenciálu západní Evropy. V ZRCADLE SOVĚTSKÉHO TISKU TÝDENÍK aktualit / 1 ka vzdělání, na A. Trefnou pozornost věnovaná ochraně zdraví, v níž vidí jeden z příkladů péče státu o člověka, na j. Splitka článek q ochraně životního prostředí a pozorném vztahu k přírodě, na V. Procházku rovnost všech před zákonem atd. . . Řada čtenářů, mezi nimi Josef Hakl z Nové Páky, Anna Semanová z Novosadu, Karel Zelinka z Havlíčkova Brodu a další, zdůrazňují velký význam nové sovětské ústavy pro všechny socialistické země i pro Československo. Část uvedených ohlasů na návrh nové Ústavy SSSR a na přijetí základního zákona, stejně jako četné dopisy v Týdeníku aktualit k nejrůznějším stránkám československo-sovětského přátelství a spolupráce, nás opravňují považovat minulý rok za rok dalšího upevněni spojení redakce se čtenáři. Doufáme. že v novém roce 1978 bude toto spojení ještě těsnější a plodnější. Drazí přátelé! Posíláme vám o novém roce nejsrdečnější pozdravy a přání zdraví, Štěstí a dalších úspěchů ve vaSí práci ve prospěch socialistického Československa. Upřímně děkujeme všem, kteří nám zaslali pozdravy a přání tvůrěích úspěchů v roce 1978. Jsme vdéěni i těm, kteří nám svými radami, návrhy a připomínkami spojenými silami pomáhali řešit úkoly, které stály před Týdeníkem aktualit v loňském roce — roce 60. výročí Velkého října. Ohlédnete-li se zpět, můžete se přesvědčit, že se redakce snažila zaměřit pozornost čtenářů na nejvýznamnější témata, která ukazovala velikost úspěchů sovětských lidí v jubilejním roce. Bylo to například vyprávění o práci a lidech na stavbě Kamazu či sajansko-šušenské hydroelektrárny, o kurské magnetické anomálii, o životě za polárním kruhem, o dělnících Kirovóvá závodu v Leningradě a mnoho jiných. Řadu témat jste nám přímo napověděli. Po tři měsíce jsme na stránkách Týdeníku aktualit uveřejňovali dokumentární vyprávění V. Konvisara Dějinná křižovatka o VI. konferenci SDDSR a o pobytu V. I. Lenina v Praze. Významu Velké říjnové socialistické revoluce — hlavní událostí dvacátého století — byly věnovány materiály dvou besed u kulatého stolu APN, řada článků a vystoupení. Pozornost čtenářů si získala rubrika Pod praporem Října věnovaná československým internacionalistům, kteří přispěli svým dílem k vítězství mladé republiky Sovětů na bojištích občanské války. Bohatý obsah mělo sváteční dvojčíslo Týdeníku aktualit, které bylo celé věnováno výročí Velkého října a úspěchům sovětských lidí za uplynulých šedesát let. Svědectvím velkého zájmu našich čtenářů o různé stránky života země Sovětů byly výsledky soutěže 60 let leninskou cestou. Významné místo věnovala redakce průběhu všelidové diskuse o návrhu nové Ústavy SSSR, a když byl tento důležitý dokument na sedmém mimořádném zasedání Nejvyššího sovětu SSSR schválen, vysvětlování jeho jednotlivých kapitol a článků, jeho význam pro sovětský lid. Jsme rádi, že i mnozí z vás aktivně reagovali na vznik tohoto historického dokumentu a vyjádřili se 0 něm s nejvyšším uznáním. »Poprvé v dějinách lidstva,« napsal nám Milan Trefný z Prahy, »byl vypracován návrh ústavního zákona, který vyjadřuje hlavní rysy vyspělé socialis tické společnosti a zakotvuje všechny rozhodující předpoklady pro výstavbu komunismu. Tento závažný právní a politický dokument... se pro všechny socialistické země plným právem stává spolehlivým a obecně platným ukazatelem dalšího postupu vpřed.« Ján Bučko z Nitry ve svém dopise připomíná ty články ústavy, ve kterých se hovoří o právech a povinnostech sovětských lidí, a dále píše: »Velmi srdečne prajem sovietskym ľudom, aby sa im tento manifest výstavby komunizmu podarilo realizoval, a úprimne si želám, aby sa nová Ústava ZSSR stala jasným majákom na ceste ku komunizmu.« V. Pavlíček z Libušina podtrhuje výjimečný význam kapitoly o zahraniční politice, zařazené do sovětské ústavy. »V článcích věnovaných zahraniční politice Sovětského svazu,« píše. »je podle mého názoru nefpoástatnější, že tato první socialistická země na světě bude 1 nadále dodržovat zásady nepoužívání síly a pohrůžek silou a zásady svrchovanosti, rovnosti a nedotknutelnosti hranic ve vztazích k ostatním zemím.« Jak konstatuje J. Provázek z Pelhřimova, »to, co dokázal Sovětský svaz za šedesát let, to na Západě nedokázali ani za dvě stě let. Právo nu práci, právo na spráuedlivou odměnu za ni, prá vo na bezplatnou lékařskou péči. Tato práva a řada dalších nezaručuje země proklamovaných svobod, USA, svým občanům dodneška.« Pozornost J. Pitoňáka z Popradu upoutalo ustanovení ústavy o všelidovém charakteru sovětského státu. »Teší nás skutočnosť, píše, »že práve v jubilejnom roku 60. výročia VOSR vojde nová ústava do histórie 'ako dokument budovania komunistickej spoločnosti.« »Je mnoho článku v sovětské ústavě, které nutí k zamyšlení, k porovnání,« píše Jarmila Mikolášová ze Slaného. »... v nové Ústavě SSSR je zakotveno i právo na obydlí. A ústava vysvětluje: Toto právo je zajišíováno rozvojem a ochranou státního a společenského bytového fondu, podporou družstevní a individuální bytové výstavby, spravedlivým a veřejně kontrolovaným rozdělováním obytné plochy poskytované v rámci programu bytové výstavby a rovněž nízkým nájemným. Není tento článek tou nejpřesvědčivější odpovědí všem. kteří nechtějí vidět pravdu, kteří záměrně šíří nepravdy o zemi, která pokud jde o zabezpečení svých občanů a jejich lidská práva je ve světě na prvním místě?« Na V. Kovaříka zapůsobilo největším dojmem to, jak je v ústavě řešena otáz Slow ke čtenářům Časopis se vytváří kolektivně — redakcí i čtenáři, spočívá na jejich dialogu. Pouze v tom případě je možné hovořit o skutečně živém, aktuálním časopise. Týdeník aktualit je vydáván pro vás, naši českoslovenští přátelé. Snažíme se, abyste dostali co nejvíce užitečných a potřebných informací o zkušenostech Z výstavby komunistické 'společnosti v SSSR, vytvářeni její materiálně technické základny, výchovy nového člověka. Z dopisů vyplývá, že naše čtenáře zajímají nejrůznější stránky života Sovětského svazu a také informace o rozvoji a upevňování přátelství mezi národy našich zemí. Na koncepci našeho týdeníku se můžete podílet i vy, vážení čtenáři svými radami a upozorněními kritickými připomínkami a přáními, svou aktivní účastí na jeho tvorbě. Pracujeme přece na společném., díle — budujeme společnost, v níž je hlavním bohatstvím člověk, harmonický rozvoj jeho osobnosti, plná realizace jeho tvůrčích schopností, jeho zdraví a štěstí. Když vás seznamujeme s našimi úspěchy a problémy, chceme výrazně ukázat, jakým způsobem jsme' úspěchů v oblasti ekonomiky, vědy, kultury a sociální politiky dosáhli a jaké těžkosti jsme museli přitom překonávat. Chtěli bychom za každým úspěchem v kterékoli oblasti vidět člověka, neboť je dílem jeho rukou, rozumu a srdce. »Člověka budoucnosti,« řekl Maxim Gorkij, »vidím ne jako aflděla s křidélky, ale zamilovaného do své práce a zdokonalujícího se v ní.« Vyprávění o sovětském člověku, vlastenci a internacionalistoví, který je těsně spjat s kolektivem a rozhodně odmítá jakýkoli projev měšťáctví, nepotřebuje ani přikrašlování, ani lživou nadsázku. Stejně jako dříve vás budeme seznamovat s názory odborník^, kteří se těší autoritě nejen v Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Vždyť v našem světě, přesyceném informacemi, získává osobnost autora, jeho emocionální vztah k událostem a jevům i důvěra k němu zvláštní význam. i Naše odpovědnost k vám, přátelé, je v novém roce veliká. Je to rozhodující rok desáté sovětské a šesté československé pětiletky, je to rok 60. výročí Sovětské armády a 60. výročí Komsomolu. Spolu s národy Československa oslaví sovětští lidé významné 30. výročí Vítězného února. Přirozeně, že těmto výročím věnujeme nejednu stránku Týdeníku aktualit. Pozornost čtenářů nás zavazuje tím spíše, že v nadcházejícím roce oslaví redakce ještě jedno skromné jubileum — desáté výročí Týdeníku aktualit. Ujišťujeme vás že se i nadále budeme snažit, abychom vaši důvěru ani vaše naděje nezklamali. Přejeme vám všechno nejlepší! i/