Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1959 (IX/26-52)

1959-07-02 / No. 26-27

Vyznamenané kolektívy a jednotlivci k 10. výročí pionýrské organizace ČSM VYZNAMENANÍ „ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU“: kolektiva pracovníků Casa pionýrů a mládeže Kle­menta Gotiwalda v Bratislavě. VYZNAMENANÍ „ZA VYNIKAJÍCÍ PRÄCI“: Dismanovu důtskžnm rozhlasovőmu souboru Čes­koslovenského rozhlasu v Praze, kolektivu pracovníků Domu pionýrů a mládeže V Brně, kolektivu pracovníků Domu pionýrů a mládeže v Gottwaldově, kolektivu pracovníků Domu pionýrů a mládeže ve Znojmě, Karlu Brázdovi, skupinovému vedoucímu pionýr­ské organizace v Třešti, Jaroslavu Fajtlovi, řediteli jedenáctiletky v Chebu, Alžbětě Houskové, pracovníci MNV v Písku, Vladimíru Kratochvílovi, pracovníku krajského výboru Národní fronty v Olomouci, Zdeně Lejhaneové, předsedkyní ZO KSČ Tesla * Blatné, Vlastě Lldralové, skupinové vedoucí Jedenáctllet­­ky v Prachaticích, Františku Marvanovi, tajemníku okresního výbo­ru KSČ v Tišňově, Miladě Rampasové, redaktorce Časopisu „Vedou­cí ponýrů“, Eleně Suchovské, tajemníci SÖV ČSM v Brati­slavě, Zdaru Sulkovi, řediteli školy v Gottwaldově, Josefě Znášikové, redaktorce Časopisu „Vedůcl pionierov“ v Bratislavě. Cestní titul „zasloužilý Školský pra­covník": Igoru Klossovi, okresnímu školnímu inspektoro­vi ve Svitavách, Josefu Koperovi, krajskému školnímu inspekto­rovi v Košících. Cestný titul „zasloužilý uCitel“: Františku Borunskému, řediteli osmlletky v Had, Viktorii Ivanové, zástupkyni ředitele osmlletky Ü Košicích, Ludvíku Hodulákovl, řediteli Okresního domu pionýrů a mládeže ve Valašském Meziříčí, Anně Lafákové, pracovnici Domu pionýrů a mlá­deže Kl. Gottwalda v Bratislavě, Janu Papežíkovl, řediteli školy v Nové Vsi, Aloisů Poledňákovi, tajemníku ÜV ČSM v Praze. Déle bylo vyznamenáno 28 soudružek a soudruhů titulem „Vzorný učitel". Z PŘEDSEDNICTVA odborového svazu Na své pravidelné schůzi projednávali členové předsednictva návrh na plán činnosti Ov našeho odborového svazu na celé funkční období, tj. do roku 1961. Největší část plánu se zabývá úkoly od­borového svazu při přestavbě školství. Tak se zde např. navrhuje svolat několik celostátních aktivů, které by řešily aktuální problémy odborové práce: aktiv o výměně zkušenosti z pomoci odborářů pio­nýrské organizaci a organizaci ČSM, o práci odbo­rových organizací na dvanáctlletkách, celostátní konferenci o pomocí vědy socialistické výstavbě, celostátní seminář o otázkách výchovy a provozní práce na školách, celostátní konferencí o zkuše­nostech ze spojování výchovy s výrobní prací a se životem lidu. Návrhem plánu se bude zabývat pří­ští plenární schůze CV svazu. Dále předsednictvo projednalo současný stav prá­ca ROH mezi studenty vysokých škol. členství stu­dentů v ROH je dnes často formálni, studenti vcel­ku neznají nebo podceňují úlohu ROH na vyso­kých, školách. Příčina tohoto stavů je mimo jiné 1 v dosavadním Jednostranném zaměření práce Odborové Organizace se studenty na činnost sociál­ní a kulturní. Proto předsednictvo schválilo zá­sady pro práci ROH mezi studenty, které budou Ottštěny ve Zpravodaji. Odpoledne se členové předsednictva sešil s ve­doucími pracovníky OV svazu a projednali metody práce ústředního výboru, předsednictva, jeho ko­misi a aparátu. Tento metodologický seminář při­spěje k zlepšení práce mejvyšších orgánů našeho svazu v době, kdy se odborovým organizacím do­stává stále větších práv v účasti na řízení na­šeho hospodářského a kulturního života. r Uplynulý školní rok, o němž se v minulých dnech na škálách, v tisku a rozhlase hodně hovořilo, byl příznačný ještě jedním pozoru­hodným a novým rysem. Škola a výchova mlá­deže se dostala do středu zájmu naší veřej­nosti tak jako nikdy předtím. A projevilo se to nejen ve slovech a v deklaracích. Jde o široký veřejný zájem, podnícený a usměrňovaný stra­nou, provázený 1 konkrétními činy. Tento zájem rozvířený diskusemi před XI. sjezdem strany a usměrněný známými tezemi o školství, které se opět projednávaly a dis­kutovaly na školách, v závodech a ve spole­čenských organizacích, vyvrcholil pak dubno­vým zasedáním ústředního výboru strany. Tím ale věc zdaleka neskončila. Naopak, stranické usnesení bylo nástupem k organizovanému úsilí na pomoc úspěšné přestavbě školy, která byla označena za všenérodní úkol. Připomeňme sl některé akce, které následo­valy po dubnovém zasedání. Záhy se ve všech krajích konaly aktívy komunistů, jichž se kromě učitelů a školských pracovníků zúčast­nili straničtí pracovníci, ředitelé závodů, funkcionáři národních výborů, odborového hnutí, sdružení rodičů a přátel školy a jiní ve­řejní činitelé. Takovéto aktivy se koncem května a počát­kem června konaly pak ve všech okresech. Je­jich posláním bylo seznámit veřejnost s pro­blematikou přestavby, získat jí pro aktivní po­moc, hledat možnosti a zdroje pro úspěšnou realizací usnesení v podmínkách kraje a okre­su, diskutovat problémy, které s tím budou spojeny. Obdobný obsah a poslání mají i ve­řejné stranické schůze na školách, závodech, vesnicích a na Jiných pracovištích, které nyní Ještě probíhají. Po těchto akcích budou zasedat pléna kraj­ských a po nich okresních výborů strany, vě­nované otázkám školy, výchovy mládeže a rozvoje vzd&lání pracujících. Projednají ná­vrhy komplexních plánů přestavby školství v krajích a okresech. V těchto plánech budou uplatněny podněty a připomínky z předešlých aktivů a diskusí. Potud akce jen stranických orgánů a orga­nizací. Z jejich rozsahu i připravenosti je patrno, jaký důraz strana na tento úkol kla­de a Jak systematicky dubnové usnesení za­jišťuje. Pomoc škole a výchově mládeže se stává součástí plánů činnosti 1 jiných veřej­ných Institucí, např. národních výborů, odbo­rových svazů, Společnosti pro šíření politic­kých a vědeckých znalostí, samozřejmě i sdru­žení rodičů a přátel školy apod. Naše veřej­nost se s touto problematikou v daleko větší míře seznamuje také v denním tisku (Rudé právo jen v červnu přineslo čtyři úvodníky a mnoho jiných článků), v rozhlase, v televizi a ve filmu. Již z tohoto neúplného výčtu Je zřejmé, Jaký proud, ba přímo široké hnutí na pomoc škole, komunistické výchově a vzdělání mládeže vy­volala strana, hnutí, Jehož význam ocení zvlášť starší soudruzi. Jen si vzpomeňte, co jsme se v minulostí navolali po větší pomoci veřejnosti škole I Věděli Jsme, Že škola, i když má ve výchově mládeže vedoucí roli, sama může tento úkol jen stěží zvládnout úspěšně, že naše snaha mnohdy nestačí, že je tu třeba spojit síly všech, kteří na mládež působí a na její výchově se podílejí a kteří mohou a chtějí pomocí. Nuže, dnes jsou vytvořeny podmínky pro to, aby tato dávná přání pedagogů mohla být plně realizována. Jednu stránku principu spojení školy se životem lze spatřovat i v tom, že se veřejnost takto aktivně účastní výchovy mladé generace. Soudruzi učitelé a ředitelé sl větštrioS tuto výhodnou situaci uvědomuji a jsou vděčni na­šim pracujícím za nabídnutou pomoc i za při­pomínky k prácí školy. Mnoho takových pře­svědčených hlasů byla slyšet na zmíněných aktivech a jiných učitelských shromážděních, několik jsme jich četli i v Učitelských novi­nách. Vyskytuji se však 1 případy nepochopení, které by mohly znamenat výchovné ztráty 1 škody. Uveďme si některé. Na jisté veřejné stranické schůzi se přihlá­sila do diskuse paní a řekla: „Můj manžel je zámečník, leccos dovede udělat a ^ chtěl by škole'pomoci v technickém kroužku." Načež jí ředitel školy odpověděl: „Paní, ale ta práce se neplatí.“ „Já se neptám na placení, to jste ml nerozuměl, manžel to chce dělat zadarmo," odpověděla paní dosti zklamaně. Takovátoi reakce ředitele, který nevystihl situaci, asi sotva získala zájem a chuť rodičů k spolu­práci. Je obecně známa ochota a dobrá vůl8 na­prosté většiny závodů při zavádění výrobního vyučování na 3. stupni. Zde velmi záleží na škole, zvláště na těch učitelích, kteří konají pedagogický dozor, aby se tyto nově a tak slibně se rodící vztahy mezí školou a závodem rozvíjely úspěšně a aby se upevňovaly. Těmto vztahům, které mají pro obě strany velký poll­­tickovýchovný význam, by jistě neprospělo, kdyby s žáky do závodu chodili „otrávení“ učitelé, kteří by různými poznámkami dávali najevo svou skepsi vůči těmto novým formám výchovy. Takovýmto konzervativním soudru­hům, kteří se Ještě vyskytují, bychom tento odpovědný úkol svěřovat neměli. Objevila se také obava z kritiky práce školy od veřejnosti, která nyní prý může být častější. Onen soudruh, který Ji vyslovil, sl vykládal účast veřejnosti na výchově mládeže trochu jednostranně. Viděl ji v tom, že veřejnost po­může stavét školní budovy, budovat a vybavovat školní dílny, že bude působit na rodiče slabých a zlobivých žáků apod. Dnes však jde o víc, o skutečnou účast pra­cujících na řízení. Tento základní princip so­cialistické demokracie platí a bude stále více platit 1 pro školský úsek. Škola přece není a nemůže být jen věcí učitelů, je to vysloveně věc veřejného společenského zájmu. Vždyť jde 0 výchovu mládeže — budoucnosti národa. Proto se nemůžeme divit, že si naši pracující budou stále více všímat výsledků práce školy, že se budou více vyjadřovat k řízení školy a školství nebo k osnovám a učebnicím. Což nebyla např. oprávněná a potřebná kritika rodičů, že vyučo­vání v letošním závěru školního roku bylo silně narušeno a že by se to v příštích letech mělo rozhodně zamezit? Budeme-lí naslouchat připomínkám veřejností k prácí školy čl jiného výchovného zařízení a budeme-11 je akceptovat, prospějeme naší mlá­deži a nakonec 1 sami sobě. Je ovšem možné, že důvod kritiky bude osobní, neobjektivní. Dnes se 1 proti takovýmto osobním, nespraved­livým obviněním můžeme víc opřít o své spo­jence, o stranu, národní výbor, odborovou or­ganizaci, o sdružení rodičů ap. Máme na pomoc veřejné mínění. A máme 1 možnost na toto mí­nění pedagogickou propagandou působit, vy­chovávat ty, kteří se na školu dívají zaujatýma rodičovskýma očima. I pro toto působení jsou dnes podmínky nesrovnatelně příznivější. Obavy z účastí veřejnosti na výchově mládeže 1 na práci školy mohou tedy být většinou jen tam, kde není jistota, že mládež je vychovávána v duchu Ideji, na nichž se naše společnost roz­víjí. Takových případů nebude mnoho. A 1 ti, kteří nevěří čl pochybují, se brzy přesvědčí, žu tato účast je mocnou výchovnou silou, jejíž vý­sledky se brzy blahodárně projeví především na samé mládeži. —Jd— VELKÁ PŔÍLÉŽITOc Mladí se chystají na festival B Na počest VII. světového festivalu mládeže a studentstva vyhlásily svazácké organizace závazky, které představuji hodnotu 450 milió­nů korun. Tomu, kdo si myslí, že sliby zůstanou Jen na papíře, můžeme prozradit, že z tohoto účtu' už odečti Ústecký kraj 14 miliónů, Brno 6 miliónů, Jihlava 3 milióny atd. Tempo plnění závazků se v poslední době rychle stupňuje. V Pražském kraji např. splnila mládež jen za duben závazky v hodnotě čtyři a půl miliónu. B V dřívějších letech se svnzáci zavazovali ponejvíce ke sběru, k brigádám a k festivalo­vým sbírkám. Nyní se stále častěji objevují ná­ročné závazky, které ukazují na rostoucí vy­spělost mladých lidí a kolektivů. Na Liberecku např. ustavili 20 čet v zemědělských druž­stvech a prohlásili jednu okresní a tři místní meliorační stavby za stavby mládeže. V Ostravě upraví svazáci do příštího jara tisíc hektarů luk a pastvin. V Pelhřimově zorganizovali dvoudenní brigádu, při níž pracovalo 150 mla­dých lidí — z toho 50 zedníků-svazáků — na stavbě družstevníko kravína. V Benešově vy­hlásili žáci z průmyslovky stavbu školy za svou stavbu. Znojemští svazáci uzavřeli patronát s cihelnou a organizují tam odpolední brigády na výrobu cihel. B Letošní festivalový roěník soutěže tvoři­vostí mládeže se koná v týdnu od 29. června do 5. července v Brně pod názvem „Setkání mládeže". Účastníci, kteří právě nesoutěži, mají na vybranou bohatý program. Mohou jít na besedu se starými komunisty do Muzea dělnic­kého hnutí, mohou putovat „Po stopách mla­dého Klementa Gottwalda", zúčastnit se kon­ference mládeže pracující v zemědělství nebo si Jít poslechnout do Janáčkovy opery koncert mladých umělců, kteří zvítězili v předfestl­­valové soutěži. Aspoň jeden večer sl přece půjdou mladí také zatančit, ať už na Stadión nebo na náměstí v Husovlcích, v Králově Poli nebo na kníničskou přehradu. Tančit se bude prostě všude I S Na svazáckých košilích se pěkně vyjímají čestné odznaky a vyznamenání. Při nedávné konferenci mládeže v dopravě dostalo čtyři­advacet svazáků odznak nejlepšího pracovníka ministerstva. 2e to nebylo zadarmo, dokazuje těchto několik čísel: Mládežnický kolektiv s. Barcíka z Chebu a parta soudruhů Šotera, Šuby a Gánovského ze Spišské Nové-Vsi odvezly bě­hem dýou měsíců 75 těžkotonážních vlaků; znamená to, že navíc odvezly 52.000 tun a ušetřily přitom na mazivu a topivu za jediný měsíc 13 tisíc korun. Jen na Ústeckú pracuje v dopravě 46 svazáckých kolektivů. B Nejen n nás, ale v celém světě vstupují pří­pravy na festival do vrcholného stadia. V Číně se chystá na cestu do Vídně 400 mladých lidí, mezi nimiž jsou zastoupena všechna zaměst­nání, všechny strany a všechna náboženská vyznání. Čínská delegace přichystala program ve znamení hesla „Ať rozkvete sto květů“. B Mládež Německé demokratické republiky se obrátila ke katolické mládeži Rakouska s do­pisem, kde zve ještě před festivalem delegaci této organizace na návštěvu do své země. je to reakce na to, že jistá část rakouské kato­lické mládeže podlehla falešné propagandě sil, které pracují proti festivalu, a zaujala ne­přátelské stanovisko proti zemím se socialistic­kým společenským zřízením. „Přijeďte k nám a přesvědčte se na vlastní oči, jak v naší zemi mládež skutečně žije,“ píší členové Národního výboru NDR pro přípravu festivalu. Zůstala po nich ozvěna kroků a písní, zůstalo mnoho vzpomínek a taky trochu stesku. Ulice Prahy se vyprázdnily. Skončil pionýrsky tý­den, tak krátky i dlouhý zároveň. Dlouhý tou spoustou událostí, kte­ré se do něho musely vejít, a krát­ky jako všechno, co je krásné. • j. Jak to všechno za-22. Cal0? ^čátků bylo nejmíň devatenáct. v Tolik, kolik máme června krajů; a tedy í kraj­ských delegací. Při­jížděly ui od neděle na různá ná­draží, v různou dobu. České Budě­jovice v pondělí minutu po polední, Ostí nad Labem v Jedenáct hodin, Plzeň v půl Jedné. Ten okamžik, když konečně poslední pionýr z de­legace stál už před svým autobu­sem — to byl začátek. Ve tři čtvrti na dvě přijela na hlavní nádraží delegace kraje Olo­mouc. Z tlampače se rozléhá dvora­nou pokyn: „Prvních deset autobu­sů pro kmenovou delegaci, ostatní pro soubory.“ A už se mezi cestu­jícími objevují červené rádiovky — první, druhá, pátá, osmá, čtrnáctá, ne, nedopočítáš se. Trochu unavené tváře po cestě, ale v očích zvědavé ohníčky. Prvních deset vozů pro kmenovou delegaci — a kdo jsou tt ostatní? To Jsou členové ústředního kola STM, turisté, sportovci. Rozdíl mezi nimi? Tmavovlasý pionýr (zřejmě Jeden z té druhé skupiny) stručně vysvětluje: „Tamti se přijeli dívat, my budeme tančit, zpívat, sporto­vat." Nakonec však všichni dělali všechno. Někdy ti z „kmenových" zpívalt víc... A pak už jeden autobus za dru­hým odjížděl ze stanoviště před fiádražím. Směr — Jiřího náměstí a třída Wtlhelma Piecka, čeká tam dočasný domov, čekají přátelé. . q Ono to není JenoM 2 ď fale, mluvit s minis­trem. člověk by Cekal v trému nebo aspoň roz­června Paky- Ale hned druhý den pionýrských slav­ností, Den mladých techniků a pří­rodovědců, ukázal něco Jiného. Pio­nýři přtšll za svými mintstry na be­sedu — a také s ntmt besedovali. Bez trémy, jako s tatínkem nebo s třídním učitelem. V zátiší Parku kultury a oddechu Julia Fučíka čekal na děti soudruh ministr Krosnář. Ne, nebylo to obráceně, ministr opravdu přišel včas a pionýři pozdě. První dorazili Koštěti. „Máte to nejdál a Jste tu nejdřív," smál se na ně soudruh Krosnář. A zatím, než přišli ostat­ní, vyprávěli si slovenští pionýři se soudruhem ministrem sami. O dopo­lední exkurzi v závodě, o prvních dojmech z Prahy, o životě a prácí vc škole. Přt odpovědích se nesmělo vstávat, protože „ .. .jsme přece na besedě a ne ve třídě!" V průběhu besedy se mluví o všem možném. Soudruh ministr se vrací až k únorovým událostem a Ještě dál a najednou se dětí dovídali, že mezt nimi nesedí Jen ministr, ale zároveň „táta rudých průkopníků". Prozradila to Anička Horníková, která také přišla na besedu. „VyprávějteI" Povídání o průkopnících vystačilo Aničce Horníkové na celou knížku. Soudruh Krosnář by toho dovedl povědět také nejmíň tolik. Odpole­dne je však příltš krátké, vybírá & ■ ’■ -i--' Vs-;; .iW-» tedy Jen nejzajímavějšt příhody. Vy práví prostě, poutavě a získává mla dé posluchače hned v prvních vě­tách. a . Dívence i hnědými 2«§, copy bylo sotva pět let, když soudruh v Gottwald zemřel. Te­oervna prve se »nttnat svět a nemohla vědět, koho Jsme ztratili. Dnes to ví. A spolu se šestnáctí ti­sící pionýrů stojí v odpoledním slunci před Mausoleem na Vít­kově. Přišla sem slíbit, že bude pra­covat v Jeho duchu. Nad rakví Klementa Gottwalda se sklonila skupinová pionýrská vlaj­ka. Naše dívenka a s ní šestnáct tisíc pionýrů nikdy nezapomenou na dnešní den. .. Branná hra? Začí éÍDm nala hned pod lettS' těm. Vozy, které ne- V měly poznávací zna­června mení „S“, nesměly nahoru. Není dlvu, vždyť by mohly patřit k „diverzan tům", kteří se zmocnili letiště. Hošt i děvčata brali hru dooprav­dy a bylo to správné. Je přece tře­ba, aby si uvědomili, že to, co má­me, musíme umět také uhájit. Přá­la bych vám vidět to nadšení, se kterým obě skupiny „bojovaly". Nikdo přitom neznal bratra, třebaže se pak všichni svorně sešit u svači­ny. Děvčata se nedala chlapci nikte­rak zahanbit. Košičanky, dokonce při cvičné střelbě z pušek předčily své kamarády pionýry z Košického kraje. Stejně dobře st vedla přt cvi­čení s plynovými maskami i polní­mi vysílačkami. Ne, to nebyla Jen hra. Spiš zábava, která ukázala, že naše děti vydrží i trochu námahy a že se umějí ukáznit. A k tomu, věřte mt, Je třeba také kousku uvě­domění. . . Pátek byl den prá 26 ce. Ant jedna skupina " se nechtěla dát za­y hanbit, a tak šlo vše­června cjin° ía*°na drátku. V ohradě stavební­ho podniku v Holešovicích byli pio­nýři Jen dvě hodiny, ale zůstalo po nich 1600 očištěných cihel. Brňáci vyrazili na hostivařskou řepu. Vedli sl tak dobře, že agronom ONV sou­druh Nevačovský řekl: „Takové po­mocníky bychom potřebovali každý den a bylo by po ohnici." Chlapci a děvčata z Hradecka zase zbavili Děkanskou ulici hromad hlíny a kamení. Přála bych všem Skarohlídům kteří s trochou Jízltvostí lámou hůl nad „dnešní mládeži", aby viděli, lak zručně si pionýři počínali a ja­kou měli z práce radost. _ _ Sobota patřila mla-2 f . dým sportovcům a tu­ristům. Na Strahov- y ském stadiónu zaháji-ČerVna P^ druhého tisíce praporečníků trubačů, bubeníků a pestrou přehlídku spartakiádních cvičení, vystoupení svazarmovců, turistů a modelářů ... A závěr dne? Nu, přece ohňostroj! Věru bylo těžko říci toho večera, co září víc, zda světla na obloze či pla ménky radosti v očích dětí! Bylo Jích v Praze ten den zase o hez­kých pár tisíc víc než včera; hodi­nu co hodinu přijížděly další dele­**•<* ul® »*“ gace z krajů na zítřejší slavný prů­vod. nn Jestliže po celý tý-28. den šuměly ulicemi, náměstími, sady a pa­mátnými místy pra- ČerVnd Plénky a potůčky pio­nýrů, Jak nazvat onen proud, který zaplavil Prahu dnes, v závěrečný den slavného týdne? Byl to skutečný příboj vysoko se vzdouvající smíchem a zpěvem, já­sotem a radostným voláním. Nad hladinou hlav se vznášely tisíce vla­jek a transparentů, desettslce má­­vátek a symbolů, každý kraj a kaž­dý okres, ba každá skupina st vy­myslila něco „svého", něco, čím překvapila. Dospělí, kteří máváním a voláním zdravili pionýrské mládí, nezůstali dlouho na místech; sestupovali z chodníků, krok co krok šli blíž k pestrému proudu, který doslova tan­čil Václavským náměstím, až nako­nec splynuli s ním a prošli pod tri­bunami ve veliké manifestaci za mír pro toto krásné, šťastné mládí na­ší země. Bylo tp dopoledne plné vzruchu a dojmů, ale nic, ani únava, ani od poledni déšt nemohly zdržet děti, které hned po obědě spěchaly do Parku kultury na závěrečnou vese­lici, na rozlúčku. A zase — už po kolikáté v tomto týdnu — se tu děti sešly s představiteli strany a vlády, se soudruhem presidentem, s mi­nistry, se starými členy strany a s průkopníky dětského hnutí. • Slavné dny našich pionýrů skon­čily. Chlapci a děvčata dokázali, že se umějí nejen radovat, ale i praco­vat; že dovedou tvořit v práci i v kultuře a že budou umět — bude-ll třeba — práci svou i svých otců bránit. Agáta jSehílová 0míaih jjbibjlhjjwch dnů mrrrmmmrnmmmtm " ............ "■ "■ i »■" "■■■ J

Next