Učitelské Noviny, leden-červen 1962 (XII/1-27)

1962-01-04 / No. 1

J Jtešním číslem poCtnáme no­vý, dvanáctý roč­ník Učitelských no­vin. Chtěli bychom Vám, soudruzi a soudružky, naši mi­lí čtenáři, říci ně­kolik slov a byli bychom rádi, kdy­byste je nebrali jen jako novoroční kon­venci, i když se v nich snad také ob­jeví obvyklé „a do nového roku Vám přejeme...“ Především Vám chceme poděkovat za spolupráci, Vám, našt staří, věrní dopisovatelé, u nichž st už většinou umíme spojit jméno s podobou Vašich tváří, i Vám, naši noví přátelé z učňovských, zemědělských a odborných škol i soudruzi ze závodů, kteří Jste zejména v posledních dvou letech přibyli do naší rodiny. Děkujeme Vám za tisíce dopisů, které jste nám v minulém ro­ce napsali, za stovky a stovky článků, příspěv­ků, zkušeností a pqdnětů, kterými jste nám pomáhali „dělat noviny". A třebaže u nás v redakci vládne nepsané pravidla, že „osobní city redaktorů do novin nepatří“, dovolte nám v tomto novoročním sloupku říci, že my, redakční kolektiv Vašich novin, máme svou práci rádi a stěží bychom ji vyměnili za jinou, třeba pohodlnější a méně náročnou. Máme ji rádi především a hlavně pro Vaše dopisy, proto, že se jejich prostřed­nictvím cítíme osobně spojeni s každým z Vás, s tisíci Vašich škol a tříd. Vážíme st všech Vašich dopisů, od stručných lístků, v nichž třeba jen několika řádky vy­jadřujete svůj souhlas nebo nesouhlas, až po důkladné, obšírné rozbory, za nimiž tušíme Vaši mnohadenní fči spíše mnohavečerní) prá­ci, se zájmem čteme o Vašich zkušenostech z praxe, zprávy ze života Vaší školy i dotazy, s nimiž se k nám obracíte ve svých pochyb­nostech. Snažíme se, abychom z nich co nej­víc vytěžili pro noviny a pro svou práci v nich. A přece jsou mezi desítkami milých a cen­ných listů některé, jichž si ceníme nade všechny ostatní. To jsou ty, drazí čtenáři a čte­nářky, které mají i bez data své přesné určení dnešního času, ty, z nichž přímo sálá tvořivé vášnivé zaujetí porvat se s problémem, po­hnout s ním aspoň o kousek dopředu po cestě, která ještě není vyšlapaná. Takové dopisy, i když třeba nejsou zrovna formálně nebo sty­listicky nejvybroušenější, čteme i my s poci­tem vzrušení a s vědomím, že právě z tako­vých myšlenek-plamínků by měly být složeny novmy. Často o tom diskutujeme. Vlastně vždycky, když bereme ve středu ráno do rukou čerstvě vyšlé číslo a snažíme se co možná nezaujatě rozebrat jeho klady a zápory. Vždycky, když v pátek sestavujeme obraz stránek příštího čísla a článek po článku vážíme, zda je to právě ten, který je ze všeho, co jsme připra­vili, nejlepší, nejpotřebnější, nejnaléhavější. Upřímně řečeno, nemáme přitom vždycky po­cit uspokojení, ba nemáme jej nikdy, protože nemůžeme nevidět, že skutečný život je živější, než jak se obráží v našich novinách. Hledáme cesty k tomuto životu, plnému rozpo­rů i problémů, jezdíme ven, lovíme jako po­tápěči ve školách živé rybičky zkušenosti, be­sedujeme se čtenáři, rozšiřujeme okruh svých dopisovatelů a aktivistů, konzultujeme články a náměty s mnoha lidmi — a přitom cítíme, že to stále ještě není vše. Naše noviny budou asi skutečně živé teprve tehdy, až jejich roz­­rozhodujícl část vyplníte Vy, naši milí čtenáři, a to nikoliv krotkými, nespornými zkušenost­mi, jež jen víceméně potvrzují pravdy dávno objevené, ale takovými články a myšlenkami, v nichž obrazně řečeno saháme po pevnostech ještě nedobytých, zkušenostmi, jež třeba tápavě, ale nově ohmatávají krajiny dosud nezmapo­vané, diskusemi, v nichž se odhaluje svár sta­rého s novým. Takových článků přejeme sobě I Vám do nového roku víc a zveme Vás všechny, abyste nám k nim pomáhali. Přejeme Vám, soudruzi, zdraví a hodně, hodně radosti z práceI Vaše redakce Učitelských novin 469 delegátů, zastupujících téměř 143 milió­nů pracujících z 97 zemi, se spolu s 489 hosty z různých odborových organizaci účastnilo v prosinci minulého roku V. světového odbo­rového sjezdu, který svolala do Moskvy Svě­tová odborová federace. V Československé delegaci byl i předseda našeho odborového svazu soudruh Jan Štěpánek. Požádali jsme ho, aby nám řekl několik slov o průběhu i významu tohoto důležitého sněmováni od­borářů. Soudruhu předsedo, co na vás na sjezdu nejvíce působilo? Byla to naprostá jednota, s níž jeho úCastnlci odsoudili Jako nepřítele číslo jedna světový ko­lonialismus a všechny průvodní zjevy, které při­náší kolonialismus: bídu pracujících a nesnesi­telné podmínky v mnoha částech kapitalistic­kého světa. A především to, jak silně na vše­chny pracující světa působí myšlenky XXII. sjezdu KSSS a program komunismu. Delegáti z Afriky, Asie, Evropy i Austrálie vyjadřovali shodně názor, že program komunismu, přijatý stranou sovětských komunistů, je cílem všech pracujících na světě na cestě ke šťastnému svo­bodnému a mírovému životu lidí. Delegáti ze západních zemi hovořili na sjezdu o životě pracujících v kapitalistických, závislých i polozávislých žemich. Ano, slyšeli jsme od nich mnohdy otřesné údaje. Delegát z Martinlku uvedl, že zákon o rovnoprávnosti domácího obyvatelstva, vyhlá­šený v roce 1945, zůstal jen na papíře. V zemi je bída, roční spotřeba mléka na osobu je 5 lit­rů. Lid bojuje za zrušení všech svazků š Francií. Soudruzi z Japonska líčili hrdinný boj horníků proti propuštění, který trval 318 dní a byl úspěš­ný. Postavení dělnické třídy v zemí je velmi špatné. V současné době je v Japonsku 10 mili­ónů nezaměstnaných nebo částečně zaměstna­ných, vláda používá drastických represálií pro­ti odborářům 1 všem bojovníkům za pokrok a proti amerlkanizaci země. Přímo neuvěřitelná fakta jsme se dověděli od delegátů z některých závislých zemí nebo ze států, které jsou pod přímým vlivem amerických monopolů. Delegát Saudské Arábie hovořil o mučení bojovníků za pokrok. Tělesné tresty vyúsťuji i v usekávánl rukou a nohou i v jiné mrzačení lidí. Soudruzi z Angoly uvedli, že v zemi existuje dosud pro­dej dělníků jako otroků: za dělníka se platí částka 1000—1200 escudos. Pracující jsou biti a nemilosrdně vykořisťováni. Soudruh Domlngues z Peru seznámil sjezd s fakty o postavení pra­cujících v této zemi. Dělníci bydlí doslova v kůlnách a dírách, rolníci jsou vystaveni bez­ohledným zákrokům latifundistů. Odboráři bo­jují za pozemkovou reformu, akcí proti vládě, zaprodané Spojeným státům, účastní se ve vel­kém měřítku 1 učitelé. V Paraguay vládne po­­lofeudální charakter výrobních vztahů. Hospo­dářství je v úplné stagnaci, dělníci dostávají hladové mzdy, odboroví pracovníci jsou zaví­ráni, nelidsky mučeni a často po zmrzačení há­zeni do řeky Parana, kde Jsou roztrháni dra­vými rybami. Takových drastických faktů jsme slyšeli mnoho. A na druhé straně i radostné údaje o novém životě v socialistických zemích a o pokroku revolučního odborového hnuti na celém světě. V jakém ovzduší probíhalo jednáni? Atmosféra jednání i mimo ně byla opravdu soudružské a přátelská. Členové jednotlivých delegací se vzájemně navštěvovali, vyměňovali si názory a zkušenosti. Lze bez nadsázky říci, že se naše delegace těšila velké pozornosti. Bylí jsme hosty brazilských odborářů, Japon­ských soudruhů, odborářů z Kuby a dalších ze­mí. Všichni se netají obdivem k naší vyspělé socialistic^ zemi, jejíž pomoc méně vyvinutým zemím vysoce oceňují. Soudruzi nás žádali, aby­chom vyřídili jejich upřímné pozdravy všemu československému lidu. Dostali jsme i pozvání k návštěvě řady zemí, jejichž odboráři by si s námi rádi vyměnili zkušenosti. Cetli jsme v denním tisku, že členové delegaci navštívili po sjezdu i některé závody a podniky v Moskvě a dalších městech. Upřímně jsme se těšili na setkáni se sovětský­mi pracujícími na závodech. Hovořili jsme s ni­mi v různých závodech. Byl jsem např. v mo­derním moskevském závodě na výrobu kuličko­vých ložisek. Jeho provozy jsou z 80 % automa­tizovány a technologie je na vysoké světové úrovni. S radostí nám soudruzi z tohoto závodu sdělili, že sem jezdí i pracovnicí z Českosloven­ska, aby získali zkušenosti s automatizovanou výrobou. Že nás v závodě přijali jako opravdo­vé bratry, není snad třeba ani zdůrazňovat. Tak Je tomu v Sovětském svazu všude, kam přijde­me. Z kulturních pořadů nás nejvíce zaujal zá­věrečný koncert ve Sjezdovém paláci, na jehož pódiu vystoupilo na 4000 členů souborů lidové tvořivosti ze všech svazových republik. Jak hodnotíte výsledky sjezdu? Delegáti schválili program odborářských akcí í s tím související dokumenty sjezdu a zavázal) se, že je budou uskutečňovat ve svých zemích. Zdůrazňovali, že program komunismu, přijatý na XXII. sjezdu KSSS, i rezoluce sjezdu budou pro ně nesmírnou posilou pro další práci. To se netýká jen kapitalistických a závislých zemí. U nás je většina bodů akčního programu odbo­rů už splněna a provádí se v praxi. Ale také pro nás mají výsledky sjezdu velký význam. Uká­zaly nám znovu naprostou jednotu v nazírání na základní problémy pracujících v naší době a utvrdily v nás přesvědčení, že i naši odboráři mohou významně přispět k vítězství boje pra­cujících na celém světě: dobrou, poctivou prací při dalším budování socialismu a komunismu v naší vlasti, zaváděním nové techniky, zvyšová­ním produktivity práce 1 komunistickou výcho­vou naší mladé generace. Abychom i u nás vy­chovali pokolení, jehož vlastnosti tak krásně ukázal pří svém vystoupení soudruh Gagarin. Pokolení všestranně vyspělých lidí, průkopníků nového života s mnoha krásnými znaky, z nichž na předním místě stojí skromnost. (UN) VE ZNAMENÍ JEDNOTY A SÍLY Hovoříme se soudruhem J. Štěpánkem, účastníkem V. světového odborového sjezdu v Moskvě Přátelský pozdrav Otvírající se nový rok dává nám zamýšlet se nad životem, zájmy, cestami a citovým světem našich dětí. Vím, děti potřebují matematické, technické poznání, znalosti. Chceme přece, aby nové a nové vynálezy zlepšily a ulehčily lidem práci. Aby jim dopřávaly čas pro kulturní a umělecké zájmy. Na citovou výchovu nesmíme však nikdy za­pomínat. Dopřávejme dětem líbeznost a písně a očarování, přibližujme jim přírodu v nesmírné kráse, ve věčném rozkvétáni a odevzdávání ovoce. Jsem přesvědčen, že děti potřebují mnoho poezie. Dobrou poezii, ne všelijaké rýmovačky. Jinak by byl jejich život všední, pravidla by stu­dila, jejich roky by byly bez zpěvu, bez hudby, bez půvabu a spanilosti. Přejeme si, aby naše dny voněly chlebem a také růžemi. Tu růží chtěl bych dnes podat všem dobrým vychovatelům, všem dětem s přá­ním všeho nejlepšího. FRANTIŠEK BRANISLAV, laureát státní ceny Xll — číslo 1 — strana 2 POŽÁRNÍCI V KUTNÉ HORE se budou snažitj ještě intenzivněji vychovávat mládež k protH požární ochraně. Jejich okresní výbor se k to*; mu rozhodl vzhledem ke stoupajícímu poetu požárů zaviněných dětmi. Snaha požárníků by­­ia pochopena školským odborem v Kutné Hoře, který vyzval učitele celého okresu k podpoře tohoto správného záměru. (Od M. Urbanové z Čáslavi.) SVĚTOVÍ MAUŘI VE ŠKOLE. Základní devf-i tiletá škola v Brně, Koněvova ulice, se rozhodla seznámit žáky v tomto roce důkladněji s nej-; proslulejšími díly světových malířů. Uskuteč*: ňuje to ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně každý měsíc. V říjnu instalovali v prosto-i rách školy výstavku 32 obrazů ruských a sovět-: ských malířů. V listopadu pokračovali výstavou francouzského umění 19. a 20. století. Výstavky jsou spojeny s besedami, na kterých odborní pracovníci z galerie vysvětlují žákům smysl jednotlivých děl. Tato setkání u uměleckých děl pomáhají učitelům při prohlubování výchovné práce. (Od V. Horálka z Brna.) TELOCVIKÁRI JAKSEPATŘÍ. Učitelé tělesné výchovy mohou dokázat mezi mládeží hodně, mají-li ovšem elán. To si uvědomili ve Frýdlan-i tě nad Ostravicí. S jedním podnětem přišil tě4 locvikáři z místní střední všeobecně vzdělá-1, vacl školy. Od října organizují pravidelné zá­jezdy do krytého koupaliště ve Vsetíně, aby se všichni žáci naučili plavat. Jejich příkladu ná­sledovali učitelé z devltlletky. Společně pak vyzvali ostatní školy okresu k soutěži o nej-: yětšl počet nositelů odznaku „Plavec ČSSR“j Vedle této akce zdokonalují frýdlantští tělocvi-; káři spolu se žáky svá školní hříště, aby mládež měla k pěstování sportu nejlepší podmínky. BUDOU Z NICH HORNICI? Tuto otázku jsme si dali při pročítání zprávy s. M. Moudrého, zá-, stupce ředitele ZDS v Rynholci, okr. Kladno, o patronátech horníků z Dolu čs. armády v Ryn­holci nad žáky školy. Předáci kolektivů soutě­žících o titul brigády socialistické práce se např. zavázali, že seznámí žáky se svými praco­višti, pozvou je na provozní poradu, kde bude hodnocena práce soutěžícího kolektivu, vytvoří na závodě „Koutek patronátni třídy“ a budou těsně spolupracovat s učitelem občanské výcho­vy. To jsou některé ze závazků horníků z Ryn­­holee. Jistě pomohou k posílení zájmu žáků školy o hornické povolání. ABY DÉTI BYLY AKTIVNÍ. Sekce chemie ústavu pro další vzdělávání učitelů při PI v Par­dubicích uspořádala celodenní seminář pro uči­tele chemie na ZDŠ. Tématem bylo „Aktlvlzace žáků při vyučováni chemii“. Seminář vedl doc. V. Vurm, který v praktické části předvedl řadu instruktivních pokusů, frontálních úkolů ap.1 Pro seminář připravil mj. „Sbírku úkolů ze ste­­chiometrie pro 8. a 9. ročník ZDŠ“, které ústav vydal jako metodickou publikaci. Účastníci od­cházeli ze semináře spokojeni. (Od F. Machyt­­ky z Pardubic.) Svitavský okres není našemu učitelstvu neznám. UN přinesly již nejeden článek z jeho škol. Časopis, který vydává svitav­ský OPS už několik let, informuje o někte­rých dobrých zkušenostech ve výchovně vzdělávací práci v okrese. Na celostátním semináři v Banské Bystrici v roce 1958 se uplatnily svitavské zkušenosti s třídnický­­mi hodinami. Svitavská SVVS byla mezí prvními průkopníky spolupráce školy S© závody, zejména v zavádění výrobní práce žáků. Proto nás zajímalo, jaké jsou v současné době zkušenosti na svítavských školách, zvláště v řízení vnitřní práce těchto škol řediteli. Navštívili jsme spojenou SVVŠ a ZDS v okresním městě a zúčastnili jsme se společně s okresním školním inspektorem s. Velcem inspekce na vesnické ZDS v Trs­­těnici u Litomyšle, kde se dokončuj© vý­stavba budov pro experimentální školu. A protože na celkovou úroveň práce každé školy má významný vliv i to, j a - kým učitelem je sám ředitel, po­dívali jsme se především do vyučovacích hodin Obou ředitelů — jak s. Jaroslava Petra ve Svitavách, tak s. Bedřicha Kuby v Trstěnici. Soudruh Petr ukázal ve své hodině občanské výchovy v I.B SVVŠ v předmětu, který je pro vyučujícího zvlášť náročný, několik znaků nového stylu práce v socialistické škole. Šlo o besedu nad stránkami Rudého práva. Každý žák mál přitom v rukou nejnovějši číslo novin. Konkrétními, vhodně formulovanými otázkami pro­vedl učitel s žáky rozbor obsahu čísla a přitom vedl žáky k správnému pochopeni výzjiamu tohoto ústředního orgánu KSC. Výchovně na žáky zapůso­bilo zvláště to, že učitel využil svých zkušenosti ze své politické činnosti na veřejnosti a dokumentoval jimi, jak stranický tisk ovlivňuje 1 život svltavské­­ho okresu. Ukázal např., jak kritický článek v Ru­dém právu pomohl urychleně odstranit vážnou do­pravní závadu na železničním přejezdu u Svitav aj. Žáky aktivizovala i vhodně volená četba několika článkft, jejichž tematiku učitel aplikoval na poměry v okresu nebo přímo v bydlištích žákfi (např. úvod­ník, pojednávajíc! o práci aparátu národních výbo­rů ). Beseda splnila svůj cíl nejen upevnit návyk žáků čist pravidelně Rudé právo, ale také vzbudit jejicb zájem o četbu 1 krajských a okresních novin a mládežnického tisku. V průběhu hodiny i v jejich výsledcích se projevila pečlivá příprava vyučující­ho, propracovaná jak po stránce ideově politické, tak i metodické. Velmi dobrou pedagogickou úroveň měla také hodina chemie v VIII. třídě u ředitele s. Kuby v Trstěnici. Již úvodní část hodiny — chemická desettminu­­tovka, která byla zaměřena na zopakováni a kon­trolu vědomostí žáků z učiva potřebného k výkladu nové látky — plně aktivizovala žáky. K pochopeni nového učiva — ohemlcké výpočty — přispěla jednak demonstrace váhových rozdílů mezi kreve­lem a jeho obsahem železa, jednak učitelův postup při výpočtech tohoto poměru v procentech za ak­tivní účasti žáků. Po procyičeni nové látky na ně­kolika typických příkladech uložil učitel ihned do­máci úkol. Protože se poněkud odchýlil od postupu, který je v učebnici a podle akulenostl s. Kuby je méně vhodný, upozornil žáky na tuto odchylku a zdůvodnil ji. Novým prvkem ve struktuře hodiny zde bylo i to, že se s. Kuba při závěrečném shrnuti učiva soustředil především na materiál, který bude potřebovat při probíráni chemických rovnic v přištf hodině. Žáci s. Kuby projevili živý zájem o chemii i dobré vědomosti. Uvážíme-li těžké podmínky, ve kterých trstěnická devítiletka zatím pracuje (nevyhovující umístění, nedostatek prostoru aj.J, potvrzuje se zde znovu názorně, že výchov­né a vyučovací výsledky záleží především na osobnosti učitele. To bylo vidět na svitavské 1 trstěnická škole i v jiných hodinách, ve kte­rých jsme hospitovali. (o jedné z nich přinesly UN článek v minulém čísle). rozvíjení nových forem, metod a prostřed­­ků ve výchovně vzdělávací práci učitelů však nestačí, je-li ředitel sám vynikajícím pe­dagogem, ale vyžaduje to, abyinovým sty­­lemřídliškolu. Proto nás zajímalo přede­vším, jak je řízena tak velká škola, jako je spo­jená SVVŠ a ZDŠ v© Svitavách. V celoročním plánu školy se uplatňuje meto­da hlavního článku — stanoví se základní úkoly (soustředit se na vnitřní práci školy, zejména na nové prvky, které vedou k posílení aktivity a samostatnosti žáků, odstraňovat nedostatky v práci PO). Konkrétnost plénu se projevuje i v uvádění prostředků. Požaduje-li např. plán, „aby se získáváni vědomostí spojovalo s jejích prověřováním a hodnocením v jediný celek, v němž se klasifikace stává oceněním společné­ho úsilí žáka i učitele“, stanoví se zároveň, že ředitel k tomu zpracuje materiály z didaktiky, seznámí s nimi učitele a dá je k dispozici me­todickým zařízením na škole. To se také již stalo. Velikou pozornost věnuje plán zvyšová­ní ideově politické a pedagogické úrovně uči-, telů a jeho formám (RSS, individuální studium, využití politické a pedagogické literatury, čin­nost pedagogické rady a metodických zařízení na škole, pravidelné besedy ROH). Tytéž klady jako plán školy mají 1 plány činnosti aktivu třídních učitelů, PO [na SVVS plán ČSM) a metodických zařízeni, které vychá­zejí z celoročního plánu školy. Tak např. pracovni plán školské organizace ČSM si vytyčuje jako hlavni úkoly rozvíjet všechny for­my spojováni činnosti skupiny se životem, prohlu­bovat pracovni výchovu žáků a vést třidnl organi­zace k samostatné a iniciativní práci. Na úseku mo­rálně politické výchovy počitá s účasti svazákft v RSŠ. se čtenářskými kroužky, s využitím mládež­nického tisku a uvádí konkrétni tematický plán přednášek a besed. Stejné konkrétné jsou v plánu rozpracovány oddíly, které se týkaji pracovni vý­chovy a péče o studium, spolupráce s PO, činnosti kulturní, osvětově a tělovýchovné, a také úsek or­ganizační. ■p\obrý plán je jistě jedním z významných pro­­středků pro úspěšnou práci školy. Zůstal by však samoúčelný, kdyby jeho splnění neby­lo cílevědomě a soustavně kontrolováno a hodnoceno. Přesto, že s. Petr jako zkušený stranický funkcionář plně respektuje vedoucí úlohu stra­ny na škole (radí se s výborem organizace např. při rozpracování stranických dokumentů v plánech školy, při řešeni všech ideologických otázek na škole, při organizování péče o politic­ký růst Učitelů, při krátkodobém i dlouhodobém hodnocení pracovních výsledků na škole, při I Hledáme nové prvky v řízení

Next