Učitelské Noviny, leden-červen 1966 (XVI/1-27)
1966-01-05 / No. 1
Probírám sr anketními lístky, které došly do redakce v posledním prosincovém týdnu, a čím dál víc se mt zdá, že to nebyl marný nápad vyzvat čtenáře, aby se v závěru jubilejního patnáctého ročníku vyjádřili ke svým novinám. I když zatím nemáme všechny údaje dotazníku z 49. čísla podrobně zpracovány a i když si uvědomujeme jistou omezenost podobných akcí, v nichž se vyjadřuje jen část čtenářstva, přece jen je to četba nadmíru zajímavá a pro redaktory velmi užitečná. Co st přáli účastníci ankety do nového ročníku? Velmi mnozí se shodují především o tom, že bychom si mě- U víc všímat žtvota a problémů učitelů, že bychom měli dávat víc místa dopisům čtenářů a jejich zkušenostem, že bychom častěji měli mluvit o mladých a získápat je jako čtenáře a dopisovatele. Je zajímavé, že o větší pozornost k mladým žádají i starší soudruzi, ti nad padesát a nad šedesát let. Mladí se sami ozvali dost málo; soudíme z toho, že buď noviny méně čtou, nebo nepovažovali anketu za zajímavou. Pokusíme se připravit pro ně časem speciálnější otázky a bylo by velmi milé od našich čtenářů, z nichž mnozí — jak z ankety vyplývá — věrně sledují své noviny už od jejich založení, kdyby nám pomohli získávat zájem mladých soudruhů v učitelských sborech a podle svých zkušeností t poradili, čím bychom potřeby a požadavky mladých učitelů nejlépe uspokojili. O jedné nebo dvou věcech už víme, a nejen z ankety. „Pomozte řešit naše materiální podmínky, napište, co je s platovou úpravou, posilujte autoritu a společenské postavení učitele ...“ To je nota, která se ozývá snad z každého druhého dotazníku a z velmi mnohých dopisů v redakční poště. Někteří čtenáři píší i dost trpce: „Měli byste být jako odborářský list bojovnější, víc prosazovat naše zájmy, nebát se." „Máme dojem, že jste příliš závislí na nadřízených orgánech, na ministerstvu," vytýká nám čtenář, který vzpomíná na Nejedlého a Koubkův boj za učitelstvo v předmnichovské republice, a neuvědomuje si, že vztah mezi buržoázni vládou a levicovým listem je nesrovnatelný s posláním novin v. socialistickém státě. Tím ovšem nechceme říci, že UN nemohou nebo nechtějí hájit zájmy učitelů. Nevyhýbáme se kritice a lístky, v nichž jsme našli kritické připomínky, jsme četli ještě pozorněji než ty, které kladně hodnotily naši práci. Však jsme také dotazník vědomě koncipovali tak, aby vyvolával především náměty k zlepšení novin a k těsnějšímu spojení mezi redakcí a čtenáři. Domníváme se, že V tomu bude v nastávajícím roce dost příležitostí. Vstupujeme do období, kdy se bude diskutovat o tezích pro přípravu XIII. sjezdu. Na jiném místě této stránky citujeme 23. článek tezí, v němž se mj. říká, že strana „bude usilovat o vytváření všech potřebných podmínek pro práci učitelů a vychovatelů v souladu s velkým společenským významem a odpovědností jejich činnosti". -------------------► Linoryt Dany Nekvapilové (9B) z výtvarného kroužku fakultní devítiletky v Brně, Křídlovická ul. Jsme přesvědčení, le o tomto duchu budou pokračovat i jednání o nové platové úpravě a že jak vedoucí prasovnícl ministerstva, tak čelní funkcionáři naší odborové organizace budou učttelskou veřejnost informovat ihned, jak to stadium přípravných práci dovolí. Nemusíme jistě čtenáře ubezpečovat, že k tomu rádi dáme k dispozici stránky Učitelských novin a že se budeme snažit získávat i nadále co nejvíce informací o opatřeních souvisejících s uplatňováním zákoníku práce, o možnostech bytové výstavby pro učitele, o zkušenostech z uskutečňování podnětů z pracovního programu odborového svazu atd. Mnoho čtenářů volá také po tom, aby se v novinách objevovalo víc článků z vnitřního života škol, a to nejen těch, kde se zkouší diferenciace, nýbrž i ze škol „docela obyčejných", jichž je většina a kde se také rodí dobré zkušenosti. Budeme se snažit využívat letošního většího přídělu papíru právě tímto směrem a častěji budeme zařazovat také podrobnější informace o zahraničním školství. Všechny tyto dobré úmysly, zvláště pokud jde o pravdivý obraz života učitelů, by ovšem mohla redakce jen stěží uskutečnit bez pomoct svého čtenářského aktivu. Připravujeme na konec ledna, kdy uplyne právě patnáct let od vydání prvního čísla obnovených Učitelských novin, celostátní konferenci čtenářů a dopisovatelů. Pokusíme se na ní zhodnotit některé dosavadní zkušenosti a shrnout závěry i čtenářských anket. S radostí uvítáme, když nám během ledna napíšete své podněty a připomínky, o čem byste považovali za potřebné na aktivu hovořit. Bylo by také užitečné, kdyby soudruzi a soudružky, kteří se zúčastní doptsovatelské konference, shromáždili ve svém okolí názory širšího okruhu čtenářů, aby mohit tlumočit také Jejich hlasy. Vstupujeme tedy — jak už to bývá zvykem — do nového roku s mnohými dobrými úmysly, plány a předsevzetími. Přejeme vám i sobě, aby se nám podařilo uskutečnit jich s vaší pomocí co nejvíce. EVA VESELÁ Jaký Je průměr kruhu? Byl Jsem donucen nace jednou po» íltat matematické příklady. At dcera dělalo, co dělala, nevycházel JI výeledek shodně a kontrolními čísly na konci knížky. Vzal jsem tedy tužka a vrátil sa třicet let zpátky ke vzorcám o tlakové síle a o výpočtu poloměru s daného obsahu kruhu. Jako člověk humanitního vzděláni jsem st raději provedl několik kontrol, něhot jsem |iž přlliž nedůvěřoval svým gymnaslálnlm znalostem matematiky. 2el, musel jsem dospět k závěru, že oba příklady, které dcera toho dne dostala, mají špatně uvedené výsledky v kontrolních číslech. V tiráži této „Geometrie pro 9. ročník“ je vedle autorů uveden 1 matematik, který provedl kontrolu výsledků. Necht si tedy znovu ověř! aspoů tyto dva příklady: a) str. 49, př. 18. Otázka, jaký je průměr kruhu. Výsledek v kontrole zní — asi 56 cm. To je však podle mých výpočtů poloměr; b) str. 50. př. 22 má skutečný výsledek 33370350kp, avšak kontrola uvádí 33D70350kp. Nechtěl bych, abyste mne považovali za malicherného. Omyly jsou možné, překlepy v sazárně také. Ovšem, když napíši, že jsem provedl kontrolu, pak by to aspoů v početnici mělo sedět! JAN ZELENKA, CSo. od pravěku do 21. století Na 2. devítiletce v Aši vznikla pěkná tradice. Na závěr roku už po několik let připravují velkou novoroční slavnost. Nejdřív to byla „Cesta vesmírem', kdy se učebny přeměnily na nebeská tělesa. Cestovalo se pěšky i po skluzavkách. Po roce následovala „Cesta světadíly". Nejvíce se líbila Antarktida, vykouzlená s obdivuhodným důvtipem z vaty. Jen tučňákův černobílý kabátek byl důkazem života uprostřed bílého ticha. A aby cestování nebylo jen tak snadné, čekají na děti různé úkoly. Za správné odpovědi nebo splnění dostávají platidla, za která st nakupují ve Stáncích. A jak to vypadalo letos, vlastně loni, bereme-lt v potaz změnu letopočtu? Poslechněte si vyprávění jednoho z devíti set žáků, kteří se zúčastnili cesty „Z pravěku do 21. století". „Tajemné klikyháky, oznamující přivítání do pravěku, visí na dveřích do školního sklepa. Po prvních krocích mi přeběhl mráz po zádech. A nebyl jsem sám! Obrovští dinosauři, ichtyosauřt, brontosauři a Jak se všechny ty vyhynulé obludy jmenovaly, sledují každý náš krok, O kus dál malé ohniště ve skalní sluji. Na Zemi se objevuje člověk. Ve zvířecí kůži, právě ohlodává velikánskou kost. Skoro jsem Ericha a Vildu z deváté třídy nepoznal. Takový i nich šel strach... Dostal jsem otázku: Jak dlouho večer se mohlo pravěké dítko dívat na televizi? Na léčku jsem neskočil, zato můj soused Jirka nevěděl, jaké -i- psal pravěký člověk ve slově FILM. Tak jsem dostal o peníz zvaný „trhák" víc. V učebně ruštiny se tyčila až ke stropu obrovská pyramida. Vyzdobený faraónův palác lákal k prohlídce. Prolezlt jsme pyramidou a zahráli st různé staré hry. Byly zajímaví, álé tú Hopaneu bycX Ja ni* vyměnil. V učebně matematiky jsme navštívili středověkého panovníka. Spousta vlajkoslávy a erbů. Královna, princ, špitající dvorní dámy, ale také veselí šaškové. V podhradí se ke své práci chystal kat se svými dvěma pacholky. A jak to na takovém královském dvoře vypadalo, vyprávěla soudružka učitelka Kadeřávková. Ve fyzice jsme zhlédli odvážnou představu toho, co nás čeká za sto let. Kosmonauti, raketodromy, umělé družice. Ale také hodně legrácek, třeba vrabec jako přítulné zvířátko, kosmické dopravní značky aj. Také jsme chytali magnetické ryby na udtct. Potom jsme ve Stáncích utráceli vyhrané „trháky". Koupil jsem si čokoládu, dětské hodinky a kyselý drops. A v tělocvičně kolem smrčku jsme si zatančili a zazpívali..." Co dodat na závěr? Dva ttsíce korun na nákup dárků poskytlo sdružení rodičů a přátel školy. A iluzi starých časů a novodobého věku z vaty, rákosu, krepového papíru, dřeva, barevných látek i umělých hmot dovedné ruce žáků vyšších tříd a učitelů. SOBĚSLAV TRNKA, Aš aby všechny školy zpívaly V úvahách o úpadku hudebnostl naší školní mládeže a o málo uspokojivě zastoupené hudební výchově jako vyučovacím předmětě na naších školách jsem ještě nikdy nečetl zmínku o tom, že je Ještě jedna cesta, značně zanedbaná, která vede k zvýšení hudebnostl naší mládeže a přitom nejde ani o jednu hodinu hudební výchovy navíc. Myslím tím zpěv v hodinách cizích jazyků, především ruštiny. Ačkoliv osnovy doporučují zpěv písní dokonce I na školách pro pracující, zdaleka se nevyužívá tohoto velmi vhodného doplňku vyučovánL Snad je to 1 pro nedostačující nebo malé hudební vzdělání učitelů a z toho plynoucího nezájmu o zpěv. Zpěv může nejen zpestřit hodinu, ale 1 povzbudit zájem o učení. Je až překvapující, kolik je v našich dětech skryté hudebnostl a jak rády, zvláště dívky, zpívají a těší se na novou písničku. Také zkušený učitel češtiny na« Jde vhodnou chvíli k zařazení písně do vyučování mateřskému Jazyku a nezapomene, právě tak jako učitel cizího Jazyka, zařadit 1 ukázky zhudebnělých básnických textů z gramofonových desek. Využití těchto možností by neznamenalo vyřešení celého problému hudební výchovy, ale přispělo by nesporně ke zvýšení hudebnostl mládeže, a tím i k jejímu zájmu o hodnotnou hudbu vůbec. Dr. FRANTIŠEK ŽIDEK, Přepeře u Turnova Pozn. redakce: — Autor má pravdu — ale kolik učitelů jazyků sl troufne zpívat? Učitel s houslemi je, bohužel, skoro na vymřeni a gramofon nebo magnetofon může leccos, ale zpívat nenaučí. K tomu, aby „všechny školy zpívaly“, asi přece jen budeme potřebovat víc učttelůodbornlkú a víc času, věnovaného výchově uměním. 23. Rozvof socialistickí spo» lačnosti vyžaduje jradstatný vzestup všestranných znalostí a odborné kvalifikace pracujících, zejména mladé generace. Významnou úlohu ve vzdělávacím a výchovném procesu plni socialistické školství. Strana pokládá práci škol všeho druhu spolu s rodinnou výchovou za základ utváření morálního a politického profilu naší mladé generace a jejího dalšího duševního rozvoje. Při ideová, morální a politické výchově žáků a studentů je třeba mít na zřeteli, že mladí lidé sl teprve vytvářejí vlastní zkušenosti. Proto se k vědeckému světovému názoru propracovávají hlavně přes znalosti získávané ve škole, které jsou pro ně východiskem při formováni vlastních názorů na různá otázky sjmlečenského života. Tento proces probíhá za stálá konfrontace se skutečností, v níž žijí. Základním úkolem naší Ideové a výchovné činnosti je těsně spojovat problematiku společenského života s výchovou, výukou a celým životem školy, zvyšovat občanskou a politickou uvědomělost mládeže, překonávat nesocialistické vlivy otevřeným vysvětlováním ožehavých problémů a jasnými stranickými stanovisky. Přitom Je nutné více využívat pozitivních rysů Ideologického ruchu mezi mladými lidmi, jejich zájmu a elánu, ale též kriticky poukazovat na důsledky vědomých či nevědomých liberalistických tendencí a názorů na řadu aktuálních ideových a politických otázek. Cstřednf postavou v prohlubování vzdělanosti jsou učitelé a vychovatelé, kteří nesou podstatnou část odpovědnosti za vzdělání a výchovu naší mladé generace. Strana si váží obětavé práce a úsilí socialistických učitelů a vychovatelů všech druhů škol co nejlépe připravit novou generaci na její úkoly a poslání v naší společnosti. Bude podporovat iniciativu vedoucí k dalšímu zkvalitnění politické a odborné úrovně socialistické vzdělávací soustavy, rozvoji pedagogické vědy i praxe. Bude usilovat o vytváření všech potřebných podmínek pro práci učitelů a vychovatelů v souladu s velkým společenským významem a odpovědností jejich činnosti. (Z TEZI PRO PŘÍPRAVU XIII. SjEZDU KSČ) MLADt UČITELÉ NA ZNOJEMSKU se selil na společné schůzce, aby si pohovořili o své práci. Setkání, které se uskutečnilo za podpory školského odboru ONV a okresního výboru odborového svazu a svedlo nečekaně velký počet mladých učitelů, bylo podnětem k další soustavné spolupráci, k založeni pěveckého a divadelního souboru, k vytvořeni sportovního kroužku a také k uspořádání učitelského plesu. DRUŽBY SE ZAHRANIČNÍMI ŠKOLAMI rostou jako houby po dešti. Svědčí o tom I množství dopisů přicházejících do redakce, které hovoř! o vzájemných vztazích a zájezdech i společných akcích a setkáních učitelů a žáků zvláště o prázdninách. Učitelé 2. ZDŠ v Roudnici plši s obdivem o vybaveni a zejména snazší dosažitelnosti moderních pomůcek v NDR. STANICE MLADÝCH TURISTU V OLOMOUCI plánuje už dnes léto a vyzývá pionýrské skupiny a oddíly k účasti na jedenáctidenním putovním táboře po trase z Králického Sněžníku na Hrubý Jeseník. Informace podává Okresní dům pionýrů a mládeže v Olomouci. NA NOVÝ ROK oslavil své sedmdesátiny významný český filolog dr. Jiří Haler, známý nejen z bohaté publikační činnosti, ale i svými přednáškami o českém jazyce v Kruhu přátel českého jazyka, spolupráci na učebnicích a vedením Jazykového koutku v letech 1945—1950. Pochází z učitelské rodiny, ve dvacátých letech působil jako profesor v Nymburce, Levicích a Csti nad Labem a od počátku třicátých let až do roku 1949 působil jako lektor českého jazyka na Karlově universitě. V současné době pracuje na Synonymickém slovníku. H >©fc N M I Každý občan u nás mé za dobře vykonanou práci nárok na patřičnou odměnu. Nesprávné odměňování přináší vždycky disharmonii a umrtvování pracovní iniciativy. Je proto na všech pracovnících, kteří rozhodují o rozdělování odměn, aby jejich rozhodnutí byla odpovědná a správná. Z těch důvodů přemýšlím nad letákem ostravsko-karvinského revíru, který byl před několika týdny rozeslán na všechny školy našeho okresu a vyvolal mezi řediteli škol hodně diskusi. Ostravsko-karvínský revír v náborovém letáku slibuje pracovníkovi školy, který získá vycházejícího žáka do hornictví, 100,— Kčs za jednoho žáka, který je ve stanovené kvótě. Za každého žáka získaného pro hornictví nad stanovenou kvótu, se bude vyplácet 150,— Kčs. Vím, že pro hornictví je zapotřebí hodně mladých a schopných chlapců, proto se sahá po tomto způsobp získávání učňů, přesto však považuji tento způsob za málo vhodný. Vzniká zde především problém, kdo sl vlastně zasloužil odměnu za získaného žáka. Byl to třídní učitel, ředitel školy, zástupce ředitele, poradce pro volbu povolání, skupinový vedoucí, rodiče, nebo snad byl žák získán někým zcela jiným, třeba starším kamarádem? Možná, že rozhodnutí stát se hoAiíkem rostlo v chlapci již od dětských let, třeba nastoupil vůbec i proti vůlí rodičů — kdo pak dostane za něho odměnu? Za každého získaného žáka nad kvótu Je o 50,— Kčs více! Znám výchovné poradce a pracovníky na školách, kteří vedou žáky k uvědomělé volbě povolání, a vím, že svoji práci konají většinou odpovědně, přece však je zde možnost, že by někteří lidé pod dojmem odměny mohli získávat žáky takovým způsobem, který by neodpovídal zásadám citlivého výběru do povolání podle schopností, zájmů apod. Pak zde máme Ještě jiné profese, jako stavebnictví a zemědělství, které dnes považujeme za stejně důležité Jako hornictví, Někdy je těžší získat žáka do zemědělství než do hornictví. Přitom za žáka získaného do hornictví dostane učitel (škola) odměnu, ale za žáka, který jde do stavebnictví Cl zemědělství, již ne. Zjišťoval Jsem názory razných lidí na tuto otázku. Právník prohlásil, ^e počínání ostravskokarvinského revíru není protiprávní, že dnes může každý závod odměňovat pracovníky za nábor podle vlastních možností. Je to prý docela v souladu s novým řízením národního hospodářství. Stavebníci a zemědělci by se prý měli nyní snažit, aby zaplatili za získání učně třebas 200,— Kčs. Když ale uvažuji o důsledcích tohoto počínání, domnívám se, že bychom zabředli do Jisté anarchie, která by nám mohla připomínat počínání na trhu, kdy se přeplácí živé zboží. Bere ten, kdo dá víc! Někteří učitelé se vyjádřili, že takové odměňování za nábor je nemorální. Souhlasili s tím, aby za získání dospělého člověka do hornictví dostal ten, kdo pracovníka získal, třeba 500,— Kčs, ale za získávání takřka ještě dětí, které Jsou odkázány na dospělé kolem sebe, na jejich správnou radu a pomoc, by se přece jenom platit nemělo. Jestliže škola trvale dosahuje dobrých výsledků při získávání žáků do prioritních povolání, měla by dostat Jednorázovou odměnu bez kvótování na hlavu žáka. Tak se názory různí a těžko Je můžeme usměrnit v zájmu nejvyšší možné spravedlnosti Jak především k žákům samým, tak k těm, kteří se snaží postavit žáky na 1 ková místa v životě, pro něž mají schopností 1 zájem, ale 1 v zájmu celé společnosti. Nevím, možná, že vidím celkem jednoduchou věc hodně složitě, že praxe harmonicky vyloučí to, čeho se obávám. Rád bych ale znal váš názor na tento způsob odměňování. JINDŘICH PLEVA, ONV Bruntál Poznámka redakce: Dopis, který otiskujeme, vzbudil v den, kdy jej pošta přinesla do redakce, živý zájem a diskusi. Nabízelo se podobenství učitele s verblřem, jemuž se platí za rekruty. Říkalo se, že kdyby každé odvětvi našeho hospodářství platilo za „dodané“ žáky, staly by se devltlletky mohovitýml institucemi. Leč nechrne ironie. Uvedený případ je vážný. I když jmenovaný leták Je (jak jsme dodatečně zjistili) nejasně stylizován a svádí k výkladu, že za získaného žáka se dostane vysloveně peněžitá odměna, přesto je varující to hrubé a zjednodušené pochopeni úlohy a vlivu učitele na žáka. Popsaný způsob staví na hlavu 1 zásady dlouhodobé výchovy k volbě povoláni, neboť ta by byla při používáni různých odměn za konečné ovlivněni žáka celkem zbytečná. Redakční názor doplňujeme ještě stanoviskem, o které jsme požádali ministerstvo školství a kultury: „Ministerstvo školství a kultury s tímto postupem nesouhlas! a již několikrát upozorňovalo na podobné nesprávné metody, jichž užívají některá národní výbory, závody i resorty. Souhlasíme s pisatelem, že způsob odměňováni za získáni mládeže do prioritních povoláni touto formou je nemorální. Nemohou se jl nahrazovat správné formy dlouhodobé výchovy k povoláni, usměrňováni zájmů a schopnosti, důkladnější informovanost žáků 1 rodičů. Tíha této práce je zatím převážně na školách a uvedené instituce právě v tomto směru velmi málo pomáhají. Uznáváme situaci příslušných složek; které hledají cestu k splněni obtížných úkolů pri rozmisťování žáků do prioritních povolání a podporujeme jejich akce, které |sou zaměřeny k lepší informovanosti učitelů, žáků a všech pracovníků spo’upAsoblclch při rozmisťováni, jako jsou např. exkurze, tematicky zaměřené zájezdy apad., ale nemůžeme souhlasit se způsobem odměňováni učitelů, které pisatel oprávněně kritizuje.“ VACLAV PISA, vedouc! oddělení 1/2 UN 2