Učitelské Noviny, leden-červen 1970 (XX/1-26)
1970-01-08 / No. 1
Foto 0. Přinda Pftl ODDÍLOVÉM VÝLETE do Hudlic navštívily skautky 1. oddílu v Berouně rodný dům Josefa Jungmanna. Domeček byl krásný, ale všude plno prachu, osleplá okénka, kolem roztroušená sláma z doškové střechy. Po dohodě s kustódkou domku se děvčata pustila do práce a všechno uklidila. Bylo právě před slavným hudlickým posvícením. Děvčata se také rozhodla převzít nad domkem patronát a pravidelně pomáhat při jeho údržbě a úklidu. V HOŘICÍCH v Podkrkonoší zemřel počátkem listopadu Jaroslav Rrouček-jičínský, učitel měš(anské školy v důchodu. Dožil se téměř 98 let. V Hořicích učil od roku 1905 do roku 1931. Byl výborným hudebníkem, ovládal několik hudebních nástrojů, ale byl i výborným kreslířem a kopíroval dokonce velmi zdařile Maroldovy a Rěpinovy obrazy. Byl také nejstarším občanem města Hořic. K 100. VÝROČÍ narozenin V. I. Lenina připravuje Klub školství a kultury v Praze pod patronací ÜVOS na 29. 1. 1970 oslavný večer s programem za účasti členů našeho odborového svazu, škol a vědeckých ústavů, členů rady klubu a dalších přizvaných h03tů. ONV V CHEBU věnuje značnou částku na estetickou výchovu dětí. V letošním roce jsou v programu autobusové zájezdy, spojené s návštěvou Národního divadla v Praze, besedy 0 společenském chování, návštěvy divadel, koncertů atd. PhDr. KAREL HOYER, profesor jazykové školy v Praze, oslavil 24. prosince 1969 v plné svěžesti své sedmdesáté narozeniny. Dr. Hnyer je známý nejen jako vynikající znalec jazyků a kultury románských národů, jako autor příručky pro jazykové studium, italsko-českého a českíi italského slovníků, překladatel italské a francouzské beletrie a z řady jiných činností v tomto oboru, ale i jako zkušený pedagog. MLADÉ ČLENKY učitelského kolektivu bude jistě zajímat, že teprve před padesáti lety — 24. 7. 1919 — byl zrušen rakouský zákon 0 celibátu literních a industriálních učitelek v tehdejších školách obecných a občanských. ZÁJMOVÁ SKUPINA pracovníků školních jídelen v okrese Písek zorganizovala zájezd na výstavu kuchyňského nádobí a nářadí v Brně. Výstavu si prohlédlo i 24 kuchařek z píseckého okresu. V PROSINCOVÉM čísle časopisu Rodina a škola je velmi zajímavý článek dr. Jiřího Prokopce, CSc., nazvaný „Proč se rozváděj!“. Autor se zabývá příčinami manželských rozvratů zejména mladých dvojic. — Učitelé tříd, kde se děti začínají opět scházet v oddílech PO si jistě přečtou článek M. Rampasové: , Takové práce si rodiče cení“. V ALŠOVÉ GALERII na Hluboké byla otevřena II. celostátní výstava lidových škol umění. 1 když pořadatelé vyhradili místo jen několika technikám, protože by se těžko dala před vést celá škála činnosti LSU, připravili zde pestrou podívanou, odhalující vysokou úroveň pedagogické práce i opravdové zaujetí mladých talentů. DÉTSKÝ SBOR při ZDS v Boleráze, okres Trnava, oslavil 15. výročí své úspěšné činností Ze skromných začátků se vypracoval mezi přední pěvecké sbory na Slovensku, ba 1 v celé republice. Sbormistrem je učitel Ladislav Weiser, vyznamenaný cenou Československé společnosti pro hudební výchovu a titulem Vzorný pracovník kultury. SOCIÁLNÍMU USEKU ÜVOS pracovníků školství a vědy došlo na 240 žádostí o poukazy na jarní prázdniny. Při veškeré snaze bude možno uspokojit jen poměrně nízké procento zájemců. Je to způsobeno hlavně tím, že školy nevyužily možnosti posunutí těchto prázdnin o 14 dnů před stanoveným termínem nebo naopak o týden později. TURISTICKÁ CHATA na Pancíři u Železné Rudy dostala dávku letošního sněhu takřka x pevni ruky. Přes několikerý posun termínů dostavby lanovky bude již v příštím roce používat k dopravě nejen chatařova koníčka, ale 1 první sedačky. Pancíř je místem tělovýchovných instruktáží, závodů a srazů škol i učňovské mládeže, ale i oblíbeným místem turistů, třeba k silvestrovskému potlachu. UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenáni Za zásluhy a výstavbu vydává ministerstvo školství České socialistické republiky ve Státním pedagugickém nakladatelství. Šéfredaktor. PhDr. ZDENEK KONEČNÝ Adresa: Prahe 1, Na příkopě 12, tel. 224 95D 224 958—9. Vychází každý Čtvrtek, cena led notlivého čísla 80 haléřů. Roční předplatné 41,80 Kčs. Tiskne MlR, novinářské závody n. p.. závod 4 Václavské nám 35 Praha 1 Rozšlřoje Poštovní novinová službo Oblednáv ky přijímá každý poätovní úřad a doručovatel — Nevyžádané rukopisy se nevracejí. žáci rekreantům Do našich nevelkých lázní přijíždějí rekreanti z různých koutů vlasti. Střídají se tu každé tři tý- ' dny a správa lázni pro ně připravuje kulturní program. Přijíždějí sem hudební a estrádní umělci, lidové soubory písní a tanců a v neposlední řadě se na kulturním programu podílejí i žáci naší školy, kteří vystupují v pravidelném půldruhahodinovém programu slováckých tanců a písni a doprovázeni školní kapelou seznamují hosty s novoveskou lidovou tvorbou. Bývají to pro nás večery veliké radosti a z řad návštěvníků dostáváme upřímná slova díků a uznáni. Mnozí náš program označují za jeden z nejlepších, které tu zhlédli. J. BOTEK, Ostr. Nová Ves, okres Uherské Hradiště nesmělá připomínka Četli jsme v UN dopis akademického malíře A. Kubáta, který nás přivedl k malé připomínce: O Žeravicích je známo, že v 16. a 17. století byly důležitým střediskem jednoty bratrské. Zde se konaly synody důležité pro celou jednotu. Napři* klad roku 1592 tu bylo svačeno 99 učedníků a 27 jáhnů. Od dubna 1616 se konal další synod a na něm bylo opět svěceno 27 kněží, mezi nimi i j a n Amos Komenský a Mikoláš Drabík. Přítomno bylo i mnoho bratří z Čech, Moravy i Polska (B. Grácián a B. Mikulášovský [MikolajevskýJ). Zvoleno bylo nových 6 konsistorů a schválen Rád jednoty. Mikoláš Drabík napsal do Postily Řehoře Žarnovskébo mezi svými osobními daty: „1616 úřad kněžský v Žeravicích (jsem) přijal ve čtvrtek po 4. neděli po velikonoci.“ Čtvrtá neděle po velikonocích připadla toho roku na 1. května, ordinace Drabíkova i Komenského na žeravské synodě se tedy konala 5. května 1616. V Žeravicích je dosud čtvrť, která se jmenuje Ve sboru. Tam stával kostel-sbor, v němž byl Komenský ordinován. Z tohoto sboru zůstala jen část původní zdi. Žeravice jsou hrdé na svou boha tou minulost, zvláště na dobu, kdy zde bylo silné středisko bratrské. Komenskému postavili před 2. světovou válkou jen malý pomníček. Je nám někdy trapno, když učitelé, účastníci Dnů ...; '.v}*: .A. Komenského, přijedou k nám z Uherského Brodu, aby položením věnce uctili památku Učitele národů. Ž era y.s.t í _ ob p é s bezpříkladJiuu.péčl postavili roku 1963 novou školní budovu v akci Z, mají školu velmi rádi a věnují jí, co mohou. A my učitelé jsme jim za to vděčni, neboť naplnili slova bratří a snad i Komenského, že „školy patří k nejpřednějším věcem, na nichž všechno dobré záleží“. Školská a kulturní komise při radě MNV se připravuje na uctění 300. výročí úmrtí T A- Komenského a hodlá postavit jeho pomník. V obci jsou nž návrhy akademických sochařů Velana a Jurčáka. Jsme toho mínění, že v žeravicích byl vlastně položen základ celoživotního díla Komenského. Vždyt jistě si po celý život uchoval vzpo minku na tu malou slováckou vesnici, kde byl ordinován na bratrského kně ze, kde se snad i zastavil v tehdejší bratrské škole. Nenašla by Štursova socha Komenského uplatnění před žeravskou školou? Učitelský sbor ZDŠ ŽERAVICE chemická mškrooiympiáda Zvýšit přitažlivost chemie, učinit ji zajímavou, povzbudit nadané žáky a zorganizovat neformální družbu škol z Mysločovic, Tlumačova, Napajedel, Otrokovic a Vizovic, lo byly asi hlavní podněty, z kterých se za spolupráce mladých učitelů J. Nikla a J. Hradila zrodila na našem okrese chemická mikroolympiáda. Došlo k nl v sobotu 29. listopadu v Mysločovicích, kam každá škola vyslala po čtyřech žácích. Soutěž se konala v pracovně chemie, kde jednotlivci a dvojice vytvořené losováním řešily vtipně sestavené testy, jejichž obsahem bylo hledání logických vztahů, doplňování tabulek, dešifrováni chemických zápisů, vyhledávání vlastních chyb v zápisech a jiná cvičení. V praktické částí určovali žáci vzorky strojených hnojiv pomocí mikrosouprav, které tu někteří účastníci měli poprvé možnost vyzkoušet. Dobrá organizace soutěže umožnila vyhlásit výsledky a rozdělit ceny už po poledni. O přestávkách zhlédli účastníci film Ze světa atomů a mimo soutěž prověřili své znalosti na zkoušecím stroji Repex a na některých strojích, které vyrobil učitel Nikl. Nejvyšším kladem soutěže byla její zajímavost, splnitelné, nedeprimující nároky a příkladná aktivita, ochota a obětavost žáků myšločovlcké školy, kteří v roli spolupracovníků učitele Nikla pomáhali při organizováni a zajišťování soutěže. JAN KLESLA, Vizovice dobře se nám pracuje již v minulém školním roce se nám začala dařit mimoškolní výchova mládeže s dětmi devítiletky ve Slivenci v okrese Praha-západ. Slivenečtí mají dobr« spojení s Prahou, dojíždějí do práce do barrandovských filmových ateliérů nebo do cementáren v Lochkové a část jich pracuje na státním statku. Když jsou rodiče mimo domov, mívají obavy, aby děti nejezdily samy do Prahy, a proto uvítali náš návrh, který jsme projednali s ředitelstvím školy, že s nimi budeme jezdit každý měsíc do Prahy navštěvovat různá kul turní zařízení. Plán vycházek je pevně stanoven se zřetelem k doplnění vyučování, žáci s! vedou kroniku, kde o každé vycházce píší a kreslí. Plán je vyvěšen ve škole, opis dostává ředitelství školy, třídní učitel, ODDM Praha-západ ve Stodůlkách a vedoucí kroužku. Z původních 18 žáků sedmé třídy slivenecké školy máme v letošním roce Klub přátel umění při ODDM ve Stodůlkách se 120 cleny a stále se hlásí noví. Jsou tam žáci od 3. do 9. třídy z Dobřichovic, Davle, Jílového, Lipence, Slivence, Středokluk, Vraného nad Vit. a Zbraslavi a museli jsme je rozdělit do růz ných skupin podle věku a zájmu. V listopadu loňského roku už jsme společně rokovali v Domě čs. dětí na Hradě a prvním naším vystoupením byla kulturní vložka na výstavce zahrádkářů ve Slivenci, která jistě nebude poslední. VĚRA TftESKOVÁ, ODDM Praha-západ, Stodůlky muzeu v přírodě hrozí zkáza Je mi smutno, když vidím ve Vlašimi nebo v Novém Městě nad Metuji s pečlivostí zastřešovat kdejakou malou sošku v parku, aby jí sníh a mráz neublížil, ale podívejte se do Kuksu a Betléma! Tam desítky unikátních soch Matyáše Brauna a jeho školy doslova hynou ve větru, dešti, sněhu a mrazu. Mistr Karel Hladík, profesor AVU, navrhoval alespoň jednu sochu prodat a peníze získané prodejem použit na záchranu ostatních soch, ale neuskutečnilo se to. Navrhuji proto zcela jednoduché a snadno dosažitelné řešení: Dejte sochařské památky v Kuksu a Betlémě pod ochranu sochařské školy v Hořicích, která je téměř v sousedství. Žáci si zde pod dozorem profesorů osvojí prakticky to, čemu se teoreticky učí ve škole. Čím dříve se tak stane, tím lépe, protože jinak se sochy brzy samy rozpadnou. Ing. J. C. VEJDĚLEK, Kolín Klatovští hráli v Sušici Ve Smetanově sále v Suštcl hostila sušická devítiletka koncem listopadu šedesätičlenný symfonickí7 orchestr Lidové školy umění fosefa Kličky z Klatov, který zahrál odpoledne mládeži a večer dospělým populární skladby za řízení Antonína Bělouška. Přestože odpoledne byl sál doslova nacpán i žactvem z okolních škol, tyla pozornost mladých posluchačů příkladná a koncert zcela splnil své výchovné poslání. Večer pak byl skutečným svátkem pro milovníky dobré hudby. Stefně jako téměř bez dechu nastlouchalí návštěvníci, odváděli své umění s nadšením účinkující. Slovní uvádění jednotlivých čísel pořadu Františkem Vavřínem, učitelem LŠU Klatovy, vhodně orientovalo posluchače a zdařilé výkony členů orchestru, především pak sólisty, klavíristy K. Friesla, přivodily dobrou pohodu mezi všemi v sále. A tak zde dobře zněla přeiehra Fr. Suppé „Lehká jízda“, Straussův valčík „Povídky Vídeňského lesa" a ostatní čísla pořadu, zejména pak závěrečná Gershwlnova „Rapsodie v modrém". Nakonec účinkující rádi přidali a posluchači s povděkem vyslechli ještě Straussovu „Pizzicato.polku", která uzavřela vystoupeni, o jehož uskutečnění se zasloužil učitel hudební výchovy na ZDŠ v Sušici A. Blahut. JAROSLAV POLÍVKA, Klatovy Linorytové novoročenky žáků I. třídy gymnasia v Praze 3, W. Piecka, vyryté a ručně tištěné pod vedením prof. Jar. Košvance. Jen velmi pomalu se normalizuje situace na školách. Stále ještě spíš přicházejí poznatky že učitelé jsou značně pasivní, vyčkávají. A přece právě škola by měla odvážněji vykročit, distancovat se od toho, co na ni vrhlo vážný stín, a přihlásit se průkaznými postoji a činy k současné politice strany. Je třeba dokořán otevřít zatím jen nesměle pootevřené dveře. Stát opodál, znamená zůstat stát — a na to nemá škole ani právo a ani důvod k tomu. Velký podíl měl právě i učitel na tom, kam se v minulých obdobích dostala mladá generace. A nikdo jiný než mladá generace především má zájem na tom, jakou budoucnost může očekávat, a škola nemůže mlčet. Odpověď na zvídavé otázky může dát jen angažovaný učitel. Ze se učitel angažovat dovede, o tom podal nejeden důkaz. Avšak právě ta nedávné iniciativa je jednou z příčin, proč je dnes nejistý. Nelze jinak než podívat se těm dvěma obdobím otevřeně na kořen. Obě tato období, rok 1968 a část roku 1969, a obdob! dnešní jsou skutečností, a přesto každé podstatně jinou. Velké ideály a velké naděje ledna 1968 se zdály něčím, čemu lze dál všechno, co člo věk dovede — škola se plně za tyto myšlenky postavila. Brzy po lednu se však v naši zemi a v samé straně rozehrála velká hra. Na první pohled čisté obrozeni se stále zřetelně ji rozpouštělo v romantických, protichůdných akcích, často v akcích, které měly jen dočasný, krátkodobý smysl. Konečným však cílem těch, kteří se vložili do hry, bylo rozložení strany a pak i celého společenského zřízen?. Vzpomeňme té taktiky a strategie: nic konkrétního se neřešilo, neexistoval orgán, který b? vedl, žádnému nejvyššímu orgánu nebylo třeba se zpovídat, komunista přestal odpovídá* za své postoje a činy své stranické organizaci. Vzpomínám si zcela konkrétně, jak mladá soudružka předsedkyně i ostatní členky výboru se podivovaly nad tím, když byla nastolena otázka vedoucí úlohy strany na škole. Pomalu jsme si odvykli, že existuje ta strana, která se řidl pevným programem a směřuje k jas ným cílům. Tomuto stylu práce jsme začali při vykat. Nevyžadoval nijakou hlubší analýzu, problémy pracoviště byly vedlejší, každá, 1 sebemenší organizace prováděla „celostátní politiku“ — politiku rezolucí a nátlaků. JakkoUv se zdálo, že se mnoho lidí na politice podílelo, šlo v podstatě o umrtvováni stranické práce, odvedeni od hlavních cílů. Výsledkem této politiky je dnešní rozkolísanost, nejistota a také únava. Dlouho by trvalo, kdybychom tento stav jen konstatovali a nepřešli do boje proti jeho důsledkům. Rozhodujícími prostředky však nemůže být nic jiného než přesvědčivá argumentace. Vycházíme správně z toho stavu, ža většina učitelů nestála a nestojí na pozicích krajního pravicového oportunísmu, ale na pozicích kolísání, í když ani k tomuto postoji není oprávnění. Nelze však jinak než z toho konstatování vycházet a dobře si uvědomí*, kudy se v politické práci ubírat. V rozsahem omezeném článku nelze se pouštět do diskuse příliš široké, to může a musí být programem stranických diskusí. Přece však sl myslím, že je dobře připomenout alespoň základní prin čipy, na nichž naše strana stojí a které se staly předmětem až licitace. Zcela byla např. zpochybněna zásada vedoucí úlohy strany, stejně v centru jako v zá kladních organizacích. V OV KSC již obnovena byla a jen proto se dostáváme v zásadních otázkách k řešení. Ne tak je tomu však v ZO KSČ, a proto také ta nejistota. Většina organizaci přestala respektovat zá sadu demokratického centralismu, důsledek ovšem i toho, že vedeni strany se rozštěpilo. Také toto je již překonáno. Současný ústřední výbor strany je důkazem toho, že v ceié straně platí jedna stranická linie a tu nutno v každé organizaci realizovat. Liberalismus a oportunismus byl rozhodně vystřídán principiálností a odpovědností. V té souvislosti bude nutno podstatně zrně nit názory na funkci vedoucích činitelů — ředitele, inspektora apod. Pod rouškou rozvíjeni Iniciativy se často skrývala nenáročnost, nerozhodnost. Víc než společenského zájmu hleděli si někteří vedoucí činitelé své osobni popularity, málo schopni podepřeli své pozice nadbíhání náladám. Budeme se muset velmi zásadně vyrovnávat s těmi lehce vyslovovanými soudy o našicn přátelích v SSSR a ostatních socialistických zemích. Nelze už dále stavět do protikladu pojmy „socialistické vlastenectví“ a „prolelářský Internacionalismus“. Nebudeme zjednodušovat vážné problémy ekonomické, žákům a zejména učňům a studentům však musíme umět kvalifikovaně vysvětlit rozhodující příčiny ekonomických těžkostí — hlavně však v nich neformální vztaft k práci rozvíjet, aby se mladá generace dívala bez iluzí na život. Dnes sí stále ještě klademe otázku: Jak s<* mohlo stát, že jsme se dostali tam, kde jsme? Slyšel jsem k této otázce výstižnou odpověď: Antisocialistické síly mohly dosáhnout toho, čeho dosáhly, proto, že rozehrály promyšlenou, cílevědomou a-ntlsociaiistickou propagandu — Ideologický zápas. Socialistické síly musí učinit pro své úplné vítězství totéž. Velmi silně rozvinout prosocialistický zápas. Stojíme před křižovatkou — budeme dále věci zatemňovat? Budeme ignorovat současnost, protože nás nutí vystoupit z iluzí a fikcí do tvrdé skutečnosti? Čemu tlm chceme prospět? S kým chceme jít? Tato otázka není kladena zbytečně. I na školách totiž zůstali lidé, kteří „se zakopávají a chtějí přežít, nasadit si dočasné náhubek“. Není jich mnoho, ale jsou urč:*ě v akci. Budou se pokoušet proniknout do té početně nejsilnější skupiny, tam zabraňovat správnému poznáni, dále dezorientovat, slibovat, zastrašovat, přinášet „věrohodné zprávy“ věštit budoucnost apod. Těžce nesou svou porážku a sotva se budou chtít lehko vzdát. Současné hodnocení jen potvrzuje, jak obtížně takovým lidem dokazujeme, kde stáli a dosud stojí. Spíš jsme nakloněni zapomenout, věřit, odpustit. Tito lidé se ohánějí nebezpečím IE CAS VYSTOUPIT \