Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1971 (XXI/26-46)
1971-10-14 / No. 36
K práci našich škol v předvolebním období Marie HECHTOVÁ, vedoucí oddělení ZDŠ ministerstva školství ČSR Za několik týdnů budeme volit své zástupce do zastupitelských orgánů — národních výborů všech stupňů, České národní rady a obou komor Federálního shromáždění. Letošní volby mají v životě naší vlasti mimořádný význam. Konají se v roce 50. výročí založení KSC a po jejím XIV. sjezdu, který zhodnotil vývoj uplynulých let a vytyčil program dalšího rozvoje socialistické společnosti. Letošní volby představují politickou událost mimořádného významu také proto, že půjde o první přímé volby do zastupitelských sborů po vytvoření československé federace. Budou současně zakončením základní etapy konsolidace volených orgánů. V Učitelských novinách č. 34 byl na str. 5 a 6 uveřejněn plán politicko-ideového působení ve volební kampani na úseku školství. Jsou v něm obsaženy konkrétní náměty pro práci odborů školství, KPO a OPS, ředitelů škol a výchovných zařízení a všech učitelů a vychovatelů. Nyní bude úkolem jednotlivých škol, aby si uvedené náměty doplnily podle místních poměrů a potřeb a vypracovaly konkrétní plány na zapojení do voleb, a to jak v působení na žáky ve výchovně vzdělávacím procesu, tak i mimo školu v práci s rodiči a v předvolební agitaci. Každý učitel a školský pracovník by měl být aktivně zapojen do voleb nejen ve škole, ale i v místě svého bydliště, kde může svými zkušenostmi pomoci v obvodních a okrskových volebních komisích, v štábech agitačních středisek i v občanských výborech. Období několika týdnů před volbami bude zkouškou politické vyspělosti učitelů. Obstojí-li učitelé a vychovatelé v přípravě voleb dobře, posílí se tím společenské uznání a autorita školy i všech školských pracovníků. V plánu politicko-ideového působeni ve volební kampani na úseku školství se v bodech II/ 3 a 4 ukládá učitelům, aby seznámili žáky a učně vhodnou formou ve vyučovacím procesu — zejména ve společenskovědních předmětech — s významem a posláním voleb v socialismu a s novými zákony o volbách do zastupitelských sborů. Má-li učitel skutečně odpovědně splnit tento úkol, musí se aspoň v základních rysech seznámit s volební soustavou kapitalistického světa a musí umět žákům ukázat všechny záporné stránky tzv. demokratických voleb za předmnichovské republiky. Teprve potom bude moci ukázat přednosti a demokratičnost naší socialistické volební soustavy. Volební systémy socialistických a buržoazních zemí se od sebe diametrálně liší. Volební právo v socialistickém státě zajišťuje skutečně svobodný projev vůle pracujících, a tím zároveň volbu opravdových zástupců lidu do zastupitelských sborů. Volební soustavy kapitalistických zemí sledují jediný cíl — upevnit a udržet kapitalistický systém v zemi. Buržoazie jako vládnoucí třída zneužívá voleb ve prospěch svých třídně mocenských zájmů. Zastup italské orgány v buržoazních státech představují součást státního mechanismu buržoázni moci. Koncentrace hospodářské moci v rukou monopolů nutně vyžaduje 4 koncentraci politické moci v rukou velkoburžoazie. Za dobu své existence vytvořila buržoazie systém voleb, jejichž hlavním úkolem má být vytvořeni politické reprezentace, která by hájila zájmy buržoazie, ale kolem niž byla vytvořena fikce, že vznikla z vůle národa. Podle některých buržoazních teoretiků v otázce teorie voleb má být smyslem voleb zajistit přesné rozložení politických sil v zemí a v zastupitelských sborech zajistit reprezentaci odpovídajíc! struktuře politických sil. Tuto teorii parlamentu jako zrcadla politického rozvrstvení společnosti však buržoazie již dávno opustila a dnes vystupuje s požadavkem, že volby mají zajistit stabilní většinu, vládni stabilitu a kontinuitu režimu. Pro prosazováni svých zájmů ve všeobecných volbách užívá buržoazie množství prostředků, které ji umožňují dosáhnout toho, že z voleb vychází zastupitelský orgán odpovídající jejím zájmům a potřebám. Buržoazie ovlivňuje volební výsledky úpravami volebních obvodů (různě veliké volební obvody podle složení obyvatelstva), navrhováním kandidátů z řad představitelů monopolů, technikou hlasování, způsobem rozdělování mandátů a celou řadou dalších omezeni. Tak například v USA ve státě Georgia je stanoven majetkový cenzus, že volič musí mít majetek v hodnotě 500 dolarů. V některých státech je podmínkou pro výkon volebního práva zaplacení volební daně, v jiných se volič musí podrobit zkoušce vzdělání. Ve Velké Británii musi uchazeč o kandidaturu složit 150 liber jako volební kauci, která propadá, když kandidát ve volbách prohraje. Tak zvaný většinový systém umožňuje, aby byl zvolen kandidát, který získal relativně nejvyšši počet hlasů, přičemž hlasy ostatních kandidátů ztrácejí právo na jakékoli zastoupeni. Většinový systém může umožnit například to, že by jedna strana získala ve volbách 51 % hlasů, ale v parlamentě by se v důsledku volebních praktik mohla stát stranou menšinovou. Nedemokratiěnost anglických voleb je spíše než na přikladu vládnoucích stran zřejmější na příkladu menšinové strany: ve volbách roku 1959 získala liberální strana 5,9 % hlasů; 1 když tím měla nárok na 37 mandátů, získala ve skutečnosti jen šest mandátů. Sledujeme-li nedemokratický a protilidový charakter voleb a volební soustavy v kapitalistických zemích, zjistíme, že nejde o jev nový. I v naši vlastní historii se setkáme s podobnými jevy. Vzhledem k tomu, že v nedávné době byly naši veřejnosti předkládány zkušenosti z předmnichovské republiky téměř jako vrchol demokracie, bude dobré aspoň stručně sl připomenout, jak vypadala ve skutečnosti volební soustava kapitalistického Československa. I zde byla vytvořena celá řada omezeni, které zabezpečovala buržoazii upevněni Jejího postavení na úkor pracujícího lidu. Jedním z takových opatření bylo například právo okresního hejtmana nebo ministerstva vnitra potvrzovat do funkce obecnflio starostu. Jestliže starosta zvolený třeba největším počtem hlasů nebyl vhod buržoaznim představitelům, nebyl do funkce potvrzen a obecnímu zastupitelstvu bylo „doporučeno“, aby zvolilo vhodnějšího kandidáta. V případě, že by s tímto doporučením nesouhlasilo, mohl být výsledek voleb prohlášen za neplatný. Došlo-li však přece jen někde k tomu, že v ěele obce stál komunista, hodil se každý argument k tomu, aby byla jeho práce pošpiněna a aby bylo možno jej z funkce co nejdříve uvolnit a nahradit tzv. nouzovým orgánem — okresní hejtman dosadil do obce bud správní komisi, nebo vládního komisaře. Doporučuji všem našim učitelům, aby sl na svém národním výboru vypůjčili a prostudovali 34. číslo , týdeníku vlády ČSR „Národní výbory“ z 26. 8. 1971, kde najdou velmi mnoho konkrétních dokumentů o volbách v buržoaznim Československu. Současně však najdou v tomto čísle 1 některé dokumenty, s kterými předstupovali v období předmnichovské republiky před své voliče komunisté a v nichž KSČ ukazovala na skutečný charakter buržoázni republiky a vysvětlovala cíle, za které bojuje. I z těchto dokumentů je zřejmé, že Komunistická strana Československa stála po celou dobu své padesátileté historie na pozicích důsledného bojovníka za zájmy pracujících. Teprve za socialismu se vytvořily maximální podmínky k tomu, aby volby byly skutečně demokratické a aby zajistily všechny základy vytyčené volebním právem. Demokratická organizace voleb je zajištěna volebními zákony, které věnuj! velkou pozornost tomu, aby voliči skutečně využili všech práv, která jim poskytuje socialistické společenské zřízeni. Teprve za socialismu nabývá funkce voleb nového smyslu: z voleb vycházejí státní orgány složené ze skutečných zástupců lidu a stojí také pevně ve službách lidu jako nositelé veškeré moci ve státě. Programy Národní fronty jsou především programy pracovními, nejsou proklamativnl, ale reálné a společnou povinností všech občanů bude je uskutečňovat. Poslanec nemůže pracovat jinak než ve stálém spojení s občany a ve stálé aktivní činnosti v plnění volebních programů. U nás proto není důležitý jen sám volební akt, který je vyvrcholením volební kampaně, ale celá předvolební kampaň. Právě v této kampani, ve které se hodnotí dosavadní práce zastupitelských sborů a jejich poslanců, projednávají volební programy s občany a navrhují noví kandidáti, se vytvářejí podmínky pro dobrou budoucí spolupráci poslance s jeho voliči, pro jejich stálé spojeni ve volebním obvodu. Proto se klade takový důraz na toto období a vyžaduje se od všech občanů, Jimž leží blaho a budoucnost československé socialistické republiky na srdci, aby v této práci účinně pomohli. Součásti volební kampaně musí být i snaha posilovat internacionální společenství socialistických zemí a prohlubovat bratrské spojenectví se Sovětským svazem. To umožní i různé akce Měsíce československého přátelství, který bude probíhat v období, kdy vyvrcholí předvolební kampaň a uskutečni se volby. Jsem přesvědčena, že naši učitelé, vychovatelé a pracovníci školské správy pomohou svou dobrou práci ve škole 1 mimo školu zabezpečit zdárný průběh předvolební kampaně a voleb a ve volbách dokáži, že stojí pevně a jednoznačně na straně socialismu, míru a společenského pokroku. O tom, co vše s sebou přináší letošní ideově politické studium učitelů, co se daří, co by se dalo zlepšit, jsme se tentokrát rozhovořili s obvodní školní inšpektorkou v Praze 1 Karlou Bydžov s k o u . CO VŠE JSTE UDÉLALI PRO ZAJIŠTĚNÍ ÚSPĚŠNÉHO POLITICKÉHO STUDIA V TOMTO ŠKOLNÍM ROCE? „Pro ideově politické studium učitelů je vyčleněna každá druhá středa v měsíci. Neznamená to ovšem, že veškeré politické studium našich učitelů touto středou začíná a končí. Po celý školní rok, při vyučování, na všech poradách se naši učitelé budou vracet k závěrům XIV. sjezdu KSČ a kriticky hodnotit, v čem je dokázali a dokáží plnit. Letos se, i když v jisté obměně, vracíme k tomu, co se mám osvědčilo v loňském školním roce. Každé téma bude předcházet přednáška pro všechny učitele a vychovatele nestraníky našeho obvodu. V minulém školním roce bylo velice obtížné shánět lektory pro tyto přednášky, s referentem jsme ne vždy byli spokojeni. Referáty bývaly sice po politické stránce dobré, ale postrádaly — jako přednášející sám — jakýkoli vztah ke škola, jakoukoli aplikaci na výchovu mládeže. Letos jsme si proto vybrali, lektory z vlastních řad. První přednáška se uskuteční ve středu 13. října a připravil ji vedoucí našeho školského obvodu Karel Čepička. Zpracováním druhého tématu jsme pověřili ředitelku ZDŠ na Uhelném trhu Annu Poláčkovou. Ke školení uskutečníme celkem čtyři přednášky, po kterých budou na školách následovat semináře. Vedením jednotlivých seminářů jsou pověřeni učitelé a ředitelé, členové strany. Hlavní těžiště veškerého ideově politického studia však musí zůstat v hlubokém individuálním studiu, kterému se bude věnovat každý učitel i vychovatel. Individuální studium je podmínkou úspěšného a neformálního průběhu každého semináře.“ CO BY SE PODLE VAŠEHO NÁZORU MOHLO A MĚLO VE ŠKOLENI UČITELŮ ZMĚNIT A ZLEPŠIT? „Mám dojem, že ti, kteří připravují stranické školení, jsou v této problematice zkušenější a bude jistě prospěšné, přijmeme-li některé jejich osvědčené metody. První téma stranického školení je prakticky shodné se studiem učitelů nestraníků. Stranické materiály jsou však navíc uzavřeny kontrolními otázkami, které jsou formulovány velice zdařile a myslím, že bychom jich měli použít i při školení nestraníků. Uvádím jako příklad tři konkrétní otázky z devíti. Vybrala jsem je proto, že jsem přesvědčena o jejich důležitosti: — Stát, jeho vnitřní podstata a historické typy — — Podstata, obsah, funkce diktatury proletariátu — — Mechanismus diktatury proletariátu — Stranické teze nejsou však ukončeny pouze otázkami. Jsou doplněny i slovníčkem termínů (diktatura proletariátu, forma státu, typ státu, stát, mechanismus diktatury. . . .). Definice jednotlivých termínů jsou výstižné a nově zpracované.“ co RIkät'e tomu, jak rubriku politickoideového STUDIA UCITELO LETOS ORGANIZUJÍ UČITELSKÉ NOVINY? „Jsem přesvědčena, že tato rubrika je nutná. Své zkušenosti by si v ní měli sdělovat všichni učitelé, ředitelé a školští pracovníci. Konkrétní zkušenosti, iniciativní nápady a návrhy bychom přivítali jistě všichni. Připomínku mám jen jednu. Přílohu ke studiu jsme v UN uvítali. Domníváme se však, že by měla vycházet s jistým předstihem. Takto je jistě cennou pomůckou pro učitele. Kdyby však vyšla poněkud dříve, mohl by se s jejím obsahem seznámit i ten, kdo bude na obvodě či v okrese připravovat přednášku k příslušnému tématu, a tudíž se zaměřit na ty partie tématu, které příloha pomine.“ Rozmlouvala MARIE BULlNOVÄ UN 3 SOCIALISTICKÁ ŠKOLA PRO SOCIALISTICKOU SPOLEČNOST jsou dost siliné hlasy, (které upozorňují, že noví učitelé — absolventi pedagogických fakult ma jí nedostatky v pedagogické praxi. Zejména pracovníci školské správy z krajů a okresů upozorňují, že noví učitelé mají sice bohaté odborné znalosti, ale nemají dost představ, zkušeností a umění, jakým způsobem je dětem předat. Zdůrazňujeme-Ii, že učitel je v přípravě dorůstající generace nezastupitelný, že rozhoduje o kvalitě a úspěchu práce štkoly, předpokládá to soustředit se v dalším období na jeho práci, pomoci mu vytvářet podmínky pro zkvalitnění jeho činnosti. Změnit současnou ne zcela uspokojivou situaci ve školství znamená změnit situací mezi učiteli. Proto začínáme na ministerstvu školství uskutečňovat prvá opatření z velkého komplexu, jejichž cílem je vytvářet co nejvýhodnější podmínky pro práci učitele. Uvědomujeme si, že je nutno vypracovat a uskutečnit celý program péče o učitele od výběru vhodných kandidátů přes jejich kvalitní přípravu, zabezpečení dalšího vzdělávání, vytváření ideových a materiálních podmínek pracovních i životních — zkrátka zabezpečit péči o učitele od výběru kandidátů až po odchod na zasloužený odpočinek. Mezi první z opatření, které již uskutečňujeme, je právě v uplynulých dnech vydání nového pracovního řádu, ve kterém jednoznačně a jasně formulujeme nároky, které má naše společnost na učitele. V průběhu letošního školního roku hodláme zpracovat dlouhodobý ucelený systém dalšího vzdělávání učitelů o současně zahájíme práce na programu vytváření vhodných pracovních a životních podmínek ke zkvalitnění učitelovy činnosti. Jistě tomu napomůže i komplexní prověrka učebnic, kterou dokončujeme a která povede ke zkvalitnění a doplnění tohoto důležitého prostředku pro kvalitní učitelovu práci. Důležitou součást celého komplexu opatření, o nichž hovořím, tvoří i zkvalitnění přípravy nových učitelů na pedagogických fakultách i universitách. Při hledání cest k nápravě vyjdeme tedy především od výběru vhodných uchazečů na učitelské studium. Budeme se přitom snažit ovlivnit dobu rozhodnutí k volbě učitelského povolání tak, aby se mladí lidé rozhodovali co nejdříve a jejich středoškolské studium mohlo být k budoucímu učitelskému povolání již zaměřeno. Půjde zde také o to, odpovědně přihlížet k politickým, prospěchovým i charakterovým předpokladům uchazečů a podle toho zabezpečovat jejich přípravu na středních školách. Při vlastním přijímacím řízení na pedagogické fakulty přihlédneme pak k tomu, zda uchazeč má předpoklady získávat, rozvíjet právě ty vlastnosti, jež by měl mít každý dobrý učitel — schopnost vzbudit důvěru a sympatie mládeže, důsledný ideologický postoj, přitažlivost osobního přikladu apod. Kromě výběru uchazečů vyžaduje si řešení a úpravu i vlastní obsah a organizace studia na pedagogických fakultách. Nejzávažnější problémy jsou zejména v nevyváženosti proporcí mezi přípravou ideově politickou, pedagogickou a speciálně předmětovou. Osm dnes existujících pedagogických fakult v ČSR představuje výchovnou kapacitu vysoká úrovně. Do budoucnosti chceme tuto síť fakult vhodně racionalizovat, popřípadě jednotlivé fakulty v zájmu koncentrace odborných kádrů i materiálních prostředků účelněji profilovat. Současně s tím překlenout i některé tradiční bariéry, které dosud existují mezi pedagogickými fakultami a ostatními vysokými školami vychovávajícími učitele a hledat cesty, jak tyto školy účelně sblížit. Taíké těsnější spojení pedagogických fakult s praxí je důležitou cestou, jak lze studium učitelství přizpůsobovat potřebám společnosti. Důležitá otázika při tom všem je odpovědně kádrově zajistit výuku na pedagogických fakultách. Zásadně jde o to, aby se na ní podíleli vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří mají současně všechny předpoklady pro neformální politickovýchovné působení na studenty. Jestliže dnes více než kdy jindy usilujeme o to, eby se pedagogické fakulty staly centry ideologické výchovy, aby mobilizovaly a rozvinuly všechny prostředky politickovýchovné práce v úsilí připravit učitele pro socialistickou školu, předpokládá to, že na fakultách vychovávajících učitele budeme mít přesvědčené a ideově vyspělé pedagogy. Jen ten, kdo dokáže spojit svou vysokou odbornou kvalifikaci s celým svým upřímným komunistickým přesvědčením a v tomto duchu bude vychovávat učitele, může v tomto úsilí úspěšně obstát. Vážené soudružky a soudruzi, rychlé tempo růstu výrobních sil a současný technický pokrok zvyšují nároky na intelektuální úroveň kádrů, na zkvalitňování jejich přípravy. Kvalifikovaná všeobecně vzdělá- dokončení vací a odborná příprava mladé generace, (která je založena na principu vědeckosti a vysoké političnosti, je rozhodujícím faktorem rozkvětu země. Škola se musí stát mohutnou ideologickou institucí, která vychovává v madých lidech pocit optimismu, socialistického přesvědčení a odpovědnosti. Z tohoto hlediska není práce učitelů snadná. Tím těžší a odpovědnější je práce těch, kteří příští učitele vzdělávají a vychovávají. V nejbližší době jde o to, abychom vysokoškolské vzdělávání učitelů promyšleně zkvalitňovali a postupně rozšiřovali tak, jak to odpovídá našim tradicím i perspektivám výstavby socialistické vlasti. Očekáváme přitom, že osobní přesvědčení, moudrost a uvědomělost našich nejlepších pedagogických kádrů, kterým je svěřena výchova budoucích učitelů, společně s názorovou jednotou v otázkách politické linie Komunistické strany Československa, její plná podpora a prosazování, budou nejlepší zárukou odpovědného přístupu k práci a zajistí, aby příští pokolení byla vychovávána v socialistické škole pro život v socialistické společnosti. K tomu přeji pedagogické fakultě UK i dalším fakultám do dalších let jejich práce hodně vynikajících učitelů, studentů a splněni všech úkolů, které má vaše škola pro rozvoj naší socialistické společnosti.