Učitelské Noviny, leden-červen 1974 (XXIV/1-26)
1974-01-03 / No. 1
Školský ústav umělecké výroby v Praze je jediný svého druhu v naší republice, v jehož osnovách je výuka tkaní gobelínů, paličkovaných i sít ováných krajek a výšivky. Vychovává nové průmyslové výtvarníky, restaurátory a další pracovníky těchto oborů. Navštívíte-li tento ústav, dozvíte se mnoho zajímavého o tom, jak se renovují staré gobelíny a tapiserie třeba z hlubockého zámku, jak vznikala od návrhu až po realizaci nová díla pro světovou výstavu v Montrealu, pro letiště v Ruzyni, pro reprezentační místnosti a československé zastupitelské úřady v zahraničí. Jednou ze studujících je i Irena Konstantová z Písku, která se specializovala na výrobu gobelínů a paličkovaných krajek. Objektiv fotoaparátu ji zastihl právě v okamžiku, kdy dokončovala jednu krajku. Text a foto V. Hynek ČTENÁŘI NÁM PÍŠÍ .. Í KOUTKY REVOLUČNÍCH TRADIC Jsme jedním z okresů, kde slavné revoluční tradice sahají hluboko do minulosti. V kraji, kde se dříve krása ruku v ruce vedla s bídou a hladem. Vkročili jsme však plnými kroky do socialistické společnosti. Naše děti žijí radostný život doprovázený vším, co jen může dát mládí, radost a krása. A přece se vracíme do minulosti. Vracíme se, abychom dětem ukázali, co člověk musel udělat, co naše komunistická strana u nás, na Vysočině, musela vybojovat, abychom mohli klidně žít. Za protektorátu bojovali naši bok po boku se sovětskými soudruhy proti nenáviděným okupantům. Kolik tu bylo jen partyzánských skupin, které operovaly na území našeho okresul Můžeme zapomenout na hrdinného partyzána, poručíka Cursina, který padl při přepadení Ehmovy víly ve Víru? Můžeme zapomenout na fašistická zvěrstva, na vraždění a vypálení několika chalup v maličké vesničce Bělči? Když se rozvoněl šeřík v roce 1945, bylo plno krásy 1 u nás na Vysočině. Všude zněly sovětské písně — i v té nejmenší z nejmenších osad. Zůstaly památky — pomníčky, pamětní desky, fotografie, výstřižky z novin, dopisy i drobné dárečky. Mnoha lidem přinášejí dobrou a někdy 1 velmi bolestnou vzpomínku. Kdo žije v srdcích, neumírá. Naše školy se cílevědomě připravují na slavné dny 30. výročí Slovenského národního povstání a 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Tím spíše, že slavná tradice k tomu plně zavazuje. Chystají se setkání s bývalými partyzány a účast na sjezdech partyzánských skupin a brigád. Připravují se i koutky revo-lučních tradic na školách, kde se soustřeďují a shromažďují dostupné materiály. Pro slavnou paměť těch, kteří šli před námi, pro poučení nás pro dnešní i příští život. Jeden z pěkných koutků revolučních tradic je jistě na II. ZDŠ v Bystřici nad Perštejnem. Navrhl a provedl jej ředitel školy Eduard Valdhans. Obdobně se intenzívně připravují i na jiných školách — a mnohde již mají důstojné a pěkné koutky slavných revolučních tradic. Zdálo by se, že je předčasné hovořit o přípravách na 30. výročí osvobození Československa. To jen pro toho, kdo neví, kolik drobné a trpělivé práce se musí vykonat, než vyroste dílo, které potěší a poučí. JOSEF PAVLÍK, Vír na Moravě PEDAGOGICKÉ ČTENÍ O TĚLESNÉ VÝCHOVĚ Začátkem prosince proběhlo v Písku okresní kolo pedagogického čtení. První autorkou byla Růžena Peroutková, učitelka ZDŠ kpt. Jaroše, s tematikou „Modernizace tělesné výchovy“. Ve svém čtení vychází z pětiletého ověřování návrhu nových osnov, ze spolupráce s VÜP v Praze a KPO v Českých Budějovicích. Zpracování je ukázkou spojení teoretických poznatků o intenzifikaci a modernizaci vyučovacích hodin s konkrétním sledováním tělesného i morálního vývoje jednotlivých žáků v průběhu výzkumu. Tělesná výchova je důležitou složkou socialistické výchovy. Tělesné zdatnosti, upevňování zdraví, zvyšování odolnosti dětí, posilování morálních vlastností se může dosáhnout při účinném provádění vlastní tělesné výchovy při vyučovacích hodinách. Doplní ji cvičení v tělovýchovné jednotě, účast v soutěžích, projev aktivního zájmu o sport. Analýza, poznatky, popisování metodického postupu, závěry jsou v tomto čtení doplněny fotodokumentací. Dokladem vypěstování pěkného vztahu k harmonickému pohybu, rozvíjení tělesné zdatnosti a všestrannosti byla vystoupení na tělovýchovných akademiích, shromážděních, aktivech^ a slavnostech. Ukázkové hodiny pro ostatní učitele okresu se staly aktuální pomocí, pro pochopení nového pojetí předmětu. Poznatků Růženy Peroutkové může být využito v dalších kursech modernizace tělesné výchovy, při propagaci nových forem i pro publikaci. Její pedagogické čtení je zároveň v souladu se závěry II. sjezdu ČTO, které zdůrazňují nutnost zvýšení pozornosti rozvoji tělesné výchovy. DOBRÁ PRÁCE SE DOČKÁ OCENĚNÍ PO STALETÍ VOLNOSTI —W— Základní odborová organižace na LŠU v Klatovech není početně velká. Má 35 členů, kteří působí na školách v Klatovech a Nýrsku a v pobočkách v Plánici a ve Švihově. Roztříštěnost pracovišť práci organizace ztěžuje, a proto využila usnesení V. plenární schůze ÜRO a vytvořila pro budoucnost dva odborové úseky pro Klatovy a Nýrsko. Už se konaly schůze na těchto úsecích a byly připraveny volby úsekových důvěrníků, za něž byly vybríny soudružky, které dosud neměly funkce v odborové organizaci, ale mají předpoklady pro jejich plnění. V základní organizaci je stoprocentní organizovanost, dosavadní pětičlenný závodní výbor bude rozšířen na sedm členů. Základem pro soustavnou činnost ZV ROH na škole je opatření schválené na členské schůzi 31.1. 1973 k realizaci plánu aktivity. V jeho duchu plnila organizace úkoly, které vyplynuly pro školství z usnesení XIV. sjezdu KSČ, usnesení vyšších stranických orgánů v okrese a kraji, zejména pak z říjnového pléna OV KSČ. ZV ROH přispívá svou činností k prohlubování komunistické výchovy na školách i pobočkách, ke zkvalitnění pedagogické práce a zvýšení úrovně dovedností žáků. Pro výroční členskou schůzi celé organizace má ZV již přichystáno zhodnocení své práce i úkoly pro další období. Chce a bude ve spolupráci s ředitelstvím a stranickou organizací na škole pomáhat při zajišťování účasti na ideově politickém vzdělávání učitelů, zapojovat mladé schopné členy do funkcí a hlavně působit na angažovanost všech členů sboru v kulturně politické oblasti. Všichni učitelé v Klatovech jsou členy symfonického orchestru, který je držitelem Ceny města Klatov a jiných uznání. Jeho dirigent — ředitel školy s. Běloušek — vede také komorní soubor n. p. Kozak, který dovrší v roce 1974 již dvacet let své prospěšné práce. Na LŠU Klatovy působí i dechový orchestr mladých, vedený zástupcem ředitele školy Pavlem Czajczykem. Závodní výbor má před sebou vážný úkol — zajistit vhodnější a plně vychovující prostory pro práci školy v Klatovech. Má již příslib MěstNV a počítá s tím, že členové organizace se plně zúčastní všech prací, jež budou souviset s vyřešením tohoto problému. JAROSLAV POLÍVKA, Klatovy Jedním z naléhavých úkolů dneška Je úspěšné ukončení převýchovy občanů cikánského původu. Po staletí pronásledování a volnosti je snaha usadit' Cikány a přizpůsobit je životu ostatních obyvatel naší republiky. Je jisté, že to nejde najednou. Jejich nízká společenská úroveň ještě znesnadňuje splynutí s ostatními obyvateli. Bude nutné ještě hodně trpělivosti, než se to podaří. Již sám přístup „bílých“ je pro Cikány překážkou. Vyciťují nepřízeň, a tím více se uzavírají mezí sebou. Jestliže budeme chtít urychlit převýchovu, musíme začít u dětí. Mezi cikánskými rodinami jsou .již takové, kde je čisto, otec pracuje, matka pečuje o děti, které jsou upravené, dobře živené a pravidelně navštěvují 1 školní vyučování. Dokud však nebudou mít cikánské děti možnost vyučit se řemeslu a přestat být jen nádeníky, půjde převýchova pomalu. Ale podniky se brání přijímat cikánské děti do učebního poměru. Je to také tím, že většina z nich nedokončí své .školní vzdělání — devátou třídu ZDŠ, nestačí pak v učňovské škole ve všeobecně vzdělávacích předmětech, i kdyby měly sebevětší nadání pro řemeslo, není jim to nic platné a nedoučí se. V tomto směru by jistě stálo za to, upravit učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů v učňovských školách nebo rozšířit síť zvláštních učňovských škol, které by cikánské děti mohly navštěvovat, aby se doučily. Za pozornost stojí i přirozené hudební nadání Cikánů. Těmto nadaným dětem by se měla dát možnost absolvovat hudební školu, aby se mohly zařadit do normálních orchestrů, protože i když existují cikánské orchestry a na poslech je jejich hudba líbivá, přece jen postrádá to, co získává hudebník znalostí not a celé hudební teorie. Protože cikánských obyvatel přibývá, neboť mají více dětí a jde především o mladé rodiny, je nutné zabývat se jejich převýchovou více než dosud. Měli bychom udělat vše pro to, aby se stali platnými členy dnešní společnosti socialistické, aby neznali jen svá práva, ale aby si uvědomovali i své povinnosti. JAROSLAV NEKOLA, Březhrad K sedmdesátinám Jana Diuhoše Celoživotní pedagogická a veřejná politická práce Jana Dluhoše dokládá jeho naprostou oddanost socialismu a komunistické straně. Je jedním ze zasloužilých funkcionářů oaborového hnuti, kterému dal s nevšední obětavostí své síly a zkušenosti. Proto mu dne 22. prosince 1973 u příležitosti jeho 70. narozenin předal předseda ÜPO Karel Hoffmann Rád práce. Co vše se skrývá za touto strohou zprávou. Kolik práce, o které soudruh Dluhoš při své skromnosti jen nerad hovoří. Pochází ze severní Moravy, kde také před druhou světovou válkou působil jako uěitel. V letech buržoázni republiky spolupracoval s rozhlasem a jako jeden z prvních, přes obtížné podmínky, seznamoval ve svých relacích děti i dospělé s písněmi sovětského lidu. V období druhé světové války nechce a nemůže zůstat stranou. Zapojuje se do ilegální činností na Moravě, organizuje pomoc rodinám válčených a uvězněných, ukrývá vězně uprchlé z Osvětimi, navazuje styk s ruskými zajatci, kterým opatřuje zbraně, aby je mohl převést k partizánským skupinám v Beskydech. Konečně přichází osvobození. 18. 5. 1945 vstupuje Jan Dluhoš do řad členů Komunistické strany Československa. A léta ubíhají dál. Veřejné funkce stranické, odborové, práce ve Svazu československo-sovětského přátelství. Jsou to dny, týdny, roky plné práce, bojů, ve kterých se naiičil nepřijímat vítězství jako samozřejmost, nespokojovat se s polovičatostí, nepovažovat splněnou akci za poslední. Vždy znovu a znovu s mladistvým elánem plní usnesení strany, aplikuje je na práci v odborech tak, aby nikdo nepochyboval o tom, jaké jsou jejich úkoly a poslání. A nebylo to vždy snadné. Dnes je možno již jen vzpomínat na krizová léta 1968—69, ale tehdy to byla nejen otázka jednoznačného leninského politického postoje. Bylo nutno zachovat klid, rozvahu, snášet třeba i výsměch, křik nebo dokonce výhrůžky. Autorita soudruha. Dluhoše, jeho promyšlený způsob práce přispěly v podstatné míře k tomu, že krajský výbor odborového svazu nepodlehl v těchto letech krajně pravicovým tendencím. Vysoké vyznamenání doplní řadu těch, které už za svou práci získal dříve — at už jsou to vyznamenání za vynikající práci, za zásluhy o výstavbu, za zásluhy v boji proti fašismu nebo titul zasloužilý školský pracovník, stříbrný a zlatý odznak ROH. Přejeme soudruhu Dluhošovi z celého srdce, aby ve zdraví a dobré pohodě užíval zaslouženého odpočinku, i když mu jistě jeho starostlivost nedá, aby nepřispěl radou i pomocí všude tam, kde bude třeba. UN TAKOVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VÍC Kurs ruštinářů Středočeského kraje proběhl v Poděbradech již v červenci. Má tedy nějaký význam rozepisovat se o něm nyní, po tolika měsících? Odpověď zní kladně. Vždyť právě nyní, v každé hodině ruštiny, si člověk uvědomuje, o kolik víc může dát žákům — v intonaci, ve výslovnosti, 1 v reáliích o SSSR, jak je takové vlastní čtení, rozmlouvání, přemýšlení v jiném jazyce užitečné, jak pomáhá výměna zkušeností mezi učiteli ruského jazyka. Zbyly vzpomínky na večery písní, vyprávění o městech Sovětského svazu 1 o těch, kde žijeme a působíme, na pořady scének, na poslech desek, na společné vycházky s našimi sovětskými kolegyněmi. Našel se čas i na koupání. Ještě dnes přicházejí pozdravy tu z Mladé Boleslavi, tu od Veněry Šavteli z Turkménie. Člověku nezbývá, než s vděčností vzpomínat, na soudružku Marii Novotnou a další organizátory tohoto kursu a těšit se na další podobná setkání — pro nejšťastnější z nás v SSSR. IVO MIČKA, ZDŠ v Jesenici u Rakovníka RODIČOVSKÁ UNIVERSITA Na společné internátní poradě ředitelů ZDŠ a ředitelek mateřských škol v Ostravě byl projednán jednotný systém spolupráce obou typů škol. Plnění úkolů stanovených červencovým zasedáním ŰV KSČ vyžaduje zkvalitnění přípravy dětí předškolního věku pro ZDŠ. To znamená využít všech rezerv, zvýšit náročnost na přípravu harmonického vývoje dětí, účinněji rozvíjet poznatky, dovednosti a návyky a zkvalitňovat výsledky výchovně vzdělávací práce učitelek mateřských škol. Protože k tomu, aby bylo dosaženo žádoucích výsledků v přípravě dětí pro základní devítiletou školu, je nutné jednotné výchovné působení všech výchovných činitelů, kterými jsou v neposlední řadě rodiče dětí, zaměřily se vedoucí metodických úseků z Ostravy-Poruby spolu se školní inšpektorkou a předsedkyní školské komise na organizaci Rodičovské university. Pro rodiče dětí, které navštěvují mateřskou školu, byla prvá přednáška na téma Ateistická výchova — v listopadu, druhá Je v lednu na téma Rodičovská autorita, a další budou následovat. Program je stanoven pro všechny věkové skupiny dětí. Přednášky pro rodiče předškolních dětí, které nenavštěvovaly mateřskou školu, budou pořádány v ZDŠ. Před zahájením přednáškového cyklu se nejdříve přijdou rodiče s dětmi do školy podívat. Děti tak budou mít možnost seznámit se dříve se školním prostředím. Ostravské mateřské školy hledají nové cesty zkvalitnění metod a organizačních forem své výchovně vzdělávací práce. Dosavadní výsledky je vybízejí k iniciativnímu řešení kvalitativních změn na úseku předškolní výchovy v zájmu všestranného, harmonického vývoje dětí. ZDEŇKA GROSSMANŇOVÁ, kabinet předškolní výchovy MěstPS, Ostrava výzkumný Ostav pedagogický a Výzkumný ústav odborného školství v Praze pořádají ve čtvrtek 10. ledna 1974 v 10 hod. v sále Kulturního domu na Slovanském ostrově (Zofín) přednášku „25 let PO SSM a škola“. Přednášet bude soudružka Marta Petrželová, předsedkyně České ústřední rady PO SSM a tajemnice ústředního výboru SSM. v Ústředním klubu školství a védy v Praze vystoupila dne 6. prosince jedna z předních sovětských interpretek uměleckého slová, zasloužilá umělkyně RSFSR Lidije Lvovna Kajranskaja. Na ukázkách z Čechova, Puškina, Malceva, Rožděstvenského a Sluckého pronikla hluboko k smyslu uměleckého díla. Její bohaté tvárné prostředky strhly 1 ty mladé diváky, kteří se přišli přesvědčit, nakolik pochopí ruský umělecký přednes. MÍSTNÍ POBOČKA SČSP BÍLOVEC II připravila ve spolupráci s pionýrskou skupinou a učiteli ZDŠ v Bílovci na Gottwaldově ulici v Měsíci přátelství soutěž „Co víš o SSSR?“. Závěrečné kolo soutěže se konalo v listopadu za velké účasti žáků škol, pozvaných funkcionářů stranických i společenských organizaci i zástupců patronátního závodu. Význam události podtrhla přítomnost zástupce federálního ŰV SČSP Emila Konečného. UČNI A UČITELE UŠ V LETOVICtCH přispěli k těmto významným dnům nejen důstojnými oslavami, ale i hodnotnými závazky. Jsou to zejmén závazky k 30. výročí uzavření československo-sovětské smlouvy a k uskutečněni „Odborářské miliardy", které se týkají zařizování odborných učeben na škole, výzdoby chodeb, pomoci MěstNV v Letoviclch při plnění volebního programu a zapojení do kulturně výchovné práce ve městě. Ve škole zorganizují soutěž „Poznávej SSSR“, soutěže literární a další hodnotné akce. ČLENOVÉ ZO ROH při ZDŠ v Uherském Hradišti se zúčastnili zájezdu „Po stopách SNP“. Na své cestě' absolvovali všechna památná místa z doby bojů II. světové války. V besedách s přímými účastníky bojů se dověděli mnoho zajímavých e podrobných informací. Zájezd zapůsobil především na mladé odboráře. ZV ROH V OSTRAVE 2 - RADVANICÍCH, Vrchlického ulice, uspořádal návštěvu dětského domova mládeže v Příboře, kde žijí opuštěné děti. Tito „sirotci“ žijících rodičů, toužící po troše lidské lásky, měli velkou radost z dopisů a malých dárků, které jim učitelé od radvanlckých dětí přivezli. Zvláště zajímavá byla pro učitele beseda s ředitelkou domova. NA 3. ZDŠ V SOKOLOVE, ulice Boženy Němcové, se konala v listopadu t. r. konference o komunistické výchově. Tématem konference byl celodenní výchovný systém — experiment, který se na škole ověřuje. DESETILETÉ VÝROČÍ svého trvání oslavila zvláštní škola' internátní v Ostrově nad Ohří zdařilou výstavou fotografií a výrobků dětí. Exponáty dokumentovaly nejen nápaditost mentálně postižené mládeže, ale zejména systematickou a cílevědomou práci vychovatelů. O VÝCHOVĚ CIKÁNSKÝCH DĚTI byl název přednášky, kterou uspořádal kabinet pro výchovu mládeže, vyžadující zvláštní péči, v Sokolově. Hlavním referentem byl s. Dědič, pracovník KPO v Českých Budějovicích, posluchači pak pedagogové ZDŠ a ZŠ, kteří pracují s cikánskou mládeží. V ZUBŘI, OKRES VSETÍN, proběhly 8. prosince 1973 oslavy padesáti let od založení měšťanské školy. Zúčastnili se jich vedle žáků a učitelů též bývalí studenti, pedagogové i provozní zaměstnanci. Ja UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenání Za zásluhy o- výstavbu, vydává ministerstvo školství České socialistické republiky a český výbor Odborového svazu pracovníků školství a vědy ve Státním pedagogickém nakladatelství. Šéfredaktor: PhDr. VLADIMÍR NOVÁK, CSc. Zástupkyně šéfredaktora: EVA HORCiCKOVÁ Grafická úprava: DUŠAN RŮŽIČKA Adresa: Praha 1, Na příkopě 12, poštovní směrovací číslo 110 00. Tel. 22 49 50, 22 49 58, 22 49 59. Vychází každý čtvrtek. Cena jednoho čísla 80 haléřů. Roční předplatné 30.80 Kčs. Tiskne MtR, novinářské závody n. p., závod 4, Václavské nám. 36, Praha 1. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Objednávky přijímá každá ppšta a doručovatel. — Rukopisy, které nebyly redakcí vyžádány, se nevracejí.