Vlasta, červenec-prosinec 1958 (XII/27-52)
1958-07-03 / No. 27
DŽAMILA OPĚT V NEBEZPEČÍ Když chtěli francouzšti kolonialisté zavraždit gilotinou mladou alžírskou vlastenku Džamilu Buhiredovou, vzbouřilo se veřejné mínění na celém světě. Týdny a měsíce trval boj za záchranu jejího života. I celá československá veřejnost, a především československé ženy, se zúčastnila tohoto boje. Nakonec síla mezinárodní solidarity zvítězila. Dne 13. března letošního roku zrušil francouzský president Coty trest smrti nad Džamilou Buhiredovou a změnil jej v trest doživotních nucených prací. Strašný trest pro člověka nevinně odsouzeného. Ale byla to první etapa v boji za Džamilu. Džamila bude žít. .. Avšak ti, kteří ji chtěli poslat na lešení gilotiny, znají ještě jiné prostředky, jak se vypořádat s člověkem, který je jim nepohodlný, jemuž přisoudili smrt. Ne nadarmo hrají v pověstných parašutistických jednotkách pučistického generála Massu a ve francouzské cizinecké legii významnou úlohu bývalí esesáci. Kde vzít lepší instruktory? Francouzští kolonialisté působící v Alžírsku se mnohému naučili, mnohé odkoukali od hitlerovských fašistů, kteří byli mistry metod, jak se zbavit „nežádoucích“ lidí. Kolik to bylo možností - od jednoduchého „zastřelení na útěku“ pře| dobrovolnou „sebevraždu“ až po rafinované nelidské zacházení v koncentračním táboře, jež končilo „přirozenou smrtí“. Také život Džamily Buhiredové je nyní ohrožen jednou z těchto metod. Koncem května vešlo ve známost, že francouzská Společnost Červeného kříže odmítla vyhovět žádosti Mezinárodního Červeného kříže, aby Džamila byla převezena z káznice do nemocničního ošetření. Džamila je vážně nemocna. Trpí následky barbarského mučení, jemuž byla podrobena při výsleších. - Věděli jsme, že Džamila byla mučena, že vyslýchatelé využívali jejího zranění - kulkou roztříštěné klíční kosti - k tomu, aby jí působili nesnesitelnou bolest. Věděli jsme, že byla mučena i elektrickým proudem. Ale plnou představu o tom, jaké to bylo mučení, si můžeme učinit teprve nyní, kdy bylo také do češtiny přeloženo dílo demokratického alžírského novináře Henri Allega „Výslech“. Je to strašná obžalobafrancouzských kolonialistů, jež vyburcovala k vášnivému protestu francouzského buržoazního spisovatele Jean-Paul Sartra, jež rozbouřila hněvem veřejné mínění v Anglii, ve Skandinávii a v řadě dalších zemí. A jak hrozné pomyšlení, že ti, kdož barbarsky mučili elektrickým proudem Henri Allega, bili ho a kopali, dusili roubíky i vodou, měli ve spárech také mladou dívku Džamilu Buhiredovou a dali ji podstupovat stejné hrůzy. . . . Když přišly v polovičce května zprávy o generálském puči v Alžírsku, když jsme se dozvěděli, že tam nyni má zlopověstný generál Massu úplně volnou ruku pro řádění svých hrdlořezů v parašutistických baretech, mysleli jsme na alžírský lid a na utrpení, jež mu to přinese. A mysleli jsme i na Džamilu Buhiredovou, jejíž mučitelé se zbavili 1 toho mála kontroly, jež dosud nad sebou měli. A přece jim nestojí Džamila tváří v tvář sama. Pokrokoví lidé Západu i Východu, kteří jí vybojovali život, jsou zase s ní. Zůstanou po jejím boku, pokud bude v nebezpečí. A pokud nebude mít vrata žaláře za sebou. JIŘINA BREJCHOVÁ Objeti Francie-Alžir: Na IV. kongresu Mezinárodni demokratické federace žen objímá francouzská delegátka Odile Arrighi alžírskou delegátku Mamiu Šantuf, která právě ve svém projevu hovořila o Džamile Buhiredové. Zatím co francouzšti politikové chtějí zdeptat alžírský lid, hledají poctiví lidé na obou stranách cestu k dohodě. foto a. šourková 2 Na XI. sjezdu Komunistické strany Československa, který se konal ver dnech 18.-21. června ve Sjezdovém paláci v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze, podal zprávu o činnosti ÚV KSČ a současných úkolech k dovršení socialismu první tajemník ÚV KSČ soudruh Antonín Novotný.