Vlasta, červenec-prosinec 1967 (XXI/27-52)
1967-07-05 / No. 27
Od Výboru čs. žen k Československému svozu žen • „Významné místo a poslání v naší společností zaujímají ženy. Úkoly socialistické výstavby vyžaduji podněcovat jejich tvůrčí aktivitu, vytvářet všestranné podmínky k tomu, aby se účinněji podílely na správě státu a uplatňovaly své schopnosti ve všech oblastech hospodářského a kulturního života země. V souhlase s výsledky předsjezdové diskuse ukládá XIII. sjezd ústřednímu výboru propracovat podněty k upevněni organizačních základů hnuti žen a zvýšeni koordinační a řidiči úlohy Československého výboru žen." Z usnesení XIII. sjezdu KSČ v červnu 1966 • „Po naši celostátní konferenci a po XIII. sjezdu KSČ došlo k tomu, co se už delši čas jevilo jako nutnost a co ukázal život: aby byla změněna struktura ženského hnuti a jasně formulována jeho obsahová činnost. To vše je nyni soustředěno ve stranickém usnesení k ustaveni Československého svazu žen. Toto plenární zasedání je nástupem k jeho rozpracováni a zajištění v ústředí, okresech, městech a mistech." Helena Leflerová, předsedkyně VČŽ, na plenárním zasedáni VČZ v říjnu 1966 • 30. a 31. května t. r. se sešel v Bratislavě ustavující sjezd ČSŽ na Slovensku. 336 delegátek sjezdu schválilo utvořeni Slovenského výboru ČSŽ jako národní a územní organizace, která je součástí jednotné celostátní organizace ČSŽ, a zvolilo třicetičlenné plénum, revizní komisi a předsednictvo Slovenského výboru ČSŽ. Sjezdu byla přítomna delegace ÚV KSS, vedená tajemníkem ÚV KSS Alexandrem Dubčekem, a delegace VČŽ v Praze, kterou vedla místopředsedkyně Národního shromážděni a předsedkyně VČŽ Helena Leflerová. (Foto nahoře.) O průběhu a závěrech sjezdu budeme naše čtenářky podrobně informovat až počínaje 29. číslem Vlasty, protože dlouhé výrobni Ihúty nám nedávají možnost seznámit vás s jednáním sjezdu dříve. • Veřejné schůze, na nichž byly ustavovány místní a městské výbory ČSŽ, proběhly mezi 15. lednem až 31. březnem 1967. Bylo zvoleno 8500 místních a městských výborů ČSŽ. V březnu a dubnu 1967 se konaly ve všech okresech republiky okresní konference, na nichž bylo zvoleno do okresních výborů ČSŽ 4355 žen a 783 žen do okresních revizních komisi. Okresních konferenci se zúčastnili zástupci okresních výborů KSČ, ONV i ostatních složek NF. • Ve dnech 5. až 7. července se schází za účasti 656 delegátek celostátní sjezd Československého svazu žen ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Foto L. Lisický, M. Ležáková a J. Jouklová 2 vlasta list Výboru československých ion, nositelka Československé ceny míru a vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. ŠÉFREDAKTORKA HELENA SAJNEROVA, xást. šéfred. Zdena Zajoncová, sekretář redakce Jiří Hlušička. Výtvarná část Věra Holubová. Fotografická část František iebavý. Redakce Praha 1, Jindřišská 5, tel. 237341—9. Administrace Praha 1, Panská 7, tel. 222192—6. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice tisku, odd. vývoz tisku, Jindřišská 14, Praha 1. Tiskna Svoboda, grafické závody, n. p., závod 1, Praha S • Smíchov, S. M. Kirova 43. Cena výtisku 80 hal. Předplatné Poštovní novinovou službou 10,40 Kčs na čtvrt roku. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Vychází týdně nákladem 650 000 výtisků. Ročník 21. A-19*71329 K 110. VÝROČÍ NAROZENIN KLÁRY ZETKINOVÉ Je přímo symbolické, že celostátní konference československých žen začíná právě 5. července, v den 110. výročí narozenin velké bojovnice za ženská práva a za mír, německé revolucionárky Kláry Zetkinové. Byla dcerkou venkovského učitele a rodinou předurčena k učitelskému povolání. Ale celý život neobyčejně bystré a energické Kláry se utvářel jinak. V Lipsku poznala na studiích ruské studenty-revolucionáře, mezi nimi i Ossipa Zetkina. S vnímavostí a houževnatostí jí vlastní začala soustavně studovat vědecký socialismus a uskutečnění jeho zásad zasvětila celý svůj život. V politickém vyhnanství ve Francii se za Ossipa Zetkina, člena ruské sociálně demokratické strany, provdala. S ním a s přáteli, mezi nimiž byli Engels, dcera Marxova a její muž Laforgue a jiní, neúnavně politicky pracovala. Dávala do své práce vždy nejen horoucí nadšení a čisté srdce, ale i hluboké znalosti teorie i politické praxe. Proto všechny její články a pozdější projevy, když se clo Německa vrátila, byly přesvědčivé a měly veliký účin na lidové masy. Zvláště ženy byly jejími věrnými žákyněmi a posluchačkami. V Paříži neměia Zetkinova rodina na růžích ustláno. Nebyly peníze a péče o nemocného muže a dva syny Kláru hodně vyčerpávala. Manželova smrt jí byla poanětem k ještě houževnatější politické činnosti. Po zasedání kongresu II. internacionály v roce 1889 se jí podařilo založit Mezinárodní ženský sekretariát. Vedla jej a řídila správným směrem. Koncem roku 1891 převzala vedení stranického ženského časopisu „„Gleichheit" a řídila jej celých 25 let, až do roku 1917. Dával činnosti proletářek iniciativu, vychovával ženy v marxistickém duchu, mobilizoval je proti válce. Na 2. mezinárodní konferenci socialistek v Kodani v roce 1910 vyzývala ženy k jednotě proti válečnému nebezpečí i k soustavné práci pro rovnoprávnost. Dala podnět, aby 8. březen (na paměf vypuknutí největší stávky amerických dělnic) byl slaven každoročně ženami na celém světě, stal se manifestací za mír a rovnoprávnost. V roce 1915 svolala Klára Zetkinová do Bernu další mezinárodní konferenci žen a plamenně na ní výzývala k akcím proti světové imperialistické válce. V letech, kdy se v Německu dostával k moci nacismus, stála Klára Zetkinová v předních řadách bojovníků KSN proti fašismu. Nesčetné byly její projevy, články, akce. Vysloužila si věznění, ale od práce a cílů, které si vytkla, ji nikdy nic neodradilo. Tělo sláblo, let přibývalo, oči byly poloslepé, ale duch této neobyčejné ženy nebyl nikdy oslaben. Nacismus ji vyštval z vlasti. Pracovala pak pro stranu v Moskvě. Stala se také předsedkyní Mezinárodní rudé pomoci. Její zásluhy o rozvoj a prohloubení mezinárodní solidarity jsou nezapomenutelné. Byla činná až do svého skonu 20. června 1933. Bedřich Engels ji jednou nazval „nejbystřejší hlavou německého dělnického hnuti“. Celým svým životem dokazovala, že si tohoto výroku zaslouží. Byla krásným, silným člověkem, osobností, která své já ztotožnila naprosto se zájmy celku. Moskvané s velikou úctou pochovali Kláru Zetkinovou u kremelské zdi, mezi největší bojovníky za spravedlivý svěfový řád. Svaz německých demokratických žen uděluje každoročně nejlepším pracovnicím medaili Kláry Zetkinové. Je to pro členky svazu veliká čest a důstojné uctění díla velké ženy — revolucionárky. -ZZ-