Výtvarná Práce, 1957 (V/1-26)

1957-06-07 / No. 11

ZE ZAHRANIČNÍCH VÝSTAV A ATELIÉRŮ Moskva: V Sovětském svaru probíhá velká vý­stava korejského výtvarného umění, obsahující jak ukázky staré bohaté tradice, tak současné tvorby ko­rejských umělců. Basilej: Z basilejských výstav na počátku letoš­ního roku byla nejvýznamnější retrospektiva Felixe Vallotona a soubor z díla Alexeje Jawlenského, druha Kleeova a Kandinského. Moskva: V Ústředním domě architektů se ko­nalo druhé řádné zasedání Akademie výstavby a ar­chitektury SSSR. Trvalo pět dni a bylo věnováno vý­lučně problémům bytové výstavby. Při příležitosti to­hoto zasedání byla také v Ústředním domě architektů uspořádána výstava obytných staveb, na níž se mimo jiné předváděly modely malometrážních bytů ve skutečné velikosti, ukázky ze zahraniční stavební techniky a průmyslové výstavby obytných budov. Varšava: Nábytkářský odbor Ústavu pro tva­rování průmyslových výrobků ve Varšavě má mimo jiné za úkol vytvoření hospodárného nábytku pro typové městské byty a vybaveni hotelů ve městech. Vyřeše­ním tohoto úkolu se má vyplnit mezera, která se již dlouho nepříjemně pociťuje. New York: Americký institut architektů uspořá­dal druhou výstavu architektonické fotografie. Výsta­va, na níž se předváděly architektonické fotografie četných nových staveb, ukázala, jaký má význam ar­chitektonická fotografie pro širší veřejnost i pro architekty. Milán: Shodou okolností probíhaly v Miláně sou­časně výstavy dvou skupin pařížských umělců, kteří za druhé světové války tvořili jednotnou skupinu, usi­lující o pokračování v tradici Pařížské školy, jejichž cesty se však od té doby různě rozešly. V galerii »Ariete« vystavovali Hartung, Le Moal, Manessier, Mu­šie, Pignon, Prassinos, Sinflier, Soulages a Tao Wou Ki, kdežto v Informačním francouzském středisku měl vý­stavu Estévé spolu s Beaudinem a Talcoatem. Bern: Velká retrospektiva Camilla Pissa­­ra v bemském museu umění od ledna do března byla dosud nejůplnější výstavou jeho díla1 od posmrtné exposice z r. 1904. Moskva: Ve Státním Puškinově museu výtvarných uměni byla uspořádána výstava současné italské grafiky, zaslaná společnosti »Itálie—SSSR«. Vystaveno bylo přes 170 kreseb, leptů a litografií od 36 umělců. Leningrad: K 125. výročí narozeni ruského krajináře I. Šiškina byla v Akade­mii umění, kde šiškin studoval a byl pak profesorem, uspořádána výstava jeho kreseb. Paříž: Časopis Ľ Architecture ďaujourd’­­hui uspořádal v Musée de Rouen výstavu na téma »Integrace umění v soudobé architek­tuře«. Exponáty jsou fotografie a modely nejnovějších realisací architektů F. L. Wrighta, Le Corbusiera, Mies van der Ro­he, Eero Saarinena, Arne Jacobsena, Alvara 'Aalto a jiných. Dále byly vystavovány obra­zy, sochy, mosaiky, koberce a jiné práce umělců, kteří podobně jako Fernand Léger usilují o integraci svého díla s architektu­rou. Exposice bude odeslána do Maroka a později bude instalována v Berlíně a jiných evropských městech. Washington: Mezinárodní rada Musea moder­ního uměni připravuje nový program putovních umě­leckých výstav, s jehož prováděním bylo započato v roce 1652. V pracovním programu je účast Spoje­ných států na větších uměleckých výstavách v Evropě a Latinské Americe a dále putovní výstava americké­ho avantgardního malířství, která by cirkulovala v za­hraničí. Haag: Z posledních významných výstav bylo mož­no vidět v Haagu pozoruhodnou sbírku moderního umě­ní norského sběratele Moltzaua s obrazy Renoira, Cé­­zanna, Gauguina, Matisse, Légera a mnoha dalších umělců od nejstaršl po nejmladší generaci. Jiná vý­stava byla věnována dílu Odilona Redona s mnoha kresbami a pastely z holandského soukromého ma­jetku. Richmond: Společnost Reynolds ve státě Virgi­nia založila mezinárodní cenu, která se v úhrnné výši 25.000 dolarů bude udělovat architektům, -kteří svým dílem podstatně přispěli k používání hliníku ve sta­vebnictví. Laureáty této ceny vybere komitét složený z vynikajících architektů ve spolupráci, s Americkým institutem architektů. Moskva: Člen Sovětské akademie umění národní umělec RSFSR sochař Sergej Timofejevič Koněnkov byl vyznamenán Leninovým řádem. Ve výstavních sá­lech moskevského Domu umělců byl uspořádán slav­nostní večer, na němž promluvil o vyznamenaném umělci Sergej Gerasimov. Paříž: Překvapením i pro znalce byla výstava kreseb André Deraina v galerii Maeght, neboť tento malíř je obecně znám jen jako kolorista. Jeho kresby (studie, krajiny, akty) nejsou většinou datovány a ne­byly zřejmě určeny k vystavování; poskytuj! tedy pohled do umělcovy dílny, ale zároveň potvrzují, že jeho význam spočívá v barvě. Moskva: K 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce bude v listopadu uspořádána všesvazová vý­stava výtvarného umění a uměleckého průmyslu. Vy­stavena budou nejlepší díla malířská, sochařská i gra­fická a dekorativní a užité umění za poslední tři roky. Brusel: Výstavy výtvarného umění, které se bu­dou konat v rámci světové výstavy v Bruselu r. 1958, jsou již časově určeny. První bude přehlídka nazvaná »Současné umění« od 18. dubna do 21. července, od 8. srpna do 2. listopadu bude následovat exposice »Člo­věk a umění«. ■ Bonn: Umělcům označeným nacisty za zvrhlé se dostane v Německé spolkové republice (podle nové úpravy zákona o odškodnění oběti nacismu) náhrady škod, které jim vznikly touto persekucí. Značný okruh takto postižených ukazuje kniha »Kunstdiktatur im Dritten Reich«, kterou napsal P. O. Rave a vydalo nakladatelství Gebr. Mann, Hamburg—Berlin r. 1950; jsou mezi nimi také musejní ředitelé, kteří byli' od­straněni pro podporování »zvrhlého umění«. Stuttgart: Ve WUrttemberské státní galerii měl na pozvání »Společnosti přátel francouzské kultury« zajímavou přednášku o Picassovi (hlavně o jeho za­čátcích) Daniel Henry Kahnweiler, pařížský obchodník s obrazy, důvěrně spřátelený s umělcem od r. 1907 Oslo: Na podzim bude v Oslo a v dalších norských městech uspořádána jugoslávská výstava, 40 původních dřevorytů a barevných dřevorytů a sbírka obrazů vý­značných jihoslovanských výtvarníků. Helsinki: Veřejná péče, jež se věnuje ve Fin­sku věcem nové architektury, projevila se založením Musea finské architektury v Helsinkách; museum do­vrš! brzy první rok svého působení. Jeho úkolem je realisace výstav finské architektury doma i v zahraničí. Londýn: Při příležitosti výstavy moderní finské architektury v Londýně udělila anglická královna Al­­veřu Aaltovi zlatou medaili za architekturu. Pro r. 1956 jí byl vyznamenán Walter Gropius, někdejší ředitel Bauhausu. Tokio: Na první výstavě internacionálního Biennale grafiky, která se koná v červnu v Tokiu z podnětu to­kijského Národního musea moderního umění a deníku »Jormuri«, bude na japonské pozvání zastoupena také Jugoslávie, a to pracemi tří jihoslovanských grafiků. Záhřeb: Počátkem června vyjde v Záhřebě první číslo měsíčníku »Umjetnost danas« (Umění dneška), který bude vydávat Svaz výtvarných umělců Jugoslá­vie. V redakci budou všechny jihoslovanské republiky. Dosud nebylo v Jugoslávii časopisu, který by se zabý­val výlučně výtvarnictvím. Caracas: Representativní výstava »10 let ital­ského malířství«, organisovaná jako oficiální putovní exposice po zemích Jižní Ameriky, měla ve Venezuele velký úspěch a bude nyní přenesena do kolumbijského hlavního města Bogoty. Lipsko: V jednom prostorném lipském ateliéru se uskutečnila z individuální iniciativy výstava 15 míst­ních umělců se skupinou »Neue Gruppe Rheinland- Pfalz«. Obsahovala na 150 obrazů a grafických listty. Byla to první skupinová výstava toho druhu v NDR a byla příznivě přijata jako podnětný doplněk běžné výstavní praxe Svazu umělců, kritisované pro značně schematisující ráz. Varšava: Polští výtvarníci vystavovali své ná­vrhy plakátů v Goteborgu a v Benátkách. Nové Delhi: Na 9. valném shromáždění UNESCO byio rozhodnuto vydat řadu velkých publikací o rus­kých Ikonách, o buddhistickém umění v Japonsku, o buddhistickém malířství na Ceylonu a o románské tnalbě ve Španělsku. Moskva: V sálech Akademie umění v Moskvě byla otevřena výstava díla zasloužilého umělce RSFSR a člena Akademie Alexandra Alexandroviče Dějněky. Výstava obsahuje obrazy, akvarely, sochy, keramiku, fresky, mosaiky atd. z let 1925—1956. New York: V New Yorku byla zřízena dvě nová umělecká musea: Museum primitivního umění, které zahájilo činnost výstavou souboru vybraných před­mětů od prehistorie po melanéskou skulpturu z 19. století, a Museum soudobého uměleckého řemesla, kde byla jako první instalována výstava nábytku. Ženeva : Jugoslávie bude na mezinárodní ženevské výstavě »Umění a práce«, která se zahajuje 15. června, zastoupena Lubardovým obrazem »Budování trati mlá­deže«, sochou Košty Angeli-Radovanlje »Brigadýr« a reliefem »Mládí a práce« od spehařů Z. Kalina a K. Putriba. Bělenrad: Uměleckou událostí, které věnovali pozornost přední výtvarní kritikové, byla velká retro­spektivní výstava Sretena Stojanoviče (naroz. 1898), Bourdellova žáka, jenž v posledních desetiletích stojí v popředí jugoslávského sochařství nejen jako umělec, nýbrž i jako pedagog, kritik a esejista. Craiova: Před budovou Musea Theodora Amana bude postaven v brzké době pomník tomuto klasikovi rumunské malby (1831—1891). Jeho autorem je jeden z předních soudobých rumunských sochařů Ion Jaiea. New York: Whitney Museum se rozhodlo uspo­řádat sérii výstav, které budou věnovány mladým umělcům. První z těchto exposic, zvaná »Mladá Ame­rika 1957«, představila umělecké veřejnosti skupinu 30 malířů, kreslířů a sochařů ve věku do 35 let, vět­šinou dosud málo známých. New York: V Guggenheimově museu byla insta­lována výstava »Tři bratři«, která se řadí k exposi­cím, seznamujícím veřejnost v USA soustavněji s fran­couzským uměním. Ze tří bratrů, jejichž dílo je tu v dobrém výběru presentováno, je nejznáměiší Jacques Villon (vlastním jménem Gaston Duchamp), i erý měl po svých 80. narozeninách velkou retrospektivu ve francouzské sekci na 28. Biennale v Benátkách 1956; Raymond Duchamp-Villon, sochař a architekt, a ma­líř Marcel Duchamp, v USA dobře známý od r. 1913, kdy jeho obrazy vzbudily rozruch na historické vý­stavě Armory Show. Washington: Známý teoretik architektury dr. S. Giedlon se stal profesorem dějin architektury na fakultě architektury Harwardské university v Cam­bridge (USA) a kromě toh# spolu s prof. J. L. Sertem, děkanem fakulty architektury a proslulým urbanistou, řídí seminář o aktuálních problémech stavby měst. Prof. dr. S. Giedion v r. 1957 přednese řadu předná­šek v Národní galerii ve Washingtonu. Londýn: Indická sekce ve Victoria and Albert Museum byla nově uspořádána; nyní bude lépe použi­telná pro studium asijského umění (na př. jen sbírka obrazů obsahuje asi 9000 inventárních čísel). Londýn: Jugoslávský soudobý malíř Zlatko Prica měl úspěch svou první výstavou v Anglii, pořádanou v galerii One. Salcburk: Rozsáhlá výstava díla Fischera z Er­­lachu, která připomene 300. výročí narození tohoto velkého architekta rakouského baroka, je už připra­vena. , Bukurešť: Rumunsko se zúčastní letošního »Grafického Biennale« v Tokiu exposic! 15 prací; do­dali je Jules Perahim, Béla G. Szabů a Corina Beiu- Angheluta stejným dílem po pěti pracích. Bukurešť: Význačný sochař současné generace Dimitrie Dému uspořádal ve výstavní síni N. Christea výstavu svých prací z posledních let, obsahujíc! portréty, komposice, reliefy a dvě jezdecké sochy; 23 skulptur a 75 kreseb tu ukazuje, ve srovnáni s vý­stavou z roku 1946, umělcův vzestup 1 jeho tvůrčí sílu a pracovitost. Leningrad : Zahájena byla posmrtná výstava le­ningradského grafika V. Uspenského. Středem výstavy jsou jeho kresby, akvarely a grafické listy, zachy­cující místa, spjatá se životem a prací velkých rus­­ských spisovatelů. Paříž: Galerie de lTnstitut uskutečnila v březnu a dubnu retrospektivu dadaismu let 1916—1922. ------> Félix Vallotton: Ženský akt Tal Coat: Kohout André Derain: Kresba Camille Pissarro: Avenue VOpera Jozef Pospíšil: Děvče s hroznem (k šedesátinám významného slovenského sochaře) Richard Brun: Prázdninový den (z umělcovy výstavy v Brně) y VÝTVARNÁ PRACE Č. 11 • 1957 10 I

Next