Zemědělské Noviny, leden 1968 (XXIV/1-26)

1968-01-02 / No. 1

Široký prostor iniciativě lidí (Pokračování ze str. 1.) (Pokračováni Z6 Str. 1 t Ipm I tnuřncném cfotni mrtrltt rruv4m/w4f které byly významné pro vy­tvoření naší republiky a pro je­jí socialistické zaměření. V říjnu 1918 po staletích poroby' obnovila se samostatnost obou našich národů, a to ve společ­ném státě Cechů a Slováků - Československé republice. Byl to velký pokrok v našem ná­rodním a společenském vývoji, což naše komunistická strana vždy vyzdvihovala. Předmnichovská republika však jako republika kapitalis­tická, v níž vládu měla v ru­kou fakticky česká velkobur­­žoazie, nedovedla a ani nechtě­la řešit životní problémy pra­cujícího lidu. Nesplnila ani na­děje slovenského národa na skutečnou rovnoprávnost, a vše­stranný rozvoj a nakonec neby­la ani s to zabezpečit nezávis­lost země před útokem hitle­rovského Německa. Byla to je­dině Komunistická strana Čes­koslovenska, která ze svých třídních pozic důsledně bojo­vala za zájmy dělnické třídy, pracujících, za národní práva i za nezávislost republiky. Stačí připomenout komunistický pro­gram povznesení slovenského národa, postoj komunistů v tra­gických dnech mnichovského diktátu i jejich boj za národ­ní svobodu proti fašistickým okupantům. ■ ROVNOPRÁVNOST ■ NAŠICH NÄRODÜ Proto bylo logické, že po osvobození naší republiky So­větskou armádou chtěli dělníci, rolníci, inteligence po všech předchozích zkušenostech, aby opět svobodná republika byla republikou sociálně i národ­nostně spravedlivou, směřující k socialismu. Zde je také dů­vod, proč se lid postavil za po­litiku naší komunistické stra­ny. V této nové republice KSC dělala všechno pro to, aby do důsledků byla zabezpečena po­litická, ekonomická i kulturní rovnoprávnost obou národů i pracujících ostatních národnos­tí, aby se plně zúčastnili na rozvoji celé republiky. Dnes můžeme říci. že 1 Slo­vensko žije novým životem, je­ho lid je rovnoprávný s čes­­kým lidem, slovenský národ se rozvíjí v národním i socialistic­kém duchu a rychlými kroky jde ve všech směrech kupředu. Také občané jiných národ­nosti mají možnosti žit a rozví­jet se na rovnoprávných zása­dách včetně své kultury i tra­dic. Právě pevné bratrství a přá­telství. spojení sil i spoluprá­ce Cechů a Slováků i lidu dal­ších národností u nás — Maďa­rů, Poláků i Ukrajinců — při výstavbě jednotného státu ekonomiky je neobyčejně důle­i žitým a velkým úspěchem na­ší socialistické cesty. Tuto svor­nou spolupráci musíme dále upevňovat, protože to je jen a jen ku prospěchu nás všech. ■ DVACÁTÉ VÝROČÍ ■ VÍTĚZNÉHO ÜNORA Neobyčejně významnou udá­lostí nadcházejícího roku je ta­ké dvacáté výročí Onora. Ví­tězství pracujícího lidu nad re­akcí v únoru 1948 bude v na­šich děiinách vždy zapsáno ja­ko velké revoluční politické hnutí, jež definitivně rozhodlo 0 vývoji Československé repub­liky k socialismu. Pod vedením komunistické strany se tehdv pozdvihla dělnická třída a spo­lu s ní jako její spojenci a po­mocníci velká většina rolníků a inteligence, aby řekli své slo­vo ke snahám politicky zprofa­nované reakční buržoazie, kte­rá chtěla provést pravicový puč a obrátit vývoj renublikv znět ke kani ta I ismu. Tímto jedno­značným vystoupením byl re­akční nápor odražen a s koneč­nou platností se otevřela cesta k socialismu. V těch dnech vy­tvořená jednota dělnické třídv a pracujícího rolnictva i inteli­gence. jejímž výrazem bvia ob­rozená Národní fronta Cechů a Slováků, se stala zák'adnou. o níž se KSC ooírala při usku­tečňování velikých myšlenek socialismu. ■ VOLBY KROKEM ■ k datlímu pnnm.ou­m BÉN» SOCHAT TSTICKÉ ■ DEMOKRACIE V letošním roce také půíde­­me k volbám do zastupitej­­skýcb orgánů - národních vý­borů. Slovenské národní rady 1 Národního shromáždění. Nové zásadv. podle nichž se volby budou konat, jsou dalším krokem v prohlubování socia­listické demokracie a záleží na všech voličích, abv vybírali a zvolili do svrch zastupitelských orgánů ty nelepší, neischoo­­nější. socialisticky neiuvědomě­­leiší představitele, jimž záiem lidu. republiky a socialismu je nadevše, Znovu zdůrazňuji, že prová­díme taková opatření, jež ve­dou k růstu pravomoci a od­povědnosti všech zastupitel­ských orgánů, které budou mu­set daleko více než dosud sa­mostatně rozhodovat. Mnohé i toho. co dříve bvlo pravomocí nadřízených orgánů, maii nvnf ve svých rukou Okresní, most­ské I místní národní vvborv. a proto také budou muset za svou činnost mnohom bezprostředně­ji odpovídat svým voličům. P Ph f ZNIVÝ VÝVO.I ■ NAŠEHO HOSPODÁŘSTVÍ Vážení spoluobčané, soudruzi, dovolte mi ještě několik slov k našemu hospodářskému vý­voji. Mnoho se hovoří o minu­lém ! současném davu našeho hospodářství. Loni jsme hospo­dařili již zčásti podle zdokona­lené soustavy, po novém a lé­pe než v předchozích letech. Je nesporné, že jsme dosáhli jak V roce 1966, tak hlavně v mi­nulém roce, určitých dobrých výsledků - i když řada problé­mů trvá. Především se zvýšil národní důchod, á to nemalou zásluhou pracujících v země­dělství. Půjde-li i letos hospo­dářský vývoj po této vzestupné cestě, mohli bychom dosáhnout ještě lepších výsledků. Nechci být příliš optimista, ale ani pesimista. Dívám se na naši situaci i perspektivy stříz­livě. Chceme-li dobře uspoko­jovat potřeby lidí, úspěšně pro­dávat, a to nejenom na domá­cím, ale i na zahraničním trhu, který je pro nás neobyčejné důležitý, pak musíme pochopit, že vše závisí na tom, jak bu­deme hospodařit, jak a za ko­lik budeme vyrábět, na jaké technické úrovni a jak kvalitní výrobky budeme nabízet na do­mácím i zahraničním trhu, jak využijeme naší půdy k tomu, abychom z ní dostali co nejvíce zemědělských výrobků a nemu­seli nakupovat na zahraničním trhu tolik potravin. To vše je základ, na kterém spočívá dal­ší růst naší životní úrovně. Jistě jste četli usnesení ústředního výboru KSČ, který projednal v prosinci národo­hospodářský plán na letošní rok a výhledy do roku 1970. Plán na tök 1968 je náročný, počítá s dalším růstem výroby i ná­rodního důchodu. Je v něm i řada opatření, jež se dotýkají také životní úrovně. Bude-li vývoj národního důchodu letos alespoň takový jako loni a po­­dařf-li se řešení některých klí­čových hospodářských problé­mů, pak bychom prodloužili mateřskou dovolenou, zvýšili nízké penze, přistoupili k dal­šímu zkracování pracovní doby a pětidennímu pracovnímu tý­dnu. ■ CENOVÁ POLITIKA ■ V LETOŠNÍM ROCE V letošním roce již také při­kročíme k postupnému odstra­ňování disproporci, které dosud existují mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami. Od­straňování těchto deformací je ekonomickou nutností a nelze se přitom vyhnout ani úpravám maloobchodních cen. Některé bude nutno zvýšit — aby na ně stát trvale nedoplácel — jinde, kde je rozdíl mezi velkoob­chodní cenou neúměrně veliký, bude nutno maloobchodní ceny snížit Nechceme přitom připustit snížení životní úrovně, najmě lidí s nižším příjmem a rodin s větším počtem dětí. Proto vcelku — při zdokonalováni sortimentu a kvality výrobků — počítáme jen opravdu s mi­nimálním růstem cenové hladi­ny maloobchodních cen a s tím, že bude zásadně převýšen růs­tem průměrných mezd pracu­jících. I když základem příjmů má být mzda či plat, jsme si vědomi, že naše společnost a její stát musí zabezpečovat po­třeby lidí i ze společenských prostředků, musí provádět i so­ciální politiku. Proto mimo jiné budou v blízké době zvýšeny dětské přídavky, abychom po­mohli zejména rodinám s více dětmi, řadou opatření chceme také urychlit splnění programu bytové výstavby. ■ další rozvoj ■ PRŮMYSLŮ PŘEDEVŠÍM ■ NA SLOVENSKU Ve svých hospodářských plá­nech počítáme s dalším rozvo­jem průmyslu, přičemž za hlavni směr dnes považujeme jeho modernizaci a rekonstruk­ci, protože v mnohých závodech je výrobní zařízení zastaralé. To pochopitelně nesmí za­střít vážný úkol přednostního rozvoje Slovenska, které ještě nedosahuje průměrné ekono­mické úrovně českých krajů, není zde plně využito pracov­ních sil a dalšíčh možností, při­čemž. růst obyvatelstva je větší než v českých krajích. Máme-li využít možností, kte­ré Slovensko má, je potřeba, abychom urychlili Jeho hospo­dářský rozvoj, zvýšili zaměst­nanost, a to jak lepším a vhod­nějším využíváním dosavadních kapacit, tak i rekonstrukcemi a modernizaci i výstavbou po­třebných nových závodů. Bude to jen ku prospěchu Celkového rozvoje naší ekonomiky a spo­lečenského bohatství. Podobná opatření musíme zabezpečit i v dalších místech republiky, která v hospodářském rozvoji zůsta­la pozadu za druhými oblast­mi. To se týká hlavně pohra­ničí. Zdůrazňuji, že nenabízíme žádná těšínská jablíčka, jak se o tom někdy hovoří, ale máme zcela konkrétní záměry. Rozsah jejich uskutečnění ovšem závi­sí na výsledcích v národním hospodářství t na snaze Všech, kdož — ať v jakékoliv funkci — za jeho rozvoj odpovídají. ■ ZABEZPEČOVAT ■ OBRANU VLASTI Ve svých úvahách o tom, jak dále postupovat, musíme také pamatovat na zabezpečení obra­ny republiky. Stále musíme vě­novat značnou část z národní­ho důchodu na vybavení našich ozbrojených sil, protože dosa­vadní vývoj ve světě nedává takové záruky, abychom se mohli domnívat, že mír je na­trvalo zachován. Vede se agre­sivní válka ve Vietnamu, k vá­lečnému střetnutí došlo i na Blízkém východě, napětí je i v jiných oblastech. My, kteří jsme prožili fašis­tickou okupaci, nemůžeme pře­hlížet ani to, že bezprostředně v našem sousedství v západním Německu se znovu zvedají mi­litaristické a revanšistické hla­sy, sílí zde projevy neonacis­­mu, který v podstatě ve svém programu má podobné cíle, ja­ko měla hitlerovská fašistická strana. V západoněmeckých školách se dnes mladí lidé učí docela jinak o minulé válce — o tom, jak vznikla, probíhala a skončila — než, jak tomu skutečně bylo. Německá spol­ková republika, která již dnes má silnou armádu, se rovněž dožaduje, aby měla vlastní ja­derné zbraně. To nás pochopi­telně znepokojuje, a proto mu­síme zabezpečovat obranu naší vlasti. ■ VÝ8LEDKY ■ LETOŠNÍHO ROKU ■ OVLIVNI CELÝ ■ DALSI VÝVOJ Váženi spoluobčané, soudruzi, přátelé! Vstupujeme do roku, v němž nás čeká mnoho práce a také významné politické události. Bude to rok, jehož výsledky beze sporu ovlivni celý další vývoj republiky. Snažme se. abychom každý svou prací co nejvíce přispěli k upevnění naší socialistické vlasti, jednoty lidu, k dalšímu všestrannému rozvoji společ­nosti a k vytvoření nových zdrojů našeho bohatství. Přispějme svou činností dalšímu zvýšení vážnosti jmé­k na naší republiky ve světě, k zesílení jejího postavení. Při­a spějme k prohloubení přátelství spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistic­kými Zeměmi, pomáhejme svou činností k rozvoji pokro­kových snah všeho lidstva. Nejsme velká země, ale po­krokoví lidé ve světě nás znají a naší vnitřní a zahraniční po­litiky si váží. Vědí. že stojíme na straně těch, kdož bojují za pokrok, za svobodu národů, za sociální spravedlnost. Ještě jednou vám všem. drazí spoluobčané, přeji mnoho úspě­chů, mnoho radosti ve vašem životě i v životě vašich blíz­kých. Přejme si všichni spo­lečně. abychom za rok žili ra­dostněji a spokojeněji. Přejeme si, aby naše republika vzkvé­tala ku prospěchu nás všech a my žili v míru. (Mezititulky Zří) 2 Zemědělské noviny Ze SVĚTA Sovětský svaz bude Vietna­mu pomáhat, dokud USA neza­staví agresi, prohlásil Alexej Kosygin v novoročním rozho­voru s japonskou tiskovou kan­celáří Kjódó. Finsko oslavilo v neděli 50. výročí dne, kdy mu Sovětský svaz poskytl státní nezávislost. Shromáždění na tamperské uni­versitě se zúčastnila i sovětská vládní delegace. Na silvestrovském večeru pa­řížského Sdružení českosloven­ských krajanů vystoupila de­chová „sedmička“ Pováženka z Bratislavy. Kapela v lidových krojích sklidila velký úspěch. Kancléř Kiesinger se přimlou­vá za změnu volebního systé­mu v NSR, která by znemož­nila pravicové nacionálně de­mokratické straně získat v příš­tích volbách mandáty v bonn­ském sněmu. Prohlásil to v ne­dělním rozhovoru v listu „Welt am Sonntag“. Brazílie chce koupit letos ve Francii 150 tryskových stíhaček typu Mirage. Zbraně do Latin­ské Ameriky dosud dodávaly výhradně USA. Dva Eskymáci plavící se na malé ledové kře v Hudsonově zálivu byli v sobotu zachrá­něni vrtulníkem. Byli nezvěstní již 10 dní. Až na omrzlé nohy je jejich zdravotní stav dobrý. Kobylky se množí v poslední době tak rychle, že by mohly ohrozit velké části severní a západní Afriky i Arabského po­loostrova. Organizace spojených národů pro výživu a zeměděl­ství vydala proto výzvu, by se proti této hrozbě okamžitě za­čalo bojovat. Šest lidí zahynulo při havárií soukromého letadla, které neděli ráno spadlo do jezera v Pontchartrain nedaleko New Orleansu v Louisianě. Na svém ranči v Texasu přijal v neděli americký presi­dent Johnson ministra zahrani­čí USA Deana Ruska, Do Varny přijela v poslední den roku kompletní dodávka patnácti maďarských dvoučlán­­kových autobusů „Ikarus“. Jsou pro 180 cestujících a budou za­řazeny na lince Varna—Zlaté písky. Během ledna bude vypuštěna z Kennedyho mysu poslední americká měsíční sonda typu Surveyor. Má přistát na Měsí­ci nedaleko Tychonova kráteru Popraveny pro velezradu by­ly v pondělí 1. ledna tři osoby v hlavním jemenském městě Sáná. Již pošesté do funkce presi­denta byl včera uveden liberij­­ský president William Tubman. • POMOCNICE V DOMÁC­NOSTI - Na předvánoční ame­rické výstavě přístrojů pro do­mácnost předvedla kalifornská firma „magickou služebnou“. Elektronický přístroj obsahuje telefon, rádio, dálkové ovládání televize, hodiny, elektrický ho­řák, zapalovač, popelník a lam­pičku. Lehká a snadno přenos­ná „pomocnice v domácnosti“ stojí dvě stě dolarů. Boje v jemenu Ženeva (čtk) — Prudké bo­je mezi jemenskými roajalisty a republikány pokračují v ob­lasti kolem jemenského hlavní­ho města Sáná. Jak oznámila 1. ledna komise Mezinárodního červeného kříže (v současné době dlí v Jemenu) svému že­nevskému ústředí, roajalistické síly ostřelují Sáná. Bombardo­vání si vyžádalo velký počet obětí, zejména žen a dětí. Komise Mezinárodního červe­ného kříže vydala na Nový rok další výzvu k oběma stranám, aby boje přerušily a respekto­valy příměří. MY v číslech Jsme zkoumáni, evidováni i násobeni tak často, že každý z nás by se až podivil. Do­chází k tomu ještě dříve než ‘•"atříme svět a pak stále až. do posledních dnů života. Ve Statistické ročence ČSSR 1967 je náš život, jeho strasti i slas­ti zachycen na téměř 600 strán­il ve více než sto tisíci úda­jích. Dozvíme se tam mnoho zají­mavého. Tak např. ženy pře­važují nad muži v takovém po­čtu. že by usídlily celé Brno a Tachov. Nebo počet živě naro­zených na 1000 obyvatel činí 15.6 a zemřelých deset. Přiro­zený přírůstek je tudíž 5.6 osob. Ve srovnání s Maďarskem, kde přírůstek činí 3,6, a s NDR s přírůstkem 2,5, nejsme na tom špatně. Ale je to jen relativní úspěch. Španělsko má přiroze­ný přírůstek 12,3 osób na tisíc obyvatel za rok. Nový Zéland 13.6 a zemí s podobným přírůst­kem je více. S tímto ukazatelem nepřímo souvisí i stáří našich občanů. Muži starší 85 let by osídlili Hodonín; takových dědečků má­me totiž na 20 tisíc. Babičky tohoto stáří by však potřebo­valy ještě navíc město Litomě­řice, neboť je jich o 17 997 víče. Hustotou 111 obyvatel na 1 km2 nejsme v příliš velké tís­ni. Zatímco Mongolsko má jen jednoho obyvatele na tuto plor chu a Norsko 12, má jich Bel­gie až 311, NSR 232 a Anglie 226. Mezi námi žije 829 tisíc ovdovělých. Rozvedených je to­lik, že by zaplnili Plzeň a Uher­ské Hradiště. V průměru let 1930—34 bylo uzavřeno 122 tisíc a rozvedeno 16 015 sňatků ročně. Za rok 1966 to bylo 116 tisíc sňatků a 20 tisíc rozvodů. Ženíme se tedy méně. zato je rozvodů víc než před válkou. Výše rozvodovosti je však podle krajů velmi růz­ná. Na 100 uzavřených sňatků připadá např ve Východoslo­venském kraji 7, v Západočes­kém 21 a v Praze 36 rozvodů. V absolutních číslech to v Pra­ze bylo 3334 rozvodů na 9244 sňatků. A sňatky podle věku snou­benců? I tady lze zaznamenat leccos zvláštního Např. devět 161etých nevěst si vzalo muže ve stáří do 18 let; jedna ne­věsta ve věku 44 let si vzala 181etého ženicha; a jedna že­na Ve stáří více než 60 let se provdala za 251eteho muže. Nejmladším maminkám do 15 let se narodilo v českých kra­jích 19 dětí a na Slovensku 29, nejstafším maminkám, padesáti­­a víceletým 5 dětí. A vyhlídky naší populace? Do r. 1985 má nás přibýt ne­celé 2 milióny. Též spotřeba obyvatel bez zajímavosti. Tak např. není v průmyslu snědl každý občan měsíčně 5 kg masa, 15 kg mlé­ka a mléčných výrobků a téměř 24 vajec. Ve srovnání s rokem 19.36 je to ve spotřebě masa i vajec podstatně více, ve spo­třebě mléka však předválečné úrovně zatím nedosahujeme. A je také Zajímavé, že lze totéž říci o spotřebě kávy, která či­ní jen 5 dkg za měsíc. Naopak, v alkoholických ná­pojích máme více než dvojná­sobnou spotřebu. Přepočteno na čistý alkohol, měsíční spotřeba činí 0,62 litru, což je přes 1,5 litru 40% lihovin. Spotřeba ci­garet na 1 obyvatele staršího 15 let činí měsíčně 168 kusů. tedy více než pět kusů denně Doutníkům jsme na chuť zatírr mnoho nepřišli. Spotřeba 0.' kusu měsíčně je nízká a v po sledních letech dokonce klesá. To je tedy několik údajů z našeho statistické života podle poslední roěenky. Každý náš je v ní mnohokrát zobra­z zen. B. TICHOTA Nedaleko Taškentu v Uzbecké SSR se buduje Carvakská hyd­­roelektrárna ve výšce 800 m v údolí dravé řeky Cirčik. Hlavní technickou novinkou této stavby bude 168 m vysoká přehrada z kamene, jejíž jádro bude z písčité zeminy. Podle propočtu tech­niků nepoškodí takovou přehradu zemětřesení, která jsou v této oblasti častá. Vodní nádrž nad přehradou zadrží 2 miliardy m3 vody, které budou využity také na zavlažení 140 000 ha dosud la­dem ležící půdy. Na snímku: pohled na staveniště budoucí elek­trárny. (Foto CTK—TASS) Poselství světových státníků Realistický de Gaulle • Paříž čtk) — V novoročním poselství ve francouzském roz­hlase a televizi, naznačil presi­dent de Gaulle, že Francie by mohla přispět k řešení krize na Středním východě a ve Vietna­mu. Jediným řešením je v obou případech, jak řekl de Gaulle, evakuace vojsk z cizích území — amerických vojsk z Vietnamu a izraelských vojsk z arabských území. Poprvé byl presidentův novoroční projev přenášen ba­revnou televizí. Rím — V projevu, který pro­nesl v chrámu sv. Petra v Římě, vyzval na Nový rok papež Pa- Papežova mírová výzva vel VI. velmoci, aby využily všech možnosti k ukončení viet­namského konflitu a zabránily jeho rozšíření. Konstatoval, že „problém komplikují nové straš­né překážky.“ Pozorovatelé sou­dí, že tím měl na mysli nebez­pečí rozšíření války na Laos a Kambodžu. Ammán — „Jestliže se nám nepodaří vymanit vás z izrael­ské okupace mírovými prostřed­ky, pristúpime k válce,“ prohlá­sil jordánský král Husajn v roz­hlasovém poselství k Jordáncům na jordánském území okupova­ném Izraelem. Edward Kennedy ve Vietnamu Saigon (čtk) — Na dva­­náctidenní návštěvu přicestoval v pondělí do Saigonu americký senátor ze státu Massachusetts Edward Kennedy. Hodlá zde studovat problém civilních obětí války a uprchlíků. Po návratu podá zprávu senátnímu podvý­boru pro uprchlíky. Senátor bu­de cestovat po jižním Vietnamu v ozbrojeném vrtulníku a nena­vštíví žádnou oblast, která je po­važována za nebezpečnou. K 66 incidentům, z nichž 18 je možno označit za „vážné“, došlo ve Vietnamu během prv­ních 22 hodin novoročního pří­měří. Oznámily to americké a jihovietnamské úřady v Saigo­nu. Podle nich si tyto incidenty vyžádaly 26 mrtvých a 68 ra­něných na jihóvietnamské stra­ně a několik desítek zabitých mezi partyzány. K největšímu incidentu došlo prý u Tay-ninh asi 80 km severozápadně od Saigonu. Bulharsko staví elektrárny Tempem rozvoje energetiky^ patří Bulharsko mezi přední ze­mě v Evropě. Ekonomickými ukazateli výroby elektřiny však ještě zaostává za světovým průměrem. Jednou z hlavních příčin je fakt, že značná část elektřiny se vyrábí v malých a technicky zastaralých elek­trárnách. V roce 1966 například 12 elektráren s celkovou kapa­citou 95 MW vyrobilo 850 mi­liónů kWh elektřiny při spo­třebě paliva na 1 kWh 708 gra­mů, čili celkem 602 tun. Ve stejné době však nové elektrár­ny se stejným množstvím pali­va vyrobily dvojnásobek elek­třiny. Výstavbu malých elek­­ráren si v Bulharsku vynutila počáteční etapa industrializace, neboť mohly být rychle uvádě­ny do provozu. Turecká „Sibylla“ věští Ankara (čtk) — President Johnson bude v příštích vol­bách poražen. Předpověděla to známá turecká věštkyně „sestra Guereue“. Její Věštby uveřejnil deník „Milliyet“ s poznámkou, že „sestra Guereue“ předpovědě­la zavraždění presidneta Kenne­dyho a také státní převrat v Tu­recku v roce 1960. O osudu presidenta Johnsona doslova řekla: „Postihne jej ne­štěstí. Nic mu nepomůže. Přijde o moc.“ „Sestra Guereue“ dále věští, že Jacquelina Kennedyová se koncem příštího roku provdá za „šedovlasého muže“, na jor­dánského krále Husajna bude podniknut atentát a problémy Kypru, Středního východu a Vietnamu nebudou v roce 1968 vyřešeny. Nezákonně vyvážel lidské hlavy Brasilia (čtk) — Brazilská policie pátrá po profesoru Za­­pallovi z lékařské fakulty re­­cifské university, který byl ob­viněn, že nezákonně vyvezl do Spojených států 190 lidských hlav. Podle prohlášení policie se dva Zapallovi asistenti přizna­li, že připravovali tyto hlavy k vývozu. Jak píše sofijský list „Rabot­­ničesko Delo“, budou do roků. 1970 uvedeny do provozu nové elektrárny o 'celkové kapacitě 3000 MW. Výroba elektrické energie v Bulharsku tak dosáh­ne 21 miliard kWh. Tři nové elektrocentrály budou mít kaž­dá kapacitu přes 600 MW, což. umožní, aby spotřeba paliva v celostátním průměru klesla na 410 gramů na výrobu 1 kWh. V nových elektrárnách bude výrobní proces plně automati­zován Bude se využívat samo­činných počítačů a hýdroelek­­trámy budou postupně řízeny přímo ústřední službou ze Sofie. dispečerskou (hč) Bormsnn naživu? Brasilia (čtk) — Bývalý Hitlerův pobočník Martin Bor­­mann je naživu a skrývá se v jižní Brazílií, Napsal to v so­botu britský list Sunday Times s odvoláním ná prohlášení bý­valého příslušníka SS Wied­­walda, který prý Bormannovi pomáhal při útěku z Německa. Bormann prý žije v osadě „Kolonie Waldner 555“, v té­měř nepřístupné pralesní ob­lasti 24 kilometrů od paraguay­­ských hranic, spolu se dalšími asi šedesáti Němci a Poláky. Jeho obličej je prý změněn ne­podařenou plastickou operací. Střelba na Jordánu Tel Aviv (čtk) — Podle komuniké vydaného v Tel Avi­­vu zahájily jordánské jednotky v pondělí ráno přestřelku přes pohraniční řeku Jordán na izra­elská vojska 22 km na /sever od mostu Dámijá. Izraelská vojska střelbu opětovala. Střel­ba trvala déle než půl hodiny. Muž, který přelstil Intelligence Service (Pokračování ze str. 1.) dí se proto rozhodlo — aby za­jistilo Philbyho bezpečnost — pozvat jej do Sovětského svazu. Tak se ocitl ve svém nynějším moskevském bytě, kde právě nedávno dokončil knihu svých pamětí, v níž. jak se sám vy­jádřil, „v rámci možností a svých schopností z pozice pra­covníka rozvědky osvětluje nej­různější období svého života.“ Mnohé stránky pamětí mají bezprostřední vztah k určitým kruhům některých západoev­ropských zemí a. jak píše zá­hadní tisk. vyvolají jistě ne­­nalou senzaci. Kim Philby nyní rovněž hod­ně cestuje po Sovětském svazu, který se mu stal. podle jeho slov, druhou vlastí. Zamýšlí také napsat druhou knihu pa­mětí a pak ještě jednu. Plánů má hodně. Kim Philby je ostat­ně - novinář. Ve volném čase se zabývá nejrůzně.išími věcmi — hudba, lyže, řezbářství. Cho­dí na koncerty, do divadla. Právě nedávno se s velkým po­těšením zúčastnil moskevského představení anglického souboru královského Shakespearova di­vadla, které předvádělo hru — „Všechno je dobré, co dobře skončí“. Poslední otázka, na kterou Kim Philby zvědavým noviná­řům z Izvestijí odpovídal, zně­la: „Soudruhu Kime, teď nám řekněte zcela upřímně. Jste osobně šťasten?“ „Ano“, odpověděl s úsměvem Kim Philby. Jak to řekl Felix Dzeržinskij, tén rytíř revoluce a veliký humanista? „Kdybych měl znovu začínat život, začn’ bych jej opět tak, jak jsem jej začal.“ (Podle zahraničních materiálů.) J. KOSTÁL KULTURA Silvestr televizní i rozhlasový w Úspěch až marnotratný Nemohu si odpustit, abych na začátek recenze o silvestrov­ském programu televize, neopa­koval to. co jsem již psal v mi­nulých letech — že to u nás se silvetrem přeháníme, že se ze­jména v rozhlase a televizi pro tento jeden večer roku činíme tolik, až je to téměř nesmyslné přehánění. Nevím, zda bychom ve světě našil obdobu. A s jídlem roste chuť. Pro le­tošek silvestrovský program te­levize ještě prodloužila — na takřka sedmihodinový manatón (počítáme-li ovšem jen to, co bylo pro letošek vyrobeno). To jsem musel říci na úvod. Jinak: pokládám letošního Sil­vestra svou úrovní za nejlepší­ho z celé historie. Proto musejí být plným jménem zveřejněni „viníci“ takového svérázného úspěchu: celou skladbu vymys­lel nej všestrannější a nejpilněj­ší televizní autor Jaroslav Dietl, dramaturgy večera byli Gustav Oplustil a Jiří Malásek a hlav­ním režisérem Ivo Paukert. Chtělo by se napsat podrobně o každé části, ale na to není místo. Sluší se ovšem potvrdit, že každá část — od úvodního slova hlasatelky až po svou bez­prostředností a svérázností vzru­šující půlnoční přáni profesora Stecha — byla dopracována au­torsky i režijně s neobyčejnou pečlivostí a nápaditostí. Mám dojem, že ten silvestrovský ce­lek je takové úrovně, že by­chom jej mohli klidně prodat do mnoha zemí. Uvážfm-li ovšem, že celoroční televizní vy­sílání je tak chudé na nápady, že je tak šedé, zdá se mi, že letošní Silvestr byl proto až mar­notratný — leda by měl být sig­nálem obratu v roce začínají­cím. Zejména bych chtěl připome­nout čtvrtý díl Písně pro Ru­dolfa III. (autor J. Dietl a re­žisér J. Vašta), v němž se po­dařilo ze silvestrovského námě­tu vytěžit dějově bohatý a za­jímavý příběh a skloubit jej precizně se snovými scénami, vytvářenými na základě písní. Je to díl, který nalezl pro se­riál přesnou podobu a stylovou čistotu a zároveň dovedl pově­dět řadu časových myšlenek, jdoucích na kůži současného života. Hlavními nositeli půso­bivého herectví byli J. Hrzán a I. Janžurová. Sedm žen Alfonse Karáska (groteska G. Oplustila a režisé­ra Z. Podskalského) dalo celou sérií nápadů a nápadíčkú skvě­lou příležitost pro mimořádný komediální talent Miloše Kopec­kého, který podal výkon přímo historický: myslím, že se v naší televizi ještě žádnému herd ne­podařilo udržet po tak dlouhou dobu diváky v nepřestávají­cím smíchu. — Zároveň tato groteska představuje nový, vyš­ší typ televizní tvorby ve vý­voji režiséra Podskalského. Již tradiční před půlnoční estráda Vladimíra Dvořáka do­stala tentokrát spíše revuální charakter — byla choreografic­ky bohatší, výtvarně pestřejší, přinesla artistické prvky, ale i tak s názvem S našinci kolem Evropy zůstala stejně „dvořá­­kovská“. Koniarenciérská dvoji­ce Dvořák-Bohdalová se nedo­stala do pozadí, ale naopak růz­né scény jí umožnily předvést herecky bohatší rejstřík (připo­mínám třeba scénku u barové­ho pultu). A ještě se dostalo na opomíjeného J. Brudera — k prospěchu celkové působivosti. Chci ještě na přední místo aktiv televizního Silvestra při­psat, že byl mnoha nitkami spjat s tím. čím dnes žijeme, že dovedl uplatnit satirickou řiz­­nast a poctivou otevřenost. Kéž by to představovalo blýskání na skutečně lepší časy! Jiří LEDERER Omluvte trochu přemýšlení o legraci Dnes vaří Silvestr — hlásal 31. prosince 1967 hlavní pro­gram Československého rozhla­su na stanici Praha... A jak to dopadlo? Vařil se smích a zábava, ně­kdy dobrá, někdy trochu kon­venční a mírně omšelá a vznik­lo z toho menu různé hodnoty i chuti. Především to na celé čáře vyhrál humor hudební nad humorem mluveným. I když možná někdo namítne, že ná­pad složit malou operu z popu­lárních šlágrů není příliš no­vý, klade to vždy značné ná­roky na vtip a pohotovost auto­ra i na preciznost provedení, oož v obou případech tentokrát vyšlo. Ostravská miniopera Ku­chařova láska a pomsta nepa­třila do hlavního programu, za­čala už v 18.05 a byla tedy spí­še jakousi předehrou, ale zmi­ňuji se o ní proto, že ve výčtu hudebních pořadů prostě ne­může chybět. Stejně uspěl i brněnský VI. Pantůček v Srd­ci na špeku, v němž uváděl tex­ty písni na pravou míru a na­konec také vesele i přesvědčivé dokázal, že slova starých lido­vek se do rozporu s moderními rytmy příliš nedostanou. A do třetice si zaslouží pozornost Hyb­­šova kmochiáda Když Kmoch — tak Kmoch, ve které známé melodie interpretovali s neodo­latelným půvabem členové di­vadla Rokoko. Už tradičně výborné — i když netradiční — bylo pirátské vy­sílání divadla Semafor, ve kte­rém J. Suchý znovu potvrdil teorii o prospěšnosti výrazné osobnosti, která si dovede ne­jen podřídit a zorganizovat ce­lé dění kolem sebe, ale vtisk­nout mu svůj punc, neopako­vatelný styl, osobitost. J. Stu­­chal provází posluchače vlast­ně celým programem, ale ie pouze neosobním konferencié­rem, vypravěčem anekdot, tvo­ří nutný spoj, rámec progra­mu. Suchý vlastně také jenom uvádí několik písniček, ale mluví za sebe, ne pouze inter­pretuje, ale reaguje po svém na přítomnost kolem sebe, ne­musí vtipkovat, ani se pitvořit a kontakt s publikem se vytvo­ří ihned. Ještě jednou se vrá­tím ke srovnání se Štuchaiercr toho rozhlas odsoudil k roli „bavitele“. Suchému dal mož­nost být sám sebou. Škoda, že většina mluvených scén vyznívá dost hluše, vtip se z nich doluje jen těžko (zvláště u těch, které získaly už svou konstantní podobu) a když. tak je to vlastně jen díl­čí fór, ne celá, velká, pěkná le­grace. Snad tu hraje svou roli jedno: To. že tenhle Silvestr 1967 je příliš „obecný“. Když na jeho začátku posloucháte ukázky z předešlých ročníků, vidíte, jak jdou dnes už mimo. Je to pochopitelné: Silvestr se neslaví jako vánoce, které mají svou stálou, věčnou atmosféru, svou tradici — Silvestr má to­tiž vedle sebe vždycky letopo­čet. Na Silvestra vzpomínáme na uplynulý rok. Jedna trad'­­ce tu ovšem je: vzpomínáme se smíchem. Ale jak řekli už mnozí před námi — humor ne­ní jen tak pro sebe, ale taky proti něčemu. Proti hlouposti a špatnosti, která nás mrzí a štve a od které nás smích osvobozuje. Bohužel v minu­lých Silvestrech daleko víc než v letošním. J. BERÁNKOVÁ Stručně o knihách povídky ze slovácká Pořadatel antologie lidové slo­vesné tvorby —ať jsou to písně legendy, či pohádky atd. — sto­jí vždy před problémem: jak učinit svou antologii čtenářsky živou knihou a přitom dodržet všechny požadavky etnografické vědy. Před tímto otazníkem stá­li zajisté i pořadatelé antologie „Lidové povídky ze Slovácka“ Václav Frolec a Dušan Holý. (Kniha nyní vyšla v nakladatel­ství Odeon jako desátý svazek malé řádky edice Lidové umění slovesné.) Je možno říci, že se jim podařilo najít mezi těmito dvěma póly dostatek prostoru, který umožňuje, aby vyhověli jak těm. pro něž je kniha pře­devším národopisnou novinkou, tak těm, kteří v ní chtějí spat­řovat především dobrou, živou četbu. Kniha, obsahující přes šedesát záznamů pohádek a po­vídek z úst lidových vyprávěčů slovácké oblasti, nalezne proto zajisté vlídné přijetí i v širo­kých čtenářských vrstvách. Kro­mě „materiálu“ (jinými slovy kromě pohádek a povídek z nejrůznějších námětových ob­lastí typických pro Slovácko) najdete v ní i zasvěcenou studii o lidové slovesnosti této oblas­tí z pera pořadatelů. (m) PARTYZÁNI JINAK Od Italského spisovatele Beppe Fenoglta. n nás méně známého, je povídková knižka „SOUKROMÁ ZÁ LFŽIT0ST“. V povídkách je zachy­cen kus života italských partyzáni) v době druhé světové války. Neide o popis jejich operaci a líčení he­roických élné. ale o zachyceni pro žitkft v někdy velmi nezvyklých situacích. Povídky json silně pro­­drhnuty humanitou. Nvmí so v Itá­lii natáčí (lim podle jedné z nich (po niž je také nazvána celá sbír­ka). Vydalo nakladatelství Naše vojsko, (loj • Gepard jako opera. V pro­sinci měla v sicilském Palermu světovou premiéru opera Ge­pard, komponovaná podle stej­nojmenného románu Lampedu­­sova, který byl před lety také zfilmován Viscontim. Hudbu složil Angelo Musco. Kritika označila premiéru jako největ­ší událost letošní kulturní sezó­ny v Itálii. 2. LEDNA 1968 f. pořadů rozhlasu a tfťovize PRAHA: 9.30 Melodie, které «e ■asto vracejí - 10.20 Světem hudby - 11.10 Hovoříme s rodiči — 12.30 Pět právníků o právu (k dotazům 7, venkova) - 15.10 Začínáme valčí­kem — 16.00 Nejmilejší pohádka (K. •J. Erben: O hloupém Peciválovi) — 16.45 LKE - 18.00 Svět očima zabra­­ničních zpravodajů — 18.20 Plzeňácl - 19.45 O. Dan*k: Dialog s dopro­vodem děl (rozhl. hra) — 20.45 Or­­chestr K. Krautgartnera - 21.20 Pře­mýšlejte s námi - 22.20 Slavné kla vířní koncerty (Chopin). ČESKOSLOVENSKO I: 8.09 T. Gul branssen: Věčně zpívají lesy (1. část četby) - 9.00 Domino - 10.10 Cestu jome kam můžeme: Po Alžírsku -13.45 Expedice: Mene. teke!, ufarein (1. část) - 14.05 Krásy mistrů - 15.00 Mikrofórum — 17.00 Rozhl. encyklo­pedie Za trním života (1. část) *» 17.30 Kolotoč - 18.40 T. Gulbrans­sen: Věčně zpívají lesy (1. část Čet­by) - 19.30 Poledníky a rovnoběžky — 21.15 Dnes hrají (v přestávce v 21.45 Věda 1968). ČESKOSLOVENSKO II: 18.00 Ze zápisníku J. Mahena - 18.25 Gramo­­tingltangl - 19.00 Francouzština — 19.45 Psychologie umění (l. část) -20.30 Umění 20. století: Beseda s K. Ančerlem. TELEVIZE: 8.50 Cyklón začíná v noci (dobrodružný příběh) - 10.05 Svět 1967 - 11.05 Města a lidé -11.45 Noviny - 11.55 Pro školy - 16.20 Klub ruštiny - 16.55 Pohádka: Medvěd a víla - 17.55 Hokej: Gott­waldov-Pardubice - 20.25 Kdo co ví: 4. čás1 seriálu pro šikovné ru­­cč — 21.25 Motoristům - 21,45 No­viny.

Next