Zemědělské Noviny, duben 1968 (XXIV/79-103)

1968-04-02 / No. 79

Johnsonův obrat - Johnsonův neúspěch Od chvíle, kdy americký pre­sident Johnson v neděli večer prohlásil, že Spojené státy za­stavují bombardování Vietnam­ské demokratické republiky (s výjimkou oblastí podél demili­tarizovaného pásma) a kdy na konca projevu dodal — k vše­obecnému překvapení — že již nechce kandidovat na úřad ame­rického presidenta letos v listo­padových volbách, od této chví­le je celý svět ve znamení těch­to zpráv. Opravdu, Johnsonovo prohlášení, že zastavuje bom­bardování severního Vietnamu a zejména, že se nebude ucházet o presidents^# úřad pro další čtyři roky — to zapůsobilo ve světě jako politická bomba a po­litická senzace prvního řádu. Je totiž ještě v čerstvé paměti, že každý Johnsonův čin za po­slední tři roky jeho president­­ství, každý jeho výrok, každé jeho gesto a vystoupení měla stále na zřeteli jediný cíl: upev­nit svou prestiž ,a vybudovat ái takové postavení, aby byl urči­tě znovu zvolen presidentem na podzim roku 1968. Stejně tak ještě v nejposlednějších dnech a do poslední chvíle americká letadla neustále stupňovala bom­bardování severního Vietnamu a president Johnson již dva ro­ky kategoricky a zatvrzele od­mítal návrhy představitelů se­verního Vietnamu, aby zastavil bombardování VDR a otevřel tak cestu k mírovému jednání. A najednou přichází obrat: Johnson zastavuje bombardová­ní a zároveň se zříká kandidatu­ry na presidenta. Není divu, že jeho nejvýznamnější odpůrce v jeho vlastní, Demokratické stra­ně a kandidát na úřad příštího presidenta senátor Robert Ken­nedy, byl doslova omráčen, když se dozvěděl o Johnsonově roz­hodnutí. Co se tedy stalo? Jak došlo tak najednou k Johnsonovu ob­ratu? K Johsonovu obrácení do­chází sice zdánlivě najednou a nečekaně, ale ve skutečnosti si­tuace ňa vietnamském bojišti a v samotné Americe již dlouho a mučivě zrála v tomto směru a nutila Johnsona stále naléha­věji a neodolatelněji k rozhod­nutí v tomto smyslu. Dne 22. března večer ohlásil president Johnson novinářům, že odvolá­vá z funkce nejvyššího velitele amerických vojsk ve Vietnamu generála Westmorelanda, který čtyři roky velel americkým ar­mádám ve Vietnamu. Ještě v roce 1965 byl generál Westmo­reland vyhlášen nejvýznamněj­ším americkým týdeníkem Time „mužem roku 1965“. Od té do­by Westmoreland nepřestával slibovat Americe vítězství a ma­lovat vietnamskou válku nabub­řele růžovými barvami ve pro­spěch Ameriky. Ale vítězství, stále na dosah ruky, se součas­ně neustále vzdalovalo, jako přelud. Přesto generál Westmo­reland zůstával optimistický a ještě koncem roku opět sliboval konečný úspěch v dohledné do­bě. Místo toho přišel všeobecný útok jihovietnamských vlasten­ců a půlmiliónová americká ar­máda s nej modernější výzbrojí a s obrovským letectvem se ne­jistě potácela pod neustálými údery, přešlapovala téměř bez­mocně a rozhodně ztratila ini­ciativu. Počínala si jako raněné dravé zvíře, oslepené vlastní krví, které tápavě rozdává rány na všechny strany, kterému však oběť natrvalo vyklouzla ze spárů. Ovšem to, co Johnson ještě stále nechtěl vidět, to po­chopila již větší část Ameriky a kritika Johnsonovy války se stá­vala stále širší a neúprosnější. V srpnu roku 1965 odpovědělo na otázku Gallupova ústavu pro průzkum veřejného mínění: „Myslíte si, že to byla chyba poslat americká vojska bojovat do Vietnamu? Jen 24% Ame­ričanů, že to bylo chyba, a 61 % ještě schvalovalo vyslání vojsk USA. Nyní, v březnu roku 1968. již 49 % Američanů uznává, že to byl omyl vyslat americká vojska do Vietnamu a jen 41 % stále ještě souhlasí. Bývalý ame­rický president Eisenhower, kte­rý byl najvyšším velitelem ame­rických vojsk za druhé světové války, vyjádřil dnešní situaci v Americe takto: „Během mého dlouhého života ve službách na­ší země jsem se ještě nikdy ne­­octnul tváří v tvář tak skličují­cí situaci, jaká je nyní, kdy vi­díme, jak je Amerika hluboce rozdělena v otázce vietnamské války...“ Ano, Amerika je hluboce roz­dělena v otázce vietnamské vál­ky, ale již v tom smyslu, že vět­šina americké veřejnosti již ne­schvaluje Johnsonovu vládu a žádá neprodleně jednání o Viet­namu. Největší otřes , zažil pre­sident Johnson, když v předběž­ných volbách mezi stoupenci je­ho vlastní Demokratické strany ve státě New Hampshiťfe dne 13. března dostal Johnsonův od­půrce, poměrně okrajový poli­tik, senátor Eugene McCarthy přes 40 % hlasů a Johnson jen kolem 59 %. O dva dny později, dne 15. března, přišel „černý pátek“ pro americkou měnu a dolar se 'otřásal pod útokem ne­důvěry na všech burzách světa. Hlavní důvod nedůvěry — bez­východná vietnamská válka. To vše dohromady ukázalo presi­dentu Johnsonovi, že většina americké veřejnosti již neschva­luje jeho válku, že přestala vě­řit v možnost amerického vo­jenského vítězství a že důrazně žádá změnu politiky, jak to vy­jádřil významný list New York Times. Tak dochází dne 22. března k odvolání generála Westmore­landa z vietnamského bojiště a v neděli 30. dubna k ohlášení zastavení bombardování VDR. Johnsonův obrat je tedy jen nutným a nezbytným vyústěním celkového Johnsonova vojenské­ho a politického neúspěchu. Je­ho obrat je nepřímým přizná­ním Johnsonovy politické a vo­jenské porážky ve Vietnamu. Stejně tak jeho zřeknutí se kan­didatury na úřad presidenta USA — když byl Johnson po lé­ta přesvědčen, že nikdo nemůže jeho presidentství na další čtyři roky ohrozit — je veřejným při­znáním, že Johnson po svém neúspěchu ve Vietnamu si již vůbec není jist osudem své kan­didatury a proto se raději sta­huje z riskantního boje. Nevy­lučuje se sice ještě možnost, že president Johnson by v posled­ní chvíli ještě skočil do voleb­ního boje a že se mezitím poku­sí mírovým jednáním o Vietna­mu částečně smazat svůj ne­úspěch. Ovšem v této chvíli je Johnson mužem, který zavedl Ameriku do slepé uličky bezvý­chodné války a tím navíc ohro­zil pevnost americké měny a ta­ké nevyřešil ve vnitřním životě otázky mezi černými a bílými občany a problém bídy třetiny obyvatelstva. A nakolik upřím­ně vyvodil Johnson závěry ze své nelidské a neúspěšné války ve Vietnamu, to uvidíme v naj­bližších týdnech. I. SEBES Vicepresident Ky ztrácí nervy Saigon — Hanoj (čtk) — V pondělí l. dubna ráino za­stavily americké bombardování a ostřelování VDR s výjimkou demilitarizovaného pásma a blí­že nedefinované oblasti v jeho blízkosti. Nálety na oblast se­verně pd demilitarizovaného pásma však pokračovaly. Presi­dent Johnson nařídil sice ome­zení bombardování a ostřelová­ní oblasti Hai-pbong — Hanoj* ale nijak neomezil nálety na ob­last ležící na „sever od demili­tarizovaného pásma“. Jihovietnamský president Ngu­­yen-van-Thieu prohlásil v pon­dělí ráno, že v jižním Vietna­mu bude vyhlášena všeobecná mobilizace. Je to první konkrét­ní reakce jihovietnamského re­žimu na Johnsonův televizní projev o vietnamské válce. „Spojené státy hlásají demo­kracii a svobodu, aby mohly provádět kolonialistickou politi­ku,“ prohlásil jihoyiefaámský vicepresident Nguyen-cao-Ky y zatím nejostřejším útoku na Spo­jené státy v historii americko­­-jihovietnamského spojenectví. Nguyen-cao-Ky poskytl v nedě­li večer interview dopisova­teli západoněmeckého časopi­su Stem. „Američané jsou zde, aby há­jili své zájmy, které ne vždy od-povídají zájmům Vietnamu- Jsou zde proto, že chtějí zúsiat v Asii a zastavit komunismus v Asii a ne proto, že by měli ně­jaký zvláštní zájem o nás,“ pro­hlásil Ky. Nguyen-cao-Ky také vysvětlil, proč byl proti Ho Ci Minovým idejím: ne proto, že je jeho cí­lem rozdělení majetku, ale že patří k jiné generaci. Zároveň odmítl názor, že by Ho Gi Min chtěl požádat Číňany o pomoc ve válce. Prohlásil, že Ho Ci Min je Vietnamec a nenávidí Číňany stejně jako on- 2 Zemědělské noviny Volby v Belgii Brusel (zpravodaj čtk) — Největší belgická politická stra­na, Křesfanskosociální strany, utrpěla v nedělních parlament­ních volbách rozhodnou poráž­ku. Podle předběžných propo­čtů křesťanští sociálové zůsta­nou se svými 69 poslanci nej­větší belgickou politickou stra­nou pouze za předpokladu, že še spojí všechny'tři složky, na něž se strana před volbami rozpad­la. Počet poslanců belgické so­cialistické strany klesl podle předběžných výsledků z dosa­vadních 64 na 59. Strana svobo­dy a pokroku bude mít ve Sně­movně 47 i oslanců proti dosa­vadním 48. Vlámský lidový svaz bude mít v parlamentě 20 zá­stupců (získal 8 mandátů), Vá­­lonské shromáždění 12 poslanců (zisk 7), KS Belgie bude mít v parlamentu 6 zástupců. Ze SVÉ TA Z Moskvy do Iránu odletěl na šestidenní oficiální návštěvu v pondělí sovětský premiér A. Ko­sygin. Cs. velvyslanectví v Nairobi včera ostře protestovalo proti vypovězeni zpravodaje CTK Ji­řího Forejta z Keni. Zástupce našeho velvyslanectví včera označil vypovězení čs. novináře za akt, za nímž stojí síly, kte­ré se snaží o narušení vztahů mezi Keňou a CSSR. Básníku Jiřímu Taufrovi byl za čtyřicetiletou překladatelskou práci děl sovětských básníků předán v Moskvě řád „Znak cti“. Francie vypustila v pondělí s úspěchem ze své základny na Kerguelenských ostrovech v Ti­chém oceánu dvoustupňovou'ra­ketu „Dragon“. Cílem pokusu je zkoumat zemské . magnetické pole. Západeněmecký kancléř Kie­singer nabídl v pondělí večer uprázdněné křeslo ministra vnitra státnímu tajemníkovi E. Bendovi, který tuto nabídku přijal. Novým velvyslancem USA v Bonnu byl v pondělí jmenován bývalý americký velvyslanec v jižním Vietnamu Henry Ca­bot Lodge. Španělská policie zatkla, jak se proslýchá v Madridu, 130 čle­nů vládou nepovolených „děl­nických komiší“ v okolí hlavní­ho města. Zabití posvátné krávy zavda­lo v neděli ve východoindickém městé Tinsukija podnět k prud­kým srážkám mezi demonstran­ty a policií. Asi sto osob bylo zraněno, Burza zlata byla v pondělí v Londýně znovu otevřena. Na pa­řížské burze poklesla v pondělí dopoledne cena zlata na 6025 franků za 1 kg proti 6105 v pátek a 7000 franků 15. března. Zdá se, že se zlatá horečka, kte­rá ohrožovala stabilitu libry šterlinků a dolaru, již uklidnila. Nejsilnější zemětřesení za po­sledních pět let postihlo v pon­dělí střední a jižní Japonsko. Otřesy vyvolaly až třímetrové přílivové vlny a sesuvy půdy. Tři mrtví a desítky zraněných jsou kromě z volem dalších 33 z 89 poslanců libanonského par­lamentu výsledkem druhé liba­nonské volební neděle. • ČERNÍ PASAŽÉŘI - Přes 30 % cestujících na ináonéských železnicích jezdí „načerno“. Oznámil to indonéský brigádní generál S Iskandardinata, který upozornil, že deficit železniční dopravy dosáhl v březnu astro­nomické výše 4 239 451 000 rupií. Většinu neplatících prý tvoří — příslušníci ináonéských ozbroje­ných sil. INTERVIEW A. DUBČEKA V ITALSKÉM LI$5S? UNITA Hodláme v CSSR vytvořit moderní socialistickou společnost ft í m (zpravodaj čtk) — Deník italské komunistické strany „Unita“ včera otiskl na čelném místě interview, které poskytl A. Dubček zvláštnímu zpravodaji listu G. Bořfovi. Je to první interview, jež první tajemník ŰV KSČ oficiálně poskytl zahra­ničnímu novináři. „Už od šedesátých let byla jasné, že demokratická a prů­myslově vyvinutá země jako Československo nemůže zůstávat při takovýeh metodách řízení politického, hospodářského kulturního života, které jsou v a rozporu s jejím rozvojem,“ pro­hlásil Alexander Dubček. .Model byrokratického a cen­tralizovaného řízení je překona­ný nejen v oblasti hospodářské, nýbrž i v politice a kultuře. Plný rozvoj socialistické demo­kracie a Drávo všech občanů vy­jadřovat se k významným pro­blémům řízení veřejných věcí jsou nezbytné pro pokrok země na všech úsecích.“ „Někteří soudruzi ve vedení strany.“ pokračoval první tajem­ník, „si zvykli činit osobní roz­hodnutí a nepřipouštěli skuteč­nou diskusi.“ Pokud jde o re­formu metod plánování a řízení národního hospodářství, zdůraz­nil první tajemník, že zkuše­nosti získané za 20 let v hos­podářském rozvoji země vedou nové československé vládní či­New York (čtk) — Většina amerických překvapením politiků přijala s Johnsonovo roz­hodnutí zastavit nálety na VDR — s výjimkou oblasti u demili­tarizovaného pásma — a nekan­­didovat znovu na presidentskou funkci. Senátór Robert Kennedy oznámil v pondělí ráno na tis­kové konferenci v New Yorku, že bude pokračovat ve $vé vo­lební presidentské kampani na základě mírového programu pro Vietnam a urovnání společen­ských a rasových rozporů ve Spojených státech. Rozhodnutí presidenta Johnsona vzdát se kandidatury na další termín označil za „službu vlasti“ řekl, že se chce sejít s Johnso- a nem co možná nejdříve. Kennedyho soupeř v nastáya­­jícich presidentských primár­­kách senátor E. McCarthy vydal prohlášení, v němž oceňuje Johnsonovo „zásadní rozhodnu­tí“, jež uvolní cestu k „sjedno­cení amerického národa“. nitele k tomu, aby se snažili zorganizovat „racionálnější účinnější socialistické hospodář­a ství“ zejména „podněcováním tradičních schopností českoslo­venských pracujících“. „Hodláme využít dynamiky tržního hospodářství,“ pokračo­val Alexander Dubček, „tím, že ji přizpůsobíme podmínkám so­cialismu“, a zdůraznil, že Čes­koslovensko tak hodlá vytvořit moderní socialistickou společ­nost. Zmínil se o dřívějším ne­dobrém vztahu vlády a inteli­gence, způsobeném „nedostateč­nou demokratičností strany a společnosti“. „Věda a kultura,“ uzavřel, „jsou neobyčejně citli­vým úsekem společenského ži­vota, a pokud jde o jejich vztah se stranou, je třeba zvláštního porozumění a rozhledu“. Rozho­vor se také dotkl poměru Cechů a Slováků. První tajemník řekl: .Další vývoj této země závisí na jejich shodě a spolupráci.“ Pro­hlásil, že doplnění nynější „kul­turní autonomie“ Slováků auto­nomií politickou bude znamenat Vrchní velitelství amerických ozbrojených sil ve Vietnamu zastavilo y pondělí ve 3 hodiny našeho času letecké bombardo­vání a ostřelování severoviet­­namského území z moře, s vý­jimkou oblasti v okolí demili­tarizovaného pásma. Mezi ame­rickými vojáky vyvolala zprá­va o zastavení náletů a sníže­ní intenzity válečných akcí y jižním Vietnamu znepokojení, na druhé straně však také sou­hlas. Tisková agentura TASS v ob­sáhlém komentáři k Johrtsono­­vu projevu připomíná, že pre­sident neuvedl, na jak dlouhou dobu mají být nálety na VDR omezeny, a nesplnil požadavek, aby nálety a další vojenské akce proti VDR byly zcela za­staveny, a to bez jakýchkoli podmínek, jak to požaduje vlá­da VDR a světové veřejné mí­něni. Jako obvykle jsou „mí­rové kroky Washingtonu“ do­provázeny oznámením o dalším Vystupňování válečného úsilí. Sovětský velvyslanec v Lon­dýně Smimovskij se v pondělí večer sešel na britském minis­terstvu zahraničních věcí s mi­nistrem zahraničí M. Stewar­tem. Jednali spolu o vietnam­ském konfliktu ve světle ne­dělního prohlášení presidenta Johnsona. V Londýně kolejí pověsti, že ze společného popudu Velké Británie a Sovětského svazu by mohlo dojít ke svolání „nové Ženevské konference“ o Vietna­zřízení skutečného vládního tě­lesa pro Slovensko, působícího v rámci ústředních státních in­stitucí. Prohlásil, že lze považo­vat za přijatelnou tuto možnost i další alternativu — federaci. K situaci v Polsku Varšava (zpravodaj čtk) — Z hlasů polského tisku i z ne­dělního projevu náměstka před­sedy rady ministrů P. Jarosze­­wicze v Zabrze vyplývá, že ješ­tě nebyly odhaleny všechny sou­vislosti a všichni inšpirátori po­sledních událostí. Stále zřetelně­ji se mluví a píše, že se jedna­lo o pokus o převrat a o „sve­dení Polska z cesty socialistické výstavby a o rozbití spojenec­kých svazků se socialistickými zeměmi a především s SSSR a NDR“. Pondělní „Slowo po­­wszechne“ zdůrazňuje, že se ješ­tě čeká na objasnění všech po­drobností a vyvození přísných důsledků proti všem osobám, spojeným s pokusem o převrat. Projev M. Keldyše Moskva (zpravodaj čtk) — Neznalosti situace ve světě, jak ji vytvářejí síly imperialismu, přičítá president Akademie věd SSSR fakt, že „některé skupiny lidí poslaly na různé instance dopisy, v nichž se deformuje podstata věcí a vyjadřuje se sta­novisko ve prospěch lidí, kteří prováděli nepřátelskou činnost. Těmito slovy se vyjádřil na nedávné konferenci moskevské městské organizace KSSS pre­sident Akademie věd SSSR M. Keldyš o postupu „některých vědeckých pracovníků, kteří podlehli provokacím a dopustili se nesprávných kroků ve veřej­ném životě“. List Pravda však neuvádí konkrétně jména, ani o jaké nesprávné kroky jde. Před rozhovory VDR s USA? Paříž (čtk) - V Paříži dlí již asi deset dnů skupina seve­­rovietnamských intelektuálů ve­dená ministrem kultury VDR Hoang-minh-Giamem. Oficiálně bylo účelem její cesty do Fran­cie účast na akcích, které 23. března uspořádali na podporu vietnamského lidu francouzští intelektuálové. V Paříži se však soudí, že pří­tomnost ministra kultury v Pa­říži, který je označován za Ho­­-Či-Minova důvěrníka, souvisí s novými pověstmi o rozhovo­rech mezi Hanojí a Washingto­nem. Zpráva blíže neurčeného ja­ponského zdroje z Pekingu uvá­dí, že VDR v pondělí naznači­la, že nejnovější Johnsonovu nabídku bude buď ignorovat nebo ji odmítne. Ohlas Johnsonova rozhodnutí Tel Aviv znepokojen incidenty Jeruzalém (čtk) - Ve měs­tě Hebronu na okupovaném jor­dánském území byl v neděli od­poledne zastřelen izraelský po­licista. Druhý člen hlídky byl zraněn. Zároveň byl zabit ná­hodným výstřely jeden Arab. V Jeruzalémě se podle AFP projevuje znepokojení nad úto­kem, k němuž došlo za bílého dne na místě, kde byla spousta lidí. Vyvolává u izraelských míst nepříjemné pocity zejména proto, že podle jejich údajů až dosud podnikali útoky přede­vším příslušnici Al-Fattáh, při­cházející ze základen v Jordán­sku, kteří po akci opět do Jor­dánská utíkali. Tentokrát se útok stal v Hebronu, ve městě, které je poměrně vzdáleno (asi 50 km) od linie příměří, jehož starosta je znám svou ochotou spolupra­covat s izraelskými okupačními orgány. Také izraelská vojenská hlíd­ka se střetla y noci na pondělí jižně od Kunajtry na okupova­ném syrském území se skupinou arabských záškodníků. Jeden Arab a jeden Izraelec byli zabi­ti. dva vojáci zraněni. V Tjumeňské oblasti SSSR se příchod jara neřidj podle kalendáře. Děti v kožíšcích a sobi spřežení tu budou ještě několik týdnů sa­mozřejmosti. (Foto CT# - TASS) Před změnou v britské vládě? Londýn (zpravodaj čtk) — Podle zpráv, které kolují v lon­dýnských politických kruzích, má být v krátké době uskuteč­něna rozsáhlá reorganizace brit­ské vlády a změny v personál­ním složení kabinetu. Jejich smyslem má být upevnit prestiž labouristické vlády, těžce poško­zenou při porážce v nedávných doplňovacích volbách. Při reor­ganizaci má být také zdokona­lena činnost vlády a Wilson se hodlá zbavit také těch ministrů, kteří kritizují jeho politiku. r ív Aktiv novinářů v pražské Lucerně (Pokračování ze str. 1) ného sjezdu Svazii čs. noviná­řů, který by ustavil vrcholné orgány a stabilizoval situaci ve svazu apod. Závěry svého jed­nání pak účastníci aktivu zfor­mulovali do rezoluce, v níž ne­žádají jen svá práva, ale přijí­mají na sebe i povinnosti; Ze­jména pak odpovědnost napo­máhat všemi svými silami v prosazování správného vývoje naší společnosti k socialistické demokracii. Plénum v průběhu svého jed­nání vyslalo tříčlennou delega­ci na Pražský hrad, aby zde jménem pražských novinářů odevzdala dopis adresovaný ŰV KSC. Z DOPISU NOVINÁŘŮ ÜV KSC V dopise se připomíná mj., že do vínku dostává pražská orga­nizace důležitý úkol: nepřipus­tit návrat nedávných dob, kdy tisk nevyjadřoval a nemohl vy­jadřovat veřejné mínění a kdy jen zčásti plnil své poslání. Toto období skončilo. Nepo­važujeme za neskromné — pra­ví se dále — připomenout, jte právě k tomu nemalou měrou přispěl tisk, rozhlas a televize. Tyto komunikační prostředky přispěly k tomu, že zvítězil pro­gresivní proud v naší zemi, kte­rý, jak pevně věříme, přinese široké občanské svobody všem občanům republiky, jak to od­povídá nezadatelným právům člověka XX. století a deklaraci lidských práv. „Pokládáme proto svobodu slova, projevu a myšlení za ne­zadatelné právo, bez něhož .ne­lze prosadit a zakotvit ostatpí občanská práva v ústavě re­publiky a v celém zákonodár­ství. Proto žádáme jako základ­ní požadavek okamžité zrušení jakékoliv předběžné cenzury. Očekáváme, že ústřední výbor KSČ prohlásí, že je pro úplnou svobodu tisku, při čemž jedi­ným omezením je socialistické svědomí novináře.“ V další části dopisu vyslovu­jí účastníci ustavující schůze znepokojení nad tím, že v apa­rátu strany zůstávají pracovní­ci, kteří mají podíl na deforma­cích způsobených direktivním řízením, a žádají jejich odvolá­ní a poukazují na to, že na svých místech stále ještě zů­stává ministr národní obrany generál I.omský, ministr zahra­ničí David a další. OV KSC na­vrhují, aby doporučil demisi vlády jako celku, aby byla jme­nována vláda nová, y níž by se na čelných funkcích objevili ti, kteří se nejvíce angažovali za návrat politické demokracie, spolu s vynikajícími odborníky. Pražské novináře zneklidňuje i jo. Že mohlo dojil k iak ne­uvěřitelné události, jako je zá­hadné zmizení předsedy sená­tů Nejvyššího soudu dr. Brešíanského, který začal pra­covat na rehabilitacích a že po­dle informace některých sou­druhů byla při ÜV KSC usta­vena jakási kopiíse z některých šéfredaktorů, které shad má pů- S0b.it jsiko kore^tiv a hk<f$f<$pí orgán naď .tiskem, když cenzu­ra přestala fungovat. „Ujišťujeme vás — ^^ngzňu­­jí — žp t?V*derrie i nadále posky­tovat plnou podporu progresiv­ním silám y KSC i y celé naší společnosti. Vyhlazujeme si zá­roveň právo vystupovat proti všem a ýšemu, co se ukáže brzdou dempkrátižačníhp proce­su Budeme podporovat všechny, kdo mají důvěru lidu a pocti­vé úmysly. V opačném případě musí s námi počítat jako s opo­nentem ti, kdo budou obrodné­mu procesu překážet. Jsme přesvědčeni, že poslá­ním tisku socialistické společ­nosti je vyjadřovat svobodně veřejné mínění, všestranně in­formovat bez jakéhokoliv ome­zování, jakož i kritikou kontro­lovat činnost státních a politic­kých orgánů, jak o tom hovo­­řij Bedřich flngels.“ V závěru dopisu se pražští novináři plně stavějí za poža­davky představitelů slovenské­­hoh národa na přebudování do­savadního asymetrického mode­lu naši republiky v model sy­metrický. Dopis končí slovy: ,*Chceme, aby se y naší zemi žilo dobře a svobodně a aby u nás vyhle­dávali asyl odevšad, kde vlád­ne nesvoboda. Naše země má .všechny předpoklady, aby se stala skutečným modelem mo­derního socialismu, který nemá .zabezpečovat jen. materiální zá­jmy občanů, ale i prostor a čis­tý a svobodný vzduch pro kaž­dého'“ Delegaci přijal tajemník ÜV dr. C. Císař. Její členové J. Rpml, JVL Weiner a J. Lede­— rer — ho informovali o jednání j celkovém duchu novinářského aktivu. Dr. Č. Císgr seznámil pak delegaci s průběhem zas.e­­'dání ÜV KSC a s některými zá­sadami politiky strany na úseku tjsku a informací. IZdůraznii, |e OV KSC nehodlá obnovovat žádnou formu direktivního říze­ní .tisku a kategoricky demento­val pověsti, o nichž se hoyoří i v yězpfoei pražské npyináŕské konference, podle nichž byla při ideologickém oddělení ŰV KSČ vytvořena dohlédací komi­se, která by měla omezovat svo­bodu tisku. Seznámil delegaci i s chystaným setkáním pčedsta­­vitolů jpV KSČ s českosloven­skými novináři. Na záyěr své ustavující schů- V Lucerně .poslali pražští novináři pozdravný telegram presidentu republiky Ludvíku SyňhědbVi­☆ Ještě k smrti Sfalinova syna řejněných dokumentů činěny o Ja­­kovově smrti. Cushing především vyvrací tvrzení, že nadporučík Ja­kov Džugašvili spáchal sebevraždu po nějakém těžším nedorozuměni se spoluvězni. K tomu skutečně do­šlo, ale o něco dříve. Za pohnutku Jakovovy smrti pokládá vljy, který měly na něj zprávy, jež byly denně vedením tábora vysílány místním rozhlasem v angličtině a ruštině. Byly to výrobky Goebbelsova mi­nisterstva propagandy, ale byly to jediné zpráyy, jež se vězňové doví­dali. Cushing potvrzuje, že Jakov Džu­gašvili nedostával ani balíčky ani knihy, nic zvenčí. Učí jej jako člo­věka se sklonem k depresím, silně nervózního. Pečoval však pravidel­ně o svoji osobní hygienu a denně se holil. Jednoho dne, vypráví Cushing, jej spatřil opřeného o zeď pod,am­­pliónem táborového rozhlasu. Po­zdravil jej, ale Jakov nereagoval. Ten den se ani nemyl ani neholil a také nejedl. Cushingovi se jiný ruský zajatý důstojník Kokorin po­kusil v lámaně němčině vysvětlit Jakovovu skleslost. Ten den prý nacistická propaganda mluvila o šesti miliónech zajatých Rusů. A v hlášení byl i údajný Stalinův vý­rok: „Hitler vůbec nemá ruské za­jatce. Má jen ruské zrádce a ti budou vyřízeni, až bude po vál­ce .. ." Dále prý Stalin dementoval zprávu, že jeho syn Jakov je v za­jetí. Prý řekl: „Nemám žádného sy­na Jakova". Cushing tvrdí, že Ja­kov Džugašvili byl tím silně sklí­čen, cítil se vyděděn. Podle Cushingova názoru se je­ho depresívni sklony v táboře ještě zvětšily. Berlínská propaganda by­la podle Cushingovy domněnky pravou příčinou Jakovovy sebe­vraždy. Cushing je přesvědčen, že jej za­bil elektrický proud v plotu a nikpli výstřely strážných. Ti prý - aby žp­­kryli svoji nepozornost, nebo ne­dbalost - teprve dodatečně vstře- Ijli projektil do Jakovovy hlavy až teřidy, .když visel na elektřinou na­bitých drátech, k0'10 sp sám vrhl. V topito směru považuje protokoly gestapa za nesprávné, protože vy­cházely z výpovědí stráží. A tak se objevila na světě další dílčí verze o tragické smrti nejstpr­­šího Stalinova syna- W Před časem jsme přinesli článek o dokumentech, které byly zveřej­něny y Americe a jež se zabývají smrti Stalinova syna Jakova Džu­­gašviliho v nacistickém koncentrač­ním táboře y Sachsenhausenu 14. dubna 1943. Nyní se v západoně­­meckém časopise „Spiegel" objevil článek Thomase Cushinga, který byl spoluvězněm Jakova Džugašvili­­,ho ý dpbě Ptod jeho smrtí. Cu­shing je nyní zaměstnancem brit­ského nfijnisterstva obrany. Cusbingpvp vyprávěni poněkpd koriguje závěry, které byly z uve- Věnováno Fr. Kupkovi Shodou okolností v předvečer vernisáže souborné přehlídky tvorby Františka Kupky, (1871—1957) která nyní zaplňuje dvě pražské výstavní plochy — Valdštejnskou jízdárnu a palác Kinských — vydal Odeon monografii dr. L. Vachtové, jež je také věnována této pozoruhodné malířské osobnosti. V zahraničí je o Kupkovo dílo velký zájem: svědčí o tom jednak fakt, že do Prahy přichází Kupkova výstava po instalaei v Mnichově, Kolíně nad Rýnem, Vídni a Amsterodamu, jednak účast zahraničních nakladatelství na vydané reprezentační monografii, která v koprodukci s nimi v němčině a angličtině vychází zároveň pro význačnou americkou, anglickou a západoněmeckou firmu. Malíř František Kupka se po uměleckých studiích v Praze a ve Vídni roku 1895 natrvalo usadil v Paříži, kde se stal brzy známým žurnalistickým kreslí­řem. Do nového prostředí si s sebou přinesl z rodného Opočna vztah ke spiritismu, z Vídně dojmy z četby Schopenhauera a Nietzscheho. Její metafyzické a symbolické podněty doplňuje pařížské ovzduší doznívajícího impresionismu a secese. Citlivý malíř vstřebává do sebe všechny tyto vlivy, jež zpracovává v krí­­ticko-společenskýeh motivech, vrcholících cykly Peníze. Nábo­ženství a Mír. Rok 1905 je mezníkem v Kup­kově tvorbě. Začínají se proje­vovat náznaky abstraktní tvor­by, jíž malíř zůstal věren až do své smrti — na rozdíl od jiných, kteří abstrakci opouštěli s jejím prvním zájmovým odlivem. Abstraktní vyjádření konkrétní skutečnosti, jejích vztahů a va­zeb je pro Kupku problém tak závažný, že jej nepřestává vábit nikdy. Z korespondence, již za­nechal (např. s básníkem Ma­­charem) i jeho vlastních teore­tických prací, z nesčetných stu­dií ke každému obrazu je patr­no, jak vážně a zaujatě přistu­poval ke každé realizaci. Abstrakce mu dala neomeze­né pole možností: zde mohl vy­jádřit všechny své malířské schopnosti, fantazii, své poznat­ky psychologa, své nehmotné představy vkořeněné ve spiri­tismu. Vznikají geometrické mo­tivy vertikální a kruhové, jeho Dvoubarevná fuga (v knize L. Vachtové je např. zrod tohoto podivuhodného díla dokumento­ván s nesmírnou pečlivostí krok za krokem); realizuje představy dějů a sil mikro-a makrokos­­miekých. Poslední údobí Kup­kovy tvorby charakterizuje hle­dání nej čistší abstrakce, vykrys­talizování základního .prvku v zobrazeném, přísné a čisté ba­revné geometrické linie. Barva přestává být jen výrazem a stává se sama předmětem — Kupka jako by barvy portréto­val. Pražská výstava je vzácnou příležitostí konfrontace rané umělcovy tvorby, jež je zastou­pena hojně v našich galeriích, s tvorbou pozdější, která je hlavně soustředěna v zahraničí, např. v pařížském Muzeu mo­derního umění. Návštěva Vald­štejnské jízdárny, kde jsou sou­středěny jeho oleje, i galerie v paláci Kinských (ilustrace, grafika, kresby, akvarely a kva­še) přináší ucelený obraz díla umělce, který i když se okra­jem své tvorby dotýkal mnoha vlivů a směrů, zůstal ve svém díle svůj a osamocen., Monografie Dr. L. Vachtové, velmi kultivovaně zpracovaná, bohatě dokumentující život a tvorbu umělce (357 zkatalogizo­­vaných obrazů), je na této pro­cházce důstojným průvodcem. (vb) František Kupka - Vlastni podobizna (olej z r. 1905). To nové na Věci veřejné Znovuzrozený pořad Věc ve­řejná, tentokrát již budovaný bez pomoci jiné redakce, se stává jakýmsi centrem aktuálně politeké publicistiky v televizi. Základem toho, aby jím byl trvale, je aktuální téma. Tento­krát jím byl akční program ko­munistické strany. Ovšem sama diskuse se nemohla točit okolo tohoto programu, protože účast­níci návrh programu neznali. Vzhledem k toto skutečnosti byl výběr tématu značně pochybný. Protože diskutovat lze přece jen o tom, co diskutéři znají. A tak se hovořilo o mnoha různých aktuálních problémech, jimiž se účastníci besedy bezesporu i ne­přímo onoho programu dotkli. Za významný krok dopředu v televizní publicistice poklá­dám fakt, že mezi účastníky dis­kuse byli lidé .donedávna pro televizi zcela neúnosní (filosof Karel Kosík), dále programoví nestraníci (spisovatel Alexandr Kliment) a konečně i přední .přadatavitol jtoé politické stra­ny, tentokrát strany lidové (po­slanec Svoboda). Tímto složením kruhu diskutérů autoři pořadu prakticky dokázali, že míní uči­nit z televize to, čím být má a čím ve svém základu je — vše­­národní institucí, která musí být jako tribuna otevřena pro všechny názorové odstíny, pro zastánce různých politických názorů. Věc veřejná tak velmi pod­nětně posunuje televizní pro­gram k normálnímu stavu, tedy k tomu stavu, za něhož bude televize představovat zájmy celé společnosti, zájmy všech vrstev, zájmy všech politických stran a společenských organizací. Aby se skutečně stala všenárodní in­stitucí, vyjadřující celospolečen­ské zájmy a potřeby, k tomu bude třeba času a trpělivosti. Je přirozené, že se stále bude ozý­vat dosavadní jednostranná pra­­xe. Ale dokud se ozývat bude* musí televize počítat s dosta­tečně silnou kritickou odezvou. J. LEDERER KULTURNÍ ZRNKA • Oceněné práce tiskem. Na knižních poltech se objeví po­stupně díla z oboru literatury a teoretických a vědeckých prací* oceněná v ukončené umělecké soutěži k 50. výročí VÉSR,. Je to ,ngpř. J. Císařovškého „Jiří Kroha a meziválečná avantgar­da“, Jirápkbya „Asaíjevova teo­rie intonace“ a „Nové proudy v .sovětské hudbě“ od V- Ku­čery. • Beethovenův festival. Fran­tiškovy Lázně připravují pro le­tošní jubilejní rok pro hlavní lázeňskou sezónu hudební festi­val L. van Beethovena, jenž u tánaějších pramenů pobýval v r. 1812. Účastní se ho naši i za­hraniční umělci. • Expozice mladé tvorby. „Vý­stava mladých 68“ — grafika, so­chy a obrazy — je v pražské výstavní síni ŰLUV na Národní třídě otevřena ještě do 6. dubna. • Malé obrazy Kamila Lhotá­­ka. Do 3,l ‘ dubna probíhá v pražské OstoTM níl Knrtov^ n&~ městí výstava známého ilustrá­tora K. Lhotáka. • Výstava J. Šímy. V květnu bude ve Valdštejnské jízdárně y Praze otevřena výstava vyni­kajícího malíře Josefa Šímy, ži jícího nyní ve Francii. Obsáhne zápůjčkami ze sbírek českých* francouzských, švýcarských, ital­ských aj. přehledně celý uměl­cův vývoj.. • Scénografická tvorba. V ga­lerii Okresního muzea v Rakov­níku je instalována expozice di­vadelního výtvarníka ing. arch. J. Vopršala, přístupná denně mimo pondělí až do 28. dubna. • Pomník Bezručovi. V nedě­li 7. dubna bude v Kostelci na Hané slavnostně odhalen pom­ník Petra Bezruče, který v tom­to městečku několikrát pobýval Bronzová plastika, dílo ak. so­chaře K. Otáhala, zobrazuje bás­níka v nadživotní velikosti. • Grafika v Lounech. Galerie Benedikta Rejta v Lounech při­pravuje na neděli 7. 4. otevřeni výstavy -grafické -tvorby Bohu­slava Reynka, kterou v 10 hod, zahájí J. Šerých a dr. J. Seke­ra. Z pořadů rozhlasu a televize PRAHA: 11.10 Hovoříme s rodiči - 12.30 Pět právníků o právu - 15.10 Zajímavosti o Maďarsku s hud­bou -- 16.00 Na dobré chvilce -18.00 Svět očima zahraničních zpra­­votíaju — 18.20 — Plzeňáei — ISMS ,1. Ryska: Blueberry Hill (rozhlas, hra) - 80^5 Přehlídka starších me­lodii - 21.20 Přemýšlejte s námi - 22.20 Cesta za operou. Československo i: ío.io večer po neděli (repríza) - 13.45 Expedi­ce: závody nejrychlejSioh - 14.05 Krásy mistrů — 15.00 Mikrofórum — 17.00 O mlýnech (5. .část) - 17.30 Kolotoč - 18.40 Černá růže (15) - .19.20 Ostopět (zábavný magazin) -21.00 Písničky s .telefonem. ČESKOSLOVENSKO H: 18.00 Klím samsm m - 18^5 Gramoíingltangl - 19.45 Cas živé účasti (l. Část cyk­lu: Politika a demokracie) - 20.30 Uměni 20. století: Francis Poulenc. 'TELEVIZE: 9.00 Supr-apr-rod-post­­show — 9.40 Dvakrát totéž — 10.50 Noviny - 11.00 Silvestr 67: Když muzika začne hrát - 11.30 Burza podniků — 11.55 Básník volnosti: Puškin - 11.15 Angličtina - 17.45 Poklady ve vitrínách (pro mládež) — 18.40 Večerniček - 19.35 Mezi­městská; o nové televizní soutěži - 19.55 Sedm svědků; premiéra tele­vizního filmu - 21.00 Lidé z konce světa (1. pořad cyklu Výpravy za krajany) - 21.45 Noviny - 22.05 Pat­náct let CT: Tisíc pohledů za ku­lisy — 22.45 Francouzština. Bratislava : 9.00 Objektivem kamery - 9,30 Láska jako trám - Od 11.00 s Prahou - 21.00 A co dál? r 21.30 Ukolébavky - 21.55 No

Next