Zemědělské Noviny, prosinec 1968 (XXIV/286-309)

1968-12-02 / No. 286

ločník XXIV - Číslo 286 tacia Lovosickým Lovosice (tc) - Ministr ze­­nědělství a výživy J. Borůvka .devzdal v sobotu Státnímu tatku Lovosice titul „Škola Pokrokových zkušeností v pés­­nvání ovoce“. Slavnostního aktu Pe zúčastnili fed. Ú VHS inž. Benda, fed. VUO v Holovou­­dch inž. Hladík, zástupci hlav­ní ovocnářské stanice v Techo­­buzicích. podniku Zelenina, V. Koch předseda Svazu ovocnářů a další hosté. Ministr P« pře­dávání titulu kladné zhodnotil úspěšné hospodaření lovosicke­­ho statku, a zdůraznil, ze by mčlo být pro naše zemědělství zásadou to nejlepší vždy dělat zase na nejlepsím podniku Na- . se specializovaná zemedelska | výroba musí mít poradenskou službu na vysoké úrovni. Kdo chce radit a učit, musí mít úro­veň Je potěšitelné, že na stat­ku je dost mladých odborníku. Mladí inženýři a technici, kteří se zdravou chutí chtějí vice a lépe vyrábět, by měli mít všu­de plnou podporu. Pak zodpo­věděl řadu dotazů, vesměs se týkajících perspektiv a problé­mů našeho ovocnářství. Úzkou spolupráci „škole pokrokových zkušeností“ a pomoc statku pn dalším rozvoji ovocnářské pro­dukce přislíbili zástupci VUO v Holovousích a hlavně ovoc­nářské stanice v Těchobuzicích. Opět na Ještěd Liberec (čtk) - Po pravi­delné revizi strojního zařízeni ie liberecká lanovka na . Ještěd opět plně připravena na zimní sezónu. v Desetičlenná četa zaměstnán­­ců lanové dráhy ukončila opra­vu o týden .dříve. Všechna čty­ři ocelová lana, jež se v letním provozu prodlužují az o 1 m, montéři zkrátili vyměnili lo­žiska a další součástky. Lanovka ze stanice Horní Ha­­nvchov na Ještěd je nejrych­­le1ší u nás: za vteřinu urazí c m překonává nadmořskou výšku 400 m na vrchol 1010 m vysokého Ještědu a je dlouhá 1200 m. Naši umělci do Japonska Tokio (čtk) - Česká filhar­monie přijede napřesrok červnu - po deseti letech od v úspěšného zájezdu v roce 1959 _ na dvoutýdenní koncertní turné do Japonska. Bude vystu­­nnvat v Tokiu, Ósace a K.totu. go Japonska v r. 1969 odjede též dětský pěvecky sbor Cs. „■.hlasu se sbormistrem B. Ku­­linským, cembalistka Z. Růžičko­­v4 a Nové pražské kvarteto s primáriem Bř. Novotným. Slavný křest síni Havířov (čtk) - V obřadní Kulturního domu Petra Rpžruče v Havířove podstou­pí včera svůj občanský křest L Kapráliková, která se naro­dila dvě vteřiny po půlnoci na 28 října a jako první dite v českých zemích vstoupila do druhého padesátiletí naši re-PUCeltných kmotrů a kmotřiček měía více: zástupkyně ženských časopisů „Vlasta“ a ..Slovenka , ředitele dolu Dukla inz. A. Pe­­tóe předsedu MěstNV Havířov F Podobu, zástupkyne organi­zací svazu žen z Ostravy a z Ha-V1Otec áttéte J. Kaprálik je horníkem na Dole Dukla a mat­ka Zdena pracuje jako servírka v cukrárenské kavárně v Havi­­řově. „Královna Aiěta-2« neuspěla ve zkoušce Londýn (zpravodaj čtk) — Pro unikání nafty musela se včera vrátit zpět do suchého doku nová britská osobni za­oceánská loď „Královna Alžbě­ta 2“ o nosnosti 65 000 tun. Loď , včera začala rychlostními zkouš­kami a má nahradit svou slav­nou předchůdkyni „Královnu Alžbětu“, která je právě na sve poslední cestě z Anglie do Ame­riky kde ve Fort Lauderdale na Floridě bude sloužit jako turistická atrakce, podobně jako její starší sestra „Queen Maťy v Long Beach. Francouzský Ježíšek obští úspor Paříž (čtk) - Francouzské děti budou letos zklamány, pío­­tnže jejich Ježíšek „Pere Noel , Íotuž o vánocích svěřovaly sva přání, na která odpovídal, se stal obětí programu prísneho šetření jejž nařídil de Gaulle v zoufalé snaze zachránit fran­­ľ.nir/skv frank. Sekretariát „dědy Noela pra­coval dosud v rámci poštov­ních služeb. Ministr post, který ie nucen omezovat - ostatně 'iako mnoho jeho kolegu — v důsledku snížení rozpočtu čin­nost svého resortu, nebude jiz hradit náklady na pohlednice s obrázkem dědy Noela, který .odpovídal“ dětem na jejich deník venkova Praha, pondělí 2. prosince 1968 Cena 50 hal. Letos rekordní rok i v živočíšne výrobě Dojivost poprvé stoupne průměrně na 2300 iitrů Praha (zn) — Letošní rok byl úspěšný nejen v rostlinné, ale také v živočišné výrobě, jak o lom svědčí údaje za tři čtvrti roku, které nyní dalo k dispozici ministerstvo zemědělství a výživy. Nej­většího relativního zvýšeni bylo dosaženo v produkci mléka v po­měru ke stejnému období roku 1965 anebo 1967. Toto zvýšeni činí 18,3 % v porovnání s rokem 1965 a 6,5 % v porovnání s minulým rokem. Letos bylo dodáno do mléká­ren od každé krávy 1764 1 a dá se očekávat, že do konce roku bude činit průměrná dojivost 2300 1 na každou krávu. Je to množství, jakého dosud u nás nebylo dosaženo, a to ani před poslední válkou. ■ ZVÝŠENÝ ZAJEM O PRODUKCI MLÉKA V tomto vývoji se zřejmě ob­ráží zvýšený zájem o produkci mléka, podnícený cenovými úpravami, výplatou prémií za překračování dodávek proti prů­měru dřívějších tří let a zave­dením diferenciálních příplatků pro zemědělské podniky, hospo­dařící v horších výrobních pod­mínkách. Částečně k tomu jis­tě přispěla vyšší výroba krm­ných směsí pro krávy, kterých bylo vyrobeno o 25 tisíc tun ví­ce, tj. o 8,2% než v minulém roce. Také užitkovost slepic bude letos rekordní. Očekává se, že průměrná celoroční snáška bu­de činit 159 kusů vajec na kaž­dou nosnici. Poklesla však do­dávka vajec pro obchodní síf, neboť byl letos uvolněn přímý prodej vajec spotřebitelům. Dobrých výsledků se dosahu­je také v užitkovost! ovcí. Stříž vlny stoupla do konce září o 0,39 kg proti roku 1965, tj. o 13.9 procenta. Současně se také zvy­šují stavy ovcí. ■ STAGNACE V ODCHOVU SELAT /-s;.r Pokud jde o chov prasat, by­la zaznamenána stagnace v od­chovu selat na prasnici a velmi citelný pokles ve stavu prasnic v porovnání s minulým' rokem. Tím si lze vysvětlit pokles sta­vu prasat o 314 tisíc kusů, tj. o 5,3 % proti minulému roku. Nízké stavy se tedy projeví v nákupu jatečných prasat v pří­štím roce. Cenové zvýšení js proto nanejvýš naléhavé. Výroba krmných směsí velmi příznivě ovlivnila přírůstky u žíru Skotu i prasat. Například u skotu, vykrmovaného v JZD, se za poslední čtyři roky zvý­šil přírůstek o 7,2 % a v porov­nání s loňským rokem o 1,4%. U prasat je to 14,3 %, respektive 4,3 % proti minulému roku. Ty­to výsledky se projevují ve zvy­­. šování průměrné porážkové vá­hy u jatečného skotu a tím i v celkovém množství dodávaných jatečných zvířat do státních fon­dů. Porážková váha u skotu se zvýšila proti roku 1965 o 27 kg živé váhy a dosáhla 447 kg ž. v. a u jatečných prasat se udržé­­la na tehdejších 106 kg ž. v. Do­dávka všech jatečných zvířat se *za letošní třičtvrtěletí zvýšila v porovnání s rokem 1965 o 105 -tisíc tun, tj. o 14,2°,'o a tak jovlivnila zásobováni našeho trhu \ masem. Včera, o první prosincové neděli, byly sice obchody ještě urovřeny - „střibrná" vkročí do vánočního shonu až za týden, ale výkladní skříně měly již úplnou vánoční atmosféru. Zejména vystavené hračky lákají, a tak se nedivme, že „rodiče v doprovodu dětí" dlouhé chvilky spolu postávali před vytouženým dětským rájem. Pro nejmenší znamená předzvěst hesmírné radosti jak o Mikuláše, tak zejména o Štědrém dnu - pro do­spělé ostře sledovaný útok na jejich kapsy. Vánoce bez dárků? - kde pak, to si nelze představit při po­hledu do oči okukujících capartů. A tak příští neděle - střibrná - bude již plně ve znatmeni přecpaných obchodů s vánočními radostmi. (FotoNauza) POČASÍ DNES: zataženo s nízkou oblačností, ojediněle mrhole­ní, později na severu slabé sněžení. Ranní teploty minus 2—5 st., odpolední minus dva stupně až nula, slabý jižní vítr. ÚTERÝ A STREDA: zata­ženo, místy sněžení, v úterý ěásteéné protrbávání oblač­nosti. sněhové přeháňky. Ranní teploty minus 4 st., v úterý minus 7 st., denní mi­nus 1 st., v úterý minus 3 st. Manifestace čs.-jugos!ávské družby J i ř i c e (m.ll) — Neděle byla v Míšovicích a Jiřících na již— n,i Moravě ve znamení oslav 25. výročí partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Účast­níkům oslav, z nichž mnozí se jako členové 1. čs. brigády zú­častnili národně osvobozenecké­ho boje v Jugoslávii v létech 1941—45, zaslal osobní dopis •president republiky L. Svoboda. Na manifestaci v Jiřících pro­mluvil předseda ÚV SPB J. Hušek a vedoucí jugoslávské odbojářské delegace „Submor“ F. Leskovek. Připomněli, že z malé skupiny partyzánů se v Jugoslávii zrodila brigáda Jana Žižky, která měla až 1200 bo­jovníků. V řadách brigády jich asi 700 padlo. V těžkých bo­jích se zpečetilo krví tradiční přátelství obou zemí. Josef Hu­šek odhalil památník příslušní­kům brigády, dílo akad. socha­ře J. Adámka a akad. architek­ta R. Hadravy. Manifestaci v Jiřících zakončila vojenská jed­notka, jejíž přehlídku vykonal náměstek ministra obrany gene­rálporučík J. Machač. Mezinárodní vyznamenáni profesoru Bornardoví Paříž (DPA) — Průkopník srdečních transplantací jiho­africký chirurg prof. Christian Barnard byl v pátek v Paříži vyznamenán „mezinárodní me­dailí za službu lidstvu“, kterou mu udělil mezinárodní ústav v Ženevé. První Francouz s transplanto­vaným srdcem páter Boulogne apeloval v pátek ve francouz­ské televizi na diváky, aby v pří­padě úmrtí svých blízkých ne­odmítali dát souhlas s trans­plantací srdce z těla zemřelého. Takové odmítnutí by mohlo po­dle názoru abbého Boulogne být považováno za hřích, zatím co souhlas s darováním srdce je aktem lásky k bližnímu. Sejde se Johnson s Kosy ginem? Washington (čtk) — Ame­rický ministr zahraničních věcí Dean Rusk v televizním inter-! view v neděli nevyloučil mož­nost schůzky na nej vyšší úrovni mezi presidentem Johnsonem a vedoucími sovětskými státníky ještě před 20. lednem, na níž by byly zahájeny rozhovory o ome­zení výstavby nukleárních ra­ketových systémů. Dodal však, že „přesné plány na takovou schůzku zatím nejsou.“ Rusk uvedl, že plány na za­hájení americko-sovětských roz­hovorů o této otázce byly zma­řeny událostmi v Českosloven­sku letos v srpnu, a vyslovil přesvědčení, že Sovětský svaz si nepřeje vážný konflikt. Babi léto v Egyptě •' .. ii í - ", I. Na El Maamura Beach Město Alexandria je vlastně jen pruh civilizace; z jedné strany omývaný vlnami Středozemního moře. z protilehlé ohraničený ba­žinami a nehybnou hladinou jezera. Koho by ještě zajímalo, co je za tímto jezerem, nuže — nekonečný písek Libyjské pouště. Je známo, že Alexandrie vdě­čí za své jméno dobyvateli Ale­xandru Makedonskému čili Ve­likému. Tento vladař roku 332 pojal plán z bezvýznamného ka­sina vybudovat město hodné své­ho jména. Plán se podařil, takže dnes žije v Alexandrii 1,5 mi­liónu duší. Číslo’je však prav­divé jenom do doby, než se ně­kolikakilometrový pruh -pláží na Cornichi zahemží milovníky mo­ře á slunce ze zemí, kde obo­jího je jako šafránu. Tehdy je nutno k počtu obyvatel přičíst nějakou tu stovku tisíc lidí na­víc. A n.éní myslím třeba vůbec dodávat,-: že Alexandrovo město je po stránce architektury r pří­rodního zarámování hotovým di­vém dvacátého století. My ale si chceme dnes . vyprávět spíše o moři, o jižním slunci, o dat­lových palmách a o všech vě­cech, jež ttfristu, který přijel že země praotce Čecha přímo fas­cinují, protože je nemá doma... Rekreační alexandrijská ob­last zvaná Comiche 'je rozděle­na na několik částí: ta nej kraj­nější s písečnou pláží se jme­nuje El Maamura Beach, čili krátce „Mamura“. Rekreační středisko, ale vlastně město se vším všudy. Tvoří je několik ulic třípatrových vil, z nichž jedna je hezčí druhé. Je tu ovšem také několik hotelů, na počet málo, ale zato architek­tonickým nápadem jsou hotový zázrak. Nás přesto nejvíc zají­maly právě ony vily, protože jsou zvláštni svým vnitřním uspořádáním a také -proto, že jsme ,v jedné z nich přechodně bydleli. V každém poschodí kompletní apartmá, což zname­ná, tři dvoulůžkové pokoje, dvě koupelny s WC, dále malá spo­lečná kuchyňka a hala s bal­kónem. A to nejdůležitéjší v Africe - , chladnička na chod­bě. Divíte se asi. proč zacházím do takových podrobností. Inu — protože právě V takovémto pro­středí spolu dočasně žijí lidé, kteří se poznali teprve během cesty. Tady se zpravidla ukáže, co v každém vězí. Vyjde-li sou­hra na jedničku, měli by účast­níci zájezdu dostat k cestovní­mu pasu ještě iriedajli. za. sebe­­ovládání. Nezapomínejme, že jsme v pásmu.; kdy ono čtyři; cetistupňové1 vedro dnes, zítra i pozítří nakoneč někomu stoup­ne do hlavy... Právě vylíčenou vilu střeží bdělým okem africký domoro­dec v bílé galábii (pokud ji ne­má v prádle), zvaný buáb. Zpra­vidla se s tímto domestikem vůbec nedomluvíte, nepočítáte-li ovšem za dorozumívání zoufalé mávání rukama nebo škálu úsměvů, jimiž se při několike­rém denním setkáni častujete. S buábem se musíte setkal i kdybyste kličkovali. Sedí totiž neustále ve stínu hlavního vcho­du do vily v proutěném křesle a. neujde mu ani myš. Buáb nevěří na tučné bakšiše od tu­ristů jako jsme my, a proto se zařídil jinak: před vchodem do domu- má velkou bednu s umě­lýji ledem a v něm chladí coca­­-cólu, džús, ale také egyptské pivo. Není to sice naše plzeň­ské, ale v té egyptské výhni také s člověkem zacloumá. Nu, a při prodeji obvykle nemá do­mestik drobné, čímž jaksi do­hání onen nedostatkový bakšiš. To co jsem pověděl o doro­zumívání s buábem. neplatí na Mamuře jako pravidlo. Naopak — vy užasnete, půjdete-li po hlavní ulici. Pojednou potkáte opáleného Araba, jehož jste předtím nikdy neviděli, a on už zpovzdálí vás zdraví Ahóóój 1 Dodá-li ještě k pozdravu dotaz, jak se vám daří, nesmí vás to porazit. Arabovi se totiž daří poměrně snadno pochytit fráze jiného jazyka, slyší-li je v po­malém sledu. A protože na Ma­­muru přijíždí ročně kromě ji­ných cizozemců i hrstka Čecho­slováků v několikerém turnusu, je všechno jasné. Pokud pak jde o oblibu našich lidí mezi Araby, je na chvalitebnou. Ne­ní div, že se záhy ve městě Cí­títe jako doma. A to je o do­volené důležitá deviza. Moře je zde plaché, pokud se nerozhněvá, a azurem přímo hýří. Ve vodě se-vidíte jako za s-klem. Na pláži :je nás hrstka. Téměř tolik jako slunečníků. A není žádný div. V září je tu vlastně po sezóně. Chtějí nám. to ostatně dokázat i místní klu­ci, kteří na pláži už pouštějí draky. To je u nás v Evropě předzvěstí babího léta. Ale pro otužilejší Středoevropany tu zda­leka není ještě babí léto, právě naopak. V červenci bychom se v Egyptě uvařili. A ti dráčkové, pohupující se ve vzduchu nad plážovými slunečníky a zvlně­nou hladinou moře v bystré bríze? Myslím, že tvoří kulisu stredomorské pláže ještě maleb­nější. Je vlastně docela milé mít na pláži kolem sebe hodně místa a myslet si co chcete, aniž to kdokoliv natěsnaný na vás mi­moděk vyčetl. I v tom je odpo­činek, Co chvíli přejde kolem domorodý prodavač v plandavé galábii a nese zasklenou skříň­ku na hlavě s vystavenými ara­šídy, dezertem a jinými pamls­ky. Jemu hned v patách našla­puje v sypkém písku, jenž ko­lem ležícím naháčům stříká do rozevřených knížek i do vlasů, domojjódý kluk s coca-colóu. Za­vrtíte hlavou, že si nic nepře­jete, ale za okamžik je tu máte znovu. Arab má výdrž v těch­hle věcech. Tak raději do moře. Je-li klidné, nese vás jako dře­věnou třísku, sotva se však na nebi ukáží nepatrné obláčky, je po plávání, vlastně i po kou­pání, nevadí-li. ovšem někomu sůl v očích a v ústech a občas nějaká ta herda do zad nebo při neopatrnosti i do břicha Avšak pohled na takto rozdi­vočelé moře je úchvatný a já bych řekl, že je to ono pravé moře. Josef TREJBAL Na mléčné dráze Chvíli po půlnoci zazvoní bu­dík a tak drnčí každou noc. Po­každé rychle vstávat a rovnou do práce. Autobus totiž v tuhle dobu vyjíždí z Prahy-Krče, přes Vinohrady a Karlín a sbírá po cestě lidi a vozí je do Holešovic do Trójské mlékárny. A tak, kdy většina Pražanů ještě spí, začí­nají už zaměstnanci mlékárny rozvážet mléko. Před obchodem se postaví příslušný počet bed­niček s lahvemi a jede se dál. To už jsou tak ’ čtyři hodiny rá­no a v šest se začnou otevírat obchody. Dvě hodiny stojí basy s lahvemi volně na ulici a ku­podivu se ani moc nekrade. Spíš jen flamendři nějakou tu láhev rozbijí. Větší krádeže jsou oje­dinělé, a tak je snídaně zaru­čena. Ale to už v půl páté vyjíždějí auta svážet mléko, které druž­stevníci nadojili a v mlékárně začíná koloběh. Za směnu zpra­cují 85 tisíc litrů mléka a denně vyrobí čtyři tuny másla. Auto­matizovaná linka obstará vše od mytí lahví až po plnění. Je to anglický stroj a všichni si po­chvalují, jak dobře funguje. Hlavně doufají, že poběží tak dál, neboť nemají jediný ná­hradní díl, ale to jsou problémy běžné a známé nejen v mlé­kárně. Mléko se plní také do sáčků, což je zvlášť aktuální tak mezi 8. a 15. každého měsíce. To se láhve málo vracejí, naproti to­mu nápor na výkup je kolem třiadvacátého, před výplatou. Mnoho se hovoří i o tom, že by se konečně mělo začít s plně­ním mléka do papírových troj­úhelníčků, kde dlouho vydrží, ale... Ale nemáme jeden mi­lión korun, abychom si mohli pořídit takový stroj. Lahvičky na jogurt se vymývají stále na tradičním zařízení, které tu stojí právě tak dlouho, jako mlékár­na. A ta už něco pamatuje! A druhý den ráno se opět roz­jedou cisterny, aby začaly svá­žet nadojené mléko, budíky drnčí a koloběh mléčné dráhy začne znovu. Běla ŽIGMUNDOVA Na balicím automatu se denně zpracuje a nabalíčkuje podle poža­davku trhu 35 až 60 q másla. — (Foto J. Vlasák) Ustavující konference Čs. mírového výboru Dnes volba nového vrcholného orgánu hnutí Praha (lv) — Včera zaťalo v pražském hotelu Internacionál dvoudenní zasedání ustavující konference Československého míro­vého výboru. Konference ae účaatní na 400 delegátů z celé repub­liky, včetné členů mírových rad české a slovenské. Mezi účastníky delegace je též ministr zdravotnictví dr. V. Vl­ček, předseda ústředního výbo­ru SPB J. Hušek, předsedkyně Čs. svazu žen M. Fischerova a další představitelé našeho poli­tického života a mírového hnu­tí. Mezi hosty konference je i bývalý ministr zahraničních vě­cí prof. J. Hájek a mistr sportu E. Zátopek. Úvodní projev přednesl na konferenci dr. J. Stěpanovský, CSc., známý pracovník našeho mírového hnutí. Ve svém proje­vu mj. zdůraznil význam před­kládaného akčního programu mírového hnutí a hovořil o čin­nosti hnutí a jeho vývoji v po­slední době. Uvedl dále, že no­vý Čs. mírový výbor bude ko­ordinujícím orgánem. Značnou část svého projevu věnoval dr. Stěpanovský mezi­národním úkolům mírového hnutí, které především musí usi­lovat o pokojné a morální vzta­hy mezi národy. Mezi nejdůle­žitéjší připravované akce náleží v příštím roce konference o ev­ropské bezpečnosti, jejíž svolání podporuje i Světová rada míru. Dr. Stěpanovský pak rovněž vy­jádřil podporu boji vietnamské­ho lidu proti americké agresi a vyslovil se též pro to, aby kon­flikt na Středním východě byl urovnán v duchu mírového sou­žití.V závěru svého projevu ho­vořil dr. Stěpanovský k proble­matice zrušení trestu smrti v Československu. Také se při­mlouval za ustavení mírové skupiny poslanců v našem Ná­rodním shromáždění. President L. Svoboda, první tajemník ÚV KSČ A. Dubček a předseda ÚV NF E. »Erban za­slali shromáždění pozdravný te­legram. Dne* bude konference pokra­čovat v diskusi, přijme statut Cs. mírového hnutí a jeho akč­ní program a mimoto zvolí nový československý mírový výbor. PRESIDENT TITO NA VELKÉ TISKOVÉ KONFERENCI V JAJCE Jugoslávie uhájí nezávislost Tito znovu o československé otázce Bělehrad (zpravodaj čtk) — Jugoslávie je připravena a schopna se sama bránit v případě agrese z kterékoli strany a od nikoho by nežádala pomoc. Prohlásil to v sobotu jugoslávský pre­sident Josip Brož Tito v bosenském městě Jajce na své dosud největší tiskové konferenci na jugoslávském území, které se zú­častnilo více než 20(1 novinářů, z toho polovina zahraničních zpra­vodajů. President Tito dodal, ze ne­vidí důvod, ani přímé nebezpe­čí nějaké agrese. Na dotaz, jak se dívá na sou­časnou situaci v mezinárodním dělnickém hnutí a ve světě vů­bec, president odpověděl: „Není zapotřebí to dramatizo­vat, ale dělat vše pro to, aby se rozvíjela co nejlepší spolu­práce.“ President Tito se vyslovil pro­ti . názoru o omezené suverenitě a připomněl, že Jugoslávie svou suverenitu budovala už v boji v letech 1941—1945. V této sou­vislosti zdůraznil, žě Jugoslávie neochvějně provádí politiku ne­angažován osti. svobody, samo­statnosti a nezávislosti. Na dotaz o tvrzení sovětské­­(Pokračovártí na str. 2.) Litoměřicko zvolilo okresní výbor ÜSDR Lovosice (tc) — Sobotní ustavující valné hromady okres­ního výboru Českého svazu družstevních rolníků Litoměřic­ká se též zúčastnil ministr J. Borůvka. Předseda přípravného výboru inž. V. Rameš podrobně hovořil o poslání ČSDR a ně­které nejasné problémy byly vy­světleny v diskusi. Dr. Macek, předseda OV NF vzpo­J. mněl manifestace českého lidu před sto lety na památném Ří­pu. Už tehdy pokrokoví rolníci Podřipska usilovali o tři pro­blémy, které jsou i dnes časo­vé — přejít do ekonomické ofenzívy, dát možnost vzdělání mladým zemědělcům a aktivně se zapojit do politického života. Tyto požadavky bude nyní plné realizovat CSDR — rovnopráv­ný člen Národní fronty. Ministr J. Borůvka v diskusi pohovořil o úkolech CSDR a je­ho poslání v NF. Svaz je spolu s ROH hned za politickými stranami začleněn podle své dů­ležitosti do našeho politického a veřejného života. Tuto závaz­nou skutečnost musíme rychle realizovat od nejvyšších orgánů až po MNV na té nejmenší ves­ničce. Zabýval se podrobně čin­ností ustavovaných hospodář­ských družstev. Velmi je potře­bujeme a sejdou se v nich na ekonomické základně všechny zemědělské podniky. V závěru poděkoval družstevníkům Lito­měřická za dosažené hospodář­ské výsledky a popřál ČSDR mnoho zdaru do další činnosti. V tajných volbách byl zvolen 35členný okresní výbor ČSDR, dozorčí rada a představenstvo. Předsedou okresního výboru je V. Kresta, předseda JZD Cho­timěř. Na závěr byla schválena rezoluce, v níž se družstevníci Litoměřická plně staví za zása­dy vytýčené na lednovém plé­nu ÚV KSČ a odmítají, byť jen náznak návratu zdiskreditova­ného administrativně-byrokra­­tického systému řízení zeměděl­ství. 9 Malá, aše výkonná Tři prototypy nové rotační mí­chačky na beton, které spatřily světlo světa ve výzkumném a vývojovém oddělení slovenského závodu. Lehká prefabrikace, ma­jí jedinečné parametry: za ho­dinu každá připraví 18 kubíků kvalitní betonové .směsi. Dosud jsme podobné-' typy dováželi, od příštího roku je převezme bra­tislavský „Strojstav“ do vý­roby. • Nová hračka Zrodila se v Anglii — veľký nafukovací balón, který skáče tak, jak jej dítě, které na něm sedí, řídí. Řízení se děje nafu­kováním a vypouštěním vzdu­chu na podkladě důmyslného zařízení. Je jen třeba, aby si dítě osvojilo správný trik a může na balónů poskakovat jako klokan. Nu, uvidíme, jak se dětem za­líbí ... 9 Řeka vodopádů Jugoslávská řeka Krká nemá klidný tok. Je přerušována mno-i ha vodopády. Tak při vtoku říč­ky Krčíce leží překrásný Topol­­ský slap, dále po toku je vodo­pád Brlján, na horní její polo­vině je největší Manojlovac, dále ■je tu Sondcvjek. Miljacka, Roški slap a další. Na Visovačském jezeru tvoří Krká 450 metrů dlouhý Skradinský Bud. Voda tu stéká po sedmnácti kamen­ných schodech, z nichž některé jsou' až 200 m dlouhé. 9 Dětský ráj u moře Poblíž istrijské Puly, nedale­ko vesničky Stóňany, má v bu­doucnu vyrůst jedinečná dětská rekreační oblast, první dětské turistické sídliště v Jugoslávii. Pojme najednou až 1500 dětí. Domácí či zahraniční rodiče — turisté tu budou moci po čas dovolené bez obav svěřit své děti od 3 do 14 let péči ústavu. Projektanti slibují, že to bude skutečně přímořské městečko z pohádky. Dokončeno má být v roce 1971. • Ožije v hračce Australská hračkářská firma dala na trh figurku dnes již vyhynulého medvídka „koala". Hračka má kožíšek z klokaní srsti a voní eukalyptem a men­tolem jako lesní porost, ve kte­rém medvědi tohoto druhu sku­tečně žili. ® Měsíční modely |Ä:: Tak nazval své módní „kovo­vé“ modely návrhář a malíř Gianangelli. Manekýnky se v nich nyní představily ve francouzské Nice. (Foto ČTK - AFP) Šance vám dává... ... a sice už od 8. prosince Waldemar Matuška. Ale aby­chom začali pěkně od začátku. Ty -mladší ročníky se jistě pa­matují na soutěž, která se jme­novala „Šance pro vás“, a v nrž se mohli uplatnit mladí lidé v nejrůznějších oborech svých zá­jmů — samozřejmě že nešlo tře­ba o rybaření a tak, ale o více méně záležitosti kumštýřské. Hudbu, zpěv, poezii, tanec apod. Prozatím proběhly tři ročníky a za tu dobu se ukázalo, že tato soutěž, tedy takto koncipovaná, měla svá úskalí — hlavně uplatněni vítězů, právě v jiných v oborech než hudebních. A tak letošní soutěž, s pozměněným titulem, bude jenom pěvecká a má probíhat od 8. prosince do 13. dubna 1969. To znamená, že každých 14 dní v deset hodin dopoledne se v pražské Lucerně sejdou jak soutěžící, tak publi­kum k. jistě zajímavému progra­mu, protože kromě soupeřících bude mít při této příležitosti vždy recitál i některý z našich populárních zpěváků. Zahájí Waldemar Matuška a tudíž, první šanci v letošní sou­těži dává ... ’Po něm přijde ješ­tě J» Läufer, E. Pilařova, dále „děti“ jak se říká H. Vondráč­kové, M. Kubišové a V. Necká­­řovi atd. Do dubna je daleko. Rozhodovat bude opět publikum, na které bude „dohlížet“ tříčlen­ná porota odborníků, totiž na to, aby se nepáchaly různé ne­zdoby. Například, aby pana cti­telů některého ze soutěžících neskoupila hlasovací lístky ve větším množství apod. Ano, i to se stalo. Co se týků adeptů sou­těže, přijde každý s jednou pís­ničkou dle vlastního výběru, v jazyce jakémkoli — výhodu po­dle mého skromného názoru bu­dou mít ale ti, co budou zpívat česky a slovensky. Do finále, které bude 13. dubna, se tedy dostane sedm zpěváků, jimž pak pořadatelé OKD — Obvodní kul­turní dům Praha 1 — mají v úmyslu dát opravdu šance, a to tentokrát jak doma, tak v za­hraničí, protože je podle před­běžného průzkumu o mladé a to i méně známé zpěváky popu­lárních písní tam zájem. To je podle mého názoru dobré i z ji­ného hlediska. Předpokládá to totiž umět pořádně alespoň jed­nu světovou řeč — a to je přes­ně to, co u nás mladým lidem schází. A tak tedy: šance vám dává... (dp)

Next