Zemědělské Noviny, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-01 / No. 77

Ročník XXVII - Číslo 77 Milá návštěva vJZDJablonica Jablonica (čtk) — Za svého pobytu na Slovensku navštívila včera manželka presidenta ČSSR Irena Svo­bodová JZD v Jablonici v okrese Senica. Po krátké pro­hlídce hospodářského dvora se zúčastnila besedy s před­stavitelkami O V SSŽ a druž­stevníky, V neformálním, upřímném a srdečném rozho­voru ji informovali o své prá­ci i problémech. 0 stranickém vzdělávání Praha (čtk) — Ve středu se konalo v Praze plenární za­sedání Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, které ří­dil její předseda M. Jakeš. Komise projednala mj. vý­sledky prověrky plnění usne­sení sekretariátu ŰV KSČ o stranickém vzdělávání. V té­to souvislosti konstatovala, že přes určité zlepšení v letoš­ním roce je nutno dále zkva­litnit stranické vzdělávání je­ho důslednějším politicko­­organizačním zabezpečením, výběrem a přípravou lektorů a propagandistu a včasným vydáváním studijních mate­riálů. * Cena 50 ha! POČASÍ DNES: Bude zpočátku místy zvětšená oblačnost, která se bude během dne protrhávat. Polojasno, noční teploty 3—1 st., v místech vyjasněni ojedi­něle slabě pod nulou. Nejvyš­­ší denní teploty 8—13 st., sla­bý až mírný východní vítr. V patek vychází Slunce v 5.36 hod., zapadá v 18.33 hod. Měsíc vychází v 9.31 hod. a zapadá v sobotu ve 2.50 hod. Člena předsednictva České mírové rady C. MILÉItE z Brna zaujala ve zprávě o nosti ÚV KSSS zejména čin­ta část, v níž se hovoří o boji SSSR za mír a bezpečnost ná­rodů. o jeho odporu proti im­perialistické politice agrese. Vyplývá z ni. s jakou velkou naléhavostí si kladou sovětští komunisté otázku, jak postu­povat, aby válečné plány im­perialistů nebyly nikdy usku­tečněny, co je třeba dělat, aby byla skončena válka ve, Vietnamu, Kambodži a Laosu, aby byla vyřešena krize na Středním východě, aby k Li­­dicím a vietnamské vesnici My-lai nepřibývala už nikdy a další místa tragédií a smutku památníky neslýchaných krutostí a zběsilosti. Za tyto šlechetné cíle, jež mají v So­větském svazu mocného ochránce, se budou angažovat všichni obránci míru. Rudolf VALAŠEK, řidič n. p. Zelenina v Hradci Krá­lové, našemu zpravodaji řekl : „Mne nejvíce zaujala stát v referátu s. Brežněva o pouče­ních z událostí v ČSSR, kde bylo ukázáno, jak protisocia­listické a protisovětsiké síly se aktivizovaly, spoléhajíce na podporu zvenčí. Chtěly u nás v Československu zařídit tzv. nový pořádek. Tuhle obehra­nou písničku už známe. Byly tady maďarské události, Po­znaň v Polsku v roce 1956, a proto si myslím, že opravdu nešlo jen ani tentokrát ČSSR, ale bylo to nebezpečí o pro celou socialistickou sou­stavu. S odstupem času teprve mů­žeme plně ocenit bratrskou pomoc vojsk států Varšavské smlouv’y. kterou nám poskytli v srpnu 1968 v boji proti kontrarevoluci. Šlo přece o za­chování myšlenky socialismu na marxisticko-lenimském zá­kladě. Proto dnes se dostává novému vedení KSČ více a ví­ce důvěry od pracujících, ať jsou to komunisté nebo bez­partijní.'“ V rozhovoru s naším zpra­vodajem vedoucí krajské ze­mědělské stanice ÜVSH Ústí nad Labem, ing. Josef v BROKE mj. řekl: Sjezd KSSS má nesmírný internacionální význam ve světovém komunis­tickém hnutí. Zejména my, komunisté, si vážíme interna­cionální pomoci Sovětského svazu poskytnuté nám v roce 1968. Cenné zkušenosti SSSR. jsme aplikovali při kolektivi­zaci našeho zemědělství. jejím průběhu došlo k pro­V hloubení a k upevnění děl­­nicko-rolnického svazku u nás. Z hlediska výživy národa víme, že to byl vždy Sovětský svaz, který v době nejpotřeb­­ně.jší nám pomohl jak obilím, masem i výrobky spotřebního průmyslu naprosto nezištně. Proto pečlivě sledujeme jed­náni XXIV. sjezdu a očeká­váme jeho výsledky, které i pro naši socialistickou společ­nost budou významné a při­spějí k posílení mezinárodni prestiže celého socialistického tábora. Pozorně jsem prostudoval a zprávu s. Brežněva na sjezdu zejména staf. týkajíei se rozvoje sovětského zeměděl­ství. kde je dvojnásobný vklad v. investicích do rozvoje ze­mědělství proti předcházející pětiletce. Je to důkaz toho, že Sovětský svaz především či­ny podporuje zvyšování život­ni úrovně lidu své země Bedlivě sledujeme moskevské jednání Výsledky budou podnětné také pro naši republiku NAŠI OBČANÉ HOVOŘÍ KE ZPRÁVĚ PŘEDNESENÉ SOUDRUHEM L. BREŽNĚVEM Praha (od našich zpravodajů) — Zahájení XXIV. sjezdu Ko­munistické strany Sovětského svazu se setkalo v naši veřejnosti s velkým ohlasem. Mimořádný zájem našich občanů vzbuzují nejen smělé cíle deváté sovětské pětiletky, ale i myšlenky a stati z projevů a z diskusních příspěvků přednesených na sjez­du. Zejména soustřeďuje na sebe pozornost zpráva, kterou před­nesl generální tajemník ŰV KSSS Leonid Brežněv, v níž byly shrnuty úspěchy politické i ekonomické Sovětského svazu z údobí od posledního sjezdu KSSS, jakož i zásady mírové po­litiky země sovětů. Diskuse na besedě byla věcná a srdečná. Besedy se zúčastnil ministr dr. B. Večeřa, šéfredaktor Ze­mědělských novin VI. Kulhánek a jejich spolupracovníci. (Foto: Nouza) SLUŽBY . SOCIALISTICKÝM PODNIKOM ■ SPORTOVNÍ a užitkové ko- NÉ iá velmi výhodn. podm. prodá Stát. statek v Trutnově, Polská 16. ■ VYMĚNÍME VĚTSI MNOŽ. ME LASY za řeziva nebo kulatinu bo­rovice, smrk. [ZD Bystřice, okr. Jičín. ■ krOTata Čtrnáctidenní prodá ihned social, podnikám i drobn. chovatelům [ZD Milotice n. Beě., okr. Přerov. ■ VĚTŠÍ MNOŽ. KOSTNÍHO TU­KU na vylepšeni krmné dávky pro prasata, slepice, broilery a na výrobu krm. mléka, prodáme. Dále nabizfme ocelokolnu T8X X8D m. |ZD Chelčice, okr. Stra­konice. ■ KOUPÍME VYRAZENÉ KONĚ, jednoroč. a dvouroč. břfbata. JZD Veverská Bitýška, okr. Brno­­venkov. z ■ KUŘATA LEGHORNEK BÍLÝCH chovu s prověřenou úžitkov. á 234 vajec ročně, sexov, slepičky 9,— Kčs, vytříděné kohoutky á Kčs 1,-/1 ks. ihned k os. ode brání nabízí JZD tmonín, okres Kutná Hora. ■ VČELSTVA s OLY UNIVERSAL, lesan a 2 pojízd. včelíny, prodá­me. Koupíme pařící kolonu na brambory něm. výr. JZD Horní Újezd, okr. Svitavy. P Z 25 A S NAMONT. NAKLA DACEM, 3,5 t vlek pol. výr., ochr. rám a kabinu na Z 4011 a néhr. díly na DT 54 nabízí k prodeji JZD Pracejovice, tel. Strakonice č. 2132. P PODNI FRÉZU za benzin, mo torobot PF 8, i poškozenou, koupi Ihned Šlechtit, stanice Pernarec- Krukanice, okr. Plzeň-sev. P VOZIDLO TYP GARANT SKRIÍÍ. benzin, pohon, r. výr. 1959 a el. kladkostroj LX 15 s pojezdem, nosn. 1500 kg, prodáme. STS Olo­mouc. P 2 TRAKTORY S 50, vysokotl. lis K-442, 2 nakladače s kopko­­vačem NPK-160, řádkovač obilí ZŘZ-305, 2 rozmetadla mrvy RMA -2b, pluh 4-PX-35, čističku obilí z MAR-90 a 3 sběr. vozy MTVS­­-2,5 „Steler“ prodá JZD Rakvice, okr. Břeclav, tel. 31. deník ministerstva zemedelstvi a výživy csr Praha, čtvrtek 1. dubna 1971 Památná data výročí strany ■ 1. 4. 1923 - Konal se mimořádný demonstrační sjezd Komunistické strany Československa proti tzv, zá­konu na ochranu republiky. Tisic delegátů ze všech kra­jů republiky si kladlo za cil zmobilizovat stranu a dělnic­kou třídu, ukázat silu komu­nistického hnutí, a tak zabrá­nit buržoazii využít zákona k zastavení činnosti a rozpuš­těni KSČ. První pneumatiky z nového závodu Praha (čtk) — Clen před­sednictva ÚV KSČ a předse­da byra ÚV KSČ J. Kempný přijal ve středu delegaci ge­nerálního ředitelství Českoslo­venského gumárenského prů­myslu a národního podniku Rudý říjen v Gottwaldově, ve­denou ministrem průmyslu ČSR ing. O. Svačinou. Dele­gace oznámila splněni první etapy výstavby a zahájení vý­roby v nové pneumatikámé V Otrokovicích jako výsledek závazku na počest 50. výročí založeni KSČ. V roce 1975 bude pneumati­­kárna vyrábět ročně tři milió­ny plášťů pro osobní a ná­kladní auta. autobusy a trak­tory. Již letos má dodat přes půl miliónu pneumatik, z to­ho více než 400 tisíc radiál­ních plášťů, hlavně pro osob­ní škodovky. Ke sjezdu strany Praha (čtk) — V Praze se včera konalo zasedání ná­rodohospodářské komise ÚV KSČ. které řídil člen předsed­nictva a tajemník ÚV KSČ J. Kempný. Na programu jed­nání komise bylo posouzení ekonomické části připravova­ného písemného podkladu pro delegáty XIV. sjezdu strany a návrh tezí o úkolech v hos­podářství pro XIV. sjezd, Z rozsáhlé diskuse vyplynula řada podnětů a připomínek, které budou využity v další etapě prací. PŘÁTELSKÉ SETKÁNI U MINISTRA Dr, B, VEČEŘI Začíná nová etapa Praha (zn) — Na federálním ministerstvu zemědělství a vý­živy pobesedoval ministr dr. B. Večera a jeho náměstek tnž. E. Čar kajda se šéfredaktorem Zemědělských novin Vladislavem Kul­hánkem. Hovořili o nynějších úkolech československého země­dělství, o tom, jak mohou Zemědělské noviny přispět k dobré informovanosti zemědělců o záměrech zemědělské politiky ko­munistické strany i ministerstva. Ministr B. Večeřa připome­nul mj. cíle plánu zemědělské výroby a výroby potravin na rok 1971, a to vzhledem k k předpokládané úrovni celé páté pětiletky. Největší pozor­nost zemědělců i organizátorů výroby patří výrobě obilovin. Ta se má letos ve srovnání s; průměrem posledních tří let zvýšit o 5,1 % a proti roku minulému o 8,7 %. obilovin v národním Potřeba hospo­dářství stoupá a současně není možně dál zvyšovat dovoz zrna ze zahraničí. , V nedávných dnech přijalo předsednictvo ÚV KSČ a fe­derální vláda významné usnese­ní o další koncentraci a spe­cializaci československého ze­mědělství. Cestou k tomu bu­de široce rozvíjená kooperace mezi družstevními i státními zemědělskými podniky, i pod­niky služeb. Zemědělské noviny, podobně jako ostatní sdělovací pro­středky, čeká nyní úkol vy­světlovat 6mysl stranického usnesení, přinášet příklady kooperace, dávat odpověď na dotazy praxe, jak se koope­rační záměry projeví ve zvy­šování výroby, produktivity práce a rentability výroby. Zástupci redakce ZN sezná­mili soudruha Večeřu s někte­rými problémy redakční práce a s hospodařením vydavatel­ství. Ujistili jej, že redakce dá všechny své síly pro zís­kání zemědělců a ostatních, občanů pro zemědělskou poli-. tiku komunistické strany. Milion provlast Slyšela jsem od člověka, který zemědělství zná a rozumí jeho problémům i dost ví o jeho perspektivách, že dojení krav je práce těžká a neúměrná pro ženy. Že patrně za deset patnáct let tuto práci budou dělat muži. Zatím je fakt, že v kravínech každodenně zajišfují pro národ potravinu, jejíž jednodenní ne­dostatek by se změnil v kalamitu, převážně ženy. Některé už tuto práci vykonávají řadu let. mnohé před dvaceti léty při­cházely do družstevních kravínů s jedinou mechanizací — vlast­níma rukama a mnohdy i zoufalou vůlí: dokázat, že to společ­nými silami půjde lépe. A jednou z těchto žen je i soudružka Růžena Linterová z JZD Tvořihráz na Znojemsku. Družstevnice, jejíž ruce už odevzdaly družstvu milión litrů mléka. „Já kolikrát říkám, žě snad ani nejsem normální,“ poví­dala maminka a dcera bouřli­vě přitakala: „No, mami, to je tedy fakt.“ A syn Toník se na Růženku kapánek podmra­­čil: „Ty si to zas nech, víš!" „Protože co z toho má,“ obrátila se Růženka na mne, jako nestrannou, „víte. ona třeba má větší plat než tatí­nek — a přitom on je před­seda už sedmnáct let — jenže ani těch korun neužije. Každý den ráno o půl čtvrté, před­stavte si! Soboty, neděle, rov­ných jedenadvacet let!“ „Jednou to nebude takový,* řekl Toník a dal se do argu­mentů, které získal jednak od otce, jednak z praxe a jednak ze studia. „Já třeba bych taky už nechtěl dělat jako oni. A kdybych nevěděl, že i země­dělství se dostane za pár let na úroveň průmyslové velko­výroby se vším všudy, tak bych se do toho nehnal. A pak — nás to baví,“ pravil a bylo zřejmé, že jsou s matkou spiklenci. „Já neříkám, že to není za­jímavá práce.“ tvrdila jeho sestra, „jenže je tam ještě moc věcí po stáru ,..“ Růženka je : holt v rodině chudák, tříčlenný sbor země­dělců ji vždycky přehlasuje a občas za vyčítá její odrození do saiojesnskěho Obalu, Táta předseda, matka dojička, bráš­ka studující ZTŠ, prosím vás, může še obyčejný pracující dovolat sluchu? „Já neříkám," pokračovala maminka Linterová, „že ne­máš pravdu. Fakt je, že už to mají lepší, kde jsou třeba ty neděle občas volné. A že to dřina je. no je. Ale to víš. mv už jsme s tou práci srostli. Copak ted.“ mávla upracova­nou rukou, „už je hej. Je mi čtyřiačtyřicet, děti isou od­rostlé. pomáhají mi doma i v kravině, je na né ve všem spolehnuti. Naše Růža. i když slyšíte, jak tady hudruje, je šikovná na tu práci, kolikrát, když potřebuju něco obstarat, udělá za mne všechno v kra­víně , sama. A kluk taky. Oba byli od malinka se mnou v družstvu. Dcerku jsem muse­la vodit, dát ji nebylo kam. Když se tuhle narodil Toník, musel do práce s námi. Po­ložila jsem mimino na klín a dělala jsem. To jsme ještě ne­měli strojové dojení a taky přišlo třeba na jednu dojičku třicet krav. To dostaly ruce i záda zabrat, řeknu vám. Jed­nou přišel . zootechnik, poví­dal: já toho kluka donesu va­šemu muži, vždyť mi vás je líto. Jenže kluk řval a táta ho poslal zpátky.... Taky někdy přišlo člověku «.těžko, že je uvázán jako pes u boudy, to víte, byla jsem mladá holka. Slavilo se posví­cení, já slyšela muziku, tan­covala bych, až bych brečela. Ale co se dalo dělat? Zvířa­ta chtěla pití, krmení, potře­bovala podojit, čekala na mne. A tak kolikrát svátky, boží hod, pouť, vezmu kolo a je­de se.“ „A to jste dělali kolik let za pár halířů,“ podotkla zasvěce­ně Růženka. „A třetí bicykl už maminka oddělala za to svoje druŽ6tevničení. Ona tam vždycky letí jako na meziná­rodní spoj.“ Vlastně měla maminka z to­ho dceřina hubování radost, byla v tom především úcta k mámině práci. „Ted už si, Rů­žo, nenaříkám. Koukej výdě­lek máme lepší než v továrně. Předloni byla jednotka mimo­řádně velká, 44 korun, loni sice míň, ale kdepak je ta bí­da! Za sto litrů je 34,50 Kčs a když člověk umí dělat a stará se . ., Jé.je, já si vzpomněla jak jsme nejdřív nadávaly na me­chanizaci a ted nadáváme, že jí je málo! Když přišlo stro­jové dojení, my se úplně bou­řily. Tátovi jsem řekla — a s tímhle krávy mučit nebudu. Bály se, zmodraly jim struky, vyhazovaly, až nám i jim líta­la podestýlka na hlavu. Teď ještě některé ty staré lundry zlobějí, stejně je musím do­jit ručně a každou i z těch nových musím dodojovat, to by bylo málo mléka, některá dá při strojovém třeba jen tři litry. Ale když nám třeba vypnou elektriku, to už jsme nešťastné. No na pokrok si musíme .zvykat, vždycky to snadné není. Co mě ale mrzí, že ty nd-sadce na struky jsou kolikrát špatné, mělo by se promyslet něco lepšího. To víte, my si to každá hlídáme. To už kouká­me, abychom byly první, když krmiči připravují šrot a jak můžeme, ty nejplriější kbelíky popadneme těm svým. Taky by mělo to krmivo být kva­litnější, když dostanu tři pa­desátky šrotu na týden copak to je — pro 24 nebo 26 doj­nic?“ Pak si vzdychla: „Já si ko­likrát říkám, že když se roz­čílím, tak vlastně .jenom kvůli práci. Když to všechno nekla­pe, jak bych si přála. Nebo zas, že se s námi počítá v té výrobě, ale horší už to je, v jakém prostředí kolikrát musí zemědělská žena dělat a za jakých podmínek. Co nám je platné, když se třeba říká,, že v brzku budou jenom veliké stáje, že už se nevyplatí u těch dnešních čtyřřadových kravínů stavět sociální a hy­gienické zařízení! Kolik let v tom ještě budeme dělat, to by se snad mělo brát v úvahu. A vidíte, stejně by člověk od té práce už nešel. Milión litrů mléka prošlo těmito mý­ma rukama a člověk pořád chce ještě. nějaký ten milió­nek ... No povídám, já jsem stejně asi krápět nenormální ženská,“ Drahomíra VESELÁ Čtvrtý bicykl družstevnice Linterová . (Toto i. Vlasák) Diskuse na sjezdu KSSS Zpráva předsedy Ústřední kontrolní a revizní komise • Vystoupení zahraničních hostů Moskva (TASS) - V Mo­skvě v kremelském Sjezdovém paláci včera pokračoval řádný XXIV. sjezd KSSS. Sjezd vy­slechl zprávu o činnosti ústřed­ní revizní komise KSSS. kte­rou přednesl předseda komise soudruh G. F. Sizov. Pak za­hájil sjezd diskusi o zprávě o činnosti ústředního výboru KSSS a o zprávě o činnosti ústřední' revizní komise KSSS. Na dopoledním zasedáni promluvili soudruzi V. V. Gri­­šin — první tajemník mos­kevského městského výboru KSSS, P. J. Šelest — první tajemník ÚV KŠ Ukrajiny, D. A. Kunajev — první tajem­ník ÚV KS Kazachstánu. G. V. Romanov — první tajemník leningradského oblastního vý­boru KSSS. A. V. Smirnovo­­vá — tkadlena Jakovlevského kombinátu na výrobu lněných látek (Ivanovská oblast). P. M. Mašerov —. první tajemník ÚV KS Běloruska, N. I. Mas­lennikov — první tajemník gorkijského oblastního výboru KSSS. Sjezd pak pozdravil srdečně vítán delegáty i hosty sjezdu soudruh Le-duan, prv­ní tajemník ÚV Vietnamské strany pracujících. Na odpoledním zasedání promluvili soudruzi Š. R. Ra­­šidov — první tajemník ÚV KS Uzbekistánu, G. S. Zolo­­tuchin — první tajemník kras­­nodarského krajského výboru KSSS, V. P. Mžavanadze — první tajemník ÚV KS Gru­zie. Potom sjezd pozdravili, sr­dečně vítáni delegáty i hosty sjezdu, představitelé bratrs­kých stran: soudruzi Walter Ulbricht — první tajemník ÚV Jednotné socialistické strany Německa. Edward Gíerek — první tajemník ÚV Polské sjednocené dělnické strany, a Georges Marchais — ná­městek generálního tajemní­ka Francouzské komunistické strany. Diskuse o zprávě o činnosti ústředního výboru KSSS o zprávě ústřední revizní ko­a mise začala příspěvkem prv­ního tajemníka Moskevského výboru KSSS V. Grišina. Kon­statoval mj.. že. Moskvané, kteří se aktivně účastní vše­­lidového soutěžení za splněni osmého pětiletého plánu před stanovenou lhůtou, vyrobili nad plán výrobky v hodnotě několika miliard rublů. Prů­měrný roční růst výroby se zvýšil o polovinu. Úspěšně by­ly splněny také závazky na počest XXIV. sjezdu. Řečník se potom zabýval úkolem přeměnit, Moskvu ve vzorné komunistické město. První tajemník ŰV KS Ukrajiny P. Šelest poukázat mj. na důležitost úkolu vyhlá­šeného ÚV KSSS - vybudo­vat celostátní automatický sy­stém řízení národního hospo­dářství — a vyslovil názor, že by bylo účelné vytvořit zku­šebně takový systém nejprve v jedné svazové republice. Do­dal, že vědeckotechnická úro­veň ukrajinské ekonomiky skýtá pro tento experiment možnosti. První tajemník ŰV KS Ka­zachstánu D. Kunajev při hod­nocení výsledků uplynulé pě­tiletky vyzdvihl prudké tem­po rozvoje ekonomiky v re­publice. Loni bylo např. v Ka­zachstánu sklizeno 22 miliónů tun zrnin, byl překročen plán produkce rýže a rovněž plán živočišné výroby. Podstatně se změnila i sociální tvářnost re­publiky. Věrnost leninismu — těmito slovy lze nejpřesnějí charak­terizovat náplň celé činnosti strany v uplynulém období, řekl vedoucí delegace Lenin­gradské oblastní stranické organizace G. Romanov. Dále hovořil o zvyšující se úloze (Pokračování na str. 2.) Delegáti sjezdu (zleva) N. Kuzmin, herec Divadla M. Gorkého v Kujj­­byševu, vedoucí hornické brigády z ASSR Komi N. Šaškov, a sochař N. Tomskij v rozhovoru v přestávce jednání, (Telefoto TASS) ZE ZASEDANÍ NÁRODNÍCH VLÁD 0 konsolidaci v kultuře Praha (čtk) — Včera se konala schůze vlády CSR za řízení předsedy .1. Korčáka. Zabývala se koncepcí rozvoje uspokojo­vání potřeb národního hospodářství odvětvím geodézie a karto­grafie a zjistila, že dosud neodpovídá v plném rozsahu součas­ným úkolům. Se zvláštní pozorností pro­jednala vláda zprávu ministra kultury o průběhu konsolida­ce kulturní fronty. Konstato­vala, že proces konsolidace na kulturní frontě je velmi slo­žitý a dlouhodobý. První eta­pa, charakterizovaná upevně­ním státního řízeni v oblasti kultury, byla v podstatě spl­něna. Druhou etapu ,ie nutno zaměřit, na plnění úkolů so­cialistické kulturní revoluce. Jejich splnění umožní rozvoj oblasti kultury a morálně po­litické jednoty obyvatelstva a tím i další rozvoj socialistic­ké společnosti. V tomto smys­lu vytyčila vláda nové hlavní úkoly státní kulturní politiky pro nejbližší období. Vláda se dále zabývala ně­kterými aktuálními otázkami udržováni významných kul­turních památek. Včera zasedala také vláda SSR za předsednictví prof. dr. P. Colotky. Zhodnotila výsled­ky plnění úkolů státního pro­váděcího plánu a státního roz­počtu za rofc 1970. Dále vláda jednala, o rámcovém progra­mu kooperačních a integrač­ních vztahů v souvislosti s s dalším rozvojem výrobních sil v zemědělsko-potravinář­­ském komplexu na Slovensku. Vláda se pak mj. zabývala situací ve výsvvbř a,- mate­­riálně-technických podmínkách kultumě-o světových zařízení na Slovensku a možností do­sažení optimální sítě těchto zařízeni. i Schůzka s odborníky Praha (čtk) — V místnos­tech Národního výboru hlav­ního města Prahy se včera se­šli předseda vlády ČSR J. Koreák, vedoucí tajemník středočeského KV KSČ V. Há­jek a primátor Prahy dr. Z.’ Zuska s odborníky, kteří se mají podílet na rozvoji praž­ské a středočeské aglomerace. Směrný plán této oblasti počí­tá s územím o celkovém roz­sahu 2100 km3, z nichž Praha představuje 290 km3. Žije zde 1 600 000 obyvatel. Praha svým téměř 1,1 mil. obyvatel před­stavuje jeho podstatnou část Závod Atala vyhořel R í m (čtk) — Obrovský po­žár zachvátil v úterý večer zá­vod na výrobu světoznámých jízdních kol závodu Atala a Lygie v Padově. Shořelo více než 42 000 jízdních kol, moto­cykly a náhradní součástky; Celková škoda je odhadována na jednu miliardu lir. Všem 70 zaměstnancům se podařilo včas uprchnout, takže nikdo nebyl zraněn. Důvěra se vrací Důvěru člověka získáš méně pěknými slovy, ale vždycky dob­rým činem. Tento výrok Komen­ského si podržel platnost přes všechna staletí od jeho smrti. Vlastně platil už dávno, Co platí o jednotlivci, platí o skupině lidí, o organizaci, o politické straně. Komunistickou stranu, která letos bilancuje svoji pa­desátiletou činnost, nevyjímaje. Sám vznik strany byl výsled­kem touhy tisíců pracujících po činu. Po takovém, který by při­nesl obrat v těžkých životních podmínkách statisíců občanů na­ši země. Její rychlý vzestup ve dvacátých letech byl výsledkem přílivu důvěry lidi, kterou strana ziskaia energickými činy v boji proti buržoazii. A naopak: když se začala koncem dvacátých let projevovat revoluční ochablost některých vůdců a oni zabředá­­vali do prázdného mluveni bez činů, když dokonce se malomysl­­ně chystali dovést stranu k smlouvání s měšťáckou vládou republiky, tato důvěra ochabo­vala. Přišel rok 1929 a pátý sjezd strany. Vítězi gottwaldovská li­nie bolševického činu - a důvě­ra se vrací a rychle roste. A čím více se komunisté ujímají ve­dení stávek, demonstrací, všech akci proti kapitalismu, tím vice získávají stoupenců. Neboť jejich slova, ideje, které hlásali, byly v souhlasu s jejich počínáním. Když naše národy bojovaly Večer k poctě Heinricha Manna Praha (vb) — Na včerejší tiskové besedě byli novináři seznámeni s průběhem oslav 100. výročí narození Heinricha Manna, vynikajícího německé­ho antifašistického spisovate­le, k němuž má naše země blízký vztah, protože v do­bách. pro umělce nejtěžších mu udělila r. 1936 českoslo­venské státní občanství. O mezinárodní konferenci v Berlíně v NDR. věnované H. Mannovi. která se konala mi­nulý týden, hovořili členové čs. delegace, akademik L. Stolí, doc. dr. Vlád. Brett, DrSe., a dr. Jiří Veselý. Pro současnou mannovskou výsta­vu odevzdali naši vědci ně­meckým soudruhům fotokopie unikátních dokumentů z , nar šich archívů. Hlavní akcí, jež proběhne v Praze, bude slavnostní večer, uspořádán}' dne 21. dubna v Karolinu, který připravují obě národní ministerstva kultury za spoluprác« ■ ČSAV. o holé byti v době okupace, li­dé srovnávali: maximálně opa­­trnickou a alibistickou opozici měšťáků proti nacistům a jejich háchovskou a vlajkařskou kola­boraci na jedné straně a jedno­tu slov komunistů o národním a sociálním osvobozeni a jejich strastiplného a neustálé oběti vyžadujiciho odboje na straně druhé. Srovnáni dopadlo jedno­značně: Ve prospěch komunistů. A totéž lze říci o prvních po­válečných letech, kdy komunisté šli proti fabrikantúm a statká­řům nejen slovy, ole i pádnými činy. Nejsme daleko od období, kdy (Pokračování na str. 2.) Vzpomínání při Bylo sobotní odpoledne a Milena Bílková připravovala zákusek na neděli. V kuchyni vonělo třené piškotové těsto a vzpomínky na mladá léta. Dě­tí už se rozeběhly z domova, dcery odešly s manželi do ji­ných misí. jen syn. Venoušék, zůstal ve vesnici. 4 zrovna do té cukrářské vůně a vzpomí­nek, ve chvílích samoty (pro­tože manžel byl na okresní konferenci KSČ v Jičíně), při­šel Venoušek, jak ho mamin­ka jmenuje. Ale je to statný mladý muž, který pracuje dílně zdejšího JZD a obsluhu­v je pojízdný nakladač. Někdy pro něho neplatí ani neděle, práce je od šesti do šesti, ně­kdy i déle, když je to třeba. Bílkovi vstoupili do druž­stva ve třiapadesátém roce. Měli dva a půl hektaru, tři ' děti a tátovo řemeslo, které záhy pověsil na hřebiček. Sedlařil, nic jiného je kdysi neuživilo, než tohle řemeslo. Jinak neměli do začátků tak­řka nic. Kde jsou ty časy, kdy před vánocemi chodili s účty za dlužníky, ale mnozí do­opravdy neměli na zaplaceni. Milena Bílková st povzdech­ne: „Chtěla bych zpátky mladá léta, ale v dnešní do­ta bě.“ Neměli nejen majetek, ale ani babičky, které by jim. pohlídaly děti. Táta musel odejít dvakrát za noc ze zá­bavy ze Lhoty sem, do Túře, aby se podíval na děti, Mla­dí manželé neměli lehký, ži­vot, však také maminka říká­­.vá, aby si ty její děti vážily dneška, kdy nemají žádné sta­rosti . s bídou . a nouzi, chodí moderně oblečené, mají se dobře. Ty .časy, .kdy se s tá­lon protloukali: jsou za opo­nou let. ' Koníčkem' Vábláva Bílka staršího, jinak hlavního zoo- piškotové vůni technika JZD Tuř, je jeho práce. Nemohl by bez ní být, ji věnuje všechno; někdy st doma i ze samé starosti za­bručí, ale paní Bílková ho uS zná, ví, že to přejde, jen co si přečte noviny ... těch čte! Jeho zájem je v tom, družstvo šlo kupředu, aby aby v živočišné výrobě dosahovali výsledků, za něž se nemusí styděl. A je přísný především na sebe, nikdy své děti ne­protěžoval. Ani ted, když syn Václav má rodinu a potřebo­val by s rodinou bydlet — ja v jádru spravedlivý, a nikdy nechce, aby se o něm říkalo, že ze své politické práce měl nějaké osobní výhody. Václav Bílek starší je dnes předsedou místní organizace KSČ syn, je v KSČ od pět­ašedesátého roku. Táta je stále mezi lidmi, řeší, co třeba řešit, věnuje své zkuše­je nosti družstvu, ví, že je to ne­jen prospěšné pro družstevní­ky samotné, ale pro celou spo­lečnost. Jen paní Bílková, si někdy povzdechne, že je málo doma. A vzala by si ho, kdyby se čas opakoval? Zaváhá. „A ví­te. že ano!" Touhle kratičkou větou jsou smazány i ty chví­le, kdy byla s dětmi sama, protože táta schůzoval, i ty dávné, pradávné doby, kdy neměli v domácnosti jinak nic „kalého“ než jeden druhého a své dětí. Jim připravil stejně jako ostatním dětem jiný svět. — A tak jsme o Václavu Bílkovi povídali za jeho ne­přítomnosti, možná zrovna ve chvílích, kdy byl volen jako delegát na krajskou konferen­ci KSČ do Bradce Králové. A nám snad odpustí, že jsme v jeho. domově mluvili o něm bez něho. Miroslav VESEL?

Next