Zemědělské Noviny, srpen 1971 (XXVII/181-206)

1971-08-05 / No. 184

deník ministerstva zemědělství a VÝŽIVY csr Ročník XXVII - Číslo 184 Praha, čtvrtek 5. srpna 1971 Cena 50 hal o Setkání představitelů bratrských stran s námořníky Černomořské flotily Na křižníku Leningrad Moskva (čtk) — L. Brež­­něv, N. Podgornyj, P. Šelest, K. Kat-ušev a B. Ponomarjov včera navštívili námořníky Černomořské flotily. Spolu s nimi se s námořníky setkali vedoucí představitelé bratr­ských komunistických a děl­nických stran G. Husák, J. Ce­­denbal, E. Gierek, E. Honec­­ker a T. Zivkov, kteří jsou v Sovětském svazu na dovolené. Hosté navštívili válečné lo­di a seznámili se s životem a bojovou přípravou posádek, s novou technikou a výzbrojí. Na palubě křižníku „Lenin­grad“ vypluli návštěvníci na moře, kde pozorovali' střelbu, vypouštění raket a další bo­jové akce. Hosty pozdravili ministr ob­rany SSSR maršál A. Grečko a vrchní velitel válečného ná­mořnictva SSSR admirál S. Gorškov. Labe klesá Děčín (čtk) — Snížená hla­dina Labe dovoluje posádkám lodí ČSPLO v Děčíně, jež plu­jí na zahraniční, trase, naklá­dat plavidla jen z poloviny. Přesto, jak ohlásili z děčín­ského ČSPLO, vyvinou maxi­mální úsilí, aby požadavky svých zákazníků splnili. Nepřetržitě na plynovodu Košice (dou) — I v sobo­tu a neděli v desetidenních turnusech, po nichž je čtyř­denní volno, pracují zaměst­nanci Košických hutních sta­veb na tranzitním plynovodu. Musí vybudovat celkem 178 kilometrů, z nichž 24 prochá­zí nejtěžším úsekem — skal­natou silickou planinou. Aby se využilo příznivé počasí, vy­hlásili soutěž o nejlepšího pra­covníka v jednotlivých profe­sích: bagristé, buldozeristé, minéři, střelmistři a řidiči. « Více minerálek na (tc) - Závady ských zřídel v Bílině jí řešit nedostatek na­­horkých dnech a jiz nad plán 20 108 hl mi­­h vod. Jc to přede­­inerálka z Bělovsi, Bí­­syselka, břvanská ky­­raga a kyselka z Vra­­n. N. Aby bylo dost ik, především pro ob­le’je nedostatek pitné >ro žně a nastávající chmele a pro horké v továrnách, organi­­mimořádné směny na L i linkách o sobotách a Stáčírna kyselky Břvanech na Lounsku navíc již 2610 hl čisté ley i s příchutí. Mine­­vod by mohlo být je­­kdyby se urychlila ost lahví od spotřebi­­obchodní sítě. Na sušárnu jde bob Libochovice n. O. (tc) - Sušárna společného druž­stevního podniku v Libochovi­cích na Litoméřieku už zpra­covala zelenou píci na 18 350 centů senné moučky a granulí. Trvalé sucho nepříznivě ovliv­nilo vegetaci vojtěšky z druhé seče a tak bylo zahájeno su­šení bobu v mléčné zralosti. Kupř. JZD Libochovice n. O. ho usuší z 20 ha. Bob bude šrotován a zpracováván též na granule o průměru 20 mm. Je to hodnotné krmivo. Malé ohlédnutí za činností MNV Bilance dobré práce Praha (zn) — Ačkoliv jsou nyní ve všech krajích CSR největší starostí žně, přece funkcionáři a pracovníci národních výborů našich obcí nezapomínají na přípravy v předvolebním období. Hodnotí práci svou i poslanců a připravují volební pro­gramy. Často se zapomíná na veřejné stavby — kulturní domy, školy, komunikace, ale i na byty, které byly za poslední léta vybudovány. Teprve důkladné ohlédnutí se zpět do uplynulých sedmi let připomene voliěům, co vše se od velkých měst až po nejmenší osady vykonalo. Jen loni udělila vláda ČSR národním výborům 18 měst, obvodů a obcí titul 25. výročí osvobození naší vlasti Sovět­skou armádou a dalších 300 národních výborů bylo vyzna­menáno diplomy za úspěšné splnění svých závazků. Obča­né odpracovali na zvelebování měst a vesnic téměř 128 mi­liónů brigádnických hodin. V letošním roce 50. jubilea strany a XIV. sjezdu KSČ bylo závaz­ků ještě více, takže je co hod­notit, jak denně sledujeme spolu s našimi zpravodaji. ■ ÚSTECKO HODNOTILO Na Ústeckú skončilo již hodnocení činnosti místních národních výborů a jejich po­slanců. Podstatná část poslan­ců byla hodnocena kladně a řada z nich chce pracovat i v příštím funkčním období, na­příklad v Petrovicích, Habro­­vicích a v dalších místech. Rady MNV nyní zpracovávají volební programy, které vy­cházejí z pětiletých plánů ob­cí. Během září budou projed­nány na veřejných schůzích s občany. Složky Národní fronty, a MNV již hodnotily plnění zá­vazků, uzavřených na počest 50. výročí založení KSČ. Dob­ře si vedli zvláště občané v Telnici, Skoroticích, Krásném Lese, Svádově, Chuderově a v Roudmkách. V Telnici si ob­čané vytvořili svépomocí dílo v hodnotě 564 878 Kčs, což je za první pololetí úctyhodný výkon. Bylo upraveno hřiště, lyžařský vlek, autobusové če­kárny, komunikace, parky a mnoho občanů si upravilo své domky. Ve Skoroticích činí hodnota díla 348 298 korun, v Krásném Lese byl rekonstruo­ván kulturní dům, budova MNV, veřejná prostranství aj. Celkem bylo v okrese Ústí nad Labem vytvořeno dílo v hod­notě 10 801 426 Kčs. ■ ZMĚNY NA NAŠEM VENKOVE V Úněšově na okrese Plzeň­­-sever jsou též dobře vidět změny na našem venkově. A to nejen v moderních objek­tech státního statku, ale i v nové bytové kolonii za vší, kde jsou i garáže pro osobní auto­mobily. Místní národní výbor nechce nic zanedbat, a proto tu již koncem června schva­lovali plán hlavních akcí v této pětiletce, který je sou­časně i volebním programem. Jako hlavní úkol si v Úněšo­vě určili výstavbu mateřské školy ve spolupráci se státním statkem a dalšími organizace­mi. Pamatovali tu i na při­lehlé osady. Ve Čbánu dojde například v příštím volebním období k vyasfaltování vozov­ky a ke zhotovení kanalizace, ve Hvožďanech dostanou pit­nou vodu. Při projednávání nového volebního programu pádly i náměty k dalšímu zve­lebení všech obcí. A proč to neříci — objevila se i kritická slova a výzva k těm, kteří dosud mnoho ve společném díle nepomohli. ■ JIHOčEŠI PRO TĚLOVÝCHOVU V Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku schválil městský národní výbor na začátku vo­lebního období vybudování sportovního areálu. Nyní jsou již k dispozici tenisové kurty, hokejové hřiště, dvě hřiště na odbíjenou a pěkné koupaliště. (Pokračování na str. 2ú Členové vlády mezi zemědělci Praha (va) — Ve středu navštívili náměstek předsedy fe­derální vlády Fr. Hamouz a ministr zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeřa některé zemědělské podniky v okresech Praha­­-východ a Mladá Boleslav. V JZD Svornost Brázdim diskuto­vali s vedením družstva o průběhu žní a o formách dalšího rozvoje zemědělství po XIV. sjezdu KSČ. Na okrese Mladá Boleslav nejprve navštívili Státní sta­tek Bezno. Ředitel statku Jar. Volek a jeho spolupracovníci seznámili hosty s novými tech­nologiemi v rostlinné a- živo­čišné výrobě, které statek po léta úspěšně rozvíjí. Potom si Fr. Hamouz a dr. Večeřa prohlédli pokusná pole s no­vými odrůdami jarních pšenic a jarních ječmenů. Výnosy na těchto polích jsou velmi dob­ré, např. u jarních pšenic sli­bují 40 q z hektaru. Se zvlášt­ním zájmem sledovali výsled­ky pěstováni cukrovky bez ruční práce. Na Státním statku Katusice, hospodářství Bělá pod Bezdě­zem, si prohlédli porosty ku­kuřice, kterou zde pěstují jako monokulturu bez ruční práce už třetí rok. Hospodář­ství dosahuje ve výživě zvířat dobrých výsledků. Hosté na obou statcích Mla­doboleslavska si rovněž pro­hlédli objekty živočišné vý­roby. Zajímali se o výkrm skotu za použití nové techno­logie, která spočívá v podá­vání krmných dávek žírným býčkům v granulích vojtěšky s ostatními přísadami a kom­ponenty. Granule a směs si vyrábí sám statek v Beznu. Členy vlády po Mladobole­slavsku doprovázel ředitel OZS v Mladé Boleslavi Přemysl Hylebrant, který jim současně podal informaci o situaci ve žních a celém zemědělství v okrese. Nákup obilí k 3. 8.1971 JIHOMORAVSKÝ 55,4 • SEVEROMORAVSKÝ 36,0 • STŘEDOČESKÝ 25,5 • SEVEROČESKÝ 20,7 • VÝCHODO­ČESKÝ 14,2 • JIHOČESKÝ 4,6 • ZÁPADOČESKÝ 4,2 • ČSR 28,1 • SSR 97,2 • ČSSR 47,6 POČASÍ DNES: V Čechách přibý­vání oblačnosti od západu s přeháňkami a bouřkami, na Moravě zpočátku ještě většinou jasno. Ranní tep­loty 15 st., odpolední 25 st., na východě 28 stupňů. PATEK a SOBOTA: Rá­no převážně jasno, přes den polojasno s ojedinělými bouřkami. Ranní teploty 16 až 14 st., denní 27 až 29 st. Hutníci u J. Kempného Praha (ětk) — Člen před­sednictva a tajemník ÜV KSČ J. Kempný jednal včera s ná­městkem ministra hutnictví a strojírenství L. Golátem a ge­nerálním ředitelem VHJ Hut­nictví železa Praha K. Kode­­šem o některých otázkách tý­kajících se zajišťování závěrů XIV. sjezdu KSČ v oboru čer­né metalurgie. Při té příleži­tosti L. Golát a K. Kodes po­dali informaci o plněni plá­novaných úkolů, které jsou ve všech hutních podnicích úspěš­ně překračovány. J. Kempný vysoce ocenil výsledky dosa­hované ve ztíženém pracov­ním prostředí způsobeném let­ními vedry jako projev vyso­ké pracovní aktivity a inicia­tivy hutníků při zajišťování úkolů vyplývajících z usnesení XIV. sjezdu KSČ. Ü KONTO kombajnérů •jr Nejlepší osádky na E-512: B. Honig — J. Sáček z STS Hustopeče, okres Břeclav — 380 ha/1330 q; VI. Moroz — .1. Jež z STS Hustopeče, okres Břeclav7 — 300 ha 990 q; V. Pochyla — M. Velinka z JZD Měrovice, okres Pře­rov — 234 ha/945 q. -fr Nejlepší osádky na SK-4: Čermák — Jakubčík z JZD Zabčice, okres Břeclav — 160 ha 548 q; L. Jelen ze statku Prosimě­­řice n. p. OSE V A — 113 ha 428 q; L. Černý ze statku Prosi­­měřice n. p. OSEV A — 113 ha/441 q. To jsou tedy osádky, které mají zatím v českých krajích k »2. srpnu nejlepší výkony. Přichází nám do redakce kaž­dý den mnoho hlášení o prá­ci osádek. Rádi jejich výkony v tomto „Kontě kombajnérů" otiskneme. Máme ale jednu žádost — uvádějte u zpráv o výkonech také množství vy­mláceného zrna. Páfoácfiiisící na Kačině Praha (zn) - O výstavu „50 let zemědělské politiky KSČ“ v Československém ze­mědělském muzeu na zámku Kačina u Kutné Hory je stá­le velký zájem. V minulých dnech tam uvítali již patnácti­­tisícího návštěvníka, kterým byl šedesátiletý Karel Růžek, pracovník JZD Kuňovice u Vlašimi. V muzeu na Kačině byl již podruhé a velice se mu výstava líbila. Výstavu navští­vila již řada zahraničních ná­vštěvníků, nedávno např. ze Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, sku­pina z Japonska, Poláci, Ma­ďaři a další hosté. 40 tisíc za maliny Uherské Hradiště (zn) — Možná, že se vám tato su­ma bude zdát přemrštěná, ale je to výsledek pěstování ma­lin ve velkém. A jak se zdá — vyplácí se! Družstevníci v Topolné na Uherskohradišfsku jich letos sklidili jen z jedno­­hektarového lánu 35 metric­kých centů. PRACANT Už osmnáctý rok vodí kom­bajn do porostů řepky, ječme­ne, pšenice i kukuřice na zrno. Šest roků po sobě je vůbec nejlepším z našich kombajné­rů. Kdo ho zná. o něm uznale prohlašuje, to je pracant, ja­kých je. při úctě k práci ostat-­­nich, málo. Den mu začíná před . kohoutím kokrháním. Stejně tak pro jeho pomoc­níka. A konec „šichty“? — ten přichází až v okamžiku, kdy se nedá sklízet. Letos by šlo jezdit i „dvacítky“, protože není rosa a když, tak jen tak malá. že to sklizni vadit ne­může. Jenže i ten největší pra­cant musí odpočívat. Bohumila Höniga známe pěkných pár roků a víme o něm, že v jeho výkonech není touha po slávě, po poc­tách. Být dobrý, je těžké. Být nejlepší, to je opravdová dři­na. Často se ho ptají, jak to dělá, že mu všechno klape. Jsou prý dokonce i hlasy, že má nějaké výhody, že mu zvlášť vybírají pozemky. Ten, kdo by si to chtěl ověřit, mů­že. B. Honig totiž jezdí na ta­kových pozemcích, jako větši­na ostatních. A nezřídka do­konce na takových, kam by se jiný. i zkušený kombajnér, ne­odvážil. Ověřili jsníě si to prá­vě v těchto dnech na Šitbo­­řicku. Jezdí sklízet svahy, že . člo­věku až zatme. Jeho práci znají v desítkách zeměděl­ských podniků. Kde jednou byl, chtějí, aby přijel znovu. Jednotnému zemědělskému družstvu v Šitbořicích už jezdí sklízeť sedmý rok. Agronom J. Čupa nám k tomu řekl: „Naši hoši kombajnéři jsou výborní. Takový F„ Krupička je talent, jakých není mnoho. Není náhodou, že letos jezdí ve skupině právě S B. Hdni­­gem. Včera se mu dokonce podařilo namlátit o nějaký ten cěnt víc než Bohumilovi. Měli jsme z toho radost. A největší snad právě Bohumil, i když musel večer poplatit nějaké to pivo. — Nebo jiný příklad: Honig patří k fach­­manům, kteří si to, co dove­dou, nenechávají pro sebe. Sta­lo se, že se právě Krupičkovi na stroji něco přihodilo. Ho­nig na celý půlden nechal stroj svému pomocníkovi — až to dal dohromady. Tomu říkám pracovní solidarita ...“ Po této stránce už mělo mož­nost kombajnéra Höniga po­znat mnoho jiných. Proto měla tak dobrý ohlas i jeho výzva k vzájemné výměně zkušeno­stí a rad. kterou jsme v na­šich novinách otiskli v květ­nu. Přišly desítky ohlasů, do­pisů, v nichž byla spousta otá­zek. Na některé jsme odpově­děli přímo, na ty další najdou všichni zájemci odpověď v ma­lé brožurce. Jejím autorem je právě Bohumil Honig a ing. Miroslav Zedníček z STS Hus­topeče. Bude vycházet z osm­náctiletých zkušeností a nebu­dou v ní chybět ani návody, jak to či ono udělat, seřídit, upravit. (Pokračováni na str. 5.) Důrazné protesty do Súdánu: Zastavte vražděni statečných vlastenců Praha (čtk) — Českoslo­venské podniky, závody, úřa­dy a instituce zasílají denně stovky protestních dopisů, a telegramů velvyslanectví Sú­­dánské , demokratické republi­ky v Praze. Vyslovují v nich znepokojení nad událostmi y Súdánu, nad pronásledováním pokrokových súdánskýc-h před­stavitelů, zejména komunistic­ké strany a odborů. Strojaři z Martina v tele­gramu mj. píší: „Sledujeme se znepokojením vývoj ve vaší zemi. Jsme nesmírně roztrp­čeni nad posledním vývojem, kdy dochází k pronásledování a vraždění statečných vlasten­ců, kteří zasvětili svůj život protiimperialistickému boji.“ V telegramu dále žádají za­stavit další popravy, proná­sledování pokrokových lidí a umožnit činnost demokratic­kých organizací v zemi. Také hutníci Východoslo­venských železáren v Košicích v protestním telegramu žáda­jí zastavit pronásledováni a vraždění představitelů a čle­nů Súdáns-ké komunistické strany, jakož i všech pokro­kových vlasteneckých siL Ten úsměv v duetu je nejlepším dokladem, že jak kombajnér Honig, tak agronom J. Čupa z JZD Šitbořice jsou spokojeni. (Foto J. Vlasák) Minidružice z Apolla Umělý satelit poprvé odstartován z paluby kosmické lodi • Fotografie z míst přistání prvních pozemšťanů a sovět­ského lunochodu • Kamera na Měsíci přestala vysílat # Apollo již na dráze k mateřské planetě Houston / Praha (zn) — Posádka Apolla 15 vracející se z úspěšné měsíční expedice absolvovala včera rušný kosmický den bohatý na události i překvapení. Ještě za letu po oběžné dráze kolem Měsíce pokračovali kosmonauti v snímkování a pozorování měsíčního povrchu. Přitom David Scott označil krá­ter Aristarchus, jeden z hlavních měsíčních kráterů, za oblast, kde jsou nejzřetelnější následky sopečné činnosti. Kromě kráteru Aristarchus ofotografovali také oblast Mo­ře klidu, místo prvního při­stání pozemšťanů — posádky Apolla 11. Další snímky pa­třily Moři dešťů, kde neúnavně pracuje sovětská automatická laboratoř Lunochod 1. Ve 21.13 hodin našeho času uvedla posádka na 3,4 vteřiny do Chodu hlavní raketový mo­tor a poněkud změnila oběž­nou dráhu z kruhové na mír­ně elipsovitou. Scott potom pomocí pružiny vymrštil ma­lou vědeckou družici o váze 35,6 kilogramů. Tak poprvé odstartoval měsíční nýriisate­­lit z paluby kosmické lcjdi. Družice bude po jeden rok získávat údaje o kosmickém záření a registrovat magnetis­mus Měsíce. Kdyby ji kosmo­­nauté vypustili z původní oběžné dráhy, zkrátila by se její životnost jen asi na 80 dnů. Houston včera oznámil, že všechny přístroje Apolla 15 pracují spolehlivé. Filmová kamera, kterou Scott a Irwin ponechali na. lunárním vozid­lu, byla včera ráno na. pokyn z řídícího střediska .uvedena do chodu, aby vysílála .záběry z povrchu Měsíce. Po: čtyřech minutách však z . nezjištěné příčiny přestala fungovat. Ve 22,23 hod. na • pokyn z Houstonu zapálila posádka hlavní raketové motory, které .zvýšily rychlost lodi asi o 920 metrů za vteřinu. Tímto ma­névrem se Apollo odpoutalo z přitažlivosti Měsíce a nyní je na dráze vedoucí zpět k ma­teřské planetě. Dnes v1 16,34 hod. .našeho času má Alfred Worden vy­konat pracovní procházku ve vesmíru. Z lodi odmontuje schránku s 1.6 km filmu mě­síčního povrchu. Návrat k Ze­mi potrvá asi 72 hodin. Jest­liže všechno dobře klapne, přistane měsíční expedice v sobotu před 22. hodinou v ob­lasti Havajských ostrovů v Ti­chomoří. SAMI SOBĚ Na slavnostním shromážděni v minulých dnech v Praze stanuli také představitelé okresu Hradec Králové, který byl jedním z osmi vyzname­naných okresů jednotlivých krajů republiky, aby z rukou představitelů české vlády a ústředního výboru Národní fronty ČSR převzali čestné uznáni za výsledky dosažené ve směnách Národní fronty. Ze 147 tisíc obyvatel tohoto okresu jich více než polovina žije a pracuje na vesnici. „Na vesnici žijí dvě vrstvy obyvatel; většina pracuje v zemědělském podniku, ně­kteří dojíždějí za prací do měst. Ale af už je to jakko­liv, je věcí všech, jak to v je­jich bydlišti vypadá a co se zlepšuje. A to je právě zása­dou naší práce,“ řekl úvodem Oldřich Vaniček, před­seda Okresního národního vý­boru v Hradci Králové, s kte­rým- jsem seděla v jeho pra­covně. „Obce na našem okrese jsou pěkně upravené, občané zde mají základní služby, kultura životního prostředí je dost slušná, ale to všechno je vý­sledkem práce jich samotných. Řeknu příklad, ve vesnici se naplánuje dětské hřiště, začne se s úpravou, ale opravdové hřiště se nikdy nedodělá. A pak se mohou zvát občané na brigády... Velmi záleží proto na funkcionářích národ­ních výborů, jak dokáží práci rozvrhnout. Její výsledek musí být vždycky patrný. Lidé po­chopili, že to, co si udělají, bude sloužit všem a co navíc, obec bude hezčí. Při vyhlášení soutěže na počest 25. výročí osvobození naší vlasti v loň­ském roce jsme poznali, že občané mají chuť dělat. 123 národních výborů uzavřelo , ce­loměstské a cetoobecnť závaz­ky. A výsledek? • Půldruhého miliónu odpracovaných bri­gádnických hodin, dílo v hod-' notě 63 miliónů korun. Nej­lepší za poslední léta. Pře­svědčili jsme se, že závazky nejsou formální, národní vý­bory přistoupily k práci sku­tečně odpovědně. Rok 1970 ukázal, že máme velké mož­nosti a rezervy a těch jsme právě využili v letošním roce. Popudem k soutěži v tomto roce se staly okresní a kraj­ské konference strany, na je­jichž počest občané uzavírali své závazky. Rok 50. výročí založení KSČ a jejího XIV. sjezdu byl příležitostí, jak uplatnit další nápady a ini­ciativu. My, jako okresní ná­rodní výbor, jsme termín směn neurčovali. Nechali jsme to na jednotlivých národních výborech. Výsledek byl pře­kvapující. Například 3. a 4. dubna proběhly brigády ve 102 obcích. Přišlo 18 tisíc lidí, kteří odpracovali 122 602 ho­diny. Hodnota díla 1 milión 900 tisíc korun. Ale ta čísla moc neříkají. Stojí však za nimi nové prodejny Jednot, obchodní střediska, komunika­ce, parky a hřiště. Zajeďte třeba do Chudeřic, Kosic nebo Mlékošrb a uvidíte ...“ NENÍ VESNICE JAKO VESNICE Projeli jsme Chudeřicemi, Kosicemi a zastavili v Mléko­­srbech. Pestré skládačky střech zasazené do chomáčů zeleně. Zbrusu novou asfaltku lemovaly obrubníky dláždě­ných chodníků. Jako klikatý had se vsí táhne záhon pest­rých růží, opravená věž kos­tela svítí ještě novotou. Reldi byste — vesnice na titulní strany časopisů. V devadesáti číslech domků žije 263 obyva­tel, ve svém čele mají dva šikovné soudruhy. Václava Švandu, předsedu místního národního výboru, a jeho ta­jemníka Josefa Škvaří- i a. Stěny budovy MNV jsou ověšeny uznáními a diplomy. Na čestném místě visí vyzna­menání vlády ČSR z loňského roku, které obci přineslo 100 tisíc korun. Vyrostla za ně právě ta asfaltová silnice, po které jsme přijeli. „Víte,“ říká mi předseda MNV V. Švanda, „nikdy lidi na brigádu »nehoníme«. Jed­­noduše řekneme, kdy se koná, co se bude dělat, vylepí se je­den plakát. Někdy jich přijde šedesát, někdy 30 a jindy té­měř všichni. Posledním dílem, a musím říci, že dílem s vel­kým D, je zásobárna vody pro požární zbrojnici. Teď se zrov­na nic neděje, jen chodíme na brigády do JZD, pomáhat při žních.“ Ta věta „nic se neděje, cho­díme jen na brigády“ vyzněla z jeho úst s takovou samo-zřejmostí, že jsem se neodvá­žila ptát dál. Dozvěděla: jsem se však ještě, že jednotné ze­mědělské družstvo jim zapůjčí stroje, zbude-li nějaký mate­riál, ochotně jej věnuje na úpravu -vesnice. „Nyní stojíme před volba­mi.“ pokračuje předseda MNV, „jádro dobré práce, to je v po­slancích, to já říkám stále. V tomto období jsme měli 12 poslanců, lidi, kteří dokázali ostatním ledacos vysvětlit, strhnout je, promluvit i po­radit. Je jejich zásluhou, že táhneme všichni za jeden pro­vaz a je to také vidět. .. V novém volebním období bude mít naše obec devět po­slanců. Chtěl bych, aby to byli lidé šikovní, někteří z nich by méli být mladí a větší pří­(Pokračování na str. 2.) Žně provázejí tropická vedra. Ulice měst se staly výhní a ani košaté lípy na návsích vesnic chladu nedávají. Kdo může, hle­dá cestu k vodě. Studené nápo­je stouply ve vážnosti v takové míře, že i když jejich výroba stoupá den po dni, zásoby sotva stačí osvěžit všechna žíznivá hrd­la. Za těchto mimořádných pod­mínek lidé v družstvech a no statcích, ale také v nákupních skladech, na traktorkách i jinde, sklízejí zrno a vykonávají spousty ostatních prací, které ke žním i k celému provozu zemědělské výroby patři. Volali nám do re­dakce, zdali víme, kolik stupňů tepla je v poledne na kombaj. nu? Přes padesát! Slunce pálí i na polních mlatech, na trakto­rech, všude. Přitom tempo skliz­ně ještě nabírá na sile. Klobouk dolů před vámi, přátelé! K rolníkově práci odjakživa patři, že musí orat, sít i sklízet v čase určeném, ať je zima ne­bo teplo, i když prší nebo sviti a pálí slunce. Ke cti současných družstevníků nebo pracovníků státních statků i dalších lidi ko­lem zemědělství patří, že ke svým normálním povinnostem při­dávají ještě něco navíc. Důkazů o tom je celá řada. Například to, jak odpovědně plni své slo­vo, dané k poctě 50. výročí KSČ a XIV. sjezdu KSČ. Připomeňme si, že se mnohá družstva, státní statky, kolektivy a jednotlivci za­vázali podpořit konsolidační po­litiku strany a vlády také tim, že vyrobí a prodají státu více obili. V českých krajích tyto závazky představují zhruba 100 000 tun. Nyní je čas proměnit sliby ve skutek. Jak ukazuje dosavadní průběh žní o nákupu obilí, v ze­mědělství no své závazky neza­pomněli. Počítají s naprostou sa­mozřejmostí, že to, k čemu se rozhodli a co slíbili, také splní. Letošním žním je také vlastni velký zájem jedněch o práci druhých. Lidé ve žních si měří sily a výkony se sousedy, s part­nery v okrese, kraji. A je dobře, že tato soutěž se dotýká široké zemědělské veřejnosti. Na Par­dubicku - a podobně i v dal­ších okresech - opět dochází k (Pokračováni na str. 2.» ☆ Hrdost a čest Na brigádách o sobotách a nedělích si udělali občané Mlékošrb asfaltovou silnici. / Beseda s velvyslancem NDR Rožnov pod Radhoš­těm (čtk) — Druhý den ná­vštěvy delegace NDR, vedené velvyslancem dr. Herbertem Krolikowskim, která navštívi­la Severomoravský kraj, patřil prohlídce nových provozů mikroelektroniky, integrova­ných obvodů a nástrojárny Tesly Rožnov pod Radhoštěm. Odpoledne se soudruh Kroli­­kowski sešel na besedě s funkcionáři a hospodářskými pracovníky závodu. Ráno, v poledne a večer Všichni na farmě byli toho dopoledne-jako po velkém flá­mu. Kruhy pod očima a občas zažívali. „Ani se vám nedivím, že si to o nás myslíte,“ rozesmála se vedoucí živočišné výroby, Marie .Můllerová. „Včera tu přešla bouřka a jak zabouří, tak nám vypnou proud. Naše dojnice jsou zvyklé výhradně na strojové dojení. Tak když ve dvě v noci rozsvítili, byl budíček a šlo se do práce.“ Problém to nebyl, slyším, všichni bydlí přímo tady, ve Vrapicích, pár kroků od kra­vína. A disciplína je taková, že každý pokládá za samo­zřejmé, má-li vstávat ve dvě nebo ve tři v noci. „Ráno, v poledne, večer — nikomu nepřijde zatěžko jít a dělat, kdy je to potřeba. To jsme si u nás navykli už před léty. A jestliže jsou v někte­rých kolektivech pracovní vý­kyvy, tady tohle skutečně ne­existuje.“ V místnosti budovy, pama­tující časy Marie Terezie, visí na stěnách nesčetně uznání a diplomů, vysoce vyzdvihují­cích plemenářskou práci malé farmy Vrapice, části buště­hradského státního statku. A téměř na všech kraluje jméno soudružky Miillerové. „Nebýt jí.“ pošeptal potajmu zootechnik z Buštěhradu. Vác­lav Kupka, když vedoucí ži­vočišné výroby vyřizovala něco s mladou zootechničkou, „tak ty úspěchy na farmě sot­va byly. Ona připravuje stádo, stará se, aby kolektivu vše-­­chno klapalo. Na vedoucím leží odpovědnost a ona si ji umí na sebe brát. Proto taky tu jde všechno celá léta bez problémů a mají vynikající výsledky. I ta brigáda, když se zeptáte, je z velké části její dílo. Na slovo vzatý orga­nizátor a odborník v pleme­­nařině, naše Mařenka.“ Řekla bych, že soudružka Miillerová je centrem dění na maličké farmě. Má velkou dů­věru a autoritu v brigádě so­cialistické práce, která přežila léta nezájmu o soutěže a trvá od roku 1962. Nejen trvá. Bri­gáda dokazuje neustálou, ini­ciativou, že nevznikla z for­mální snahy „ukázat se“. Zá­vazek v době jednání XIV. sjezdu KSČ, který vytvořili krmiči a ošetřovatelky dán­ských dojnic, se mi zprvu zdál nadnesený. Psali v něm, že se „rozhodli zvýšit původní závazek — dosáhnout 4562 1 mléka v ročním průměru u 50 dojnic — na 5000 1 na ustáje­nou dojnici. „A jéje, to zas není žádný zázrak,“ ujistily, mne dojičky Michálková a Kolářová, „jsme plemenářské hospodářství, náš kolektiv už je tu dlouho, ta­­(Pokračování na str. 2.) 5 5

Next