Zemědělské Noviny, leden 1972 (XXVIII/1-25)
1972-01-24 / No. 19
Ročník XXVIII-Číslo 19 DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Ä VÝŽIVY ČSR Praha, pondělí 24. ledna 1972 Náš štít Nikdo dnes u nás asi nebude pochybovat, že novou vyhlídku, kterou loňský rote otevřel pro vytvoření Evropy míru a spolupráce, je především dílem socialistických zemí v čele se Sovětským svazem. Že jsou ovocem jejich vytrvalosti, důsledhosti a iniciativy v prosazování leninské myšlenky mírového soužití. Tato myšlenka, která je jedním z plodů Říjnové revoluce, se v různých dobách objevovala v podobě různých návrhů, komplexních i dílčích, z nichž v poslední době mimořádnou pozornost a uznání získává právě myšlenka na svolání celoevropské konference o bezpečnosti a spolupráci. Je pravda — a naposled to dokázala nedávná bruselská konzultativní porada významných veřejných činitelů evropských terní ~ 7e Pozitivní vztah k mírové budoucnosti Evropy už dávno vykročil ze svých původně socialistických hranic, že tato myšlenka nalezla své významné zastánce v realisticky uvažujících kruzích. Současně je ovšem dosti i těch. kteří myslí stále po stáru, v přežilých kategoriích studené války a rozbujelého antikomunismu a kteří chtějí mírovou perspektivu likvidovat nebo aspoň zdržovat. Především proto, že i když je nepopiratelně v souladu se zájmy všech evropských národů, nehodí se do krámu stratégům světového imperialismu, především amerického. A v této situaci je dobře si uvědomit, že veškerá mírová ofenzíva socialistických zemí — a tedy rovněž úsilí o co nejdřívější uskutečnění celoevropské konference o bezpečnosti a spdlupráci — má svůj dobrý a spolehlivý štít v podobě organizace Varšavské smlouvy. Již ve chvíli svého vzniku dokázala tato organizace svůj mírový charakter, když v jednom z článků zakládající smlouvy hovoří o zániku organizace hned, jakmile jen vstoupí v platnost celoevropská smlouva o kolektivní bezpečnosti. Zároveň však vytvoření Varšavské smlouvy dalo všem vyznavačům násilnických metod jednoznačně na srozuměnou, že po zlém se se socialistickými zeměmi nic nepořídí. A právě ■z této půdy vyrůstají dnes v Evropě realistické tendence, právě toto zrající vědomí rodí i na Západě směry podporující Evropu 1 míru a spolupráce. Dalekosáhlý význam Varšavské smlouvy pro evropskou bezpečnost je v tomto směru zcela očividný. Státy Varšavské smlouvy mají však kromě uvedeného ještě mnohem bezprostřednější význam pro pozitivní změny na našem starém kontinentu. Letos v červnu to tptiž budou už čtyři roky, co se v Bukurešti sešel politický poradní výbor členských států a mj. dospěl ve zvláštní deklaraci k návrhu svolat celoevropskou konferenci o tom, jak zajistit. v Evropě bezpečnost a navázat spolupráci. O necelý rok později pak tentýž výbor mj. vyzval všechny evropské státy již k přípravě a k uskutečnění celoevropské porady. Od té doby je otázka evropské bezpečnosti a spolupráce jedním z nejdůležitějších bodů každého zasedání politického poradního výboru. ... Jestliže Evropa míru a spolupráce má svou nejlepší záštitu v socialistických zemích, pak socialistické země čerpají svou nezdolnou energii a sílu ze svornosti a jednoty, kterou si chrání a pěstují cílevědomou tvorbou internacionálních svazků jako je právě Varšavská smlouva nebo — v oblasti ekonomiky — Rada vzájemné hospodářské pomoci. Na pevném spojenectví a těsné hospodářské spolupráci, na mírové a sociální politice stojí dnes jejich mezinárodní autorita. Přiraženou vůdčí silou celého socialistického společenství je Sovětský' svaz, který letos oslaví padesát let svého vzniku a, jehož hospodářská, vědní i vojenská kapacita dosáhla za půlstriletí opravdu mimořádné výše: je po všech těchto stránkách rozhodujícím faktorem společenství a spolu s ním i významnou oporou všech pokrokových myšlenek a hnutí na celém světě Sovětský svaz je také garantem našeho socialistického vývoje — a chceme-li budovat socialismus, nemůžeme to s úspěchem dělat bez něho. Naše vlastní dějinv nabízejí dostatek poučných fakt o tom. co je. a co není skutečné zajištěné národní bytí. Boj za socialistickou ideu a hlavně za ieií praktické uplatněni není tak lehký a prostý, abychom si mohli "dovolil ustoupit od své jednoty ve velkém třídním zápase, jehož jsme účastníky. (ZN) Racionalizace ve strojírenství Zvyšovat úroveň strojního parku a technologie Praha (čtk) — Předpokladem pro rozsáhlý program socialistické racionalizace, který očekává naše národní hospodářství v příštích letech, je i přehled o současném stavu strojních základních prostředků v jeho hlavni základně — strojírenské výrobě. Podle informací shromážděných Výzkumným ústavem strojírenské technologie a ekonomiky ý Praze, představuje strojní vybavení strojírenského resortu hodnotu zhruba 40 miliard korun.. Na* tzv. aktivní část strojních základních prostředků — tj. strojů a zařízení, které rozhodujícím způsobem ovlivňují celkovou účinnost výroby ve strojírenství, připadá z této hodnoty přes polovinu. Je to přes 300 000 strojů a zařízení. Zde bude pro racionalizační opatření nejvhodríější prostor. Půjde zejména o celkové zvyšování úrovně strojního parku jeho progresivní obměnou, spojenou s modernizací a strukturálními změnami tak, jak o nich hovoří nosné rozvojové programy. ■ 2 PARY MLADÝCH, tažných a kvalitních klisen, podle výběru prodá |ZD Bernartice o lavorní ka. okres Šumperk. ■ PRODÁME 1 PÄR KONI těžSlho rázu, klisny ryzáci 5 a 8 let, v tahu zaručené a vhodné též pro práci v lese. |ZD Hubenov. okres |1hlava. ■ 300 q SENNE MOUCHY a 200 q sušených řízku (cukrovky) ihned koupí Školní hospodářství SZTS Písek Dobešice ■ PRODÁME NAKL. AUTOMOBIL Škoda 706 sklápěč, metař po 60, ujeto 30 000 km. nebo vyměníme za autotekál Praga V3S. dále prodáme 2 stabilní motory Diesel 12 HP. mlátičku Vikov 48 za zístatkovou hodnotu (ZD Litava se sídlem ve Střflkách, okres Kroměříž. ■ PASOVÝ TRAKTOR DT 54 a vlek 3,5 t prodá |ZD Kojetice, okres Ostí nad Labem. ■ REZAČKU RVM 42 i vyřazenou koupi IZD Tasovice, okres Blan sko ■ ROZMETADLO UMELÝCH HNOJÍV DO-27, vybírač siláže VSZ-140, krmný váz PZO-35 koupíme a prodáme RS-09. JZD Zeletice u Znojma ■ VYSOKOTLAKÝ LIS K 442 2 sklízeči řezačky SfiUZ 42 okaa mžitě prodá JZD Pchery, tel. 770. okres Kladno. ■ KOMBAJN SK 4, samovazače levostranné. lis vysokotlaký K 441 prodá JZD Rosovice, okres Příbram. ■ KOUPÍME NAPÁJECÍ AUTOMAT „Mamette“ třeba i starší. Štátni statek Žaciéř, okres Trutnov. Rezervy lze najít v našem strojírenství i v nepříznivém poměru [»krokových technologií, reprezentovaných např. tvářecími stroji, k tradiční technologii třískového obráběni. Např. podíl tvářecích strojů na celkovém objemu tvářecích a obráběcích strojů je u nás 13 procent, zatímco v Itálii. Francii a USA asi 22 až 23, procent a v Sovětském svazu a Velké Británii téměí* 18 procent. Cena 50 hal. Hlasy vesnice k přípravám Vlil. sjezdu JZD Cenný podklad k diskusi Praha (zn) — Koncem minulého týdne jsme otiskli podklady pro diskusi před VIII. celostátním sjezdem JZD. Tento dokument se setkal s mimořádným zájmem mezi našimi zemědělci. Svědčí o tom informace zaslané redakci našimi krajskými zpravodaji. Nositelé Rádu práce, družstevníci z JZD Jesenice v okrese Praha-západ přijali pod klad pro diskusi před VIII. celostátním sjezdem JZD s velkou pozorností. Je to dokument, řekl našemu krajskému zpravodaji ekonom družstva Otakar Dragoun, který dává návod, jak zabezpečit závěry XIV. sjezdu KSC k dalšímu efektivnímu rozvoji zemědělské velkovýroby.. Jsou v něm obsaženy životni otázky každého družstevníka a budeme mít co dělat, abychom jej splnili. Samozřejmě, že se okamžitě postaráme, aby se s tímto podkladem seznámili u nás všichni družstevníci. Diskuse bude probíhat ve skupinách na jednotlivých pracovištích v živočišné a rostlinné výróbě, s trafctoristý, v dílnách apod. Každé besedy se zúčastní příslušný technik a člen představenstva JZD. Všechny připomínky se shrnou a projednají v představenstvu družstva a ty, které se budou týkat přímo JZD, se okamžitě projednají na členské schůzi. Také celou předvýroční členskou schůzi věnují družstevníci z Jesenice projednávání podkladu pro diskusi před VIII. celostátním sjezdem JZD. ■ ZASEDALA KRAJSKÁ PftEDSJEZDOVÁ KOMISE V PLZNI Jednání krajské předsjezdové komise v Plzni se účastnil, tajemník KV KSC Josef Meči a ředitelé OZS. Sjezd družstevních rolníků, který je svoláván na konec dubna, bude i v Západočeském kraji významnou politickou událostí. Předsjezdová komise projednala s řediteli OZS také zabezpečení výročních schůzí, konání okresních konferencí a kádrovou přípravu delegátů sjezdu. Jedním z hlavních úkolů bude věcná diskuse všech resortů zemědělství ke sjezdovým dokumentům. S přípravami VIII. celostátního sjezdu JZD se v Plzni na . závěr týdne seznámili i tajemníci okresních výborů strany Západočeského kraje. Úkolem hospodářských vedoucích v této době je, aby s plánem seznámili své zaměstnance na statcích i pracovníky JZD a na výrobních poradách projednávali způsoby a možnosti jeho naplnění. ■ JIHOMORAVSKÁ INICIATIVA Podkladový materiál k diskusi před VIII. sjezdem JZD byl v zemědělských podnicích Jihomoravského kraje přijat s mimořádným zájmem. K závažné události, kterou VIII. sjezd bude pro další rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby, už v Jihomoravském kraji přišla řada zemědělských podniků s iniciativou, podporující splnění a překročení náročných plánů výroby- a tržní produkce na letošní rok. V okrese Znojmo např. JZD Miroslav vyhlásilo na počest VIII. sjezdu JZD závazek , překročit plán tržní produkce mléka o 70 000 litrů. JZD Oslnovice se rozhodlo prodat navíc 20 000 litrů atd. Andrej Gromyko v Tokiu Tokio (čtk) — Na pozvání japonské vlády přijei včera do Tokia na oficiální návštěvu sovětský ministr zahraničních věcí Andrej Gromyko. Po příletů do Tokia Andrej Gromyko řekl: „Přijeli jsme na pozvání japonské vlády. S japonskými státníky si vyměníme názory a budeme se konzultovat o problémech vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi a o mezinárodních problémech zajímajících obě strany. Jsme přesvědčeni, že toto setkání prohloubí naše vzájemné pochopení i další rozvoj našich vztahů.“ jawa do zahraničí Považská Bystrica (zn) — Nové objednávky z různých evropských zemí přicházejí stále do Jawy z Povážských strojíren. O jejich motocykly je totiž v zahraničí stále velký zájem. Například už začátkem ledna vyexpedovali z podniku první zásilku motocyklů Jawa 50 do Řecka. O tyto stroje projevili také zájem odběratelé v Polsku a v NDR. Do Holandska a Portugalska pracovníci Jawy ode'ráaii mopedy Babeta a do Anglie Jawy 90 a Jawy 50. Sami vyrábějí krmnou pastu České Budějovice (čtk) — Krmnou pastu z odpadu 47 závodních kuchyní a čtyř podniků potravinářského průmyslu v krajském městě vyrábí pro vlastní potřebu rožnovské hospodářství Státního statku České Budějovice. Výrobní náklady na metrický cent pasty nepatrně převyšují dvacet korun a umožňují produkci vepřového masa v hodnotě šedesáti korun. Průměrný denní přírůstek prasat vykrmovaných touto pastou dosahuje 55 dekagramů. POČASÍ DNES: Zataženo, odpoledne od západu sněžení. Noční teploty —2 až, — 4 st., nejvyšší odpolední 1—3 st.. Tom, kam se těžká technika v lesích nemůže dostat, zastane tuto práci tradiční pomocník člověka kůň. Skromný, houževnatý, vytrvalý, bude ještě dlouho sloužit právě při přibližování a stahování kmenů. Náš obrázek je z Lesního závodu v Nejdku, kde vedle nejmodernějšich traktorů můžete vidět i takovéto pěkné páry koni. (Foto Vlasák) Řemeslo na vymření? Pár minut cesty tramvají od centra Ostravy, tam, kde se silnice už už sklání dolů k vodárně, stojí na konci řady iňalý šedivý . domek. Pootevřená vrata do dvora dovoluji nepozorovaně vstoupit. Za velkými okny se míhá světlo plamene a po stropě tančí protáhlý stín. Obraz stejný tecf, jako před sto lety. Kovářská výheň se za tu dobu příliš nezměnila. Stojím v kovárně Technických a zahradních služeb města Ostravy a jen siluety pérového kladiva, vrtačky, stolové brusky a ohýbačky prozrazují, že od jejího založení v roce 1922 přece jen uběhlo pár let. Pánem tohoto železného království je už 14 let Jan Chmelař. Je obklopen desítkami kladívek, kleští, háků a šroubů, svěráků a' majzlíků a bokem toho všeho — jak jen se sem dostal - stoji biedermeierov6ký psací stolek, ú něho Jan Chmelař obvykle svačívá. Ted si chrstá plnými dlaněmi na holá záda vodu. smývá z rukou černé šmouhy a rozvážně vypráví. ..Kromě běžných kovářských prací, jako je ostření dlát, sekáčů a krompáčů, dělám také železářské práce. Pro náš podnik připravuji rámy výkladních skříní, dveře do skleníků a podobně. Dříve nedělali kováři například vrata, ploty, to byla věc zámečníků. Ted s tím chodí lidé za mnou, protože jim to nemá kdo udělat.“ Slyšel jsem, že kromě té obvyklé práce se železem děláte taky „podkovářskou", že prostě kováte koně? „Jaképak taky; tohle je .jediná kovárna na .území Ostravy, ve které si můžete nechat okovať koně! No, vý to zarovná asi nebudete potřebovat, ale člověk nikdy neví... Já jsem koval už ve dvaatřicátém roce u jezdeckého pluku v Olomouci a taky u jízdní policie v Ostravě, protože dobrých řemeslníků bylo vždycky má.lo"“ A tak, ťo bude asi navěky. Bohužel. Zřejmě to není legrace, v něčem se dokonale vyznat Platí to o vědátorech i o, kovářích. , „Dneska umí , okovat koně málokdo'.' Odborník ’ se pozná už podle úpravy podkovy Přece otvory pro podkováky se nevrtají kulatým vrtákem na železo, jak jsem to nedávno viděl, ale musejí mít obdélníkový tvar. Vždyť podkovák je taky čtverhranný.“ Nestane-se vám i teď, po tolika letech zkušeností, že vas některý kúň svým chováním překvapí a zaskočí? „Nedávno jsem koval jezdeckého koně. Byl , takový drobný, živý a podkovu měl malou jako dlaň. Už jsem ji měl připravenou, nahřátou a nesl jsem ji v kleštích k němu. Pořád trochu tancoval, •najednou kopl zadní nohou, ťukl mi do kleští a . horká podkova spadla podkonímu rovnou do holínky. Stalo se ale něco neuvěřitelného. Ten sebou mrskl, v mžiku ležel na sádech s nohama ke stropu a milou podkovu vyklepal na podlahu. Jako by měl ío lapání a vytřepávání podkov nacvičeno. Museli jsme si pak na ten jeho postřeh spolu ťuknout... Jinak znám ty své koníky vlastně zpaměti. Dva páry má náš podnik, třicet koní patří jezdeckému oddílu Baník Ostrava, dva koně jsou v Nové Vsi, tři v Zábřehu, v zoo a dva má petrolejka.“ K čemu koně v Rafinerii minerálních olejů? To je přece nový, moderní provoz? „A vidíte, přece se celá ta naše dokonalá technika někdy bez čtyřnohých pomocníků neobejde. Ono je v té rafinérii pořád moc všelijakých výpa-rú a tak aby nevyletěli do povětří, zakázali do některých provozů vjezd motorovým vozidlům. Přitom z nich čas od času potřebují něco odvézt. Vyřešili to párem koní. Já vlastně vím o každém tom zvířeti spoustu věcí... jak chodí, jak . klade nohy, jaká má kopyta; mohl bych je kovat sě zavřenýma očima. A tak někdy uvažuji, jak to bude tady vypadat, až odsud odejdu. Průmyslových kovářů je dost, ale ti dělají v továrnách něco úplně jiného. Až kovárnu opustím, v Ostravě nebude umět pomalu nikdo okout koně, anebo nabrousit babce odnaproti sekerku.“ Ze by pomalu kováři vyhynuli? Vida, a já jsem si vždycky myslel, že řemeslo má zlaté dno. No jo, „ale nedohlédneš ho“, říká druhá část přísloví. Pavel VESEL? Jan Chmelař, poslední ostravský kovář a podkovář. (Foto; P. Veselý) t Meziměsto bez čekáni Den co den se na 250 miliónech telefonních aparátů celého světa — denně k nim přibývá dalších 50 tisíc — uskuteční více než jedna miliarda hovorů. Invazi pestrobarevných sluchátek a číselníků se nevyhnulo ani Československo, ktere hustotou své telefonní sítě je šestnácté na světě a první v zemích RVHP Zatímco v roce 1950 bylo u nás necelých 500 tisíc telefonních přístrojů, dosahuje dnes jejich počet dvou miliónů. Přesto však nemůžeme být spokojeni. Roční přírůstek 100 tisíc přístrojů je nedostatečný — jen v Praze je např. stále kolem 70 tisíc nevyřízených žádostí — většina telefonních ústředen za - starala, je i všeobecné vysoká poruchovost sítí a odstraňováni poruch trvá často několik dnů i týdnů. Lze tento stav změnit? Profesor ČVUT ing. Klika dává ve své studii kladnou odpověď. Všechny nedostatky bude možno odstranit do patnácti let za předpokladu. že práce v tomto úseku budou zahájeny ihned a budou systematicky a intenzívně pokračovat. Rozhodnutí federální vlády z 3. června 1971 investovat v této pětiletce na rozvoj spojů 12 miliard korun včetně 9 miliard na úsek telefonů, vytváří slibný předpoklad. Prvořadý úkol, který dnes stojí před našimi spojaři a kterým se před několika dny zabývala i celostátní konference telekomunikačních techniků, je postupná automatizace přetíženého meziměstského provozu. Do 6—7 let bude nutno propojit automatickým systémem nejen všechna krajská města, ale i velká a důležitá hospodářská centra. Souběžně s tím, počínaje rokem 1973, dojde i k zahájení vý-stavby automatizace celých obvodů tzv. tranzitních ústředen. Všechna meziměstská automatická spojení provádíme prozatím místní spojovací technikou — nemůžeme ještě spojit bez manipulantky , dva meziměstské okruhy. Situace se má změnit dodávkou meziměstských automatických ústředen z Tesly; popřípadě nákupem ze zahraničí. S meziměstskou telefonní automatizací -a s automatizací nových místních obvodů- přímo souvisí i výstavba nových telekomunikačních budov, to prakticky ve všech kraja ských a okresních městech a hospodářských centrech. Požadavek více než náročný. Podaří-li se však spojařům vyřešit všechny problémy a dostanou-li telekomunikace i v budoucnu plnou podporu státu. která jim právem náleží, lze předpokládat, že veškerá automatizace meziměstského telefonního spojení v CSSR bude ukončena v letech 1985 až 1990. Jan ŠUBERT Ústi nad Labem patří v současné době mezi 25 měst v republice, která mají s Prahou přímé automatické oboustranné spojení. Na snímku CTK mechanik ústecké ústředny při kontrole zdroje impulsů pro časová počítadla hovorů. Mladí slovenští zemědělci pro další rozvoj své práce Vrátná (čtk) — Ve Vrátné Dolině v sobotu skončil dvoudenní slovenský aktiv funkcionářů základních organizací SSM z vesnic, zemědělských závodů a zemědělských odborných učilišť. Aktiv zhodnotil výsledky za uplynulé období a byli na něm vyznamenáni nejlepší jednotlivci a kolektivy. Účastníci aktivu se zabývali závěry loňského prosincového pléna SŰV SSM. V nejbližším období bude jedním z hlavních úkolů vytváření základních organizací SSM na státních statcích , a JZD a aktivizace svazácké činnosti zemědělské mládeže vůbec. K této aktivitě přispějí i trojdohody, které se budou uzavírat mezi místními národními výbory, JZD a základními organizacemi SSM na vesnicích a zemědělských závodech. Více žen v orgánech ROH Zvýšit jejich účast i ve vyšších složkách Praha (čtk) — Jak vyplývá z dosavadního průběhu výročních členských schůzí a konferencí ROH v závodech, vzrostl v nově zvolených odborových orgánech počet žen. V závodních výborech ROH bylo zvoleno 48,1 procenta žen, do odborových úseků 39,6 procenta. do dílenských výborů 30,5 procenta, do komisí 44,4 procenta. . Je to dokladem zvyšující se aktivity žen, jež. představují kolem 46 procent počtu všech pracujících. Cenná je zejména účast žeh v komisích, kde mohou nejlépe uplatňovat zájmy a prosazovat potřebná řešení v závažné problematice zaměstnaných žen. Bylo by ovšem žádoucí, aby podíl žen byl stejně výrazný i ve vyšších odborových orgánech. jej.GJ. alby se budou konat v nejbližší době. V Institutu ROH probíhá nyní roční dálkové studium pro ženy funkcionárky ze závodů. Počítá se s podobným dalším školením jak v Institutu, tak i ve všeodborových orgánech. Dobré účty Říká se, že kdo chce mít hodné dobrých přátel, musí mít s lidmi v pořádku vzájemné účty. A nejde přitom jen o nějaké peněžní záležitosti, nebo o vzájemné, často bezzásadové zdvořilosti, poklepáváni si na rameno. Základem dobrých účtů, upřímného vztdhu k lidem i ke společnosti je především poctivá, svědomité práce na svěřeném úseku, soudružský přistup ke spolupracovníkům i ostatním občanům, s nimiž se denně setkáváme. Přístup, vyznačující se plným chápáním opodstatněných zájmů a potřeb společnosti jednotlivců, snahou vzájemně si i prospívat a pomáhat v práci I v životě. Vždyť mnohé, dá se říct otevřené účty, jejichž položky tvoři různé problémy, potíže a nešvary. f nesocialistické vztahy mezi lidmi máji svůj původ právě v nesvedomité práci, v sobectví, chamtivosti a jiných maloměšťáckých přežitcích, které dosud kolem nás existuji a ztrpčuji nám život. Takový přistup" k práci a k lidem totiž zpravidla nekončí tam, kde začíná, ale přenáší se dál, ať už ve formě vadných výrobků, rostoucích nákladů, nekvalitních a nepoctivých služeb, či v narušováni norem socialistického soužití, v rozvratu dobrých vztahů mezi lidmi navzájem. V praktickém životě se s tím denně setkáváme. Odevzdaji-li se do užívání byty s mnoha závadami, prodávaji-li se v obchodech nekvalitní výrobky, je špatná práce jedněch po dlouhou dobu příčinou nespokojenosti druhých. Jde o jevy, které poctivým lidem i celé společnosti velmi škodí, a proto jistě naprostá většina z nás má zájem důsledně je vymýtit, co nejdříve je překonat. Začít přitom by měl každý sám u sebe, ve svém nejbližším okolí. Tim vice se o poctivost a svědomitost v práci, o socialistické vztahy mezi lidmi mají starat společenské organizace a státní orgány, všichni funkcionáři a odpovědní pracovníci. Tedy mistři, dílovedoucí, ředitelé podniků, agronomové, zootechnici, předsedové IZD, funkcionáři národních výborů a další lidé na odpovědných místech. Významnou pomoci jim přitom jistě budou náměty, připomínky a stížnosti pracujících, každodenní styk s lidmi, jejich zčjjem o prospěch jednotlivců i celé společnosti Ze zkušeností dobře víme, že překonávat pozůstatky dřívější měšťácké společnosti ve vědomi o postojích lidí není úkol ani jednorázový, ani krátkodobý. Zvláště, když přitom musíme mít neustále na paměti, že tyto socialismu cizí prvky, které se i u nás dosud vyskytuji, jsou denně živeny a podporovány soustavnou ideologickou diverzí antikomunistického světa. Po překonáni hluboké, politické a ekonomické krize, již naše strano a společnost v nedávné době prošly, po obnovení normálních podmínek k práci a na základě jednoznačného ano, kterým se naši lidé ve volbách vyslovili pro realizaci politiky strany o dalši rozvoj socialistické společnosti, však máme všechny předpoklady s pozůstatky minulosti se postupně vyrovnat a navzdory všemu štvaní z ideologických centrál kapitalistických zemi dosáhnout toho, aby práce i život našeho lidu byly plně v souladu s principy socialistické společnosti. Vladimir HEBRON ZDOMOVAA CIZINY • Nové boty Novinkou čs. průmyslu- i pro vnitřní trh bude obuv z japonského poromerického materiálu „Clarino“. Na vnitřní trh chtějí dodat české obuvnické závody přibližně půldruhého miliónu párů obuvi a také obuv vyrobenou z průdušných plastických materiálů domácí výroby. • Závody pštrosů Pštrosí dostihy patří v mnoha zemích amerického kontinentu k oblíbeným sportům. Jezdci na hřbetech těchto obrovitých ptáků dosahují mar ximální rychlosti 30 km/hod, Závodní pštrosi putují i se svými majiteli i žokeji od jednoho závodiště k druhému. • Zákaz parkování Parkování je tady zakázáno pro auta, ne však pro slony, 17měsíční slůně Jumbo se proto rozhodlo zdřímnout si právě zde, před hotelem Dusit Thani v Bangkoku. Protože majiteli hotelu patří i Jumbo, pokuta za přestoupení zákazu se zřejmě platit nebude. (Foto CTK - UPI) O jedné židli Po dlouhá léta se kritizovalo, že náš nábytkářský průmysl nestojí za mnoho, že dodává do obchodů výrobky ne stoprocentně kvalitní a navíc v nedostatečném výběru. Je tamil přibližně dva roky, co se v prodejnách nábytku začalo objevovat víc židlí, stolil, skříní, křesel, rozmanitých sestav sektorového nábytku, objevil se i nábytek z dovozu, například velmi pohledné a účelné vybavení pro dětské pokoje z Finska. Najednou jsme mnozí přišli na to, že nábytek v našich bytech je zastaralý, nepohodlný. A začala likvidace. Co s tou židlí, kterou nám kdysi dala prababička? Už se viklá, zahodíme ji. Tahle židle po babičce se také k novému nábytku nehodí. Rozštípat a spálit. Staré almary? Zbytečné kusy nábytku; pryč s nimi... Jistě: byl starý a ošklivý nepohodlný nábytek. Ale bya ly také staré židle (skříně, stoly, truhly, poličky) — pravé skvosty truhlářské práce, dokonalé ukázky lidového umění našich předků. Při spokojenosti s novým nábytkem jsme jaksi zapomněli na známou pravdu, že ne všechno, oo je staré, je také špatné. Možná, že se vám ještě židle po prababičce, kuchynské police po pratetě či štokrdlátka po strýci ze Lhoty válejí někde na půdě, nebo jsou s ostatním haraburdím v kůlničce. Víte o tom, že se u nás mnozí vysokoškolsky vzdělaní odborníci věnují starému nábytku? Nejenom to. Máme po celé republice bytové architekty, kteří poradí, jak pěkně a účelně zařídit byt, jak to udělat, aby mohl být v jedné místnosti „prababičkovský“ nábytek společně se sektorovým, prostě — jak to zařídit, aby se nám bydlelo mile, pohodlně, účelně, zkrátka dobře. Odborníci hovoří o tvorbě životního prostředí, jako součásti socialistického životo ního stylu. Myslí tím — vedle mnoha jiného — i zařízení bytu, v němž každý z nás tráví mnóho hodin svého života. Nám stačí, když' si řekneme: „Chceme mit hezky zařízený byt. Máme na to, abychom si koupili nový nábytek. Ale poradíme se s odborníky, jak využít i ten náš starý. Staré věci v bytě se někdy z novými dobře snášejí.“