Zemědělské Noviny, březen 1972 (XXVIII/51-77)

1972-03-01 / No. 51

Ročník XXVIII - Číslo 51 Rozhovor v Kremlu Moskva (čtk) — Předseda rady ministrů SSSR A. Kosy­gin přijal včera v Kremlu mi­nistra zahraničních věcí CSSR B. Chňoupka. V srdečném roz­hovoru si vyměnili názory na další rozšířeni a prohlubování přátelství a spolupráce mezi SSSR a CSSR a také názorem na některé důležité mezinárod ní problémy. Rozhovoru se dá le zúčastnili ministr zahranič nich věcí SSSR A. Gromyko, velvyslanec SSSR v ČSSR S. Červoněnko a velvyslanec CSSR v SSSR J. Havelka. Strojírenská komise RVHP jedná v Brně Brno (čtk) — V hotelu In­ternacionál zahájila včera stá­lá komise RVHP pro strojíren­ství své 56. zasedání. Jednání se účastní delegace všech členských států RVHP. Zase­dám řídí předseda stálé komi­se pro strojírenství K. Poláček. Na pořadu jednání je mj. pro­jednání několika návrhů smluv na mnohostrannou specializaci a kooperaci výroby, např. též v oborech traktory a zeměděl­ské stroje, stroje pro potravi­nářský průmysl aj.. Živý odkaz M. Majerové Praha (čtk) — . Literární odkaz národní umělkyně Ma­rie Majerové připomnělo vče­rejší matiné, uspořádané v Pa­mátníku národního písemnic­tví v Praze lt 90. výročí autor­čina narození. Dr. J. Nejedlá, CSc., na něm posluchačům osvětlila tvůrčí zxärbje, z nichž M. Majerová čerpala od roku 1900, kdy vstoupila prvními verši do literatury a zdůraz­nila, že od mládí spolupraco­vala s dělnickým a socialistic­kým hnutím a přispívala do dělnických časopisů. Byla spo­­luzakladatelkou a členkou KSČ. POČASÍ DNES: Káno budou ojedině­le mlhy, přes den většinou za­taženo. místy mrholení, nebo slabý déšť. Ranní teploty + 3 až nula st., odpolední 4—7 st. Slabý východní vítr. Ve čtvrtek vychází Slunce v 6.22 hod. a zapadá v 17.44 hod. Měsíc vychází ve 20.41 hod. a zapadá v patek v 7.16 hodin. H NAPÁJECÍ AUTOMATY pro mléč­ný výkrm telat, nepoužité - 4 ks, ty Tychov prodá St statek Hrn­číře, p. Průhonice u Prahy. ■ PLUH TRAKTOROVÝ 4 a 6 radličný, antovlek - 5 t, vlek ne­­sklápení - 5 t, 2 teky. cepový sklízeč přímotnký, radlice s hy­­draul. na DT 54, motor do DT-54, větší množství dřevených pojízd­ných kurníků, vsn v dobrém sfa vil. prodá JZD Radomyšl, okres Strakonice. m NABÍZÍME PNEUMATIKY a du­se rnzm. 8.00 36 na secí stroje A-591 z NOR. Objednávky přijímá Ústřední podnik zem. techniky, provozovna Šibice u Nymburka, p. Kostomlaty nad Labem. ■ MÁLO OPOTŘEBENÉ STROJE, prodáme za zůstatkovou hodnotu: lenokombajn 20.560,— Kčs, sázeč brambor 4řádk 1394,- Kčs 2řádk. 2510,— Kčs, Saxonii k RS 09 1879,— Kčs, KHN 500.— Kčs, čís tičku na obilí Vděčnost, typ MV* 20, rok výr. 1964. cena podle do­hody. JZD Lipová Lázně okres Šumperk, tel 856. H CHLAOIÚ MLÉKA CM 50n s kom presorem, SÉUZ 42. žací nakladač E 082, dieselmotnr 3-S-1J0, 2 po­tahové vozy 2.5 t, senomet s mo­torem DQSV-40. čističku obilí P 20 mixer sušeného mléka zachovalé, levně prodá Školní statek Havlíft kův Brod. Koupíme frézku na dřevo. W, OSTftEDNl PODNIK zemědělské techniky, prodejní středisko Oo břfš nabízí k okamžitému dodání tyto stroje: traktory U 651 M. trak­tory U 850, předčlstirky obilí K 523 drhlfk na jetelové semeno VJS 90 chladiče mléka CM 505. pařící kolonu F 405, pařící kolonu STAMO nakladače T 157/2 s pří­slušenstvím, automobilové vleky P 78 V senometv DOSV 100 sušič ky obilí SZPB 2,n0. rozmetadia nmělÝch hnojív RCW 3. pluhy 3- PN 35 2 rotační plenky na bram bory 4 HRX, zrnomet DOVZ 50A, krouhačky bulevnin KRB 60. m VEĽKOOBJEMOVÉ SAMOSBÉ­­RACt VOZY HORAL. senomeiy DOVS-100, zrnomety a pluhy do­voz NDR B 200 í ihned dodá ÜPZT Vimperk - telefon 2305 m ČISTIČKU PETKUS GIGANT (nová) řezačku 42 (nová), řezač ku rotační (starší) - 2 ks 2 po tahové vozy (starší), pohrabáč koňský - 5 ks, zkušební stolici na 6-válcové vstřikovací černadfa fno­vá) nrnrH IZD Oleška, okr Kolín, P MOSTNÍ V A HA 15 t, málo po­užívaná, obilní řádkován českÝ. drhlík na ieteHivé semeno nový. 2 obilní vazače málo použité pro dá IZD Svipy. okres Tábor I 70 q PF* UŠKY i menší množ ství kouní |ZD Krasíkovioe okres Pelhřimov P Z-25 S NAMONT NAKI.AHAČFM NujnlOn bez SPZ 2 ks nákladní vůz Bureši 5 t sklop sázeč ku kuřice SKG-fi. německý nesený po hvabovač. motor „Diesel“ ze ŽM -330 - 2 ks. lis na slámu 2 ks prodá JZD Šitbořine, okres Břec­lav. deník ministerstva zemedelstvi a výživy csr Praha, středa 1. března 1972 Cena 50 hal. Celonárodní obilnářská konference v Hradci Králové Rezervy v agrotechnice i ve sklizni Hradec Králové (mig) — V úterý začala v Hradci Krá­lové dvoudenní celonárodní obilnářská konference, která pro­jednala další možnosti zvýšení výroby obilnin v této pětiletce. Hlavní referát přednesl náměstek ministra zemědělství a výživy CSR ing. M. Petřík, CSc. Potom vedoucí krajského oddělení MZVž J. Drahovzal seznámil účastníky se zkušenostmi pěstitelů obilí ve Východočeském kraji. Obilnáři tohoto kraje slíbili, že v roce 1975 prodaji do státních fondů proti skutečnosti roku 1970 o 20 000 vagónů obilí více. Dále byli účastníci sezná­meni s podmínkami soutěže, kterou vyhlásilo ministerstvo zemědělství a výživy CSR spo­lu s ÜV odborového svazu pracovníků v zemědělství C V CSDR pro letošní rok a a příští léta pětiletky. Soutěž je zaměřena na .maximální zvý­šení produkce obilovin. ■ NÁROČNÉ ÜKOLY Náměstek ministra ing. M. Petřík ve svém projevu nej­dříve zdůraznil, že další zvy­šování životní úrovně lidu se projeví zvýšením požadavku na potraviny; jak v celkovém množství, tak v kvalitě i dru­hové skladbě výrobků. Převe­deno do konkrétních čísel to znamená zvýšit zemědělskou výrobu za 5 let nejméně o 14 % a tržní produkci do státních fondů o 19° n ve srovnání s dosaženou úrovní ve 4. pě­tiletce. . Pro rok 1972 je nutně po­čítat v oblasti zemědělství s náročnějšími úkoly na vý­robu, a to tak, aby ve srovná­ní s předpokládanou skuteč­ností roku 1971 se objem vý­roby zvýšil o 5,7 % a tržní produkce o 8,2 %. Směrnice XIV. sjezdu KSC k pětiletému plánu ukládá zemědělství vy­robit v CSSR 41—42 miliónů tun obilovin, což je téměř o 1/s více než ve 4. pětiletce. Podle definitivních výsledků bylo v CSR v roce 1971 skli­zeno celkem 5 741 600 tun na ploše 1741 000 ha a dosažen průměrný hektarový výnos 32,9 q. Absolutně nejvyššího hektarového výnosu bylo do­saženo v Jihomoravském kraji — 36,3 q a ve Středočeském kraji 34,7 q. Ještě pronikavěji se jeví výsledky v pěstování obilovin v některých okresech. V okresech Kroměříž 41.4 q a Prostějov 41.4 q. Praha-zá-pad .39,9 q atd. Byly ovšem podniky, kde nebyly zvlášt­ností výnosy 60, 70 i více q po 1 ha. Např. JZD Kvasíce na Kroměřížsku ,u odrůdy Mi­­ronovská sklízelo 73 q/ha. JZD Pustiměř na okrese Vyškov 69,6 q, JZD Hororněřice - Pra­­ha-západ 64.7 q a u odrůdy - Jubilar 72,5 q po 1 ha. U ječ­mene odrůdy Diamant v JZD Panenský Týnec, okres Louny 66 q, JZD Skalsko, okres Mla­dá Boleslav 62 q apod. Na­proti tomu výsledky některých okresů dokazují, že máme ■ ještě značné rezervy pro zvy­šování výroby. Jsou to Cheb. Děčín. Liberec. Chomutovy Teplíce, Bruntál aj. ■ CO JEŠTĚ BRZDI' RYCHLEJŠÍ ROZVOJ I přes úspěchy ve výrobě obilovin je nutné vidět ně­které nedostatky a problémy, které brzdí rychlejší rozvoj tohoto úseku rostlinné vý­roby. ků V řadě zemědělských podni­nejsou vytvářeny dobré podmínky, pro intenzívní vý­robu zejména dodržováním osvědčených a výzkumem po­tvrzených zásad základní agrotechnikv, jako např. včas­ná naorávka k ozimům a do­ba setí. Tento požadavek ještě zvýrazňují v poslední době používané výkonné odrůdy ozimých obilovin i jařin. Nejsou plně využívány po­tenciální schopnosti nových o,drůd. V některých podnicích a lze říci i v některých okre­sech se nově osvědčené odrů­dy zavádějí do praxe zbytečně opožděně. V ochraně rostlin se proje­vují vážné nedostatky. Je sku­v tečně zarážející, že ještě dnes některých zemědělských podnicích se osivo moří v se­cích strojích nebo nemoří vů­bec. Nej užším profilem při skliz­ni obilovin zůstává nedostatek skladovacích kapacit, a to ze­jména ve vlhčích oblastech republiky, kde jsou limitují­­(Pokračování na str. 3.) Prumyslová misirno krmiv v Domažlicích je moderní krmivářský pod­nik, který se vedle technologického vybaveni muže pochlubit i tim, že jeho zaměstnanci jsou vesměs mladí lidé s odbornou kvalifikací. Je to dáno nejen náročnosti provozu, kde převládá automatika, ale i zájmem o nové perspektivní odvětví, kde mladí lidé vidi dobrou bu­doucnost. Ať jsou to již míchací nebo příjmové pulty, nebo obsluha granulátorů, všude se setkáte s mladými, kteří dobře ovládají svoji profesi. Na našem obrázku jsou to směnaři Jan Zavacký a Josef Novák, oba absolventi čtyřleté strojnické průmyslovky u příjmového panelu. Oba máji jako partnery ve směně odborně školené spolu­pracovníky krmivářské profese. (Foto 1. Vlasák) Zimní setkání vesnické mládeže Plzeň (zfá) — Již v uply­nulých letech si získala setká­ní zemědělské mládeže v Zá­padočeském kraji svoji tradi­ci. Na ni naváže i připravo­vané zimní setkání v Kašper­ských horách 2.-5. března, je­hož cílem je podpořit iniciati­vu zemědělské, .lesnické a ves­nické mládeže při plnění zá­věrů XIV. sjezdu strany, v přípravách na sjezd. SSM a 8. sjezd JZD. Mladí účastníci setkání, kterých se v Kašper­ských horách sejde na tři sta, budou mít možnost seznámit . se s. podílem mládeže na hlav­ních směrech rozvoje koncen­trace a specializace zeměděl­ské výroby i s úkoly vesnické mládeže po volbách. President navštívil výstavu gotiky Praha (čtk) — President republiky armádní generál Ludvík Svoboda s chotí na­vštívili včera výstavu ..Umění české a slovenské gotiky“ ve Valdštejnské jízdárně. Se zá­­jmem si prohlédli soubor u­­měleckých děl ze 14. až 16. století, připravený Národní galerií v Praze a Slovenskou národní galerií v Bratislavě. L. Štrougal v Košicích Košice (čtk) — Člen, před­sednictva ÜV KSČ a předseda vlády ČSSR L. Štrougal při­letěl včera večer na oficiální dvoudenní návštěvu na vý­chodní Slovensko. Na ltošic­­kém letišti přivítali hosta a jeho doprovod, představitelé KV KSS. KNV a další vedoucí funkcionáři kraje a města Ko­šic, se kterými se potom se­tkal na besedě. Dnes navštíví v L. Štrougal podnik Chemlon Humenném. Mezinárodní sympozium Praha (čtk) — „Boj pro­ti současné antikomunistické ideologii působící proti socia­listickým zemím“ — je téma třídenního teoretického sympo­zia. které probíhá od úterý v pražském Radiopaláci. Účastní se ho přední vědečtí a poli­tičtí pracovníci z Bulharska, Dánska, Francie, Kanady, Lu­cemburska, Maďarska. Mon­golska, NDR. NSR. Polska, Ra­kouska, SSSR a. ČSSR. PLENÁRNÍ ZASEDÁM KRAJSKÝCH VÝBORO KSC Dobrý základ pro další práci Soudruh J. Kempný v Českých Budějovicích, soudruh i. Koreák v Brně C. Budějovice, Brno (rý, č) — Včera se konalo plenární zasedání jihočeského KV KSČ, jehož programem byla tvůrčí aplikace usnesení únorového zasedání ÍTV KSČ na podmínky Jihočeského kraje. Jednání se zúčastnila delegace ÜV KSČ, ve­dená členem předsednictva a tajemníkem ŰV KSČ ing. J. Kemp­­ným. Vedoucí tajemník jihočeské­ho KV KSČ dr. J. Hejna zdů­raznil. že loňské splnění plá­novaných úkolů ve všech roz­­: dujících odvětvích hospo­dářství kraje dalo dobrý zá­klad k úspěšnému nástupu do druhého roku pětiletky. V diskusi, ve které účastni­ci na řadě příkladů ukázali na výrobní rezervy i na cesty k jejich odstranění, vystoupil i soudruh J. Kempný.. Jednání jihomoravského KV KSČ se včera zúčastnila dele­gace ÜV KSC, vedená členem jeho předsednictva a předse­dou vlády ČSR J. Kovčákem. Ve zprávě o hospodářské si­tuaci v Jihomoravském kraji uvedl mj. tajemník KV KSČ Jaroslav Hoki, že průmyslová výroba v minulém roce vzrost­la ve srovnání s rokem 1970 o 7,7 procenta. Přírůstek byl do­sažen růstem produktivity prá­ce. Přes tyto úspěchy přetrvá­vají i v hospodářství Jihomo­ravského kraje některé nega­tivní tendence. Hlavní spočívá v nízké efektivnosti výroby, ve vysoké výrobní spotřebě, v napětí v investiční výstavbě 1 ve zhoršujícím se využívání základních výrobních fondů. Šťastný člověk Životní osudy lidí jsou rozličné, takové, jaké si je vybrali. Někdo přidává cihlu k cihle, panel k pa­nelu. kolejnici ke kolejnici a jednoho dne stojí na tom místě dům. nádraží, pod­zemní dráha. Za deset, za dvacet let tu budou stát stále. Svědkové lidské prá­ce. důmyslu a elánu. A je­jich tvůrci budou chodit kolem nich a říkat: To jsem stavěl také já... Sli isme spolu silnicí od. ná­rodního .výboru, ke, škole. , —. Tak tenhle dům isme chtěli původně zbourat, ale opravili jsme ho. aby nám, tu zbyl alespoň, kousek .původní architektury, podívejte se na vrata, .to ie pane prácička. No. a tady ie zdravotní střédisko. doktor odchází do důchodu a mladého hledáme. Byt máme. a stejně se sem žádnému ne­chce. Mladí učitelé tady bydlí taky. zrovna tady — ukázal na honosné zdi bývalého pan-' ství. Učitelé ... povzdechl! Je­den. abych bvl přesný, druhý dojíždí a jinak samé ženy. — Otevřel vrata školy a naše kroky narušily, odpolední ticho rozlehlé budovy. —. Něco vám ukážu a vy­tahuje z regálu tlustou knihu. Kronika obce a školy. Obracím .list oo'listu úhled­ného písma. Obec Stoky na Havlrčkobrodsku vznikla po-1 čátkem 14. století a dlouhá lé­ta se tu střídaly: německé šlechtické^hódy, poslední' Hb­henzollerni. : V celé historii obce se odehrávaly národnost­ní boje mezi českými a ně­meckými obyvateli. Co všech­no se asi skrývá ve větě: ..Po odsunu Němců po II. světové válce byla celá obec počeštěna a po 1. 7. 1947 začalo opět i české vyučování.“ ‘ .Ředitel devítiletky Jaroslav Duben jako bv mi četl myš­lenky. Ne. tady to nebylo jedno­duché. vypráví, stejné jako v pohraničí. Ti. kteří po pěta­­čtyřicátém odešli, za sebou ne­chali prázdné, polorozbořené a vydrancované baráky. Deset rodin zůstalo! A začalo do­­sídlování. Ne všichni chtěli dělat, kalkulovalo se. mnbtiv si řekl — dostal ,i«em barák — mám, na něm' dělat? Nese­berou mi ho. kolik za něj bu­dou chtít. — Zavřel kroniku, kterou už po léta píše. každou novou věc. nového občánka, sebemenší úspěch téhle vesnice. Nechtěla jsem. aby mi vyprávěl .o obci přála .jsem si slyšet povídání o dětech, o ieho životě, o kan tořině. Ale ie to člověk, kte­rý neodučí své hodiny, nevy­řídí nutnou práci ředitele, ne zamkne a nejde domů. Nežije jen mezi zdmi školních tříd — Já mám děti strašně rád — obrací konečně list vyprá vění. Přicházejí do školy-po­prvé možná s trochou strach bezbranné, co vědí o životě Na nás. na kantorech, záleží co z nich uděláme. Jaký bu­de jéjich další žívbt. jak ovliv­níme jejich názory. Mnohé vi­dí ve svém učiteli vzor. snaží se odkoukat jeho chování, ná­vyky, mnohdy, zvlášť děvčata, i oblékání. Odučím hodinu dě­jepisu. všechno je v pořádku. Ale já to děcko učím vlastně pořád setkám se s ním u obě­da. pak jej potkám ve vsi. Dítě je nesmírně kritické, nic mu neujde... odmlčel se a pak dodal s veškerou upřím­ností — někdv ie to strašně složité, ale neumím si život bez nich představit. — Mohl by odejít do města, odmítá. Narodil se na vesni­ci. pohltila ho celého a má ji rád tak jako děti. které k ní patří. Bez cíle prochodí hodi­ny okolními lesy. podle staro­usedlíků nejkrásňélšimi v re­publice. a přemýšlí. Tenkrát, když začínal učit. to bylo tro­chu iinak. Premiéru za kate­drou úspěšně složil v Pohle­du. těsně u Havlíčkova Bro­du. Po vojně dostal umístěnku do Cibotína — největšího „za­­""dákova“ v celém kraii. iak říká dnes. žádný tam nechtěl, on též né. Učil v jednotřídce, strašná práce nakonec si zvykl a dal by za ty děti ru­ku do ohně. — Ne. do ohně. směje se. ale do vody určitě. Bylo to' takhle z jara. v Cibotíně se mohlo cvičit len venku, kdepak tě­locvična. Skákali isme přes potok, zkraje" byl ještě zamrzlý a uprostřed už tekl pramínek. Mezi žáky byla jedna chou­lostivá dívenka, doma o ni pe­čovali až přespříliš, nezdravě ji navlékali. Nikdv nechtěla cvičit, rodiče ií pohyb zakazo­vali. abv se nenastydla. A já si tenkrát postavil hlavu, cvičit budeš — řekl isem a a hop přes potok. Mohi isem če­kat.-že do potoka spadne. Ta­ké jo. Vvtáhl jsem ji rychlostí blesku a honem do první cha­lupy. Voda ií nestačila ani pro­močit. měla jen navlhlý kabát. Nemocná nebvla. Co já ten­krát zaži! strachu, to si žád­ný neumí představit, už isem se viděl, iak si balím kufr. Učitelský mládeneček — po­vzdechl. Dneska ti mladí kan­toři jen z vesnice utíkají, řekl se smutkem v očích. Ví o každém dítěti ve Sto­kách všechno, ví. kdy se jeho máma vrací z kravína, ví. kdy ořiiíždí táta z řabrikv. jak se ;menuie iejich pes. kolik mají králíků — obec není tak veli­ká. Děti z vesnice isou prý lořímnělší než městské, hod­­pěiší a klidnější, dovedou si ”ěcí více vážit. Jen on noznal. "o pro ně znamená vvlet do Brodu nebo Jihlavv. včelín za "kalou, kam za nimi chodívá mladý lesník. Toho si pro ně sehnal a lepšího znalce pří­rody; by si přát nemohl. Ro­­(Pokračování na str. 2.) J. D líben, ředitel štopke školy « poslanec MNV Blahopřejné telegramy našich a polských představitelů K výročí bratrské spolupráce Pra h a (čtk) — U příležitosti 5. výročí podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi CSSR a Pol­skou lidovou republikou si čs. a polští představitelé zaslali blahopřání. V telegramu, který odeslali generální. tajemník ŰV KSČ G. Husák, president L. Svobo­da a předseda vlády ČSSR. L. Štrougal prvnímu tajemníku ÜV PSDS E. Gierkovi, předse­dovi státní rady PLR J. Cv­­ramkievviczovi a. předsedovi ra­dy ministrů PLR P. Jarosze­­wiezovi se zdůrazňuje, že Smlouva uzavřená. před pěti lety, jakož i první spojenecká smlouva mezi Českosloven­skem a Polskem, uzavřená 10. března 1947 — tedy před 25 lety — rozhodující měrou přispěly k všestrannému úspěšnému rozvoji našich vzá­a jemných vztahů a bratrské spolupráce na zásadách mar­­xismu-leniinismu a proletář.ské­­ho internacionalismu. Nová spojenecká smlouva je též. dů­ležitým činitelem míru v Ev­ropě i naším společným . vkla­dem k upevňování jednoty a síly socialistického společenství národů. Je naším upřímným přáním, aby se vzájemné vzta­hy , nadále ■ široce rozvíjely, upevňovaly a prohlubovaly. Ý pozdravech, které polští představitelé zaslali našim představitelům, se rovněž při­pomíná. že smlouva, podepsa­­ná ve Varšavě 1. března 1967 vyjadřuje společnou vůli na­šich národů neustále prohlu­bovat všestrannou vzájemnou spolupráci a posilovat bratr­ství'a přátelství v zájmu ná­rodů našich zemí i bezpečnosti a míru v Evropě. V závěru te­legram polských _ představitelů vyjadřuje přesvědčení, že spo­lečnou cestou socialistického budování a rozvíjení všestran­ných svazků jak dvoustran­ných. tak mnohostranných se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi, budu­jeme trvalé základy hospodář­ského a kulturního .rozvoje, síly a blahobytu všech našich zemí. upevňujeme mír a socia­lismus. V březnu bude v Opavě otevřena cclonai odm výstava foto­grafii se zemědělskou tematikou. Uveřejňujeme jeden ze sním­ků, který na výstavě uvidíte. Jeho autor Petr Kudlička z Hrad­ce Králové ho nazval „Nerovný boj“. Rumunští hosté na Slovensku Návštěva v JZD Most na ostrově nedaleko Bratislavy Bratislava — Delegace Velkého národního shromáž­dění Rumunské socialistické republiky, vedená členem vý­konného výboru ústředního vý­boru Rumunské komunistické strany, předsedou parlamentu Š. Voitecem. přiletěla včera z Prahy do Bratislavy. Dele­gaci doprovází první místo­předseda FS ing. J. Marko. První cesta rumunských hostů vedla na bratislavský hrad. kde je přijal člen před­sednictva ŰV KSS. předseda SNR O. Klokoč. Předseda SNR v projevu připomenul přátelství' národů ČSSR a Rumunska a v této souvislosti poukázal na účast rumunských vojsk po boku Sovětské • armády při osvobo­zování-Československa. O hro-­­by rumunských hrdinů zejmé­na v Piešťanech. Lučenci a ve. Zvolenu se občané s láskou starají. V odpovědi š. Voitec při­pomněl vzájemné vztahy přá­telství a spolupráce a hovořil o úspěších rumunského Lidu při socialistické výstavbě. Odpoledne zavítala rumun­ská delegace mezi zemědělce JZD Most na ostrově nedaleko Bratislavy. Na jednom z nej­lepších JZD v okrese přivítal vzácné hosty předseda druž­stva J. Seleoký. Seznámil je s výsledky práce družstva, které se může pochlubit komplexní mechanizací prací v rostlinné í živočišné výrobě. | . Rumunští hosté se uznáním vyslovili o: úrovni hospodaření a popřáli družstevníkům mno­ho úspěchů. Přednost na křižovatce Hluboce humanistické cíle, které vytyčil XIV. sjezd naší ko­munistické strany a s nimiž jsme se loni seznamovali, posílily v každém z nás pocity pevné ži­votni jistoty a příznivé perspekti­vy. Vždyť kdo by nebyl rád, že sjezd za jeden z rozhodujících úkolů celé strany a společnosti v příštím obdobi určil právě stále plnější uspokojování hmotných o kulturních potřeb obyvatelstva, rozvoj neplacených služeb, roz­květ vědy, kultury a vzdělanosti, trvalé zlepšování životního a pra­covního prostředí, rozvíjení socia­listického způsobů života. Všechny tyto cíle jsou plně reálné a je jen na nás, aby se staly živou skutečnosti. Potřebné předpoklady a zdroje k jejich realizaci si však musíme vytvořit v materiální výrobě, v růstu pro­duktivity práce, hospodárnosti a efektivnosti v celém národním hospodářství. Proto je pochopi­telné, že XIV. sjezd a ve velmi konkrétní podobě zejména ne­dávné únorové zasedání ÚV KSC položily velký důraz také na tyto otázky, zvláště na zvyšováni úrovně řidiči práce, správné vztahy podniků k potřebám a zájmům celé společnosti, na sla­děnost vztahů mezi podniky na­vzájem. Chceme-li totiž lépe a radost-něji žit, musíme také lépe pra covat a efektivněji vyrábět, platí životem prověřená zkušenost A to nejen pro každého jednot livce, ale i pro každý podnik, vý rabně hospodářskou jednotku Většině pracujících i podniků je to jasné, a proto také je celkový rozvoj naši společnosti i životní úrovně lidu vysoce pozitivní. Což ovšem na druhé straně nezname­ná, že už je u nás vše v pořádku a že nemáme žádné rezervy, je­jichž využitím by se i dobrá prá­­(Pokračování na str. 2.) Vědecká spolupráce Praha (čtk) — Předseda ČSAV akademik J. Kožešník přijal včera šestičlennou so­větskou delegaci v čele s ná­městkem ministra zemědělství SSSR G. G. Petrovem, a v níž byl také zástupce Všesvazové akademie zemědělských věd V. I. Lenina akademik A. A. Poljakov. Projednali otázky další vědecké spolupráce ČSAV. s ministerstvem zemědělství SSSR a Vš.esvazovou akade­mii zemědělských věd V. I. Le­nina na letošní rok. Bohatá diskuse před sjezdem JZD Bratislava (čtk) — Ústřední sjezdová komise pro přípravu VIII. celostátního sjezdu JZD na svém včerejším zasedání v Bratislavě za pří­tomnosti ministra zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeři a ministra zemědělství a vý­živy SSR ing. J. Janovice pro­jednala návrh programu sjez­du. teze referátu a zhodnotila průběh předsjezdové diskuse v krajích. Diskuse ukazuje, že sjezdové materiály přijali zemědělci vel­mi příznivě. Připomínky a ná­vrhy charakterizuje snaha při­spět ke zkvalitnění materiálů. Aktivitu zemědělců charakteri­zuje také závazkové hnutí, kte­ré se rozvíjí na počest VIII. sjezdu JZD. Hodnota závazků převyšuje 384 miliónů korun. Předsjezdová diskuse se za­tím uskutečnila ve více než 5400 JZD. Zemědělci vzneslí přes 15 tisíc připomínek a ná­mětů k projednaným materiá­lům. K svátku lidové armády NDR Praha (čtk) — V předve­čer 16. výročí vzniku Národní lidové armády NDR uspořádal včera večer vojenský a letec­ký pridelenec velvyslanectví NDR v Praze plk. Heinz Beu­tel koktejl. Ke svátku Národní lidové armády NDR přišli bla­hopřát představitelé Čs. lidové armády i Lidových milicí. Přá­telského setkání se zúčastnil také starší představitel spoje­ných ozbrojených sil států Varšavské smlouvy v ČSSR generálplukovník K. G. Roza­nov a náčelník štábu Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR generálmajor P. V. Mal­cev. • Dosud slouží Před 120 roky byla zaháje­na stavba Pilského rybníka v brdských lesích, blíže Bohutí­­na. Rybník dodával přes sto­letí vodu březohorským do­lům a úpravnám rud. V sou­časné době se jeho vody uží­vá k zásobování Příbrami. • Továrny na šelak V experimentální stanici na černomořském pobřeží Gru­zínska získali první kilogramy šelaku z aklimatizovaných ko­lonií červců (puklice pryskyři­cové) dovezených z Indie. Aklimatizace hmyzu, který na rozdíl od jiných, obvykle škod­livých puklic, poskytuje vel­mi ceněný přírodní lak, trvala deset let. Na základě získa­ných zkušeností se nyní sta­vějí velké objekty „továrny na šelak“. které budou vyhřívat místní termální prameny. • Po roce 2000 Tak se jmenuje vědecko-po­­pulární seriál italské televize. První část líčila činnost klinik budoucnosti, kde se budou pro­vádět transDlantace téměř všech lidských orgánů. Podle autorů seriálu se budou prová­dět i pokusy s transplantacemi mozku ve snaze dosáhnout maximálních koeficientů inte­ligence. • Televize ze tmy Americká firma RCA — Ra­dio Corporation of America — vyvinula televizní kameru, kte­rou mohou být pořizovány zá­běry z míst ponořených v úpl­né tmě. Obraz je desetkrát ostřejší než u dosud známých kamer pořízených pro tento účel. S přístrojem lze natáčet i za dne objekty stojící proti slunci. Je to v podstatě vylep­šený typ kamer, jichž bylo vy­užito při výpravě Apolla 15 na Měsíc k televiznímu přenosu na Zemi. . • Také statistika Jak vyplývá z oficiálních statistik', provádí se v Anglii ročně 50 tisíc operací slepého střeva. Jiní odborníci zase vy­počítali, že vyoperovaná stře­va by měla celkovou délku 2,1 km. O gruntová Zachvacuje to především že­ny jako nakažlivá nemoc, kte­rá se pravidelně opakuje na přelomu zimy a jara, ovšem ani muži vůči ní nejsou imun­ní. Jde o velký jarní úklid, generální úklid, důkladnou očistu bytu, stavení, baráčku, prostě po našem a jadrně — o gruntování. Každý to známe, každý z nás si' už při grunto­­váni své protrpěl, nejenom proto, že dostávají zabral sva­ly, páteř, vůbec celé tělo; ne­jenom proto, že v bytě to vy­padá několik dnů jako po ze­mětřesení Zdá se neuvěřitelné, kolik věcí •se od jednoho gruntování ke druhému v jedné jediné domácnosti nashromáždí, nad kolika předměty uvažujeme, zda je máme vyhodit, či dál schovávat někde v komoře. A co když se po větším časovém odstupu pustíme do úklidu pů­dy. kde si pradědeček sklado­val noviny; nyní už důkladně zažloutlé, téměř nečitelné. A co .s mírně otlučeným. kameni - novým nádobím ;.. ? Gruntov­­nice (gruntovník) v černé bez­naději, zjišťuje, že by se ze všech těch krámů mohl zaří­dit bazar, čili postaru veteš­nictví. ,i,i . Vyhodit? Nevyhodit? Nebo přece jenom vyhodit? Rada je skutečně drahá, jednoznačná odpověď neexistuje. Třeba pra­staré noviny po pradědečkovi patří zřejmě do sběru starého papíru, ale... Co když se ho­dí kronikáři v naší obci? Mož­ná, že v nich nájde právě ty informace, které k doplněni obecní kroniky už drahnou do­bu hledá. To je drobný při­klad, že i při předjarním grun­tování je lépe se zamyslet, nes všechno vyhodíme; nebo na­opak, něž zase dáme potřebné i nepotřebné do komory k dal­šímu ročnímu uložení. „Mám já čas při gruntování přemýšlet, co mám dělat s tímhle haraburdím a co zase s tim druhým?“ může se s vý­čitkou zeptat pravoverná grun­­tovnice. Ano, jistě, s časem jsou svízele právě při velkém jarním úklidu. Ovšem - dva­krát měř a jednou řež platí, možná, při gruntování víc než při jiných příležitostech. Co se *s jednou vyhodí na smetiště, do sběru starých surovin, neij třeba spálí — to je definitiv PryčProto přátelsky rad „l při gruntování si nají čas přemýšlet,' uvažovať účelnosti a zbytečnost které is námi přebýčý mácnosti."

Next