Zemědělské Noviny, srpen 1972 (XXVIII/179-205)

1972-08-01 / No. 179

Ročník XXVIII - Číslo 179 Praha, úterý 1. srpna 1972 Cena 50 hal. Plán nákupu obilí splnila na Nymbursku jednotná ze­mědělská družstva Hořátes. Kouty, Okřínek a Choťánky. Ve sklizni je nejdále JZD Ho­­řátes, které má sklizeno obi­loviny již na 83 ha z celkové plochy 432 ha. V celém okrese bylo zatím na státní plán na­koupeno 20,8 procenta z plá­novaného množství obilovin. Nejlepší osádku na kombaj­nu E-512 mají v nymburském okrese zatím na Státním stat­ku Sadsltá. J. Kovařík a P. Pccould sklidili úrodu ze 65,5 hektaru a namlátili 2843 q zrna. K nejlepšim osádkám na SK4 patří J. Cáp a V. Koneč­ný, kteří sklidili 48 ha a na­mlátili 1827 q zrna. Pietni vzpomínka Praha (čtk) — Včera to­mu bylo 30 let, kdy byla na­cisty v koncentračním táboře Ravensbritcku umučena česko­slovenská novinářka Jožka Ja­bůrková. K uctění její památ­ky se včera konala pietni vzpomínka v Biskupcově uli­ci 79 v Praze na Žižkové, kde Jožka Jabůrková žila a kde byla nacisty zatčena. O životě a boji této statečné komu­nistky promluvila její spolu­pracovnice a spoluvězeňkyně, členka Českého svazu noviná­řů B. Holečková. Položením věnců a minutou Ticha uctili přítomní památku bojovnice. Komba jnérské úspory Praha (čtk) — Strojní a traktorové stanice v Čechách a na Moravě sklidí zeměděl­cům v CSR se svými 1528 kombajny obilí nejméně 324.052 ha. Na výzvu kom­z bajnéra Bohumila Hdniga z STS Hustopeče — sklidit kom­bajnem E-512 obilí nejméně z 600 ha. nepřekročit náklady na pohonné hmoty v částce 13 Kčs na 1 ha a náklady na opravy ve výši 22 Kčs na 1 ha — odpovědělo na 150 kom­bajnérů z STS. ľa dôkazy B e j r ú t (čtk) — Z libanon­ského prístavu Tyre do Bej­­rútu připlul na devítimetrové plachetnici Kanaďan nemec­kého původu Dietrich Dombro se ženóu a dvěma syny. Za dva roky chce přes Indický a Tichý oceán přeplout do Ameriky. Nyní se prepraví z Bejrútu po souši přes Sýrii do [ jordánského přístavů Akaby, kde začne vlastní plavba. Sna­ží se dokázat, že se touto ces­tou mohli dostat do Ameriky dávno před Vikingy a Kolum­bem starověcí plavci a ob­chodníci Féničáné. ■ SKUUU 7Ub KTS 1 SKLAťKU, I po havárii prodá JZD Vyšehořo- | vice, okres Praha východ. ; ■ NÁKLADNÍ AUTO PRAGA S5T valník, vyměníme za autofekál, podle hodnoty doplatíme. [ZD | Nová Ves u Oslavan. to LENOKOMBAfN ZA CENU po­dle dohody prodá |ZD Budišov, «křes Třebíč. K SOUSTRUH, TOČNÁ DÉLKA 110 cm, v dobrém stavu prodá fZD Dobromilice, okres Prostějov. Cena podle dohody. ■ 20 VAGÖNÜ DRŮBEŽ! pode­stýlky prodá JZD Rostěnice, okr. > Vyškov Cena podle dohody. m KACHŇATA. KACHNY PEKING- £ ; SKÉ, velké bílé, ve stáří 6—28 dní v ceně' 10 až 17 Kčs nabízí k prodeji za snížené ceny JZD Hadice, okres Jihlava. Na dobír­ku zašleme jakékoliv množství do 8 dnft stáří v ceně 10 Kčs kus. ■ VO|TĚŠKOVOU MOUČKU SYP­KOU nebo granulovanou, jako protihodnotu dáme za jajovičky červenostrakaté ve váze 120 až 150 kg. z chovu KU l. nebo II. stupně od matek s užitkovostí 3500 I JZD Újezd u Brna. okres Brno venkov. B 1 MOTOR HOROVY PRO VO­ZIDLO ŽUK, i od soukromníka ihned koupí Služby města Ivan­čic, Palackého nám 9, tel. 211,1 nebo 2344 Ivančice. Užitečná opatření, která šetří minuty S jídlem až na pole Praha (zn) — Rozbíhající se žně zabírají pracovníkům v ze­mědělství téměř veškerý čas. Šetří se každá minuta, aby celý den byl využit ke sklizni. Neocenitelnou pomocí kromě dobrého zásobování potravinami a nápoji jsou jim závody veřejného stravování, společné vyvařovny nebo donáška jídla na pole. V mnoha místech republiky, jak nám píší naši zpravodajové, je již v tomto směru o kombajnéry a pracovníky v rostlinné výrobě postaráno, i když tomu tak, žel, není ještě všude. Na Olomouckú už mají spo­lečné vyvařovny tradici. Letos Jednota v tomto okrese rozší­řila stávajících deset o dalších devět provozoven, kde se vy­varuje především pro druž­stevníky. Tak například ze Štěpánova si odvážejí členové JZD z Moravské Huzové den­ně 60 obědů, žerotínští a stru­­kovšti družstevníci 300 obédů a do kantíny JZD Štěpánov přijde denně stovka obědů. Kromě toho připravuje místní provozovna Jednoty i svačiny pro brigádníky až na pole. Dovážet obědy až na pole ve speciálních nádobách se stalo dobrou tradicí také ve Věro­­vanech. Denně připravují pro kombajnéry 16 obědů, pro Bo­­lelouc 12 a pro další družstva celkem 20 obědů. Odpadají tu tedy ztráty času dojížděním do vesnice. ■ SPOLEČNÉ DO DRUŽSTEVNÍ KUCHYNĚ Ještě před zahájpnim žní uvedli v JZD Bořetice na Břeclavsku do provozu společ­nou družstevní kuchyni. V místnostech, kde bývala tří­­dírna ovoce, je nyní po adap­taci nejen pěkná kuchyně, ale i prostorná jídelna. Výhody společného stravo­vání mohou nejvíce ocenit že­ny družstevnice zvláště nyní, kdy jsou v obci dvojí žně — sklizeň Obilí a ještě meruněk. Hned zpočátku se k odběru obědů přihlásilo přes sto stráv­níků. ■ OBČERSTVENI AŽ NA PRACOVIŠTĚ Hromadné stravování na ves­nicích se stále více rozšiřuje i v Severočeském kraji. Už řadu let mají závodní kuchy­ni s velmi dobrou úrovní v JZD Labe v Českých Kopis­tech na Litoměřicku, kde se stravuje téměř celá obec a jídlo se dodává současně do místní mateřské školy. Je to velká výhoda pro ženy ze ze­linářských skupin, které ne­musí chvátat z pole a una­vené narychlo něco uvařit. Po celý rok mají v pracovní dny chutné a vydatné jídlo. Také v JZD Cs. armády v Podbradci denně vaří více než 300 obědů pro své členy i pro sousední JZD. V JZD Liběši­­ce, kde je závodní jídeiqa z bý­valého hostince rovněž již.del­ší čas, zavedli u polních sku­pin směnný provoz a dovážejí občerstvení a obědy až na po­le nebo do chmelnic. Na Stát­ním statku Zatec mají jídel­ny na všech hospodářstvích a ve sklizni chmele tu vaří též pro brigádníky. ■ DO OSAD ASPOŇ POJÍZDNÉ PRODEJNY Vedení LSD Jednota v Roud­nici nad Labem zlepšuje ale­spoň zásobování malých obcí a osad Litoměřická zvýšením počtu linek pojízdných prode­jen. K pěti linkám se základ­ním sortimentem potravinář­ského zboží přibyla další a stejný počet je pojízdných prodejen s masem a masnými výrobky. Škoda, že u někte­rých linek v posledních tý­dnech nebyl dodržóván časový harmonogram, prodejny při­jížděly se zpožděním, což na­rušovalo plynulost práce v ze­mědělských podnicích pro ča­sové ztráty žen, čekajících na příjezd prodejny. Do obcí, kde není v prodeji lahvové pivo, zajíždí pojízdná prodejna s ná­poji. Silicii! rychle a oeze ztrát je heslem letošních žni. Ridi se jim i druž­stevnici JZD Tuchoraz ve Středočeském kraji, kteří chtějí pomoci svých kombajnů a kombajnů STS Olbramovice skončit sklizeň na 1200 ha za 14 pracovních dnů. Na snímku agronom družstva Petr Švanda s kombajnérem Karlem Šímou prohlížejí zralost a kvalitu letošní úrody ječmene. (Foto ČTK - K. Janus) Cílová jízda sedmi kombajnů E-512 uzovřela jedno z mnoha kol, které v těchto dnech rozho­duji o průběhu sklizně. V patek tu ještě stál ječmen na 60 hek­tarech a v sobotu odpoledne in­formovali oba vedoucí KMB J. Drbohlav a V. Petránek ing. J. Svobodu, že je hotovo. V tom okamžiku těžké nakupené mraky nedávaly příliš mnoho naděje. Přesto se všichni rozhodli pokra­čovat dále. Na hospodářství Cho­­tutice Státního statku Kolín je sklizeň rozdělena tak, že čtyři SK-4, které mají kopírovaci zaří­zení, kosi polehlé porosty a sedm kombajnů E-512' (sešli se zde kombajnéři z STS Příbram, STS Olbramovice a Český Brod) sklízí zbytek. Ječmeny po cukrovce dá­vají až 52 q a posklizňová linka ve Vrbčanech, kde jsou připrave­ny prostory pro 110 vagónů, se rychle plní. Vedoucí hospodářství J. Svoboda je přesvědčen, že le­tošní náročný plán statek splní. (Foto J. Vlasák) Pomohou uskladnit obilí Ústí nad Labem (čtk) — Pracovníci podnikového ře­ditelství Zemědělského nákup­ního a zásobovacího podniku v Ústí nad Labem se obrátili se žádostí o pomoc při usklad­nění zrna z letošní úrody také na průmyslové závody, seve­ročeské havíře, silničáře a vo­jenské útvary. S velkým po­chopením se setkali zejména ve vojenských útvarech. Jen v Lounech, Podbořanech. Žat­­ci a Litoměřicích jim vojáci umístí 350 vagónů obilí. Uskladněni dalších 250 vagó­nů obilí zajistí STS v Mimoni na Českolipsku, Roudnici nad Labem a v Zatci. Chemické závody Ceskoslovensko-sovět­­ského přátelství v Záluží ulo­ží 100 vagónů a SHR v Rete­­nicích na Tepličku 300 vagó­nů zrna. Další obilí uscho­vají před deštěm a nepo­hodou v českokamenickém Be­­naru, vejprtském Svazarmu, Severočeských mlýnech a lo­­vrtSickém státním statku. Solidarita s J. Fondovou Karlovy Vary - Z ini­ciativy předsednictva příprav­ného výboru Svazu českých dramatických umělců bylo včera odesláno^ americké he­rečce Jane Fondové prohláše­ní solidarity, které podepsali českoslovenští i zahraniční účastníci filmového festivalu v Karlových Varech-Píše se v něm mj.: „Obdi­vujeme vaši odvahu a čest­nost, s níž jste šla za pozná­ním pravdy o zločinném cha­rakteru války proti vietnam­skému lidu a odhalila pokry­tectví vládnoucích kruhů USA. Vysoce oceňujeme citlivost, s níž jste jako oprávdový umělec pochopila, že ve Viet­namu jsou v rozporu s mezi­národním právem a základní­mi zásadami lidské etiky ma­sově vražděni drtivou váleč­nou mašinérií světové velmoci nevinní lidé.“ Hrst zkušeností z Jiviny V našich vesnicích probíhají převratné změny. Zeměděl­ské podniky tvoří kooperační obvody. Zemědělci hledají nové formy řízení a organizace práce tak, aby se přičinili o další efektivní rozvoj naší socialistické zemědělské velko­výroby. Pozadu nezůstávají ani národní výbory. Také zde poslanci a další funkcionáři přemýšlejí, jak nejlépe vytvářet větší správní celky, zejména na území sloučených JZD a co nejúčinněji skloubit spolupráci mezi národním výborem a zemědělským podnikem. Na okresních konferencích národních výborů nejeden po­slanec hovořil o zkvalitnění práce národních výborů s ob­čany i o těsné spolupráci MNV se sloučenými družstvy. v „Přišli jsme na to‘* — řekl diskusním příspěvku na okresní konferenci národních výborů předseda občanského výboru Strážiště Vratislav Štancík — „že vytváření vět­ších správních celků je nutná cesta k zlepšení práce MNV. Hovořím k těmto otázkám po sedmileté zkušenosti našeho MNV Jivina, který již od kon­­■ ce roku 1964 pracuje ve slou­čeném celku osad Mukařov, Borovice. Vicmanov, Neveklo­­vice, Strážiště, Kozmice a Pod­­hora, s počtem více než tisíc obyvatel a v silničním rozsa­hu 31 km. Začátky nebyly ovšem snad­né. Začali jsme jako první obec v okrese, nebyly zkuše­nosti a nebylo vlastně ani kde , se poučit. Celá nově vzniklá koncepce řízení tohoto velké­ho správního celku se pomalu rodila jen z vlastního pozná­ní. Nevyvarovali jsme se po­chopitelně ani chyb. Z POZNATKU SE ČLOVĚK UCI První forma řízení byla za­ložena prakticky na starém základě, kdy převládal i v na­šem MNV názor, že vedoucí funkcionáři musí — jak se ří­ká — úřadovat v každé býva­lé obci. A tak jsme jezdili. Dopoledne jsme vyřídili nej­nutnější administrativu, ve střediskové obci Jivině a kaž­dé odpoledne jsme dodržovali úřední hodiny vždy v jedné osadě. Po necelém roce se nám ta­to forma řízení ukázala jako neúnosná a nevyhovující. Za tři i čtyři odpoledne nepřišel do úřadovny třeba ani jeden občan, zatímco ve střediskové obci čekalo mnoho agendy na zpracování a vyřízení. Rada MNV próto vypraco­vala nový koncept řízení, za­ložený na principu řízení městských národních výborů. Tedy zřídila občanské výbory, jako pomocné, orgány MNV.“ SPRÁVNÁ CESTA Ukázalo se, že to bylo správné. Posuďte sami: V sou­časné době pracuje při MNV pět občanských výborů s po­čtem 49 členů, což je již do­cela slušný aktiv národního výboru. Aby byly operativně a bez prodlení přenášeny pod­něty a návrhy občanů do MNV a naopak opět mezi občany, jsou předsedy občanských vý­borů členové rady MNVi Změnila se celá fonna spo­jení národního výboru s obča­ny v jednotlivých osadách. Dnes také už nejezdí do osad jeden : nebo ' dva funkcionáři národního výboru na úřední hodiny, ale přímo v jednotli­vých osadách se konají vý­jezdní zasedání rad a plén MNV, na kterých se problémy a požadavky občanů té které osady řeší najednou komplex­ně — jak se říká — např. o výstavbě a zvelebení osady, o životním prostředí, o finanč­ním zajištění jednotlivých akcí, projednávají se sociální a kulturní záležitosti, problé­my škol, stav komunikací, ta­ké spolupráce s JZD apod. Občanské výbory si samy na místě řídí brigádnické práce, organizují uzavírání závazků mezi občany na stavební údržbové práce, dávají návrhy a na úpravy pracovní doby v obchodech. Ke své práci vy­užívají co nejvíce pomoci jednotlivých aktivů Národní fronty. Pro poslance a hlavně pro členy rady MNV je to nároč­ná práce — zejména po stránce organizační. V tak vel­kém celku už totiž nemůže: obstát jen snaha uvolněného funkcionáře, případně jen ně­kolika členů rady MNV, jako tomu bývalo kdysi. Vždyť jen v obvodu působnosti MNV Ji­­vína pracují členové 22 spo­lečenských organizací, z nichž některé v rámci celé obce. Ale někteří, jako třeba požárníci, členové ČSČK a SSM pracují nadále samostatně v jednotli­vých osadách a zatím se ne­počítá s jejich sloučením, pro­tože by mohlo dojít ke snížení počtu členů a v důsledku po­měrně velkých vzdáleností a nedostatku shromaždovacích prostorů ve střediskové obci by .jistě poklesla i aktivita jednotlivých členů organizací. PRACE S LIDMI SE VYPLAČ! Není třeba zdůrazňovat, že každá větší obec má své větší i menší problémy. Jiné to ne­ní ani v Jivině. V obvodě pů­sobnosti , zdejšího MNV jsou např. čtyři ZDŠ, tři prodejny potravin, pět pohostinských provozoven, přes sedmnáct ki­lometrů komunikací, 115 těles veřejného osvětlení, 18 budov ve správě MNV apod. To vše­chno vyžaduje nejen náročnou práci na organizaci, ale i na finanční zajištění, administra­tivní zpracování soupisů, hlá­šení a jiných podkladů, nehle­dě na spojení s jednotlivými částmi obce, které již sedm let zajišťují, funkcionáři vlastními dopravními prostředky. Ukázalo se, že dobře orga­nizovaná práce MNV s akti­vem, se všemi společnými or­ganizacemi ve sloučené obci, je jediným -řešením. Svědčí o tom i úspěchy dosažené v uplynulém období. Například v plnění závazku na počest 50. výročí založení KSČ byl MNV Jivina vyhodnocen na třetím místě v okrese Mladá Boleslav. Jan BUCHÄCEK Ke cti Vrchlabským Vrchlabský zámek, kde sídlí Městský národní výbor i ře­ditelství Krkonošského ná­rodního parku, byl založen ro­ku 1545 a patřil kdysi Černí­nům. Poslední majitelé zámek prodali těsně před válkou Němcům za 2 mil., a- ti si zde později zřídili „pracovní úřad‘v odkud vysílali české chlapce a ženy na práci do Německa. Po původních majitelích zů­stala v horní místnosti vzác­ná kachlová kamna, umělecká práce s biblickými motivy, bo­haté štuky na stropě i míst­nosti s krbem a dřevěným stropem. Ve vstupní hale zámku jsou obrazy posledních úlovků medvědů, které se staly tro­fejí zámeckých pánů. V září roku 1655, v srpnu 1693, červnu 1701 a roku 1726 za­v zněly lovecké fanfárý nad mohutnými těly lesních pánů krkonošských lesů. V hale zámku na stupínku stojí připraveno piano. Každý měsíc tu pořádá . Lidová škola umění své koncerty. Nejen pro dobrou akustiku, ale ,1 pro důstojné prostředí se tu scházejí malí i velcí milovní­ci hudby. Vrchlabský zámek objímá kolem dokola park s alpskými skalkami, kde rostou všechny horské druhy rostlin i význač­ná krkonošská květena. Je tu vřesoviště a anglický trávník. Skupiny jehličnatých i listna­tých dřevin. Azalky, rododendrony a me­zi tím vším se v souladu zrcadlí vodní plochy, aby od­rážely majestát zámku na švé hladině, i pestré květy, které doprovází kroky turistů vrchlabských občanů na upra­i vených cestách zámeckého parku. Slouží ke cti soudru­hům z národního výboru, že zámek a park jsou udržovány s příkladnou péčí. Měst-NV tu sídlí už 11 let a před tím i ONV, který ve Vrchlabí vládl patnáct let předtím. Dagmar ŠTĚTINOVÁ Krásné alpinum obklopuje vrchlabský zámek VE ZNAMENÍ jednoty a plné shody názorů Setkání na Krymu Moskva (čtk) — Včera se setkali na Krymu vedoucí představitelé komunistických a dělnických stran socialistic­kých zemí. kteří jsou v So­větském svazu na krátkodobé dovolené. Setkání se zúčastni­li soudruzi Todor Živkov. Gus­tav Husák, János Kádár. Jumdžágin Cedenbal, Erich Honecker, Edward Gierek, Nicolae Ceaušescu. Leonid Brežněv a Nikolaj Podgomyj. V plodném rozhovoru si účastnici setkání vyměnili ná-Praha (čtk) — Představi­telé University Karlovy v Pra­ze. která připravuje na listo­pad setkání reprezentantů ev­ropských universit a vysokých škol s cílem vytvořit atmosfé­ru porozumění a důvěry a podpořit současné hnutí za evropskou bezpečnost a spo­lupráci, seznámili zpravodaje ČTK s programovaným obsa­hem jednám, orientovaného čtyřmi směry. První tematický okruh otá­zek tvoří úloha a postavení vysokých učilišť ve společnosti. Zde bude předmětem diskuse, jaký podíl odpovědnosti mají tato učiliště za současný, ale zejména budoucí stav společ­nosti, jak budou ovlivňovat mírový vývoj a tvořivou spo­lupráci mezi národy. Dalším rámcovým tématem zory na průběh výstavby so­cialismu a komunismu a na další rozvoj všestranné spolu­práce socialistických států. Projednali rovněž aktuální mezinárodní otázky. Setkání vedoucích předsta­vitelů komunistických a děl­nických stran se vyznačovalo plným vzájemným porozumě­ním a jednotou názorů ve všech projednávaných otáz­kách a proběhlo v srdečném a přátelském ovzduší. je problematika výchovy a výuky mladé generace. Účast­níci posoudí orientaci mládeže a budou hledat cesty, jak zvý­šit její zájem o kulturní a společenské hodnoty, o vědec­kou pravdu, vzdělání a po­krok. Jako třetí tematický okruh je na programu setkání příspěvek vysokých učilišť k ozdravění životního prostředí, chápaného široce nejen jako souhrn materiálních statků obiütííiiiújícxch člověka, ale ja­ko souhrn biofyzikálních a chemických faktorů biologic­kých podstat života, soubor pracovních podmínek, mezi­lidských vztahů i sociálních jistot od raného věku do za­bezpečeného stáří. Čtvrtým tématem jednání je pomoc rozvojovým zemím a jejich mladé generaci. Iniciativa University Karlovy Mezi kapkami Jsme právem hrdi na krásu na­ši země. Tvrdíme, že je také pro­to tak krásná, že je členitá, že se v ni jakoby podle přesných propočtů i lidského přáni střída­jí nížiny s podhpřím i horami. Téměř v každém okrese jsou roz­dílné přírodní i klimatické pod­mínky. Katastry většiny obci, ze­mědělských družstev a státních statků máji půdy lehké, černo­zem i podzol. Každé pole a stra­na katastrů jsou takřka jiné. Tato členitost také určuje běh žni. Dává nejlepši možnost podři­zovat celkovou organizaci a ří­zeni sklizně podmínkám zralosti obili a počasí v jednotlivých ob­lastech i katastrech. V kapitalis­tickém zřízeni při ztížených skliz­­ňových podmínkách byli rolníci odkázáni sami na sebe. Čím menši a finančně slabší byl rol­ník, tím větší byla jeho osamě­lost. Především na něj nejtíživěji dopadaly šTody způsobené pří­rodními živly, nepohodou i bez­mocností. Mezi našimi družstevní­ky a pracovníky státních statků jsou ještě mnozi, kteří mohou o tom podat ze svého vlastního ži­vota věrohodnost. Naše družstva a statky hospo­daří v socialistických podmín­kách. Družstevnici a pracovníci státních statků sklízejí nyní obili z velkých lánů. Maji k tomu mo­derní techniku a v každém pod­niku jsou již zkušeni organizáto­ři socialistické zemědělské velko­výroby. To jsou lidé s politickým i odborným vzdělánim, s fortelem jaký má rolník v málokteré zemi a také - a to je nejeennějši - hospodařící s vědomím odpověd­nosti vůči celé společnosti a stá­tu. Nynější počasí tuto organizá­torskou schopnost našich země­dělců doplna prověřuje a jak ukazuje počasí, dá každému or­ganizátoru žní pořádně zabrat. Včera jsme přinesli zprávu o mi­mořádném zasedání krajské sklizňové komise v Jihomorav­ském kraji. Komise rozhodla o operativním přesunu u nich v okresu i mezi okresy. Do široka se rozvíjí iniciativa kombajnérů, POČASÍ DNES: Oblačno, na Moravě zpočátku polojasno, během dne přibývání oblačnosti od zápa­du s přeháňkami, ojediněle i bouřkami. Noční teploty 9 až 13 st„ odpolední 21—23 st., slabý až mírný jihozápadní vítr. rodí se nové nápady, jak práci zorganizovat a jak sklízet i ve ztížených podmínkách. Také v některých dalších krajích a v čel­ných okresech se v těchto dnech scházejí organizátoři žní s před­ními kombajnéry, pracovníky ná­kupní organizace a také patro­­nátních závodů. Spolu se zástup­ci národních výborů a Národní fronty jednají o tom, jak dál sklí­zet, a to i navzdory počasí. V období předsjezdové diskuse se v okresech doširoka diskuto­valo o kooperaci mezi zeměděl­skými podniky v jednotlivých ob­vodech. Tyto obvody povětšině zahrnuji zemědělské podniky s rozdílnými výrobními podmínka­mi. Tady může kooperace doslova kvést. Už tehdy ale rozumné hla­sy připomínaly, že rozhodující pro současnou zemědělskou výrobu a plněni úkolů pětiletky je spolu­práce v rostlinné výrobě, která je základni výrobou celého odvětvi (Pokračování na sír. 2.) jak bude v srpnu? Praha (čtk) — Měsíc srpen bude teplotně slabě nadnor­mální, srážkově podnormální. Od 1. do 10. srpna má být oblačno, místy přeháňky nebo bouřky, odpolední teploty 20 až 23 °C, později polojasnoj teploty 24 až 27 °C. Ve druhé dekádě se očeká­vá proměnlivá oblačnost, mís­ty s bouřkami, ranní teploty 10 až 14 °C, odpolední 24 až 27 °C. Od 21. do 31. srpna má být oblačno, postupně polojasno, místy s bouřkami a přeháň­kami, ranní teploty 10 až 12 °C, později 14 až 16 °Č, od­polední postupně vystoupí až na 23 °C. Ke konci měsíce velká oblačnost a ochlazení. Přátelská návštěva Praha (čtk) — Delegace hlavní politické správy So­větské armády a vojenského námořnictva, kterou vede ge­nerálmajor S. K. Iljim, přijela na přátelskou návštěvu do Prahy. Hosty přijal první ná­městek ministra národní obra­ny a náčelník generálního štábu ČSLA, generálporučík inž. K. Rusov. Přijetí se dále zúčastnili vedoucí oddělení ŰV KSČ M. Kudzej a představite­lé hlavního velení spojených, ozbrojených sil států Varšav­ské smlouvy v ČSSR. Telegram novinářů Kurtu Waldheimovi Praha (čtk) — V telegramu adresovaném generálnímu ta­jemníkovi OSN dr„ Kurtu Waldheimovi vyslovil včera sekretariát Mezinárodní orga­nizace novinářů v Praze pod­poru MON politice OSN smě­řující k míru, bezpečnosti a spolupráci mezi národy. Jménem demokratických no­vinářů celého světa MON pro­testuje proti útokům reakčních sdělovacích prostředků na ge­nerálního tajemníka OSN, je­hož prohlášení k bombardová­ní hrází ve VDR americkým letectvem si vzaly za záminku ke štvavé kampani proti jeho osobě. Rozsudek nad únosci Praha (zn) — K sedmi le­tům vězení odsoudil včera po­dle agentury Reuter západo­­německý soud dva českoslo­venské únosce — Karla Dole­žala, a Antonína Lercha. Proces s oběma zločinci, kteří přinutili 18. dubna letošního roku přistát československé letadlo v Norimberku, při­čemž těžce postřelili pilota, byl zahájen již 14. července. Přestože čs. vláda požádala o vydání obou pirátů, byl na­konec rozsudek vynesen v Norimberku. Průtahy s jeho vyřčením a již tradiční „politické zdůvod­ňování“ trestného činu během procesu ukázaly pravou pří­činu toho, proč pachatelé ne­byli vydáni soudu naší země. O tvárných dušičkách O některých národech tvrdí, že nade všechno na svě­se tě miluji děti. Říká se to na­příklad o Rusech, o Američa­nech, o mnoha afrických ná­rodech. Někdo se může roz­zlobit a říci: „Co je to za ne­smysl? Copak třeba my, Češi, nemilujeme děti? Nebo je vů­bec možné, aby v některé ze­mi nebyly děti tím nejcenněj­ším pokladem?“ Podle čeho se vlastně po­zná, zda v některé zemi milu­jí děti více, v některé méně? Odborníci uvádějí jako jedno z mnoha měřítek výši popula­ce, jednodušeji — kolik dětí připadá na jednu rodinu. Má jedináčka? Dvě dětí? Tři? Ještě víc? To je také jedno z měřítek. Jiné je například, jak si děti žijí. Mají vždy co jíst? Jsou dobře oblečené? Ma­jí hračky? Je ještě další mě­řítko. Kolik času věnují do­spělí dětem! Hrají si s nimi? Vyprávějí jim pohádky, pří­běhy? Dokáží jim srozumitel­ně Vysvětlit, proč se něco smí dělat a něco zase nesmí? Po­mazlí se s nimi, nejenom s mi­miny? Mají dost trpělivosti vysvětlovat dětem. něco deset­krát, dvacetkrát? Neokřikují děti při jejich věčném „proč?“. Nedávno jsme se s přítelem bavili o dětech. On jich má s manželkou — pět — a hovořil o nich s nadšením, se zápa­lem, s láskou, jako o svých „tvárných dušičkách". Říkal mi vlastně samé staré a zná­mé pravdy, třeba, že s ženou zásadně nikdy děti nerozmaz­­lují, že jim nedávají všechno, na co si děcka vzpomenou, ale zato že si vždy na děti najdou čas, i kdyby v televizi bylo sebelákavějši fotbalové utkání (on je zuřivý fotbalový fan-, da), nebo přenos opery (jeho žena zbožňuje operní umění). Až na jedno, známe všechny ty „tvárné dušičky“. Nejsou to ani zázračná děcka, ani růžo­voučcí andílci, kteří se nepe­rou, nehádají, nezlobí. Jsou to — jak se někdy říká — docela normální děti. A přece jsou trošičku jiné. Vysvětlit, v čem, je dost obtížné, ale nějak se na nich na první pohled po­zná, že jsou obklopeny stálou láskou a pozorností svých ro­dičů, že ti malí milují své ro­diče ne proto, že děti mají mi­lovat své rodiče, ale že jsou to jejich nejlepši přátelé, rád­ci. učitelé, druzi při hrách i přísní a nároční pomocníci při učení... Už jste si dnes našli chvil­ku času pohovořit si se svým potomkem? Namalovat :rnu ro­zesmáté sluníčko? Naučit ho novou říkanku? (lupa)

Next