Zemědělské Noviny, leden 1973 (XXIX/1-26)

1973-01-02 / No. 1

Ročník XXIX - Číslo 1 Z REDAKČNÍ POŠTY Buďme hrdi na lakové přátele Velmi pozorně jsem vyslechl projev soudruha Leonida Brež­­něva a bylo mi přitom dobře. Jak za pouhého půlstoletí existence SSSR změnila tato kdysi zaostalá země k nepo­znání svou tvář. Jaké proni­kavé změny nastaly, že se ani věřit nechce. Obrovský tech­nický, hospodářský a kulturní rozvoj ukazuje, že dnes so­větský průmysl vyrábí za pou­hý jediný měsíc tolik průmys­lových výrobků, kolik jich vy­robil za celý rok 1940. Buďme hrdi na takové přátele! Z mezinárodměpolitické části projevu soudruha Brežněva mě upoutala ona část, v níž poukazuje na nesmyslnost vá­lek, odhaluje jejich příčiny a ohniska a volá po klidu a míru pro všechny národy svě­ta. Celým jeho projevem se vine jako červená nit úsilí o trvalý mír mezi národy, o klidný život pracujících bez vykořisťování člověka člově­kem. A to je to hlavní, co po­třebují všichni lidé této Země bez rozdílu barvy pleti a ná­rodnosti. J. TOMES, Fraha-Ruzyň Hony skončily Olomouc (čtk) — Na Hané skončily lovy polní zvěře. Vý­sledky odstřelu jsou v porov­nání s minulými lety nižší v průměru o 35 procent. Sta­vy — zejména bažantů — však prakticky nepoklesly, protože členové mysliveckých jednot se v letních měsících posta­rali o umělý odchov 25 tisíc bažantů. V olomouckém okre­se zůstalo letos „v ohni“ 13 ti­síc bažantů a 8 tisíc zajíců. Pracovníci Lesního závodu v Olomouci uspořádali několik honů pro zaměstnance sta­vebních závodů a přivítali také desítky zahraničních lovců. Otužilci Vodňany (čtk) — Kou­pelí v řece Blanici se rozlou­čili se starým rokem ve Vod­­ňanech otužilci z tohoto měs­ta, Písku a Strakonic. Vod­­ňanští rybáři jim v zamrzlé řece prosekali dvacetimetrový bazén, takže nejdelší trať měla osm obrátek. Sportovní­mu výkonu za sedmistupňo­vého mrazu přihlíželo přes dvanáct set diváků. Brutalito diktátora Managua (čtk) — V Ni­­caragujském hlavním městě 1ěžoe postiženém nedávným zemětřesením panuje dezorga­nizace v zásobování obyvatel­stva potravinami. Distribuce potravin je pomalá a příděly nedostatečné. Vládní vojáci postupují brutálně vůči posti­ženým obětem. Za této situace vystupuje výrazně nelidskost postupu fašistického diktátora Nicaraguy Somozy. Somoza dal příkaz střílet do obyvatel Ma­naguy, kteří se zdržovali v troskách. První obětí tohoto krutého rozkazu se stalo čtyř­leté dítě. Panamské listy Ma­­tutino, Panama-America a pa­namský rozhlas odsuzují ne­lidské počínání diktátora So­mozy. deník ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, úterý 2. ledna 1973 Cena 50 hal. Novoroční dárek N á r a m e č (čtk) — Nový kulturní dům otevřeli v Ná­­ramčí na Třebíčsfcu. Má hod­notu kolem miliónu korun a na jeho vybudování se podí­lely organizace Národní fronty a stavební skupina JZD. Ob­čané odpracovali na brigádách 2000 hodin. V obci se 400 oby­vateli bude nový kulturní dům sloužit i dětem jako tělocvična. Novoroční projev presidenta republiky L. Svobody Naše cíle jsou náročné Poděkování a uznání za dobře vykonanou práci Praha (čtk) — V prvni lednový den letošního roku pronesl president CSSR armádní generál L. Svoboda tradiční novoroční projev, který vysílala Čs. televize a Cs. rozhlas. Projev přinášíme v plném znění. Drazí spoluobčané, upřímně vás zdravím v první den roku 1973. Ohlédneme-li se na minulý rok, který právě uplynul, mů­žeme jej hodnotit kladně. Byl to úspěšný rok. Svědčí o tom dobré výsledky v průmyslu, v zemědělství, ve stavebnictví i v dopravě. Také naši zdravot­níci, učitelé, pracovníci vědy, kultury, státní správy a slu­žeb vykonali mnoho užitečné práce. Vám všem — dělníkům, rolníkům i příslušníkům inte­ligence, kteří jste se zasloužili o dobré plnění úkolů loňského roku, chtěl bych vyjádřit po­děkování a uznání. Uplynulý rok byl ve zna­mení dalšího pokroku nejen při vytváření materiálních hodnot, ale i v myšleni našich pracujících, v jejich vztahu k socialismu, k politice Ko­munistické strany Českoslo­venska. V této souvislosti bych chtěl zvlášť ocenit rostoucí politickou a společenskou an­gažovanost naší mládeže. Příznivých výsledků jsme dosáhli především díky tomu, že naši občané plně pochopili a aktivně uskutečňují program XIV. sjezdu Komunistické stra­ny Československa. Tjspěchů jsme dosáhli dále tím, že jsme se opírali o všestrannou spolu­práci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými ze­měmi. To se příznivě promítlo jak v upevnění mezinárodní­ho postavení naší republiky, tak v dalším rozvoji naší eko­nomiky, vědy, techniky i kul­tury. V uplynulém roce jsme se u příležitosti slavných výročí Sovětského svazu spolu s na­z šimi přáteli upřímně radovali jejich úspěchů. Zároveň jsme si znovu plně uvědomili životadárnou sílu našeho přá­telství a spolupráce. Naši ob­čané vyjádřili své city nejen důstojnými oslavami, ale ze­jména širokým rozvojem pra­covní iniciativy. Dosažené výsledky v našem hospodářském a politickém životě hodnotíme střízlivě. Ví­me, že vedle nesporných úspě­chů máme na různých úsecích i řadu nedostatků. Je třeba. klást stále větší důraz na kva­litu práce, na její účelnou organizaci, odhalovat skryté rezervy a více využívat výhod mezinárodní dělby práce v rámci Rady vzájemné hospo­dářské pomoci. V celém na­šem životě musíme prosazovat ovzduší zdravé kritičnosti a náročnosti, posilovat vědomí společenské odpovědnosti, ak­tivně vystupovat proti neteč­nosti a nepořádkům. Nad tím vším se zamýšlíme i dnes, při vstupu do nového roku. Chceme se v tomto roce dostat opět o výrazný krok vpřed. Proto jsou naše cíle tak náročné. Jejich splnění však není jen organizační zá­ležitostí. Jde především o uvě­domělý přístup každého obča­na k potřebám celé společ­nosti Již mnohokrát jste pro­kázali veliké pracovní hrdin­ství, obětavost, iniciativu a odpovědnost v plnění stanove­ných úkolů. Jsem pevně pře­svědčen, že tomu tak bude i v tomto roce, v roce 25. vý­ročí Vítězného února. Pro splnění všech nároč­ných úkolů, které jsme si vy­tyčili, potřebujeme mírové podmínky, příznivé meziná­rodní ovzduší. Proto naše za­hraniční politika cílevědomě, v pevném spojenectví a v jed­notné frontě se Sovětským svazem a dalšími zeměmi so­cialistického společenství, usi­luje o upevněnín míru a bez­pečnosti v Evropě i na celém světě. Usilujeme o rozvoj me­zinárodní mírové spolupráce, v souladu s leninskými prin­cipy mírového soužití států s různým společenským zříze­ním. Zároveň však s veškerou rozhodností odsuzujeme bar­barské akce amerických impe­rialistů proti vietnamskému lidu a plně podporujeme mí­rové návrhy Vietnamské de­mokratické republiky. Drazí spoluobčané, vstupu­jeme do nového roku s opráv­něným optimismem, neboť máme všechny předpoklady pro další, všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Dovolte mi, abych vás v novém roce ještě jednou po­zdravil a popřál vám mnoho úspěchů v práci a spokoje­nosti v osobním životě. * Nová technika pro zemědělství Brno (čtk) — Za 3,3 mi­liardy korun strojů, různých zařízení a náhradních dílů dodá v roce 1973 Ústřední podnik zemědělské techniky v Brně zemědělcům v CSR. Největší podíl na objemu do­dávek mají československé a zahraniční traktory, mezi ni­miž též bude těžký sovětský traktor K 700 doplněný agregáty na zpracování půdy, o a obilní kombajny z NDR a SSSR. Mezi novinky patří sa­mochodný šestiřádkový ořezá­­vač cukrovky z Agrostroje Ji­čín, samosběrací vůz NTVS-4 pro sklizeň pícnin a slámy i samochodné řezačky s příslu­šenstvím od výrobců z Ně­mecké demokratické repub­liky. President republiky L. Svoboda při projevu. (Foto ČTK) První Pražánek ve druhé minutě Praha (čtk) — Jedno z prvních novoročních dětí v CSSR se narodilo v porodnici Ústavu pro péči o matku v Praze ve druhé minutě no­vého roku. První letošní občá­nek hlavního města Prahy — kluk vážící 3,670 gramů a mě­řící 51 centimetrů — se naro­dil matce Rusalce Ferencové z Prahy 2. Také další novo­roční pražské dítě je kluk. Na­rodil se Ivaně Černíkové v 0.45 hod. na První parodnicko­­gynekologické klinice. Váží 4,120 gramů a měří 53 centi­metrů. První letošní holčička v Praze nechala na sebe če­kat rovných 50 minut. Naro­dila se matce Jaroslavě Ja­­vůrkové v porodnici na Bu­lovce. Surgutská dala první proud Moskva (čtk) — V den 50. výročí vzniku SSSR, do­dala první průmyslový proud jedna z nejsevernějších elek­tráren SSSR — Surgutská. Tato elektrárna v Tjumenské oblasti s plánovaným výko­nem 2,4 miliónu kilowattů byla vybudována v rekord­ně krátké době. Jako paliva využívá zemního plynu, zís­kávaného při těžbě ropy, kte­rý se dosud bez užitku spa­loval. T. Svatopluk zemřel Spisovatel, dvojnásobný laureát státní ceny, zasloužilý umě­lec T. Svatopluk, nositel Rádu práce, zemřel 30. prosince dopo­ledne po krátké těžké nemoci ve věku 72 let v Gottwaldově. T. Svatopluk, vlastním jmé­nem Svatopluk Turek, autorem významných prozaic­je kých děl, v nichž bojoval pře­devším za lidskou spravedl­nost a řešení sociálních pro­blémů pracujícího lidu. Svědčí o tom už jeho „Bo­­tostroj“ z období předmni­chovské republiky, v němž ukázal v pravém světle sku­tečné poměry v Baťově kom­binátu a zejrtiéna nelidskost popoháněčského systému, za­loženého na metodách ame­rických velkokapitalistických trustů. I když vydání „Botostroje“ bylo v třicátých letech z pře­vážné části zabaveno, vyšla kniha později v různých ev­ropských zemích v mnoha překladech. Po roce 1945 vy­šla i u nás několikrát. Obdobného úspěchu dosáhl další román „Bez šéfa“, v němž T. Svatopluk prozaicky ztvárnil období pozdějšího vý­voje Baťova kombinátu po znárodnění. Román „Bez šéfa“ vyšel v překladech v mnoha evropských zemích a byl i zfilmován. T. Svatopluk nezůstával ni­kdy na okraji společenského života. Svým postojem k pro­blematice nedávných krizo­vých let se neúnavně snažil probojovávat mezi kultumi pracovníky pravdu o omylech roku 1968 a oprávněnost zá­sady, že v socialistickém státu musí kulturní tvorba plně sloužit socialistické společnos­ti. Na sklonku života pracoval na rozsáhlejší novele ze sou­časnosti. (č) Moderní zemědělství s průmyslovým charakterem vý­roby vtiskuje novou tvář naší socialistické vesnici. Ko­lik podobných snímků je už dnes možno pořídit téměř v každém okrese. A to jsme teprve na začátku dal­ších velkých přeměn, jimiž česká a slovenská vesnice prochází po XIV. sjezdu KSC a Vlil. sjezdu JZD. aMBWgSEaaBfcBMMSBMBWIMWSWMBWPIMS————————MU Blahopřání do Havany Praha (čtk) — Generální tajemník ÜV KSC G. Husák, pre­sident republiky L. Svoboda a předseda vlády CSSR L. Štrou­­gal zaslali společný blahopřejný telegram prvnímu tajemníku ÜV Komunistické strany Kuby a předsedovi kubánské revo­luční vlády Fidelu Castrovi a presidentu Kubánské republiky Osvaldovi Dorticosovi Torrádovi ke státnímu svátku Kuby — 14. výročí vítězství kubáské revoluce: „Drazí soudruzi, při příleži­tosti 14. výročí vítězství ku­bánské revoluce zasíláme Vám jménem ústředního výboru KSČ, presidenta republiky, vlády a všeho lidu ČSSR co nejsrdečnější pozdravy a bla­hopřání. 1. leden 1959 se stal histo­rickým mezníkem v dějinách kubánského lidu, neboť se mu po dlouholetém úsilí podařilo svrhnout nenáviděný batistov­­ský režim a nastolit revoluční vládu, která postupně pod ve­dením Komunistické strany Kuby a osvědčeného vůdce kubánského lidu Fidela Castra dokázala v průběhu dalších let nejen uhájit svobodu a ne­závislost Kuby, ale uskutečnit hluboké revoluční přeměny kubánské společnosti a při­stoupit jako první země na americkém kontinentě k bu­dování socialismu. Upřímně se radujeme z to­ho, že bratrský kubánský lid v historicky krátké době do­sáhl významných úspěchů v budování socialistické Kuby a že mezi oběma našimi země­mi se neustále prohlubují vztahy bratrského přátelství a všestranné spolupráce, založe­né na principech marxismu­­-leninismu a socialistického internacionalismu. Těší nás, že mezi oběma zeměmi panu­je úplná shoda názorů na ře­šení zásadních otázek součas­ných mezinárodních vztahů a mezinárodního komunistického a dělnického hnutí. Jsme hluboce přesvědčeni, že přátelství a spolupráce me­zi revoluční Kubou a ČSSR má velký význam pro upev­nění jednoty a spolupráce ze­mí socialistického společen­ství a budeme proto nadále usilovat o prohloubení spolu­práce a přátelství s bratrským kubánským lidem“ ku prospě­chu obou zemí, světového mí­ru, demokracie a socialismu. Drazí soudruzi, v den ku­bánského státního svátku, pře­jeme Vám, Komunistické straně Kuby, kubánské revo­luční vládě a všemu kubán­skému lidu další významné úspěchy v socialistické výstav­bě vaší krásné země. Af žije trvalé a nerozborné přátelství mezi českosloven­ským a kubánským lidem! První litry roku Jen se přiznejme, komu z vás se chtělo na Nový rok přivstat? Silvestrovské rozlou­čení se starým, ve většině všu­de úspěšným rokem, ani tomu největšímu peciválovi nedalo, aby aspoň sledoval televizi či poslouchal rádio, když už ne­šel slavit poslední den roku in natura do pořádné hospo­dy, nebo ti mladší na taneční parket. Nevím, zda je nějaká přes­nější statistika, kdo a jak trá­ví poslední den roku, ale pa­trně i letos už tradičně mnoha rodinách nejvíce jich v přilákala silvestrovská televiz­ní obrazovka. Bylo tomu tak i v Brázdimě nedaleko Pra­hy. Sotva však stačily obra­zovky vychladnout, už pro mnohé tady začal první pra­covní den nového roku. Nej­dříve, ještě před čtvrtou čas­ně ráno, se do tmy rozsvítila světla v družstevních stájích. Svátek, nesvátek, mléko pro vysočanský Laktos musí být připraveno včas. Ostatně, ta­kový už je úděl ošetřovatelů, dojiček, krmičů, navažečů krmení i všude jinde. V bráz­­dimském kravíně se nám osmičlenná parta ošetřovate­lek krav svěřila, že to některé z nich jen tak tak stihly. S úsměvem na tváři se přizna­ly, že tentokrát nezamhouřily ani oka a rovnou z kruhu dobré rodinné pohody spěcha­ly do kravína na první ranní směnu roku. Tak tomu bylo i v druhé stáji tohoto sloučené­ho JZD Svornost — hospodář­ství Sluhy. Podle žen v brázdimské stá­ji by si člověk mohl řídit ho­dinky. Tak jsou tu přesné v nástupu do práce. Nepočítají však své pracovní výsledky na hodiny, ale především podle mléčných litrů. Tentokráte jim na první ranní směnu při­šli poblahopřát předsedkyně jjbD M. Sindlauerová, hlavni chrnk O. Siller a neče­­íě přijel dojičkám poděko­­za dobrou prácí a popřát hodně úspěchů v novém roce i náměstek ministra zeměděl­ství a výživy ČSR inž. M. Petřík. Všichni si tady připomněli, že to bylo v uplynulém roce právě mléko, které dělalo ve většině hospodářství hodně starostí. Dlouho se pochybo­valo o splnění plánu výroby a nákupu, ale nakonec všech­no dopadlo nad očekávání na výbornou. Svým dílem k to­mu přispěli i v JZD Brázdim. Funkcionáři družstva — dlouholetá předsedkyně M. Sindlauerová, o které jsme tady slyšeli při ranní besedě hodně pochvalných slov, i zkušený zootechnik O. Siller, si spočítali, že za loňský rok jen z tohoto jediného země­dělského podniku prodali do mlékárny nad původní plán 105 tisíc litrů mléka. Tahle číslice ovšem mnohem víc na­poví, když k ní ještě přidáme, že JZD Svornost z každého hektaru v roce 1972 prodalo 1146 litrů mléka, dále i to, že od svých 340 krav ošetřovatel­ky nadojily od každé přes 3000 litrů mléka a v tomto roce to má být již 3150 litrů! Zásluhy na loňských dobrých výsledcích mají nejen ošetřo­vatelky, ale pomohli jim i pracovníci v rostlinné výrobě, kteří se postarali o to, že mají dostatek krmení na zimu. Však také při rozmluvě v kravíně jakoby všechny zapo­mněly na silvestrovské veselí, na přípitky do nového rotou a hned si zase tyto svědomité ženy vedly svou: „Na letošek jste nám to u mléka jakse­patří našponovali“ — obrátily se na zootechnika O. Sillera. A ten musel solidárně jen přikývnout hlavou: „Jó, děv­čata, co nám stačilo loni, ne­bude stačit letos. Hlavně, že máte tak dobrou chuť do prá­ce. Vy stejně nic dlužny ne­zůstanete.“ A že se brázdimská děvčata ve stájích musí letos opravdu činit (jsou to vesměs ženy středních let a některá z nich je i mladší) dosvědčuje to, že na každém stání, kde je u žlabu 44 dojnic, musí místo letošních 105 000 litrů, nadojit od nich 123 000 litrů mléka. To už je taková porce, že na­příklad ani těm předním oše­třovatelkám jako je J. Micko­­vá, V. Levá a na střídání M. Tóthová, které od svěřených krav nadojily loni kolem 3500 litrů mléka, nebude ani tato vysoká užitkovost krav stačit. První litry roku z Brázdimi jsou už v prodejnách, přemě­nily se v mlékárně možná na úhledné osminky či čtvrtky másla nebo jiné mléčné vý­robky. Kdo si z nás spotře­bitelů však připomene, že právě k vůli těmto mléčným výrobkům musí každodenně tisíce ošetřovatelů a dojiček ve stájích tak časně přivstat, obě­tovat i kus ze své silvestrov­ské noci, a být mezi prvními, kteří na svém pracovišti vy­kročili do třetího roku pěti­letky? O. TULACH Praha (zn) — „Pro to, co se děje ve Vietnamu často už chybějí i slova označení, řekl našemu zpravodaji Václav Drážek, vedoucí opravny STS Klatovy. Američtí vzdušní pi­ráti se neštítili znesvětit ani tradice vánočních svátků a bezohledně bombardují vesni­ce i vietnamská města, při­čemž nešetří už ani nemocnic a škol. Všichni pracovníci naší STS odsuzují toto barbarské počínání, které v mnohém překonává i hrůzy fašismu z Rákosové žné Zákupy (on) — Na našich rybnících začiná doba sklizně rákosu, na který netrpělivě čekají sice už jen pouze dva výrobní závody v Čechách, v Městci Králové a Zákupech na Českolipsku, ale zato vysoké požadavky našeho stavebního průmyslu. Rákos, jehož sklil zeň je vlivem čištění rybnič­ních ploch rok od roku menší, se musí téměř z 50 procent plánované spotřeby dovážet z Maďarska a Rumunska. V zá­­kupském závodě Okresního průmyslového podniku v Mi­moni dokáží za rok zpracovat až 100 tisíc svazků rákosu, na desky, pletivo, tzv. tepláky a ještě dalších deset druhů vše­­užitných výrobků, které přes technický pokrok jsou ve sta­vebnictví dosud nenahraditel­né. Výroba v Zákupech má výhodu v blízkém výskytu této vodní traviny na okol­ních českolipských rybnících, které stále ještě patři k nej­výnosnějším plochám. POČASÍ DNES: Bude jasno. Ranní teploty —3 až —5 st., v západ­ní polovině Cech —6 až —8 st., odpoledni 3 až 5 st., v zapadni polovině Čech nula až 2 st.. mírný jihovýchodní vítr. druhé světové války. Je oprav­du-, již nej vyšší čas, aby se válka ve Vietnamu skončila. Aby i jeho děti mohly v mí­ru chodit do svých škol a v klidu žít v kruhu svých rodin jako naše děti. To jim přeje­me do nového roku přede­vším.“ Josef Krno, příslušník Jaro­šovy první roty v bitvě u Soko­lova nám napsal: „Nevidím žádného rozdílu mezi zvěrstvy nacistů za druhé světové války a barbarstvím USA ve Viet­namu. Byl jsem 'ria frontě a vím, jak je válka krutá. Od­suzuji proto brutalitu americ­kých imperialistů, kteří bombardování VDR pokračo­v vali 1 o vánocích a stále je stupňuji.“ „Jsme rozhořčeni zprávami o stále pokračujících bojích a utrpení vietnamského lidu, praví se ve společném dopise členek okresního výboru CSŽ a zaměstnanců Lidového spo­třebního družstva Jednota v Mikulově. Žádáme okamžité zastavení ničivých náletů na VDR a dohodu o ukončení války.“ Mír dětem Vietnamu! NOVOROČNÍ PŘÁNÍ PRACOVNÍKŮ STS KLATOVY {Jovoroční konve mit Bylo to vro dojičky v Brázdimi i v hospodář ství Sluhy milé překvapení, když jim v časném ránu na Nový rok přišel poděkovat za dobrou práci náměstek ministra ing. M. Petřík. Každé jako symbol uznání práce všem pracovníkům v živočišné výrobě, předal kytičku karafiátu. (Foto B, Nouzai • Kuriózní sbírka Jednu z nejv.ětších sbírek hodin v naší republice má Okresní vlastivědné muzeum v Prostějově. Je tu několik desítek hodin hracích, stol­ních, nástěnných, stojacích, také hodiny věžni, dvoje vzác­né hodiny renezanční a velmi cenné nástěnné hodiny gotic­ké. Nechybí ani kapesní ho­dinky všech druhů a velikostí. ® Sibiřský skansen V Irkutské oblasti RSFSR (východní Sibiř) je budován veliký skansen, v němž mají být soustředěny zajímavé dře­věné stavby ze širokého oko­lí. Jde o zemědělské usedlos­ti a mlýny, chalupy lovců ko­žešinové zvěře, vesnické láz­ně „baně“ atd. Vesměs ze 17. až 19. století. Skansen vzniká na ploše 50 ha. V tomto mu­zeu v přírodě budou také od­dělení, věnovaná historii ná­rodností východní Sibiře, osi­dlování této oblasti Rusy a dalším tématům. • Užitečná novinka Dva švédští inženýři vyna­lezli nedávno papír na balení, který působením slunce a deš­tě za šest týdnů beze zbytku zmizí. Je určen především pro turisty a má ochránit turis­tická centra před hromaděním různých odhozených papíro­vých obalů. • Chrysantémy Domovem chrysantém Čína. Od 8. století našeho le­je topočtu se však pěstují i v Ja­ponsku, kde velmi rychle zdo­mácněly. Staly se symbolem slunce a přešly i do státního znaku. Chryzantémový řád je nejvyšším řádem, který se v Japonsku propůjčuje. • Fotobuňky hlídají Turinská aktraktivní anti­kvita, takzvaná Kristova rouš­ka s otiskem mužské tváře, byla doposud chována ve zvláštním tresoru s azbesto­vým obalem pro ochranu v případě požáru, v podzemí tu­­rinského dómu. V současné době bude přemístěna do bez­pečné vitríny, která je před zloději a poberty chráněna ce­lým důmyslným systémem fo­tobuněk. Jakmile se kdokoliv přiblíží ku skleněné schránce přes stanovenou normu, uve­de aparatura do chodu po­plašné zařízení. Leteckí katoslrofo New York (čtk) — Plně obsazené letadlo americké do­pravní společnosti Eastern Airlines se zřítilo 30. prosince v ranních hodinách asi 27 km severozápadně od letiště Miami. V letadle bylo 158 v cestujících a 12 členů po­sádky. Podle posledních úda­jů se zachránilo asi 80 cestu­jících. Lidé mezi lidmi Teprve druhý den uplývá z roku, který přišel a připočetl k našemu věku další křížek a zapíše se do historie něčím, co teprve lidstvo připravuje. Chci věřit, že to bude rok do­brých věcí, snaživého úsilí o děje prospěšné. Ze to bude rok, v němž převaha události bude blahodárných. Ze lidé a národy budou mít méně důvo­dů se chvět o mír a klid ve světě, v němž žijí. Zivotodárnost poklidu vánoc je za námi. Uplynulo opět na rok těch pár dojemných dní. kdy se mnozí snaží být sku­tečně více lidmi a méně sobci. Dárky darované i obdržené jsou okoukány. Smířlivost, do níž nás dostávala vánoční oáza radosti a pohody, je ma­ličko omšelá. Přichází čas likvidovat ty milióny jedli­ček, boroviček a smrčků, čo­koláda vánočních kolekci zmizela stejně jako ona taju­plnost, s níž člověk toužil vnést do srdce bližního radost a překvapení. Žádná slavnost netrvá věč­ně. A i poezie slavností by­la by zevšednělá, kdyby se prodlužovala. Slavnost svátků míru a lidské pospolitosti, stejně jako slavnost silvestrov­ského veselí, nás zákonitě na rok minula. A před námi, dnes, 2. ledna 1973, je 363 dní převážně všednějších, naplně­ných úkoly, starostmi, prací. A také neshodami mezi námi, potížemi s dětmi, se zdravím. Spoustou předsevzetí, reálných Uvažování, nedůstojných há­dek, dobrých zlobení, snů, las­kavostí i hrubostí. A především je před námi všemi rok, v němž budeme žít my, lidé, mezi jinými lidmi. Budeme s nimi pracovat, bu­deme společně nakupovat, bydlet v jednom domě, v jed­né obci. Budeme spolu cesto­vat, půjdeme si někdy na ner­vy. A budeme jeden druhého především potřebovat. Patrně jen málo z nás má tu sílu být celý rok tak las­kaví, tak vytouženě plni do­bré vůle, jako jsme vědomě, pokorně chtěli být ještě před několika dny. Ach ano, kdo by nechtěl, aby ti ostatní nes­li v srdcích a ve svém chová­ní atmosféru vánoc po celý rok! Ale stači, aby nás někdo třebas omylem předběhl u lé­kaře, v prodejně, aby si místo nás jiný sedl v autobusu, kou­pil si auto, přistavěl patro u svého domku. Anebo dostal o něco větší plat. Anebo byl o něco oblíbenější v kolektivu. Anebo měl šťastnější manžel­ství. Anebo dokázal více, než stačí naše síly. A čarokrás­­nost dobré vůle vyprchává právě jako ta vůně vánočního pečiva a maminčiny vánočky. Jednou mi řekl dědáček z vesnice, rozprostřené v oblasti žírné, dobrotivé moravské pů­dy: „Tak všelicos je v žití těž­ké. Ale vůbec nejtěžší, děvči­­co, je být co nejvíc dni života dobrým člověkem. Však to ani nejde nikomu dekret naordi­novat, na to každý je sám.“ A tak si myslím, že v dru­hém dnu mladičkého roku, který přišel, by po všech do­brých přípitcích měl být v ro­zumu každého, kdo je čestný a váži si sám sebe, ještě je­den: „Ať tento rok jsem sku­tečně člověkem mezi lidmi!“ Drahomíra VESELÁ

Next