Zemědělské Noviny, leden 1973 (XXIX/1-26)

1973-01-31 / No. 26

ZmMtiMwvmy Ročník XXIX - Číslo 26 Setkáni novinářů s představiteli SSR Bratislava (čtk) — V Bratislavě .se včera z podnětu Slovenského úřadu pro tisk a informace setkali ředitelé, šéf­redaktoři a další vedoucí pra­covníci tisku, rozhlasu a te­levize se členy předsednictva ÜV KSS a vlády SSR. Setkání se zúčastnil i člen sekretariátu a tajemník ÜV KSČ O. Švest­ka. Člen předsednictva ŰV KSČ,, první tajemník ÜV KSS J. Lenárt ve svém projevu po­děkoval pracovníkům hromad­ně sdělovacích prostředků za obětavou, angažovanou práci při uplatňování závěrů XIV. sjezdu KSČ. Současně zaměřil jejich pozornost na hlavní úkoly v oblasti hospodářství, vědy a kultury a v rozvoji pracovní iniciativy. Bulharský host v Bratislavě Bratislava (č) — Do Bratislavy včera přicestoval kandidát politického byra ÜV BKS, místopředseda rady mi­nistrů BLR V. Kocev — před­seda bulharské části Čs.-bul­harského výboru pro hospo­dářskou spolupráci. Bulhar­ského hosta doprovázel kan­didát předsednictva ŰV KSČ, tajemník ŰV KSS M. Hruško­­vič — předseda čs. části Čes­­koslovensko-bulharského vý­boru pro hospodářskou spolu­práci. Vzácného hosta přijal člen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády SSR P. Colot­­fea. Ministr Kocev včera na­vštívil také Polygrafické zá­vody v Krasňanech. Veletrh zručnosti Brno (jp) — Na brněn­ském výstavišti budou 3.-9. února vystaveny výsledky tvůrčí a průkopnické práce 1 mládežníků, učňů, studentů, I mladých pracovníků a techni- | kú. Bude to vlastně veletrh | zručnosti, elánu, náročnosti a g tvořivosti, krátce nazvaný „Ze- | nit-1, který má u mladých lidí i již značný ohlas a také jeho | přínos národnímu hospodářství | představuje značnou položku. | Zajímavým exponátem Ze- | nitu bude např. teploměr pro * družice Interkosmos, který je dílem kolektivu mladých těch- f niků z Geofyzikálního ústavu ČSAV v Praze. Detonace v příslcvu Haag (čtk) - Obyvatelé Rotterdamu probudila včera časně ráno silná detonace v místním přístavu. Způsobil ji požár na norské naftové lodi Hallanger o nos­nosti 20 416 t. Po dvouhodi­novém úsilí se požár podařilo zdolat díky tomu, že cisterny lodi obsahovaly jen zbytek nákladu nafty. Dva členové posádky se pohřešují, příčina výbuchu dosud není známa. l.U ATA SEXOVANÁ, linie Hy­ne, odchev s minimálními ztrá­­ml, vysokou užitkovostf od 24 dní stáři, vhodné i pro klečové lovy, dodá v I. pololetí 1973 St. atky v Bruntále, OZ Město brecbtlce, hospodářství Hošťál­­ivy - č. tel. 8628. Možnost do­­ivky 4000 kuřat týdně. KUŘATA VK Z B-EHOVU v do­­í od 15. 3. do 15. 6. prodává na rmě Vehlovtce každé úterý JZD ělnik. nuťme potřebujeme kombi-ÁTOR 25-KON-375 nebo kombi­­itor B-231 (NDR). Dále koupíme íchačku na beton 2-BL-500 -odáme míchačku na beton 2-BL- a 50 (nebo vyměníme s doplat­ím). Dále prodáme řádkovací p laptér k vyorávači brambor KEP­­(PLRJ. JZD „Vítězný únor“ 1 20, Ředhošf, okres Litoměřice. I 3 KOMBAJNY SK-4, 2 vysoko­­aké lisy K-442, 2 silážní kom­­ijny SK-2,8, 3 rozmetadla mrvy Z-35 RM, postřikovač S-050 a S- 93, ořezávač cukrovky 3-OCZ, [uh 4 PX-35 a 4 PZ 35 M, niverzálni závěs Z-4,5, těžké brá­­y (radllčkové) seci stroj SCZ - H 29, dále auta Garant 30 K, UK skříňový a valník, před GO prodá STS Uherské Hradiště - taré Město, tel. 4411-3. I NAKLADNt AUTO S5T II. nebo 5T III. sklápěč koupí JZD Jamné ad Orlicí, okrBS Ústí nad Orlicí. I VYMĚNÍME SKŘÍŇOVĚ DODÁV­­OVÉ vozidlo Nysa N 59 po GO novou karoserií za vozidlo RO­I UR skříň, nebo valník. PRODÁME: ŽACl NAKLADAČ SCE, sázeč cibule, drtič slámy a SK-4 nepoužitý, TEK KCE 2, ezačku na slámu, plošinu na sá­­ení brambor, lis na slámu sta­­ilní vazač levý 6 a 8stopý, Sta­lini motor S-110. SOP-3QO, žací ištu na GT-124, boční lištu na ; 3311, dále koupíme kabinu na ; 3611. JZD Stará Lysá, okres Jymburk. I PRODÁME 2 BUCEGI SKLÁPĚČ, v. 1988 a 1969 v dobrém tecbn. tavu za zůstatkovou hodnotu. JZD Jnhošť, okres Kladno, i TRAKTOR ZT 300 za zůstatko­­lou hodnotu prodá JZD Lhota- Zdecbovice, p. Přelouč směr. č. 135 (II. I CELNÍ NAKLADAČ NUCN-100 ia traktor 3011 nebo RS-09 v pro­­jozuschopném stavu koupí JZD (tešice, okres Znojmo. DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VV2IVY CSR Praha, středa 31. ledna 1973 Cena 50 hal. Praha (ha) — Jedním z hlavních úkolů, které v letošním roce před zemědělskými podniky stojí, je další zvýšení výroby obilovin. Plán počitá s rozšířením jejich plochy v CSR o 31 tis. hektarů v porovnání s loňskou skutečností, tj. na 1850 tis. hek­tarů. Větší část z této plochy byla zaseta na podzim, k jarnímu setí pro socialistický sektor zůstalo asi 862 tis. hektarů, z čehož největší část — 520 tis. hektarů — připadá na jarní ječmen. Zároveň se v důsledku nepříznivé zimy očekává, že zaorávky ozimů budou pravděpodobně vyšší než v loňském roce. Musí se tedy navíc počítat s náhradním osevem za ozimy. Zabezpečení osiv pro jaro je podle informace Jaroslava Skolila, vedoucího oddělení rozvoje rostlinné výroby na ministerstvu zemědělství a vý­živy ČSR celkem příznivé. Zemědělské podniky mají u Osevy a Zemědělského náku­pu a zásobování — smluvně zajištěna šlechtěná osiva obi­lovin na plochu 520 tis. hek­tarů. Mimo to je ve státních fondech rezerva osiv jařin na 85 tis. hektarů. Osivy z vlast­ní produkce osejí tedy země­dělské podniky pouze 30 % z plánované plochy obilovin. ■ DOSTATEK OSIV K JARNÍMU SETÍ V letošním roce dochází ta­ké ke zlepšení odrůdové sklad­by obilovin. U jarních pšenic se zvýší podíl výkonných od­růd až na 92 %. Největší za­stoupení bude mít Zlatka — 59 %, odrůdy Janus a Solo budou přibližně na stejné vý­měře. U jarních ječmenů za­ujmou perspektivní odrůdy 89 % osevní plochv. Prvenství si ještě udrží Diamant, s kte­rým se počítá na více než po­lovinu plochy. Druhé pořadí připadne odrůdě Dvoran. No­vě povolená odrůda H 464/b ze Šlechtitelské stanice v Hrubčicích bude už na více než 4 % plánovaných ploch. Také u ovsa se zvyšuje podíl výkonných odrůd, a to na 92 %, z toho největší zastou­pení 87 % bude mít odrůda Diadém. Na celou plochu kukuřice na zrno, tj. na 22 tis. hektarů, je ve státních fondech zajiš­těno osivo nejranějších a nej­výkonnějších odrůd CE 250 a CE 270. Pro případ vyšších zaorávek ozimů připravují obě seme­­náfské organizace vhodné par­tie merkantilní jarní pšenice, ječmene a ovsa, z kterých by bylo možné připravit vhodné osivo pro náhradní osevy. ■ LEPŠÍ PODMÍNKY PRO NOVOU TECHNOLOGII S rozšířením osevní plochy se letos počítá i u technické cukrovky, a to asi o 5500 hek­tarů proti minulému roku, tj. na 142 tis. hektarů. Obrusova­né osivo je připraveno při­bližně na 118 tis. hektarů, seg­mentované ná 14 500 hektarů a geneticky jednoklíčkové na 6300 hektarů, což je víc než loni. Tradiční osivo bude seto' pouze na 3000 hektarech, za­tímco loni bylo ještě na 13 tis. hektarech. Dodávkami osiv v tomto složení a herbicidů na ošetření asi 122 tis. hektarů porostů cukrovky jsou vytvo­řeny podmínky pro další roz­šíření pěstování cukrovky no­vou technologií. ■ KVALITNĚJŠÍ BRAMBORY SPOTŘEBITELŮM Plocha brambor zůstane le­tos přibližně na stejné úrovni jako loni. Zemědělské podni­ky socialistického sektoru jich zasázejí 160 tis. hektarů. Asi na 34 % této plochy mají za­jištěnou sadbu od semenář - ských organizací. V odrůdové skladbě dojde k dalšímu zvý­šení odrůd, zařazených do vý­běru a první jakostní třídy. Zároveň se zvýší i podíl po­­loraných a polopozdních od­růd, o které mají zemědělské podniky značný zájem. Nej­větší plochy konzumních brambor budou zaujímat od­růdy Radka, Jizera, Sperber a Jiskra a u průmyslových odrůda Blaník. / . ' , Rezervy pro případné zaorávky ozimů Výkonn na větší é odrůdy plochy Vedle tradičního opravárenství a služeb pro zemědělské podniky mó STS Hustopeče na Břeclavsku za­jímavý výrobní program. Pracovnici stanice v úzké spolupráci s Výzkumným ústavem závlahového hos­podářství v Brně vyvinuli a současně začali i vyrábět samonavijeci pásový zavlažovač SPZa. Jak nám řekl hlavní inženýr Jar. Eliáš, je o něj obrovský zájem. Letos jich vyrobi 400 ks a prvni série, jak nám ukázal vedoucí vývoje ing. Jar. Horák, je připravena k expedici. (Foto J. Vlasák) POČASÍ DNES: Bude velká ob­lačnost s občasným deštěm, na horách sněžení, později v Cechách místy přeháňky. Noční teploty 2 st. až nula, nejvyšší denní 2 až 5 st. Blahopřání Praha (čtk) — Generální tajemník ŰV KSC G. Husák poslal Antonínu Krčmárkovi k jeho 75. narozeninám blaho­přejný dopis, ve kterém je vy­soce oceňována jubilantova ce­loživotní činnost, v dělnickém hnutí a jeho účast na upevně­ní a rozvoji pokrokového kra­janského hnutí na území Spo­jených států amerických. 0 hlavních rysech naší ekonomiky Brno (čtk) — Clen před­sednictva a tajemník ŰV KSČ J. Kempný zavítal včera do­poledne do n. p. Zbrojovka v Brně a odpoledne promluvil na celoměstském aktivu funk­cionářů v Brně o závěrech prosincového pléna ÚV KSC k ekonomice. Objasnil mj. též hlavní rysy letošního plánu ve srovnání s uplynulým ro­kem. Řekl, že je v něm zakotvena efektivnost cestou intenzifika­ce reprodukčního procesu, kdy národní důchod vzroste o 5,1 procenta a společenský pro­dukt o 5 procent. Plánuje se také rychlejší užití národního důchodu — 6,1 procenta — před jeho tvorbou a dále se zabýval konkrétními úkoly v zemědělství, zahraničním ob­chodě, potřebami vnitřního trhu a významnou úlohou strojírenství v naplňování nos­ných programů v návaznosti na program, socialistické eko­nomické integrace. Mírový výbor k vídeňským jedni ím Praha (čtk) — Českoslo­venský mírový výbor vydal včera v Praze prohlášení, v němž vítá s velkými naděje­mi zahájení přípravných kon­zultací o snížení ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, které má být z iniciativy Sovětské­ho svazu a socialistických ze­mí Evropy zahájeno dnes ve Vídni. „Vedle jednání v Helsinkách stává se tak nyní i Vídeň místem, ke kterému se obrací pozornost a naděje mírumi­lovného obyvatelstva Evropy,“ praví se v prohlášení. Přednášky odborníků z NDR Bratislava (du) — „Dny ISTiřR v ČSSR“ pokračují nyní až do 1. února na Slovensku v Domě SČSP. V Bratislavě se početní odborní zájemci měli včera příležitost seznámit s přednáškami předních ně­meckých odborníků o zkuše­nostech s průmyslovým cho­vem mladého skotu, o vývoji velkokapacitních dojicích za­řízení pro celé koncentrace skotu a o mechanizované sklizni a úpravě brambor. O výstavu v Domě SČSP, jejíž velká část je věnována problémům komplexní mecha­nizace zemědělství a některých oborů potravinářského prů­myslu, je velký zájem odbor­né veřejnosti. Na jejím ote­vření byli přítomni též mi­nistr NDR pro vědu a tech­niku ing. G. Prey a velvysla­nec NDR v ČSSR H. Kroli­­kowski. Když lid s reakcí účtoval Karla Pe­­šouta jsme našli doma v posteli. Trápila' ho chřipka. Ale přesto nás přijal v útul­a ném pokoji u šálku kávy jsme společně vzpomína­li, jak to bylo tenkrát před čtvrt stoletím v jejich t>a­­pírně. Po osvobození sem při­šli lidé snad ze všech koutů republiky, aby si založili no­vé domovy, vypráví Karel Pešout. Vyhrnuli jsme si ru­kávy a dali se do obnovy pa­pírny, kterou nám zanechali fašisté v žalostném stavu. V čele stáli komunisté; Prepsl, Kadeřábek, Švarc, Mifka a další. Ale nebylo nám dopřáno, abychom mohli v klidu roztá­čet kola papírny. Do závodu přišel národní správce Sailer, který hned od počátku začal všechny snahy dělníků sabo­tovat. Vyvrcholilo to, když přišla z Prahy zpráva, že se do závodu nebude nic investo­vat a že se papírna uzavře. Sailer to samozřejmě podpo­roval. Ale my jsme se posta­vili proti a dokázali si dát zá­vod do takového stavu, aby plnil své poslání. To už bylo v naší závodní organizaci na tři sta komunistů a získávali jsme další... Zatímco dělníci v Českoka­­menické papírně poctivě pra­covali a snažili se ze všech sil splnit do posledního pís­mene program dvouletky, ná­rodní socialisté, lidovci a pra­vicově zaměření sociálni de­mokraté na každém kroku dvouletku sabotovali; ve vlá­dě, parlamentě i na jednotli­vých pracovištích. Komunisté však bojovali. Diskutovali s bezpartajními i s příslušníky druhých politických stran a získávali je na svoji stranu. Bylo tomu tak i v Českoka­­menické papírně, kde dík dob­ré masově politické práci ne­dovolili založit jinou politic­kou stranu. „Zprávy, které jsme však četli ve Svobodném slově a Lidové demokracii nás rozhoř­­čo.valy“ — znovu se rozhovo­řil Karel Pešout — „zejména lživé útoky na naši stranu a na její představitele. A když se ve Svobodném slově obje­vila karikatura, která urážela naši komunistickou stranu, tak jsme řekli dost!“ Karel Pešout se na chvíli zamyslel, trochu se ’pousmál a znovu začal: „S tím Svo­bodným slovem přiběhl do fabriky svářeč Černý a už z dálky volal: Kluci, tohle si přece nenecháme líbit. Podí­vejte se, jak urážejí naší stra­nu a tím i nás. A my jim ještě na takové lži vyrábíme papír.“ „To se páni národní socia­listé spletli“ — ozývaly se dal­ší hlasy — „nedostanou nic!“ A skutečně. Před dvacátým únorem přijela z Prahy do papírny dvě nákladní auta pro rotační papír, ale chlapci z expedice — Eliáš, Baborák. Malina a další — je poslali zpět s prázdnou. Potom jsme svolali schůzi celého osazenstva a tam se rozhodlo, že ani v příštích dnech nedáme pro výrobu Svobodného slova ani kilo pa-, píru. A vagóny bělostného ro­tačního papíru, které byly na­loženy na nádraží putovaly místo do Prahy zpět do skla­du. Národní správce Sailer s zuřil. Nás byla síla a nikdo námi nehnul, dokončil vzpomínku Karel Pešout. Ještě v těch dnech nebylo rozhodnuto, ale lid už s reakcí účtoval! Těsně před únorovým vítěz­stvím se utvořila v papírně z řad komunistů milice, která chránila závod před reakčními živly. Když potom národní správce Sailer utekl za hra­nice, všichni si oddechli. Po Vítězném únoru se dali dělníci ještě s větší chutí do práce. Neměli to lehké. Vědě­li, že se musí splnit úkol dvouletky, ale nebyla surovi­na. Když o tom hovořili v milici bylo rozhodnuto; mi­licionáři půjdou do lesa na brigádu kácet a odkorňovat stromy. Vzali si na to 14 dnů z vlastní dovolené a surovinu pro výrobu opatřili. Milice dala příklad a potom začali jezdit na brigády i ostatní za­městnanci. Těžko se dá spo­čítat, co nedělí, svátků, co osobního volna tak věnovali papírně, aby mohli splnit dvouletku. Potíže byly veliké, ale nadšení lidí překonalo vše­chno. Lidé šli pracovat často zadarmo, jen aby fabriku udrželi. Závod nese od r. 1948 hrdý název Závod 25. února. Čtvrt století uteklo jako voda v nedaleké říčce Kame­nici. Karel Pešout, který sem přišel po osvobození, se po­malu chystá do důchodu. Mno­ho soudruhů, kteří stáli ten­krát pevně za politikou ko­munistické strany a pomáhali rozbít úklady reakce, z papír­ny odešlo do důležitých stra­nických i státních funkcí. Antonín Prepsl, který tehdy ve dnech slavného února ja­ko dělník u posunu na ná­draží skládal z vagónů rotač­ní papír zpět do skladů, je dnes tajemníkem Severočes­kého KV KSČ, Karel Svare tehdejší dělník v mědikovně po dlouhá léta pracoval jako vedoucí tajemník OV KSČ a v dalších vysokých stranic­kých funkcích. A pracoval zde také dnešní ministr zahraničí ing. B. Chňoupek. „Přišel mezi nás,“ vzpomíná Karel Pešout, a povídá: „Kluci, chci se stát novinářem. Ale než začnu dě­lat noviny, tak chci nejdříve poznat jak se vyrábí papír.“ Ano, hodně se toho od té rušné doby v Severočeských papírnách změnilo. Tenkrát zde dělali lidé téměř všechno rukama, dnes odstranila dřinu mechanizace. Soudruh Něme­ček, který před 25 lety byl ve­doucím celulózky, už stojí ce­lých patnáct let v čele závo­du a od té doby co je ředite­lem rok co rok závod plní plánované úkoly. V slavných únorových dnech 1948 se zapsali dělníci Česko­­kamenické papírny zlatým pís­mem do kroniky bojů proti reakci. A zlatým písmem se zapisují do historie výstavby socialismu i dnes. Jan BUCHÁČEK Karel Pešout vzpomíná ... Foto Nouza v / v POČÍTAČ MINSK 32 do služeb zemědělství Za přítomnosti ministra ze­mědělství a výživy ČSR ing. J. Nágra, jeho náměstků, ře­ditelů odborů MZVž, předsta­vitelů' ČAZ a dalších hostů byl včera ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy ČAZ v Praze slav­nostně zahájen provoz systé­mu středního samočinného po­čítače Minsk 32. Ministr zemědělství a výži­vy ve svém vystoupení ocenil přínos výpočetního střediska ústavu při vypracování mo­delů optimální struktury a plánů zemědělských podniků. Kladně se též vyjádřil o vý­znamné úloze ústavu při vy­tváření širokého informačního systému ze zemědělských pod­niků, který umožňuje kvalifi­kovaněji propracovat plány, prognózy a je významným podkladem při stanovování směrů zemědělské politiky. Práce ústavu byla ohodno­cena i tím, že se stal koordi­načním centrem RVHP pro a oblast výzkumu, vypracování zavádění matematických metod a elektronické výpočet­ní techniky v zemědělství. Podle informací ředitele ústavu, ing. J. Kunce, CSc, bude výpočetní středisko po­mocí počítače Minsk provádět systémové programování, vě­deckotechnické výpočty pro resortní ministerstva a ústa­vy ČAZ. Dále bude aplikovat ekonomicko-matematické me­tody na podnikových orgánech řízení j) zpracovávat oblast hromadných dat, zejména rozsáhlých rozborů o výsled­ku hospodaření zemědělských podniků. Střední samočinný počítač Minsk 32 pracuje rychlostí 25—65 tisíc operací za vteři­nu a má vnitřní paměť s ka­pacitou 65 tisíc slov, vnější magnetopáskové jednotky mají kapacitu 77 miliónů symbolů a magnetické bubny 65 000 slov. Dále je vybaven na vstu­pech dvěma snímači děrné pásky o rychlosti 1500 znaků za vteřinu a snímačem děr­ných štítků, na výstupech dvěma širokořádkovými tis­kárnami OW-21 s rychlostí 600 řádků za minutu a děro­vači děrné pásky o rychlosti 150 znaků za vteřinu. Podle předběžných propočtů dosáhne při plném využití systém samočinného počítače Minsk 32 téměř 7miliónové hodnoty výpočtových prací ročně. (kam) Praha bude patřit miadýmzemědělcům Praha (dk) — Na 500 mladých lidí, pracovníků JZD a stát­ních statků — vynikající pracovníky a vedoucí brigád socialis­tické práce — přivítá hlavní město 7. února na tradičním setká­ní zemědělské mládeže. Cílem letošního, již devátého, je ocenit práci nejlepších a podnítit jejich další pracovní iniciativu. Svým charakterem a progra­mem zapadá ďo celkového rámce oslav únorového vítěz­ství. Pod ústředním heslem celého setkání „Revoluční od­kaz února naplníme konkrét­ními činy“ bude jednat tribu­na zemědělské mládeže, rozdě­lená do tří sekcí. S našimi předními zemědělskými odbor­níky si zde mladí lidé poho­voří o problémech v mechani­zaci, zemědělské výrobě a ekonomice. Zhodnocením sva-zácké činnosti se bude zabývat celostátní aktiv zemědělské mládeže. Během týdenního pobytu v Praze uvítají mladou gene­raci vesnice její vrstevníci v pražských továrnách. Na be­sedách se hosté setkají s pří­mými účastníky únorových událostí a vydají se po památ­ných místech bojů proletariá­tu. K programu patří také sportovní den a návštěvy v re­dakcích. VĚDECKÁ KONFERENCE ZA ÚČASTI HOSTŮ ZE SOCIALISTICKÝCH ZEMÍ K 25. výročí Vítězného února P r a li a (čtk) — Včera byla v Praze za mezinárodní účasti zahájena dvoudenní vědecká konference k 25. výročí Února 1948, pořádaná Ústavem marxismu-Ieninismu ŰV KSČ, Vyso­kou školou politickou ÜV KSČ a Ústavem marxismu-Ieninismu ÚV KSS. Konference se účastní ve­doucí oddělení školství a vědy ŰV KSČ J. Obzina a zástupce vedoucího oddělení agitace a propagandy ÚV KSČ L. Kaš­tan. Přítomni jsou také před­stavitelé stranických institucí z SSSR, Bulharska, Maďarska, NPR, Mongolské lidové repu­bliky, Polska, Rumunska a více než 70 předních vědec­kých pracovníků z Českoslo­venska. Úvodní projev měl rektor Vysoké školy politické ŰV KSČ prof. inž. V. Kvěš, CSc. Zdůraznil trvalou aktuálnost odkazu Února 1948, jehož na­plnění věnuje náš lid všechen svůj um a úsilí. Únorové udá­losti mají významné místo také v mezinárodním dělnic­kém a komunistickém hnutí. Potvrdily, že přechod k socia­lismu je obecnou zákonitostí i pro průmyslově vyspělé ze­mě. Hlavní referát o Vítězném únoru jako kvalitativním pře­dělu v nejnovějších dějinách Československa přednesl doc. dr. Z. Snítil, CSc., vedoucí katedry dějin KSČ na VSP ŰV KSČ. V obsáhlém výkladu dolo­žil, že únorové události v Čes­koslovensku v roce 1948 za­ujímají významné místo nejen v dějinách československé re­voluce, ale také v procesu for­mování světové socialistické soustavy. Události šesti pa­mátných únorových dnů vešly do historie jako rozhodující, přímé a otevřené mocenské střetnutí o další vývoj Česko­slovenska a tím zároveň o je­ho místo v třídně rozděleném světě. Únorové vítězství urychlilo socialistický vývoj českoslo­venské společnosti k socialis­mu a stalo se východiskem dalších závažných revolučních přeměn politického, společen­ského i hospodářského cha­rakteru. Československo upev­nilo a prohloubilo spojenectví se Sovětským svazem a lidově demokratickými zeměmi, za­členilo se definitivně do svě­tového socialistického spole­čenství a posílilo tak své me­zinárodní postavení i obrany­schopnost. Únorové vítězství v roce 1948 obhájilo a uchránilo čes­koslovenskému lidu revoluční odkaz z let 1944—1945. Jestliže Slovenské národní povstání považujeme za mezník v pro­tifašistickém zápasu lidu a za počátek národní a demokra­tické revoluce, pak květen 1945 znamenal základní revo­lučně mocenský zvrat ve vý­voji československého státu, který jako lidově demokratic­ký stát nastoupil cestu po­stupné socialistické přeměny. Teprve únorové vítězství roce 1948 však tuto socialis­v tickou cestu v celém státě de­finitivně potvrdilo a zároveň urychlilo. Rozhodující role KSC únoru 1948 vyplynula jak z její v vedoucí úlohy při vedení mas, tak především z její teoretic­ké připravenosti řešit tvůrčím způsobem přístup k revoluci v nových podmínkách, jak se vytvořily v poválečném Čes­koslovensku. Ani ve vyhrocené situaci koncem roku 1947 se komunis­té nevzdali orientace na po­kojnou, nekrvavou, ale dů­sledně revoluční cestu, kterou uplatnili i v průběhu únoro­vých událostí. Významnou úlohu přitom sehrál Klement Gottwald, který svou rozva­hou, prozíravostí, zásadovostí a celkovou politickou zralostí převýšil všechny nejvýznam­­nější politické protivníky z buržoazního tábora, včetně presidenta Beneše. Socialistický společenský řád se v Československu formoval plně až po roce 1948. V etapě (Pokračování na str. 4.) I Dobrý pocinek Konči třicátý prvni den ledna roku, který je v pořadí třetím v této páté pětiletce. Vždycky v tento čas bývá příležitost k to­mu, abychom se zamysleli nad konečnými zprávami o vývoji ná­rodních hospodářství a o tom, co všechno se změnilo v ekono­mice státu za rok, který už je za námi a který skončil dnem, kdy se vlády ujal rok nový. Jak jsme vás již informovali, vydal náš federálni statistický úřad v minulém týdnu přehled o všem, co se udělalo a změnilo v naší ekonomice a jaký to mělo vliv na životní úroveň pracujícího li­du. Zveřejnili jsme podrobný vý­tah této zprávy. Informace o vý­voji národního hospodářství a plněni plánu v roce 1972 se setkala mezi pracujícími s mimo­řádným pochopením, a také — a to je nejdůležitější — s po­rozuměním pro všechno nové, co od nich společnost očekává a co je potřeba udělat, aby se národ­ní hospodářství' letos i v příštích letech pětiletky rozvíjelo podle závěrů XIV. sjezdu KSČ. Pokud jde o tu část zprávy federálního statistického úřadu, která hovoří o výsledcích v na­šem zemědělství, pak lze říci, že jde o informaci více než uspo­kojivou a současně také pouč­nou. V zemědělství se v r. 1972 podařilo splnit hlavní úkol XIV. sjezdu KSČ - krýt přírůstek spo­třeby základních potravin vlastní výrobou. Dosažený přírůstek vý­roby byl sice ve srovnání s ro­kem 1971 o maličko nižší, než určoval plán, ale současně byl vyšší, než je plánované průměr­né roční tempo na léta páté pětiletky. Znamená to, že z to­hoto odvětvi v národním hospo­dářství, které je pro svůj velký význam nezastupitelné a proto tak významné, se dostalo společ­nosti více produktů, než původ­ně počítal plán pětiletky. So­cialistická zemědělská výroba má tedy i po loňském roce dobrý start do dalších let a je přísli­bem a zárukou pro trvalý růst zemědělské' výroby a také pro životní úroveň lidí, kteří v ní pra­cuji. V roce 1970 byla hrubá země­dělská produkce celkem 67,1 mi­liardy korun, rok nato 69,3 a lo­ni 71,8 miliardy korun. Do stát­ních tržních fondů se dostalo Mohl bych říci, že cholupič­­tí jestřábi se slétli do Točné. Ale jelikož je známo, že v Točné je sportovní svazarmov­ské letiště podotýkám, že ne­jde ani o nový typ větroně, ani o dravce považovaného myslivci za škodnou. Jestřáb je název mysliveckého sdru­žení v Cholupicích, jehož čle­nové měli výroční schůzi v sále Pohostinství v obci Toč­ná. Oslavovalo se tu dvaceti­leté ■ jubileum mysliveckého spolku. Zasloužilí členové do­stali diplomy a všichni mys­livci — je jich tu celkem de­vatenáct, obdrželi v upomínku tabla. Konečně na tom tolik nezáleží, s jakým dárečkem se při takovéhle příležitosti vyrukuje. Faktem je, že v ro­ce 1699, kdy údajně na Hlu­boké došlo k založeni prvního mysliveckého spolku u nás, si ve výroční dny barevné foto­grafie dávat nemohli. Čeho si člověk na shromáždění mu­sel všimnout, to byla přede­vším nesmírná vážnost s níž všichni slavnostní schůzi při­jímali a také preciznost s ja­kou funkcionáři připravili své zprávy. Klobouk dolů, takhle by měly vypadat všechny schůze. Pro obec se myslivci zavá­zali odpracovat 350 hodin a podle potřeby budou pomáhat jak zemědělskému družstvu, tak Státním lesům. Pět set ko­run, odesílají okamžitě z této schůze na budování Vietnamu. Nebudu se vychloubat, pravil hospodář sdružení Josef Mali­na, ale na cholupické mysliv­ce je spolehnutí. Kupříkladu v pátek večer, klidně mohou přijít z družstva, že potřebují na sobotu lidi. A my jsrne s to dát vždycky partu dohro­mady. Když chytáme zajíce, taky nám přijde několik de­sítek dobrovolných pomocní­ků. Trojitá sít se táhne na kilometr lesem a chytači za­lehnou před ni do křovin. Když vyplašený zajíc vběhne do sítě, musí chytač vyskočit a uchopit jej tak, aby se zvíře neporanilo nebo dokonce ne­uteklo. Odchyt živé zvěře však patří k těm radostným povin­nostem a rovněž ke zdrojům našich příjmů. Myslivecké sdružení se musí starat o de­sítky metráků krmení pro zvěř, o sběr bažantích a ko­roptvích vajíček a také třeba o vysazování stromků. Umělou líheň na bažanty a koroptve může mít myslivec doma. Není také velkým pro­blémem vyrobit si malou vo­­liérku, v níž se musí vylíhli ptáčci nějaký čas držet a krmit, než mohou na svobodu. Ba­žantí a koroptví vejce ovšem také dokáží vysedět slepice­­-liliputky. Velká domácí sle­pice by na ně byla moc těžká. Za celou dobu činnosti cholu­­pického Jestřábu, vylíhlo se pod rukama myslivců přes čtyři a půl tisíce bažantů a poloviční množství koroptví. Během posledních sedmi let odstřelili členové sdružení cel­kem 3186 kusů zvěře, přičemž králem střelců je Václav Po­lák s 309 odstřelenými kusy. Stejně jako k družstvu mají myslivci výborný vztah i k místnímu národnímu výboru. Předseda MNV Stanislav Ji­rásek je původním povoláním lesák a také úspěšný střelec na jediného muflona, který se k této obci, vzdálené jen několik kilometrů od Prahy, zatoulal. Jaroslav' §M1D produktů za 39,7 miliardy korun, což je více, než určoval státní plán, a více, než činila tržní ze­mědělská produkce v roce 1971. Je potřeba ocenit, že nejprogre­sivnějších výsledků bylo dosaže­no ve vývoji hrubé rostlinné ze­mědělské produkce, a to i přes­to, že zde nebyl splněn plán. (Pokrajování na str. 2.) Co dokázal cholupický Jestřáb

Next