Zemědělské Noviny, únor 1973 (XXIX/27-50)

1973-02-01 / No. 27

r Ročník XXIX — Číslo 27 S mistry zítřka Praha (dk) — Už více než pět tisíc mladých zemědělců z celé republiky změřilo své síly v soutěžích zručnosti „Mistrů zítřka“ v rámci hnu­tí Zenit. Nejlepší z nich, ví­tězové národních a celostát­ních kol, se včera sešli v Pra­ze s představiteli českého ústředního výboru SSM, aby si pohovořili o dosavadních zkušenostech i o tom, jak dále organizaci soutěží zlepšit. Z původních čtyřech soutěžních oborů se letos mladí lidé utka­jí již v devíti. Traktoristé bu­dou soutěžit v orbě a ve zruč­nosti jízdy. Dále je připrave­na soutěž v technice dojení, v opravě zemědělských strojů, soutěž vinařských a vinohrad­níckych odborníků a y aran­žovaní květin. Novinkou bu­dou soutěže ovocnářů, rybářů a mladých lesních dělníků. Dvocet lil SZN Praha (va) — Ve Státním zemědělském nakladatelství’ vychází 23 odborných časopi­sů, které jsou ve velké oblibě mezi pracovníky odvětvi ze­mědělství a výživy a také les­ního a vodního hospodářství. V nakladatelství loni rovněž vyšlo 72 publikací v celkovém nákladu 750 000 kusů. Tyto in­formace sdělili včera na tis­kové konferenci vedoucí pra­covníci SZN u příležitosti 20. výročí vzniku tohoto naklada­telství, Ředitel ing. K. Koukal uvedl, že v plánu na letošní a příští rok počítá SZN s vydáním ně­kterých politických a odborně závažných publikací. Jde např. o knihu se zahraničními i do­mácími zkušenostmi s koope­rací v zemědělské výrobě, vý­stavbou agrochemických cen­ter a mechanizačních pracov­ních postupů ve stávajících objektech živočišné výroby. Zemětřesení v Mexiku Mexico City (čtk) — Ce­lé středozápadní Mexiko bylo v noci na včerejšek postiženo silným zemětřesením, jehož epicentrum bylo asi 500 kilo­metrů západně od Mexico Ci­ty. V epicentru dosáhly otře­sy intenzity 7,5 stupně Richte­rovy stupnice. Nejvážněji bylo postiženo město Tucumám ve státě Colima. Podle posledních údajů bylo zabito 30 a zraněno 200 lidí. Škody jsou odhadované na 50 miliónů pesos. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKŮM Objednávky naiébavycu inzerátu tohoto druhu posílejte na adresu: Zemědělské noviny, inzertní oddě­lení, Václavské nám 47, Praha 1, nebo telefonujte na Číslo 263 315. ■ SODO KUftIC LB DOM1NAT, stáří 5 měsíců, k prodeji ihned, nej­později do 20. 2. 1973 nabízí Škol­ní statek Prostějov. Dopravu za­jistíme. ■ KACHŇATA OD BREZNA bude­me opět zasílat na dobírku, cena 3 Kčs. jZD Chynava, okres Be­roun, směr. ě. 267 07. Objednávky přijímáme již nyní. ■ 3 KOMBAJNY SK-4, 2 vysoko­tlaké lisy K-442, 2 silážní kom­bajny SK-2,6, 3 rozmetadla mrvy PZ 35 RM, postřikovač S-050 a S­­-293, ořezávač cukrovky 3-OCZ, pluh 4 PX-35 a 4 PZ-35 M, uni verzálni závěs Z-4,5, lěžké brány (radličkové) secí stroj SCZ - 3 H 29, dále auta Garant 30 K, ŽOK skříňový a valník před GO pro­dá STS Uherské Hradiště - Staré Město. tel. 4411-3. ■ NÁKLADNÍ AUTO S5T II. nebo S5T III. sklápěč knnpí JZD Jamné nad Orlicí, okres Ostí nad Orlicí. ■ VYMĚNÍME SKŘÍŇOVÉ DODÁV­KOVÉ vozidlo Nysa. N 59 po GO s novou karoserií za vozidla RO­­BUR skříň nebo valník. Jihočeské pekárny n. p. nám. Jul. Fučíka, Třeboň. ■ PRODÁME: KOMBINATOR K­­-25/1, čpavkovací souprava AMIN, překopávač kompostu, chladící nádrž na mléko CM-500. el. ohří­vač mléka OM-150,, mačkadlo na brambory MCSK-40, dávkovací stůl DOD-3,5, stabilní motory různé. JZD Šestajovice, okres Pra- - ha-východ. ■ PRODÁME KOMPLETNÍ ŠRQTO VACÍ LINKU na vojtěšku typ UH 50/63, téměř nová. jZD Bělěice, okres Strakonice. ■ NUTNÉ POTŘEBUJEME pro kompletáž výrobních zařízení: 1 ks ventilátor RNA 500 a 1 ks ventilátor RNC 400. CKD Praha, oborový podnik - závod Hořovice, okres Beroun. ■ KOUPÍME IHNED 1 MALOTRAK­TOR vývojové řady T4K-10/12 v po­jízdném stavu, nový eventuálně starší, ale bez závad. Státní lesy Krnov, lesní závod Město Albrech­tice, PSČ 793 95, tel. 220, 221. ■ PRODÁME TRAKTOR ZT 300, 2 traktory DT-54 s radlicemi, lis K 441, vše v provozuschopném stavu. jZD Modříce u Brna, okres Brno-venkov. ■ KOUPÍME SECÍ STROJ NA RE­PU 12-Se, CXP-450. [ZD Uhlířská Lhota, okres Kolín. ■ ÜPZT VIMPERK DODÁ IHNED: velkoobjemové samosběrací vozy NTVS-4, Horal 33 m3, SUN-24, krmné samosběrací vozy Horal, obraceče píce OS-3, přenosné transportéry délka 4,6-8 m, po­jízdné NDR délka 8-16-15 m. Tel. č. 2305. ■ PRODÁME NÁŘAĎOVÝ TOR RS-09/124 víceúčelový, TRAK­málo použitý, hodící ce pro JZD nebo zahradnictví. Cena podle úřední­ho odhadu. Dotazy zasílejte TI Jirkov, Vinařická 329, tel. na č. 106, PSČ 431 11. deník ministerstva zemědělství a VÝŽIVY csr Praha, čtvrtek 1. února 1973 Cena 50 hal. Vesnice na počest 25. výročí vítězného Února Víc vyrábět, lépe zásobit trh Praha (zn) — Příprava výročních schůzí JZD je' všude po­znamenána tím, jak co nejrychleji uzavřít dobrý účet hospo­daření loňského roku. Nikde také nechybí snaha a pochopení pro dobré plnění úkolů třetího roku pětiletky. Zemědělci si do­vedou dohře spočítat, co pro národní hospodářství, i pro vlastní životní úroveň a rozvoj hospodářství, přináší vyšší zemědělská produkce. Proto také kromě čísel, kte­rá jsou zapsána ve výrobních plánech a nákupních smlou­vách, zbývá v mnoha zeměděl­ských podnicích ještě jistá re­zerva ve výrobě. Když v těch­to dnech se družstevní vesnice i pracovníci státních statků připravují na oslavy 25. výročí vítězného Února, dávají k lep­šímu, formou socialistických závazků ze svých pracovišť ve výrobě, ještě něco navíc. ■ SROZUMITELNÁ ODPOVĚĎ Např. na 'okrese Liberec hodnota závazků dosáhla již téměř 2,5 miliónu korun. Ze­mědělské podniky se zavazují prodat letos nad stanovený úkol 200 centů maisa, 100 centů drůbeže, 100 tisíc vajec, 5 va­gónů obilí, 300 centů cukrovky a další produkty. To jsou jistě čísla velmi konkrétní a odpo­vídají nejsrozumitelněji na Na otázku jaké jsou dnešní vztahy mezi CSSR a EAR B. Chňoupek řekl, že naše sta­novisko ke konfliktu na Střed­ním východě je dobře známo: stojíme jednoznačně na stra­ně Egypta a spravedlivé arab­ské věci. Ják jsme při rozho­vorech egyptské partnery in­formovali. rozvoj styků mezi CSSR a EAR byl u nás pří­znivě ovlivněn konsolidačním procesem po roce 1968. "vytr­usnesení XIV. sjezdu KSC, aby zemědělství krylo zvýšenou spotřebu potravin z domácích zdrojů. ■ MLÉCNÄ vízva z chýnE Stejně se staví k náročným úkolům třetí pětiletky i země­dělci ve Středočeském kraji. I když výrobní úkoly i pláno­vané množství zemědělských produktů je vyšší než lo-ni, právě proto pamatují , i tady na čestné závazky k 25. výročí Února 1948. Není jistě náhod­né, že např. v okrese Praha­­-zápaď i v dalších okresech kraje hned od začátku ledna se mnoha zemědělským podni­kům daří plnit úkoly v prode­ji mléka. Aspoň jeden příklad za mnoho ostatních: JZD Čes­­koslovensko-sovětského přátel­ství v Chýni u Prahy si dalo závazek, že do konce prvního pololetí prodá do mlékárny litické koncepce. Významným mezníkem v tomto vývoji byla návštěva, kterou uskutečnila v roce 1971 v Káhiře delega­ce, ŰV KSC vedená členem předsednictva a tajemníkem ÜV KSC V. Bilakem. Pro­a tokol o spolupráci mezi KSC Arabským socialistickým 1 svazem, jenž byl tehdy pode­­psán, se oboustranně a ke vzájemnému prospěchu plní. V rqcě 1,970' byl Egypt v na­­(Pókračování na st. 2 1 o 50 tisíc litrů mléka více než stanoví plán. A že to myslí vážně, dokazuje jeho výzva pro ostatní zemědělské podni­ky v okrese i kraji k násle­dování. V zemědělství se nezapomí­ná ani na to hlavní — vytvořit podmínky pro vyšší výrobu krmných plodin. Pamatuje na to např. závazek JZD Obrán­ců míru Třinec v okrese Frý­­dek-Místek. V celkové hodnotě závazku 40 tisíc korun je za­počítáno i zvýšení výnosů se­na o 5 centů na každém hek­taru luk, využití mimodruž­­stevní a ostatní půdy pro roz­šíření výměry obilovin, zúrod­nění pastvin apod. V živočišné, výrobě v závazku pamatují také na to, aby úhyn telat byl menší než dosud. ■ O NOVÉ TITULY BRIGÄD SOCIALISTICKÉ PRACE Iniciativa nechybí ani mezi pracovníky státních statků, kde vznikají nové brigády so­cialistické práce. A získat ten­to titul není jistě snadné. Na Státním statku Chuděrov v okrese Ústí nad Labem po­žádal o udělení titulu BSP čtyřčlenný kolektiv ošetřovate­lek dojnic na farmě Žežice. Loni se mu podařilo u 100 dojnic zvýšit roční užitkovost u každé na 3560 litrů mléka — o 1000 litrů víc, než krávy do­jily v roce’ 1971. Na počest výročí vítězství dělníků á rol­níků v roce 1948 si kolektiv vedený J. HandlířoVou dal zá­vazek, že produkci mléka v té­to stáji zvýší u každé dojnice o dalších 100 litrů. ☆ Příkladů, o kterých by bylo možné psát, je mnoho. V kaž­dém okrese už dnes existují desítky podobných závazků. A za každým z nich se skrývá jedno společné — zemědělci si váží toho, co v našem socialis­tickém zřízení za přispění děl­nické třídy dosáhli. Chtějí jit všák dál a mít ještě lepší vý­sledky* ve své práci. A to je také na celém soutěžním hnutí to. nejcennější- ROZHOVOR MINISTRA ING. B. CHŇOUPKA 0 vztazích mezi ÖSSR a EAR Praha (čtk) — Na pozvání egyptského ministra zahranič­ních věcí dr. Muhammada Zajata navštívil ve dnech 22. až 26. ledna oficiálně Egyptskou arabskou republiku ministr za­hraničních věcí CSSR ing. B. Chňoupek. Po svém návratu zod­pověděl zpravodaji CTK několik otázek týkajících se této vý­znamné zahraniční cesty. Závody Vítězného února v Hradci Králové jsou největším strojírenským podnikem ve Východočeském kraji. Jejich program se orientuje především na dodávky kompletních investičních celků pro chemický a potravinářský průmysl. Zhruba polovina produkce je určena na export. Nejvýznamnějším obchodním partnerem je Sovětský svaz, kam Závody Vítězného února dodaly v minulých letech zařízeni pro 24 cuk­rovary, 60 pivovarů, 11 čpavkáren aj. Na snímku brousí člen kolektivu BSP K. Fišer lub odlučovače pro mlékárnu v SSSR. (Foto ČTK - J. Vrabec) 6 POČASÍ DNES: Bude velká ob­lačnost, místy déšť, ve vyš­ších polohách sněžení. Noč­ní teploty kolem nuly, nej­­vyšší odpolední 2 až 5 st„ mírný jihozápadní až zá­padní vítr. PATEK A SOBOTA:Bu­de převážně zataženo, v nížinách déšť se sněhem, jinde sněžení. Ranní teplo­ty —2 až —6 st., odpolední kolem nuly. Ve Vídni zohójeno Vídeň (čtk) — Přípravné konzultace o snížení ozbroje­ných sil a výzbroje v Evropě byly zahájeny ve Vídni. Za­hajovací schůze trvala 35 mi­nut. Přítomné delegace uvítal rakouský ministr zahraničních věcí dr: R. Kirchschläger a přál delegátům úspěch v jejich odpovědné práci. Přijeli o G. Husii Praha (čtk) — Generální tajemník ŰV KSČ G. Husák přijal včera v přítomnosti mi­nistra národní obrany ČSSR armádního generála M. Dzú­­ra staršího představitele hlav­ního velení spojených ozbro­jených sil Varšavské smlouvy generálplukovníka K. G. Ko­­žanova. V přátelském rozho­voru generál Kožanov z po­věření hlavního velitele spo­jených ozbrojených sil Var­šavské smlouvy maršála SSSR I. I. Jakubovského informoval generálního tajemníka ÜV KSČ o výsledcích v bojové a po­litické přípravě spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy a o dalších úkolech hlavního velení. Soudruh Husák ocenil dosa­žené výsledky a zdůraznil pevné odhodlání všestranně upevňovat spolupráci a druž­bu mezi Čs. lidovou armádou a bratrskými armádami zemí Varšavské smlouvy. Generálplukovníka K. G. Kožanova přijal včera také president republiky armádní generál L. Svoboda. Zasedání výboru ministru obrany Praha (čtk} — V úno­ru 1973 bude ve Varšavě zasedání výboru ministrů obrany států — účastní­ků Varšavské smlouvy. Na zasedání se předpokládá projednat otázky běžné činnosti vojenských orgá­nů Varšavské smlouvy. Družstevní rolnici bratrské zemi Praha (čtk) — Příspěvek ve výši přes 1 milión korun na obnovu Vietnamu odevzda­li včera v Praze předsedovi Výboru solidarity s národy Afriky a Asie a místopředse­dovi ústředního výboru Ná­rodní fronty ČSR M. Vacíko­­vi jménem ústředního výboru 1 Českého svazu družstevních rolníků jeho předseda J. Čer­vinka a tajemník P. Čepelák. Naši družstevní rolníci, čle­nové brigád socialistické prá­ce, kolektivy a jednotlivci z JZD v celé ČSR, jak zdůraz­nili, podporovali již v průbě­hu imperialistické agrese pro­ti Vietnamu lid této bratrské země materiálně i formou sto­vek rezolucí. Ukončení války přijali s pocity nesmírného uspokojení a jsou hrdi na to, ' že : také oni mohou ve chvíli, kdy pokrokové síly celého světa se snaží zmírnit její strašlivé následky, přispět k tomuto úsilí. Ruský sarafán Půvabné sarafány tanečnic, zdobené širokou výšivkou, ha­lenky z krajek se starými rus­kými motivy, šátečky jemné jak chmýří; perlami. zdobené čelenky. Kroje, jak ž pohádko­vých oříšků. ,A s touto nádhe­rou a lyričnoští' dívčího odě­vu ostře kontrastují jen spoře Zdobené mužské rubášky. Ten­to kontrast nacházíme i v ta­­nečhím projevu, drobné krůč­ky tanečnic střídá' vitalitou a temperamentem jiskřící vý­stup tanečníků. A píseň, lido­vá píseň znějící mnohohlas­­ným chórem. Tomu všemu jsme u vystou­pení sovětských souborů lido.­­vých písní a tanců uvyklí a přijímáme jejich vrcholné mis­trovství jako samozřejmost. A přece jsme vždy znovu nadše­ni a . strženi obdivem ... V nejbližší době budeme mít, příležitost k obdivu znovu. A bude to tentokrát neobvyklý zážitek. Jako reprezentant ruského lidového foíklóru při­jede k nám na desetidenní zá­jezd Severoruský lidový sou­bor písní a tanců z Archan­­gelska. Soubor, jehož počátky se datují rokem 1926, za dlou­hou historii své činnosti se změnil z původně amatérské­ho kroužku v mohutné profe­sionální těleso. V jeho reper­toáru nacházíme jak původní lidové umění, tak nové kom­pozice, vzniklé prací předních sovětských choreografů, skla­datelů a básníků. Severoruský chór slavil mno­hé úspěchy takřka po celém světě. Své turné u nás začíná 18. února vystoupením v Plzni, pokračuje v Táboře, Jihlavě, Teplicích, v Praze vystoupí na scéně Karlínského divadla a 27. 2. odjíždí na Slovensko. (sla) DRUHÝ DEN MEZINÁRODNI VĚDECKÉ KONFERENCE Dějinné vítězství lidu Praha (čtk) — V průběhu dvoudenní vědecké konference k 25. výročí Února 1948, pořádané Ústavem marxismu-leni­­nismu ÜV KSČ, Vysokou školou politickou ŰV KSČ a Ústavem marxismu-leninismu UV KSS hovořili včera též její zahraniční účastníci o zkušenostech komunistických stran v jednotlivých zemích, získaných při nastolování moci pracujícího lidu a pře­chodu k výstavbě socialismu. Tak kandidát historických věd P. Ostojič, vědecký pra­covník Institutu dějin Bul­harské komunistické strany, ve svém příspěvku vy­zdvihl pomoc SSSR socialis­tickým zemím v boji za dik­taturu proletariátu i při bu­dování socialismu. Zástupce vedoucího katedry dějin děl­nického hnutí Institutu spole­čenských věd při ÚV SED dr. R. Stoekigt zdůraznil, že SED pokládala už v únoru 1948 vítězství socialistických sil v Československu za úspěch ve společném boji za socialismus. Na téma „Některé otázky ne­­kapitalistické cesty rozvoje v Mongolské lidové republice“ vystoupil kandidát filosofic­kých věd Čunagsuren Žam­­byn, lektor katedry marxis­­ticko-leninské filosofie na VSS při ÜV MoLRS. O zvláštnostech vítězství proletariátu v Maďarsku mlu­vil docent L. Labádi, zástup­ce vedoucího, katedry dějin maďarského dělnického hnutí VSŠ při ÜV MSDS. Podmínky a charakteristické rysy polské revoluce osvětlil dr. W. Waž­­niewski, adjunkt Vysoké ško­ly společenských věd při ŰV PSDS. Dr. G. Zaharia, CSc., zá­stupce ředitele Ústavu histo­rických a sociálně politických studií při ústředním výboru RKS, se zabýval otázkami strategie a taktiky Rumunské komunistické strany v období přechodu od kapitalismu k socialismu. Doc. L. A. Severdova, kan­didátka věd z katedry dějin mezinárodního hnutí Vysoké stranické školy při ŰV KSSS hovořila o významu boje KSČ a čs. dělnické třídy za demo­kracii a socialismus pro mezi­národní dělnické hnutí. VYSTOUPENI NAŠEHO DELEGÁTA V HELSINKÁCH Stanoviska se sbližují Helsinky (čtk) — Na přípravných poradách o konferenci o evropské bezpečnosti a spolupráci včera vystoupil vedoucí čs. delegace velvyslanec O. Pavlovský. Uvítal, že se na pora­dách začalo konkrétně jednat o návrhu prvního bodu jedna­cího pořadu konference. Za velmi pozitivní v této souvislosti označil skutečnost, že účastníci porad se shodují v názoru, že náplní tohoto bodu má být problerpatika bezpečnosti a že se sbližují stanoviska i co do vymezení úkolů komise, jež bude tento bod konkrétně projednávat ve druhé části konference. Vý­znamným krokem v tomto směru byly nedávně návrhy SSSR, čs. delegát dále uvedl, že návrhy některých delegací, aby ji? na přípravných pora­dách se podrobně jednalo o počtu subkomisí, jež by měly být na konferenci zřízeny, a o stanovení jejich úkolů, není v souladu s praktickými zku­šenostmi mnoha mezinárod­ních jednání. Velvyslanec Pavlovský dále uvedl, že pro zvýšení účin­nosti porad je nutno plně vy­užít všech možností, jež skýtá jejich neformální charakter. 120 minut s Renatem Guttusem Kdybych byla posluchačkou pražské Akademie výtvarných umění, určitě bych ten den cítila trému. Alespoň trošičku. Ne­stává se přece běžně, aby ateliéry procházela návštěva v umě­leckém světě tak proslulá, jako je Renato Guttuso. A k tomu možnost zúčastnit se besedy s tímto pokrokovým Italem, se­známit se s nim nejen skrze jeho dílo, právě vystavené ve Valdštejnské jízdárně, ale slyšet přímo z jeho úst názory na umění, na tvorbu. Renato Guttuso, štíhlý še­desátník se šedivými vlasy a bystrýma tmavýma očima, při­jel do Prahy na vernisáž své výstavy, zahrnující na šedesát obrazů, kreseb a ilustrací — výběr z tvorby čtyř desetiletí. Á nyní sedí tento uznávaný malíř v kruhu mladých, kteří se tady, na půdě pražské Aka­demie začínají poprvé vážně a vědomě potýkat s problémy výtvarné tvorby. Pětadvacet párů mladých očí nyní pozor­ně sleduje slova umělce, jehož práce již sama o sobě hovoří o jednotě ideového a estetic­kého stanoviska. „Sám jsem žádal o to. abych mohl navštívit vaši školu.“ začíná Guttuso po srdečném přivítání, „protože jsem pře­svědčen o jedné věci: když nehledíme dopředu, na to. co nám otevírají oči lidí mlad­ších, než jsme my, může se stát zvykem dívat se spíš jen do minulosti, Myslím, že se od mladých stále učíme. Aniž bych chtěl dělat nějaké po­klony, odnáším si z návštěvy vašich ateliérů dojem, že ško­la pracuje dobře, dává mož­nosti svobodného rozvoje. Me­zi studenty a docenty je pa­trná spolupráce, která je vi­dět v obecné znalosti, a to s vysokou úrovní. Mistři, kteří zde vyučují, jsou skuteční mis­tři; neučí jak malovat, ale jak má malíř růst — a to je vel­mi důležité.“ Pro ilustraci Guttuso přechází ke svým zkušenostem z římské Akade­mie, kde vyučoval v nesnad­ném roce 1968, v době stu­dentských bouří. „Římská Akademie je proti pražské zpátečnická; nemohu tam učit, jak bych chtěl, protože ať udělám cokoliv, skončí, to ve větru.“ Vybavuje si i krátkou dobu svého pedagogického pů­sobení v Hamburku, taktéž v čase, kdy nebylo možno řádně učit. „Vymysleli jsme si tedy zvláštní formu spolupráce: na velkém panelu jsme. upevnili' papíry, a na ně každý po svém vyjadřoval téma. Násilí. Architekti přispěli návrhem architektury, jiný básní, fo­tografií, obrazem . — vznikl z toho zajímavý druh jaké­hosi poetického filmu.“ Současnou situaci v, kultuře v Itálii Guttuso hodnotí velmi jasně. Hovoří o některých ry­sech, jež jsou považovány za rysy ' svobody, ale ve skuteč­nosti svobodou nejsou. Ná­tlaky hegemoňických kultur­ních skupin jsou zde Velmi silné, daleko silnější, než dal­ší typy útlaku. „Vím“, dodá­vá, „že umělec se pak pořád víc živí z názorů okolí, než ze; skutečného ocenění. A přer kročí-li určitou mez — zákony, o kterých se mlčí —, je za to hned trestán, kulturně izolo­ván, nemůže pracovat. To je důležité k pochopení, co je »svoboda« Západu.“ Renato Guttuso, nositel Le­ninovy ceny Za upevnění mí­ru mezi národy, čestný člen Akademie výtvarných umění v Moskvě, je z těch umělců, kteří se inspirují společenský­mi konflikty a zápasy součas­nosti. I proto se zájem mla­dých pražských posluchačů soustřeďuje ná konkrétní ob­razy na jeho současné výsta­vě, například na Zprávy a Pohřeb Togliattiho. Malíř ho­voří o podnětech, jež jej ved­ly k jejich ztvárnění, a dodá­vá: „Nejsem nepřítelem myš­lenky, že obraz by neměl být zároveň manifestem. U nás v Itálii začíná určitá skupina výtvarníků znovu s ideologic­kou- tematikou, ovšem tento návrat je zároveň hledáním nových prostředků. Domnívám se, že má-li umělec pevnou ideu, má též víc odvahy a práva použít k jejímu vyjád­ření nové prostředky.“ Dotazy pokračují, mladé za­jímá malířův vztah k Picasso­­vi, ptají se na další vystavěné obrazy,' na inspirační podně­ty, a Guttuso odpovídá, vy­znává se ze svého obdivu k tvůrci Guerniky. hovoří svých přátelích ve všech ob­o lastech umění, kteří se jako on snaží o tvorbu s jasným, průkazným obsahem, sděluje své dojmy ze setkání se so­větskými výtvarníky — až je čas končit, protože vzácného hosta čekají další setkání. „Rozhovor byl velmi zají­mavý,“ uzavírá, „a poslouží i mně. Hovoříme-li o těchto otázkách, znamená to, že lec­cos ještě není jasné — a ta­kováto diskuse může být čas­to užitečnější, než četba teo­retické knihy.“ Mladí se zvedají; je o čem přemýšlet, až si zase stoupnou před rám s napjatým plátnem, až vezmou do ruky sochař­skou špachtli. Šedovlasý Ital se přátelsky loučí s rektorem školy, zasloužilým umělcem Františkem Jiroudkem a dal­šími pedagogy, kteří mu pře­dávají pamětní plaketu Aka­demie výtvarných umění a grafické listy, jako konkrétní připomínku chvil, strávených v kruhu českého výtvarnieké­­ho mládí. Mládí, na jehož ostrý, nekompromisní pohled do budoucnosti Renato Guttu­so tolik věří. Věra BEN30VÄ Úspěšný vývoj národního hos­podářství je stále ještě doprová­zen problémy, jejichž odstraněni by dosažené kladné výsledky jen znásobilo, jedním z ekonomic­kých nástrojů řízeni, který může výrazně zasáhnout ku prospěchu věci, je úvěr. Proto také je úvě­rová politika pevnou součásti měnového piánu pro třetí rok současné pětiletky. A tento plán vykazuje ve srovnání s předcho­zími léty v oblasti poskytování úvěrů výraznou změnu. Objem investičních úvěrů se za rok 1971 zvýšil o 3,5 procenta a za rok 1972 zhruba o 3 procen­ta. Naproti tomu objem provoz­ních úvěrů zaznamenal v roce 1971 přírůstek 9,5 procenta a v minulém roce asi 7 procent. Pro letošní rok počítá však měnový plán s opačným vývojem: Zvýše­ní investičních úvěrů má celkem činit 9,7 procenta a provozních jen 5 procent. Výrazné zvýšení investičních úvěrů vyplývá právě ze zdůraz­nění úlohy úvěru jako nástroje ří­zení. Byl totiž stanoven nejnižší možný podíl bankovního úvěru na krytí investic. Činí 20 až 25 procent na celkových finančních zdrojích, a to bez ohledu na to, kolik prostředků má investující podnik k dispozici. Účel je zřej­mý - rozšířit počet podniků, kte­ré úvěr používají, a zesílit vliv (Pokračováni na str. 2.) Uvěř podporuje rozvoj Renato Guttuso na vernisáži &vé výstavy v pražské Vald­štejnské jízdárně. (Foto Rakovec) Francouzský velvyslanec u presidenta CSSR Praha (čtk) — President republiky armádní generál L. Svoboda přijal včera na Praž­ském hradě mimořádného a zplnomocněného velvyslance Francouzské republiky' André Matteiho. který mu odevzdal své pověřovací listiny. Velvy­slanec ve svém projevu uvedl, že současný vývoj v Evropě a dlouholeté tradice francouz­­sko-československých vztahů vytvářejí příznivé podmínky pro ovzduší důvěry a porozu­mění mezi Francií a ČSSR, a to nejen v jejich zájmu, ale i v zájmu celé Evropy. Presi­dent republiky ve své odpo­vědi zdůraznil, že existuje řa­da možností, jak vzájemné vztahy povznést na vyšší úro­veň tak, aby odpovídaly nové situaci, současným potřebám obou stran a úloze Českoslo­venska a Francie v rámci per­spektiv rostoucí spolupráce mezi evropskými národy a ze­měmi. Prohloubení spolupráce s BLR Praha (čtk) — Podpisem pamětního zápisu skončila včera v Praze jednání před­sedů obou částí čs.-bulharské­ho výboru pro hospodářskou spolupráci kandidáta předsed­nictva ÚV KSČ a tajemníka ŰV KSS M. Hruškoviče a kandidáta politického byra ŰV BKS, místopředsedy rady mi­nistrů BLR V. Koceva. Hlav­ní pozornost při tomto setkání byla věnována dalšímu pro­hloubení vzájemné hospodář­ské a vědeckotechnické spo­lupráce, otázkám plánování a přípravě smluv o specializaci a kooperaci v oblasti chemie, strojírenství a spotřebního průmyslu. Značná pozornost byla věnována i zapojení eko­nomik obou zemí do realizace komplexního programu socia­listické ekonomické integrace. Budou pomocníky při výstavbě Plzeň (zfa) — Vietnamská demokratická republika vysílá do socialistických zemí své nejlepší syny ■ a dcery, aby v nich získávali vědomosti a zkušenosti. V rámci této inter­v nacionální pomoci vychovali Závodech V. I. Lenina v Plzní již několik desítek mladých Vietnamců pro míro­vé budování této válkou těžce zkoušené země. V současné době je dalších 53 praktikantů z VDR zařazeno v několika učebních oborech. Dosavadní výsledky dávají předpoklad, že se stanou dobrými odborníky. Vyniká totiž zejména jejich dobrá pracovní morálka, píle a snaha o dosažení nejlepších výsledků. S nad to ani nevíme Není tomu tak dlouho, co se v Praze konalo mezinárodní sympozium o evropském kni­hovnictví. Odborníci z většiny zemí našeho kontinentu disku­tovali o mnoha problémech spojených s půjčováním knih ve veřejných knihovnách, s propagováním dobré litera­tury, s rozšiřováním sítě knihoven... Zahraniční. kni-r hovníci se seznámili i se dvě­ma základními .fakty: V Čes­koslovensku je 40 000 veřej­ných knihoven se 100 milióny svazků'knih. Táto dvě čísla dokazují, že jsme téměř na evropské špici, že málokterá jiná ' země má tak hustou sít knihoven. Mno­zí zahraniční odborníci žasli především nad skutečnosti, jak obrovský • je. pájem o knihy i v nejmenšich obcích, a ne pouze o knihy takříkajíc Zá­bavné, pro rozptýlení, pro od­dech. Populárně vědecké či vyloženě odborné knihy z mno­ha oblasti lidského konání ne­stojí v regálech našich veřej­ných knihoven nikdy příliš ■ dlouho. Obdobně je ovšem možné psát o knihách literár­ních klasiků' našich i cizích. Tato průkazná fakta■ vyved­la z míry nejednoho účastníka sympozia knihovníků, který U nám přijel z kapitalistické země. Na západě Evropy totiž stále ještě někteří novinářští šmoci píší o naprostém nezá­jmu českých-čtenářů o litera­turu, kterou — citujeme ze zá­­padoněmeckěho deníku „Süd­deutsche Zeitung“ číslo 300 z prosince minulého roku — „jim komunističtí propagandis­­. té v knihovnách přímo vnucu­ji“- ■ My si čteme knihy, z nichž některé nás hodně zajímají, ji­né nás potěší, po přečtení dal­ší si říkáme, že to byla škoda času. Považujeme to za samo­zřejmé, že si můžeme vybrat knihu podle, své nálady, svého zájmu, svých představ. Ale v některých západních . novinách projevuji takovou starost o čtenáře .v- Ceskoslo- ’ vensku, že by se člověk má­lem rozplakal nad tou bídou, a ubohostí našich knihoven — kdyby ale zrovna neláteřil, že neví, kterou knihu si v re­gálu ■ knihovny dříve vybrat, protože číst by se chtělo, ale času přece jenom tolik není. Snad to ani nevíme, snad si to vůbec neuvědomujeme, že ve vědomí mnoha odborníků z celé Evropy patříme na špici čtenářských národů“. Na pražském sympoziu evropských knihovníků vyšla fakta najevo. ■i (lupa) I*f

Next