Zemědělské Noviny, březen 1973 (XXIX/51-77)
1973-03-22 / No. 69
* JEDNÁNI ÚV NF ČSSR ŘÍDIL SOUDRUH G. HUSÁK Národní fronta po XIV. sjezdu Praha (z) — V nové budově Federálního shromáždění včera jednal ústřední výbor Národní fronty CSSR. Schůzi řídil předseda ÜV NF CSSR a generální tajemník ÜV KSC G. Husák. Přítomni byli členové předsednictva ÜV KSC K. Hoffmann, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Lenárt a L. Strougal, tajemník ÚV KSC F. Ondřich, představitelé ostatních politických stran a společenských organizací Národní fronty. Po projevu svého místopředsedy dr. T. Trávnička plénum ÜV NF CSSR schválilo za člena pléna a předsednictva ÜV NF CSSR ing. L. Kovalčíka a osm dalších soudruhů za členy pléna. Cčastníci schválili zprávu o činnosti Národní fronty po XIV. sjezdu KSC 1 úkoly, které z ní pro práci orgánů a organizací NF vyplývají. Místopředseda ÜV NF ČSSR vinnost zejména okresních ordr. T. Trávníček v projevu zdůraznil, že pod vedením KSČ Národní fronta v nových podmínkách plní své poslání dané odkazem Vítězného února — získávat milióny občanů pro politiku KSČ, mobilizovat je k budování rozvinuté socialistické společnosti, k plnění úkolů pětiletky, k rozvoji socialistického politického systému, získávat je k aktivní účasti při tvorbě, realizaci a kontrole politiky, při řízení a správě státu, při výchově socialistického člověka, při upevňování morální a politické jednoty lidu. Projevuje se to, konstatoval soudruh Trávníček, v nebývalém rozvoji široké pracovní iniciativy a politické aktivity našioh občanů. V této souvislosti místopředseda ŰV NF ČSSR vyzvedl úlohu volebních programů Národní fronty, které — jestliže byly správně připraveny — koncentrují rozhodující celospolečenské úkoly stanovené XlV. sjezdem a konkretizované srozumitelně pro každého občana. Poté soudruh Trávníček hovořil o výsledcích plnění volebních programů v loňském roce, kdy se podařilo dobrovolnou bezplatnou prací občanů vytvořit při zvelebování obcí hodnoty téměř za 10 miliard Kčs. Určitých příznivých výsledků bylo dosazeno i při výchově občanů dobrovolnou prací, v politické aktivitě, v kulturně výchovné práci a v upevňování socialistického vědomí našich občanů. gánů označil zkoumání příčin, proč tak nebo ona obec při plnění volebních programů zaostává, a pomoc tyto příčiny řešit. Soudruh Trávníček dále zdůraznil, že volební programy jsou komplexními programy rozvoje obcí a zanedbání kterékoli jejich složky by se projevilo nepříznivě na splnění jejich celkových cílů. Proto je nezbytné, aby orgány a organizace Národní fronty určily a plnily také své úkoly v oblasti socialistické výchovy občanů. ■ PLNOU PODPORU MÍROVÉ POLITICE SOCIALISTICKÉHO TÁBORA Za významný současný úkol orgánů a organizací Národní fronty označil dr. Trávníček plnou podporu mírové politiky SSSR, socialistického tábora, mezinárodní politiky KSČ a vlády ČSSR. V této souvislosti hovořil o vlně spontánní Solidarity s VDR, Frontou národního osvobozeni, Prozatímní revoluční vládou jižního Vietnamu. Doporučil, aby při organizování pomoci vietnamskému lidu šlo především o získávání prostředků do Fondu solidarity, z něhož je zabezpečována po dohodě s vietnamskými soudruhy účelná a koordinovaná pomoc. ■ MÍSTO PRO KAŽDÉHO ČESTNÉHO OBČANA V závěru soudruh Trávníček zdůraznil, že všichni občané bez rozdílu mají možnost se aktivně podílet na velikém díle budování rozvinuté socialistické společnosti, účastnit se na jejím řízení a správě. Počítáme s každým čestným občanem, řekl, i s těmi, kteří se v minulosti dopustili ale upřímně se snaží chyb, svou prací je odčinit. V tomto poctivém úsilí, ve snaze přispět aktivně k rozvoji socialistické společnosti a účastnit se veřejného života, budou mít všichni občané plnou podporu orgánů a organizací naší Národní fronty. ■ NUTNOST SOULADU MÍSTNÍCH A CELOSPOLEČENSKÝCH ZÁJMU Za nedostatek soudruh Trávníček označil, že se někde nerespektují zásady pro zdokonalování volebníoh programů, které schválilo předsednictvo ÜV NF ČSSR ještě před volbami. Tyt» zásady zdůrazňují otevřenost volebních programů, nezbytnost jejich stálého dopracovávání. Jde o to, řekl, abý v nich bylo dosaženo plného souladu místních i celospolečenských zájmů. Za po Věc národy Zavzpomínejme si, Psol se rok 1949, jeden z roků tzv. studené války. Do Paříže je svolán světový kongres obránců míru. V poslední chvi'ji francouzská vláda pod tlakem Spojených států nepouští delegáty ze socialistických zemi pa kongres. Iniciátoři tehdejšího napětí ye světě se bojí, že francouzský lid a vůbec lid západnj Evropy by podlehl ohromnému mírovému taženi delegátů z Moskvy, Prahy, Budapešti, tehdy i Pekingu, prostě delegátů „z komunistického tábora" - jak psal buržoázni tisk. Vždyť neuplynulo mnoho času od založení agresivního Severoatlantického paktu (NATO), vytvořeného proti vůli většiny lidu západoevropských zemi. A taková „agitace" by byla nebezpečná. Proto se delegáti ze socialistických zemi scházejí v Praze. Tak se druhý světový kongres obránců míru svolává v listopadu 1950 do Varšavy, kde byla ustavena Světová rada míru, jako řídicí orgán světového mírového hnuti. Bylo v ni tehdy zastoupeno 64 zemi. A okamžitě vyvíjí aktivní činnost pro udrženi míru ve světě. Reakční sily na Západě se snaži všemožně zlehčovat tuto organizaci, která prý je na nic. Výsměchem, pomluvami, házením bláta po jednotlivých představitelích SRM atd. Buržoázni tisk předvídá její zánik. Ale nedaří se jim to. Jedna výzva SRM následuje za druhou: k uzavřeni paktu míru mezi pěti velmocemi, k zákazu atomových zbrani, k mirovému řešeni německé a korejské otázky, k snížení zbrojeni atd. Proč to připomínáme právě dnes? Abychom dokumentovali, že mírové síly neni možné zadržet. Před několika dny skončila v Moskvě třídenní mezinárodni poradní schůzka o nastávajícím světovém kongresu mírových sil, které se zúčastnili představitelé 40 mezinárodních a 31 národních organizací, veřejní a političtí činitelé, vědci a spisovatelé ze 60 zemi. Vyslovili souhlas, aby se takový kongres konal letos v říjnu v Moskvě a projednal pečnosti otázky mezinárodní beza odzbrojeni. Tento kongres má se stát další mohutnou základnou pro ještě větší perspektivní rozmach mezinárodního mírového hnuti. A je naprosto správné, že se bude konat v Moskvě, kde na XXIV. sjezdu KSSS vyšly iniciativní návrhy pro mír a spolupráci nejenom v Evropě, ale v celém světě. Porovnejme si, za jakých podmínek, na rozdil od druhého sjezdu obránců miru před 23 lety, se kongres bude scházet, a zdali je vůbec nutný, jestliže dochází ke zmirňováni napětí ve světě a drtivá většina států na zeměkouli se hlási k zásadám mírového soužití. Podmínky jsou naprosto odlišné, a jistě, poděkováni patři také mirovému hnuti. V Helsinkách pokračuji přípravné konzultace o konferenci o evropské bezpečnosti a spolupráci, v Ženevě schůzky Výboru OSN o odzbrojení, ve Vídni porady o sníženi ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, pokračuje druhé kolo sovětsko-amerických rozhovorů o omezeni strategického zbrojeni atd. Tedy, na vahách miru a války neexistuje už jenom harašení zbraněmi paktu NATO a dalších agresivních vojenských organizaci imperialistů. A to je zároveň také odpověď na druhou otázku. Právě proto, že imperialisté přes mnoho jednáni stále ještě haraší zbraněmi - stačí si všimat pokryteckých projevů presidenta USA Nixona o situaci v indočíně - je nutné uspořádat kongres tohoto druhu, protože válečná ohniska ve světě ještě existuji a válečných hrozeb je nemálo. Je proto naprosto logické, že ve výzvě z třídenní mezinárodni porady v Moskvě se zdůrazňuje, že hlavni pozornost bude věnována především mezinárodní bezpečnosti včetně odzbrojení, A na tom se chceme i my konstruktivně podílet. Jiři JAKOUBEK 2 Zemědělské noviny V kongresové hale Dipoli v Helsinkách pokračovaly multilaterální konzultace o evropské bezpečnosti dalšími dvěma schůzemi. Na pořadu pracovní skupiny byl druhý komplex otázek — hospodářská spolupráce a ochrana životního prostředí. Značnou pozornost mezinárodni problematice věnoval ve svém vystoupení na zasedání maďarského parlamentu předseda vlády MLR Jenő Fock. O dalším rozšíření’ a prohloubení čs.-bulharské spolupráce v oblasti hospodářské a vědeckotechnické začalo jednání včera v Sofii. Naši delegaci vede ing. Jozef Hvorecký, bulharskou Georgi Georgiev. Na přátelskou návštěvu přiletěl do Moskvy náměstek generálního tajemníka regionálního vedení Socialistické strany arabské obrody, náměstek předsedy irácké rady vrchního velení Saddam Husajn. Předmětem rozhovorů, které začaly v bruselském sídle EHS, je úprava dalších hospodářskýqh styků tohoto společenství se Spojenými státy. Do Damašku včera přiletěla z Iráku ministryně zahraničí Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky paní Nguyen-thi-Binhová. Deficit platební bilance Spojených států dosáhl v loňském roce 9,2 miliardy dolarů a byl prakticky stejný jako v roce 1971. Po úterním incidentu na hranicích mezi Irákem a Kuvajtem vyvinuly včera arabské země úsilí, aby byl pohraniční konflikt urychleně urovnán. Neznámá ozbrojená skupina ostřelovala v noci na včerejšek libanonský vojenský objekt v jihovýchodním Libanonu. Dva libanonští vojáci byli zabiti. Otočit vody Irtyše směrem k Aralskému moři a usměrnit je kanálem dlouhým téměř 3000 km — to je jeden z plánů sovětských vědců, kteří se zabývají zajištěním dostatku vody pro Kazachstán. Na pozvání italské skupiny meziparlamentní unie přiletěla včera do Říma sedmičlenná delegace sovětských poslanců, kterou vede A. Sitikov, předseda sovětu svazu Nejvyššího sovětu SSSR. 258 000 dánských pracujících zahájilo včera o půlnoci stávku. Žádají uzavření nových pracovních smluv na příští dva roky. Do Ríma přiletěl na dvoudenní státní návštěvu západoněmecký president G. W. Heinemann v doprovodu ministra zahraničních věcí W. Scheela a dalších osobností. O tři procenta se včera opět zvýšily ceny masa v Paříži. Zvyšování maloobchodních cen je důsledkem předchozího růstu cen velkoobchodních. Loni stouply velkoobchodní ceny masa a masných výrobků o 19 procent. Přátelské setkáni Moskva (čtk) — Generální tajemník ÜV KSSS Leonid Brežněv a Alexej Kosygin přijali včera člena politického byra ÜV Jednotné socialistické strany Německa, předsedu rady ministrů NDR Williho Stopha. Předseda vlády NDR se zastavil v Moskvě na zpáteční cestě z Vietnamské demokratické republiky. Při rozhovoru, který probíhal v srdečném ovzduší plného vzájemného porozumění, si obě strany vyměnily názory v otázkách, jež je zajímají. Byly mezi nimi také aktuální problémy spolupráce obou států na mezinárodním poli. Alexej Kosygin uspořádal na počest Williho Stopha oběd. Stranická a vládní delegace NDR se pak vrátila do Berlína. Dosáhneme mílového sjednocení Mamu Interview generála Vo-nguyen-Giapa s pařížským listem „Le Monde" Paříž (čtk) — Síla lidu a armády v boji je výsledkem spojení lidí a techniky, zdůraznil generál Vo-nguyen-Giap, náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany VDR v rozhovoru, který poskytl pařížskému deníku Le Monde. Generál Giap vyslovil přesvědčení, že nic nemůže zastavit vietnamský lid na jeho cestě a že „dosáhneme toho, aby byly respektovány dohody, obnoven mír, aby pokročil demokratický proces na jihu, uskutečnilo se národní usmíření a mírové sjednocení země.“ SVĚDECTVÍ ZE ŽALÁRE O nelidských poměrech v žalářích saigonského režimu vypovídali na tiskové konferenci v New Yorku Francouzi Jean-Pierre Debris a André IVýěnras, kteří byli vězněni v jižním Vietnamu dva roky. Podle svědectví obou Francouzů umíralo denně v Thieuových žalářích mnoho politických vězňů na následky mučení a nedostatku lékařského ošetření. V žalářích byly i stovky malých dětí. AMERIČANÉ NESPĚCHAJÍ „Nezdá se mi, že by Američané s likvidací min u pobřeží VDR nějak příliš pospíchali,“ řekl včera hanojskému zpravodaji ČTK kapitán Antonov, velitel sovětské záchranné lodi „Gileos“, která již několik týdnů doprovází plavidla ze SSSR úzkým koridorem v minovém poli před haiphonským přístavem. Rozhovory s námořníky důstojníky dalších lodí v Hai- a -phiomgu tento závěr potvrdily. Za 24 hodin je slyšet v průměru jen dva až tři výbuchy deaktivovaných amerických min. Přitom Hai-phong je jediný ze zaminových přístavů VDR, v němž Američané odminovací operaci alespoň začali a lze do něj vyčištěným koridorem vplout. Od vytvoření koridoru připlulo do Hai-phongu na čtyřicet obchodních lodí, většinou sovětských. Zatím se žádné nic nestalo, přesto však jsou všichni, kdo tudy propluli, považováni za odvážlivce. Průchod minovým polem je totiž široký pouze dvě mořské míle. SAIGONŠTÍ DEZERTÉRI Saigonští vojáci mají dost pokračujících válečných akcí a stále častěji utíkají do svých rodných vesnic nebo přebíhají k osvobozeneckým jednotkám. Celková statistika Vietnamu sice chybí, z jižního ale i jednotlivé údaje z první poloviny března jsou výmluvné-V okrese Cai-Lay zběhlo od svých jednotek 65 saigonských vojáků. V provincii My-Tho se k vlastencům přidalo 37 mužů, určených k boji proti nim. Nguyen-van-Thieuovi vojáci zastřelili v okresu Tan-Binh dva své velitele a zranili tři další. V Long-dien se vzbouřila proti rozkazu nastoupit do boje celá četa a 36 mužů později dezertovalo. ZATÝKÁNI V KAMBODŽI Kambodžské národní shromáždění včera ratifikovalo šestiměsíční výjimečný stav, který vyhlásil v sobotu president Lon Nol po pumovém útoku na presidentský palác v Phnompenhu. Od soboty bylo podle zvláštních bezpečnostních opatření zatčeno téměř sto Lon Nolových politických odpůrců. Úvěr do Moskvy Moskva (čtk) — Mezinárodní investiční banka v Moskvě oznámila, že podepsala dohodu s National Westminster Bank, podle níž jí tato britská banka poskytne úvěr 50 miliónů dolarů. Mezinárodní banka použije získaných prostředků k financování investičních objektů v členských zemích banky — zemích RVHP. Westminstereké banka podepsala úvěrovou dohadu z pověření dalších 11 bank. Moskevská mezinárodní investiční banka poskytla za dva roky působnosti úvěry šesti členským zemim ve výši 280 miliónů převoditelných rublů. Objekty, na které banka poskytla úvěr, mají rozpočtovou hodnotu asi miliardu převoditelných ruhlů. Opět pokles dolom Paříž (čtk) — Kurs amerického dolaru včera na mnoha devizových burzách znovu poklesl, bylo. tomu tak v Tokiu, Curychu, Londýně a zejména v Paříži. Francouzské finanční kruhy začínají projevovat značný pesimismus a prohlašují, že páteční konference ministrů financí 14 kapitalistických států na kritické situaci nic nezměnila. Skepticky posuzují výsledky pařížského jednání ministrů financí i americké finanční kruhy a zdůrazňují ovzduší nedůvěry a znepokojeni na západoevropských devizových burzách. Solidarita s Panamou Panama (čtk) — Arabské státy stojí na straně spravedlivé věci panamského lidu získat plnou svrchovanost nad pásmem Panamského průplavu. Prohlásil to na zasedání Rady bezpečnosti v Panamě zástupce Ligy arabských zemí v OSN Tálib Sahib. Zdůraznil, že přítomnost zástupců Súdánu, Alžírska, Egypta, Iráku, Kuvajtu a Libye na zasedání Rady bezpečnosti v Panamě je projevem solidarity Arabů s panamským lidem a národy celé Latinské Ameriky, Za africké národy promluvil předseda zvláštního výboru OSN pro dekolonizaci Sálim Ahmed Sálim. Podpořil Panamu v jejím úsilí skoncovat s americkou koloniální nadvládou v průplavovém pásmu. INTERVIEW CHILSKÉHO PRESIDENTA S. ALLENDEHO Lid porazil své nepřátele Santiago de Chile (čtk) — Chilský president S. Alíc ml e poskytl interview zpravodaji ČTK V. Janáčkovi a zpravodaji Rudého práva O. Pospíšilovi. Když hodnotil výsledky parlamentních voleb ze 4. března letošního roku, president Allende zdůraznil, že takové výsledky znamenaji podporu Lidové jednotě, především podporu od pracujících, kterou nikdy neměla žádná politieká skupina ani žádné vláda. Jako president pracujících vyjádřil své velké dojetí nad věrností lidu, který byl podroben psychologickému nátlaku všeho druhu. Musel se vyrovnávat s černým trhem a potížemi v zásobování, jež byly uměle prohlubovány, aby sloužily jako argument proti vládě. K tomu se pojily akce, podniknuté ze zahraničí, jako embargo na chilskou měď, o něž usilovala Kennecott. „Lid však porazil své zahraniční nepřátele,“ řekl dále v odpovědi zpravodajům S. Allende. Na otázku o úkolech vlády Lidové jednoty po volbách president Allende uvedl, že je především nutné vyrovnat se s hospodářskými problémy. A řekl: „Chile nyni prožívá inflační proces, způsobený důvody vnitřního i vnějšího rázu, Dostali jsme stát se stagnujícím hospodářstvím a zvolili jsme politiku, která hospodářství oživila. Začali jsme s přerozdělením příjmů, takže na pracující, na které dříve připadalo 51 %, nyní připadá 66 %. Dosáhli jsme nej nižší úrovně nezaměstnanosti v našich dějinách. Dali jsme práci 220 000 živitelům rodin, kteří byli bez zaměstnání. Tím se zařadil do spotřeby jeden milión lidí.“ Allende dále hovořil o zděděném zahraničním dluhu v částce přes 4 miliardy dolarů a řekl, že s věřitelskými státy se Čhile dohodlo o odkladu splátek pouze částečně. Severoamerické soukromé banky odmítly Chile úvěry, které tradičně poskytovaly. Dále prohlásil, že vláda bude uskutečňovat válečnou hospodářskou politiku, aby byla přemožena inflace. Potom mluvil k zahraniční politice vlády a zdůraznil: „Zásady zahraniční politiky vlády Lidové jednoty se zakládají na dialogu se všemi státy a vztazích se všemi národy. Jediná podmínka je vzájemné respektování. svrchovanosti, jinými slovy respektování principů nevměšování a sebeurčení národů, to je stálá orientace. Naše vztahy se socialistickými státy se vyvíjejí na skutečně bratrské úrovni a za vzájemné spolupráce. S Československem jsou vztahy mimořádně srdečné. Kritika »filé knihy« Londýn (čtk) — První ohlasy nia britskou „Büou knihu“, obsahující návrhy na správní a ústavní reformy V Ulsteru, jsou opatrné se značnou dávkou výhrad. Cosgravova vláda v Dublinu sice v zásadě návrhy uvítala jako krok k řešení, současně však vyjádřila politování, že „Bílá kniha“ dost podrobně nezdůraznila „irskou dimenzi“ ulster* ské krize, tedy výhledy na budoucí sjednocení obou částí Irska. Také vedoucí političtí představitelé v Severním Irsku zaujali k britské iniciativě opatrný postoj. Naproti tomu představitelé extrémních ulsterskýeh unionistických organizací odmítli po čtyřhodinovém jednání ve společném prohlášení návrhy na reformy v Severním Irsku, obsažené v „Bílé knize“ britské konzervativní vlády. Jednání se zúčastnili vůdce organizace „Vanguard“ William Craig, protestantský kněz lan Paisley a vedoucí parlamentní skupiny unionistů ve Westminsteru Lawrence Orr. Hoši z dílny Farmy Státního statku ve Vysokém Mýtě jsou rozesazené po vršcích a svazích Českomoravské vrchoviny, vzdálenost mezi nimi je až třicet kilometrů. A chtějí-li se mladí lidé, kteří tu dneska pracují, v hojném počtu sejít, dá to někdy pořádný kousek práce. Před časem přišel kdosi s nápadem vytvořit zde kolektiv Socialistického svazu mládeže. Od myšlenky nebývá k uskutečnění daleko. A tak se mladí vysokomýtští, ze všech, i těch zastrčených farem, sešli pohromadě poprvé. Pozvali i soudruha ředitele Ašenbrennera. A jemu také patří první slovo: Dneska u nás pracuje dost mladých lidi, jedenadvacet jich je v SSM, kdybychom měli více mladých pracovníků, nebránili bychom se. Jsme s nimi spokojeni, s výsledky v práci i s tím, co dokázali ve své mládežnické organizaci. Slovo kolektiv má svou sílu, dovede vykřesat jiskru soutěživosti. Když jsem se tenkrát sešel s mladými poprvé, řekli jsme si na rovinku, co kdo od koho chce. Jednou z nejdůležitějších věcí jsou dneska byty, máme zájem, abychom všichni slušně bydleli a u mladých je tato touha zvlášť pochopitelná. Statek staví bytovky, většina z nich připadla právě mladým rodinám. Část starších bytů adaptujeme, nelze přece všechno hned bourat i tam, kde to není na místě. Snažime se jim vyjit vstříc v práci, především s pracovní dobou, která se na mnoha pracovištích přibližuje pomalu továrně. Samozřejmě, že dovolená v létě je pro zemědělce stále ještě tabu. Naši mladí si vedou dobře, kde nejlépe těžko rozhodnout.., — My se nebudeme chlubit, ale o našich dílnách si myslíme, že jsou velice pěkné, čisté, říká vedoucí střediska Fr. Musil, o kterém by se snad dalo říci, že věkem mladé trochu předběhl, ale rozumí si s nimi, jak se zdá, výborně. Ze třinácti mladých v Knapovci, před námi stojí čtyři. František Rous, Jaroslav Morávek, Ladislav Novotný a Karel Dušek. První kroky směřují do klubovny, hoši ji teprve nedávno dodělali, ještě voní dřevem a lakem, sem tam prý nějaká lištička a je hotovo. Ještě televizi knihovnu. Za co? Kdo dává a korunky? František Rous, k jehož jménu můžeme ještě připojit, že je poslancem v Černově a na „SK“ čtyřce byl v okresní soutěži druhý, říká: — No, většinou si vyděláme za sběr šrotu a skoro všechno si uděláme sami. Třeba fotokomoru, tamhle vrata ke garážím. — Všichni rádi fotografují, ze svých cest po Čechách a na Moravě mají už pěknou sbírku. Ale to jsme zapomněli na to, že tenhle mladý kolektiv se čas od času vydává i na výlety. Podívali se do Kopřivnice, na celostátní dožinky, na soutěž v orbě, na výstavy. Zkrátka někdo přijde s nápadem, kam by rádi, udělají plán, hlavně časový, aby to všechno zvládli a jede se. Vedoucí František Musil samozřejmě s nimi. Ne, nehraje tady roli pedagogického dozoru, z toho věku už kluci dávno vyrostli, ale má je rád v práci a rád se s nimi i pobaví. A tady si mnohdy řeknou věci, na které by se v dílnách třeba nedostalo. Jezdí na jaře, na podzim, v parném létě totiž kluci brázdí na kombajnech lány ve slovenských krajích, kam jezdi už podle tradice na výpomoc. Dílna je opravdu pěkná, kdyby tu jeden neviděl kolosy traktorů, až by se mu zdálo, že je v laboratoři. Napovídá tomu čistota a řady vyrovnaných nářadi. Hned vedle je umývárna, šatny. A samozřejmě, že i tady mají své problémy, jako všude. — Hlavně s náhradními díly, směji se hoši, ale ty tuto potíž nevyřešíš. — Chlapce nejvíce rozčilí, když opraví stroj a ten pak stojí celé týdny kvůli jedné malé součástce, dodává Jiří Střilek, předseda celostatkové mládežnické organizace. Vid, Karle, obrací se k nejbližšímu. Karla Duška začaly trápit „opravárenské problémy“ teprve nedávno. Na statek přišel z Kovostavu v Ústí nad Orlicí, zlákal jej byt a vyšší výdělek. — S bydlením je to u nás opravdu slušné, usmívá se opět J. Střilek. Statek na nás nezapomíná. I když většina mladých touží po rodinném domku, tím nechci říci, že by nebyli spokojeni s novými byty. Berte to jako možný plán budoucnosti. Bereme tedy plán budoucnosti výstavby i mnoho dalších plánů mladého kolektivu vysokomýtského státního statku. Daniela KUPSOVÁ Rovná práva (Pokračování ze str. 1) s 1320 žáky. Hustou siť mateřských i základních škol mají děti polské národnosti v Severomoravském kraji. Do 67 polských ZDŠ tam chodí 5305 žáků. Každoročně se hlásí více než 300 jejich absolventů na střední školy, část z nich do polského gymnásia v Českém Těšíně. Podobná péče je věnována i dětem dalšich národnosti. Je svědectvím, že i v našem socialistickém státě se uplatňují zásady leninské národnostní politiky, jejichž stěžejním zákonem je myšlenka rovnosti národů, (Pokračování ze str. 1) si počítal 1219 korun; pacientka, která měla zaplatit 167 korun, vyplatila panu doktorovi 1130 korun a tak dále. Tak se o všem dozvěděla hospodářská kriminálka — a zubař s nejlepší pověstí se začal ukazovat v jiném světle. Krátce a dobře, oblíbený, po odborné stránce velmi dobrý lékař Svitáček si zařídil při ordinaci živnost. Specializoval se především na důchodce. Na mladší si netroufal, ti jsou od huby i od činu, co kdyby si šli stěžovat, všechno by prasklo. Ale starý člověk je rád, že nakonec má nové zuby, nikam nechodí, nikde na úředních místech o tom hovořit nebude. Pan doktor se zatím objevil zase v ordinaci, a tak jsme ho, ano — loni 22. března — vzali do vazby. Předvolali jsme a vyslechli na 108 lidí a prostřednictvím okresního ústavu národního zdraví jsme stáhli všechny lístky laboratorních prací pro pacienty doktora Svitáčka. Výsledek? Než se rok s rokem sešel, poškodil čtyřiapadesát pacientů o 18 352 korun a OÜNZ ošidil o 13 048 Kčs - o cenu materiálu a práce. Důkazy byly tak jasné, že rovnosti národnosti, vyloučeni jakékoli diskriminace v jejich vztazích. Ne nadarmo se v preambuli ústavního zákona o postaveni národností v ČSSR zdůrazňuje, že pracujicí lid ČSSR, který je zdrojem veškeré státní moci, tvoři ve společné vlasti a v nerozlučné pospolitosti spolu s českým a slovenským národem též národnosti maďarská, německá, polská a ukrajinská a že se tyto národnosti v duchu politiky Národní fronty tvořivě podílejí na rozvoji země a rozvíjej! přitom i vlastni formy národniho života. (kd) nemohl popírat. Zbývala otázka, proč se na jeho podfuky nepřišlo už dřív a jak vůbec mohl lidi tak bezostyšně okrádat. No jak — věděl totiž, že účtárna OÜNZ by podle laboratorních lístků měla kontrolovat, jsou-li všechny objednávky uhrazeny. Jenže to je ani nenapadlo. Také věděl, že se sice přísně eviduje zlato, ale ne už palargen, stříbro-platinová slitina. Prostě stará písnička, na hospodářské kriminálce už mnohokrát obehraná: Všechny tyhle podfuky umožňuje nedostatečná kontrola a důvěra, že je všechno v pořádku. A nakonec — proč to dělal? Vždyť neměl tak malý plat, nehověl žádným nákladným vášním. Ukázalo se, že riskoval proto, aby si udržel životní standard. Narodilo se jim děcko, jeho manželka, inženýrka, v té době nepracovala, měl vlastní auto — no, a tak si „přivydělával“ tímhle způsobem, který ho u soudu přišel na tři roky Všechny škody musí samozřejmě nahradit. Takhle tedy skončila kariéra nadaného třicetiletého lékaře. Pro dvacet tisíc. Hejtmánkové i Vlašimští přeA stali láteřit. I. M. JEDLIČKA Tajemství lékařské ordinace i i Premiéry našich kin O Vorlíčkově novém filmu Smrt si vybírá jsme psali podrobněji minule. Spolu s ním má v tomto týdnu celostátní premiéru ještě polský snímek Mor, dílo A. Trzose-Rastawieckého, vyprávějící příběh propuštěného vězně. Dnešní řádky patří zajímavému, humanistickému snímku anglického režiséra Bryana Forbese BĚSNÍCÍ MĚSÍC. Člověka je možné zničit, ale není možné ho porazit, takhle nějak to kdysi napsal Hemingway, a takhle také vyznívá snad smutný, ale statečný, citlivý a nesentimentál'ní film režiséra Bryana Forbese Běsnící měsíc. Film už prošel první konfrontací s našimi diváky, zastupoval anglickou kinematografii na letošním lednovém Filmovém festivalu pracujících, a navzdory tomu, že jde o film napohled nedivácký, neatraktivní, těšil se značnému zájmu. U jeho zrodu stál román Petera Marshalla, který svého hrdinu, mladého aktivního sportovce, nechá projít nejhorši možnou krizí, aby v něm v závěru našel poslední a možná jím samým netušenou rezervu sil, která ho vrátí nazpět, k životu. Bruce ochrne. Přátelé zapomenou, děvče ho opustí, svět se zúží na prostor, jaký lze obsáhnout z invalidního vozíku. Z beznaděje ho vytrhne silný citový vztah k stejně postižené pacientce, ale tragický konec silné a opětované náklonnosti ho vrhne zpátky, a možná ještě hlouběji. A přece, právě ve chvíli, kdy ztrácí svou snad poslední naději, bere do ruky pingpongovou pálku a vrací přes síťku míček, který mu poslal stejně postižený pacient. V .prostém gestu nacházíme přece jen náznak naděje, vyjádřený bez vtíravosti sentimentu, s maximální cudností i s nejvyšší mírou porozumění. Je to skutečně velmi silná, velmi působivá scéna, a není ve filmu jediná. Pravda, Běsnící měsíc není nijak „velký film“, není z těch, které dělají filmové dějiny, ale je to dílo silného citu, velké mravní čistoty a síly. Jedno z těch, které se zachytí v paměti na dlouhou dobu. Forbesova režie by si zasloužila všechna přídavná jména, jimiž vyjadřujeme a vyzdvihujeme uměřenost, střídmost, porozumění. Stejně však bychom měli hovořit o dnes už slavném herci Malcolmu McDowellovi, který tu vytvořil hlavní roli, a s nímž se v našich kinech setkáváme poprvé. McDowell je dalším z moderních herců, jejichž vizitkou není líbivá tvář, ale umění vyjádřit i velké city hereckými prostředky. Schopnost, s jakou vyjádřil nejenom hloubku lidské krize svého hrdiny, ale i sílu a odpor k rezignaci, je jedinečná. Jeho jméno bychom si měli dobře zapamatovat, (ae) Jedenáctý trutnovský Slavnostní znělka z Dvořá* kovy Novosvětské sice oznámila konec 11. Filmového festivalu mladých v Trutnově, který se letos podruhé konal jako celostátní kulturní akce Socialistického svazu mládeže, ale domnívám se, že zdaleka neskončilo všechno to, co je s ním spojeno. Především práce s filmem mezi mladými lidmi. Mnohé ze soutěžních filmů půjdou teprve do kin, některé z nich pak s označením „nositel slunce“. Festival chce být jednoroční přehlídkou domácí filmové tvorby ó mladých a I pro mladé, na tomto festivalu navíc i s mladými. Protože mladí jsou tu hlavními organizátory a iniciátory nejen vlastní soutěžní přehlídky, ale také hodnocení uvedených filmů. Porota se skládá ze svazáků, kteří mají blízko k filmovému umění, avšak filmy netvoří, což je jistou zárukou neprofesionálního pohledu na práci našich filmových tvůrců. Proto si také jejich hodnocení všichni tolik váží. Letos dala porota a festivalový výbor Velké zlaté slunce filmu Jiřího Sequense Kronika žhavého léta. Především „za ideově a umělecky strhující obraz budování socialismu v naší vlasti, v němž z epizody, jíž před pětadvaceti lety vrcholil zápas pracujícího lidu o konečně převzetí moci, vytěžil film široce sdělné drama“. Při rozhodování o této ceně zřejmě převážilo obecně platné ideové vyznění filmu před požadavkem mládežnické tematiky. Ostatně filmů s tematikou mládeže bylo na tomto festivalu poskrovnu. Skoda, pořadatelé by se napříště měli už při stanovení dramaturgie festivalu zaměřit víc na ty filmy,' které zpracovávají vysloveně téma o mladých. Větší důraz kladli letos na požadavek filmů pro mladé, a to pak vedlo k přemíře soutěžních filmů (osm českých a tři slovenské). Zvlášť když uvážíme, že vlastní soutěž filmů nebyla jedinou náplní tohoto festivalu. Přes tři sta mládežníků z celé republiky a mnoho domácích muselo nejednou volit mezi seminářem pro mladé autory, kteří se účastnili soutěže o filmovou povídku, nebo mezi besedami s tvůrci, ať po promítnutí filmu nebo na ně-kterém Závodě či škole, mezi retrospektivou, pořádanou k 75. výročí naší kinematografie, či jinou souběžně probíhající akcí. Bylo toho zkrátka mnoho, co mohli a také měli účastnici festivalu absolvovat. Nelze se pak divit, že vše nedosáhlo úrovně, jaká se předpokládala. Ale všechno je třeba vyzkoušet a odhalit slabiny a přednosti. Jistě to bude poučením do příštího, dvanáctého ročníku FFM. Letošní, jedenáctý, přes všechny nedostatky přinesl opět základní poznání, že mladí mají film rádi a že jsou ochotni pro něj udělat vše, co je v jejich silách. (lt) Monumentální svědectví Praha (cim) — Včera se konala v pražském kině Blaník slavnostní premiéra filmu, jen? patří k výjimečným dílům naší kinematografie. Dny zrady, dvoudílný barevný umělecký dokument národního umělce O. Vávry, natočený podle námětu a scénáře zasloužilého umělce M. Fábery, zachycuje pravdivě a přesně historické události, které vedly v roce 1938 k podepsání mnichovského diktátu. Natočení tohoto filmu usnadnila skutečnost, že po třiceti letech byly konečně zpřístupněny tajné autentické dokumenty, vládní stenogramy a závažné protokoly. Ve filmu, jehož téměř 6000 metrů bylo natočeno v rekordním čase sedmi měsíců, vystupuje na sedmdesát tisíc komparzistů a přes sto herců. Osm z nich jsou přední herečtí představitelé z NDR. Pro dokonalé vystižení projevu i pro pocit autenticity zůstává německá řeč ve filmu zachována a je tlumočena titulky. Film Dny zrady je působivým monumentálním svědectvím nejen o naší historit, ale o vztazích světových velmocí, o to víc, že na diváka působí veškeré dění na plátně pocitem dokumentu. Tento pocit zmnožilo nejen režijní a herecké umění tvůrců, ale i schopnosti maskérů zpřesnit podobu herců tak, aby odpovídala tvářnosti historických osobností, jež hrají. Záběr ze sovětského Jilmu G. Kalatoziéviliho Já, kriminalista, který bude mít za týden premiéru. PRAHA: 10.30 Volba presidenta republiky; přímý přenos — 13.55 L. Svoboda: Cestami života (z knihy vzpomínek) — 15.00 První směně — 16.30 Horizont — 19.15 A. Dvořák: Slovanské tance — 20.45 Kolotoč. HVĚZDA: 10.30 Praha - Od 18.35 do 19.25 CSSR v. Finsko (zá věr hokejového utkáni). VLTAVA: 18.05 Vzpoura rybáři (4) — 19.00 Hovoříme s rodiči — 19.30 Rudá záře nad Kladnem (dramatizace románu A. Zápotockého) — 20.40 Koncert české hudby. TELEVIZE: 8.55 B. Smetana: Má vlast — 10.25 Volba presidenta republiky; přfmý přenos z Vladislavského sálu — 15.05 TVS: Hovory beze slov — 15.35 Počítáme s množinami (7) — 10.00 Němčina (27) — 16.30 Horizont — 17.00 Mladýma očima — 18.00 Večerniček — 18.10 Brněnská pouť; artisté, písničky aj. — 18.50 Počasf — 20.00 B. Smetana: Prodaná nevěsta — 22.10 Noviny — 22.30 Festival národů SSSR: Gruzie (v původním zněni) — Na závěr Zprávy. II. PROGRAM: 18.55 CSSR v. Fin sko (odvetné přátelské utkáni v hokeji) — 19.20 Klub ruštiny (28) - 19.50 J. G. Tajovský: Ženský zákon (slovenská klasická veselohra) —21.20 Ze světa hudby — 21.30 Bibliobus; o cestách pojízdná knihovny — 21.55 Štateta; sportovní měsíčník — Na závěr Zprávy. 22. BREZNA 1973