Zemědělské Noviny, červenec 1973 (XXIX/155-180)

1973-07-02 / No. 155

Ročník XXIX —Číslo 155 ZmMüldwmy DENfK ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, pondělí 2. července 1973 Cena 50 hal. Poslední den Incheby Bratislava (čtk) — V so­botu vpodvečer se naposledy v bratislavském parku kultu­ry a oddechu ozvala slav­nostní znělka veletrhu Inche­­ba. Symbolicky oznámila, že skončila osmidenní přehlídka světové chemie. Organizace našeho zahraničního obchodu uzavřely na veletrhu kontrak­ty v hodnotě 2,5 miliardy ko­run. Proti loňskému obratu dosaženému na Inchebě, je to zvýšení o 33,3 procenta. Roz­hodující část, 80 procent, tvo­ří kontrakty se socialistickými zeměmi. Nejvýznamnějšími partnery československých pod­niků byly na Inchebě sovět­ské obchodní organizace. Více než 43 procent celkového ob­jemu bude tvořit právě ob­chod se sovětskými partnery. Na letošním veletrhu tvoři­ly poprvé v historii farmaceu­tické výrobky samostatnou sekci. Dohodly se zde dodáv­ky léčiv ze socialistických ze­mí na příští rok. SSSR se po­dílí na celkovém čs. obchodě 15 procenty. Dovážíme zejmé­na antibiotika, analgetika, pří­pravky proti vysokému krev­nímu tlaku a další. Export do Sovětského svazu tvoří léky proti astma, dentálni příprav­ky a námelové alkaloidy. Incheba byla zároveň vý­znamnou příležitostí ke kon­frontaci kvality léků vyvinu­tých v Československu se za­hraničními přípravky. Ukáza­la vysokou úroveň našeho far­maceutického výzkumu. První seč víceletých pícnin je v nižších okresech Výcho­dočeského kraje ukončena a větší plochy ke sklizni zbý­vají jen v okresech Havlíč­kův Brod. Náchod a Semily. Při sklizni se využívá veškerá dostupná mechanizace, zejmé­na řezačky a samosběrací vozy a z forem sušení zejména se­­nážování a sušení. Mimořádná pozornost je věnována sklizni pícnin pro horkovzdušné su­šárny k výrobě senných a vi­tamínových mouček, jimiž je možné řešit kritickou situaci bílkovinných komponentů do krmných směsí. Zatím bylo ve Východočeském kraji vy­robeno 12 510 tun tohoto ja­kostního produktu. „Méně spokojeni jsou Vý­­chodočeši se sklizní luk pastvin,“ — řekl ing. L. Ka­a mínek, hlavní agronom Kraj­ské zemědělské správy v Hrad­ci Králové. ..Mají sklizeny dvě třetiny porostů, včetně hor.“ Činnost mladých lidí je mo­tivována blížícím se jubilej­ním Desátým světovým festi­valem mládeže a studentstva v Berlíně. Hybnou pákou se pro mnohé organizace, které ještě do nedávna třeba nevy­kazovaly špičkové výkony, stala mj. soutěž o Festivalo­vý květ. Není to soutěž se zvláštními kriterii. Jejími mě­řítky je plnění výrobních úkolů, závazků. Zvýšenou aktivitu svazáků před festivalem zaznamenali např. ve velkomeziříčských Opravnách zemědělských stro­jů. Mladí zde tvoří pětinu osazenstva podniku. Soutěží o Festivalový květ i sportovní odznak. Především usilují, aby výrazně přispěli k plnění ce­lopodnikového závazku, při­jatého na počest 25. výročí Vítězného února. Ve Velkém Meziříčí totiž slíbili udělat le­tos 12 750 generálních oprav motorů pro traktory unifiko­vané řady A Zetor R super, což je o 250 více, než jim ukládá plán. Navíc vyrobí ta­První dva okresy Západo­českého kraje — Domažlice a Tachov — sklizeň ukončily a k závěru se -přiblížilo i Ro~ kycansko. Pokud jde o způso­by zpracování pícnin, převa­žuje silážování yad tradiční­mi způsoby. Pres poměrně lepší vývoj sklizně pícnin nr orné půdě v zemědělských podnicích západních Cech ne­lze podobné hovořit o přírůst­cích na loukách, ačkoliv i tady nastalo proti minulému ob­dobí určité zlepšení. Celkově je sklizena však jen polovina luk. V pokosu vede okres Ro­kycany před okresy Plzeň-se­ver, Plzeň-jih. Tachov a Do­mažlice. Při sklizni luk zatím převažují tradiční způsoby. Sklizeň víceletých pícnin je ve Středočeském kraji prakticky u konce; přitom ve středních Cechách letos ze­mědělci sklízeli o 8129 ha více víceletých pícnin než lo­ni. V důsledku dobrého vzrůs­tového stavu porostů byla v řadě okresů uplatněna ve vět­ším měřítku konzervace píce. Vytvořily se tak příznivější podmínky pro zajištění krmi­vové základny. Sklizeň luk a pastvin je ukončena z úkolu 43 534 ha na 58.5 procenta. Nejvíce zbý­vá ke sklizni v lukařských okresech Benešov a Příbram, kde čeká ještě na kosu téměř polovina porostů. Aby se i zde se sklizní luk co nejdříve vy­rovnali, měli by ještě ve vět­ším měřítku využívat moder­ké za 200 000 korun náhrad­ních dílů a za dalších 100 000 korun náhradních dílu pro vlastní potřebu renovují. Zá­vod je v současné době v pře­stavbě a na té pomáhají též svazáci: ruku k dílu přiložili při modernizaci např. reno­vační haly. Na její přestavbě chtějí odpracovat 700 brigád­nických hodin. Pomáhají také při plnění volebního progra­mu Národní fronty. Při jeho realizaci chtějí odpracovat 1300 hodin. O NA KONTO FONDU SOLIDARITY Nejsou to však jen mladí zemědělci či pracovníci ze zá­vodů. kteří se pilně zapojují do předfestivalových příprav. Do soutěže o Festivalový květ se zapojili i mladí z dopra­vy, stavebnictví, průmyslu, zkrátka ze všech oblastí naše­ho národního hospodářství. Tak např. z 56 základních or­ganizací SSM při provozním oddíle ČSD v Ostravě se do této soutěže zapojilo 27. Mla­ní technologie: senážování, si­lážování i sušení a vytvořit si tak dobré podmínky pro sklizeň z druhé sečé. Stále naplno pracují v kraji horko­vzdušné sušárny. K 25. červnu už bylo vyrobeno 16 029 tun senné moučky. Na jednu su­šičku připadá výroba 401 tuny. Letos je ve srovnání s loň­ským rokem usušeno o 3200 t senné moučky více a výkon na jednu sušičku je větší ó 88 tun. dí železničáři na počest festi­valu již odpracovali 14 000 bri­gádnických hodin, podali 65 zlepšovacích návrhů a reali­zací některých z nich se jim podařilo ušetřit podniku 433 000 korun. Můžeme tedy právem říci, že se na sv.ém pracovišti cítí být skutečnými hospodáři. A nejen to: nejsou sobečtí, nemyslí přitom jen na sebe, ale cítí s mládeží celého světa. Dokázali to už tím, že na konto Fondu solidarity odeslali spolu' s ostatními mládežníky ze severu Moravy celkem 22 600 korun. ■ PIONÝRŠTÍ VEDOUCÍ Z TATRY Přípravy na světové setkání mládeže dala také podnět k tomu, že si mnohde svazáci uvědomili pocit zodpovědnosti za tu nejmladší část naší mlá­deže — za pionýry a jiskry. Díky tomu se řady pionýr­ských vedoucích rozrostly po­malu ve'všech místech repub­liky. Např. v kopřivnické Tatře, kromě brigádnických hodin, četných závazků apod. každá z šestnácti základních organizací převzala patronát nad některým z pionýrských oddílů a 34 chlapců a děvčat dokonce pracují jako pionýrští vedoucí. ■ S DÁRKEM DO BERLÍNA V mnohých základních or­ganizacích SSM kromě toho všeho také připravují různé pozornosti, dárky a upomín­kové předměty, se kterými do Berlína odjedou jednotliví de­legáti. Např. Rýmařovští šijí právě v této době několik ti­síc kravat s vetkanými znaky pro delegáty. Hlavním příno­sem pro berlínské setkání však budou pracovní výsledky mladých Udí, dosažené na pracovištích, v družstvech, státních statcích, továrnách či školách. Přípravy na berlínský festival vrcholí Mládež v pilné práci Praha (zn) — Když bychom měli možnost nahlédnout do každé druhé organizace Svazu socialistické mládeže, a to od Aše až po Košice, téměř všude bychom se setkali s nebývalou akti­vitou jejích členů. Svazáci pomáhají na svých pracovištích s plněnim výrobních plánů, zlepšují vzhled svého místa bydliš­tě, účastní se velkou měrou na plnění volebních programů Ná­rodní fronty měst a vesnic. Senoseč před závěrem Praha (zn) — Uplynulý týden přinesl v řadě okresů naší republiky potřebné urychlení sklizně pícnin, Zemědělci plné využili příznivého počasí a jejich dobré pracovní tempo umož­nilo v četných krajích senoseč prakticky ukončit. Svou pozor­nost teď mohou věnovat především dokončení příprav veškeré techniky před počátkem žni. Sklizeň pícnin na Státním statku Kolín vrcholí. Usušenou vojtěšku sklízejí pracovníci statku pomoci sběracího lisu. Na snímku: Trakto­rista Václav Pavlas připravuje sběrací zařízeni pro sklizeň usušené vojtěšky. (Foto ČTK - K. Janus) ■ 7500 KURIČ NOSNÝCH plemen ve stáří 20—22 týdně koupí |ZD „1. Máj“ Pozořice, okr. Brno-ven­­kov, PSC 604 07. ■ PÁR STŘEDNĚ TĚŽKÝCH koní 10 a 12 r. st. prodá jZD Lupenice, 517 54 Vamberk, okres Rychnov n. Kn., tel. 7023. ■ ZDRAVY BLOK ..NA PRÁGA RN, největší 0 vrtání 81,5 mm koupí JZD „Pod Radyní" se sídlem ve Starém Plzenci. ■ DVA TRAKTORY U 651 v Cho­du, r. v. 1969, dobré pneu, cena 10 000 Kčs/ks. prodá JZD Nečiň, okres Příbram. ■ PRODÁME SUŠIČKU OBILI na pevná paliva typ „Raketa“, čističku obilí OB-10, samovazače na obilí ŽVZ 183 a ŽVZ 244, elektrické motory s podvozky o výkonu 15 až 25 kW, zadní traktorové pláště rozměrů 9,00 X 38 a 11,25X24. (ZD „5. květen“ Repeč, 391 81 p. Opa­­řany, okres Tábor. ■ OCELOKOLNU 60/12/6 nebo po­dobnou koupí Státní statek Proti­vín, okr. Písek. ■ NÁKLADNÍ BUCEGI, prodlou­žený valník na náhradní díly pro­dá Státní statek Protivín, okres Písek. ■ MLYNSKÉ STOLICE TYPU KO­MA prodá Obchod semeny a za­hradnickými potřebami Lublaňská 34, Praha 2. Osobní odběr, mož­nost použití jako šrotovník. m 10 VYSOKOBREZÍCH jalovic plemene Ayshir, nebo jeho kří­žence koupí jZD Oldřichovice, okres Frýdek-Místek. ■ SKLÍZEČI ŘEZAČKU UNIVER­ZÁLNÍ BUBNOVOU SRUB 183 málo použitou, v bezvadném stavu, řád­­kovač ŽŔZ-305, sázeč brambor SaBP-62,5, vazač ŽVZ-244 levý — 2 ks, vše v dobrém stavu prodá JZD „Mír“ se sídlem v Zájezdci, p. Trojovice 538 33, okr. Chrudim. ■ vací NUTNÉ POTŘEBUJEME stěho­vidle i starší, na traktor Bělorus. Státní statek Znojmo, Li­dická č. 4. ■ VYMENÍME P-V3S VALNÍK v dobrém stavu + zajištěná GO za P-S5T III valník. Povodí Labe, Teplého 2014, 531 56 Pardubice, telefon 33 701, kl. 84. ■ DIESELAGREGÄT 50—100 kW a korečkový stavebnicový doprav­ník DOK-120-180 koupí JZD Dou­­bravčice, okres Kolín. ■ PRODÁME NÄKL. AUTOMOBIL P V3S — třístranný sklápěč. JZD Vysočany, p. Sloup 67913, okres Blansko. ■ KOUPÍME NÁKLADNÍ AUTO S5T — II-III — sklápěč v dobrém technickém stavu. MNV Pernarec, PSC 330 36, okr. Plzeň-sever, i > POČASÍ DNES bude většinou polo­jasno. Noční teploty 15—12 st.. nejvyšší odpoledni 26—28 st.. slabý až mírný severový­chodní vítr. Průměrná sobotní teplota v Praze 20.8 st. Slavnostní shromážděni Praha (čtk) — Na Vysoké škole politické OV KSC se v sobotu konalo na závěr letoš­ního školního roku slavnostní shromáždění. Promočního aktu se zúčastnil člen sekre­tariátu a tajemník ÜV KSC O. Švestka, členové vědecko rady a učitelé. Mezi hosty uví­tal rektor VSP prof. inž. V Kvěš také člena předsednic­tva ÜVKSC. předsedu FS A. Indru. Při slavnosti byly pře­dány diplomy deseti novým kandidátům véd. 14 doktorům sociálně politických nauk. 60 posluchačům denního studia a 8 absolventům externího studia. Jménem OV KSC bla­hopřál diplomantům soudruh O. Švestka. Podtrhl ve svém vystoupení též význam mírové politiky SSSR a zdůraznil zá­važnost návštěvy a podepsání dohod generálního tajemníka ŰVKSSS L. Brežněva v USA. Připomněl také naši aktivní účast při realizaci mírové po­litiky socialistických zemi. Pionýrský pozdrav Hradec nad Moravicí (zn) — Za řízných pochodů mládežnické dechovky Ostra­van se shromáždilo před slav­nostně vyzdobenou tribunou v Hradci nad Moravicí 1080 pio­nýrů a jejich 120 vedoucích, aby tak zahájili své X. jubi­lejní setkání pionýrů. Uvítali mezi sebou delegaci ŰV SSM, vedenou jeho tajemníkem J. Kohoutem a delegaci Severo­moravského KNV. Za zvuků čs. státní hymny vztyčila vlaj­ková četa státní vlajku a slo­va se pak ujal předseda ŰR Pionýrské organizace J. Ko­hout. Připomněl, že letošní se­tkání je bezprostředním po­zdravem nejmladší směny nadcházejícímu festivalu a vy­zdvihl podíl pionýrů v dobré práci na jeho počest. Jubileum Žiutic Žlutíce (čtk) — Ve Žlutí­cích na Karlovarsku vyvrcho­lily včera oslavy 1000 let trvá­ní a 800 let od jejich pový­šení na město. Slavnostní od­poledne zahájil historický průvod, v němž za husitskou jízdou a vozbou a krojovaný­mi Chody s čakany pochodo­vali příslušníci SNB, Lidových milicí, pohraničníci a pionýři. Přivedli občany do přírodního amfiteátru vybudovaného své­pomocí právě k výročí. Také místopředseda ČNR dr. V. Ambruz vzpomněl v projevu slavné historie tohoto kraje až po práci dnešních osídlen­ců. jichž tu zůstaly více než dvě třetiny. Právě za tuto zcela nedávnou historii udělil president republiky městu vy­znamenání za Zásluhy o vý-stavbu. Strážnický festival ipěvu a lonce Strážnice (ho) — Včera skončil ve Strážnici třídenní 28. mezinárodní folkloristický festival, na němž vystoupilo 1500 účinkujících. Živé doku­mentoval pokrokové tradice českého i slovenského folkló­ru a potvrdil schopnost jeho uplatnění v současnosti. Na hlavní pořady lidového umění se přišlo podívat více než 35 000 návštěvníků. Meziná­rodní charakter letošního fes­tivalu byl zdůrazněn účastí souborů z Bulharska. Francie. Kazašské SSR a Švédská. Za­jímavým a objevným doplň­kem festivalu byl pořad „Náš prapor nade trůny vlaje“. Žňové zazvonení Pálivé slunce se opírá do zvlněného obilí. Žně na Východo­slovenské nížině nedají na sebe již dlouho čekat. Zlátnoucí kla­sy ječmenů a pšenic potřebují k dozrání zrna už jen pár dnů. „Jen kdyby nepřišla velká vedra, mohly by nás připravit 0 dobrý výnos.“ — Tahle slova obavy jsme tady koncem minu­lého týdne, kdy doslova prahlo, slyšeli z mnoha úst hospodářů 1 řídících pracovníků. Pochopili jsme. proč se bojí velkých ve­der. Ur&da je nad očekávání slibná, ale právě těch prvních de­­set červencových dnů bude pro Východoslovenskou nížinu ne.j­­důležitějších. K tomu, aby zrno správně dozrálo a v klasech ne­zaschlo. jak se tady v minulosti již tolikrát stalo, přišla by zdejším hospodářům malá sprška a také to, aby se slou­pec teploměru nešplhal přtiw nad 30 °C. (Pokračování na str. 2.) O SETKÁN! L. BREŽNĚVA S G. POmpidOUEM V zájmu mírového soužití Moskva (čtk) — Politické byro ŰV KSSS, presidium Ncj­­vyššího sovětu SSSR a rada ministrů SSSR plně schválily vý­sledky setkání generálního tajemníka ÜV KSSS L. Brežněva a presidenta Francouzské republiky G. Pompidoua. la V oficiální ^zprávě, která by­v sobotu uveřejněna Moskvě, se mj. uvádí, že vý­v sledky tohoto jednání odpoví­dají zájmům národů obou ze­mí a mají pozitivní význam pro upevněni procesu uvolňo­vání napětí v Evropě a v ce­lém světě. Vývoj událostí pře­svědčivě potvrzuje správnost opatření, která svého času podnikl SSSR a Francie. Tyto státy navázaly vztahy kon­struktivní spolupráce a zamě­řily své úsilí na rozvoj dvou­stranných vztahů v politické, hospodářské a kulturní oblasti a na vytvoření nového systé­mu mezinárodních vztahů v Evropě, který je založen na důsledném uplatňování zásad mírového soužití států s růz­ným společenským zřízením. Velký význam má ve spo­lečném komuniké vyjádřené rozhodnutí obou stran dále upevňovat francouzsko-sovět­­ské styky na základě důsled­ného uskutečňování „Deklara­ce zásad spolupráce mezi SSSR a Francií“ a „Sovětsko-fran­­couzského protokolu“ o poli­tických konzultacích a také dohoda o dalším sovětsko­­-franeouzském setkání na nej­vyšší úrovni začátkem roku 1974. $ mladistvým elánem Úsměv zdobil jejich tváře, oči co chvíli zakryl závoj řas a slova — plná ostychu — se odvíjela po neklidném motouzu myš­lenek. Dětské sny vystřídaly plány dospívajícího mladého člo­věka a přání se mísila s úvahami a nesmělým vyznáním za­počatého díla. sát, Bylo jich něco přes osmde­mladých zemědělských učňů ze všech koutů republi­ky. Praha je uvítala slunným pohlazením a po celé tři dny se jim zpovídala ze své krásy a nepřeberného bohatství ob­divovaného turisty celého svě­ta. Mladí zemědělci těch nej­­různějších oborů se sjeli do hlavního města republiky, aby mimo slov uznání za jejich čestná umístění v soutěži zruč­nosti využili též pestrého pro­gramu, připraveného minister­stvem zemědělství a výživy, a navázali nová přátelství. Se čtyřmi mladými lidmi jsme se pozdrželi trochu déle, popovídali o dojmech, ale především o cestě, která před­cházela pozvání do Prahy. Dvě dívky a dva chlapci, kaž­dý z jiného městečka či ves­nice — opravář zemědělských strojů, kolář, zahradnice a uč­­nice potravinářského průmys­lu. Každý jiný a přesto chuť žít, pomáhat svému okolí, vi­dět krásu kolem sebe, čistá přátelství - to bylo pouto společné. Sedmnáctiletá Helena Šíst­­ková toužila ve svých dívčích představách být zdravotní sestrou. Vidina bílé zástěrky přes modrý stejnokroj, na­škrobený čepeček a čisté pro­středí, zůstala jen snem. Pro­buzením byl život trochu ji­ný, možná i pestřejší. A He­lena při naší malé zpovědi jen dodala: „Ještě že mi to se zdravotkou nevyšlo,, dnes mám úplně jiné plány do bu­doucna.“ V Praze byla spolu s ostatními za dobré umístění v soutěži zručnosti. Jako mla­dá učnice Fruty Horní Počer­nice - Mochov dokázala v li­mitu stanovit rozbory různých výrobků konzerváren a pro­kázala i určitou hbitost při balení sterilizovaného zelí do kartónu, naplnit lahve okurek a vyrobit lečo přesně takové, jak stojí v návodu výrobce. Nehovořili jsme však pouze o samotné soutěži, ale i o ži­votě mladých učnic, o jejich zájmech a názorech. Postup­ně jsme se dozvěděli, že ze 70 děvčat je 50 organizováno v SSM a zjistili jsme, že předsedkyni organizace máme vlastně před sebou. A tak nám Helena vyprávěla i o mi­moškolní činnosti, která již přinesla výsledky. Děvčata se například umístila na druhém místě ve Středočeském kraji v recitaci a zpěvu a získala festivalový sportovní odznak. Do jisté míry koníčkem se stalo povolání i šestnáctileté Kateřině Beránkové. Patří sice také ještě k „cechu“ učňů na tříleté zahradnické škole v Zábřehu, láska ke kvě­tinám ji však jistě nikdy ne­opustí a i ona se dobře umís­tila v soutěži zručnosti — ve vazbě a aranžování květin u příležitosti Děčínské kotvy. Vybrala si za soutěžní mate­riál květ rododendronu, ká­men a vrbovou větvičku. Stejně osobitým způsobem aranžovala na železnou kot­vu — symbol zpěvácké děčín­ské soutěže — bílé karafiáty a modrý šeřík. Bez fantazie se jistě neobe­jde ani 171etý Antonín Kinti, žák zemědělského odborného učiliště z Horního Benešova. Soutěžil ve svém oboru kolář a práce se dřevem je jeho zá­libou vlastně již od dětství. Ostatně množství váz ze sa­­morostů a drobné dřevění předměty, které zdobí jehi domov, svědčí o vtipném vy užití volného času. Soutěžn úkol byl sice trochu mén< poetický než samotný Toní­kův koníček", ale stájová sto­lička i jednoduché okno byli podle všech předpisů, takže v čestném soupeření více než obstál. Posledním ze čtyř zpovídá nýeh učňů byl 181etý Slavo­mír Stavijař. Na rozdíl od všech předchozích se dveře školy před několika hodinami za ním již zavřely a zane­dlouho doplní řady mladých zemědělců v JZD Podlesí se sídlem v Drahotuších. Do sou­těže se přihlásil s trochu ne­obvyklou tematikou, linorytem s prostým názvem Slavkov, Podobných drobných dél má již hezkou řádku, sám nejví­ce hodnotí linoryt dělníka. Rozhodně však zábava není pro Slavomíra jediným vypl­něním volného času. Do ne­dávné doby byl kulturním re­ferentem SSM ve škole a dnes se připravuje jako kandidát ke vstupu - do KSČ. A jak sám poznamenal, nechce být jen pasivním členem, ale po­máhat spolupracovníkům ce­lým mladistvým elánem, a to nejen jako kombajnér. Byli čtyři z té dlouhé řa­dy mladých lidí. Těch sedm­nácti- a osmnáctiletých, jimž patři budéucnost. Zakrátko úspěchy v zemědělství budou i jejich společnou chloubou a život druhých ponese stopy jejich snah a tvůrčích činů. E. LINKOVÁ Úkoly a cíle, jež potravinář­skému průmyslu vytýčila KSČ, se v minulých letech ve větši­ně plnily, a to zejména díky přeměnám v našem zeměděl­ství. Od roku 1948 do roku 1970 se výroba v potravinář­ském průmyslu v celé ČSSR zvýšila 3,7krát a v oborech, jež zpracovávají živočišné pro­dukty, dokonce pětkrát. Ne­progresivnější trend zazname­nal drůbežářský průmysl, kde výroba jatečně drůbeže proti roku 1955 vzrostla desetkrát. Z rostlinné výroby největší růst zaznamenal průmysl kon- Velká cena italskému filmu Praha (čtk) — Udělením cen a premiérou českého filmu režiséra A. Kachlíka „Jezdec formule risk“ byl v sobotu ve­čer v Parku kultury a odde­chu J. Fučíka v Praze slav­nostně zakončen filmový .fes­tival pracujících 1973. Závě­rečného představení se zúčast­nil ministr kultury ČSR doc. JUDr. M. Klusák, CSc., pražský primátor dr. Z. Zuska a další představitelé politické­ho, veřejného a kulturního ži­vota. Velkou cenu FFP — červen 1973 udělila ústřední porota, jíž předsedal zasloužilý umě­lec dr. M. Krno, italskému fil­mu režiséra G. Pontecorva „Ostrov v ohni“ za umělecky působivé zobrazení revoluční­ho pohybu obyvatelstva, trpí­cího koloniálním útlakem. Zvláštní cenu udělila porota českému filmu režiséra J. Se­­quense „Kronika žhavého lé­ta" a slovenskému filmu re­žiséra M. Hollého „Hriech Ka­taríny Pády chovej“. zervárenský a pivovarskosla­dařský. Zatímco po roce 1948 byla výroba roztříštěna ve 44 000 jednotkách, zajišťuje dnes ten­to úkol 35Ó0 moderních závo-. dů a provozoven. Předpokládá ■se, že celkový objem hrubé výroby v potravinářském prů­myslu vzroste v roce 1975 ve srovnání s výchozím rokem pětiletky o 23,3 procenta proti 18 procentům, stanovených směrnicí XIV. sjezdu. V dal­ších letech půjde přede­vším o rozšiřování sortimen­tu a jeho kvality. Cílem po­travinářů bude snížit v roce 1980 objem dovozu masa na 10 000 tun ročně, zcela zrušit dovoz drůbeže, másla a va­jec a dovoz orientovat spíše na potravinářské suroviny z tropických pásem. Úspěchy potravinářů ZASEDÁNI ODBORÁŘŮ V OLOMOUCI Olomouc (ska) — V Olomouci se v sobotu konalo rozšířené plenární zasedání ústředního výboru Odborového svazu pracov­níků potravinářského průmyslu, jež zhodnotilo budovatelské úspěchy tohoto resortu za uplynulých 25 let. Potravináři uvítali delegaci ÜV KSC, kterou vedl místopředseda vlády CSR Š. Hor­ník. Zasedání se rovněž zúčastnil ministr zemědělství a výživy CSR ing. J. Nágr a náměstek ministra zemědělství a výživy SSR ing. L. Kozel. Čtyři i vybraných zemědělských učňů vyznamenaných za čest­ne umístěni v soutěži zručnosti. — (Foto J. Vlasák) i ZDOMOVA A CIZINY O K poslednímu rozloučení V městském muzeu v Želez­nici na Jičínsku poutají po­zornost návštěvníků cechovní pohřební štíty. V tomto mu­zeu jich mají téměř čtyřicet. Tyto štíty jsou bohatě zdobe­ny různými kameny a želez­­nickými jaspisy. Pokládaly se příslušníku cechu na rakev. • Úhoři jsou vrtošiví Sovětší vědci právě studují způsoby chování se úhořů za různých okolností a podmínek. V Minsku (Běloruská SSR) byli vysazeni četní úhoři do verj„é nádrže. Ačkoli tam na­lezli Ou^j-é životní podmínky v nádrž, hylo např. zajiště­no stejne prou^n{ iako v ote_ vřených vodách - ..protesto­vali“ někteří z uhóiv proti zajetí tím, že občas nep„.,,-_ mali žádnou potravu. Drželi prostě hladovku. Vůbec prý se tato zvířata chovají velmi své­hlavě. Vědci jsou toho názoru, že úhoři jsou velice náladoví a vrtošiví. • Rekord: 1 520 000 pohlednic Světovým tiskem proběhla zpráva o takřka neuvěřitelné sbírce pohlednic Florenťana Angiolettiho, který vlastní je­den a půl miliónu exemplářů. Prvenství v tomto oboru má stále náš dr. Antonín Kočen­­da, který vé své sbírce v Bu­čovicích nashromáždil za čty­řicet let svého koníčka na 1 520 000 pohlednic. Není snad­né umístit tak obrovskou sbír­ku v soukromém obydlí. Váží totiž více, než sedm tun. Nejddší úplné zatmění Slunce Noukchott (čtk) — Tisí­ce zahraničních vědců a novi­nářů, kteří se shromáždili v hlavním městě Mauretánie, sledovaly v sobotu po poledni nejdelší úplné zatmění slunce ve 20. století. Trvalo sedm mi­nut a čtyři vteřiny. Zatmění postupovalo přes území Mau­retánie do Keni. kde je poblíž Rudolfova jezera očekávala další velká skupina vědců. Z Kanárských ostrovů startova­lo britsko-francouzské nad­zvukové letadlo Concorde, jež umožnilo vědcům na palubě astronomická pozorování ce­lých 80 minut. Toto zatmění bylo druhé nejdelší v dějinách od roku 717 n. 1. Podle vědec­kých propočtů dojde k další­mu zatmění o podobné délce až roku 2150. Z NEDÉLNÍHO REPORTÉROVA BLOKU Vizitka životní úrovne Přestože v sobotu i v ne­děli slunce lákalo spíš k vodě a do přírody, v ulicích zápa­dočeské metropole přibývaly proudy osobních aut a auto­busů, jejichž posádky mířily k návštěvě osmého ročníku celostátní výstavy Ex Plzeň 73. Již od vstupu do výstavního atria se setkávali s ústředním heslem výstavy: 25 let socia­listické cesty československé­ho potravinářského průmyslu a obchodu. Rozsah růstu obou odvětví v různých formách vyjadřují tématické expozice českých i slovenských oboro­vých podniků. Pozornému návštěvníkovi jistě neušlo ani dokumentární ztvárnění situace v roce 1948 ve srovnání s dnešní bohatou nabídkou potravin a novinek z obalové techniky. To všech­no je bilance uplynulých 25 let. kterou si mnozí ani ne­uvědomují a mladí ani nepa­matují. Dnes už není problémem výběr a kvalita potravinář­ského zboží jako před dvaceti pěti lety; spíše je aktuální otázka, abychom se učili jíst a pít zdravěji, účelněji a — řekl bych — i moderněji. Na tuto myšlenku mě přivedl pracovník OP Drúbežnictví Xaverov, Roman Spurný, když uvedl, že i kuře lze upravo­vat více než 70 způsoby, za­tímco průzkum potvrdil, že většina našich, hospodyněk používá nejvíce tří až čtyř tradičních úprav. Tento náš největší speciali­zovaný drůbežnický podnik také úzce spolupracuje se ze­mědělskou prvovýrobou, pro kterou v letošním 10. jubilej­ním roce svého trvání vypro­dukuje 16- miliónů kuřat nos­ného typu a 42 milióny mas­ných. Spotřebitelé mohou Xaverova očekávat 5400 tun z brojlerů a 45 miliónů vajec. Těm, kdož si chtějí oživit pa­měť, je možné připomenout, že tento podnik vznikl po usnesení pléna ÚV KSČ v ro­ce 1961 jako vůbec jeden z prvních specializovaných pod­niků na výrobu vajec a drů­bežího masa a že na něm ja­ko na stavbě mládeže praco­valo osm set mladých lidí z celé republiky. A i takových věcí je dobře vzpomenout na cestě kolem té přebohaté výkladní skříně na­šeho potravinářství a obchodu, kde už i ten „obyčejný“ chléb získal nejednu čestnou cenu, protože se jeho výrobci již dlouho neomezují jen na tra­diční způsoby pečení a obalo­vé techniky. A není možné za­pomenout ani na každoroční přínos soutěže o Zlaté poháry a Pečetě Ex Plzeň, která již pomohla přinést na náš trh nejeden nový a znamenitý po­­travinářskěý výrobek. Mnohé­mu se naši producenti přiučili jistě i v kolekcích zahranič­ních vystavovatelů. Také oni mají v letošním ročníku vý­stavy svá vyhrazená místa. A tak, když se příjemně unavený poutník plzeňskou výstavou posadí v některém ze stylových pohostinských zařízení za řekou Mží a ob­jedná si z podávaných krajo­vých specialit, nebo si sedne do chládku u šenku Prazdroje, aby si poslechl některou z po­pulárních dechovek, pak může i chvíli popřemýšlet. A na­konec musí jen dodat — že výsledky uplynulých 25 let jsou i na této výstavě víc než přesvědčivé. • Z. FÄBERA I

Next