Zemědělské Noviny, březen 1974 (XXX/51-76)

1974-03-29 / No. 75

Ročník XXX — Číslo 75 Hečitá diskuse Po celou zimu, každý pátek patřila třetí strana Zemědělských novin anketě čtenářů a spolupracovníků. Uveřejňovali jsme v ní názory, náměty, diskusní příspěvky a zkušenosti k řešení výroby bílkovinných krmiv či hledání cest dobrého hospodaření se zrnem, s možnostmi nahradit část bílkovinných živočišných i rostlinných krmiv z dovozu z kapitalistických trhů vlastní vý­robou v družstvech a na státních statcích. Anketa, jak se uká­zalo, padla na živnou půdu. Více jak padesát podrobných ná­vrhů formulovaných v politickoodborných článcích, stovky do­pisů od praktiků a především široký ohlas ankety mezi země­dělci V družstvech, na statcích, ale i pracovníky vědy a výzku­mu, zemědělských služeb, institucí a řídíeí sféry, to vše je bo­hatství nejcennější. Svědčí o tom, že mezi našimi zemědělci není 0 dobré náměty nouze. A že je tu nebývalý zájem získat a vnést do svého podniku všechno nové, co v této oblasti dává věda, výzkum a technika a co pomáhá dostat celou zemědělskou vý­robu na vyšší stupeň. Nad jiné cenné je, že všichni, kteří do naší ankety napsali, považují za svoji povinnost přispět svým příkladem a umem k rozvoji československého socialistického zemědělství v duchu závěrů XIV. sjezdu KSC. Zemědělská veřej­nost byla loni sezná­mena s stranického usnesením orgánu ÜV KSC k efektivní­mu hospodaření se zrnem, jadrnými bílkovinnými krmivý z dovozu i z domácí výroby, i nutností i postarat se o využití rezerv ve výrobě krmiv v zemědělských podnicích i potravinářského průmyslu. K řešení výroby bílko­vinných krmiv má přispět i chemický průmysl. Tímto směrem orientovalo odvětví národního hospodářství i listopadové plé­num ŰV KSC. Uveřejněné návrhy a diskusní příspěvky v naší anketě byly na podporu stranických usnesení. Anketa potvrdila, že máme dostatek vlastních sil, možnosti 1 zdrojů vyrobit více bílkovinných krmiv na polích, loukách i pastvinách. Přiklad z okresu Rychnov nad Kněžnou k dosa­žení vyšší sklizně pícnin na orné půdě a sena z luk, z okresu Jičín k vyšší výrobě cukrovky a tím také i řepného chrástu, řízků i melasy, táhne další zemědělské podniky i okresy k ná­sledování. Je jen si přát, aby okresní zemědělské správy tento zájem ze zemědělských podniků podpořily, a to právě proto, že napomáhá k řešení výroby krmiv. Letošní časné jaro umožní začít dříve se sklizní vojtěšek a jetelů. Již nyni by měly proto okresní zemědělské správy znát harmonogramy sklizně a orga­nizaci práce u horkovzdušných sušáren. Je na tom závislá výše Výroby úsušků i jejich kvalita. Bylo by ke škodě celého země­dělství, kdyby se opakovaly případy z loňska — i na to anketa upozornila — a drahá zařízení sušáren nepracovala na směny jen proto, že nebyla vždy dobrá vůle ke spolupráci a k moder­nímu řízení provozu. Četné uveřejněné příspěvky ukázaly na možnosti zpracova­telského průmyslu přispět k výrobě bílkovinných krmiv. Tisíce tun drahocenné bílkovinné suroviny se dosud propadá do od­padových jam. Zemědělská veřejnost vítá proto rozhodnuti stra­nických a vládních orgánů, která mají zajistit zpracování syro­vátky, průmyslové krve, peří a dalších surovin v bílkovinné ži­vočišné moučky. Využití domácích surovin může výrazně ome­zit naši závislost na stále dražším a méně dostupnějším kapita­listickém trhu bílkovinných krmiv. Ve středu jsme uveřejnili příklad z okresu Mělník. Tamějáí komplexní racionalizační brigáda ve výrobně krmných směsí, ve které spojili své síly pracovníci výzkumu a praxe, přináší státu miliónové úspory a tuny pokrutin a současné zaručuje zemědělské výrobě vysoce kvalitní krmné směsi. Obdobné cesty zlepšení hospodaření s krmivý a k vyšší užitkovosti hospodář­ských zvířat hledají komplexní racionalizační brigády v JZD Pohodlí v okrese Svitavy a v jiných družstvech Východočeské­ho kraje. Známá je iniciativa zootechniků v okrese Pardubice, která směřuje k lepšímu hospodaření s jadrnými krmivý při udržení tempa živočišné výroby. Zootechnici si spočítali, že i drobnými racionalizačními opatřeními mohou letos uspořit přes 100 vagónů zrna. Je dobře, že takovýchto příkladů přibývá. Na závěr ankety se dnes scházejí v redakci někteří autoři Uveřejněných příspěvků. Společná diskuse přinese jistě mnoho podnětného. S jejím průběhem vás seznámíme v nejblizsich dnech. In8- K- VANEK Zemědělství ve fotografii Opava (čtk) - Dokumen­tovat rozvoj a budování socia­listického zemědělství a uká­zat život a práci lidí i pro­středí a krásy socialistické vesnice bylo hlavním cílem celostátní fotografické soutěže, kterou na počest 25. výročí budování socialistického země­dělství vyhlásil ŰV Svazu družstevních rolníků CSSR spolu s ÚV SSM a Svazem fotografů. V kategorii mladých autorů do 3tf let získal I. místo J. Jabůrek z Prahy, za seriál pak J. Čejka z Prahy. V ka­tegorii členů a pracovníků JZD získal I. místo ing. O. Šik z JZD Heřmaniěky. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM ■ TRAKTOR ZT - 300 PO GO s no­vým motorem a nový traktor Z- 8718, prodá JZD Suché, p. Stračov, okres Hradoc Králové. ■ IHNED KOUPÍME REGULAČNÍ stanici plynu RS 800 425, JS 50/150, výrobce SČA Ostí nad Labem, ply­nový hořák PH2M - svítiplyn, vý­kon .2 000 000 Kcal/hod. Státní sta­tek Kroměříž, provoz, sušáren, 788 24 Hulín. ■ KOUPÍME PROVOZUSCHOP. stro­je: ruční motorový vibrační válec „Vibromax“. rýpadlo Bčlorus nebo KSH-45, vlečný grader za traktor D 241, rozmetadlo RU 5, postřiko­vač SO-33. Státní statek Soběslav, okres Tábor. ■ LIS NA LEN XN. GLAAS nebo CASALIS v důsledku specializace výroby ihned koupí JZD Horní Olešnice, p. Vestřev, okres Trut­nov. ■ GARANT NA NÁHR. DlLY, Sko­da 708 R ■ valník na náhr. díly, RS 09 po GO, řádkovač na RS-09 - nový, Plečku na RS-09, dobrý stav, žací lištu na RS-09, prodá JZD v Loučce okres Gottwaldov. Možné informace i tel. na me­chanizační středisko * Ojezd. m SEZACKU SP-152 se sběrač, za­řízením a řezačku E-066, vše v dobr. stavu prodá JZD Hrejko­­vice. okres Písek. P 100 q OSIVA PEI.USKY prodá )ZD Nečiň, okres Příbram. ■ VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ JETELE čer­veného z nemnožitelské plochy prodá JZD Pivknvice. p. 387 74 Bíl­­sko. okres Strakonice. ■ 5-10 000 KURIC užitkového hyb­rida Tetra L, Shaver, do stáři 20 týdnů v II. dekádě června kou­pí Drůbéžnictví Jánská, p. Česká Ižn ryt pnipp ■ VYMĚNÍME PASOVÝ TRAKTOR DT 75 - zemědělské provedení (ta­hač pluhu) za tentýž stroj, ale provedení s dozerskou lžící (bul­dozer) a odpovídající redukova­nou rychlostní skříní. RD [eseník, záv. Staré Město pod Sněžníkem, mechanik Zd. Obsel, tel. 95 288. P KURICE 2MĚSIC. TETRA SL, začát. června prodává )ZD Necha­­nice, okres Hradec Králové. Jen písemné objednávky. ■ NOVĚ NÁHR. SOUČÁSTKY pro­dá JFO Bratislava-Runevce. Trak­tory Z-25, Z 50, Z-4011, DT-54, T 111, součástky a střední a zadní dife renc. po GO, součást, na pluh P-5-35, trav. lišta ŽTB-183, dále úplne nové pluhy nesené, typ Px- 390P - 1 ks. PN-30-21 - 2 ks. ne­­použ., tel. 901-80, 901-94 Bratisla­va, Praha, pátek 29. března 1974 Cena 70 hal. Snahou jednotných zemědělských družstev je ušetřit práci ženám Lepší podmínky družstevnicím Nejen moderní domácnost • Mateřské školy a sociální zařízeni • Mysleli na venkov • Jednota se přičinila • Nemocnice v zemědělském provozu • Vsadili na soutěž Praha (zn) — Všichni chceme jistě mít hezký, útulný a vkusně zařízený byt, rodinný domek — jedním slovem domov. A k němu pochopitelně všechny náležitosti moderní domác­nosti, technické pomocníky, které ulehčí práci především že­nám. V poslední době se však také hodně zamýšlíme nad tím. jakou pozornost věnujeme ženám na jejich pracovištích, v místě jejich bydliště. Jak jim ulehčujeme jejich nesnadnou úlohu že­­ny-matky a dobrého pracovníka. Žádáme od nich, aby se uplat­nily i ve veřejných funkcích. K tomu jim však musíme poskyt­nout dobré zázemí. Na nedávném aktivu nejlepšich pracovnic ze zemědělství v Praze jsme slyšeli také slova o službách, o zaří­zeních pro děti, o společném stravováni. Pravda ne ve všech místech jsou k dispozici v dostatečném množství, ne všude jsou plně vyhovující. My jsme tenkrát vybrali z bloků našich kraj­ských redaktorů několik dobrých V JZD Nástup v Bernarti­­cích na Písečku věnují zkva­litňování pracovního prostředí družstevnic značnou péči. O hovězí žír ve společných stájích se starají zejména že­ny. Bernartičtí pro ně posta­vili moderní sociální zařízení a šatny hned vedle objektu. Družstvo se rovněž podílí na akcích v obci, které ženám usnadní jejich péči o rodinu. Sedmičlenná skupina JZD pil­ně pomáhá při výstavbě ma­teřské školy. V Pěnčíně na Prostějovsku nezapomínají ani na starší ženy - důchodkyně. Ty už sice svůj podíl družstvu odevzdaly, ale dodnes si např. mohou za malý poplatek vy­brat v družstevní jídelně tep­lý oběd z několika chodů. ■ NA POŘADU SLUŽBY V okrese Üstí nad Labem si dobře vedou orgány národních výborů v otázce služeb obyva­telstvu. S cílem podrobně pro­zkoumat situaci zpracovávají v současné době rozbory a koncepce jednotlivých hlav­ních oborů služeb. Zjišťují ne­dostatky v kvalitě, kapacitě provozoven a s tím i souvise­jících dlouhých dodacích Ihů­­tách. Závěry již vyvodily v oblasti prádelen, čistíren oprav předmětů dlouhodobého a užívání — chladniček, praček, televizorů a dalších elektro­spotřebičů. Prodejní dobu v těchto provozovnách orgány NV uzpůsobily tak, aby plně vyhovovala i obyvatelům ven­kova. Na zřeteli přitom měly dopravní spoje a pracovní za­tížení v zemědělských závo­dech. B OBĚDY NA POLE Otázkou, jak ulehčit práci a starosti ženám v zeměděl­příkladů. ství se na Jihlavsku zabývají nejen jednotná zemědělská družstva, ale i Svaz družstev­ních rolníků. Pro děti druž­stevnic budují letní pionýrský tábor. V krásném přírodním prostředí Meziříčská jej ote­vřou ještě v letošním roce. K JZD, která mají v péči o že­ny největší snahu, patří Pukli­ce. Zaměstnaným matkám po­skytují po celý rok volné so­boty. postarali se o společné stravování a děti pravidelně posílají do rekreačního stře­diska. Ze sociálního fondu po­skytují příplatky maminkám s nemocnými dětmi v době ie­­jich nepřítomnosti v zaměst­nání. V sousední Střítěži vy­budovali zase konmlex sociál­ních zařízení a sprch, které slouží ženám z rostlinné výro­by. Obědy jim odvážejí až na pole a prázdninové pobyty pro děti se už staly samozřejmostí. B POKROK JE PŘÍHODNĚ JMÉNO/ V JZD Pokrok v Otících na Opavsku je řešeni pracovního prostředí zaměstnaných žen součástí komplexního přístupu k modernizaci živočišné výro­by. Například porodna prasnic tady připomíná spíš nemocnič­ní oddělení než zemědělský provoz. Ošetřovatelky jsou oblečeny v silonových pracov­ních pláštích a vybaveny ne­zbytnými ochrannými pomůc­kami. Součástí porodny je so­ciální zařízeni a společenská místnost, kde ženv ve chvílích oddechu nacházejí denně čerstvé noviny. Tady se také radí s technickými pracovníky družstva. Ještě, letos ve vsi otevřou družstevní kuchyň, (Pokračování na str. 2.) Čs.-korejské jednání Praha (čtk) — V budově ŰV KSČ v Praze bylo včera zahájeno jednání mezi česko­slovenskou a korejskou stra­nickou a vládní delegací. Za československou stranu jednání člen předsednictva vedl tajemník ŰV KSČ V. BiTak. a V čele korejské stranické a vládní delegace, která je v Československu na oficiální přátelské návštěvě, byl člen politického b.yra a tajemník ÚV Korejské strany práce Kim Dong Gju. Delegace se informovaly o současné situaci v obou ze­mích a projednaly otázky dal­ší vzájemné spolupráce. Jed­nání proběhlo v soudružském a přátelském ovzduší. Odpoledne navštívila korejská delegace mladoboleslavskou automobil­ku. PřijetiuJKempného Praha (čtk) — Clen před­sednictva a tajemník ÜV KSČ J. Kempný přijal včera mi­mořádného a zplnomocněné!:o velvyslance ČSSR v Německé spolkové republice Jiřího Gö­tze před jeho nástupem do funkce. J. Götze přijali včera rovněž místopředseda FS a předseda SN prof. dr. D. Ha­nes a člen předsednictva Cv KSČ a předseda ÜRO K. Hoff­mann. Ceaušescu presidentem Bukurešť (čtk) — Velké národní shromáždění RSR vče­ra zvolilo generálního tajemní­ka: Rumunské komunistické strany Nicolae Ceaušesca pre­sidentem Rumunské socialis­tické republiky. N. Ceaušescu se tak stává prvním rumun­ským presidentem. Tento úřad byl zaveden na základě ústav­ní změny, schválené Velkým národním shromážděním. Trest odpůrcům junty Santiago de Chile (čtk) — Vojenský soud v jiho­­chilském městě Temuku od­soudil k trestům vězení od dvou měsíců do 10 let čtrnáct odpůrců vojenského režimu. Pět z nich jsou dělníci jedno­ho průmyslového podniku, kte­ří bránili svůj závod před pu­­čisty se zbraní v ruce. Větši­na odsouzených patří k chil­skému Hnutí revoluční levice. Při procesu s vyloučením ve­řejnosti střežilo soudní budo­vu padesát vojáků se samo­paly. Sejí ve smčnócli Litoměřice (tc) — Ne­dostatek vláhy nutí vedoucí pracovníky zemědělských pod­niků v Severočeském kraji k rychlému dosetí jař in a rychle pokračuje i setí cukrov­ky. V JZD Mír ve Straškové na Litoměřioku už mají jari­ny na celé ploše 701 ha v ze­mi. Družstvo je největším pě­stitelem cukrovky v Severo­českém kraji — z 522 ha do středy zaseli již 190 ha. Secím strojem Rau-combi denně ve dvou směnách sejí 22—25 ha řepy. OCENĚNÍ NEJLEPŠÍM PŘI PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITÉLCI V odkozu I. A. Komenskébi Praha (čtk) — Den učitelů, slavený každoročně u příleži­tosti výroěí narození velkého pedagoga J. A. Komenského, je už tradičně spojován s hodnocením práce a vyznamenáváním těch, kdo se významnou měrou podOeji na komunistické vý­chově mládeže a na rozvoji socialistického školství. Letošní vy­znamenání zasloužilých učitelů a školských pracovníků se ko­nalo včera ve velké aule Karolina v Praze. Zúčastnila se ho delegace ÜV KSČ v čele s tajemníkem ŰV KSČ Janem B’ojtíkem, vedoucím oddělení školství a vědy ŰV KSČ J. Síťařem, předsedou ČNR Evženem Er­­banem, místopředsedou vlády ČSR L. Adamcem a dalšími představiteli našeho veřejného života. Přítomni byli dále přední akademičtí funkcionáři Uni­versity Karlovy v čele s je­jím rektorem prof. dr. B. Švestkou a školští pracovníci navržení k vyznamenání. K účastníkům shromáždění, kte­ré zahájila čs. státní hymna, promluvil ministr školství ČSR ing. J. Havlín. V úvodu svého projevu vy­zdvihl ministr Havlín nároč­nou práci učitelů a zdůraznil, že socialistická společnost i do budoucnosti klade v tomto směru velké cíle. Komunistic­ká strana proto s takovou na­léhavostí vyzdvihla do po­předí vývojové otázky svě­domité přípravy mladého po­kolení. Naše práce směřuje k účelné přestavbě obsahu vzdě­lávání a k nové kvalitě vyu­čovacího procesu, řekl ministr, a k tomu jsme si vytkli velmi (Pokračování na str. 4.) Ve velké aule Karolina v Praze se včera konalo u příležitosti Dne učitelů slavnostní shromáž­dění. V průběhu byli vyhodnoce­ni a odměněni nejlepši pracov­nici, kteří se podílejí na výchově mládeže a rozvoji socialistického školství. Na snímku ministr škol­ství ČSR ing. Josef Havlín pří slavnostním projevu. {Foto ČTK - J. Nosek) Z AKTIVU ŘEPAŘŮ VÝCHODOČESKÉHO KRAJE Rozhoduje počet řep Hradec Králové (ha) — Včera se konal v Hradci Krá­lové pracovní aktiv ředitelů a agronomů okresních zeměděl­ských správ a cukrovarů Východočeského kraje uspořádaný spo­lečně Krajskou zemědělskou správou a Východočeskými cukro­vary, n. p. Jeho cílem bylo projednat úkoly ve výrobě a ná­kupu cukrovky v posledních dvou letech této pětiletky. Aktiv zahájil a řídil J. Drahovzal, ředitel Krajské zemědělské správy v Hradci Králové. Řepařící zemědělské podni­ky Východočeského kraje sl kladou náročný cíl — splnit letošní plánovaný nákup cuk­rovky a zároveň snížit dluh z prvních dvou let pětiletky, který představuje více než 262 tisíc tun řepy. Z rozboru úrov­ně pěstování cukrovky v jed­notlivých okresech á země­dělských podnicích vyplývá, že možnosti k tomu v kraji jsou. Největší rezervy předsta­vuje rané a kvalitní setí, roz­šíření osevní plochy cukrovky 0 1000 ha, dodržení optimální­ho počtu, tj. 85 tisíc řep na 1 ha a snížení sklizňových ztrát pod 10 %. Do 27. března měli v kraji zaseto 36 % ploch cukrovky. Největší pozornost zaměří pě­stitelé na počet jedinců na jednotce plochy, jenž je také prokazatelně rozhodující pro výši hektarových výnosů. Ve všech okresech má značný ohlas Jičínská výzva, která je tu základem rozvoje in.ciativy a socialistického soutěžení ře­­pařů. Nejzajímavější kriminální případ Kapesné pro Paříž Dnes už není metropole nad Seinou, město světla, tím, čím bývala. Na periférii se vypínají k načechraným oblakům vě­žáky a slavná Eiffelovka, jako by se začínala scvrkávat. Ta tam jsou poklidná odpoledne na bulvárech, tržištích a nábřežích s kavárničkami, zpola vystrčenými na chodník, nevrátí se éra, jak ji v letech slávy Moulin Rouge zvěčnil Toulouse-Lautrec. Do Paříže vtrhla uspěchaná doba, kdy turistické výpravy pro­bíhají Louvrem v zrychlené grotesce, auta se valí v šestistu­­pech, z letiště v Orly a Le Bouř get vylétávají obři stroje, jako by se rojily a lidé v tom třímiliónovém mraveništi jen se míhají. Nicméně dávné kouzlo křižovatce světa zůstalo, pro­tože zůstal Monmartre, Notre Dame a všechno to, co Paříž dělá Paříží, až po ty kavárničky a romantické obchůdky La­ tinské čtvrti. Alidé. Pařížané. Pařížanky! Mezi nimi vždycky v zi­mě v létě mnoho cizinců ze všech koutů světa. Jako tady ten mladý člo­věk. Kdekterý taxikář, poli­cista, veřejný posluha, poulič­ní dívka, číšník právě tak jako kamelot nebo prodavač jedi­ným mrknutím oka poznali cizince. Toho letního odpoledne pršelo — spíš mžilo, dalo by se říci, Seinu bičovaly miliar­dy nepatrných kapiček. U ná­břeží kotvila bárka Armády spásy, před ní postávala sku­pinka promoklých hyppies, bu­­kinisté zakryli své stánky na nábřeží igelitem, jímž prosví­taly vazby knih a rozmanité, mnohdy skutečně pravé staro­žitnosti. V kavárničkách hlu­čeli úředníci nad sklenkou cal­­vadosu, studenti u kávy, s oči­ma upřenýma bůhvíkam, pen­zisti. Mládenec, který se v tom letním dešti loudal po Maršo­vě bulváru k Vítěznému ob­louku nic z toho nevnímal. S rameny vpadlými, zahlou­bán sám do sebe. přemítal o nejisté přítomnosti a ještě nejistější budoucnosti. Prav­da, mohl říci, že si vzal do Paříže půl miliónu kapesného — jenže skutečnost byla horšú Jednak z té sumy zbylo už málo a pak — za sto korun v Paříži nekoupí zdaleka to. co za sto korun v Praze. Nebo v Orlové tam na Ostrav­sku, Pokrčil rameny a vrazil ruce do kapes. Právě se vracel z policejní prefektúry ha Zlatnickém ná- poručíka Kocfeldy břeží, kde kategoricky prohlá­sil, že se už nechce vrátit do­mů, do Československa. On je jako — politický emigrant. Policejnímu úředníkovi to bylo jedno. Sepsali s ním pro­tokol, prodloužili mu pobyt 0 čtrnáct dnů, poznamenali si, kde bydlí, a ať se tu příští týden zase ukáže, pak se uvidí. V té době. kdy třiadvaceti­letý Milan Štekr bloudil uli­cemi babylonu na Seině, ote­vřel se pro karvinskou Bez­pečnost nový případ. Zasloužil se o to pan Rzounek. Kalendář v malé kanceláři hlásil 14. července 1971. Vedoucí lahůdkářské pro­dejny v Karviné pan Rzounek, jinak klidný, rozšafný a uváž­livý člověk s čelem protáh­lým vysoko k temeni' hlavy, praštil telefonem. Navzdory tomu, že jde o státní majetek, s nímž má našinec jednat s nejvyšší ohleduplností,, a ne­podléhat emocem. Avšak do­pálený vedoucí jim podlehl i jinak: Krucinál — tohle už přestává všechno! Prodavačky 1 kupující, chtiví lahůdek, na­­špičatěli uši. Já jim to vy­tmavím! To tam mají asi pěk­­nej pořádek, jen co je pravda! Ptáte se, co onoho krásné­­hó červencového dne vyvedlo obchodvedoucího z míry? Ani se neptejte. Volali z ředitelství Potra­vin, a jak to, že on, pan Rzou­nek, jim neodvedl tržbu z 9. července. -Tohle budou vy­kládat jemu, který je vtělená přesnost na každý šesťák, den co den posílá peníze poštou a nenechá v kase víc, než aby měl po ránu prvnímu kun­­čaftovi nazpátek. No, já jim to vytmavím, opakoval už klidněji. Tady to máte černé na bílém, řeknu jim. A také že to řekl, když k nim za hodinu přišel. Do­slova vzato to nebylo černé na bílém, ale černé na zele­ném. Číslo vepsané na útržku poštovní poukázky: 6400, slo­vy šesttisícčtyřista korun a dole razítko pošty s datem 9. července 1971. Vedle ještě šifra úředníka, který platbu přijímal. Tak co? tázal se pan Rzou­nek triumfálním hlasem. Jen se koukněte! Koukali, koukali, vrtěli hla­vou, znovu se zahleděli na ústřižek složenky i do svých lejster a nakonec dospěli k to­muto poznatků: Vy jste, pane Rzounek, penize správně pou­kázal, ale my je nedostali. To se musí vyšetřit. Napsali Rzounkovi potvrze­ní. že si od něho vypůjčili do­klad o odeslání tržby a s tím­hle ústřižkem se ředitelství Potravin obrátilo na poštu. Začalo, jak se odborně ří­ká, poptávkové řízení. Když skončilo, bylo jasné, že část­ka 6400 korun, řádně odeslaná panem Rzounkem, nikde v poštovních dokladech nefigu­ruje. Do celé záležitosti by mohl vnést jasno poštovní úředník, který onu částku přijímal. Jenže onen člověk, Milan Stekr, nebyl momentálně k hřání, neboť je s turistickým zájezdem ve Francii. Toho dne, kdy oštampilkoval panu Rzounkovi poukázku, pracoval naposledy, druhý den už od­jížděl na dovolenou, kterou mu nemálo lidí závidělo. Pa­říž, Ostende, Brusel, no, do­vede si to tak někdo zařídit. Holt musí mít štěstí a vyhrát ve sportce. Uvidí se, co Milan Štekr řekne, až se vrátí. Jenže zatím se ještě cosi stalo. Něco velmi podivného. Výpočetní a kontrolní ústředna spojů (VAKÜS) v Praze upozornila Karvinou na závadu ve dvou peněžních poukázkách. Při kontrole — jaké se dělají s časovým od­stupem — narazila úřednice na dva doklady z téhož dne a z téže pošty: Ty ústřižky měly stejné pořadové číslo. Každý uváděl jiného odesilatele příjemce, jen ta čísla stejná. i To přece není možné, tady cosi nehraje. Na okresní správě spojů v Karviné dali nad tou hláškou hlavy dohromady. Porovnávají čísla ústřižků s doklady na poště v Orlové. Jedna z těch částek — 17 540 korun — se v orlovských dokladech vůbec nevyskytuje, pod pořadovým číslem je v deníku uvedena pouze jediná suma, 860 korun. No tohle! Kdo měl tehdy v Orlové službu u peněžní přepážky? Kdo ty dvě částky přijímal? Byl to Milan Štekr, tč. na vý­letě ve Francii, ten v té dobé na poště v Orlové I pracoval. Zaměstnance pošty čekalo překvapení ještě dó třetice: Milan Štekr se ze zájezdu ne­vrátil. V Paříži se s ostatními turisty'rozloučil, mějte se fajn, já tady zůstanu. Když jsme se o celé záleži­tosti dověděli — vypráví po­ručík Karel Kocfelda, vyšet­řovatel karvinské Bezpečnosti — řekli jsme si shodně s kon­trolními úředníky pošty, že nemusí jít jen o ty dva pří­pady. A že Milan Štekr bude asi pěkný ptáček. Také že ano. Podrobná kon­­(Pokračováni na str. 2.) Ředitel Krajské zemědělské správy v Plzni ing. VI. Treska připomněl ve svém vystoupení důležitou úlohu státních stat­ků při budování socialistické­ho zemědělství, které kromě toho, že byly vlastně prvními příklady zemědělské velkový­roby, plnily i další významné funkce. V současně době hos­podaří státní statky Západočes­kého kraje na převažujícím po­dílu zemědělské půdy a proto vý­razněji než jinde ovlivňují vý­sledky tohoto kraje. Zatímco předcházející eko­nomická konference měla za podklad svého jednání víc ne­gativních ukazatelů, následu­jící průměrné meziroční tem­po nárůstů hrubé zemědělské produkce o 5,9 %, svědčí o pro­gresívnosti - této etapy. Stát­ním statkům západních Čech se podařilo velmi výrazně zvý­šit hektarové výnosy u rozho­dujících plodin i užitkovost zvířat. A tak se zdá - dnes té­měř neuvěřitelné, že ještě vr. 1964 sklízely státní statky to­hoto kraje v průměru z 1 ha 16,4 q obilí, zatímco v roce 1973 činil tento průměr již 31 q. Růst produkce obilo­vin ovlivnil výsledky hospoda­ření státních statků ze všeho nejvíc. Umožnil i rozšíření sta­vu prasat a drůbeže, zlepšil krytí potřeby jadrných krmiv a stal se tak základem stou­pající užitkovosti hospodář­ských zvířat. Ekonomická konference státních statků západních Čech Dobrý výhled do budoucno Plzeň (zfa) — V Plzni se konala ekonomická konference státních statků Západočeského kraje. Zabývala se všestranným zhodnocením dosud dosažených výsledků a určila další úkoly a perspektivy vývoje pro příští období. Poručík Kocfelda u přepážky, kde kdysi působil udánlivý miláček Štěstěny. (Foto V. Svorčík) TŮRA Stalo se koncem zimy. Po­slední závěj sněhu byla od­klizena a provizorní parkoviště před horskou chatou bylo ho­tovo. Zbývalo do něho vtěsnat tři auta, která blokovala pří­jezdovou cesiu. Nebylo to leh­ké a neobešlo se to bez další­ho házení lopatou a pomoci tří lidských. sil padesáti koň­ským pod kapotami osobáků. Konečně byl poslední „nos“ auta ukryt za sněhovými ba­riérami a muži uložili lopaty do chodby. Tři hodiny tvrdé práce od příjezdy, jim daly za­brat. „Pěkná rekreace,“ pozna­menal nejstarší z nich, ale ve tváři mu bylo vidět, že stíž­nost nemíní vážně. Ostatně jim všem vrátila práce dobrou po­hodu chutná večeře, kterou ňm mezitím manželky připra­vily. No a šlo se na kutě. Noc pokryla sněhovou. vrst­­. vou jejich odpolední práci. U snídaně nastalo velké řádě­ní co s plánovaným výletem autem na vzdálenější vrchol hory ozdobený impozantní' vě­ží hotelu. „Je tam. prima sjez­dovka , s vlekem. Ale to zna­mená znovu prohazovat cestu.“ „Na to mě nikdo po včerejšku nedostane.“ Názor střídal ná­zor, až přišel „ten pravý“: „Víte co, pojedeme tam na ly­žích.“ Pochybnosti nakonec byly překonány a celá skupi­na po středně velkém vypra­vování vyrazila. Mapka a tu­ristické značky je převedly přes rovinu pláně k lesní ces­tě. vedoubí do údolí. „Nadběh­neme si, přece to nebudeme občházet po cestě." Z nadběh­ A Kissinger ukončil návštěvu v Moskvě Moskva (čtk) — Z Moskvy včera odletěl ministr zahraničí nich věcí Spojených států H. Kissinger. V sovětském hlav­ním městě jednal se sovětský­mi představiteli o širokém okruhu otázek v souvislosti s nadcházející návštěvou pre­sidenta USA R. Nixona v SSSR. Henry Kissinger řekl před odletem z Moskvy v rozhovoru s novináři: ..Jsem velmi spo­kojen s návštěvou v Moskvě a s rozhovory, které byly dobré a konstruktivní. Obě strany vy­jádřily odhodlání dál zlepšo­vat vzájemné vztahy.“ Uvedl, že považuje perspektivy roz­voje so větsko-amerických vzta­hů za příznivé. „Doufáme, že schůzka na nejvyšší úrovni se uskutečni ve stanoveném ter­mínu a že bude podstatným přínosem k míru.“ H. Kissinger se zastavil ces­tou z Moskvy v Londýně, kde se setkal s britským ministrem zahraničí J. Callaghanem premiérem H. Wilsonem. Poté a odletěl do USA. (Komuniké o návštěvě H. Kissingera v Moskvě přinášíme na 2. straně listu.) POC ASI DNES: Bude skoro jasno až polojasno. Noční teploty 3 až 6 st., odpolední 18—20 st. Mír­ný jihovýchodní vítr. V SOBOTU A V NEDĚLI bude převážné polojasno, oje­dinělé bouřky. Ranní teploty 5—2 st.. odpolední 18—20 st. V sobotu vychází Slunce v 5.42 a zapadá v 18.28 hod.. Měsíc vychází v 9.31 a zapadá v ne­děli ve 2.00 hod. nuti byl však po půl kilometru velký návrat pro ' nepřekona­telnou překážku v podobě ši­rokého potoka. Pak už raději poslušně sledovali cestu značky. Na dalšim vrcholu je a. přivítalo sluyíce, které promě­nilo krajinu v pohádkovou, bělostně se třpytící krajku. Projížděli ji. zapomínajíce na 'únavu prvních pěti kilometrů. Ta se dostavila ve druhé tře­tině cesty a donutila je k men­ši zastávce, ve které snědli ne­zbytné „něco" s chlebem vystavili tváře sluncí. K čili a jim zbýval jeden ■ vrcholek, kus cesty lesem, prudké stou­pání a na jeho konci nádher­ný pohled do kraje, který byl úměrnou odměnou za jejich sportovní výkon. Nabrali sil na cestu zpět, někteří si do­konce zajezdili na sjezdovce. Cesta k jejich chatě jim uběhla nad očekávání rychle. Po návratu si všichni byli vě­domi toho. že kromě zdravé únavy viděli při ' téhle túře stokrát víc. než kdyby k cíli dojeli autem. J. PETRŽELKA ¥

Next