Zemědělské Noviny, květen 1974 (XXX/102-127)
1974-05-01 / No. 102
M áme proč s radostnou tváři a s hřejivým pocitem v srdci slavit letošní prvomájový den. V jistém toku života plynou dny tvůrci činnosti, jejíž zaslouženou oslavou je každoročně 1. máj. Proto si i dnes připomínáme slova slavné dělnické písně, která hovoři o tom, že užíváme veškeré šlechetnosti z práce vyplývající. Se slovy této písně šel v minulosti lid do těžkého a odvážného boje za svá sociální a politická práva, s těmito slovy pochodovaly desítky let masy Dpracujících, aby oslavily svůj svátek. ovedeme ocenit, že právě letošni májové oslavy jsou předznamenány nespornými úspěchy v celém našem státě, úspěchy, které se promítají do žití každého z nás. Nebylo tomu dávno,, před pěti lety, co republiku ohrožovalo nebezpečí rozvratu, sociálních nejistot, zmatků. A přece se všem těm falešným vůdcům lidu nepodařilo prorazit. Za moudrého vedení strany, očištěné od všech oportunistů a pravicových živlů, jsme mohli ve velmi krátké době zaznamenat nebývalý vzestup. Ten, kdo chce spravedlivě soudit, dá tomuto tvrzeVni za pravdu. Jiné skutečnosti není. pravdě svobodný 1. máj patři dnes lidem, člověku, dávajícímu svůj um a dovednost ve prospěch celku. Tvůrčí činnost pro rozvoj vlasti, pro bratrství internacionalismu přeměnila za necelých třicet let naší zemi k nepoznáni. Stala se z ni kvetouci tvrz socialismu. Proto s hrdostí můžeme pohlížet na dílo již vykonané a s důvěrou se divat do Pro milióny Vladislav KULHÁNEK let budoucích. Vždyť stále nové a složitější úkoly, které si lid sám u nás, pod vedením Komunistické strany Československa, dává, naplňuje pak poctivě, s rozvahou, obětaNvosti a důslednosti. ejlepší z těch pak, kdož nejvíce se zasloužili a zasluhuji, socialistická společnost cti a uznává. Výrazem úcty jsou vysoké státní ceny, řády a vyznamenání, jež dostávají každoročně nejpřednějši z nás v předvečer prvního máje. Vyznamenaní hrdinové práce, předni pracovnici průmyslu, zemědělství, vědy, příslušnici inteligence zobrazuji současně i naplňováni nutných potřeb spoleí»ušli, oni předznačuji směr cesty, po níž je jiti i dalším druhům. 5ejména v současné době, kdy jsou úkoly i cíle stále náNročnější, je prospěšné se řídit příkladem vyznamenaných. emalý podíl na společném dile rozvoje života, národního hospodářství socialistického Československa připadá družstevním rolníkům a dalším pracujícím v zemědělství. Spolu s ostatním lidem právě letos oslavuji úspěšnou socializaci vesnice, s niž začali před dvaceti pěti lety. Od prvních krůčků výstavby družstev jsme dnes svědky v historii země nebývalého díla, nemajícího v historii zemědělství u nás obdoby. Jejich činy za uplynulé obdob! dvaceti pěti let, zejména pak za J léta nedlouho uplynulá, průkazně hovoří o dostatku ^ možnosti uplatnit sám sebe, mít opravdovou radost z toho, co dělám. Výsledky takového snaženi nejdou jen k vlastnímu prospěchu, ale ku prospěchu celé velké rodiny dělníků a rolníků. Právem se o zemědělcích vždy říkalo, že jsou moudří hospodáři. Za léta od osvobozeni naši země Sovětskou armádou, od Února se z tohoto moudrého hospodáře stal i uvědomělý politik, vzdělaný tvůrce. Stal se z něj tvůrce, který plně chápe důležitost toho, co vykoNnává, a proč to vykonává. ezůstáváme a nechceme zůstat jen u dosaženého. Jsme ^ si dobře vědomi významu a úkolů, které zemědělství určil XiV. sjezd KSČ v tvorbě obdivuhodného rozvoje naši vlasti. Přísná objektivní bilance dosavadních výsledků potvrzuje, že Jidé pracuiíci v zemědělství vzali předsevzaté za své. Statisíce zemědělců^ pochopily, jaká práce je v současné době společnosti neiootřebněiší. Nároky na politickou vyspělost, vzděláni i myšleni rostou, neboť s rozsahem a závažností naplňovaných úkolů rsou kladeny stale Svyšší a náročnější požadavky na samotného člověka, tvůrce. ocialistická společnost, jeií vlastni podstata přece tkvi v tom, že dává každému pracujícímu člověku nejen perspektivu v práci, hmotné zabezpečení, ale i veškerá lidská práva a hojnost sociálních výhod. Právem proto tvrdíme, že socialismus je vlastni každému, kdo poctivě pracuje. A je tedy i v záimu jak jednotlivce, tak i socialistického celku, aby každý se zamýšlel, co dát kr^mě Snutného díla navic, jak přispět svou iniciativou. tatisíce takový přistup k dnešku pochopily a další je bezesporu budou následovat. Když se podíváme kolem sebe, přikladu práce navic, pro celek, najdeme bezpočtů. Dokazuje to onu skutečnost, že socialistický stát, v němž žijeme je opravdovým dílem a domoJvem miliónů lidí, dílem záruky pro současnost i budoucnost. e to vpravdě velké průkopnické dilo, iež tvoři třeba brigády socialistické práce, dť již působí kdekoliv, když dávaji navic, když dávají hodnotv hmotné i morálni, které nelze přikázat a ani korunou ohodnotit. V jejich odhodláni se značí vzácný a drahocenný zárodek budoucího komunismu: Néien proto, abych si vydělal, abych si mohl koupit to, po čem toužim, po čem touži má rodina, chci pracovat. Ale mou práci potřebuji ostatní, má práce je součásti a oporou oráče miliónů jiných. A navic dílo mých rukou Va myšlenek je účinnou oporou pokroku a míru ve světě. šem, kteři vkládají svůj dil pro vitězstvi pokroku a míru, patři dnešni svátek. Vždyť 1. máj je svátkem člověka práce, pro jeho slávu a čest se zrodil. My pak jsme v pevné jednotě s těmi, kdož dosud žijí spoutáni okovy, kdož trpí v žalářích pro své pokrokové smýšlení, kdož trpí bezuzdným vykořisťováním. Svátek oráče náleží tomu, kdo podporuje své soudruhy boiujici a tiž vitězné, je majetkem lidí, majetkem člověka, který mění svět dělností rePvoluce. opřejme si k prvnímu dni máje, v plném pokoji a v dobré pohodě, abychom v budoucnosti zmnožili vytvořené dílo a s hrdosti vykročili kupředu! Slavnostní předání vyznamenání na Hradě | HOLD POCTIVÉ PRÁCI Praha (čtk) — Vladislavský sál Pražského hradu se stal včera, jako již tradičně před Svátkem práce, dějištěm slavnostního udílení nejvyšších státních vyznamenání a Státních cen Klementa Gottwalda. Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády československé socialistické republiky a vlády České a Slovenské socialistické republiky propůjčil president republiky L. Svoboda k 1. květnu 1974 čestný titul Hrdina socialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, Řád republiky, Rády Vítězného února a Řády práce 39 kolektivům a jednotlivcům. Dalším 25 udělil president CSSR za vynikající tvůrčí výkony Státní ceny Klementa Gottwalda s čestným titulem Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda a osm umělců prohlásil národními umělci. Slavnosti se zúčastnili generální tajemník ÜV KSČ G. Husák, předseda federální vlády L. Štrougal a další členové a kandidáti předsednictva a členové sekretariátu CV KSČ, představitelé stran a organizací Národní fronty CSSR, zákonodárných sborů, vlád a další hosté. Slavnosti se zúčastnili také představitelé zastupitelských úřadů socialistických zemí a zahraniční delegace, které přijely do Československa na oslavy 1. máje. Po československé státní hymně,,která slavnostní akt ve Vladislavském sále zahájila, se ujal slova předseda ÜRO K. Hoffmann, který mj. řekl: Letošní ocenění výsledků je úspěšnou bilancí realizace závěrů XIV. sjezdu KSČ. Počátky dnešních úspěchů vidíme v IX. sjezdu KSČ, který před 25 lety schválil generální linii výstavby socialismu v naší vlasti, a v dubnovém a květnovém zasedání ŰV KSČ před pěti lety, která zvolením soudruha Husáka do vedení KSČ a schválením realizační směrnice vytvořila podmínky pro obnovení leninského charakteru KSČ a pro pokračování socialistického vývoje v ČSSR. Jestliže před rokem, připomněl K. Hoffmann, jsme mohli s radostí hovořit o nebývalém rozmachu rozvoje pracovní iniciativy, tvůrčí aktivity na počest 25. výročí Vítězného února, pak nyní můžeme s hrdostí konstatovat, že naši pracující dávají spontánní, jednoznačně přesvědčivou odpověď na výzvu ÚV KSČ, vlády, ÚRO, ÜV SSM k rozvoji iniciativy na počest 3D. výročí Slovenského národního povstání, Povstání českého lidu a 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Za uplynulý rok vyrostly, rozmnožily se řady vynikajících pracovníků a kolektivů, počet těch, kteří mají největší záslúhy na našem postupu vpřed, kterým zaslouženě patří náš upřímný obdiv a srdečný dík. Všem jim je věnováno dnešní shromáždění. Potom se ujal slova předse- Zdravotní stav presidenta republiky Praha (čtk) — Vedení Státního sanatoria a stálé lékařské konzilium sdělují, že zdravotní stav presidenta republiky L. Svobody zůstává nezměněn. Zprávu podepsali: prof. dr. V. Baláš, prof. dr. J. Dobiáš, prim. dr. J. Hoder, prof. dr. J. Karpíšek, dr. V. Nekvinda, prof. dr. V. Pacovský, prof. dr. J. Smetana, prof. dr. J. Vymazal, doc. dr. J. Widimský a doc. dr. P. Pudlák, ředitel Státního sanatoria v Praze. da federální vlády L. Štrougal. Po jeho projevu začalo ve slavnostně vyzdobeném Vladislavském sále Pražského hradu udílení vyznamenání a cen nejlepším pracovníkům. Nejvyšší vyznamenání předali jednotlivcům a kolektivům generální tajemník ÜV KSČ G. Husák, předseda federální vlády L. ^trougal, předseda vlády ČSR JÄKorčák a resortní ministři. Jménem vyznamenaných poděkoval ústřednímu výboru Komunistické strany Československa, vládě ČSSR a Ústřední radě odborů hrdina socialistické práce M. Litvák, jeden z početného kolektivu budovatelů pražského metra Závěrem popřál soudruh Hoffmann všem vyznamenaným Za veliké úsilí, které jste spolu se statisíci dělníků, družstevních rolníků a ostatních pracujících věnovali úspěšnému naplňování XIV. sjezdu KSČ, vám upřímně děkuji jménem ústřédního výboru Komunistické strany Československa a jeho generálního tajemníka soudruha G. Husáka, jménem presidenta republiky soudruha L. Svobody, a vlády republiky. Naše společnost je hrdá na vaše úspěchy. vým dokladem Jsou přesvědčinezlomné síly osvobozené práce, výrazem pevné důvěry v socialistickou budoucnost, jsou nedílnou součástí mohutného proudu iniciativy pracujících, proudu, ve kterém se zračí zaujetí pro naše společné cíle a zájem o dosažení stále v jednotlivých lepších výsledků sférách společenského života. Dokumentují to nejcennější, váš vztah k socialistické výstavbě, k novým formám metodám práce, vaší snahu přia spět k obohacení kulturního bohatství našich národů tvorbou, pozitivně ovlivňující výchovu nového socialistického člověka. Obnovení a upevnění těchto vysokých morálních hodnot právem považujeme za cenný výsledek vývoje minulých pěti let, které uplynuly od nástupu nového marxisticko-leninského vedení Komunistické stranv další úspěchy v práci, v politickém, veřejném i osobním životě. Tlumočil jim rovněž pozvání k přátelské besedě představiteli našeho politickés ho a veřejného života, která se poté konala v reprezentačních místnostech Pražského hradu. * Večer se v Národním divadle uskutečnilo na počest nej lepších pracovníků a pracovních kolektivů vyznamenaných k 1. květnu slavnostní vystoupení Armádního uměleckého souboru. Zúčastnili se ho členové předsednictva ÜV KSČ V. Bl- 1’ak, K. Hoffmann, A. Indra, A. Kapek a J. Kempný, předseda ŰKRK KSČ M. Jakeš, členové sekretariátu ÚV KSČ J. Fojtík, M. Moc a František Ondřich, členové vlády ČSSR a další. Československa v čele se soudruhem G. Husákem. Byla to mimořádně obtížná a složitá doba. j Proto je a zůstane duben 1969 v historii naší strany trvalým mezníkem, který znamená i návrat Československa do rodiny států socialistického společenství. Navázali jsme tak na všechny pozitivní stránky celého období socialistické výstavby od Února 1948. Naše ekonomika zdravě a dynamicky. se rozvíjí Rok od roku roste účinnost celospolečenské práce, hodnota naší koruny roste doma i za hranicemi. V posledních létech se nám daří krýt přírůstek spotřeby potravin vlastní zemědělskou výrobou. Naše ekonomika aktivně reaguje na procesy vědeckotechnické revoluce a mezinárodní socialistické ekonomické integrace. Přes toto všechno si zachováváme reálný pohled na věci, na dosažený stav. Jsme si vědomi, že vstupujeme do období, které je z řady příčin mnohem náročnější, musíme v něm zvládat úkoly zcela nové kvality. Především je to složitá problematika vědeckotechnického pokroku, zasahující celý organismus moderní společnosti. To je velmi závažný úkol a bude se jím v nej(Pokračování na str. 2.) V Z projevu L Strougala Já ti rozumím „To není těžké dorozumět se s Člověkem práce,“ řekl děda a hoblíkem uhlazoval plaňky, kterými chtěl na návsi podle svého závazku ohradit zahrádku růží. Co si ho od pětačtyřlcátého pamatuji, věčně byl v nějaké dobrovolné činnosti, věčně shrben nad prací, truhlářská ramena do obloučku, jednou nad jednocením řepy, jindy nad dřevěným kolem k vozu, nebo při rozhazování Stěrku. Dnes tedy mu dovezli všelijak pokroucené kmínky z lesního výřezu a on z nich vyráběl krátké, úhledné „tralářky“, aby ochránil růžový sad na návsi. Těžký život' už od mládí ho naučil snad kdejakou manuální práci. Byl horníkem, posunovačem na dráze, přidavačem u zedníků, lesním dělníkem, dělal v lomu a — jak sám říká — byl miniaturní sedlák s dvěma hektary polí. ' Pak založili družstvo, a on dřel, nebot podle jeho vzácného názoru pro druhé je třeba dělat víc, než pro sebe. „No jo, dědo ale ty dopisy, co vám chodí ze světa, si dáváte překládat. Tak jak to je?“ povídám a vím, že se naoko rozčílí. „Já se divím," hudrá a zaujatě hladí dřevo, „že vy, lidi od novin, můžete mít tak hloupé otázky. To je přece jinak, děvenko.“ Pošťačka (do smrti nevysloví děda slovo doručovatelka, nebot má dojem, že tím by pracovitý cech listonošský urazil) mu čas od času přináší dopisy s cizími známkami: jednou z Leningradu, jindy z Maďarska, NDR, Polska, ba až z Kazachstánu. Píší mu přátelé, s nimiž byl za války ve jašistickém vězení. I přátelé, s nimiž se seznámil na zájezdech družstevníků. Vždycky vezme dopis a jede na kole za někým z okolí, aby mu přeložil obsah i odpověď. Sám zná z několika řečí pár slov. V podvečer jsme seděli na zápraží, čistým vzduchem zářily nad vesnicí hvězdy, kluci túrovali motorky na schůzky, maminky ještě rozvěšovaly na zahrádkách prádlo a mužští pokuřovali před vrátky a probírali odvěké problémy mužů. Začínal máj, lásky čas, několik dní už bláznivě v podvečer a s rozbřeskem voněla země, traktoristé, agronomové a předsedové družstev byli v jednom kalupu. A večer se na návsi i u piva scházeli družstevníci a dávali svátému Petrovi nejčernější posudky. Za nedostatek vláhy, za teplo nebo chlad. V povětří vlál máj, lidem začala fůra práce. A děda slíbil národnímu výboru (odpoledne za ním byl tajemník), že udělá k mateřské školce mrňouskům nové hřišťátko a brouzdáliště. Teď tu posedává na schůdku a v duchu vymýšlel plánky, pokuřuje nejlevnější cigarety. „Tak jak jste to, dědo, myslel s těmi řečmi?“ „Š jakými řečmi?" „Jak jste odpoledne tvrdil, že není těžké dorozumět se s člověkem práce. Přece to tak jednoduché není." Sundal čepici, přihladil si širokou drsnou dlaní pár bílých a tenounkých vlasů: „Je a není, děvenko. Já taky než jsem vy-světlil Tomášovi (čímž myslel Timofjeje z města Kyjeva, povoláním truhláře či koláře) proč já dělám příčle k žebříku jinak, tak to chvíli trvalo. A s Percem (měl na mysli Berenze Timothyho z Maďarska) jsem se skoro pohádal kvůlivá tomu, jak seřezávat růpe. On pořáde vedl svou, že na šest oček, já mu na to, že musí podle druhu, jinak nebude řádné květenství. Ale zas ti musím říct, když mi ten Láďa (byl míněn Voloďa, s nímž byl děda na léčení v Karlových Varech) vyprávěl, jak se u nich zúrodňuje sten, nebo co chudák prožil za války, to jsem ty lidi musel obdivovat, všechna čest." Tajemství porozumění je složitá a kouzelná záležitost. Ale děda ví, že existuje klíček, který bezpečně otevírá lidská srdce i rozum: úděl, čest, strast i potěšení práce. „Já viděl v NDR jednou soutěž trakturistů v orbě. Naši kluci uměli sotva pár slov německy, jiní zas skoro nic česky, slovensky, maďarsky. Ale orali, pak si to očíhli, jak kdo dělá a vidělas, jak si soupeř soupeře váží. Moc sem si tenkrát pohovořil od srdce s nějakým Hanesem od Drážďan a s tím Percem. Naše kluky moc chválili, jaký mají fortel.“ Začmoudil mi pod nosem marskou, kterémužto druhu kouření já říkám seno — slámu, a děda „pošmakováníčko po rachotě". A z lexikonu sedmdesátiletého života, života dobývaného den ze dne poctivou prací a statečností, shrnul prostý závěr: „Trvám, že někdo může znát deset řečí, když je to templ, stejně si s nikým neporozumí. Ale dělný člověk, ať už je to kočí, inženýr, dojička, malíř, doktor nebo soustriižník, ten ví, jaká síla je v bratrství práce. Dělný člověk v sobě má to internacionální cítění, kterého má k tomu, aby si vážil národů, míru a lidského života. Víš, lidi, kteří umějí dělat — to jsou ty naděje veškerenstva pokroku.“ Pak šel, rozsvítil ve světničce a na kousek papíru maloval cosi, co za pár týdnů bude patřit mrňouskům z mateřské školky. Měl dost povídání, potřeboval si odpočinout a představoval si, jak ten kus práce bude vypadat, až dílo dokončí„ ídves) NOVÁ EXPOZICE DĚLNICKÉHO HNUTÍ Inspirace i poučení G. Husák na slavnosti v Muzeu Klementa Gottwalda Praha (čtk) — V předvečer 1. máje byla včera v Muzeu Klementa Gottwalda v Praze slavnostně otevřena nová expozice dělnického hnutí. Slavnostního aktu se zúčastnili generální tajemník ÚV KSČ G. Husák a další členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. Mezi hosty byl rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR V. V. Mackevič a velvyslanci socialistických zemí v ČSSR. Úvodem zahrála dechová hudba Oblastního klubu horníků v Mostě Píseň práce. Ředitel Muzea Klementa Gottwalda J. Pospíšil pak uvítal vzácné hosty a poděkoval nejvyšším stranickým představitelům za pozornost a péči věnovanou celkové přípravě i vlastnímu otevření výstavy. Zahajovací projev přednesl tajemník ÚV KSČ O. Švestka. Účastníci znovuotevření Muzea Klementa Gottwalda si pak prohlédli expozici, umístěnou v 17 sálech, která zachycuje vytvoření KSČ a její boj za sociální a národní osvobození pracujícího lidu do roku 1945 a v druhé části vítězství socialistické revoluce v Československu. Po prohlídce napsal generální tajemník ÚV KSČ G. Husák do pamětní knihy: „Ať tato expozice zápasů naší dělnické třídy a pracujícího lidu, obětavosti i hrdých úspěchů při výstavbě socialismu, slouží k poučení dnešních generací a k inspiraci pro další práci pro rozvoj naší socialistické vlasti.“ Jako první návštěvník reinstalované expozice v Muzeu Klementa Gottwalda řekl soudruh G. Husák zpravodajům ČTK a Čs. rozhlasu: „Viděli jsme tu dokumenty staré sto let a někdy i více. Je skutečně těžké vyjádřit se v několika slovech o velikosti hrdinství v těchto stoletých zápasech, vedených naší dělnickou třídou, naším lidem, za svobodu a lepší život, i o téměř třicetileté historii zápasů 0 výstavbu socialistické společnosti v Československu. Myslím si, že expozice v Muzeu Klementa Gottwalda je dobře udělaná, a že každému poskytuje možnost k doplnění vědomostí, k oživení vzpomínek 1 k inspiraci pro naši dnešní i příští práci.“ POČASÍ DNES: Oblačno, od 1 jihu postupně zataženo s deštěm, ojediněle s bouřkami. Ranní teploty 9—6 st., odpolední 14—17 st. Mírný východní až severovýchodní, na jihu později jihovýchodní vítr. ČTVRTEK: Očekáváme přechodné ubývání oblačnosti. V patek bude většinou oblačné počasí, místy přeháňky, ojediněle s bouřkami. Noční teploty 6—9 st., denní 15—18 st. Ve čtvrtek vychází Slunce ve 4.36 a zapadá v 19.19 hod., Měsíc vychází v 15.04 a zapadá v patek ve 2.48 hod.