Zemědělské Noviny, březen 1975 (XXXI/51-75)

1975-03-01 / No. 51

Ročník XXXI — Číslo 51 Ne Paříž, ale Moskva Buržoázni vláda nebrala teh­dy existenci Sovětského svazu víibec na vědomí. Revoluční vlna prvních poválečných let jako by opadávala, po období hospodářského rozvratu za­vládla dočasná konjunktura. Zdálo se, že i spojenectví s Francií, na němž byla zahra­niční politika od prvních chvil našeho státu budována, dává mladé republice a jejím obča­nům skutečný pocit jistoty Ale liž tehdy se našel někdo, kdo měl odvahu nahlas říci: „Ne Paříž, ale Muskva!“ Byl to Zdeněk Nejedlý. A ne­zůstal sám. Spolu s ním pode­­psalo několik desítek pokroko­vých umělců v listopadu 1924 v časopise Var výzvu ke všem občanům, kteří mají zájem vstoupit do organizace přátel Sovětského svazu. Ta byla pod názvem Společnost pro kultur­ní a hospodářské styky s no­vým Ruskem založena 2. břez­na 1925. Právě před půlstole­tím. Byla předchůdkyní dnešního Svazu československu-sovětské­­ho přátelství a pomáhala všem lidem u nás pochopit, co je Sovětský svaz. Ukazovala, co socialistické zřízení znamená, když celý svět zachvátila nová hospodářská krize. A že jedině v zemi, kde zvítězil prolétá riát, mohou malé národy na­lézt podporu a solidaritu i účinnou pomoc. Buržoázni vláda si to uvědo­mila téměř o plných deset let později. Byla v roce 1934 jed­nou z posledních na světě, kte ré uznaly Sovětský svaz de ju re; o rok později s ním pode psala spojeneckou smlouvu. Když se pak, na podzim 1938, dny zrady naplnily, pochopili i ti, kteří zprvu nevěřili, prav divost prorockých slov zakla datele první organizace přátel Sovětského svazu n nás: Ne Pa říž, ale Moskva . .. Byla to ces­ta, kterou před půlstoletím ukázalo několik desítek pokro­kových jednotlivců. Dnes je , trvalou jistotou nás všech. jan STANEK Zóvozek budovatelů metro Praha (čtk) — Sdružený socialistický závazek na splně­ní úkolů letošního roku i páté pětiletky odevzdali včera zá­stupci 24 zúčastněných podni­ků na výstavbě pražského me­tra členu předsednictva ÚV KSČ a vedoucímu tajemníku MV KSČ v Praze A. Kapkpvi. Plán ukládá vyrazit v tomto ro­ce ještě 4145 metrů tunelů. Z toho na trase A je třeba za­jistit 800 metrů staničních 164 metrů eskalátorových tu­a nelů. ■ NÁKLADNÍ AUTO 5 t, zn. Bu­­eegi, r. v. 1970 po SO v pojízdném stavu, dále Bucegi r. v. 19B8 na náhr. součástky + rezervní mo­tor, větší množství nových pneu na uvedené vozy levně prodáme. Vše je k vidění u VSD Mykopro­­dukta, Praha 2, Londýnská ul. č. 79, telet. 22 51 17. ■ HOBĽOVAČKU MRG 8 — novou, prodá Státní statek Hlučin okr. Opava, PSC 748 01. ■ 3 NÁKLADNÍ VOZY CZEPEL D 450, sklápěč a valník v dobrém stavu, r. v. 1965 prodají Pražské silničnf a vodohosp. stavby, U rad­nice 5. Praha 1, invest, odděl., lelet. 465 497. ■ NÁKLADNÍ AUTO P S5T sklá­pěč, v dobr. lechn. stavu, koupí JZD Puklicě okr. lihlava, PSČ 588 31, telet 452B. ■ 3 NÁKLADNÍ AUTA zn. Bucegi — valník, r. výr 1972 stavu, dobrý techn. stav v pojízd. za zů­statkovou hodnotu prodá Zelenina Ostrava Ostrava Svinov 803 do­prav odděl Telet. 430 730 ■ VÉTS! MNOŽSTVÍ NEPOUŽ. rám. pil. listů na rámy O 45 roz­měrů 1045X140 v 2 mm, prodají Západočeské dřevař. závody Ta­chov I, PSC 347 01 ■ KAŽDÉ MNOŽSTVÍ SILÁŽE kou­píme. Nabídky s udáním druhu a ceny zasílejte Školnímu statku SZTŠ ve Frýdlante v Č., okr. Libe­rec, PSC 464 01 ■ NOVY AUTOMOBIL A 30 L s pro­dlouženým valníkem prodáme JEVE — SDP Velké Němčině okr. Břeclav ■ NÁKLADNÍ AUTO PRÁGA S5T prodlouž valník, dále rám pro sklápěn a kabinu koupí IZD Žiži­­ce, okr Kladno ■ S 706 RTO SM RT, tfístran. sklápěč, nový nebo před GO. kou­pí JZD Hartvíkovice, okr. Třebíč. ■ ČISTIČKU OBILI PETKUS Gi­gant,- typ K 531, sušárnu obilí typ RAKETA, kombinovaný sklízeč pí­ce typ SPKZ-160, rozmetadla chlév, mrvy typ RT-45Ů — 2 ks, prodá JZD Krásná Hora 262 56, okr. Příbram.nad Vit., PSČ ■ NÁKLADNÍ AUTO TATRA 805 v dobr. stavu, prodá Stát. rybář­ství, záv. Mar. Lázně. ■ TRAKTOR. BUDKY na traktor Z-5611, fen dobrý stav — 2 ks kou­píme. Výzkum ústav pro chov Sko­tu Rapotín. 788 13. okr. Šumperk, telef. 4161.Vikýřovine ■ 4 KS PNEU -12,5x20 na T 174 koupí, |ZD Librantine 503 45 okr Hradec Králové. ■ 2 KS MOTORU RS 09 před GO, náhradní díly hubnu na řezačku E 066-1, prodá fZD Mlázovice, okr. Jičín. PSC 507 58. / DENIK MINISTERSTVA ZEMÉDÉLSTVI A VÝŽIVY CSR Praha, sobota 1. března 1975 Cena 50 hal. Na jihu Slovenska přibývá osetých hektarů POČASÍ POBÍZÍ LIDI DO POLÍ V okrese Dunajská Streda setí v plném proudu ® Jižní Morava s vůni jara • Bramboráři čekají na opravy strojů • Hraboši dělají starost agronomům na Vysočině Praha (zn) — Jaro klepe na dveře. A nejen klepe, někde už vylákalo do polí traktoristy a polní práce jsou v proudu. Je to­mu tak např. na jihu Slovenska. V okrese Dunajská Streda, kde začali sít jařiny již začátkem tohoto týdne, plánují, že skončí osev ječmenů na výměře 81100 ha do konce prvního březnového týdne. Nejen na Žitném ostrově, ale i na Trnavskú, stejně tak v nejjižnějším cípu jižní Moravy začali hospodáři připravovat půdu k setí. V polích jsou i traktoristé na lehčích půdách Břeclavska a Znojemska. Jsou to stále první vlaštovky. V letošním počasí se dá těžko vyznat, mohou ještě přijít plís­kanice, ale zkušení agronomo­vé nejlépe znají, kdy je brzy kdy pozdě. Rozhodně se už nedá otálet s dokončením pří­prav strojů, stejně tak mírné mrazíky dovolují aspoň zavčas přihnojovat ozimy. Zemědělské podniky zavčas odebírají i po­třebná osiva. ■ ODKUD VZEŠLA SOUTĚŽNÍ INICIATIVA Jak nám hlásí náš zpravodaj z jižní Moravy, mají zde pro osev v příštích dnech připra­veno dostatečné množství nej­výkonnějších odrůd jařin. Není nouze ani o dostatek kvalitní­ho osiva luskovin. Řídící orgá­ny zemědělství v Jihomorav­ském kraji, odkud vzešel do celé republiky podnětný záva­zek na zvýšení výroby a spl­nění i překročení všech úkolů v posledním roce této pětilet­ky, kladou velký důraz nejen na vytvoření předpokladu pro dobrou sklizeň zrnin, ale ze­jména také tomu, aby zlepšili celkovou bilanci ve výrobě cukrovky. Počítají zde s jejím rozšířením o 2000 ha a výno­sem aspoň 400 centů. Do kon­ce února bylo již vyzkoušeno všechno osivo. Méně už jsou agronomové spokojeni s tím, že zemědělské podniky nedo­stávají na zvýšenou celoroční normu zavčas potřebná hnoji­vá, především fosforečná, na která čekají nejvýkonnější so­větské odrůdy pšenic a vyža­dují je i jarní ječmeny. ■ ŠETŘI SE ZIMNÍ VLÁHOU I na severní Moravě mírná zima pobízela k včasné přípra­vě a setí. Např, v okresech Opava a Nový Jičín začali na menší výměře sít již koncem ledna. Pak ale předčasné jaro zatlačil sníh. Ozimy zde vypa­dají většinou dobře, lépe než loni. Ne, že by se zde vyčká­valo. Např. na Opavsku využí­vají předjaří k vápnění půd, luk a pastvin. Na Novojičínsku mají agronomové doma už vše­chna potřebná osiva pšenice a jen se čeká na vhodnou příle­žitost, aby hned po smykování a branách mohli traktoristé vy­jet do polí se secími stroji. S vláhou se musí po zimě chu­dé na sníh hospodařit co nej-, účelněji. V tomto okrese si již také vybrali plochy, které při­hnojují dusíkem, aby získali o nějaký ten den dříve první zelené krmení. Opravy strojů však v nejednom případě brzdí nedostatek náhradních dílů. Trochu si asi počkají ještě na jihu Čech. V postedních dnech tu vládne zima. V noci klesá rtuť až na minus 10 °C. Ve vyšších polohách je na po­lích sníh. Proto, je jaro cítit jen v teplejších místech z luk a pastvin, kde hospodáři začali s jejich ošetřováním. K nej­­aktivnějším patří JZD Hosín u Českých Budějovic. Už na­plno je v jarních pracích i agrochemický podnik v Mydlo­­varech, který přihnojuje v ob­vodech členským podnikům ozimy, jihočeští bramboráři si kladou otázku, zda bude včas také opravena zbývající čtv.rti­­na všech sazeček brambor. Opožďuje se i oprava rozmeta­­del hnojív. B OZIMY DOSTALY CO JIM PATŘÍ V nižších polohách Východo­českého kraje mají už v mno­ha zemědělských podnicích za sebou přihnojování ozimů. Jak nám potvrdil agronom OZS v Hradci Králové ing. E. Sol­nička dobře letos bezsněžnou zimu přečkaly ozimy, zejména také na těch pozemcích, kde bylo použito leteckého setí. Na Vysočině se zase pečlivě připravují na to, aby získali v zemědělských podnicích co nejvíce vlastních kvalitních krmiv. Trochu do rozpočtu jim přišli hraboši, kteří v mírné zimě dost značně poškodili je­teloviny. někde dokonce nato­lik, že je musí zaorat. Velká pozornost agronomů je soustře­děna na vytvoření zeleného pá­su letního krmeni Místo jete­lů přijdou v těchto vyšších po­lohách vhod náhradou různé směsky. Škoda, že se zeměděl­ským podnikům nedostává do­statek osiva trav. lír Malé nahlédnutí do různých míst republiky ukazuje, že jar­ní práce se rozjedou naplno už v nejbližších dnech. Někde to sice nebude ještě osev, ale i tak pěkné počasí dává příležitost věnovat víc pozornosti ošetřo­vání luk a pastvin a stejně tak rychle dokončit opravy potřeb­ných strojů. I tyto práce patří k důležitým předpokladům pro splnění vyhlášených závazků. Stále totiž platí, jak zaseješ, tak budeš sklízet. A letos chtě­jí všude sklízet ještě o něco víc než loni. V n. p. Bonex v Teplicích uvedli koncem minulého roku do trvalého provozu novou linku na výrobu umělých kožešin. Tím zvýši produkci podniku z dosavadních 650 000 m'2 za rpk na 1 100 000 m2. Prvních 120 000 m2 pletených „kožešin" odeslali z teplického Bonexu do Kary v Trutnově, Kožnaku v Otrokovicích a dalším odběratelům, kteří z nich zhotoví kožichy, teplé kotníčkové boty a jiné výrobky. (Foto ČTK-O. Holan) t Jednotky 2. ukrajinského frontu osvobodily 1. března 1945 západně od Lučence obce Zaježovou, Neresnici, Bzovík, Klastavu, Baďaň. Vojska pra­vého křídla 1. běloruského frontu zahájila útok v Pomo­řanech. Americké jednotky dobyly München-Gladbach a následu­jícího dne Krefeld a Trevír. Slovenská národní rada při­jala 2. března 1945 směrnice pro svou delegaci k jednání s vládou a prezidentem dr. E. Benešem v Moskvě. Vycházely v podstatě z požadavku fede­­rativního uspořádání Českoslo­venska. K humonizoci procovniho prostředí Ženeva (čtk] — V Ženevě byla včera zahájena evropská odborová konference o humani­zaci pracovního prostředí. Účastní se jí na 250 delegátů 52 evropských odborových ústředen, mezi nimi rovněž de­legace ŰRO. Delegáti konferen­ce mají vypracovat prohlášení o zlidštění pracovních podmí­nek a deklaraci na ochranu proti zdraví ohrožujícím lát­kám a výrobkům. Na včerejším zasedání pro­mluvil vedoucí čs. delegace; člen předsednictva ÚV KSČ a předseda ÚRO K. Hoffmann. Vyzval mj., aby se odbory za­sadily o zlepšení opatření za­jišťujících bezpečnost při prá­ci a o dozor nad jejich do­držováním. 0 zemědělství jižní Moravy Brno (čtk) — Za účasti čle­na sekretariátu a tajemníka ÚV KSČ J. Baryla projednalo včera v Brně plénum jihomoravského krajského výboru KSČ výsled­ky v plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ a páté pětiletky v země­dělství, potravinářském prů­myslu, lesním a vodním hos­podářství. Závěry listopadového pléna ÚV KSČ podnítily země­dělské podniky k rozvoji ini­ciativy za další zvýšení a zhos­­podárnění výroby, aby postup­ně během několika let ČSSR dosáhla soběstačnosti v pro­dukci zrnin i potravin. Své zá­vazky vyhlásilo již přes 150 podniků. POČASÍ DNES: Ráno budou ojediněle mlhy, přes den většinou polo­jasno, na severovýchodě ojedi­nělé slabé přeháňky, noční teploty — 3 až — 6 st., denní vystoupí na 8 až 8 st., v jiho­západních Čechách až na 10 st. Slabý proměnlivý vftr. PODLE SLOVENSKÝCH ZKUŠENOSTÍ Řeší obilní problém Praha (tch) — Hlavní pozornost zemědělců ve Středočeském kraji je zaměřena k zabezpečení zvýšených úkolů v obilnářstvf. Vede k tomu socialistický závazek vyhlášený loni na podzim na celokrajském aktivu v Benátkách n. J., dosáhnout v roce 1975 v celém kraji průměrný výnos 42,5 q obilí z každého hektaru. I když se v kraji nepodařilo zcela zasít všechny ozimy (chy­bí jich na 10 000 haj, chtějí Středočeši větším jarním ose­vem, především pšenice a ječ­mene, využitím všech rezerv svého záměru dosáhnout. Stav ozimů podle průzkumů krajské pobočky ŰKZUZ je do­posud lepší než loni. Přesto jsou pod kontrolou agronomic­ké služby. K 15. březnu bude na všech porostech ozimé pše­nice provedena biologická kon­trola počtu jedinců. U jarního ječmene dojde ke zvýšení po­dílu perspektivních odrůd Ame-tyst a Favorit, které v loňském roce přispěly k dobrému vý­nosu. S tím, Jak dosáhnout ještě větších výnosů Jařin, se celá agronomická služba všech ze­mědělských podniků Středo­českého kraje seznámí na ce­­lokrajském aktivu v pondělí 3. března v Příbrami. Akade­mik E. Špaldon z Vysoké školy zemědělské v Nitře na něm předá zkušenosti v pěstování obilovin v Západoslovenském kraji, kde loni dosáhli vynika­jících výsledků 49 q obilí z ha V průměru celého kraje. Strojní traktorová stanice v PřešlieícH, okres Plzeň-jih, má zabezpečit splněni úkolů letošního roku nejen ve vlastním okrese, ale i v daleko širším rozsahu, určeném rozvíjením specializace v oblasti opra­­várenstvi. Na snímku: sedimentační nádrže pro čistírny odpadních vod, připravené k expedici pro JZD Dubicko v okrese Šumperk a JZD Bystřice v okrese Benešov. V letošním roce vyrobí přeštická STS 15 čisticích stanic a 70 odlučovačů oleje GOOL 5 7. (Foto ČTK - J. Vlach) MINISTR O. FISCHER UKONČIL NÁVŠTĚVU V ČESKOSLOVENSKU Rozvoj bratrské spolupráce ČSSR A NDR PŘISPĚJI K DOVRŠENI POZITIVNÍCH ZMĚN VE SVĚTĚ Praha (čtk) — Na pozvání ministra zahraničních věcí USSR dlel od 26. do 28. února 1975 v ČSSR na oficiální přátelské ná­vštěvě ministr zahraničních věcí NDR O. Fischer. Za jeho pobytu v Praze jej přijal generální tajemník ÚV KSČ G. Husák a člen předsed­nictva a tajemník ÚV KSČ V. Biíak. V Bratislavě byl O. Fis­cher přijat členem předsednic­tva ÚV KSČ a prvním tajemní­kem ÚV KSS J. Lenártem, čle­nem předsednictva ÚV KSČ, předsedou vlády SSR P. Colot­­kou a v zastoupení předsedy SNR jejím místopředsedou J. Štenclem. Oba ministři jednali o rozvo­ji vzájemných vztahů a vyměni­li si názory na důležité mezi­národní otázky. S velkým uspo­kojením konstatovali, že se všestranně rozvíjí bratrská spo­lupráce mezi oběma státy v li­nii usnesení XIV. sjezdu KSČ a VIII. sjezdu SED. Novými im­pulsy pro její prohloubení a rozšíření se staly závěry z jed­nání stranických a vládních delegací ČSSR a NDR v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ G. Husákem a prvním ta­jemníkem ÚV SED E. Honecke­­rem v říjnu 1974 v Praze. Spo­léčným úsilím lidu obou zemí jsou úspěšně uváděny v život. o Obě strany se informovaly rozsáhlých přípravách na oslavy 30. výročí osvobození Československa, jakož i 30. vý* ročí osvobození německého li­du od fašismu slavnou Sovět­skou armádou. Vyjádřily pevné odhodlání svých států i nadále všestranně posilovat bratrské svazky se SSSR a dalšími stá­ty socialistického společenství. Aktivní realizací společně ko­ordinované zahraniční politiky členských států Varšavské smlouvy budou přispívat k to­mu, aby byl účelně dovršen proces pozitivních změn ve svě­tě a aby se uvolnění meziná­rodního napětí stalo trvalým a nezvratným. Oba státy budou nadále aktivně přispívat k to­mu, aby konfliktní situace v různých částech světa byly řešeny mírovou cestou při res­pektování zájmů lidu těchto oblastí. I Pokračováni na str. 2.) DÁVAJÍ PŘEDNOST PERSPEKTIVNÍM ODRODÁM Příbramští pro soběstačnost Příbram (zn) — V letošním významném roce chtějí ze­mědělci okresu Příbram oslavit výročí osvobození poctivou a odpovědnou prací. Rozhodli se k splnění hesla „Zajistit výživu našeho lidu z vlastních zdrojů“ uzavřít socialistický závazek. Proti plánu 1974 představuje zvýšení výroby, tržní produkce a úspor jadrných krmiv o více než 60 miliónů korun. K jeho zabezpečení Příbram­ští zvýší proti loňsku výrobu obilovin o 10,8 %, řepky o 14 procent a u luštěnin dokonce o 65,2 %. K docílení maximál­ního výnosu jarních obilovin použijí perspektivní odrůdy pšenice Janus, ječmene Ame­tyst, Diamant, Favorit, Hana, Elgina a u ovsa odrůdy To­­ger a Diadém. Organizačnú zabezpečí, aby plánovitá obmě­na osiv obilovin byla uskuteč­něna nejméně v 85 %, použi­tím uznaných osiv na pěsto­vaných plochách. U víceletých pícnin, brambor a sena z luk představuje plánované zvýše­ní výroby 5—7 procent. V živočišné výrobě zaměřili zemědělci příbramského okre­su pozornost na zkvalitnění základního stáda krav. Výro­ba mléka se má letos v okre­se zvýšit v průměru o 70 1 na dojnici. Racionálním využí­váním krmiva chtějí zvýšit o 4 dkg průměrný denní pří­růstek skotu na 0,77 kilogra­mu. V chovu prasat se kromě ozdravných opatření uplatní více inseminace prasnic. Kří­žení dopomůže zvýšit masnou užHkatust i plodnost prasnic. a tou usporu jadrných krmiv jejich optimálního využití bude ve všech zemědělských podnicích snaha získat co nej­více objemných krmiv, přede­vším kvalitní senáže a siláže. V krmné dávce skotu najde uplatnění 1 podestýlka od broj­­lerů s přídavkem tekuté mela­sy. Splnění socialistického zá­vazku zaručuje iniciativa lidí, kteří hledají cesty, jak dané slovo beze zbytku splnit. Pia véné sklo z Rétén ic Tabulové sklo bylo známé již v době římského císařství. Ovšem maié tabulky litého, průsvitného skla nelze srovnávat I s moderními linkami, zvláště linkou Float, se světovými para­metry, instalované v závodě obor. podniku Sklo-Union v Tepli­­cích-Řetenicích. Linka, dlouhá téměř dvě stě metrů, zahájila provoz v roce 1970. Jde vlastně o plavení nepřetržitého pásu skla o růz­né síle na vrstvě roztaveného cínu. Tím dostává spodní plo­cha zrcadlový povrch a vrchní se leští ohněm. Vyhřívání cí­nové lázně 1 povrchu „nepřetr­žité“ skleněné tabule zabezpe­čuji elektrické odporové top­né články. Tabule i o maximál­ní síle mají čirý, nezkreslený průhled. Surovina — zcela domácího původu — sklářské písky, so­da, živce z šumavských Pobě­žovic, dolomitická hornina ze Slovenska i Glauberova sůl, která je vlastně odpadem ze Severočeských chemických zá­vodů v Lovosicích, zabezpečí vysokou kvalitu skla. Základní s surovina — sklářský „kmen“ polovinou množství střepů z řezáren a skleněných granu­­lek o stejné kvalitě skloviny se roztaví ve sklářské vaně, odkud sklovina, celkem 285 tun za 24 hodin, postupuje do plavicí lázně a chladicí pece, kde se tabule o síle 3—16 mm zchladí na 150 °C. Po zchlad­nutí se z nekonečného skleně­ného pásu odřezávají automa­ticky ocelovými kotouči tabule v rozměrech 4,5X3 metry. Transportní pás dopravuje tabule dále ke kontrole, kde pracovnice na tabulích barvou označí vady, obvykle „pecky“ neroztavené suroviny. Na roz­­dělovacím stole se postup ta­bulí dělí na severní a Jižní línku a postupují k řezárně. Bezvadné tabule se řežou auto­maticky na potřebné rozměry, a ty s kazy přijdou do ruční řezárny, kde še sklo maxi­málně zhodnotí. I když Jde o tak rozsáhlý provoz, potkáte u Jednotlivých agregátů nebo na dopravních cestách Jen minimální počet zaměstnanců. Jen při přípra­vě tvarovaných a zušlechtě­­ných skel — Jejich vyřezává­ni ručně i automaticky pomo­ci šablony, broušení a .tvrzeni, je zaměstnáno více lidí, pře­devším žen. Hlavní část linky Float Je totiž řízena průmys­lovou televizi, a i na doprav­ních cestách si v rámci ra­cionalizace usnadnili kontrolu instalací světelných panelů, které ukazují postup tabulí skla. Využití plochého plaveného skla Float je velmi široké — ve stavebnictví na dveře, ok­na, výzdobu interiérů, do vý­kladních skříní obchodů a por­tálů budov, a po zušlechtění jako bezpečnostní sklo pro au­tomobily. Řetenlčtí Jsou mono­polním dodavatelem skel do vozů Škoda. Automobilisté zna­jí skla „Konnex“ — dvojitá s polyvinylbutyralovou vložkou a kalená skla „Restex“. Sklo Float bylo ale využito např. v nové hale pražského letiště, do mnoha veřejných budov, k výzdobě stanic pražského metra apod. Vybudování linky Float sl vyžádalo náklad kolem 750 mi­liónů Kčs, ale za čtyři roky již byla tato největší investice sklářského průmyslu ve čtvr­té pětiletce zaplacena. Brigá­dy socialistické práce 1 soutě­žící kolektivy Jar. Veselého, O. Váni, A. Kořána, A. Nosálové, A. Křikavové a Zd. Hrabáko­­vé, s vedoucím linky Ant. Cin­kem, pracovníky oddělení tech­nického rozvoje a údržbáři se připravují na generální opravu výrobního zařízení — od kme­­nárny až po řezárnu tabuli. Přitom se počítá s rekonstruk­cí sklářské vany — namonto­váním homogenizačního zaří­zení, které zvýší její výkon z 285 na 320 tun suroviny za 24 hodin, při současném zvý­šení Jakosti i výtěžnosti plo­chého skla. Výrobu tabulového plaveného skla na této lince nelze srov­nat s tradiční výrobou. Ale í když má vysoký výkon, zvý­šená potřeba skla ve staveb­nictví i v automobilovém prů­myslu u nás i v zemích RVHP nutí pracovníky řetenického závodu hledat cesty k intenzi­fikaci výroby a automatizaci některých postupů, dosud pro­váděných ručně. V závodě tyto problémy řeší několik komplexních raciona­lizačních brigád. Kolektiv děl­níků, mistrů a techniků, vede­ný ing. Vlad. Kholem, vedou­cím odd. technického rozvoje podniku Sklo-Union, má za úkol využít dat z počítače pro řízení technologie výroby. Po­čítač IBM-1800 už zde pracuje a v budoucnu ho čeká nároč­ný úkol — řídit technologii výroby skla na Unce Float, i na nové lince s dvojnásobnou kapacitou, s jejíž výstavbou se počítá v nejbližších letech. Další kolektiv, vedený K. Sla­víčkem, předákem dílny tech­nického rozvoje — řeší me­chanické snímání rozřezaných tabulí skla z linky a jejich adjustaci. Celkem čeká komplexní ra­cionalizační brigády 18 důle­žitých úkolů. Některé Jsou vy­řešeny, další se řeší — všech­ny mají shodný cíl — zvýšit, zkvalitnit a zlevnit výrobu pla­i veného skla pro stavebnictví pro automobilový průmysl. A. TÝC Nejrozsáhlejší rubrikou v in­zertní části novin je bezpochyby ta, v níž se nabízejí pracovní příležitosti. Svědčí to o soustav­ném nedostatku lidí prakticky ve všech odvětvích národního hos­podářství'. Není proto náhodou, že nejvyšši orgány strany a stá­tu se v posledních letech už ne­jednou zabývaly právě opatře­ními k intenzivnějšímu využívání pracovních sil i pracovní doby. Jde totiž o jednu z významných cest dalšího rozvoje naší eko­nomiky. Naléhavost takových opatřeni v poslední době zvýrazňuje ne­jen skutečnost, že nové zdroje pracovních sil jsou u nás téměř vyčerpány, ale i růst populace a s nim spojený odchod žen na mateřskou dovolenou. Za první čtyři roky pětiletky jich tak ode­šlo o 26 tisíc více, než předpo­kládal plán pro celé pětiletí. Co to znamená pro závody s pře­vahou pracujících žen ukazuje příklad Oděvního průmyslu v Pro­stějově. V současné době je na mateřské dovolené 1500 jeho za­městnankyň. A podobné je to v gottwaldovském Svitu i jinde. Také určitý doplňkový zdroj pra­covních sil, jimž byli cizí státní příslušníci pracující v ČSSR, po­malu vysychá. Už dnes počet zahraničních pracovníků, pře­vážně z Polska, nepřesahuje ani polovinu počtu, s nímž počítala pětiletka. Tato situace pochopitelně nu­tí mobilizovat všechny dosažitel­né rezervy. Není jich málo, stačí si připomenout, že například mnoho pracovních sil stále vážou neperspektivní a málo efektivní výroby. Ovšem jejich omezováni jde pomaleji, než předpokládaly záměry pětiletky. Hlavni rezer­vou, schopnou poměrně rychlé mobilizace, proto stále zůstává řádné využíváni pracovní doby. Zvlášť v posledních týdnech - po listopadovém jednáni ústřed­ního výboru KSČ - se o dodržo­váni a využíváni pracovni doby (Pokračování na str. 6.) Nepřímé souvislosti Prokládání ohýbání autoskel polyvinylbutyralovou fólií — spe­ciální skla „Konnex“ — na snímku L. Mocíková s A. Fuksovou. Foto: P. Palma, 1 lomí zosodóDí FS Praha (čtk) — Předseda federální vlády L. Strougal v zastoupení prezidenta repu­bliky oznámil svým dopisem předsednictvu FS ČSSR, že po­dle článku 61 Ústavního záko­na o čs. federaci svolává dnem 1. březnu 1975 Federální shro­máždění ČSSR k jarnímu zase­dání. Určenozemědčícům Praha (zn) — V pondělí večer 3. března ve 22,05 hodin vysílá televize na 1. programu šestou lekci Školy pokroko­vých zkušeností na téma „Hor­kovzdušná konzervace bílkovin­ných krmiv“. Lekce bude opa­kována 10. března ve 14,15 ho­din a 13. března v 9,30 hodin. Hovoří se v ní o sušárenství jako nejlepším způsobu kon­zervace a na konkrétním pří­kladu jsou uváděny přednosti sušárenské technologie. 0 úkolech OZS Kladno (čtk) — Předseda 0KRK KSČ M. Jakeš se zúčast­nil. hodnotící členské schůze základní organizace KSČ Okres­ní zemědělské správy v Klad­né. Schůze projednala v duchu požadavků listopadového plé­na ÚV KSČ úkoly komunistů OZS při zabezpečování rozvoje zemědělské výroby, úrovně je­jího řízení a zvyšování efektiv­nosti. Dominik má starom „Říkají mi Figaro. Jmenuju se Dominik. Dominik Přines, Podej, Podrž!“ „Ne,“ pravím. „Já!“ Ve skutečnosti jsem ovšem Josef. „Vidíš,“ křikne a máv­nutím kouzelného proutku mu v rukou svítí rozvinutý plakát divadelního souboru „Tyl“ ze Staré Boleslavi. „Koukej: Zvuk: Josef Dominik. Jsem totiž dispe­čer, správce a zvukař!" S Josefem Dominikem jsme si vyměňovali názory na výroč­ní schůzi fZD Jizera Předměři­­ce, v kulturním domé Brandýs­­ských strojíren, který nese jméno Labín. Je to v širokém okolí největší společenské stře­disko. Není tedy divu, že si je letos vybralo pro své schůze už pět družstev. „Když mohou mít Horomě­­řičtí výročku v hotelu Inter­nacionál“, povídám, „a JZD Roz­voj z Jílového dokonce v praž­ském Parku Julia Fučíka, :tak proč by neměly Mečeříž, Před­­měřice, Brandýs, Boleslav i Ko­stelní Hlavno mít výroční schů­ze v Labíně?“ „Kamaráde," odvětí hbitě Do­minik, „neptej se proč! Oni by se totiž jinam ani nevešli. Stovky lidí představuje dnes­ka jedno jediný družstvo. Vý­roční schůze, to máš dvě ve­v čeře — jednu v osm, druhou jedenáct, mezitím svačiny, pivo, kafe, dorty. Labín nemá vývarovňu. Má jen bijé a bar — říkáme mu Peklo. Rozumíš; jídlo se musí dovážet ze závod­ní jídelny Brandýsských stro­jíren. A ženský to musej při­pravit kromě svý běžný práce. Jedeme obyčejně at do bílého rána. Pohled na kalendář: ple­sy, schůze, zkoušky dechovky, tanečního orchestru, divadelní studio, soutěž ve hře na piáno. Těch oslav MDŽ co bude, a hele, tady na velikonoce: Tan­cování pod vajíčkem/" Vedoucí pohostinství v Labí­ně lulie Koliandrová nás pře­ruší, aby mi ukázala údajně je­den z deseti najmenších, leč nejnapěchovanějších skladů na světě. V regálech stojí pyrami­dy studených mís, které se bu­dou u průběhu večera roznášet. Jsou tu kromě běžných zásob také kopy papírových balíčků. „Jídlo pro družstevníky“ vy­světluje vedoucí. „Co nesnědl, berou si domů. Máme zkuše­nost že spousta balíčků musí být hotova předem. Ráno v půl páté odjíždí poslední autobus a už by to nikdo nezabalil. Ko­lik myslíte, že jsme dali odpo­ledne čistých ubrusů? Dvě stov­ky! Táhnu to ob den do rána a v půli března se pak sypu s nervama. Za měsíc počítám stbosmdesát tisíc tržby.“ Schůze předměřických druž­stevníků pokračuje a my se loučíme s těmi, kteří se na ní podílejí a hledí na vývoj ko­lem sebe z úhlů své profese. Josef Dominik i Julie Kolian­drová vidí nejlépe změny v ná­rocích na kvalitu jídla, vidí změny v oblékání i v chování lidí. Mohou oprávněně dosvěd­čit, jak prudce za poslední lé­ta vzrostla u nás životní, kul­turní i společenská úroveň. Ma­jí, pravda, se svou prací fůru starostí. Ale mají ji také moc a moc rádi. Poněvadž mají rá­di lidi. Jaroslav ŠMlD I

Next