Zemědělské Noviny, duben 1975 (XXXI/76-101)

1975-04-01 / No. 76

DENIK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY ČSR Ročník XXXI — Číslo 76 Praha, úterý 1. dubna 1975 Cena 50 bal l besed redukce Zemědělských novin k výročí osvobození Sovětskou armádou Úspěchy třicetiletí zavazují JIHOČESKÝ KRAJ PRO SPLNĚNI LISTOPADOVÉHO PLÉNA ÚV KSC • K SOBĚSTAČNOSTI V OBILOVINÁCH I NA CHUDŠÍCH PŮDÁCH ALESPOŇ 40 CENTU Z HEKTARU • NOVÉ POHLEDY NA VÝROBU KRMIV • NA PÍSEČKU LETOS O PĚT CENTU VIC OBILI Z HEKTARU NEŽ LONI • HODNOTNÝ ZÁVAZEK: VYŠŠÍ TRŽNÍ PRODUKCE O 13 MILIÓNU KORUN • TAKÉ NA CHODSKU PO PŘÍKLADU OLOMOUCKÝCH • PODPORA DOBRÝM NÁ­PADŮM A ZLEPŠOVACÍM NÁVRHŮM • Z VLASTNÍCH ZDROJU NAHRADIT DOVÁŽENÉ BÍLKOVINY AlbrBchtice-Srbice (zn) — V letošním jubilejním roce 30. výročí našeho osvobození Sovětskou armádou skládáme všichni fičet ze socialistické výstavby. Platí to v plné míře i o našem zemědělství, které po IX. sjezdu KSČ prošlo tak obrovskými změnami, jaké nemají v historii žádné srovnání. Redakce Zemědělských novin, která rovněž letos oslaví 30 let svého založení, se jako každodenní aktivní pomocník při reali­zaci zemědělské politiky strany na vesnici, nyní schází na bese­dách se svými čtenáři. Nejen aby se vzpomínalo uplynulých tři­ceti let, ale hlavně, aby se společným úsilím hledaly cesty ke splnění usnesení listopadového pléna Dv KSČ a náročných úkolů posledního roku pětiletky. První z těchto besed se v pá­­tek uskutečnily v JZD Albrech­tice na Písečku v Jihočeském kraji a v JZD Srbice na Doma­­žlicku a v Západočeském kraji. V ALBRECHTICÍCH Do nového pěkného sálu Kul­turního domu v Albrechticích se sjeli nejen přední zeměděl­ci Písecká, ale šéfredaktor Ze­mědělských novin Vladislav Kulhánek přivítal na besedě ta­ké čelné funkcionáře kraje i okresu. Besedy se zúčastnili tajemník KV KSČ ing. František Pitra, tajemník OV KSČ Karel Pelikán, ředitel Krajské země­dělské správy Karel Tomka, ře­ditel Okresní zemědělské sprá­vy Jan Volf, dále ředitel Ústa­vu pro vědeckou soustavu hos­podaření doc. ing. Josef Benda, CSc., předseda ONV Písek Alois Matějček a další hosté. Setkání na Písečku nebylo voleno náhodně, ale rozhodlo kromě jiného také to, že v mi­nulém roce bylo zemědělcům tohoto okresu uděleno jedno z nejvyšších státních vyzname­nání — Rád práce. Dostalo se jim ho za dobré výsledky v ze­mědělské výrobě, především pak za produkci obilí a hospo­dárné využívání krmiv a celko­vé výsledky v živočišné výrobě. V uplynulém třicetiletí spo­lupráce redakce Zemědělských novin s družstvy, státními stat­ky, traktorovými stanicemi, ná­kupní organizací a dalšími pod­niky, byla vzájemná setkání prakticky každodenní. Také ná­mět besedy v Albrechticích byl na velmi aktuální téma: Hospo­daření s jadrnými krmivý a objemnou pící. Diskuse potvrdi­la, jak složitý je to úkol a prá­vem na něj klade tak velkou váhu I listopadové zasedání ÚV KSČ. Plně to ve svém vystoupení potvrdit ředitel KZS K. Tom­ka. Když hovořil o problémech SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM ■ ROZVADĚČE AUTOMATIKY typ KUHSE výrobce NSR k dieselagre gitu na výrobu elektr. energie prodáme. K rozvaděči cbybf 3ovlá dači destičky, jinak je komplet. Společ. zeměd. podnik pro živ. vý­robu Klatovy Luby. ■ ZAKOUPÍME pro Východočeské cihelný n. p. Hrochův Týnec sva řovaný kotel SLATINA s plamenící a Zářnými trubkami. Výhřevné plo­cha S 100 m2. Provozní tlak 8 kp/ /cm2 s pásovým řetězovým roštěm 2,9 m2 se spodním dmýchánfm. Nabfd. na adr.: Východočeské ci­helny, o. p. Hrochův Týnec, odděl. HE s. Krupička, tel. 921280-4 kl. 295, PSČ 538 82. ■ KOUPÍME KAŽDÉ MNOŽSTVÍ BRESTANU. jZD Trávčlce. 411 55 Terezin, okres Litoměřice. Prodá ran 2 ks sázeči na nakličená brambory. ■ PRODÁME ŽACÍ NAKLADAČ E-062 • 2 ks, předčlstičku obili UCS, vysokotlaký lis K-441 2 ks, v provozu. Dávkovači stůl na tří­dičku brambor a pás za dávkovači stůl - výrobce Agrostroj Prostějov. Koupíme nutně zánovní nebo v pro vozuschop. stavu nosič nářadí GT-124 - odhliňovač brambor NDR E-841. jZD Sychrov. okres Liberec. 483 44 Sychrov. ■ NEjMÉNE 3 MODULY HALY Hustopeč typ HP 18 A, i. 18, výš. 9, modul 6 ni, koupí jZD čer­vené Pečky, okres Kolín. Sdělte I tel. 611 10 Kolín. ■ RADLICI DT 54 NOVOU nebo provozuschop. koupi Štátni statek Světí, okres Hradec Králové. ■ LENOKOMBAjN LK 4 T v dobr. atavu a pojízdný tankovací vozík zn. HEFA, koopt |ZD Kunčina, okr. Svitavy, 569 24 Kunčina, tel. 8322. ■ AUTGBUS TV-71R, PRODÁME za výhod, podm., velmi dobrý techn. atav, rok výroby 1970. |ZD Horní Brusnice, okr. Trutnov, tel. 928 82. ■ PŘENECHÁME BILANCI S 1203 Mikrobus k odebrání íhnnd za no­vé rozmetadlo RU 5 nebo nový dávkovací stůl DOD-3. jZD Sokol­nice. okr. Brno-venkov, tel. 932125. ■ PRODÁME 90 q jarní pšenice Zlatka M2 a 50 q jarní pšenice Solo M4-OA. Koupíme granulova­nou vojlěškovou moučku, semeno travních směsí. (ZD Loukov, okres Kroměříž. ■ KOUPÍME ELEKTRICKY (EfiA­­BOVY kladkostroj nosn. 1500 kg. zdvih 25 m. [ZD Lubina, p. Kopřiv­nice, okres N. jičin. ■ DODÁVKOVÉ AUTO M-461, na kládač NH 100 2 ks. lis K-422, řezačku SRUB-183, vyorávač ROTA­­FOGO 6-VCN, nakládač NRCN-120 prodáme. Koupíme luční válec VLZ-140. [ZD Chleny 517 45, Rych nov nad Kněžnou. ■ TRANSFORMÁTOR 400 kW, pro vozuschop. 400 kV-prim. 10 kV­­(3x400) ihned koupi JZD Studenec n Horek, okres Semily PSC 51233. krmiv, poukázal na to, že v Ji­hočeském kraji, na špatných půdách, dokázali loni sklízet v průměru 32,2 centu obilí z hektaru, ale k tomu, aby do­sáhli soběstačnosti a kryli po­třebu živočišné výroby, potře­bují zvý|it výnosy na 40 až 41 centů. Letos si zemědělské pod­niky v kraji dávají za cíl zvý­šit výnos obilí v průměru o tři centy. Diskusní vystoupení ředitele doc. J. Bendy, CSc., vneslo me­zi účastníky i nové pohledy na řešení výroby krmiv. V blízké budoucnosti totiž bude zapo­třebí zabývat se nejen odrůdo­vou, ale i druhovou skladbou obilovin, řešit otázky objemných krmiv, zejména podsevů. Velký význam bude mít i konzervace krmiv, kde dochází stále k vel­kým ztrátám. NejCennějšl na besedě bylo, že samotní zástupci zeměděl­ských podniků, předsedové, agronomové, zootechnici a li­dé z výroby, jako např. ošetřo­vatelka dojnic Libuše Komár­kové, členka brigády socialis­tické práce v JZD Hrejkovice, stejně tak vedoucí stáje JZD Vý­­hled-Hradiště j. Truhlář a další, v diskusi ukázali, jak je mož­né zemědělskou výrobu dál zhospodárňovat. Jménem kolektivu hostitel­ského JZD Albrechtice vystou­pil hlavní agronom ing. Fran­tišek Samšuk. Protože mají zr­niny už na 62 procentech ploch, orientují své úsilí na vytvoření předpokladů pro maximální vý­nosy. Podle jeho slov je k to­mu ale zapotřebí mít opravdu prvotřídní odrůdy obilovin a také dostatečné množství kva­litních hnojiv. Ovšem vždy včas To je podle něj důležité 1 pro pícniny, kde jsou na Písečku 1 v ostatních okresech stále ještě dost velké rezervy. Nejeden dobrý příklad, o kte­rém se čtenáři dočtou v nej­­bližších dnech v záznamu z té­to besedy, konkrétně odpovídal na to, jak nejen zlepšit výrobu krmiv na polích, ale zejména jak jich účelně využívat. Cen­né byly i příspěvky, které uka­zovaly příklady z praxe při vy­užívání nových způsobů výživy zvířat. Tajemník Jihočeského KV KSČ ing. F. Pitra pozitivně hodnotil jak lidé v družstvech a na stát­ních statcích dovedou o své práci a úkolech přemýšlet. Ná­mět besedy uvítal, protože se dotýká úkolů číslo jedna — vý­roby obilovin a hospodaření s krmivý. Ocenil i to, že ve většině zemědělských podniků kraje, zejména na Písečku, si uvědomují náročnost na hospo­daření s krmivý. V letošním ro­ce chtějí sklidit v průměru 40 centů obilí z hektaru, což je o 5 centů víc než byla loňská sklizeň. Písečtí zaslouží po­chvalu i za to, že mají vůbec nejnižší spotřebu jádra na vý­robu mléka a masa a stali se dokonce vítězi celokrajské sou­těže. Záruka úspěchu spočívá v tom, že na Písečku mají lidé stanoveny konkrétní úkoly i od­povědnost za jejich splněni. Na závěr besedy předal ta­jemník OV KSČ K. Pelikán a ředitel OZS j. Volf závazek ze­mědělců okresů Písecká na po­čest 30. výročí osvobozeni, ta­jemníkovi KV KSČ ing. Fr. Pi­­trovi a šéfredaktorovi Země­dělských novin VI. Kulhánkovi. Hodnota závazku činí přes 13 miliónů korun za vyšší tržní produkci. V SRBICtCH V JZD Srbice na Domažlicku se sešli na besedě Zeměděl­ských novin přední zemědělci Chodska a celého Západočes­kého kraje. Zástupce šéfredak­tora Zemědělských novin R. Ji­­ránek uvítal K. Širokého, ve­doucího tajemníka OV KSČ, ing. J. Vostrackého, tajemníka OV KSČ v Domažlicích, ing. V. Třes­ku, CSc., ředitele Krajské ze­mědělské správy a další pra­covníky kraje a okresu. Ředitel OZS Josef Němec ve svém referátu nejprve vzpo­mněl prvních průkopníků druž­stevní myšlenky v domažlickém okrese a ocenil nadšení a obě­tavost těch, kdož šli v prvních řadách přestavby chodské ves­nice. Největší část svého refe­rátu pak věnoval současným úkolům, zejména těm, které vy­tyčilo listopadové plénum ŰV KSČ pro zemědělství. Na jeho úvodní slova navázal pak ing. V. Kozák, CSc., pra­covník ÚVSH. Ten hovořil ze­jména o různých metodách zkvalitňování objemné píce a o způsobech náhrady dováže­ných rostlinných a živočišných bílkovin. V diskusi vystoupil mimo ji­né ing. ]. Hinterholzinger z OS­IPokračováni na str. 2.) „Cos k práci na polích musíme doslova krást," řekl nám Alexandr Murin z JZD Květen - Čelákovice. „Když to počasí dovolí, jedeme ve dne v noci. Od soboty do neděle jsme usmykovali 100 hektarů." (Foto B. Nouzo) i Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila 1. dubna 1945 Trna­vu, Hlohovec, Senec a více než 150 dalších obcí, mezi nimi Opa­­tovce, Velké Zálužie, Sládkovi­čovo, Zběhy a Čalovo. Jednotky 4. ukrajinského frontu útočíc! na oravském směru ovládly další osady, mj. Habovku, Slanicu, Tvrdošín a Zuberec. Příslušníci 1. ukrajinského frontu dobyli pevnost Glogów na pravém bře­hu řeky Odry. Ve slovenské obci Ladce za­vraždili nacisté 19 obyvatel. Spojenecká vojska obklíčila německou armádu „B“ bránící Porfiří. Na japonském ostrově Okinawa se vylodily americké jednotky. V Havaně o ekonomice Praha (čtk) — Na pozvání ústředního výboru Komunistic­ké strany Kuby odletěla v so­botu na Kubu tříčlenná dele­gace ŰV KSČ, kterou vede V. Mička, vedoucí ekonomic­kého oddělení ÚV KSČ. Dele­gace si vymění poznatky a zku­šenosti z uplatňování vedoucí úlohy strany v ekonomice. S delegací se rozloučili odpo­vědni pracovníci ÚV KSČ. Pří­tomni byli rovněž představitelé kubánského zastupitelského úřadu v Praze. Řídí práci vysílačkami Ředhošt [tej — Pro JZE Vítězný únor v Ředhošti na Lítoměřicku i pro další země­dělské podniky v Severočeském kraji byly velikonoční svátky pracovními dny. V Ředhošti nasadili v sobotu a v neděli do přípravy půdy 2 traktory ŠT-180, Kirovce a čtyři pásové stroje. V prodloužených směnách se podařilo připravit k setí jařin a cukrovky 550 ha půdy. Dvě skupiny po dvou secích strojích a zasely 180 ha pšenice, ječmene ovsa, vesměs množitelské plochy. V pondělí postup prací přerušilo sněžení. Aby práce při soustředěném nasazení stro­jů pokračovaly plynule, tech­nici družstva jejich postup řídí krátkovlnnými vysílačkami. Šetří jadrná krmívá Louny {čtk) — Vysokou dávku — 39 dkg jadrných kr­miv, jež potřebují k produkci jednoho litru mléka, chtějí družstevníci v JZD Bítiny ve Vrbně nad Lesy v lounském okrese snížit letos nejméně o třetinu. Družstevníci nemají totiž dostatek kvalitní senáže, a proto objemná krmívá na­hrazují jádrem. Pro letošní rok připravují žlaby na 12 000 centů senáže z vojtěšky, což je dvojnásobné množství proti minulým letům. Vojtěšku budou pěstovat na 211 ha, z nichž většinou budou senážovat. Družstevníci v Bítlně si už také zajišťuji dostatečné záso­by siláže. Počítají, že z celkové sklizně 240 ha cukrovky zesi­­lážují 30 000 centů skrojků s řezanou slámou. K dispozici mají také speciální drtič a dáv­kovací stůl na slámu, což jim urychlí konzervaci skrojků. Da-nang osvobozen Saigon (čtk) — Vlastenecké síly jižního Vietnamu osvobo­dily v noci na neděli za podpory místního obyvatelstva druhé největší jihovietnamské město Da-nang. Pád města oznámil na tiskové konferenci v Saigonu mluvěí saigonské vlády. Prozatímní revoluční vláda jižního Vietnamu kontroluje ny­ní již celou provincii Quang­­-nam. Saigonská vojska dále ustupují k jihu. Podle zpráv za­hraničních tiskových agentur se obrany Da-nangu zúčastnilo asi 100 000 příslušníků ozbro­jených sil saigonského režimu, včetně první pěší divize, jež často podnikala provokační úto­ky na osvobozené oblasti, kte­ré jsou pod kontrolou proza­tímní revoluční vlády. Očití svědkové odchodu saigonské armády z Da-nangu vyprávějí, že vojáci odhazovali zbraně a výstroj a násilím obsazovali do­­(Pokračování na str. 24 f1<ss/Nc&/dt Z DOMOVA A CIZINY Snahou všech účastníku besed Zemědělských novin k 30. výročí osvo­bození Československa Sovětskou armádou a k třicetiletí deníku bylo přispět svými názory a zkušenostmi k vytvořeni podmínek pro další zvýšeni zemědělské výroby. Náš první záběr je z besedy ko­nané v krásném prostředí moderního kulturního domu JZD Albrech­tice na Písečku. Na druhém snímku vidíte Konrádyho dudáckou kapelu, která přišla zahrál na besedu v JZD Srbice v okrese Do­mažlice. (Foto B. Nouza a J. Vlasák) NA POLÍCH STŘEDOČESKÉHO KRAJE Využívají každé vhodné chvíle Praha (bch) — Přes ne­příznivé počasí využívali země­dělci ve Středočeském kraji každé příhodné chvilky k prá­ci na polích. Tak třeba na Stát­ním statku Lichoceves v okre­se Praha-západ mohl vyjet traktorista s tahačem ŠT-180 až v patek pozdě odpoledne. Pra­coval na poli po celou noc až do sobotního rána. V sobotu v JZD Úholičky, nositele Rádu práce, připravovali půdu a se­li lařiny. Zrovna tak tomu bylo v JZD Rozvoj Posázaví se síd­lem v lilovém. Předseda jZD Antonín Doležal nám řekl, že ve všech výrobních středis­cích připravovali půdu a seli jařiny. 2e družstevníci opravdu do­slova zápasili s nepřízní poča­sí jsem se přesvědčil o veliko­noční neděli v JZD Nástup se sídlem v Kamenném Zboží na okrese Nymburk. Traktorista F. Joch se svým synem — stře­diskovým agronomem chtěli dosít poslední 4 ha, aby mohli jet z 18 ha lánu na jiné pole. Ale sotva dvakrát objeli, mu­seli se z rozbahněného terénu vrátit domů. Opravdové jaro jsem viděl ve* sklenících JZD Přerov n. La­bem. Tam už ulají připravenou balíčkovou zeleninu pro polní výsadbu. Jakmile to počasí do­volí, vysadí družstevníci na po­le 600 000 kusů balíčkového květáku. Z PUTOVANÍ PO MAĎARSKU Za 30 let se změnila mapa... je to skutečně náhoda. Přes­ně před dvaceti letv jsem se setkal v Budapešti s Ilonou Ta­­kaczovou, maďarskou novinář­kou, která mně doprovázela té­měř po celé zemi za mého prv­ního pobytu u našich jižních přátel. Setkání nezapomenutel­né, neboť lejí zásluhou isem se seznamoval s tvůrčím a' budo­vatelským úsilím maďarského lidu, tehdy deset let po osvo­bození. Stáli isme tenkrát spo­lu na vrchu Gellért, iá okouz­len pohledem na tisíce střech, věží i věžiček, i továrních ko­mínů. které objímalv ilž hře­jivé paprskv jarního slunce. A zezdola, jako by odněkud z veliké dálky doléhal k nám ruch a šumot velkoměsta, zdán­livě pokojně oddychujícího, v němž už nebylo stopy po ni­čivých bojích z druhé světové války, kdy se tvrdě bojovalo téměř o každý blok domů. „Víš, mám hrozně ráda své rodné město. A nikdy nezapo­menu na mračna kouře, která jej zahalovala do dobu čtyř­měsíčních bojů. Hitler odmítl výzvu sovětského veleni, abv město kapitulovalo bez boje. Nacisté tenkrát zastřelili Par­lamentäre Miklósé Steinmetze, který přišel do Maďarska jako bojovník Sovětské armádv. je­ho pomník, postavený na okra­ji Budapešti, ti ukáži. A to již přece znáš, 13. února před de­seti lety bylo naše hlavní měs­to osvobozeno ...“ Ano. pak již netrvalo dlouho a do začátku dubna bylo celé Maďarsko svo­bodné. Tehdy před dvaceti lety mně Ilona Takaczová seznamovala s prvními úspěchy socialistické výstavby v zemi. Navštívili jsme několik průmyslových zá­vodů v Budapešti, uhelnou pá­nev v Komló na jihu Maďar­ska, stavbu první přehrady na Tise v Tiszalöku, železárny v Dunajvárosu. závody na vý­robu salámu a zpracování zná­mé pálivé paDrikv v Szegedu atd. Společně ještě s jedním soudruhem ze Slovenska všude jsme byli vítáni jako zástupci velkých přátel ze severu, všu­de jsme diskutovali o rozdíl­ném životě lidu v obou zemích před válkou a po ní a jak pro­to je nutné bojovat za udržení světového míru. A ještě mnoho­krát jsem se setkal za uplynu­lých dvacet let s Ilonou. Při slu­žebních cestách t častém pro­jíždění zemí. protože dva no­vináři si vždycky měli co říci o svých zemích, úspěších i problémech, a říkají si 1 dnes, kdy všechen maďarský lid sla­ví třicet let osvobození své ze­mě Sovětskou armádou z fa­šistické. poroby, třicet let mí­rové a plodné výstavby socia­lismu ve spolupráci s ostatní­mi zeměmi Varšavské smlouvy. A právě při těchto častých cestách — bylo jich asi 15 — nemohl si člověk nepovšim­nout, jak každým rokem se mění od základu tvář země. ze­mě kdvsi zpustlé a zaostalé, ve které se nerespektovala zá­kladní lidská práva, kde stati­síce zemědělských dělníků ne­vlastnilo vůbec nic, jenom dřelo na šlechtice, barony a velkostatkáře, vlastnících vel­kostatky o několika tisícich hektarech. Ne náhodou mezi hesla současných oslav patří také heslo „Třicet let — třicet nových měst“, která skutečně změnila mapu Maďarska. Ne­boť např. tam na Dunaji, kde se nachází asi 60 km jižně od Budapešti průmyslový Dunaj­­város byla před 30 lety vesni­ce Dunapentele, a zase na Tise z malé vísky Tiszaszederkény se staví a stále zvětšuje město Leninváros a poblíž velký che­mický kombinát, vznikají nová města a městečka ve východ­ních nedozírných nížinách. Ve statistikách se uvádí, že v ro­ce 1949 36 % obyvatelstva ze­mě žilo ve městech, dnes je to již přes 50 %. Od roku 1955, kdy jsem Du­­najváros navštívil poprvé, ne­opomenul isem jej znovu na­vštívit nebo se alespoň projet jeho ulicemi. Za dvě desetiletí zmizela z mapy vesnice Duna­pentele a vzniklo průmyslové město s 50 000 obyvateli s mo­derními železárnami. O jejich velikosti svědčí skutečnost, že v komplexu závodu se< nachá­a zí 120kilometrová síť železnic 35kilometrová síť silnic. Město a železárny jsou od se­be oddělené velikým lesem, takže obyvatelstvo je chráněno od znečištěného vzduchu. je také zážitkem projíždět se autem kolem Tisv, která protí­ná východní Maďarsko od se­veru k jihu. Zážitkem pro to­ho, kdo má rád ohromné lánv obdělávaných polí 1 pastvin, snoubící se kdesi daleko na obzoru s oblohou, množství ří­ček, jezer, stále více doplňo­vaných zavlažovacími kanály, jež stříbřitě se lesknou v pa­prscích slunce, a kdo má rád lidi. Ti starší si s vámi rádi popovídají o nedávné minulosti. Neboť i když je dobře zahoje­nou ranou, je zapotřebí si ji připomínat. O době nadvlády šlechticů, vysokého reakčního kléru a velkostatkářů na ven­kově a fašistů ve městě. „Ten­­(Pokračování na str. 2.) Divadelní soutěž Zemědělských novin se uzavřela právě o Ve­likonocích. Viděli jsme dvě představení. Shodou okolností představení stejně a náročné hry — Jílkova Silvestra. V pátek jsme přijeli do Vy­sokého Űjezda ve Středočeském kraji. Hrála zde Vysoká Libeň, soubor již mnohým známý, ne­­bot vyspělost našeho amatér­ského divadla reprezentoval ne­jen na mnohých přehlídkách u nás, ale i v zahraničí. A při­tom jde o kolektiv, jehož pod­mínky donedávna byly víc než neutěšené. Libeňští se však ne­vzdávali, dokázali nastavit dny i noci, dokázali svůj zájem re­alizovat do té míry, že se stal nejen jejich soukromou záleži­tostí, ale majetkem všech. Sku­tečnost, že Libeňští umějí pře­konávat nevyhovující podmínky tvořivou prací — o té nás pře­svědčilo nejen ovzduší v pro­stém sále újezdského kulturní­ho domu, ale i zájem publika. Bylo to totiž představení osobi­té, tvořivé, a pro Libeňské by­lo jistě velkým uznáním, že ten­to fakt potvrdilo nejen dlouhým potleskem obecenstvo, ale po­tvrdil je slovy uznání i autor, jenž s námi na jejich- předsta­vení přijel. Libeňští nasadili vysoká mě­řítka. A proto, když jsme v ne­děli zamířili do Přibyslavi, měs­ta, jež vstoupilo v obecnou po­vědomost tím, že zde zemřel fan Žižka, ale pro ty, kdož sie dují ochotnické divadlo, bylo spíše velkou neznámou, byli jsme skutečně zvědavi. Na sou­bor, na diváky, na prostředí, v němž se přibyslavská před­stavení odehrávají. Přijeli jsme ve chvíli, kdy hrála místní de­chovka, která zahajovala okres­ní festival souborů Havličko­­brodska. A vstoupili jsme do (Pokračování na str. 2.) Z NEDĚLNÍHO REPORTÉROVA BLOKU Divadelní velikonoce farní procházka v areálu budínskěho hradu. f Foto ČTK-MTI) I • Muzeum nevidomých Celoslovenské slepecké mu­zeum v Levoči má svoje počát­ky v roce 1922. Ústřední myšlenkou v muzeu je ukázat vývoj a péči o nevidící v mi­nulosti a v současné době. V budoucnu se počítá, že bude rozšířeno o exponáty ze spřá­telených zemí, jako Sovětské­ho svazu, Bulharska, Maďar­ska, Polska a NDR. • Lada do světa „Lada 1300“ je již čtvrtý mo­del populárního malolitrážního vozu, jehož výroba začala v SSSR před několika lety. Ku­pují se v mnoha západoevrop­ských zemích. Poptávka po „ladách“ v poslední době zvláš­tě vzrostla ve Finsku, Švýcar­sku a Rakousku. Na belgickém trhu se prodej těchto vozů, jež získaly ceny na mnoha me­zinárodních soutěžích, téměř ztrojnásobil. Na objednávku Švédska se v Togliatti vyrábějí vozy pro použití v drsných zim­ních podmínkách. • Rozvoj Kunaru U hranic Pákistánu, v pohoří Hindúkuš. leží nejchudší pro­vincie Afghánistánu — Kunar. V nejbližších letech zde budou vybudovány nové silniční ko­munikace. u hlavního města provincie Asadabadu bude vy­stavena hydroelektrárna s vý­konem 600 kW a u 37akrové vzorové farmv bude zřízeno ve­­terinářské středisko. Z Kunaru se vyváží hlavně dřevo a ovoce. • Japonská nafta mi Okrajová moře Asie jsou vel­perspektivní na výskyt nafty a zemního plynu. Těžba je zde zatím jen v začátcích. Japonsko, jako jedno z prvních v asijských zemích, těží u se­verního pobřeží ostrova Honšu denně 2000 tun nafty. Nové vý­zkumy geologů ukázaly, že vel­ké zásoby ropy se- nacházejí ta­ké v šelfu u ostrova Sachali­ns především v bezprostřední blízkosti zátokv Terpenija. • Nový druh vědy Nový vědní obor vznikl v Pol­sku. Bude obsahovat všechen komplex otázek ochrany příro­dy a jejích zdrojů Polští věd­ci navrhují, aby se nazýval sozologie — podle řeckého so­­zein, což znamená ochránit. POÚASI DNES: Zataženo, občas sně­ženi, nebo sníh s deštěm, poz­ději v Čechách od severozápa­du ubývání oblačnosti. Noční teploty kolem 0. odpolední 1 až 4 st., mírný severovýchodní vítr. O iniciativě a řízení Žijeme ve století mocné čaro­dějky vytvořené lidmi, ve století zrodu vědeckotechnické revoluce. Ve světě socialismu je nutnost rozvoje vědy a techniky zakotve­na v samém základě: dát lidem vše, co potřebuji k úplnému osvobozeni člověka, k vládě nad přírodou a všestrannému uspoko­jováni tvořivých lidských potřeb. Aby bylo možno dávat a dojít až k naplnění komunistického či­le - každému podle jeho potřeb - je nutné mit z čeho rozdělo­vat. Tedy je bezpodmínečné dob­ře organizovanou a účelnou pra­cí vytvářet bohatství společnosti a plody práce rozdělovat všem, kdož se stali občany socialistic­kého státu. A je výsledky existence soci­alistického Československa v rám­ci soudružské spolupráce s ostat­ními socialistickými státy ověře­no, že náročné uspokojováni ma­teriálních a kulturních potřeb spo­lečnosti vyžaduje obrovskou ini­ciativu pracujících a fungující po­litické a odborné řízení. Zatímco de fakto mohl v začátcích budo­vání být řídicím pracovníkem té­měř každý, kdo byl obětavý, ko­mu byla věc socialistické revolu­ce drahá, s každým rokem úspě­chů rostou nároky na znalosti ří­dicích pracovníků. V čase gran­diózního vypětí plánu dvouletky byl například v zemědělství vy­sokoškolák bílou vránou. V sou­časnosti páté pětiletky už je po­žadavek na vysokoškolské vzdě­láni u vedoucího pracovníka v družstvu i státním statku běžnou nutnosti. Aby byly splněny všech­ny úkoly pětiletého plánu, je nut­né mobilizovat aktivitu miliónů lidi, zapojit do činorodé práce všechny talentované mozky a hos­podařit šetrně s tim pokladem převzácným, jimž je rozum a obě­tavost. V praxi to znamená, že by ne­měl obstát takový řídící pracov­ník, který má nedostatky ve zna­lostech, či i jen osobni vlastnosti, brzdicí v jakémkoli směru inici­ativu těch, které řídi. Právě pro­to, že vědeckotechnický rozvoj si vynucuje aktivní účast a podíl každého jednotlivce, vyžaduje moudré návrhy a pracovní podíl miliónů lidi, jejich poctivou prá­ci, vykonávanou s elánem a s chuti, jsou na řídicího pracovní­ka - od skupináře po podniko­vého ředitele státního statku a předsedy moderních družstev - kladeny stále větší nároky. Bře­meno starosti a náročností vzal řídící pracovník na sebe součas­ně s přijetím své funkce a je povinen skládat účty za svou práci. Socialismus si nejen ne­může dovolit hazardovat s důvě­rou a obětavosti pracujících, ale je to proti všem zákonům jeho rozvoje. Tyto zákony porušuje každý vedoucí, který ingnoruje nové poznatky vědy a techniky, nemá vysokou politickou a mo­rální úroveň, či jedná s lidmi, jako by byli takříkajíc jeho ma­jetkem. Špatný vedoucí pracov­ník může na dlouhou dobu utlu­mit v lidech činorodou iniciati­vu, jejich práci obraci v niveč neobratnými, nepromyšlenými po­kyny, nadutostí, neberouci v úva­hy potřeby plánu, ale i potřeby těch, kteří tento plán naplňují svou prací. Iniciativa miliónů pracujících a tisíců řídicích pracovníků jsou dvě stránky jedné věci - výstav­by vysoce vyspělé socialistické společnosti. A v praxi to zname­ná, že by si především každý, kdo odpovídá za vedeni jakého­koliv pracovního kolektivu, měl den co den ověřovat a zdokona­lovat své znalosti a připomínat si, že dobré řízeni je nejen jed­no z poslání nejtěžších, ale i nejzáslužnějších. DRAHOMÍRA VESELÁ ttI

Next