Zemědělské Noviny, květen 1975 (XXXI/102-126)
1975-05-01 / No. 102
Ročník XXXI - Číslo 102 At žije 1. máj - ať vzkvétá naše socialistická vlast ZmMMÁiww DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ a VV2IVY CSR Praha, čtvrtek 1 května 1975 Cena 70 hal. Nejpamátnějšfm dnem lidských dějin nazval Jan Neruda 1. máj před osmdesáti pěti lety Tehdy poprvé dělnictvo celého světa vyšlo do ulic, aby vyjádřilo solidaritu se spravedlivým bojem amerických dělníku. Ód té doby každoročně ožívá nejen památka chicagské demonstrace, která se stala podnětem k vyhlášení prvomájového svátku, ale i generací, které daly své nejlepší síly společnému zápasu za vítězství idejí marxismu-ieni nismu, za svržení kapitalismu a odstranění vykořisťování člové ka člověkem, za socialismus. Od samého počátku se tak První máj stal svátkem rneziná rodní solidarity pracujících, svátkem celé dělnické třídy, svát kem práce. Dělníci a ostatní pracující se scházejí na prvotná jových manifestacích, aby demonstrovali za své kunkrétní třídní, politické a sociální zájmy a současně aby projevili svou sounáležitost s dělnickým hnutím, demokratickými, pokrokovými a mírumilovnými silami na celém světě. V socialistických státech, a tedy i o uás, jsou prvomájové oslavy současně přehlídkou dosažených budovatelských úspiíahů. Přehlídkou výsledků práce těch. kteří taví kovy a pěstují obilí, kteří vytvářejí nejsložitější stroje a pozoruhodná umělecká díla, kteří vychovávají dorůstající generaci a pronikají svým rozumem do tajemství vesmíru. Ale také přehlídkou výsledků osvobozené práce svobodného člověka Právě letošní První máj, který je úvodem kb květnovým oslavám • |y• rnrp nnilpip30. výročí osvobození llllUU I ifUUtljtf trn. dává nevšední příw ležitosl. Vždyť je to třicet let života v zemi, jéjíž lid, vedený komunistickou stranou, se zbavil.vykořisťovatelů a nastoupil cesto k budování rozvinuté socialistické společnosti. S uspokojením se můžeme díval na dosavadní výsledky této cesty. Naše zem se v uplynulém třicetiletí změnila k nepoznání. Ve městech i na venkově přibyly nové továrny, kuliurní domy, školy, zdravotnická zařízení a byty. Československý průmysl dnes vyrábí téměř devětkrát více než v roce 1948 a na celoroční průmyslovou produkci buržoazního Česknsluvenska nám dnes stačí půldruhého měsíce. V přepočtu na jednoho obyvatele vyrábíme čtyřikrát více než činí světový průměr. Úrovní vyráběné zemědělské produkce se naše země zařazuje mezi přední státy světa. Vždyť jenom obilí sklízíme dvojnásobek proti roku 1948. Těmto hospodářským výsledkům odpovídá i růst životní úrovně lidu. Loni například činila osobní spotřeba na jednoho obyratele asi 13 200 Kčs a je 3,5krát vyšší než v race 1948. Společenská spotřeba činila asi 6150 Kčs na obyvatele, průměrná mzda 2200 Kčs, což je 2,7krát víee než v roce 1948 Všude u nás roste něco nového a dobrého pro člověka, pro jeho život. Sám člověk se za třicet let změnil v občana socialistické společnosti, v občana angažovaného a iniciativního. Právem mohlo loňské listopadové zasedání ústředního výboru KSČ označit uaše úspěchy politického, hospodářského a kulturního rozvoje za výsledek správné pnlitiky strany, za plod poctivé, tvořivé a obětavé práce naprosté většiny našeho lidu, děl niku, družstevních rolníků a inteligence. Pronikavé změny, k nimž u nás došlo, jdou na konto společenského zřízení, které učinilo výsledky práce majetkem pra cujících. zahrnulo pracujícího člověka všeobecnou úctou a proměnilo samu práci ve zdroj vysokého morálního uspokojení. Na druhé straně kapitalistická společnost zůstala svou podsta tou stejná Rytíř Emii Škoda chlácholil před 1 májem 1890 pobouřené dělníky tím, že se prohlašoval za jejich přítele a sliboval jim přidat krejcar na mzdě Také před letošním 1. májem chlácholí mnoho podobných přátel lidu" pracující kapitális' :kých zemí růžovými předpověďmi. Leč tvrdá realita více než miliónu nezaměstnaných v Itálii, stejného počtu i ve Velké Británii a dokonce v zemi hospodářského zázraku NSR (Pokračování na str. 7.) Slavnostní akt na Pražském hradě POCTA NEJLEPŠÍM ŘÁDY A CESTNÉ TITULY PRACOVNÍKŮM PRŮMYSLU. ZEMĚDĚLSTVÍ A KULTURY Praha (č-zn) — Vladislavský sál Pražského hradu se stal včera, jako již a adičné před Svátkem práce, místem slavnostního udílení nejvyšších státních vyznamenání a Státních cen Klementa Gottwalda. Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty, vlády Československé socialistické republiky, vlád České a Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů propůičil prezident republiky k 1. květnu 1975 čestný titul hrdina socialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, Rády republiky, Řády Rudé zástavy. Řády Vítězného února a Řády práce 199 kolektivům a jednotlivcům. Dalším 21 udělil prezident ČSSR za vynikající tvůrčí výkony Státní ceny Klementa Gottwalda s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda a 11 tvůrčích pracovníků prohlásil národními umělci, dalším 48 udělila vláda ČSSR čestný titul zasloužilý umělec. Přesně v 10.00 hodin zaujali místa v čestném předsednictvu generální tajemník ÚV KSČ G. Husák, předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva ÜV KSČ V. Bitak, P. Colotka, K. Hoffmann, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Lenárt, kandidáti předsednictva ÜV KSČ M. H'-uškovič a V, Hůla, dále předseda ÜKRK KSČ M, Jakeš, členové sekretariátu ŰV KSČ J. Baryi, J. Fojtík, F Ondřich, O. Švestka a M. Moc. ■Po československé státní hymně zahájil slavnostní akt předseda ÜRO K. Hoffmann. Připomněl, že význam slavnostního shromáždění je zdůrazněn skutečností, že je počátkem vyvrcholení oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a možností k bilanci třicetileté cesty československého lidu k socialismu. Hlavní projev přednesl předseda vlády ČSSR L. Štrougal. Po projevu L. Štrougala začalo ve slavnostně vyzdobeném Vladislavském sále udílení vyznamenání a cen nejlepším pracovníkům. Nejvyšší vyznáme-nání předali jednotlivcům a kolektivům G. Husák, L. Štrougal, další členové předsednictva ÚV KSČ a resortní ministři. Jménem vyznamenaných poděkoval hrdina socialistické práce Zd. Mánek, první tavič n. p. Vítkovice — Železárny a strojírny Klementa Gottwalda, Ostrava: „Děkujeme nejen za propůjčené státní vyznamenání, ale především za důsledné uskutečňování politiky schválené XIV. sjezdem KSČ, politiky, vedoucí k neustálému růstu životní a kulturní úrovně všech pracujících naší krásné socialistické vlasti,“ řekl soudruh Mánek mj. „Před námi jsou náročné úkoly, řekl dále, co nejlépe splnit plán na rok 1975 a úspěšně tak dovršit pátou pětiletku.“ V reprezentačních místnostech Pražského hradu se potom konala přátelská beseda. Delegaci vede tajemnice Všesvazové ústřední rady sovětských odborů, kandidátka ÜV KSSS a poslankyně Nejvyššího sovětu RSFSR A. P. Birjukovová. Členy jsou dále pracovník 0V KSSS j. N Žuravljov, hrdina Sovětského svazu, čestný občan Prahy, místopředseda ústředního vedení SSČP generálporučík S. Sogomonovič Martlrosjan, místopředseda ústředního vedení SSČP a tajemník ÚV VLKSM V. A. Zitěňov, předseda prezídia kirgizské SpolečJak okouzlena krásou světa Jsem praZskQm podvečerem šla — at vás ta věta. sladká věta provází nekonečná léta, kouzelná věta houslová: nosti pro přátelství a kulturní styky se zahraničím, spisovatel Š. B. Bejšenalijev, hrdina socialistické práce, slévač závodu Elektrostal, poslanec Nejvyššího sovětu SSSR V. D. Postnikov a montérka voroněžského závodu Elektrosignal poslankyně Nejvyššího sovětu SSSR N. A. Sokolovová. Na ruzyňském letišti sovětské hosty přivítali představitelé ÚV SČSP a sovětského velvyslanectví. Uvítání přátel Praha (čtk) — Na oslavy 30. výročí osvobození Cesko' slovenská Sovětskou armádou přiletěla včera do Prahy delegace sovětské veřejnosti, jejímiž členy jsou představitelé Společnosti sovětsko-čs. přátelství, Nejvyššího sovětu SSSR, sovětských odborů a Komsomolu. (M. PUJMANOVÄ z Miliónů holubiček) J °n vyprav s lopatičkou uhlí vlak na Měsíc, ty múzo múz, 6 vědoi svět dnes není ztuhly, v kolébky proměníme truhly — věříme v socialismus. lak krůsny )e min KRESBA: SORA ZABRODSKA-ŠIMONKOVA Praha (íítk) — Generální tajemník ÚV KSČ G. Husák poskytl v souvislosti s nadcházejícím 30. výročím vítězství nad fašismem a osvobození Československa Sovětskou armádou rozhovor Moskevské televizi a rozhlasu. Řekl, že náš lid v tomto období s hrdostí bilancuje velké úspěchy své práce na všech úsecích. vratných Bylo dosaženo převýsledků v rozvoji našeho hospodářství a v celém materiálním a kulturním životě našeho lidu. Na blížící se jubilea se pracující na závodech, v zemědělských družstvech, na všech pracovištích připravují zvýšenou politickou a pracovní aktivitou. Když soudruh Husák odpovídal na otázku, jak se rozvíjí čs.-sovětská družba a všestranná1 spolupráce našich národů a stran, ;uvedL, že přátelství a spojenectví mezi čs. a sovětským lidem, mezi našimi stranami má dlouholeté historické kořeny a dále se upev nilo v letech společného boj« proti fašismu. Za uplynulá íé ta se rozvinula družba a vzájemná spolupráce ve všech ob lastech. Jejím základem je pev ná ideová jednota KSČ ; KSSS. Velmi důležitou oblastí vzájemná spolupráce v ekonoje mice, pokračoval dále generální tajemník ÚV KSČ. Oceňuje mg ji velmi vysoko a zvlášt Přijetí velvyslance Praha (čtk) — Generální tajemník ÚV KSČ G. Husák přijal včera nového mimořádného a zplnomocněného velvyslance PLR v Československu J. Mitregu. V srdečném soudružském rozhovoru byly zdůrazněny tradiční bratrské svazky mezi lidem obou našich zemí a bylo konstatováno, že jsou vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby se i v budoucnosti vztahy pevného přátelství a spojenectví a všestranné spolupráce dále rozvíjely a prohlubovaly. Soudruh Husák popřál no vému velvyslanci mnoho úspě chů v jeho práci pro dalšj upevnění vzájemných vztahů mezi bratrskými, národy socialistického Československa r Polské lidové republiky. v Téhož dne přijal J. Mitregu rovněž člen předsednictva a tajemník ÓV KSČ V. Bilak. / posledních letech, kdy se hospodářství kapitalistických států dostává do stále hlubší krize, si ještě výrazněji uvědomujeme, co znamená tak pevná opora a základna, dlouholeté a perspektivný vztahy, jaké jsou v hospodářské oblasti mezi našimi zeměmi. O vlivu vítězství sovětského lidu ve válce s fašismem na růst sil socialismu, demokracie a pokroku v Evropě a na celém světě, soudruh Husák řekl, že to bylo vítězství nového společenského řádu, vítězství socialismu, vítězství socialistických myšlenek, které získaly velkou podporu a velmi se rozšířily. Mělo převratnxi ttYľžnnm nrn F.vrOnil ř) OHIv svět. Vzniklo společenství socialistických států, opírající se o hlavní a největší sílu a záštitu — Sovětský svaz. Soudruh Husák pak vysoce ocenil nesmírné úsilí Sovětského svazu, ŰV KSSS a osobně Jeho generálního tajemníka soudruha L. I. Brežněva o mírové řešení problémů a zabezpečení klidného života národů a odstranění nebezpečí válek. V závěru rozhovoru vyjádřil G. Husák vděčnost Sovětskému svazu, jeho armádě a lidu, který za osvobození našich i jiných národů přinesl nesmírné oběti. Poděkoval za všechnu pomoc v průběhu uplynulých třiceti let a popřál při příležitosti blížícího se 30. výročí vítězství nad fašismem Sovětskému svazu, jeho lidu a národům mnoho dalších vítězství a úspěchů v rozvoji socialismu a budování komunismu. nou Tyto dějinné události zůstanesmazatelně zapsány v myslích a srdcích nás i příštích generací jako prvopočátek nové vývojové epochy v životě Čechů a Slováků. Proto s láskou vzpomínáme na ony májové dny, bez nichž by nebylo naší svobody, bez nichž by nebylo šťastného dneška. ■ DlK A ÜZNÄN1 BOJOVNÍKŮM S hlubokou úctou a vděčností se znovu skláníme před oběťmi, jimiž sovětský lid vykoupil i pro nás možnost žít svobodně a spokojeně. Navždy uchováme světlou památku statisíců Českých a slovenských vlastenců, kteří v dobách pro naše národy néjkrutějšírh neváhali platit naši svobodu svými životy a svou krví. V těchto slavnostních chvílích náš pozdrav a uznání patří také všem soudruhům a soudružkám, kteří za náš dnešek bojovali za buržoázni republiky, proti fašismu, kteří se aktivně účastnili socialistické výstavby a z nichž mnozí neskládají ruce v klín ani v období zaslouženého odpočinku. B NEJVYŠSI KRITÉRIUM ' ’ NOVÉ MORÁLKY Děkujeme též statisícům občanů, kteří svou každodenní prací naplňují závěry XIV. sjezdu KSČ a usilují o úspěšné zakončení posledního, roku páté pětiletky. . Vám pak, soudružky a soudruzi, kteří dnes převezmete vysoká státní vyznamenání, patří nejsrdečnější dík za vykonanou práci, za vynikající pracovní výsledky. Přijměte upřímná blahopřání ústředního výboru Komunistické strany Československa a osobně generálního tajemníka soudruha Gustáva Husáka, ÚRO a vlády republiky k vašemu vyznamenání. Jsme hrdi na to, že práce a vztah k ní představuje dnes (Pokračování na str 2.) Projev L. Štrougala Stalo se u nás už dobrým zvykem, že se v předvečer i. máje — svátku všech pracujících — scházíme zde, na historickém Pražském hradě, abychom vzdali hold poctivé práci miliónů našich spoluobčanů, abychom ocenili nejlepší a nej úspěšnější dělníky, rolníky techniky, pracovníky vědy kul. tury a umění, abychom vyzná menali ty, kteří se nejvíce za sloužili o naše společné dílo. Dnešní naše setkání je o to významnější, že se koná v období, kdy se celá země připravuje oslavit třicáté výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, vyvrcholení národně osvobozeneckého zápasu našeho lidu a historické vítězství Sovětského svazu nad fašismem. ROZHOVOR G. HUSÁKA V MOSKEVSKÉ TELEVIZI A ROZHLASU Vděčnost sovětskému lidu Soudruh G. Husák předává žestný titul hrdina socialistické práce A. Borovému, “g"; z JZO Ivanka u Nitry. 1 1 Cest práci každé, MOTTO: Buď práci češti Ö krásné heslo, velebné a svaté, jež střásá s šíjí rabské řetězy J a rozmetává duté modly zlaté a nad zlobou i šalbou vítězí. Zář jitra nového nad lidstvem vznítí , ta blahá zvěst, až svorně celým světem bude zníti: Bud práci čest! která dobro plodí Probuzená země voní až do chalup a novostaveb, je vůní domova a jeho zaštítěných jistot.. Je První máj- 1975. V zemi, k níž do posledního; dechu patříme, je třicátý rok míru. Líbezného, tichého i ruš něho míru, vykoupeného pře vzácnou cenou miliónů životů A střeženého nevyčíslitelným pokladem lidské práce, obětavosti a heroismu každodenní statečnosti všech, kdož sl uvědomují zázračnost klidu každo denních úsvitů i soumraků dní Je PrvnJ máj. Bílé kytice stromů a nahořklá omamnost rozvitých trnek se důstojně řadí k roztodivné nádheře kvetoucích zahrádek, návsí a náměstí, čistotě úpravných domů, vlajících praporů a standart. Ještě pozdě večer mužští strojili májky, traktory a vlečk ňáky, zamilovaní mladí stavěli vrátkám milované břízky š tábory, maminky cjiystaly pro celou rodinu nejlepší parádu, aby brzičko ráno bylo všechno připravené na první májový den. S rozbřeskem jitra už místní rozhlas — věc neslýchaná ^•ed třiceti lety a tak samo zřejmě obyčejná teď — si pospíšil k spáčům přehršlí písni ček. Mládež chystá motorky, tátové auta — už se nechodí dálka kilometrů do okresního města pěšky, dojede se tam, však sami víte, sotva kde schází v garáži auto, nebo pod kůlnou jawa, skútr, motokolo ... iZije jinak, moderněji, v práci i doma. Mladí mají školy, r povolání, mladí 1 staří cestují, přou se o divadelní hry, výstavbu, která búde měnit tvář vesnice, o cestu k mo ři nebo do hor. Postaru se žít už nejen nechce, ale ani nedá. Babička odmítá vařit na osvěd čených kamnech, vyžaduje elektrický či propanbutanový sporák a paplnův hrnec. Synové krmičů a dojiček hrají do ma na klavír, studují cizí řeči, dědečkové se oblékají do dederonových košil a jejich životní družky do crillanových kostýmů. je První máj třicátého roku osvobození a člověk oslavuje, o čem snil a zač se rval. Stálo mnoho sil těch třicet let. Důležité je pro člověka, že mnoho neutracených sil. A kdo jen trochu může, chce být při tom slavném Prvním máji pěta osmdesátém, při tom Prvním máji třicátém v životě státu nového typu. A mnozí vzpomínají: Pamatujete, tenkrát už tu byli, už nám bylo hej, už jsme na ně čekali, už jsme je vyhlíželi a poslouchali jsme, počítali, jak ještě vzdáleně duní jejich děla ... Ach, tenkrát, však víme, Prvního máje 1945 se ještě platilo krví a zdravím svobodě, ještě bylo utrpení a trýznivé hodiny . . . Vy, mladí, již, chválabohu, neznáte sen o mírových májích, o životě bez střelby, o životě svobodné práce! A my jsme šťastní, že žijete bez stínů touhy po klidu a míru. Probuzená země voní až do chalup a novostaveb. Je zázračným zpěvem, patřícím lidem práce. Těm, kteří jsou solí země, tvoří její život, Její plodnost, neustálé ohrožování k vyšším cílům, Její bohatství, zázraky dobrých proměn. Náš První máj 1975 patří lidem práce. A také rekapitulaci: co jsme dokázali, co jsme se naučili, jaká křídla dostalo snění za pouhé tři desítky let. Za tři desítky let, v nichž úcta k práci překlenula věky ponižováni a pokořováni člověka. Zrodila z vůle a pravomoci lidu celou garnituru nositelů Řádů, laureátů Státních cen, národních umělců, hrdinů práce ... Ti první, slavní, jimž naše národy projevily úctu, prošil nejtěžšími začátky budování socialismu. Ti první slavní! Tehdy, už je to vlastně moc let, bylo v maličkém pokojíku na Václavském náměstí deset dvanáct žen. Textílačky, družstevnice, jeřábnice, zlepšovatelky, údernice .. Nemohly se vynadívat na své Rády, které jim před pár hodinami předal prezident republiky. O pár hodin později na tribunách zdra vily, pozdravované desetitisíci, uplakané, učesané podomácku ostatními, v těch nejlepších, většinou značně opraných šatech s bílými límečky a ve svazáckých modrých košilích Několik hodin předtím ner vózně žehlily, přišívaly, půjčo valy si přebytky skromné gar deróby. A matička Garážijová, ta slavná družstevnice, která šla vždycky tam, kde bylo nejvíc práce, máčela v umyvadle ruce a říkala: „No, holky, s těmahle rukama přece já nemű žu mávat, podívejte se na něl Byly to ruce, nad nimiž by zůstal u vytržení velký malíř Holanďan Vincent van Gogh, který celý život dal díkůvzdání statečným a pracovitým. Byly to ruce udřené, zhrublé od dětských let, něžné, obdivuhodné ruce bojovnice a královny práce. „Ale my přece máme všechny takové ruce,“ říkaly ostatní a byla to přehlídka mozolů. A soudružka Garážijová se rozesmála: „Nojo, vlastně kdybychom měly nehýtky jako milostpaničky, tak tu nejsme. Vždyť ty naše ruce jsou tu za všechny poctivý lidi.“ A vždycky pak, když vidím na čestných tribunách ty, jiiůž lid odevzdal a svěřil pocty nejvyšší, musím myslet na ty dvě věty. Na tu krásu rukou. Na ruce, které jsou i životopisem lidí pracujících. Na zčernalé obruby prstů, zdůvěrnělých se zemí a uhlím, s bagry, soustruhy, na vybělené a dezinfekcí rozleptané ruce lékařů, laborantek, na unavené prsty písařek, mateřské dlaně ošetřovatelek a učitelek, nervní ruce vědců, herců, malířů, na široké, jako kámen ztvrdlé dlaně skaláků a dřevorubců. Na obdivuhodné ruce chirurgů, dělníků, rolníků, ruce bílé i počerné, patřící tvůrcům nových hodnot a praporečníkům pokroku. Jim patří První máj. Je svátkem slavnýcli i neznámých, čestných, poctivých harcovníků práce, míru a pokroku. Poděkováni jim všem je i ve verších, tak dávno napsaných: Cest práci každé, která dobro plodí, necht mává kladivem neb řídí pluh, ať prachem, blátem lopotně se brodí či pérem vzletným at ji koná duch, když vodítkem jí nejsou sobců chtíče ni zištná lest — té práci péra, pilníku a rýče — buď stejná čest! Drahomíra VESELÁ \