Zemědělské Noviny, srpen 1975 (XXXI/179-204)
1975-08-01 / No. 179
Změd MIdwmw Ročník XXXI - Číslo 179 DENÍK MINISTERSTVA ZEMÉDÉLSTVI A VÝ2IVY CSR Praha, pátek 1. srpna 1975 \ Cena 70 hal. Velký zájem o projevy představitelů ČSSR a SSSR Konference o Evropě pokračuje DALŠÍ REČNÍCI PŘEDNESLI STANOVISKA VLÁD • HALA „FINLANDIA" SVĚDKEM MNOHÝCH SCHŮZEK • DNES PODPIS DOKUMENTU Helsinky (čtk-zn) — Druhý den třetí fáze konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě byl včera zcela ve znamení projevů dalších státníků zúčastněných zemí. Dopolední zasedání, které probíhalo za předsednictví jugoslávského prezidenta a předsedy SKJ Josipa Brože Tita, bylo zahájeno projevem generálního tajemníka ŰV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Jako čtvrtý v dopolední části zasedání vystoupil pak generální tajemník ÜV KSSS Leonid Brežněv. Během včerejšího dne byly Helsinky a zejména hala „Finlandia“, kde konference století probíhá, svědkem mnoha dalších bilaterálních schůzek. Velkou aktivitu v tomto směru včera, stejně jako v zahajovací den konference, projevila i naše delegace. Dnes bude v Helsinkách závěrečný den konference. Nejdříve vystoupí s projevy další řečníci a poté, v pozdních odpoledních hodinách, bude následovat podpis dokumentu, vypracovaného a dohodnutého na druhé fázi konference v Ženevě. Jeho obsahem jsou základní principy mírových vztahů v Evropě. Předseda dopoledního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito udělH slovo jako prvnímu řečníku generálnímu tajemníkovi ŰV KSČ a prezidentu ČSSR G. HUSÁKOVI. Naplněný kongresový sál, kde v půl desáté po varhanové znělce, oznamující začátek zasedání, zasedli všichni vedoucí jednotlivých delegací. S velkým zájmem a pozorností vyslechl slova generálního * tajemníka ŰV KSČ, vyjadřující československé stanovisko k základním problémům evropské bezpečnosti a spolupráce. První tajemník ŰV Polské sjednocené dělnické strany E. GIEREK, který hovořil jako druhý řečník, ve svém vystoupení poukázal na tragické zkušenosti z minulosti Evropy, zejména z druhé .světové války, která Jen polský nárc I stála šest miliónů životů p zanechala v zemi ruiny měst a vesnic. Nynější konference v Helsinkách uzavírá poválečné období a otevírá nové vyhlídky pro přátelskou spolupráci všech zemí na evropském kontinentě, řekl E. Gierek. Vedoucí polské delegace věnoval dále pozornost uplatňování zásady mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením a budoucí realizaci principu v mezistátních vztazích, které konference potvrdí. Zdraznil, že uplatňování těchto zásad musí sloužit dalšímu procesu sjednocování národů, upev- „ ňování důvěry a vytvoření celoevropského systému kolektivní bezpečnosti. Prezident Francouzské republiky VALÉRY GISCARD D’ESTÁING charakterizoval ve svém vystoupení závěrečný dokument jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evropských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzájemných vztahů. Přitom mimořádnou pozornost věnovaly problémům, o kterých se dosud nikdy na takovém fóru nejednalo. Giscard ďEstaing zdůraznil, že konference je jasným důkazem uvolňování napětí, které se obráží i v zásadách zakotvených v závěrečném dokumentu. -Za obrovského zájmu celého sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil poté k řečnickému pultu generální tajemník ŰV KSSS LEONID ILJlC BREŽNĚV. Jeho vystoupení naplnilo novinářskou galerii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho projev na barevných obrazovkách televizorů v přilehlých sálech a v tiskovém středisku. Po projevu Leonida Brežněva oznámil předseda dopoledního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, že proti původně stanovenému programu vystoupí jako další řečník premiér Irské republiky, protože vedoucí portugalské delegace se z velmi rážných důvodů ještě nemohl dostavit na konferenci a promluví později. LIAM COSGRAVE ve svém vystoupení zdůraznil,, že závěrečný dokument, který jednotlivé delegace podepíší, nebude ani spojeneckou smlouvou, ani dohodou, ale programem, jak zlepšit vztahy a rozšířit spolupráci mezi národy. Tento program vychází z toho, že válka v Evropě je nemyslitelná, což každý z nás, kdo má zájem na tom, aby jeho vlastní země, celý kontinent a celé lidstvo naší planety přežily, musí přijmout. Jedinou alternativou války je mír. Mír však nemůže být statický, nemůže být pouhou koexistencí. Musí se neustále vyvíjet a vést ke vzájemné spolupráci mezi národy, zdůraznil vedoucí delegace Irské republiky. Arcibiskup MAKARIOS, který vede kyperskou delegaci, zdůraznil nesmírný význam současné konference. Jeho vláda přikládá největší význam zásadám, obsaženým v závěrečném dokumentu, především zásadě zdržení se hrozby silou či použití síly, zachování územní celistvosti států a neporušitelnosti jejich hranic. Právě tyto zásady mohou pomoci vyřešit kyperský problém. Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která vrcholí v Helsinkách, je výrazem nadějí národů evropského kontinentů v lepší budoucnost, otevírá novou kapitolu v dějinách Evropy, prohlásil JÄNOS KÄDÄR. Vedoucí maďarské delegace se pak zabýval problémem odzbrojení a jednoznačně se postavil za návrh Sovětského svazu na svolání celosvětové konference o odzbrojeni. Maďarská lidová republika, prohlásil J. Kádár, přikládá deseti zásadám, formulovaným v závěrečném dokumentu, mimořádný význam. Odpovídají totiž zájmům všech států, které se konference účastní. Maďarská lidová republika se bude těmito zásadami důsledně řídit, prohlásil vedoucí maďarské delegace János Kádár. (Pokračování na str. 2.) G. HUSÁK: Rozvíjet, co nás pojí Dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování a uznáni lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska a osobně panu prezidentovi Kekkonenovi za jejich vytrvalé úsilí při organizování a uspořádáni konference t> bezpečnosti a spolupráci v Evropě i za srdečné přijeti, jehož se nám dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým významem v historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončeni druhé světové války na našem tak často a tak těžce zkoušeném kontinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a 2. světové války, byla svědkem vývoje plného protikladů. Úsilí 0 trvalý a spravedlivý mír, ale 1 napětí, jež narušilo vazby politické, hospodářské i kulturní spolupráce; svědkem bouřlivého rozvoje tvůrčí potence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společenského pokroku Evropy; ale i vynakládání nevídaných materiálních—a—lidských_zdrojů_na vývoj ničivých prostředků. na křižovatce dějin Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovatce dějin. Tváří v tvář poznání nebezpečnosti minulého vývoje, i poznáni, že mír je nezbytným předpokladem využiti vymožeností vědy a techniky pro lepší život národů, se stále důrazněji prosazuje vědomí, že v podmínkách atomového věku není jiné rozumné alternativy vzájemných vztahů mezi státy, než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky, jež vedly k tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání odpovědi na otázky, jak uplatňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás dělí, jak vyloučit války ze života společnosti. Skutečnost, že na pozadí těchto významných společenských a politických procesů se daří prosazovat právě takový způsob myšlení, je projevem zralosti a prozíravosti národů i vlád evropských států. Vždyť vlastně poprvé ve svých dějinách se Evropa chopila historické příležitosti vytvářet reálné podmínky pro mír, bezpečnost a pokojnou spolupráci. A to přes všechny existující politické, hospodářské, filozofické či sociální odlišností. JEDINEČNÝ KROK V tomto narůstajícím vědomí možnosti žít vedle sebe bez neustálé hrozby války netkví pouze praktická potřeba současné Evropy, ale i velká naděje pro její budoucnost a také příklad pro jiné. Ja dobré, 'že takovéto nazírání nás dovedlo sem, do Helsink, abychom zde učinili v evropské historii zatím jedinečný krok. Abychom se v tomto jednání evropských států, jakož i USA a Kanady, dohodli o mírových zásadách rozvoje našeho kontinentu a upevnili tak základy nových mezinárodních vztahů mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením. Pozitivním změnám v Evropě velmi napomohl příznivý obrat, k němuž dóšlo ve vztazích mezi SSSR a USA. Jsme přesvědčeni, že výsledky tohoto evropského a světového procesu přinesou prospěch všem evropským stétTim, malým 1 velkým, socialistickým i nesocialistickým. Společenství socialistických států, jehož je Československo pevnou součásti, je v tomto dlouhodobém úsilí evropských národů významným .a stále sílícím faktorem. Zvláště oceňujeme úlohu, kterou v jednání o uspořádáni této konference sehrála mírová politika Sovětského svazu. Současně hodnotíme i přínos realisticky smýšlejících sil a proudů i činitelů v západní Evropě, Spojených státech a Kanadě, usilujících o dorozumění mezi evropskými státy. ČESKOSLOVENSKÝ PODlL K tomuto společnému dílu přispěla svým podílem i Československá socialistická republika. Lid naší země, na nějž tak těžce doléhaly hrůzy a utrpení mnoha ozbrojených konfliktů v Evropě, považuje politiku . míru a spolupráce mezi národy za nosný pilíř naší zahraničně politické činnosti. Tato myšlenka je zakotvena i v ústavě našeho socialistického- státu těmito slovy: „Chceme žít v míru a přátelství se všemi národy světa, přispívat k mírovému soužití a k dobrým vztahům mezi státy s různým společenským zřízením.“ Z těchto principů jsme vždy vycházeli a vycházíme i v našich dvoustranných vztazích. Jejich praktickým uplatněním v poslední době bylo 1 uspořádán!' mezistátních vztahů se sousedními zeměmi. To napomohlo vytvoření důležitého stabilizujícího prvku, tak ostře kontrastujícího s předválečnou historií neustálých konfliktů a napětí právě v centrální části Evropy. NA ZAKLADE REALIT Historie nás učí, že bezpočetné agrese v Evropě byly spjaty se zneužitím moci, násilím a útlakem Mnichovský diktát, okupace Československa, napadení Polska, Francie a Jugoslávie, Sovětského svazu a dalších evropských zemí, všechny hrůzy a oběti 2. světové války Jsou. toho dokladem. Zajištění míru a bezpečnosti vyžaduje, aby tyto metody byly ve vztazích mezi státy v Evropě odmítnuty a vyloučeny. Pod tímto zorným úhlem spatřujeme význam konference především v tom, že formuluje a stvrzuje základní zásady vztahů mezi evropskými státy na základě uznání vytvorivší se evropské územní a politické reality Jejich jednomyslné přijetí na této konferenci považujeme za úspěch obyvatel hášeho kontinentu, kteří touží po míru a skutečné bezpečnosti. VÝZNAM SPOLUPRÁCE Důležitým stabilizujícím faktorem mírových vztahů mezi státy, který stále více nabývá na významu, je vzájemně výhodná hospodářská spolupráce. Její potřeba je podmíněna bouřlivým rozmachem výrobních sil, založeným na vědeckém a technickém rozvoji, rozsahem a složitostí problémů i potřebou chránit 'životní prostředí člověka. Pokročit v této oblasti vyžaduje účinnou mezinárodní dělbu práce a spojení sil a prostředků mnoha států. Jakkoli občané naší země mohou žít v jistotě, zabezpečeni před krizovými otřesy, plně sdílíme názor, že všestranný rozvoj takovéto spolupráce je dosud zdaleka nevyčerpaným zdrojem nových možností ekonomického rozvoje. Jde však o to, abychom k jeho využívání přistupovali z pozic vzájemné výhodnosti a respektování oprávněných zájmů všech zúčastněných států. To platí (Pokračování na str. 2.) Soudruh Gustav Husák hovoří na konferenci v Helsinkách. ROZHOVOR ZN S KALEVI SORSOU Isme pro mir lepší My Předsedu Sociálně demokratické strany Finska, bývalého předsedu vlády a dlena finské delegace na třetí fázi konference o bezpečnosti a spolupráct v Evropě v Helsinkách jsme zastihli o přestávce v paláci „Finlandia" při černé kávě. Velmi ochotně poskytl našemu listu krátké interview. Na otázku, jak se dívá na průběh konference, odpověděl: „Na průběhu konference fe znát, že jsme fit něco pozitivního v otázkách míru a bezpečnosti stihli udělat. Ukazuje se, že všechny země projevují úsilí dosáhnout jakéhosi fundamentálního základu pro další rozvoj míru lepší kvality." Na otázku, co znamená tato konference pro Finsko, Kalevi Sorsa řekl: „Jako malá země Finsko buduje svou budoucnost na mírové spolupráci všech národů, velkých i malých. To je základní myšlenka, se kterou jsme přišli na konferenci v tom duchu jsme se zúčastnili a i její přípravy. Státníci, kteří zatím vystoupili na řečnické tribuně, potvrdili tuto naši zásadu, a to nás těší.“ jiří JAKOUBEK Československá delegace na konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Na snímku zleva generálni tajemník ÚV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal, ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. VYSOCE VÝZNAMNÁ A UŽITEČNÁ VÝMĚNA NÁZORÜ Aktivita naší delegace Setkání G. Husáka s L. Brežněvem a dalšími státníky Helsinky (čtk) — Ve čtvrtek se sešli v Helsinkách k rozhovoru generálni tajemník CV KSSS Leonid Iljič Brežněv a generální tajemník OV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi L. Brežněv a G. Husák ocenili průběh závěrečné fáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky práce konference podstatně přispěji k dalšímu uvolnění v Evropě a povedou k rozšíření vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Husák, A. A. Gromyko a L. Štrougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdůraznili odhodlání KSSS a KSČ činit i nadále vše, co je v jejich silách k tomu, aby proces uvolňování měl nezvratný charakter. Rozhovor proběhl v srdečném a přátelském ovzduší. Včera se generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR G. Husák rovněž setkal s vedoucím polské delegace, prvním tajemníkem OV PSDS Edwardem Gierkem. Při rozhovoru, který měr srdečný ráz, jednali soudruzi G. Husák a E. Gierek o dalším^ rozvoji přátelských a sousedských vztahů mezi ČSSR a Polskou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a PSDS. Oba státníci jednali rovněž o otázkách mezinárodních vztahů. V kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek také uskutečnil roz hovor generálního tajemníka CV KSČ, prezidenta ČSSR G. Husáka s předsedou OV Komunistické strany Finska A. Saarinenem. Vyměnili si názory na otázky týkající se dalšího rozvoje bratrských vztahů mezi KSČ a KSF. Vyjádřili plnou podporu myšlenkám a cílům konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Soudruh G. Husák se ve čtvrtek setkal v Helsinkách i » prvním tajemníkem ÚV MSDS J. Kádárem. V rozhovoru, který proběhl v srdečném, soudružském ovzduší, byly projednány aktuálni problémy mezinárodni situace, úkoly spojené s konferencí o evropské bezpefyiosti a spolupráci a otázky dalšiho rozvoje vztahů mezi oběma sousedními sncialistickými zeměmi a oběma stranami. Na pozvání prezidenta Finské republiky U. Kékkonena se uskutečnilo včera setkání s generálním tajemníkem OV KSC a prezidentem ČSSR G. Husákem, jehož se účastnila celá čs. delegace. Soudruh Husák vysoce ocenil iniciativní a konštruktívni příspěvek finské vlády a osobně prezidenta Kekko(Pokračování na str. 2.) Příspěvek zemědělců Jihomoravského a Západoslovenského kraje k XV. sjezdu KSČ Úspěšně plní své závazky Z jihomoravských polí letos nad státní plán nákupu 54 000 tun obilí • Ze Západoslovenského kraje navíc 6*T00(TTuri zrnin • Překračují výrobu objemných krmiv • Z obou krajů více masa, mléka a vajec • V popředí úsilí o dosažení soběstačnosti v zrninách v nejbližších letech • Kurs na odpovědné hospodaření s krmivý Praha (čtk) — Předsednictva jihomoravského KV KSC a západoslovenského KV KSS zaslala předsednictvu ÚV KSC radostné hlášeni o plnění závazků zemědělců, které přijali jako odpověď na výzvu ÚV KSC, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM k dalšímu rozvoji iniciativy pracujících na počest 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Výzva a závazek obou krajů a okresu Olomouc podnítily zejména po listopadovém zasedání ÜV KSČ iniciativu zemědělců ve všech ostatních krajích a okresech za splnění a překročení úkolů posledního roku páté pětiletky v rostlinné i živočišné výrobě. Na podporu realizace závěrů listopadového zasedáni ÚV KSČ. které vytyčilo významný politicko-hospodářský úkol — dosáhnout postupně během několika let soběštačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin — se v těchto dnech v zemědělských podnicích rozvíjí hnutí za překročení státního' plánu nákupu obili na počest XV. sjezdu KSC. Jihomoravský kraj si pro letošní rok vytýčil cíl dosáhnout u obilovin celkové výroby 1,8 mil. tun při průměrném hektarovém výnosu 43 q. Jihomoravští zemědělci se zavázali zvýšit výrobu objemných krmiv a dosáhnout výnosu 400 q bulev z každého hektaru technické cukrovky. V živočišné výrobě byl závazek zaměřen zejména na dosažení roční užitkovosti 3000 1 mléka na dojnici. Závazek Jihomoravského kraje je podložen závazky jednotlivých okresů, zemědělských podniků, kolektivů, brigád socia I istieké práce a komplexních racionalizačních brigád, včetně závazků jednotlivých pracovníků v družstvech a na státních statcích. V kraji bylo uzavřeno celkem 15 889 závazků. Soustavná pozornost věnovaná rozvoji socialistického, soutěžení významně přispěla ke splnění a překročení všech úkolů prvního pololetí letošního roku. Cenné je, že byla překročena předpokládaná výroba objemných, krmiv. Z první seče bylo dosaženo výnosu 40 q pícnin z. hektaru a vyrobeno 73150 tun senných a vitamtnózních úsušků. Těžištěm uzavřeného závazku kraje bylo úsilí o zvýšení výroby obilovin, které kraj letos pěstuje na 56,1 °/o orné půdy. Dnes, kdy celá naše strana žije přípravou XV. sjezdu KSČ, došlo předsednictvo jihomoravského KV KSČ na základě očekávané sklizně k závěru, že lze náročný závazek na úseku obilovin nejen splnit, ale i překročit. V dopise ÚV KSČ se s hrdostí oznamuje, že kraj dodá nad státní plán nákupu ve výši 470 770 tun dalších 54 000 tun obilí'a splní tak plánovaný úkol na 111 %. Objem nákupu obilovin piánovaný na pátou pětiletku překročí o 150 tisíc tun. Je potěšitelné, že kraj současně s úkoly v rostlinné výrobě plní k 30. červnu 1975 i časový pláň na úseku živočišné výroby, a to u masa celkem na 102%, u mléka na ‘10ľ,2 % va u konzumních vajec na 100,8 %; Západoslovenský kraj uzavřel na počest 30. výročí osvobození, Československa Sovětskou armádou závazek, ve kterém se zavázal vyrobit v posledním roce páté pětiletky 2;5 mil. tun zrnin, 1,9 mil. tun cukrovky a překročit její nákup v pětiletce• o 220 000 tun. Kraj se rovněž zavázal vyrobit 680 mil. litrů mléka, zvýšit stav dojnic o 4000 kusů a dosáhnout dojivosti 3020 litrů na dojnici. Předsednictvo západoslovenského KV KSS nyní v dopise ÚV KSČ oznamuje, že zemědělci kraje své socialistické závazky úspěšně plní. Za šest měsíců roku splnili a překročili úkoly ve výrobě a nákupu masa, mléka a vajec. Ve svém dopise uvádějí: „S plnou vážnosti si uvědomujeme situaci, která je na světovém trhu obilí. Zemědělci našeho kraje, podníceni usnesením ÚV KSČ o svolání XV. sjezdu strany, Se (Pokračování na str. 4.) L BREŽNĚV: Mocný impuís všem My všichni, kteří se účastníme závěrečné etapy konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, si uvědomujeme mimořádný charakter této události a její politický rozsah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastóupených na konferenci a nejen v těchto zemích. Stejně jako ,my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších politických a státních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpověď je patrně v tom, že s výsledky konference jsou spjaty očekávání a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společných spo-jeneckých usneseních poválečného období. .Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé světové války, zvláště zřetelně vidí historický smysl této konference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci 1 té generace Evropanů, která vyrostla a žije v míru a která právem spudí, že jinak tomu ani nesmí být. PRAVO NA MlR Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší političtí a státní představitelé ze 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešli v Helsinkách, aby společným úsilím přispěli k přeměně Evropy, ve světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evropským národům. Přejeme sí pochopitelně, aby totéž právo bylo zabezpečeno i všem ostatním národům světa. Evropa jako průsečík mnoha výrazných národních kultur a jako jeden z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budováni mezistátních vztahů na zásadách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsledky konference jen za nezbytné politické bilancování výsledků druhé světové války. Chceme současně ukázat smyšT budoucnosti v souvislosti s realitou dnešního dne a zkušenostmi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochybnými vavříny, než na ně padlo prokletí národů. Zde, v Evropě, byly na politickou doktrí-nu povznášeny nároky na světovládu, které končily krachem států, jejichž, zdroje sloužily zločinným nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevyhnutelné kolektivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní odpovědnosti za budoucnost evropského světadílu, který musí žít a rozvíjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popírat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovnováhou zájmů všech zúčastněných států. Proto je k nim třeba přistupovat zvlášť pozorně. CÍLEM JE BUDOUCNOST Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konference až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší úrovni. Sovětský svaz střízlivě hodnotí poměr a dynamiku růza ných politických sil v Evropě ve světě a je pevně přesvědčen, že mocné proudy uvolňování a rovnoprávné spolupráce, které v posledních letech stále více určují vývoj evropské—a—světové__politiky, získají díky konferenci a jejím výsledkům novou sílu a ještě větší rozmach. Dokument, který máme podepsat a který shrne výsledky minulosti, je svou náplní orientován do budoucnosti. jDosažené dohody zahrnují (širokou škálu nejaktuálnějších 1 problémů: míru, bezpečnosti, spolupráce v nejrůznějších oblastech. Vztahy mezi zúčastněnými státy se budují na dobrém základě zásadních principů, které mají určovat normy jejich vzájemných' vztahů. Jsou to principy mírového soužití, za něž s takovým přesvědčením a důsledností bojoval zakladatel sovětského státu Vladimír Iljič :Lenim a za něž i dnes bojuje náš lid. Konference určila směry a konkrétní formy spolupráce i v obchodní a hospodářské oblastij ve vědě a .technice, v ochraně životního jórostředí, v kultuře a školství a kontaktů mezi lidmi, institucemi a organizacemi: Možnosti spolupráce se nyní vztphují i na takové oblasti, kde byla v letech studené války nemyslitelná. Mám -na mysli například širší výměnu informací v zájmu míru a přátelství mezi národy. Není tajemství, že informační prostředky mohou sloužit míru a důvěře, ale mohou také rozsévat po světě jed nesvárů mezi zeměmi a národy. Chtěli bychom doufat, že výsledky konference se stanou správným východiskem pro spolupráci i v těchto oblastech. I OTÁZKY VOJENSKÉ Konference přijala řadu důležitých » úmluv, jež doplňují zmírňování politického napětí uvolněním vojenským. To je v také kvalitativně nový stupeň upevňování důvěry mezi státy. Sovětský svaz je důsledným stoupencem toho, aby se vojenské uvolňování po konferenci dál rozvíjelo. Jedním z prvořadých úkolů v tomto směru je nalézt cestu ke snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě, aniž bude ohrožena bezpečnost kohokoli, a naopak; aby prospělo všem. Zvláštní politický význam a morální síla úmluv dosažených na konferenci tkvi v tom, že budou stvrzeny podpisy nejvyšších představitelů zúčastněných států. Naším společným nejdůležitějším úkolem je udělat tyto úmluvy plně účinné. Vycházíme z toho, že všechny země zastoupené na konferenci budou uskutečňovat dosažené úmluvy. Pekud jde o Sovětský svaz, bude postupovat právě takto. KONKRETIZACE UVOLŇOVANÍ • Podle našeho názoru tkví celkový výsledek konference v tom, že uvolňování 'mezinárodního napětí dostává stále více konkrétní hmotnou náplň. Právě konkretizace uvolňování je podstatou věci, podstatou všeho, co má učinit mír v Ev,ropě skutečně Jrvalým a nezvratným. Za prvořadý úkol pokládáme přitom zastavení horečného zbrojení a dosažení reálných výsledků odzbrojení. Je velmi důležité vyhlásit správné a spravedlivé zásady vztahů mezi státy. Neméně významné je prosadit tyto zásady v současných mezinárodních vztazích, vtělit je do praxe a učinit z nich zákon (Pokračování na str. 2.) Soudruh Leonid Brežněv při projevu. (Telefoto ČTK) >*