Zemědělské Noviny, srpen 1975 (XXXI/179-204)

1975-08-01 / No. 179

Změd MIdwmw Ročník XXXI - Číslo 179 DENÍK MINISTERSTVA ZEMÉDÉLSTVI A VÝ2IVY CSR Praha, pátek 1. srpna 1975 \ Cena 70 hal. Velký zájem o projevy představitelů ČSSR a SSSR Konference o Evropě pokračuje DALŠÍ REČNÍCI PŘEDNESLI STANOVISKA VLÁD • HALA „FINLANDIA" SVĚDKEM MNOHÝCH SCHŮZEK • DNES PODPIS DOKUMENTU Helsinky (čtk-zn) — Druhý den třetí fáze konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě byl včera zcela ve znamení projevů dalších státníků zúčast­něných zemí. Dopolední zasedání, které probíhalo za předsednictví jugoslávského prezidenta a předsedy SKJ Josipa Brože Tita, bylo zahájeno projevem generál­ního tajemníka ŰV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Jako čtvrtý v dopolední části zasedání vystoupil pak generální tajemník ÜV KSSS Leonid Brežněv. Během včerejšího dne byly Helsinky a zejména hala „Finlandia“, kde konference století probíhá, svědkem mnoha dalších bilaterálních schůzek. Velkou aktivitu v tomto směru včera, stejně jako v zahajovací den konferen­ce, projevila i naše delegace. Dnes bude v Helsinkách závěrečný den konferen­ce. Nejdříve vystoupí s projevy další řečníci a poté, v pozdních odpoledních hodinách, bude následovat podpis doku­mentu, vypracovaného a dohodnutého na druhé fázi konference v Ženevě. Jeho obsahem jsou základní principy mírových vztahů v Evropě. Předseda dopoledního zase­dání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito udělH slovo jako prvnímu řečníku generálnímu tajemníkovi ŰV KSČ a prezi­dentu ČSSR G. HUSÁKOVI. Naplněný kongresový sál, kde v půl desáté po varhanové zněl­ce, oznamující začátek zasedá­ní, zasedli všichni vedoucí jed­notlivých delegací. S velkým zájmem a pozorností vyslechl slova generálního * tajemníka ŰV KSČ, vyjadřující českoslo­venské stanovisko k základním problémům evropské bezpeč­nosti a spolupráce. První tajemník ŰV Polské sjednocené dělnické strany E. GIEREK, který hovořil jako dru­hý řečník, ve svém vystoupení poukázal na tragické zkušeno­sti z minulosti Evropy, zejména z druhé .světové války, která Jen polský nárc I stála šest mi­liónů životů p zanechala v ze­mi ruiny měst a vesnic. Nynější konference v Helsinkách uza­vírá poválečné období a ote­vírá nové vyhlídky pro přátel­skou spolupráci všech zemí na evropském kontinentě, řekl E. Gierek. Vedoucí polské delegace vě­noval dále pozornost uplatňo­vání zásady mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením a budoucí realizaci principu v mezistátních vzta­zích, které konference potvrdí. Zdraznil, že uplatňování těchto zásad musí sloužit dalšímu pro­cesu sjednocování národů, upev- „ ňování důvěry a vytvoření celo­evropského systému kolektivní bezpečnosti. Prezident Francouzské re­publiky VALÉRY GISCARD D’ESTÁING charakterizoval ve svém vystoupení závěrečný do­kument jako významný přínos míru. Průběh konference ve všech třech fázích dokázal, že 33 evropských států, Spojené státy a Kanada projednaly všechny aspekty svých vzájem­ných vztahů. Přitom mimořád­nou pozornost věnovaly problé­mům, o kterých se dosud nikdy na takovém fóru nejednalo. Giscard ďEstaing zdůraznil, že konference je jasným důkazem uvolňování napětí, které se ob­ráží i v zásadách zakotvených v závěrečném dokumentu. -Za obrovského zájmu celého sálu, ve světle reflektorů a bleskových světel fotografů, přistoupil poté k řečnickému pultu generální tajemník ŰV KSSS LEONID ILJlC BREŽNĚV. Jeho vystoupení naplnilo novi­nářskou galerii do posledního místa. Ti novináři, kteří se do sálu nedostali, sledovali jeho projev na barevných obrazov­kách televizorů v přilehlých sá­lech a v tiskovém středisku. Po projevu Leonida Brežněva oznámil předseda dopoledního zasedání, jugoslávský prezident Josip Brož Tito, že proti původ­ně stanovenému programu vy­stoupí jako další řečník pre­miér Irské republiky, protože vedoucí portugalské delegace se z velmi rážných důvodů ještě nemohl dostavit na konferenci a promluví později. LIAM COSGRAVE ve svém vy­stoupení zdůraznil,, že závěreč­ný dokument, který jednotlivé delegace podepíší, nebude ani spojeneckou smlouvou, ani do­hodou, ale programem, jak zlepšit vztahy a rozšířit spolu­práci mezi národy. Tento pro­gram vychází z toho, že válka v Evropě je nemyslitelná, což každý z nás, kdo má zájem na tom, aby jeho vlastní země, celý kontinent a celé lidstvo naší planety přežily, musí přijmout. Jedinou alternativou války je mír. Mír však nemůže být sta­tický, nemůže být pouhou ko­existencí. Musí se neustále vy­víjet a vést ke vzájemné spolu­práci mezi národy, zdůraznil vedoucí delegace Irské repub­liky. Arcibiskup MAKARIOS, který vede kyperskou delegaci, zdů­raznil nesmírný význam sou­časné konference. Jeho vláda přikládá největší význam zása­dám, obsaženým v závěrečném dokumentu, především zásadě zdržení se hrozby silou či po­užití síly, zachování územní celistvosti států a neporušitel­nosti jejich hranic. Právě tyto zásady mohou pomoci vyřešit kyperský problém. Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která vrcholí v Helsinkách, je výra­zem nadějí národů evropského kontinentů v lepší budoucnost, otevírá novou kapitolu v ději­nách Evropy, prohlásil JÄNOS KÄDÄR. Vedoucí maďarské de­legace se pak zabýval problé­mem odzbrojení a jednoznačně se postavil za návrh Sovětské­ho svazu na svolání celosvěto­vé konference o odzbrojeni. Maďarská lidová republika, prohlásil J. Kádár, přikládá de­seti zásadám, formulovaným v závěrečném dokumentu, mi­mořádný význam. Odpovídají totiž zájmům všech států, které se konference účastní. Maďar­ská lidová republika se bude těmito zásadami důsledně řídit, prohlásil vedoucí maďarské de­legace János Kádár. (Pokračování na str. 2.) G. HUSÁK: Rozvíjet, co nás pojí Dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování a uznáni lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska a osobně panu prezidentovi Kekkonenovi za jejich vytrvalé úsilí při orga­nizování a uspořádáni konfe­rence t> bezpečnosti a spolu­práci v Evropě i za srdečné přijeti, jehož se nám dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým vý­znamem v historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončeni druhé svě­tové války na našem tak často a tak těžce zkoušeném konti­nentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rá­ny boje proti fašismu a 2. svě­tové války, byla svědkem vý­voje plného protikladů. Úsilí 0 trvalý a spravedlivý mír, ale 1 napětí, jež narušilo vazby politické, hospodářské i kultur­ní spolupráce; svědkem bouř­livého rozvoje tvůrčí potence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společen­ského pokroku Evropy; ale i vynakládání nevídaných mate­riálních—a—lidských_zdrojů_na vývoj ničivých prostředků. na křižovatce dějin Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižo­vatce dějin. Tváří v tvář po­znání nebezpečnosti minulého vývoje, i poznáni, že mír je nezbytným předpokladem vy­užiti vymožeností vědy a tech­niky pro lepší život národů, se stále důrazněji prosazuje vědo­mí, že v podmínkách atomového věku není jiné rozumné alter­nativy vzájemných vztahů mezi státy, než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky, jež ved­ly k tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání od­povědi na otázky, jak uplat­ňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás dělí, jak vyloučit války ze života společnosti. Skutečnost, že na pozadí těchto významných společen­ských a politických procesů se daří prosazovat právě takový způsob myšlení, je projevem zralosti a prozíravosti národů i vlád evropských států. Vždyť vlastně poprvé ve svých ději­nách se Evropa chopila histo­rické příležitosti vytvářet reál­né podmínky pro mír, bezpeč­nost a pokojnou spolupráci. A to přes všechny existující politické, hospodářské, filozo­fické či sociální odlišností. JEDINEČNÝ KROK V tomto narůstajícím vědomí možnosti žít vedle sebe bez neustálé hrozby války netkví pouze praktická potřeba sou­časné Evropy, ale i velká na­děje pro její budoucnost a také příklad pro jiné. Ja dobré, 'že takovéto nazí­rání nás dovedlo sem, do Hel­­sink, abychom zde učinili v evropské historii zatím jedi­nečný krok. Abychom se v tom­to jednání evropských států, jakož i USA a Kanady, dohodli o mírových zásadách rozvoje našeho kontinentu a upevnili tak základy nových mezinárod­ních vztahů mírového soužití států s rozdílným společen­ským zřízením. Pozitivním změ­nám v Evropě velmi napomohl příznivý obrat, k němuž dó­­šlo ve vztazích mezi SSSR a USA. Jsme přesvědčeni, že vý­sledky tohoto evropského a světového procesu přinesou prospěch všem evropským sté­­tTim, malým 1 velkým, socialis­­tickým i nesocialistickým. Společenství socialistických států, jehož je Československo pevnou součásti, je v tomto dlouhodobém úsilí evropských národů významným .a stále sí­lícím faktorem. Zvláště oceňu­jeme úlohu, kterou v jednání o uspořádáni této konference sehrála mírová politika Sovět­ského svazu. Současně hodno­tíme i přínos realisticky smýš­lejících sil a proudů i činitelů v západní Evropě, Spojených státech a Kanadě, usilujících o dorozumění mezi evropský­mi státy. ČESKOSLOVENSKÝ PODlL K tomuto společnému dílu přispěla svým podílem i Čes­koslovenská socialistická re­publika. Lid naší země, na nějž tak těžce doléhaly hrůzy a utrpení mnoha ozbrojených konfliktů v Evropě, považuje politiku . míru a spolupráce mezi národy za nosný pilíř naší zahraničně politické čin­nosti. Tato myšlenka je zakot­vena i v ústavě našeho socia­listického- státu těmito slovy: „Chceme žít v míru a přátel­ství se všemi národy světa, přispívat k mírovému soužití a k dobrým vztahům mezi státy s různým společenským zříze­ním.“ Z těchto principů jsme vždy vycházeli a vycházíme i v našich dvoustranných vzta­zích. Jejich praktickým uplat­něním v poslední době bylo 1 uspořádán!' mezistátních vzta­hů se sousedními zeměmi. To napomohlo vytvoření důležité­ho stabilizujícího prvku, tak ostře kontrastujícího s před­válečnou historií neustálých konfliktů a napětí právě v centrální části Evropy. NA ZAKLADE REALIT Historie nás učí, že bezpo­­četné agrese v Evropě byly spjaty se zneužitím moci, nási­lím a útlakem Mnichovský diktát, okupace Českosloven­ska, napadení Polska, Francie a Jugoslávie, Sovětského svazu a dalších evropských zemí, vše­chny hrůzy a oběti 2. svě­tové války Jsou. toho dokla­dem. Zajištění míru a bezpeč­nosti vyžaduje, aby tyto meto­dy byly ve vztazích mezi stá­ty v Evropě odmítnuty a vylou­čeny. Pod tímto zorným úhlem spatřujeme význam konferen­ce především v tom, že formu­luje a stvrzuje základní zá­sady vztahů mezi evropskými státy na základě uznání vytvo­rivší se evropské územní a po­litické reality Jejich jedno­myslné přijetí na této konfe­renci považujeme za úspěch obyvatel hášeho kontinentu, kteří touží po míru a skuteč­né bezpečnosti. VÝZNAM SPOLUPRÁCE Důležitým stabilizujícím fak­torem mírových vztahů mezi státy, který stále více nabý­vá na významu, je vzájemně výhodná hospodářská spolu­práce. Její potřeba je podmí­něna bouřlivým rozmachem vý­robních sil, založeným na vě­deckém a technickém rozvoji, rozsahem a složitostí problé­mů i potřebou chránit 'životní prostředí člověka. Pokročit v této oblasti vyžaduje účinnou mezinárodní dělbu práce a spo­jení sil a prostředků mnoha států. Jakkoli občané naší země mohou žít v jistotě, zabezpeče­ni před krizovými otřesy, plně sdílíme názor, že všestranný rozvoj takovéto spolupráce je dosud zdaleka nevyčerpaným zdrojem nových možností eko­nomického rozvoje. Jde však o to, abychom k jeho využí­vání přistupovali z pozic vzá­jemné výhodnosti a respekto­vání oprávněných zájmů všech zúčastněných států. To platí (Pokračování na str. 2.) Soudruh Gustav Husák hovoří na konferenci v Helsinkách. ROZHOVOR ZN S KALEVI SORSOU Isme pro mir lepší My Předsedu Sociálně demokra­tické strany Finska, bývalého předsedu vlády a dlena finské delegace na třetí fázi konferen­ce o bezpečnosti a spolupráct v Evropě v Helsinkách jsme zastihli o přestávce v paláci „Finlandia" při černé kávě. Vel­mi ochotně poskytl našemu lis­tu krátké interview. Na otázku, jak se dívá na průběh konfe­rence, odpověděl: „Na průběhu konference fe znát, že jsme fit něco pozitiv­ního v otázkách míru a bezpeč­nosti stihli udělat. Ukazuje se, že všechny země projevují úsilí dosáhnout jakéhosi fundamen­tálního základu pro další roz­voj míru lepší kvality." Na otázku, co znamená tato konference pro Finsko, Kalevi Sorsa řekl: „Jako malá země Finsko buduje svou budoucnost na mírové spolupráci všech ná­rodů, velkých i malých. To je základní myšlenka, se kterou jsme přišli na konferenci v tom duchu jsme se zúčastnili a i její přípravy. Státníci, kteří zatím vystoupili na řečnické tribuně, potvrdili tuto naši zá­sadu, a to nás těší.“ jiří JAKOUBEK Československá delegace na konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Hel­sinkách. Na snímku zleva generálni tajemník ÚV KSČ a prezident republiky Gu­stáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal, ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek a čs. velvyslanec ve Finsku Oldřich Pavlovský. VYSOCE VÝZNAMNÁ A UŽITEČNÁ VÝMĚNA NÁZORÜ Aktivita naší delegace Setkání G. Husáka s L. Brežněvem a dalšími státníky Helsinky (čtk) — Ve čtvrtek se sešli v Helsinkách k rozhovoru generálni tajemník CV KSSS Leonid Iljič Brežněv a generální tajemník OV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi L. Brežněv a G. Hu­sák ocenili průběh závěrečné fáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že vý­sledky práce konference pod­statně přispěji k dalšímu uvol­nění v Evropě a povedou k roz­šíření vzájemně výhodné spo­lupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Husák, A. A. Gromyko a L. Štrougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdůraznili odhodlá­ní KSSS a KSČ činit i nadále vše, co je v jejich silách k to­mu, aby proces uvolňování měl nezvratný charakter. Rozhovor proběhl v srdečném a přátel­ském ovzduší. Včera se generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR G. Husák rovněž setkal s vedou­cím polské delegace, prvním tajemníkem OV PSDS Edwar­dem Gierkem. Při rozhovoru, který měr sr­dečný ráz, jednali soudruzi G. Husák a E. Gierek o dalším^ rozvoji přátelských a soused­ských vztahů mezi ČSSR a Pol­skou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a PSDS. Oba státníci jed­nali rovněž o otázkách meziná­rodních vztahů. V kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek také uskutečnil roz hovor generálního tajemníka CV KSČ, prezidenta ČSSR G. Husáka s předsedou OV Komu­nistické strany Finska A. Saa­­rinenem. Vyměnili si názory na otázky týkající se dalšího rozvoje bratrských vztahů me­zi KSČ a KSF. Vyjádřili plnou podporu myšlenkám a cílům konference o evropské bezpeč­nosti a spolupráci. Soudruh G. Husák se ve čtvr­tek setkal v Helsinkách i » prv­ním tajemníkem ÚV MSDS J. Kádárem. V rozhovoru, který proběhl v srdečném, soudruž­­ském ovzduší, byly projednány aktuálni problémy mezinárodni situace, úkoly spojené s konfe­rencí o evropské bezpefyiosti a spolupráci a otázky dalšiho roz­voje vztahů mezi oběma sou­sedními sncialistickými země­mi a oběma stranami. Na pozvání prezidenta Finské republiky U. Kékkonena se uskutečnilo včera setkání s ge­nerálním tajemníkem OV KSC a prezidentem ČSSR G. Husá­kem, jehož se účastnila celá čs. delegace. Soudruh Husák vy­soce ocenil iniciativní a kon­štruktívni příspěvek finské vlá­dy a osobně prezidenta Kekko­­(Pokračování na str. 2.) Příspěvek zemědělců Jihomoravského a Západoslovenského kraje k XV. sjezdu KSČ Úspěšně plní své závazky Z jihomoravských polí letos nad státní plán nákupu 54 000 tun obilí • Ze Západoslovenského kraje navíc 6*T00(TTuri zrnin • Překračují výrobu objemných krmiv • Z obou krajů více masa, mléka a vajec • V popředí úsilí o dosažení soběstačnosti v zrninách v nejbližších letech • Kurs na odpovědné hospodaření s krmivý Praha (čtk) — Předsednictva jihomoravského KV KSC a zá­padoslovenského KV KSS zaslala předsednictvu ÚV KSC radostné hlášeni o plnění závazků zemědělců, které přijali jako odpověď na výzvu ÚV KSC, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM k dalšímu rozvoji iniciativy pracujících na počest 30. výročí osvobození Českoslo­venska Sovětskou armádou. Výzva a závazek obou krajů a okresu Olomouc podnítily zejména po listopadovém zasedání ÜV KSČ iniciativu zemědělců ve všech ostatních krajích a okresech za splnění a překročení úkolů posledního roku páté pětiletky v rostlinné i živočišné výrobě. Na podporu realizace závěrů listopadového zasedáni ÚV KSČ. které vytyčilo významný politicko-hospodářský úkol — dosáh­nout postupně během několika let soběštačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin — se v těchto dnech v zemědělských podnicích rozvíjí hnutí za pře­kročení státního' plánu nákupu obili na počest XV. sjezdu KSC. Jihomoravský kraj si pro letošní rok vytýčil cíl dosáhnout u obilovin celkové výroby 1,8 mil. tun při průměrném hektarovém výnosu 43 q. Jihomoravští zemědělci se zavázali zvýšit výrobu objemných krmiv a dosáhnout výnosu 400 q bulev z každého hektaru technické cukrovky. V živočišné výrobě byl závazek zaměřen zejména na dosažení roční užitkovosti 3000 1 mléka na dojnici. Závazek Jihomoravského kraje je podložen závazky jed­notlivých okresů, zemědělských podniků, kolektivů, brigád socia I istieké práce a komplexních racionalizačních brigád, včetně závazků jednotlivých pracovníků v družstvech a na státních stat­cích. V kraji bylo uzavřeno celkem 15 889 závazků. Soustavná pozornost věnovaná rozvoji socialistického, soutěžení významně přispěla ke splnění a překročení všech úkolů prvního pololetí letošního roku. Cenné je, že byla překročena předpoklá­daná výroba objemných, krmiv. Z první seče bylo dosaženo výnosu 40 q pícnin z. hektaru a vyrobeno 73150 tun senných a vitamt­­nózních úsušků. Těžištěm uzavřeného závazku kraje bylo úsilí o zvýšení výroby obilovin, které kraj letos pěstuje na 56,1 °/o orné půdy. Dnes, kdy celá naše strana žije přípravou XV. sjezdu KSČ, došlo předsed­nictvo jihomoravského KV KSČ na základě očekávané sklizně k závěru, že lze náročný závazek na úseku obilovin nejen splnit, ale i překročit. V dopise ÚV KSČ se s hrdostí oznamuje, že kraj dodá nad státní plán nákupu ve výši 470 770 tun dalších 54 000 tun obilí'a splní tak plánovaný úkol na 111 %. Objem nákupu obilovin piánovaný na pátou pětiletku překročí o 150 tisíc tun. Je potěšitelné, že kraj současně s úkoly v rostlinné výrobě plní k 30. červnu 1975 i časový pláň na úseku živočišné výroby, a to u masa celkem na 102%, u mléka na ‘10ľ,2 % va u konzum­ních vajec na 100,8 %; Západoslovenský kraj uzavřel na počest 30. výročí osvobození, Československa Sovětskou armádou závazek, ve kterém se zavázal vyrobit v posledním roce páté pětiletky 2;5 mil. tun zrnin, 1,9 mil. tun cukrovky a překročit její nákup v pětiletce• o 220 000 tun. Kraj se rovněž zavázal vyrobit 680 mil. litrů mléka, zvýšit stav dojnic o 4000 kusů a dosáhnout dojivosti 3020 litrů na dojnici. Předsednictvo západoslovenského KV KSS nyní v dopise ÚV KSČ oznamuje, že zemědělci kraje své socialistické závazky úspěšně plní. Za šest měsíců roku splnili a překročili úkoly ve výrobě a nákupu masa, mléka a vajec. Ve svém dopise uvádějí: „S plnou vážnosti si uvědomujeme situaci, která je na světovém trhu obilí. Zemědělci našeho kraje, podníceni usnesením ÚV KSČ o svolání XV. sjezdu strany, Se (Pokračování na str. 4.) L BREŽNĚV: Mocný impuís všem My všichni, kteří se účast­níme závěrečné etapy konfe­rence o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě, si uvědomu­jeme mimořádný charakter této události a její politický roz­sah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastóupených na konferenci a nejen v těchto zemích. Stejně jako ,my chá­pou smysl toho, co se v těch­to dnech děje ve finském hlav­ním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších politic­kých a státních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpo­věď je patrně v tom, že s vý­sledky konference jsou spjaty očekávání a naděje, které ne­vzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společných spo-jeneckých usneseních pová­lečného období. .Lidé, patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé svě­tové války, zvláště zřetelně vidí historický smysl této kon­ference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci 1 té generace Evropanů, která vyrostla a žije v míru a která právem spudí, že jinak tomu ani nesmí být. PRAVO NA MlR Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší poli­tičtí a státní představitelé ze 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešli v Hel­sinkách, aby společným úsilím přispěli k přeměně Evropy, ve světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evrop­ským národům. Přejeme sí po­chopitelně, aby totéž právo bylo zabezpečeno i všem ostat­ním národům světa. Evropa jako průsečík mnoha výrazných národních kultur a jako jeden z vrcholů světové civilizace je s to být dobrým příkladem budováni mezistát­ních vztahů na zásadách trva­lého míru. Sovětský svaz nepovažuje vý­sledky konference jen za ne­zbytné politické bilancování vý­sledků druhé světové války. Chceme současně ukázat smyšT budoucnosti v souvislosti s rea­litou dnešního dne a zkuše­nostmi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochyb­nými vavříny, než na ně padlo prokletí národů. Zde, v Evro­pě, byly na politickou doktrí-nu povznášeny nároky na svě­­tovládu, které končily krachem států, jejichž, zdroje sloužily zločinným nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevyhnu­telné kolektivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní odpovědnosti za budoucnost evropského svě­tadílu, který musí žít a roz­víjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popí­rat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovno­váhou zájmů všech zúčastně­ných států. Proto je k nim tře­ba přistupovat zvlášť pozorně. CÍLEM JE BUDOUCNOST Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konfe­rence až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší úrov­ni. Sovětský svaz střízlivě hod­notí poměr a dynamiku růz­a ných politických sil v Evropě ve světě a je pevně pře­svědčen, že mocné proudy uvolňování a rovnoprávné spo­lupráce, které v posledních letech stále více určují vývoj evropské—a—světové__politiky, získají díky konferenci a je­jím výsledkům novou sílu a ještě větší rozmach. Dokument, který máme pode­­psat a který shrne výsledky minulosti, je svou náplní orien­tován do budoucnosti. jDosaže­­né dohody zahrnují (širokou škálu nejaktuálnějších 1 problé­mů: míru, bezpečnosti, spolu­práce v nejrůznějších oblas­tech. Vztahy mezi zúčastněnými státy se budují na dobrém zá­kladě zásadních principů, které mají určovat normy jejich vzájemných' vztahů. Jsou to principy mírového soužití, za něž s takovým přesvědčením a důsledností bojoval zaklada­tel sovětského státu Vladimír Iljič :Lenim a za něž i dnes bo­juje náš lid. Konference určila směry a konkrétní formy spolupráce i v obchodní a hospodářské oblastij ve vědě a .technice, v ochraně životního jórostředí, v kultuře a školství a kontaktů mezi lidmi, institucemi a orga­nizacemi: Možnosti spolupráce se nyní vztphují i na takové oblasti, kde byla v letech studené vál­ky nemyslitelná. Mám -na mysli například širší výměnu infor­mací v zájmu míru a přátelství mezi národy. Není tajemství, že informační prostředky mohou sloužit míru a důvěře, ale mohou také roz­sévat po světě jed nesvárů mezi zeměmi a národy. Chtěli bychom doufat, že výsledky konference se stanou správ­ným východiskem pro spolu­práci i v těchto oblastech. I OTÁZKY VOJENSKÉ Konference přijala řadu dů­ležitých » úmluv, jež doplňují zmírňování politického napětí uvolněním vojenským. To je v také kvalitativně nový stupeň upevňování důvěry mezi státy. Sovětský svaz je důsledným stoupencem toho, aby se vo­jenské uvolňování po konfe­renci dál rozvíjelo. Jedním z prvořadých úkolů v tomto směru je nalézt cestu ke sní­žení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě, aniž bude ohrožena bezpečnost kohokoli, a naopak; aby prospělo všem. Zvláštní politický význam a morální síla úmluv dosažených na konferenci tkvi v tom, že budou stvrzeny podpisy nej­vyšších představitelů zúčastně­ných států. Naším společným nejdůležitějším úkolem je udě­lat tyto úmluvy plně účinné. Vycházíme z toho, že všech­ny země zastoupené na konfe­renci budou uskutečňovat do­sažené úmluvy. Pekud jde o Sovětský svaz, bude postupo­vat právě takto. KONKRETIZACE UVOLŇOVANÍ • Podle našeho názoru tkví celkový výsledek konference v tom, že uvolňování 'meziná­rodního napětí dostává stále více konkrétní hmotnou náplň. Právě konkretizace uvolňování je podstatou věci, podstatou všeho, co má učinit mír v Ev­­,ropě skutečně Jrvalým a ne­zvratným. Za prvořadý úkol pokládáme přitom zastavení horečného zbrojení a dosažení reálných výsledků odzbrojení. Je velmi důležité vyhlásit správné a spravedlivé zásady vztahů mezi státy. Neméně vý­znamné je prosadit tyto zása­dy v současných mezinárod­ních vztazích, vtělit je do praxe a učinit z nich zákon (Pokračování na str. 2.) Soudruh Leonid Brežněv při projevu. (Telefoto ČTK) >*

Next