Zemědělské Noviny, květen 1976 (XXXII/103-128)

1976-05-01 / No. 103

Ročník XXXII — Číslo 103 DENIK MINISTERSTVA ZEMÉDELSTVI A VY2IVY CSR Praha, sobota 1. května 1976 Cena 50 hal Zdroj pokroku Díváme se po lánech zelenajících se ozimů, na nový moderní velkokapacitní kravín, postavený kvalitná a v krátkém Case, a máme dobrý pocit. Díváme se na rozkvetlé ulice, nové školky, prodejny a sportoviště, a v mysli se nám vybaví slova staré dělnické písně: vše deho člověk” užívá, z šlechetné práce vy­plývá! Celá naše soudasnost je dílem rukou a mozků lidí, výsledkem dobré, iniciativní, kvalitní, angažované práce. Té, která, jak se praví v oné písni, je matkou pokroku Té. která už není pouhou nutností, prostředkem k získání živobytí, ale hlubokou potře­bou. To není fráze, ale poznání, založené na řadě vědeckých experimentů. Při jednom z nich skupina lidí různého stáří a vzdělání dostávala dobrý plat a veškeré zaopetření. Členové skupiny mohli dělat cokoli, ale nesměli pracovat. Nesměli dělat nic, co lze jako práci oznadit. Pokus měl trvat deset týdnů, ale po třech týdnech se první ze skupiny vzdali, v sedmém týdnu odpadl poslední. Nevydrželi bez práce. Pravda, ne každá práce dlověka naplňuje dobrými pocity, ne každá v něm vzbuzuje plnou spokojenost. Ani socialismus, klový učinil výsledky práce majetkem pracujících, zahrnul pracujícího dlověka všeobecnou úctou a proměnil samu práci ve zdroj vysokého mo­rálního uspokojení, ne­odstranil všechno nud­nou, monotónní, netvflr­­dí a nekvalifikovanou práci. Odkryl však zdroje, které vedou k postupnému zlepšo­vání v tomto směru. Jen si vzpomeňme, k Jakým přímo revoluč­ním proměnám dochází v zemědělství. Zně které bývalv záleži­tostí statisíců většinon nekvalifikováních lidí. dnes obstarává jen několik tisíc vysoce kvalifikováních kombajnérů. A není daleká doba: kdy jednoduchá ale vyčerpávající nráce při jed­nocení a sklizni ctikrnvkv bude patřit minulosti Složité elektro­nicky řízené strnie s osádkami, ieiichž Činnost má tvňrdí cha­rakter. nahradí těžkou práni zemědělských žen Socialismus však udinil ještě víc Vydobyl práci i dlověka z pndrndí kaoitálu A osvobozená práce svobodného člověka koná v zemích v nichž zvítězila sncialistická revoluce skutečné divv Příklad naší země. její mohutný společenský i linsnndářský rožvni. tn dokazuje víc než výmluvně Připomeňme si v této souvislosti slova soudruha G Husáka na XV sjezdu KSfí. „V inicirfíivě lidi. jejich umu a pracovitosti je naše neicenněišf bohatství Kdvž jsou správně stanoveny úkoly, když je dobrá organizace práce a lidé vidí výsledky, kdvž vědí že pranpif pro sehe, pro svou socialistickou vlast, v tom je nevyčerpatelná síla Když se nadšení a iniciativa správně usměrní, dokáží, iak se říká i horv přenášet.“ Zádní kapitalistický stát se nemůže chlubit dobrovolnou a iniciativní prací svých občanů Takovou prací, která n nás změ­nila tvář obcí a měst která vvtvořila v uplynulé pětiletce na území České socialistické republiky díla za 34 5 miliardy korun, a tn jen v akci Z! V žádném kapitalistickém státě rovněž nena­jdeme obdobn našich brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád a mnoha dalších jejichž členové usilnií dávat společnosti vír než je ieiich povinností víc než jim uklá­dá plán Zastavme se na chvíli u saratovského hnutí bezchybné práce, které zapustilo pevné kořeny už ve více než šedesáti potravi­nářských podnicích Výsledkem ie podstatné zvýšení jakosti vý­­rohv. A to ienom proto že každý pracitiícl dělník i vedoucí provozu se stal zároveň kontrolorem kvalitv své práce I v tom se projevuje nové socialistické myšlení lidí, kteří pracují na svém a pro sehe A tafo skutečnost povede i naše dnešní, prvomájové kroky. Ať už po pražské Letenské pláni, přes hradecké Gottwaldovo náměstí či budějovické Žižkovo, v Brně. Ostravě, Plzni či v Ostí nad tahem, v městech nebo malých I velkých obcích. Máme co oslavovat Obětavou, tvůrčí a kvalitní práci těch, kteří těží rudy a uhlí, pěstují obilí, kteří vytvářejí Stroje a pozoru­hodná umělecká díla kteří vyehnvávají dorůstající generace a pronikali svým rozumem do tajů přírody. Práci, jíž vděčíme za náš dnešek. Praha (otk) — fako již tradičně před Svátkem práce stal se včera Pražský hrad místem slavnostního udíleni nejvyšších státních vyznamenání a Státních cen Klementa Gottwalda. Tentokrát se konalo v nově re­konstruovaném Španělském sále. Na návrh ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády CSSR a vlád České a Slovenské socialistické republiky propůjčil prezident republiky k 1. květnu 1S76 čestný titul hrdina socialistické práce s právem nosit zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, Řády rudé zástavy, Řády Vítězného února a Řády práce 63 kolektivům a jed­notlivcům. Za vynikající tvůrčí výkony udělil prezident ČSSR 21 Státních cen Ki. Gottwalda s čestným titulem laureát Státní ceny Ki. Gottwalda, osm tvůrčích pra­covníků prohlásil národními umělci. Vyznamenání za vynikající a obětavou práci Pramen našeho bohatství SETKÁNÍ S NEJVYSŠ1MI PŘEDSTAVITELI NA PRAŽSKÉM HRADĚ Přesně v 10.00 hodin zaujali mista v čestném předsednictvu slavnostního shromáždění ge­nerální tajemník ŰV KSC a prezident ČSSR G. Husák, před­seda vlády ČSSR L. Strougal a další členové předsednictva ŰV KSČ V. Blľak, P. Colotka. K. Hoffmann. V. Hfila, A. Indra, A. J. Kapek. j. Kempný, ). Korčált a Lenárt, kandidáti předsed­nictva ÜV KSČ ). Baryi a M. Hruškovtč, dále předseda ÚKRK KSČ M. Jakeš a členové sekre­tariátu 0V KSČ j. Fojtík, J. Havlín, M. KabrbeSová, C. Lově­­tínský a O. Švestka. Přítomni byli rovněž vedoucí oddělení ÜV KSČ, vedoucí ta­jemnící krajských výborů stra­ny a další straničtí funkcio­náři. Slavnostního aktu se zú­častnili také představitelé vlá­dy ČSSR, Federálního shromáž­dění, obou národních vlád, stran a organizací Národní fronty a další činitelé. Mezi hosty byli rovněž jedoucí zastupitelských úřadů/socialistických zemí v ČSSR a zahraniční delegace, které přijely do Českosloven­ska na oslavy 1. máje Po Čs. státní hymně zahájil slavnostní akt soudruh K. Hoff­mann. Zdůraznil, že udílení státních vyznamenání se koná bezprostředně po významných historických událostech — XXV. sjezdu KSSS a XV. sjezdu KSČ. Připomněl, že měly dalekosáhlý mezinárodni význam a všechny naše pracující inspirovaly k do­sahování stále větších úspěchů při budování rozvinuté socialis­tické společnosti. Hlavní projev přednesl sou­druh L. Strougal. Zdůvodnění zásluh vyznamenaných před­nesl tajemník ÚRO L. Jašík. Nejvyšší vyznamenání, čestný titul hrdina socialistické práce, Rády rudé zástavy, Rády Vítěz­ného února a Řády práce, di­plomy s jmenováním národním umělcem a Státní ceny Kl. Gott­walda předali jednotlivcům a kolektivům G. Husák a L. Strou­gal. Jménem vyznamenaných pak poděkoval hrdina socialistické práce L. Sakmar, hlavní předák rubáňové brigády socialistické práce z n. p. Důl Ostrava, zá­vod Zárubek. „Výsledky, kte­rých jsme dosáhlí ve všech oblastech, zvláště v posledním období,“ řekl mj„ „nás naplňují opravdoovu hrdostí. Nedosáhli jsme jich náhodně. Jsou to plo­dy obětavé tvůrčí práce a ini­ciativy miliónů pracujících, do­sažené pod vedením KSČ a za úzké spolupráce se Sovětským svazem. Ve své práci sí uvědo­mujeme, že jsme sami strůjci svého štěstí i tvůrci své životní úrovně a proto pociťujeme ještě větší odpovědnost. Při realizaci programu, který vytyčil sjezd, si uvědomujeme, že tento pro­gram í nadále počítá s mobili­zací tvořivých sil. Úkoly, před nimiž stojíme, chceme a bude­me řešit nejen tradičním forte­lem, ale především využíváním talentu, umu a nápaditosti, po­znatků vědy a techniky. To je cesta, jak nejňspěšněji plnit směrnice hospodářského a so­ciálního rozvoje ČSSR na léta 1976 až 1980, které jsou záru­kou životních, a sociálních jistot nás všech “ Slavnostní akt zakončila Pí­seň práce. V reprezentačních místno­stech Pražského hradu se po­tom konala beseda, na níž se s vyznamenanými a jejich ro­dinnými příslušníky setkali G. Husák, L. Strougal, další čle­nové a kandidáti předsednictva ÜV KSČ a ostatní představitelé našeho politického a veřejného života. PROGRAM PRO PŘÍŠTÍ LÉTA STAVÍME NA PEVNÝCH MEZINÁRODNÍCH ZÁKLADECH, NA NEROZBORNĚM PŘÁTELSTVÍ A SPOJENECTVÍ SE SOVĚTSKÝM SVAZEM, NA NAŠÍ PRÍSLUŠNOSTI K VELKÉ RODINĚ SOCIALISTIC­KÝCH ZEMÍ. A TO JSOU SPOLEHLIVÉ ZAKLADY. JE TO PROGRAM DALŠÍHO ROZMACHU NAŠÍ DRAHÉ VLASTI, ROSTOUCÍHO BLAHO­BYTU A ŠTĚSTÍ NAŠICPI OBČANU. (G. Husák na XV. sjezdu] Ai M A W W Z rukou generálního tajemníka ŰV KSČ á prezidenta republiky G. Husáka přijal včera čestný titul hrdina socialistické práce také J. Gál, předseda JZD Vítězný únor Šoporňa v okrese Galanta. (Foto E. Uher] Z projevu L.Strougala Scházíme se na staroslavném Pražském hradě pod dojmem jednáni a závěrů XV. sjezdu KSČ, který vytyčil před celou naší společností smělý a nároč­ný program jejího dalšího roz­voje. XV. sjezd naši strany je nesporným svědectvím, s jakou odpovědností, pravdivostí, kri­tickou důsledností jsme vážili své dílo, odhalili vše, co brzdí náš rozvoj a soustředili síly k dalšímu zápasu za bohatší a šťastnější život všech občanů této země. Byl to sjezd, který vejde do dějin naší vlasti jako další významný krok na lenin­ské cestě, na níž. vstoupil! češ­tí a slovenští komunisté před pětapadesáti léty a po níž věr­ně jdou 1 dnes, aby směle po­kročili v dlouholetém díle vý­stavby rozvinuté socialistické společnosti. Myšlenky, které sjezd prostupovaly, slqva, kte­rá zněla z jeho tribuny, a ko­nečně dokumenty, jež jedno-myslně přijal, jsou stavebními kameny programu činnosti naší socialistické společností do pří­štích let. je to politická linie inspirovaná XXV. sjezdem so­větských komunistů, který se jako současný výraz leninské politiky stal příkladem a pod­nětem pro celý svět, aby ucho­pil do vlastních rukou svůj osud, aby sám sebe od základu změnil tím, že osvobodí lidskou . osobnost od utrpení válek, z otroctví nekonečného útlaku, vykořisťování, bídy a ponížení. V souladu s tímto přitažlivým programem se i XV sjezd naší k strany přihlašuje svým podílem tomuto světodějnému dílu. Stavíme prostorný a světlý dům šťastného života našeho lidu a podáváme nevyvratitelný důkaz o tom, že socialismus je syno­nymem všestranné péče o člo­­{Pokračování na str. 6.) V&diká dáÁa Krásnými sály. jtmtž se pro­chází na cestá z Matyášovy hrány do Španělského sálu, ne­sel včera královský průvod. Prošli tudy lidé, kteří Jsou do­ma spíše za tkalcovském sta­vem neho za rysovacími prkny, v. podzemí, kde svýma rukama dobývají světlo pro naše do­movy, či na prknech ieviště, v laboratořích za jilmovou ka­merou, prostě kdekoli, kde se pracuje Přišli sem pro nej­­vyšší ocenění své obětavé prá­ce. Přišli převzít z rukou pre­zidenta republiky Gustáva Hu­sáka nejvyšší státní vyzname­nání. Přišit prožít ten opojný poett vítězství l radostí. A Španělský sál dodával té­to slavnosti důstojný rámec. Hovořila jsem se ženou hrdiny socialistické práce Petra Janá­ka, vrchního mistra v nástro­járně národního podniku Králo­vopolské strojírny v Brně. „Je to tady jako v pohádce," řekla mi a začala vyprávět o prácí svého muže, o miliónech uše­třených jeho zlepšovacími ná­vrhy, o dětech, kleré spolu vychovali ke své radosti. Mar­ně jsem čekalo trpká slova o probdělých nocích, o šálcích kávy a btedých ránech. Slova ženy, jejíž muž má náročnou milenku, velkou lásku — svou práci. Vše, čeho člověk užívá, z šle­chetné práce vyplývá... zpíval včera ve Španělském sále sto­­hlasý sbor. A zpívala l Marta Janáková, dobře st vědoma zá­važností slov této písně, (kor) zpřízněn s revolučními tradice­mi dělnické třídy a její mezi­národní solidarity Tož tedy — při něm se pozastavmel Ač tak dávno tento svátek, už před de­vadesáti léty v dělnické krvi zrozený, Je stále víc než živý a setrvávající Poznovu rozkvétá novými nádhernými květy a po­doben v tom divům probuzené přírody, jde ještě nad ni. Ne­mylme se pak ani v příčinách, proč tomu tak vlastně 1e. Je to v nás, přátelé právě v nás, kteří se v takovém počtu dnes pohromadě scházíme do průvodůl Ty nové, včera ještě nepozna­né májové květy, jímž neublíží ani náhodná mrazivá noc a je­jichž okvětní lístky nesetřese ani ta nejprudší náhlá dešťová díle pečlivých hospodářů — dobrých pěstitelů — zdaleka ne­jsme sami |ako my tady doma, stejně tak činí I milióny a mi­lióny pracujících v ostatních so­cialistických zemích. V letošním roce pak můžeme opravdu oče­kávat, že nové květy nadmíru bohatě rozkvetou do příštích plodů. Vždyť tomuto máji pře­cházely zcela nedávno nejvý­znamnější politické události. Měly jeden smysl ve svém roko­vání; aby mnoho nových a ještě krásnějších květů vyzdobilo Člo­věku jeho cestu životem. Co tedy vcelku říká tento náš obraz o nás a májových kvě­­tech? Říká a potvrzuje, že v dneš­ních průvodech můžeme kráčet s hrdostí a pýchou nad tím, že zakládáme nové aleje a sady, které v naší péčí vzrostou pro blaho člověka a jeho klidný, spokojený, mírový pozemský ži­vot. To především Ale nebyli by­chom patrně práví tomuto vel­kému dni mezinárodní třídní solidarity, kdvbychom zrovna v tento den neviděli, že s našimi vlastními úspěchy a s naším vlastním přlčiňováolm rozkvétá současně význam Prvního mále I. pro pracující celého světa, všech zemi a států Přejeme s1 přece ze srdce 1 z; rozumu, aby se T ty naše prvomájové květy naklonily blízce ke všem, kteří — jak o tom ani na okamžik nepochybujeme — by se s námi rádi jich dotkli, s námi vnímali jejich opojnou vůni. a s námi se 1 těšili jak se v dozrávání mění ve zdravé plody Připomeňme sl přece. Že právě o tomto laru bylo právem prohlášeno že ty naše v socialistických zemích rozkvétající, bohaté májové kvě­ty a sady jsou budoucností a světlou nadějí lidstva. To není neoprávněná pýcha, ani žádné mesiášstvl. jsou to opravdu len prostá, ryzí a pře­­dělítelná fakta současné doby, tohoto: století a jeho osmého de­setiletí. Nelze přece mít vůbec za 'io.fžei by mohly existovat jiné cíle a jiné mety než ty, které jsme my :v socialistickém pořádku věc! svobodně vytyčili a jejichž postupné a úspěšné uskutečňování je nejlepším dů­kazem tejlch reálných možností. A lze se — s druhé strany —• jen s hlubokým opovržením dí­vat na ty velmi dočasné a vratké pokusy zvrátit tuto naši pravdu. Všechny šílené reakční pokusy, ať se dějí kdekoliv, mají jen jednu cestu: rovnýma, nohama vedou do fašistického podsvětí. A v jeho pekle se 1 propadnout je tedv opakujme sl to, naší oprávněnou hrdosti, že náš máj a jeho oslavy už dovedly a mohly přejít z demonstrací za základní lidská a občanská prá­va do velkolepých radostných manifestací, končících lidovými veselicemi, že náš Svátek práce může v bohatém akordu souznít se vším, co je lidsky prosté a přesvědčivé, že v jeho oslavách je s manifestem úspěchů pří­tomno soudružstv! 1 láska přece právě 1 tímto svým cha­A rakterem te náš První máj sou­časně I tou největší solidární demonstrací se všemi kteří za lidskou důstojnost a svobodný život bojují. Každý náš budova­telský úspěch , každé překonání překážek, každý další vzestup stoupajících životních a sociál­ních jistot jp výmluvným důka­zem o pravdě jež stále vfc a víc ovlivňuje všechno současné světové dění Právě v tento významný, tra­diční 1 pořád nový prvomájový den cítíme že je tomu tak Ze máme zač bojovat, proč praco­vat, sami šebe překonávat. A jsme tedy hrd,! na způsob, kterým Se u nás květnu rodí První máj. Jaroslav MÓRÁK J e tomn ni dlouho tak. že se o nás květen rodí v máji. |e v tom jisté i určitá tradice české poezie a prózy (neznáme toliko Má­chův epos, leč [ Nerudův fejeton a rovnéž Pohádku máje), ale při­jal to a potvrdil především jemný a přizpůsobivý jazykový cit, který vynalézavé napomohl ústům člověka aby slavnostní květ­nové vkročení označil jedině Prvním májem. A když navíc histo­rické osvobození přešlo v květnu roku pětačtyřicáféhn celou naší vlastí, co mohlo být přirozenějšího než že jsme si vSeehny ty ne­zapomenutelné květnové hodiny a dny počali rovněž jmenovat májovými? My však jsme dnes právě v prvomájovém jitru, jež knáro opět vstupuje jako veliký svá tek všeho pokrokového lidstva, zůstávající především co nejúže sprška rostou a rozvírají se na snítkácb. které jsme právě i my tomuto pevnému a léty nevy­vratitelnému májovému kmenu nově přlroubovalí. A v tomto My v jeho květech Ať žije 1. máj - svátek pracujících na celém světě V % i IIHIlIMMilIMUUilíilMiiUéiÚiiúéUililMájiUHátáUHUÚÚÚíiUáyáliifl /

Next