Zemědělské Noviny, srpen 1976 (XXXII/182-207)

1976-08-02 / No. 182

DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY CSR Ročník XXXII — Číslo 182 Praha, pondělí 2. srpna 1976 Cena 50 hal. Naše snímky )sou z Pardubicka z JZD Budovatel se sídlem v Býšli. Procento sklizených ploch se zde jii blíži k padesátce. Letošní rok dokonale prověřuje vedení družstva; nejen jak se na ině připravilo, ale jak dokáže pohotově a operativně reagovat na sklizeň., aby se včas a bez zbytečných ztrát dostalo zrno do skladů. Přísnost a dohled je nejen na poli, ale péče se věnuje i odvozu zrna a jeho přesné evidenci. Na družstevní váze se ad pěti hodin ráno do deseti večer střídají dvě stredoškoláčky, které, berou nejen vzorky zrna pro určení vlhkosti lna obr., vlevo), ale vedou přesnou evidenci množství sklizeného zrna i slámy, která se sváží okamžitě z polí do stohů. Mimořádně významnou pomoc poskytla družstevníkům nákladní auta Technických služeb, Byto­vého podniku a Kovošrotu z Pardubic i Státních lesů z Vysokého Chvojná, jejichž řidiče Stanislava Kaplana vidíte na našem snímku vpravo. Těchto osm nákladních aut odváží zrno od kombajnů a uvolnilo tak družstevní traktory, které se plně věnují odvozu slámy. IFoto B. Nouza) Sobota a neděle s přídělem další vláhy Kombajnéři závodí s časem NEJVĚTŠÍ OBILNAŘSKY OKRES JIŽNÍ MORAVY - ZNOJMO - SPLNIL PLÁN NÁKUPU • V CILI I OKRESY BRNO­­-VENKOV. UHERSKÉ HRADIŠTI A VYŠKOV • PRVNÍ ZRNO Z VYSOČINY • UKLIĎ SLÁMY A PODMÍTKA V JEDNOM SLEDU # JE NEJVYSŠÍ CAS NA SETÍ MEZIPLODIN Praha (zn) — Jak ukázaly poslední dva dny — sobota a ne­dále — nebudou žně rozhodně bezstarostnou záležitnstí. Krásné letní poěasi, které panovalo, když vstupovaly do žni nejjižnějSf oblasti Slovenska a Moravy, vystřídalo chladno a srážky. I když obili je už na mnoha místech dozrálé a ěeká na kombajny, sobota a neděle jim daly k tomu příležitost jen částeěně, protože v so­botu odpoledne a někde i v neděli do žní pršela. Jak vypadala situace na růz­ných místech v Čechách a na Moravě, o tom přinášíme infor­mace od našich zpravodajů. ■ DO DRUHÉ TŘETINY SKLIZNĚ Pravý žňový Cas sloužil kom­bajnérům v Jihomoravském kra­ji v sobotu až do pozdního od­poledne. Zhruba 21 tisíc sklize­ných hektarů obilí v kraji za oba poslední dny připadlo z převážné části na sobotu. V neděli ve většině okresů pr­šelo a kombajny měly opět nu­cenou přestávku. I tak se však žně v Jihomoravském kraji po­sunuly dopředu. Kraj má skli­zenými 142 350 hektary za se­bou první třetinu žní. ■ DALŠÍ OKRESY V CÍLI Pohyb zrna při plné, sklizni Blahopřání do M oskvy Praha (čtk) — Ministr ná­rodní obrany ČSSR armádní ge­nerál M. Dzúr zaslal v sobotu členu politického byra ÚV KSSS a ministru obrany SSSR armád­nímu generálu D. F. Ustinovovi blahopřejný dopis k jeho jme­nování maršálem Sovětského svazu. V dopise mj. zdůraznil, že jmenování do této nejvyšší vojenské, hodnosti je oceněním jeho životních zásluh, hlubo­kých politických a odborných zkušeností stranického a stát­ního činitele. H POSTŘIKOVAČ RUCNI AKBO­­GARD - 8 ks, kapsový výtah na sušičku TMÄŇ, náhradní díly na traktor U-651 M, náhradní díly na motokosu REFORM, výložnfk na nakladač UNHZ-150 pneumatiky 11X28 - 4 ks, 6X16 4 ks, 1DX20 Transport - 10 ks, 11,25X24 - 3 kusy prodají Vojenská lesy a stat­ky, n. p. Velichov n. O., okres Karlovy Vary. C-3370 ■ STS LANŠKROUN vám ještě do letošní sezány provede GO oře­­závace chrástu. C-3392 ■ VYKLADAČ VAGŰN0 T176 z XDR koupíme. Semenársky státní statek Havlíčkův Brod. C 3399 H CISTERNOVÝ AUTOVI.KK na 1(1 t, na přepravu sypkých hmot, i star­ší, Koupí Agrochemický podnik, 593 01 Bystřice n. Pern. C-3388 ■ SPZ SLANÝ - TĚHUL prodá za zůstatkovou hodnotu krmné vozy POPRA - Super 5 ks. část tech­nologie krmeni pro odchov kuřic Agra, tlakovou ncelov. nádrž na 1000 I, vyměníme ponorné čer­padlo řady UBX za UBG OVN • dohodou. C 3389 m SPZ SLANÝ • TĚHUL koupi ihned kuřice 20—22 týdnů - Unie S 288 nebo HISEX, v množství 20 až 25 000 ks. C 339(1 ■ KODPlME KULTIVAČNÍ NARADÍ I P - 420 na traktor RS-09. GT124 opotřebované, popřípadě ná­hradní díly na tyto plečky |ZD ..Obránců Míru" 503 02 Předměrice n. Lah., okres Hradec Králové, tel. ěls. 392118—19. C-3391 ■ TRAKTOR DT-75 PO GO PRO DA fZD Potěhy, okr. Kutná Hora C-3393 ■ prodáme Čerpadlo typu 150 UZA 255 ZE, výkon Q 3000 I za min-, H 12 m, na ětyřkolovém pod­vozku, s el. motorem 14 kW. Spo­lečný zemědělský podnik 390 01 Tábor, tel. 2538 Tábor. C-3375 ■ KOUPÍME IHNED K ZAJIŠTĚ­NI provozu naftový vyvíječ páry NVP-2 nebo NVP-3. |ZD Batelov. 588 51, o. Jihlava, tel ěls. 99284. C-3394 II |ZD ROZVOI" DUBICKO. okres Šumperk, prodá úsušky výměnou za 208 ks selat v termínu do 15. 8 1978. C-3400 ■ 2 OBILNÍ KOMBAJNY SK-4 při­praveně na žně, za zůstatkovou hodnotu prodá ihned JZD „Průkop­ník“ Dobřichovice. G-33R8 v sobotu byl znát i v nákupních skladech, kde hlavně během to­hoto dne i v neděli přibylo 85 tisíc tun zrna, což je 16 % z celkového nákupního úkolu. Sklady ZNZP v Jihomoravském kra ji přijaly dosud 320 336 tun obilí — tři pětiny letošního množství určeného do státních fondů. Po prvních okresech —, Břec­lav a Hodonín — ohlásil v 9)­­botu splnění nákupu okres Brno-venkov. V neděli ráno se stejným úspěchem pochlubil největší, obilnářský okres kraje — Zno'jmo, kde do státních skladů zemědělské podniky pro­daly celkem 79 Í48 tun zrna. Zanedlouho potom jsme dostali zprávu o splnění nákupu z okre­sů Uherské Hradiště a Vyškov. ■ VE ŽNÍCH NEZAPOMlNAjt NA PÍCNINY Počasí v posledních dvou dnech příliš Zemědělcům ve žních na severu Čech nepřálo. Na různých místech kraje už v sobotu bouřky vyhnaly pra* covniky z polí. V sobotu pra­covalo v Severočeském kraji 897 osádek kombajnů a tisíce dalších pracovníků družstev a statků spolu s 1600 brigádníky. Sklidili na 4882 hektarů obilo­vin, což, je 3,45 % celkové vý­měry. Tím se zvýšila plocha sklizených porostů na 43 460 hektarů, tedy více než 30 °/o. Do druhé poloviny žní vstoupili již na, Litoměřicku, kde mají pod střechou obilí z 50,5 °/o ploch. Těsně za nimi jsou ze­mědělci z Lounská se 46,5 %, třetinu mají sklizenu na Cho­mutovsku a Mostecku. Na Li­berecku skončili sklizeň ozimé řepky, pokosili 597 hektarů obilovin a pracovníci státních, statků sklidili a konzervovali, 190 hektarů pícnin z orné půdy a 434 ha luk z druhé seče. obilí se pohybovala mezi 16 až 19 °/o, ale sobotní déšť ji zvý­šil. Po JZD Bobuňovice hlásí další velké ekonomické celky splněni státního nákupu, obilo­vin, jako například olomoucké . JZD Paseka, přerovské Troubky, Rokytnice a další. ■ ZA KOSOU PLUH Bezmála 1200 kombajnů vy­jelo v sobotu do zralého obilí ve Východočeském kraji. Za tento.deu, kdy zemědělcům po­časí přálo, sklidili 2,9 %, tj. 7151 hektarů. Od počátku žní už vý­chodočeští kombajnéři sklidili zrno via' 26 565 hektarech, což je téměř 11 °/o letošní. výměry. Proudovou sklizeň plně uplat­ňuji i zemědělci'na Pardubicku. Jen za sobotu vymlátili obilí z více než 2000 hektarů. Přitom pamatují na včasný úklid slá­my, podmítku a následné setí meziplodin. ■ POMOC Z MĚST Táké v jižních Cechách se už žně rozběhly na plné obrátky a zemědělci využívají k rychlé sklizni každé chvilky příznivé­ho počasí, jenom v sobotu na­příklad zasáhlo do sklizně 688 kombajnů, které do odpoled­ních hodin pokosily 1750 hek­tarů obilovin. Rychle probíhá í úklid slámy, při čemž vydatně m SUŠIČKY JEDOU NAPLNO Ticho a klid nedělního rána rušily na Přerovsku a Olomouc­kú především nákladní auta a. traktory s obilím pro nákupní organizace. Pro kombajny to, byl čas přesunů a údržby, pro­tože vydatný sobotní déšť při­nesl 8 až 10 mm vody. Oba okresy mají sklizeno obilí více než z 30 procent ploch, stejně pilní jsou zde zemědělci 1 při úklidu slámy. Jen ve šternberském nákup­: .-r. — ó . . r- -1 X n},Q.,»n 1 i .. nnknlti míli ěavuuc picvZuu v chjuuiu přes 3000 tun zrna. Vlhkost lových a patronátnlch závodů. MĚ&m Pracovnici Státního statku Bezno sklidili za sobotu a neděli pres 300 hektarů obilovin, především proudovou metodou. Pro rychlou a oezztrálovou sklizeň nasadili všech 33 kombajnů, které mají k dispozici. IFoto ČTK — J. Třeštíte) 1 Návrat z SSSR P r a h af (ětkj — Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustav Husák, který trá­vil na puzvání ÜV KSSS dovo­lenou v Sovětském svazu, se včera vrátil do vlasti. Sýpky se plní Praha (čtk) — Více než čtvrtina obilí - téměř 548 300 tun, což je 26,2 % — se dostala do státních sýpek v ČSR do konce července. Z letos dosud největšího pátečního přírůstku 8,6 °/o poklesl v sobotu příjem zrna na 5,4 °/o. Do prvního srpnového dne vstupovala nákupní střediska v jednotlivých krajích s tímto stavem: na jižní Moravě měla nakoupeno již 60 % obilí, v se­verních Čechách téměř čtvrti­nu, na severní Moravě a ve středních Čechách téměř pětinu. Ve Východočeském kraji pře­kročili první desetinu z pláno­vaného úkolu, v Západočeském to bylo 8 % a v Jihočeském za­tím 4,5 %. Úspěšně pokračoval nákup řepky. Od čtvrtka do soboty večer jí v ČSR přibylo téměř 30 % a do konce července či­nila bilance přes 66 330 tun — zhruba 73 %. Cesta plná vůní Dvěma věcem v Jugoslávii neuniknete — cikádám a vůním. Zatímco cikády vystupují kolektivně, vůně kolem nás přecházejí jedna pu druhé. Tajemné, s rouškou tmy nás nechávají hádat. A my s chřípím věčně nastraženým říkáme: Tak tohle by mohla být levandule, a tady, čichněte si, prosím, to je vavřín — keř slávy a dobrých omáček. Takhle voní sluncem rozpálené boro­vice, tohle je rozmarýn a tohle oliva. Kdejakou vůni chceme po znát, zařadit, a tak se naše kapsy stávají přenosným herbářem Pak jsou ještě vůně, které snad nejeou tolik poetické, za­to- řady jejich příznivců Jsou hustší. Táhnou se od otevře­ných grilů zahradních hospů­dek. Na řeřavém dřevěném uhlí tu škvíří ryby, mušle, raci, mladé jehněčí, játra, prostě všechny dary moře i země. Při­pomíná to starou pohádku o člověku, který k vůním kuchy­ně přikusoval chléb. Nejsme bohužel stejně nenároční, a tak nakonec potěžkáme peněženku a jdeme si požitek čichový do­plnit požitkem chuťovým. Také k moři dojdete po či­chu. Čím jste blíže, tím více lehounká slaná vůně diferencu­je. Rozpoznáte ostrý zápach i chaluh. Čichem rozlišíte přístav křišťálově čisté moře na ostrovech. Instinktivně se vy­hnete místům, kde to příliš vo­ní opalovacími oleji a rozpá­lenou lidskou kůží a uchýlíte se do ticha na horké tisícileté kameny, z nichž si moře vy­kouzlilo na svém okraji kraj­kový lem. A ještě jedna věc Je v Jugo­slávii všudypřítomná — úsměv. S úsměvem vám prodavač na s trhu prodá . věc, kterou jste trošku červenýma ušima usmlouvali na polovinu původ ní ceny. S úsměvem vám od poví paní, které se zeptáte, Jak se dostanete tam nebo tam Usměje se na vás řidič, které mu jste málem vběhli pod kola Tedy ne že by řidiči v Ju goslávii nenadávali. Slyšela jsem je nadávat krásně a za­jisté. i šťavnatě a s velkým gustem. Tak, že čekáte, že se po ukončení svého výstupu, než opět naskočí do vozu, uklo­ní. Samozřejmě, že jsou zde řidiči, kteří řídi uvážlivě, jezdí raději pomalu a nepletou 's) start auta se startem kosmické rakety. Ale Jsou Jaksi v men­šině. A tak se člověk pozvolna přiklání k názoru, že nejdůle­žitějším zařízením auta jsou. brzdy. Po nich následuje klak-, son a božstvo volantu se drží «kromně v pozadí. Kromě aut a trhů, na nichž se dá smlouvat, a malých hos půdek, v nichž nad druhou ve čeří člověk smlouvá . se svým, svědomím předpokládaný po­čet kalorií, kromě, obrovských lodí i malých loděk, rybařících kluků na molu. i dobrého vina jsou v Jugoslávii také památky. ■ Archeologové zatím odkryli pouhou desetinu zbytků měs­tečka Salony při ústí říčky Jadro. Na začátku našeho le­topočtu se zde narodil římský' císař Dloklecián. Když člověk stojí mezi tím, co zbylo z vel­kého amfiteátru, pociťuje ja­­koďsi lítost nad člověkem, kte­rý se narodil na rozhraní divou kultur a vsadil. na špatnou kar­tu, kdýž se pokusil zastavit dějiny, a chráni) staré před no­vým. Devět desetin slavného rodiště velkého odpůrce křes­ťanů se dosud skrývá pod vi­nicemi a kolem nedaleké slav­né katedrály v Trógiru se ší­leným tempem řítí dvacáté sto­letí. A uvnitř se pořádají kon­certy světské hudby. Na tro­­girském letišti přistávají cara­­velly a boeingy a málokdo z těch, kteří posedávají v pří­jemných trogirských vinárnič­kách pod šírým nebem, si vzpomene na nesmiřitelný1 boj zoufalého zpátečníka. Když se loučíte s Dalmácií, máte pocit, že byste si měli vzít s sebou od všeho kousek. Kousek vůní 1 zvuků 1 chutL» Ale kytička vůní se rozpadne' nä prach, který rozsypete na schodech, když hledáte klíče od bytu. Hebké tvářičky brosk­ví byly dílem zkonzumovány a dílem podlehly, zkáze a jedno­tvárné dunění kol vlaku vyhna­lo z uší jakýkoli jiný zvuk. Ja­ko trofej pak vybalí člověk z kufru kamínek z moře, větvič­ku vavřínu a vypreparovaného mořského ježka, který trans­portem přišel o většinu bodiin. A tak na konci lé cesty zbý­vá rozhodnuti ještě jednou ss tam vrátit. Eva SÝKOROVÁ ' * ■ i. i Titavo ■ nábřeží ve" Spinu ■ • oblíbené • korzo Spiifanů, "[Foto-ČTK) ' 1 Svobodu chilskému lidu Praha (čtk) — Na nová svědectví, b utrpění chilského lidu reagují českoslovenští pra­cující další vlnou protestních dopisů a rezolucí, ve kterých jednomyslně odsuzují špinavou politiku fašistického generála Pinocheta. „S rozhořčením sledujeme vý­voj události v Chile. Protestu­jeme proti nové vlně krutého teroru, který rozpoutala chil­ská vojenská junta proti chil­ským vlastencům. Žádáme osvo­bození všéch politických věz­ňů v Chile a návrat svobody do této země,“ píší v rezolucí účast­níci konference místního výbo­ru Národní fronty v Nýdku, okres Frýdek-Místek. „Obracíme se na pokrokový lid celého světa, aby i nadále bojoval za osvobození generál­ního tajemníka ÜV KS Chile Corvalána. Věříme ve spojení všech pokrokových a demokra­tických sil v této zemi a ve svržení generála Pinocheta“ — stojí v rezoluci, kterou poslali na adresu Cs. výboru na obranu práv chilského lidu účastníci aktivu brigád socialistické prá­ce vě Strakonicích. ŠIROKA POZORNOST PRVNÍMU VÝROČÍ HELSINSKÉ KONFERENCE Mír je vůlí národů L. ŠTROUGAL K INTERVIEW L. I. BREŽNĚVA Praha (čtk-zn) — Sovětské ústřední deníky uveřejnily pro­hlášení fclena předsednictva OV KSČ a předsedy vlády ČSSR Lu­bomíra Strougala pražskému zpravodaji TASS k odpovědím ge­nerálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Brežněva na otázku zpra voda je Pravdy k prvnímu výročí konference o evropské bezpeč­nosti a spolupráce. „Nelze přesněji, jasněji a hlouběji charakterizovat vý­znam konference o evropské bezpečnosti a spolupráci než slovy, obsaženými v odpovědích Leomda Brežněva na otázky zpravodaje Pravdy,“ prohlásil Lubomír Štrougal. „Slova gene­rálního tajemníka ÚV KSSS, že se konferenci podařilo vyjádřit vůli národů k míru, že výsledky dosažené v Helsinkách budou mít dlouhé trvání, vyjadřují ne­ochvějný realismus a zároveň i zcela oprávněný optimismus sovětské zahraniční mírové po­litiky,“ zdůraznil L. Štrougal. „Leonid Brežněv vyjádřil hlu­bokou pravdu, kjiyž řekl, že díky konferenci se Evropa do­slala o značný stupeň výše než před konferencí. Proto se do­mníváme, že částečné obtíže při uskutečňováni helsinských úmluv nejsou dnes rozhodujícím faktorem. Rozhodující je dnes to, že se na našem starém kon­tinentu upevňuje duch míru a že se stále více šíří myšlenky míru. Dnes už mluvíme; a^nuť­­nosti naprosté likvidace nebez­pečí nové války. A to v Evro­pě, na jejíž půdě, začaly dvě nejničivější světové války v dě­jinách. Stojíme ba prahu etapy realizace výsledků konference v Helsinkách,“ řekl dále Lubo­mír Štrougal. „Od podepsání Závěrečného aktu uplynul pouze jeden rok: Když evropské národy vyřešily řadu problémů našeho konti­nentu, uvědomily ’ si- snad po­prvé v dějinách, že niír není iluzorní touhou, ale reálnou možností. K tomu, aby se tato možnost stala skutečností, mu­síme ještě mnoho udělat,“ pro­hlásil předseda vlády ČSSR. lír S nesmírným zájmem přijala světová veřejnost a světový tisk odpovědi Leonida Brežněva na otázky zpravodaje Pravdy. „Generální tajemník ŰV KSSS L. Brežněv v odpovědích na otázky zpravodaje Pravdy velmi přesně označil Závěrečný akt v Helsinkách za dokument, kte­rý stanovil dlouhodobou per­spektivu realistického a odpo­vědného řízení mezinárodních záležitostí,“ prohlásil ministr zahraničních věcí PLR Stefan Olszowski. „Tento dokument, zdůraznil, zavazuje všechny stá­ty, které jej podepsaly, svědo­mitě a koordinovaně uskuteč­ňovat zásady a úmluvy v něm obsažené.“ Ve výrocích Leonida Brežně­va, píše italský list La Repub­­blica, zaznělo ostré odsouzení pokusů západních mocností hos­podářsky vydírat Itálii. Gene­rální tajemník ÚV KSSS, připo­míná-Hat, uvedb že nátlak hlav­ních západních mocností qa Itá­lii, ahy zabránily účasti komu­nistické strany ve vládě, zna­mená porušení zásad, zakotve­ných v Závěrečném aktu evrop­ské konference v Helsinkách. Vedoucí představitel Komu­nistické strany. Sovětského sva­zu ostře kritizoval západní pře­dáky za jejich výhrůžky zasta­vit další finanční pomoc Římu, píše americký list Washington Post, aby zabránili účasti ko­munistů v nové italské vládě. Leonid Brežněv uvedl italskou otázku do těsné souvislosti s helsinskou konferencí a zdů­raznil, že Západ tím porušuje své závazky. Leonid Brežněv prohlásil, pí­­(Pokračování na str. 2.J Z REPORTÉROVA BLOKU Čistá strniště Kněžmostské družstvo na Mladoboleslavsku patří k těm zemědělským podnikům, kde jdou žně jako na drátku. Prv­ním hektarům sklizně přihlí­žela před týdnem stranická a vládní delegace vedená soudru­hem V. Bilakem. Od té doby se tu žně dostaly značný kus kupředu. Jako všude Jinde, i v . tomto družstvu začínali nej­dříve sklízet slabší porosty, které na písčitých půdách spí­še, zaschly než dozrály. Bylo to znát na výnosech. Ale teď, kdy se kombajnéři v posled­ních dnech mohli rozjet naplno v pěkných porostech ječmenů a pšenic, bude to i po výno­sové stránce mnohem slibnější. V sptjotním dppolednj jsem Jiledať předsedu družstva Jiřího ’ Černého, aby sám řekl něco* o žňových starostech, i to, ko­lik jim ještě v tomto velkém sloučeném družstvu zbývá obilí na kosu. Ve správni budově družstva, kde je i vyvařovna a pěkná jídelna, jsem však cítil jen vůni připravovaného žňové­ho oběda. „Předseda právě před chvílí někam odjel, nej­spíše bude u Bosně, sklízíme tam ječmen,“ vysvětlila ml se znalostí věci jedna z kucha­řek. Předsedu jsem tam sice nenašel, ten mezitím už zase byl ve žňovém shonu někde na druhém konci rozlehlého ka­tastru. Potkal jsem tu však na kraji pole dvojici kombajnérů. A jak jsem se z řeči dozvěděl, nebyli to žádní nováčkové. Václav Šefi sklízí letos už popatnácté a jeho kolega Vác­lav Sameš pojedenácté. Teď zrovna mají trochu volného ča­su. Čekají' na střídání směny. Až zasednou ke svým strojům a počasí jim to dovolí, zastaví je až v pozdních večerních ho­dinách. Tak tomu je v Kněž­­mostě u »všech kombajnů, lede se ve ’dvou směnách od rána, jak sejde rosa, !až do tmy.1 Václav Šefi letos poprvé pro-: věřuje Tipvý sovětský kom­bajn Kolos. Jeho kolega jez­dí zase »-na sklízeči mlátičce E-512. Právě na tomto honu o výměře 120 hektarů, na kte­rý vyrukovali společně s další­mi třemi dvojicemi kombajnérů ve čtvrtek odpoledne, zůstáva­la v sobotu dopoledne už jen malá část nepokoseného ječme­­(Pokračováni na str. 2.) POČASÍ DNES: Bude polojasno, bě­hem dne přibývání oblačnosti od severozápadu, místy, zvláště na severu území, s deštěm. Noč­ní teploty 10—7 st., nejvyšší denní 18—21 st. Mírný severo­západní vítr. Rozšíření spolupráce Praha fžn) — Včera se vrátila ze Sofie do Prahy de­legace ÚV Svazu družstevních rolníků ČSSR, vedená jeho předsedou ing. P. Jonášem. Za svého pobytu v BLR projedna­la s představiteli bulharského Ústředního družstevního svazu další rozšíření vzájemné spo­lupráce. Narušení našeho vzdušného prostoru Praha (čtk) — Dne 31. čer­vence t r. v 9.05 hodin naru­šil čs. vzdušný prostor na zá­padní hranici civilní letoun ty­pu Ďornier-27 opatřený znaky NSR. Čs. vzdušné sily letoun ihned po proniknutí na naše území vyzvaly k přistánu iá­hoz pilot, neuposlechl. Federální ministerstvo zahra­ničních věcí ještě téhož dne předalo chargé d’affaires vel­vyslanectví NSR nótu, kterou protestovalo proti hrubému na­rušení čs. vzdušného prostoru. Současně vyslovilo očekávání, že ' příslušná místa NSR učiní taková opatření, aby k podob­ným případům v budoucnosti nedocházelo. Z DOMOVA A CIZINY <• Léčení v podzemí ^ Po zpřístupnění Gombasecké jeskyně u Rožňavy v roce 1968 začala zde nevšední pokusná, léčba chorob průdušek a prů­­duškového astmatu. Prvními pa­cienty byly děti z rožňavského okresu. V jeskyni se zdržují v průměru dvakrát denně po 2—2,5 hodiny. Krápníková vý­zdoba a ticho působí na děti uklidňujícím způsobem. • Mamuti podniky Naftový koncern Exon byl v roce 1975 největší kapitalis­tickou společností na světě. Měi obrat asi 45 miliard do­larů. Druhým největším podni­kem byla automobilka General Motors s obratem 35,7 mi­liardy. • Metro, metro ... Největší brazilské město má od roku 1975 metro. Linka se­ver—jih je dlouhá 17 km, z to­ho 14 km pod zemí a 3 km na povrchu. Největší stanicí „Sé“ prochází denně 500 tis. cestu­jících. Staví se již druhá linka východ—západ v délce 22,8 kilometru. • Hodinářský zázrak? jím Ohlašují jej Švýcaři. Budou náramkové elektronické hodinky vybavené rádiem, pří­strojem na měření pulsu a tep­loty těla a dokonce miniatur­ní televizní obrazovkou o úhlo­příčce 2,5 centimetru na pří­jem černobílého obrazu. Super­­hodinky.se mají objevit na trhu za dva roky. Účelné změny Zamyslime-li se nad zprávami, které minulý týden vydaly naše statistické úřady o vývoji ekonomiky v prvním pololetí, pak neujde naši pozornosti velmi rychlý vývoj některých průmyslových výrob. Zatímco v ústředně plánovaném československém průmyslu činil — ve srovnáni se stejným obdobím loni — sumární přírůstek 6 procent, zaznamenaly některé obory až šestkrát větší. . Ve strojírenství jako celku byl zaznamenán devitíprocentni pří­růstek výroby. Avšak uvnitř strojírenství se například přes 10 pro­cent dostala výroba nákladních automobilů, zařízeni pro výrobu textilu, stroju a zařízeni pro chemický průmysl, zemědělských strojů a zařízeni pro domácnost. Výroba praček pro domácnost se zvýšila o více než 17 procent a v tom výroba automatických praček do­konce o 36 procent. Takřka o třetinu vzrostla též produkce nume­ricky řízených obráběcích strojů a o více než třetinu bylo vyrobeno magnetofonů včetně diktafonů. Obdobné „skoky" zaznamenaly v chemickém průmyslu výroba plastických hmot (29 procent) a dále papíru a kartonů, automobilo­vého benzinu, topných olejů a motorové nafty (vše mezi 10 a 17 procenty). Nelze konečné přehlédnout ani spotřební průmysl, kde odvětvi skla, keramiky a porcelánu zaznamenalo téměř desetipro­centní přírůstek, a výroba nábytku více než jedenáctiprocentní. Také podniky průmyslu plynárenského zvýšily svou produkci ve srovnání s prvním pololetím 1975 téměř o pětinu. Může se zdát, že uvádíme příliš mnoho nezáživných čísel na místě, kde je čtenář zvyklý hledat spíše psané slovo, myšlenku, úvahu. Avšak při hlubším pohledu na věc velmi brzy dojdeme k zá­věru, že tato čísla jsou už sama o sobě dosti výmluvná. Srovnejme jen tyto meziroční výsledky třeba s přírůstkem v hutni výrobě, který činí jen 4,4 procenta. A v ni s produkci surové oceli, která se ve sledovaném období zvýšila jen o 1,3 procenta. Rozdíl, změna je zřetelná. y naši ekonomice probíhají plánovité strukturální změny. Cíle­vědomě měni skladbu výroby tak, aby lépe vyhovovala jak vnitřním potřebám ekonomiky, tak požadavkům budoucích integračních vazeb v rámci zemi RVHP. Dalším jejich úkolem je lépe přizpůsobit naši průmyslovou produkci také požadavkům zahraničních trhů. Ovšem konečná výslednice všech těchto operaci směřuje do dokonalejšího pokryti poptávky na našem vnitřním trhu spotřebntho zboží. Proto se snažíme; lépe prodávat v zahraničí, proto budeme rozšiřovat naše zapojení do mezinárodni dělby práce. O strukturální změny usilovala naše ekonomika již v pětiletkách před sedmdesátým rokem. Nikoli však s plným úspěchem. O to cen­nější je poznáni, že od počátku páté pětiletky probíhají s rostoucí intenzitou. . , (pb) ii

Next